Jan Mervart: Naděje a iluze – ukázka

[ ]

STUDIUM [33]

[ ]

Jan Mervart

NADĚJE A ILUZE Čeští a slovenští spisovatelé v reformním hnutí šedesátých let

BRNO 2010

[ ]

Publikace je výsledkem projektu institucionální podpory 2010 č. 2204 Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové.

© Jan Mervart, 2010 © Host — vydavatelství, s. r. o., 2010 © Univerzita Hradec Králové, 2010

Recenzovali: doc. PhDr. Jiří Knapík, Ph.D. PhDr. Zdeněk Doskočil, Ph.D. ISBN 978-80-7294-402-6

[ ]

OBSAH

Poděkovåní a předmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Ăšvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

I/ POÄŒĂ TEK Ĺ EDESĂ TĂ?CH LET, OBDOBĂ? SLOVENSKĂ?CH INICIATIV . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. Konference Svazu slovenských spisovatelů a celoståtní sjezd spisovatelů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. První sjezd Svazu slovenských novinåřů. . . . . . . . . . . . . . . . . . a/ Jednåní sjezdu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . b/ Dozvuky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

c/ Reakce přímých aktÊrů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . d/ Reakce intelektuålní veřejnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

II/ PĹ˜ITVRZENĂ? KURZU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . SlovenskĂ˝ podzim . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. Nepohodlný bojovník proti tzv. kultu osobnosti — týdeník Kultúrny Şivot. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. ÄŒeskĂŠ probouzenĂ­ — LiterĂĄrnĂ­ noviny a dalĹĄĂ­ impulzy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. KampaĹˆ ideologickĂ˝ch orgĂĄnĹŻ ĂšV KSÄŒ proti kulturnĂ­m Ä?asopisĹŻm . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

a/ PoÄ?ĂĄtek ofenzivy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

b/ FrontĂĄlnĂ­ Ăştok. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

c/ Reakce kulturnĂ­ veĹ™ejnosti a dozvuky stanoviska ĂšV KSÄŒ. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

[ ]

III/ OD STATU QUO K NEPĹ˜EKONATELNĂ?M ROZPORĹŽM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . MezidobĂ­ „normĂĄlnosti“ a konference SÄŒSS v Ä?ervnu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. Kauza Ä?asopisu TvĂĄĹ™ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. SlovenĹĄtĂ­ spisovatelĂŠ v „mezidobĂ­â€œ a jejich postoj k TvĂĄĹ™i. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pokusy o konstruktivnĂ­ Ĺ™eĹĄenĂ­ a dĹŻsledky krize . . . . . . . . . . . ZĂĄpas o podobu LiterĂĄrnĂ­ch novin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

IV/ ÄŒTVRTĂ? SJEZD SVAZU ÄŒESKOSLOVENSKĂ?CH SPISOVATELĹŽ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Příprava sjezdu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. Slovenťtí spisovatelÊ před sjezdem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. Dusno před bouří. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Předzvěsti rozkolu a první den sjezdu . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. Druhý a třetí sjezdový den . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

V/ „HORKĂ‰â€œ LÉTO A PODZIM ROKU . . . . . . . . . . . . . . . .

. Reakce na IV. sjezd v KSÄŒ a v zĂĄpadnĂ­m tisku. . . . . . . . . . . . .

. PosjezdovĂŠ obdobