Prostorové rozpínání měst je dnes již reál-
1975 v Praze, studoval architekturu na Českém
nou skutečností a tento trend dále pokraču-
st
Autor knihy Pavel Hnilička se narodil v roce
je téměř ve všech evropských městech. Bude-
ho
vysokém učení technickém a postgraduální program na Eidgenössische Technische Hoch-
me-li hledat výraz, který by výstižně vyjádřil
tektonických kancelářích a od roku 2003 vede
nou změnu lidských sídel posledních deseti-
vlastní ateliér v Praze.
letí, narazíme v literatuře nejčastěji na sousloví urban sprawl. V angličtině má slovo sprawl význam roztažení, rozlézání či natahování a ve spojení se slovem urban — městský — přesně vystihuje probíhající rozlézání a s ním spojené řídnutí dnešních měst. Exodus na předměstí a vylidňování center měst vede k extenzivnímu využívání okolní krajiny, které není ničím jiným než jejím novodobým drancováním. Pojem urban sprawl odkazuje ale také na prostředí bez tradičních městských veřejných prostor a na ztrátu městskosti. Nejvýstižnějším novým českým termínem pro urban sprawl je výraz sídelní
pa sí ve de l h ot áz ko ky ln n lo k ni i su í lič ír b od u k r in k ný bán a a ch ní š v do ýs e —
kaše, který trefně pojmenovává neuspořádanou skrumáž předměstských staveb. Po úspěchu prvního vydání vychází nyní druhé, doplněné vydání knihy Sídelní kaše: Otázky k suburbánní výstavbě kolonií rodin-
ta vb ě
ných domů. Studie architekta Pavla Hniličky je určena nejen odborníkům, projektantům a architektům, ale také představitelům obcí
m ů
a měst, kteří mohou rozvoj sídelní kaše na svém území ovlivnit, a všem těm, kterým není
an is m us
do
ka ps
y
budoucnost okolní krajiny lhostejná.
ur b
259 4-
č
29
K
-7
9
80
28
8-
a
97
en C
bn is
pavel hnilička — sídelní kaše
podstatu tohoto jevu, jenž přináší význam-
4
schule Zürich. Pracoval v několika archi-
sidelni kase.indd 1
10.10.2012 17:36:08
sidelni kase.indd 2
10.10.2012 17:36:08
st ho 20 12 br no sidelni kase.indd 3
10.10.2012 17:36:09
sidelni kase.indd 4
10.10.2012 17:36:09
sidelni kase.indd 5
10.10.2012 17:36:09
ur b
an is m us
do
ka ps
y
m ů
ta vb ě
pa sí ve de l h ot áz ko ky ln n lo k ni s í k ilič ír od ubu r in ný bán aš ka ch ní vý do e — s
© Pavel Hnilička, 2012 © Host — vydavatelství, s. r. o., 2012 isbn 978-80-7294-592-4
sidelni kase.indd 6
10.10.2012 17:36:09
9 Několik poznámek ke druhému vydání 13 Předmluva Václava Havla 21 Úvod 29 Kapitola první: Exodus na předměstí 69 Kapitola druhá: Hustota osídlení 123 Kapitola třetí: Tvorba místa 1 9 1 Závěr 195 Doslov Dietmara Eberleho 199 Poděkování 201 Literatura 205 Seznam vyobrazení
sidelni kase.indd 7
10.10.2012 17:36:09
sidelni kase.indd 8
10.10.2012 17:36:09
9
Několik poznámek ke druhému vydání
Když jsem se před dvaceti lety vydával jako vášnivý cyklista do okolí Prahy, byl jsem překvapený, že si lidé staví domy na polích mezi bramborami a pšenicí. Úplně osamocené stavby často trčely v krajině prapodivným způsobem. Místa, kudy jsem rád projížděl, se obzvlášť na jihu měnila k nepoznání. Ve vzduchu voněla čerstvě nabytá svoboda a já nechápal, proč si lidé dobrovolně volí k bydlení lokality mimo vesnici a mimo město. Proto jsem se tomuto tématu věnoval ve své postgraduální práci a později jej přepracoval do knížky, jejíž druhé vydání právě držíte ve svých rukách. Za šest let, které uplynuly od prvního vydání Sídelní kaše, došlo k určitým změnám, a tak jsem text mírně upravil a některé pasáže dopracoval. Jádro však zůstává stejné. Vůči čtenáři cítím dluh především kvůli poslední kapitole věnované tvorbě místa, v níž je jen málo příkladů regulačních plánů. Rozhodl jsem se ale původní strukturu knihy ponechat a tomuto tématu se plně věnovat v dalším chystaném titulu. Na jednu stranu mě velmi znepokojuje, že rozmach sídelní kaše nabral na větší intenzitě, na druhou stranu mě těší, kolik významných lidí se tímto problémem zabývá. Díky této knížce jsem se seznámil s řadou inspirativních lidí, kteří se aktivně vývojem městského osídlení zabývají. Z nich bych rád jmenoval architekta Jana Jehlíka, vedoucího Ústavu urbanismu z Fakulty architektury Českého vysokého učení technického, architekta Ivana Plicku, pro nějž jsem měl to potěšení v téže škole několik semestrů pracovat jako asistent, architekta Romana Kouckého, kterého považuji za jednoho z předních myslitelů v otázkách stavby měst, Martina Ouředníčka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, jenž vede portál Suburbanizace.cz, a mnoho dalších, včetně těch,
