PŘElOŽIl a J A N a LIŠKOVÁ
Text copyright @ Susanna Isern, 2022
Illustrations copyright @ Laura Proietti, 2022
First published in Spain by Editorial Flamboyant S. L. in 2022 under the title Malvarina, bruja en prácticas www.editorialflamboyant.com
Translation © Jana Lišková, 2024
Czech edition © Host – vydavatelství, s. r. o., 2024
ISBN 978-80-275-2227-9
ZlObr T rIstAn
A tohLe jseMjá!
H r OZÁLIe
KDE js M e To s Ko NČ ili ?
Ach, ano, zrovna v nejlepším: když jsem porazila
tři zlé čarodějnice a vrátila se do Chmurné
Lhoty jako jedna z nich. Jestli si vzpomínáš, navštívila jsem ponurý zámek obývaný trojčaty
Kornélií, Klapálií a Mechomorkou a ty mě
naučily čarovat. Věci se sice vyvinuly trochu jinak, než čekaly, ale já jsem si splnila svůj sen.
A navrch jsem získala dva kamarády: věrnou králičici Lilu a kluka Tristana – toho jsem zbavila prokletí, kvůli kterému strávil přes padesát let ve zlobřím těle. Super, že jo? Jenomže když jsem se vrátila zpátky do vesnice, uvědomila jsem si, že se musím naučit své čarodějnické schopnosti používat. A tak jsem si na dveře pověsila cedulku ČaroděJka ZAČÁteČnICE . Stávalo se totiž, že mi všechno nevyšlo hned napoprvé, a chtěla jsem, aby sousedé měli pochopení. Nikdy by mě ale nenapadlo, že to tak příšerně zmotám. Jen si to poslechni…
F ialo VÝ D o MEČ e k
Schválně, kolik čarodějnic znáš? Jistě víš, že jich většina žije v ponurých chatrčích ukrytých uprostřed lesů a bažin. Jo, já vím, trojčata z Chmurné Lhoty bydlí na zámku. Takové slečinky! Ale věř mi, to je jenom výjimka, která potvrzuje pravidlo. Opravdové čarodějnice se schovávají mezi obrovskými stromy, sbírají byliny a houby na tajných místech a za bezměsíčných nocí o samotě míchají lektvary. A já jsem se jim chtěla podobat. A tak jsem se zabydlela… ve fialovém domečku!
POZORoVaTElna
BUDOUCÍ
KOuZelnICKá
LABORaToŘ
BlÍZKO TaJNÝch mÍST, KdE
SE DaJÍ sBÍraT hoUBY a BYlinY?
Raději chodím rovnou do zdejšího bylinkářství. Je to mnohem jednodušší!
PONuRÝ?
Kdepak, je fialový a moc roztomilý.
UPROsTŘeD LeSŮ?
Ehm, stojí hned vedle vesnice a má výhled do zeleně.
To už je něco, ne?
No dobře, nedá se říct, že by moje obydlí byla obvyklá chatrč staré a zlé čarodějnice. Ale jak už
víš, já si to čarodějnicování dělám tak trochu po svém. A navíc, tenhle fialový domeček má prostě šmrnc, to musíš uznat! Co? Že to není tak jisté? Tak pojď na zahradu a přesvědč se o tom na vlastní oči.
SAMOta?
Skoro, ale ne úplná.
Vždyť jsou tu se mnou Tristan a Lila.
Jsou zvláštní, ale milí.
ZA h R a Da
ZPÍVaJÍCÍch KVĚTin
Představuju ti ZPÍVa JÍC í KV ě TI n Y . Nazvali
jsme je tak, protože od svítání až do západu
slunce sborově zpívaly. Ráno mě budily místo budíku. A taky řadu sousedů, kteří tím nebyli zrovna nadšení.
Tyhle květiny byly jednou z prvních věcí, které jsem začarovala, takže vyšly tak nějak průměrně (popravdě řečeno, ta další kouzla pak taky).
PAPalKa KOPR e TIN a
Pozor, nebezpečí!
Stará lhářka.
Radši s ní nehrajte „má mě rád, nemá mě rád“.
Všechny uměly otevřít ústa, ovšem jedna z nich to nedělala kvůli zpěvu, ale kvůli jídlu.
Jmenovala se Papalka a byla to… MA s OŽR aVÁ
r O st L i N a ! Tristan u nich sedával a hrál jim na housle. Možná tě napadá, že chtěl doprovodit
jejich zpěv, ale ve skutečnosti se pokoušel uklidnit tu dračici. Papalka zhltla úplně všechno.
Bylo jí jedno, jestli chroupe bagetu se salámem nebo botu.
PET un Í n r ŮŽ i ČK a
Ve dne zpívá, v noci chrápe.
Nedejte na vzhled. Její okvětní lístky smrdí jako nemyté nohy.
Tohle je L ilin s TROM . S Tristanem jsme jí vyrobili domeček ve větvích a pak jsem zamávala
hůlkou, abych ho ozdobila. Nečekala jsem ale, že mu kromě světýlek a květin narostou ještě… čtyři nohy! Říkali jsme mu NEPO se DNÝ
d OM e Č e K , protože šmejdil po celém stromě. Moc rád si s Lilou
hrál na honěnou. Častokrát se stalo, že ho moje ubohá králičice
nedokázala chytit a přišla spát ke mně, což mě na druhou stranu moc těšilo.