Několik poznámek ke druhému vydání
sidelni kase.indd 9
10.10.2012 17:36:09
[1]
Novodobí předměšťané se dobrovolně
uzavírají za vysoké drátěné ploty
které znám jen z jejich podnětných textů. Všem vděčím za cenné názory a připomínky. Po prvním vydání jsem byl zván na mnoho přednášek, seminářů, konferencí, do porot soutěží a absolvoval jsem tolik rozhovorů v tištěných a audiovizuálních médiích, až mě to samotného překvapilo. Je vidět, že téma je ve společnosti přítomné a živé. Zdá se, že jisté změny v postojích se již projevují. Nový stavební zákon, ač mnohdy tolik kritizovaný, určitým způsobem na překotný suburbánní rozvoj reaguje; stejně tak i politika územního rozvoje a další dokumenty, jak uvidíme dále. Při jednáních se starostkami a starosty městeček a obcí v okolí Prahy, kde pracujeme na územních a regulačních plánech, vidím upřímnou snahu vývoj usměrnit. Ukazuje se, že v některých lokalitách došlo již k přesycení chaotickou výstavbou a lidé tam poznávají, že bez pravidel hry nevzniká nic dobrého. Původní divoká bezstarostnost devadesátých let při zabírání volných polí a luk se díky novým zkušenostem naštěstí přehodnocuje.
Sídelní kaše
sidelni kase.indd 10
10.10.2012 17:36:09
11
[2]
Svojetice (okres Praha-východ) — pole, louky
a lesy postupně nahrazuje sídelní kaše
Nicméně nástroje a vůle k nastavení pravidel hry jsou ve srovnání s vyspělými státy Evropy stále velmi slabé. Jako by jim chyběla společenská objednávka. Asi si budeme muset na svém území napáchat ještě více škod, abychom uviděli, že bez společné koncepce, tedy bez plánu, vznikají pro náš život ohyzdná území, namísto těch milých a přívětivých. A poznali, že nás to stojí mnoho peněz, které by se daly využít lepším způsobem. Ještě před pár lety bylo možné prodat sebehloupější byt v sebeošklivější lokalitě. Nyní se věci mění. Propad ekonomického růstu by nám mohl pomoci otevřít oči, jak o tom dále krásně píše pan Václav Havel.
Několik poznámek ke druhému vydání
sidelni kase.indd 11
10.10.2012 17:36:09
sidelni kase.indd 12
10.10.2012 17:36:09
13
Předmluva Václava Havla
Vím sice o bezpočtu vážnějších problémů s lidskými sídly na této planetě — od chudinských slumů lemujících asijské či jihoamerické megapole až po města po zemětřeseních a povodních — začnu však, dovolíte-li, trochu osobně: když jsem před mnoha lety jel autem z Prahy do naší venkovské chalupy ve východních Čechách, trvala cesta z centra města k tabuli, která označovala jeho konec, přibližně patnáct minut. Pak byly louky, lesy, pole a vesnice. Dnes jedu z Prahy toutéž cestou dobrých čtyřicet minut i déle, aniž někde poznám, jestli jsem město už opustil, nebo nikoliv. To, co bylo donedávna jasně srozumitelným městem, ztrácí dnes své hranice a s nimi i svou identitu. Je to totiž obrostlé ohromným věncem čehosi, o čem nevím, jak to nazvat. Město, tak jak tomu slovu rozumím, to není, ba ani předměstí, a tím méně vesnice. Mimo jiné proto, že to nemá ani ulice ani náves. Jsou to nahodile rozhozené ohromné přízemní velkosklady, průmyslové zóny bez průmyslu, supermarkety a hypermarkety, prodejny aut i nábytku, benzinové pumpy, stravovny, ohromná parkoviště, osamělé vysoké domy ke kancelářskému pronajmutí, skládky všeho možného i jakési soubory vilek, které si jsou sice blízko, ale přesto jsou beznadějně osamělé. A mezi tím vším — a to mi vadí nejvíc — jsou veliké kusy země, které nejsou ničím, to znamená ani loukou ani polem ani lesem ani pralesem ani smysluplným lidským osídlením. Občas lze v tomto těžko pojmenovatelném prostoru vidět architektonicky krásný či originální dům, ten je však jen oním proslulým kůlem v plotě; není včleněn do žádných souvislostí, není ničemu blízko ani ničemu daleko, prostě jen trčí. Čili: někdo trvale dopouští, aby naše města nekontrolovatelně likvidovala okolní krajinu, přírodu, tradiční cesty, aleje, vesničky, mlýny, klikaté potůčky a na místě
Předmluva Václava Havla
sidelni kase.indd 13
10.10.2012 17:36:09
toho všeho budovala jakousi gigantickou aglomeraci, která anonymizuje život, trhá sítě přirozených lidských společenství a útočí svým internacionálním uniformismem na všechnu jedinečnost, identitu či různorodost. A pokud se pokouší něco místního či originálního napodobit, působí to vesměs dost podezřele, protože se pozná, že jde o účelový falzifikát. Vzniká nový typ už dříve popsaného existenciálního úkazu: bezbřehá konzumní kolektivita rodí nový typ samoty. Z čeho vzniká a proč se dál a dál prohlubuje celý tento neblahý vývoj? Jak je vůbec možné, že člověk takto nesmyslně zachází nejen s krajinou, která ho obklopuje, ale se samotnou planetou, kterou je mu dáno obývat? Víme, že se chováme sebevražedně, a přesto se tak chováme. Jak je to možné? Žijeme v první vskutku globální civilizaci. To znamená, že cokoli se na její půdě zrodí, může velmi rychle a snadno obepnout celý svět. Žijeme ovšem i v první ateistické civilizaci. Tedy v civilizaci, která ztratila vztah k nekonečnu a věčnosti. Proto má u ní vždy převahu zisk krátkodobý nad ziskem dlouhodobým. Důležité je, zda se nějaká investice vrátí do deseti či patnácti let, méně důležité je, jak poznamená život našich potomků za sto let. Nejnebezpečnějším rysem této globální ateistické civilizace je ovšem její pýcha. Pýcha kohosi, kdo je samotnou logikou svého bohatství veden k tomu, aby přestal ctít dílo přírody i našich předků, aby je přestal ctít z principu a ctil je nanejvýš jako další možný zdroj zisku. A skutečně: proč by se měl developer namáhat se stavbou patrového skladu, s nímž jsou jen potíže, když může mít kolik chce země, a postavit si tudíž jednopodlažních skladů, kolik chce? Proč by se měl trápit otázkou, zda se jeho objekt hodí k lokalitě, v níž ho staví, když k ní vede nejkratší cesta a je u ní možné postavit ohromné parkoviště? Co mu je po tom, že mezi jeho stánkem a sousedním
Sídelní kaše
sidelni kase.indd 14
10.10.2012 17:36:09
15
je stepní nicota? A co mu je konečně do toho, že z letadla vypadá město stále víc jako do všech stran metastazující nádor, k čemuž on účinně přispívá? Proč by se měl vzrušovat kvůli několika desítkám hektarů, jež ukrajuje z půdy, kterou mnozí vnímají stále ještě jako samozřejmý rámec své domoviny? Cítím za tím vším nejen globálně se šířící krátkozrakost, ale i nabobtnalé sebevědomí této civilizace, k jejíž bytostné výbavě patří i pyšná idea, že všechno víme, a to, co nevíme, se brzy dozvíme, protože víme, jak na to. Jsme přesvědčeni, že tato naše domnělá vševědoucnost, zaštiťující se závratným vývojem vědy a techniky a vůbec racionálního poznání, nás opravňuje sloužit čemukoliv, co je prokazatelně účelné. Anebo co prostě přináší měřitelný zisk. Co způsobuje růst a růst růstu a růst růstu růstu, včetně růstu aglomerací. S kultem měřitelného zisku, prokázaného pokroku a viditelné účelnosti mizí ovšem respekt k tajemství. A s ním i pokorná úcta ke všemu, co nikdy nezměříme a nepoznáme. Jakož i bolestivé tázání po nekonečnu a věčnosti, těchto donedávna nejdůležitějších horizontech našeho konání. Úplně jsme zapomněli na to, co věděly všechny předchozí civilizace: že nic není samozřejmé. Myslím, že nedávná finanční a ekonomická krize byla velmi důležitým a ve své nejhlubší podstatě vlastně velmi výchovným znamením pro soudobý svět. Většina ekonomů se přímo nebo nepřímo spoléhala na to, že svět, včetně lidského počínání, je víceméně pochopitelný, vědecky popsatelný, a tudíž předvídatelný. Tržní ekonomika a všechny její právní rámce počítaly s tím, že víme, kdo je člověk a jaké cíle sleduje, jaká je logika chování bank a firem, co dělá akcionářská veřejnost a co lze očekávat od toho či onoho subjektu či komunity. A najednou bylo všechno jinak. Iracionalita se na nás šklebila ze všech burzovních tabulí či obrazovek. A i velmi fundamentalističtí ekonomové, kteří — jako intimní
Předmluva Václava Havla
sidelni kase.indd 15
10.10.2012 17:36:09
[3]
Mnichovice (okres Praha-východ) — sídelní kaše
bývá jedním velkým staveništěm. Prostory mezi domy bývají zbytkem, odpadem, o který se lidé nestarají.
důvěrníci pravdy — byli se skálopevnou sebedůvěrou přesvědčeni, že neviditelná ruka trhu ví, co dělá, museli najednou doznat, že se této ruce nemohou než divit. Doufám a věřím, že elity dnešního světa pochopí, co nám toto znamení říká. Vlastně to není nic zvláštního, co by vnímavý člověk nevěděl dávno. Je to varování před nepřiměřeným sebevědomím a pýchou moderní civilizace. Lidské chování není úplně vyzpytatelné, jak si mnozí tvůrci ekonomických teorií a konceptů myslí. A tím méně počínání firem či institucí či celých komunit. Samozřejmě, že po této krizi se vynoří tisíc a jeden teoretik, který dokonale popíše, jak a proč se co stalo a jak tomu napříště zabránit. Ale to nebude výrazem pochopení zprávy, kterou nám krize dala. Spíš naopak: bude to jen další výron onoho nepřiměřeného sebevědomí, o němž tu mluvím. Chápu nedávnou krizi jako velmi malou a velmi nenápadnou výzvu k pokoře. Jako malou a nenápadnou výzvu k tomu, abychom nebrali všechno automaticky za samo-
Sídelní kaše
sidelni kase.indd 16
10.10.2012 17:36:09
17
zřejmé. Dějí se a budou se dít divné věci. Nepřipouštět si to je cestou do pekel. Divnost, nesamozřejmost, záhada, nepředstavitelnost byly ze světa seriózního myšlení odsunuty kamsi do podezřelých kabinetů podezřelých lidí. Dokud nebudou osvobozeny a nevrátí se do našich myslí, nebude to dobré. Moderní pýcha, o níž mluvím, se neprojevila v architektuře až v posledních desetiletích. Už v době meziválečné přece mnoho jinak skvělých avantgardních architektů sdílelo názor, že pouhá sebevědomá racionální úvaha může být klíčem k novému pohledu na lidské osídlení. A tak začali plánovat různá šťastná města s oddělenými zónami bydlení, sportu, zábavy, obchodu či pohostinství, všechno pěkně logicky infrastrukturně propojeno. Ti architekti podlehli bludné představě, že je v silách osvíceného mozku vymyslet ideální město. Nic takového ale nevzniklo. Ukázalo se, že smělé urbanistické projekty jsou jednou věcí, a život věcí druhou. A že si život začasté vyžádá něco úplně jiného, než co mu architekti nabízejí, například městskou část jako prapodivnou propleteninu různých funkcí, kde je hřiště vedle vládní budovy a vládní budova vedle hospody a hospoda vedle činžáku a ten vedle parčíku. Po staletí žilo lidstvo v kulturotvorných civilizacích, což znamená, že osídlení mělo přirozený řád daný obecně sdíleným cítěním, díky němuž každý negramotný středověký kovář, měl-li ukout skobu, neomylně ukul skobu gotickou, aniž k tomu potřeboval učitele gotiky či gotické designéry. Civilizace designérů, v níž žijeme, je jedním z mnoha sekundárních důsledků právě oné novověké pýchy, kdy si člověk myslí, že všechno pochopil, a může tudíž kompletně naplánovat svět. Údiv a vědomí nesamozřejmosti jsou, domnívám se, jedinou možnou cestou z nebezpečného světa civilizační pýchy. Copak je vůbec něco samozřejmého? Údiv nad nesamozřejmostí všeho, co tvoří náš svět, je ostatně i prvním impulzem k otázce, jaký to má všechno smysl, proč to všechno je, proč vůbec něco je. To nevíme
Předmluva Václava Havla
sidelni kase.indd 17
10.10.2012 17:36:10
a nikdy se nedozvíme. Není vyloučeno, že to všechno zde je jen proto, abychom se měli čemu divit. A že my tu jsme jen proto, aby se měl kdo divit. Proč je ale vůbec zapotřebí, aby se někdo něčemu divil? A jakou alternativu má bytí samo? Vždyť kdyby nic nebylo, nebylo by ani nikoho, kdo by to zpozoroval. A kdyby nebylo nikoho, kdo by to zpozoroval, je velkou otázkou, zda by vůbec bylo či mohlo být samo nebytí. Pouhých několik set světelných let od naší Země se možná někdo na nás dívá dokonalým dalekohledem. Co vidí? Vidí třicetiletou válku. Už proto platí, že všechno tu stále je, že nic, co se stalo, se nemůže odestát, a že každým svým slovem či pohybem děláme kosmos navždy jiným, než byl předtím. Ať tak či onak, jsem si jist, že naše civilizace se bude řítit do katastrofy, pakliže se soudobé lidstvo nevzpamatuje. A vzpamatovat se může jen tehdy, když se utká s krátkozrakostí, tupým přesvědčením o své vševědoucnosti a nabobtnalou pýchou, které jsou tak hluboce zakotveny v jeho mysli a v jeho konání. Je třeba se divit. A je třeba se trápit nesamozřejmostí věcí. Co jiného by totiž mělo být velkou výzvou k úvahám o dnešním světě než způsob, jakým člověk osidluje jedno z mnoha miliard vesmírných těles? Text byl psán jako úvodní proslov ke konferenci Forum 2000 uskutečněné v říjnu 2010 a věnované architektuře a urbanismu. Otištěno s laskavým svolením pana Václava Havla.
Sídelní kaše
sidelni kase.indd 18
10.10.2012 17:36:10
sidelni kase.indd 19
10.10.2012 17:36:10
sidelni kase.indd 20
10.10.2012 17:36:10
21
Úvod
Rodinné domy se v dnešní společnosti těší velké oblibě. Jsou snem o nejdokonalejším bydlení, k jehož naplnění jsou lidé ochotni vynaložit mnoho úsilí, peněz a obětavé péče. Vlastní dům bývá jedním z hlavních cílů životního snažení. Kam ovšem směřuje tato námaha, když v obrovském množství roste jeden dům vedle druhého bez náznaku rozvahy, co se touto kumulací stane? Je to ještě stále ono nejdokonalejší bydlení? Jak se žije v sídelní kaši? Pokusme se na téma podívat z pohledu architektury a urbanismu, tedy z pohledu tvůrčího přístupu, kdy se budeme soustředit na konkrétní aspekty problematiky použitelné při konkrétním rozhodování v konkrétním místě. Představme si, že stojíme před rozhodnutím, zda tuto čáru nakreslit na výkrese tady, nebo ještě o kus dál. A jakou čáru? Co má vyjadřovat? Co tím způsobíme? Jaké bude mít naše konání následky pro ty, kteří se ještě nenarodili? Jelikož jde o téma široké, zaměříme se na otázku jak stavět kolonie rodinných domů a budeme se snažit toto zadání sledovat co nejvíce komplexně a v souvislostech. Sídelní kaše, doslovný překlad německého slova Siedlungsbrei, má podobně jako anglický název urban sprawl jistý nádech něčeho ošklivého. Slovo kaše trefně ukazuje, že jednotlivé ingredience architektury a urbanismu se v sídelní kaši rozvařily do jakési homogenní hmoty, kde chybí rozlišovací prvky orientace v prostoru. Stavby se staly osamocenými solitéry bez vzájemných prostorových vazeb a souvislostí. Pro příklady není třeba chodit daleko. Stačí opustit kompaktní město. Téma sídelní kaše je na Západě aktuální již od šedesátých let minulého století, kdy se prvně začaly objevovat její vážné důsledky. Přestože se od té doby mnohé změnilo, ředění měst pokračuje a téma nabírá na naléhavosti.
Úvod
sidelni kase.indd 21
10.10.2012 17:36:10
Evropská agentura pro životní prostředí ve své zprávě pod názvem Urban sprawl in Europe — The ignored challenge1 z roku 2006 uvádí, že tempo využití půdy je vyšší než tempo populačního růstu. Za deset let mezi roky 1990 a 2000 bylo v Evropě zastavěno více než osm set tisíc hektarů půdy. Pro představu — jedná se o plochu větší než deset procent území České republiky. Autoři zprávy dále varují, že pokud budeme postupovat stejným způsobem, tak se rozloha evropských měst během dalšího století více než zdvojnásobí. Posledních pár let je v celosvětovém měřítku často zmiňován fakt, že více než polovina světové populace bydlí ve městech a na předměstích. Ještě před nějakými sty lety to bylo jen pět procent. A není tedy divu, že autoři zmiňované zprávy odhadují, že v roce 2020 bude v evropských městech a na předměstích žít osmdesát procent obyvatel a v sedmi nejvyspělejších státech Evropy bude proporce dokonce až devadesát procent a více! Společnost se stává více městskou, jenže nové přírůstky obyvatel jsou zaznamenány ne ve městech, ale na předměstích. Jedním z hlavních důvodů odchodu z center na okraje bývá hluk a špína. Evropané si téma životního prostředí nejčastěji spojují se znečištěním měst, jak vyplývá z výzkumu Eurobarometru.2 Ke znečištění kompaktních částí měst ale dochází zejména kvůli prořídlým okrajům a záplavě osobních automobilů, které se přes ně valí, jak si ukážeme v části „Cestování jako
1
Volně by se dalo přeložit jako „Sídelní kaše v Evropě — ignorovaná výzva“ (EEA Report No 10/2006). Viz „Urban sprawl in Europe — The ignored challenge“ [online]. 2006 [cit. 2012-07-11]. Dostupné z: <http://www.eea.europa.eu/publications/eea_report_2006_10>.
2
Eurobarometr 58.0 „Postoje k životnímu prostředí“, prosinec 2000, In: Sdělení komise pro radu, evropský parlament, evropský hospodářský a sociální výbor a výbor regionů: Vstříc tematické strategii pro městské životní prostředí, Komise ES, Brusel, [online]. 2000 [cit. 2004-02-11]. Dostupné z: <http://ec.europa.eu/ public_opinion/archives/ebs/ebs_180_en.pdf>.
Sídelní kaše
sidelni kase.indd 22
10.10.2012 17:36:10
23
[4]
Česká (okres Brno-venkov) — bydlení na periferii s sebou
přináší neutěšené plochy pro veřejnost. Nízká hustota osídlení znamená nárůst těchto ploch, o které se nikdo nezvládá starat.
životní styl“. Čím více město řídne, tím více narůstá osobní doprava. Čím více narůstá osobní doprava, tím více narůstá znečištění, a tím více město řídne. A tak pořád dokola. Mezi lety 2005 a 2009 ubylo v České republice 30 391 ha orné půdy, tedy cirka 21 ha denně. Uvážíme-li, že zhruba třetina zmizí pod zástavbou, zjistíme, že denně přicházíme o 7 ha, tudíž 70 000 čtverečních metrů.3 Tato plocha by pokryla zhruba deset fotbalových hřišť každý den! Nová předměstí, pro která se vžil termín satelitní městečka, nejsou samostatnými malými městy, z čehož vyvstává řada problémů. Bývají naplánována pouze k bydlení, a většinou jim chybí obchody, služby a další vybavenost, kterou musí suplovat vzdálenější lokality. A tak bývá často najednou málo míst v základních a mateřských školách,
3
CENIA, ed.: Statistická ročenka životního prostředí České republiky 2010. Bilance půdy, s. 311.
Úvod
sidelni kase.indd 23
10.10.2012 17:36:10
[5]
Kuřim-Podlesí (okres Brno-venkov) —
privatizace veřejného prostoru
které nejsou na nové přistěhovalce připraveny. Stejně tak musí obce řešit problém narůstající dopravy. Noví předměšťané nejezdí jinak než vlastním autem a stávající komunikační sítě se musí pod novým náporem přestavovat a rozšiřovat. Obce musejí zajistit pro své občany řadu služeb, což obyčejně nezvládají. Nové kolonie na stávající struktury navazují většinou jen velmi omezeně a bývají po urbanistické stránce téměř neřešené. Vážných kritických připomínek bychom k předměstským koloniím rodinných domů našli jistě mnoho, a to jsme zatím ani nezmínili otázky poškozování životního prostředí, krajiny, problém se vsakováním vod (ten má vážný dopad při povodních, ze kterých jsme najednou překvapeni) a další okruhy problémů, jež se netýkají jen místních samospráv. Je však evidentní, že touha po vlastnictví rodinného domu je nesrovnatelně silnější a pouhá kritika ji nezastaví. Ve společnosti zaměřené na konzum co největšího množství statků nelze očekávat nějakou zásadní změnu. Věřím ale, že existují cesty, jak udržet podobný
Sídelní kaše
sidelni kase.indd 24
10.10.2012 17:36:10
25
standard za cenu nižších nákladů na energie. Při stavbě měst je zcela zásadní věcí hospodárné zacházení s půdou. Sídelní kaše je extrémně energeticky náročná. Britský architekt Richard Rogers například zmiňuje, že každý nový dům postavený mimo rámec města stojí daňové poplatníky 40 000 liber navíc oproti tomu, kdyby byl usazen ve městě. Máme z tohoto pohledu u nás správně nastavené daně? Neměla by daň z nemovitosti být vyšší, aby majitele pozemků nutila k jejich hospodárnému využívání? Proč se vyplatí roky a roky nechat ležet pozemky ladem? Proč ve městech zůstává tolik volných parcel, zatímco se zastavují pole a louky za jejich okraji? V následující práci se proto pokusíme alespoň v základních aspektech rozkrýt fenomén suburbánní výstavby kolonií rodinných domů a naznačit východiska, jak problému čelit a jak nové kolonie stavět lépe. Soustředíme se na pojmenování cílů, idejí a konceptů pro budoucí suburbie, které je naléhavě nutné v souvislosti s aktuálním prostorovým rozpínáním měst revidovat. Umíme dnes vlastně sestavit dobrý zastavovací plán pro rodinné domy, když je po nich tak silná poptávka? Do sebe zahleděná touha po rodinném domě jako emancipované jednotce bez vztahu k širšímu území mění pohled na okolní prostředí jako na zbytkový produkt, jako na odpad, který zbude po realizaci vysněných domků. Nezájem o venkovní prostředí vede k přílišné fragmentaci, funkční a vizuální monotonii a v neposlední řadě ke ztrátě kvalitních veřejných prostor. Reprezentuje to snad blahobyt a prostředí důstojné k životu? Je spodivem, jak dokonalými spotřebními výrobky se současný člověk obklopuje ve srovnání s nedokonalostí okolního prostředí, ve kterém žije. Pozornost budeme vzhledem ke komplexnosti problému věnovat především otázkám kvalit venkovního veřejného prostoru a jeho tvorbě, protože právě z tohoto úhlu pohledu prosvítají nadějná východiska. Snahou této práce je znovu oživit význam zapomenutých veřejných
Úvod
sidelni kase.indd 25
10.10.2012 17:36:10
prostor jako předpokladu pro vytvoření místa v difuzním prostoru suburbií. S tvorbou místa neodmyslitelně souvisí otázka hustoty osídlení, jejíž nedostatečnost je základním kamenem úrazu postižených oblastí. Bude-li tedy dále popisováno zahušťování předměstí, není to nikdy míněno samoúčelně pouze pro věc samou, ale vždy jako předpoklad pro tvorbu místa. Práce je členěna do tří kapitol. První kapitola představuje širší uvedení do problému bydlení na předměstí. Stručná analýza charakteru předměstského typu zástavby bude užitečná jako základ pro úvahy o hustotě osídlení, rozvinuté ve druhé kapitole. Zde popíšeme vztah hustoty ke kvalitě bydlení, způsob jejího výpočtu a úroveň její vypovídací hodnoty. Na příkladech se také pokusíme číselně stanovit její přiměřenou úroveň, která může být využita v projekční praxi. Předmětem třetí kapitoly bude otázka tvorby místa, a konečně problematika zastavovacích plánů kolonií rodinných domů.
Sídelní kaše
sidelni kase.indd 26
10.10.2012 17:36:10
sidelni kase.indd 27
10.10.2012 17:36:10
sidelni kase.indd 28
10.10.2012 17:36:10
29
Kapitola první Exodus na předměstí
1. Otázky kvality bydlení
Okraje dnešních měst jsou postupně zaplavovány jakousi velmi řídkou zástavbou, která se nekompromisně rozlévá do okolní krajiny. Volných míst ubývá a nové osídlení zabírá stále rozlehlejší plochy předměstí větších i menších měst, jejichž centra se pomalu ztrácejí v záplavě neuspořádaných periferií. Přibývá rozbitých ploch, jež nejsou městem ani vesnicí, natož obytnou krajinou. Řídká zástavba se usazuje především podél komunikačních os a často propojuje větší města v jednolitou hmotu bez rozdílu mezi středem a okrajem. Na jednotlivých předměstích navíc vyrůstají podobné, někdy dokonce i zcela totožné typy staveb, až je těžké poznat, kde se vlastně nacházíme. Předměstí velkých měst jsou si často k nerozeznání podobná. Prvky orientace a rozlišení v difuzním prostoru rapidně mizí. Snad jen nápisy a reklamy nám dovolí určit alespoň zemi, ve které se pohybujeme. Prostorové rozpínání měst je reálnou skutečností a tento trend pokračuje téměř ve všech evropských městech. Budeme-li hledat výraz, který by výstižně vyjádřil podstatu tohoto jevu, jenž přináší významnou změnu lidských sídel posledních desetiletí, narazíme v literatuře nejčastěji na sousloví urban sprawl. V angličtině má slovo sprawl význam roztažení, rozlézání či natahování
Kapitola první Exodus na předměstí
sidelni kase.indd 29
10.10.2012 17:36:10
[6]
Mukařov — urban sprawl v České republice. Prudce
se rozvíjející oblast roztříštěné nízkopodlažní zástavby v okolí Říčan podél silnice z Prahy do Kutné Hory.
a ve spojení se slovem urban — městský — přesně vystihuje probíhající rozlézání a s ním spojené řídnutí dnešních měst. Exodus na předměstí a vylidňování center měst vede k extenzivnímu využívání okolní krajiny, které je často spojeno s její devastací. Pojem urban sprawl odkazuje ale také na prostředí bez obytných veřejných prostor a na ztrátu městskosti. Nejvýstižnějším novým českým termínem pro urban sprawl je výraz sídelní kaše, který trefně pojmenovává neuspořádanou skrumáž předměstských staveb. Samotný proces prostorového rozpínání měst je pak nejčastěji označován jako suburbanizace, která ovšem nemusí být nutně negativní. V souvislosti s rozpadem měst se v českém jazyce vyvinuly i další nové pojmy jako například satelitní městečko, nákupní zóna či sídlištní noclehárna, na něž navazují závažnější slovní spojení jako ztráta místa a ztráta identity. Všechny tyto soudobé pojmy odkazují na oblasti příliš řídce zastavěné a špatně navržené, na oblasti, jež jsou možná nechtěným výsledkem mylného
Sídelní kaše
sidelni kase.indd 30
10.10.2012 17:36:10
31
uvažování. Urban sprawl je aktuálním problémem i v našich zemích, a tak nezbývá než se pokusit tomuto fenoménu porozumět a usilovat o to, abychom předešli jeho negativním dopadům. Při hledání důvodů razantního rozpínání měst do krajiny bude užitečné nahlédnout do doby, kdy města začala zaznamenávat enormní přírůstky obyvatel. Takovým obdobím je éra průmyslové revoluce, kdy výroba v továrnách situovaných přímo ve městech vážně ohrožovala životní podmínky jejich obyvatel. Z tohoto negativního stavu pramenily následné snahy o zajištění dostatku čerstvého vzduchu, slunce a zeleně jako zcela přirozeného úsilí, jak zlepšit život ve městech. Na sklonku devatenáctého století tak jednoznačně platilo pravidlo: aby mohla být zvýšena kvalita bydlení ve městech, je třeba města prostorově rozšířit a úměrně tomu snížit hustotu jejich osídlení. Musí se rozšířit ulice, založit parky, rozbít bloky, vytěsnit kouřící továrny za město a provést celou řadu dalších opatření, která zvelebí životní podmínky obyvatel. Proces rozvolňování městské zástavby započatý v předminulém století se však dodnes nezastavil, a to i přesto, že problémy dnešních měst již netkví v přehuštění, ale právě naopak. Původní ozdravné myšlenky konce devatenáctého a začátku dvacátého století se totiž postupně v průběhu času začaly transformovat v ideologii, na jejíž pozůstatky narážíme dodnes. Zbytky ideologie prosazující prostorovou rozlehlost spolu s nízkou hustotou osídlení jsou stále částečně zakotveny v právním řádu, ať už v podobě určení minimálních odstupových vzdáleností, či nešťastného zónování rozvojových ploch. Územní plány a prováděcí vyhlášky obyčejně stanoví maximální zastavěnost s odkazem na kvalitu bydlení. Přitom dnešním problémem měst, který má zásadní vliv na kvalitu bydlení, je příliš řídká zástavba sídelní kaší. Neměla by tedy být na počátku jednadvacátého století, kdy urban sprawl ohrožuje kvalitu prostředí měst, stanovena spíše zastavěnost minimální?
Kapitola první Exodus na předměstí
sidelni kase.indd 31
10.10.2012 17:36:11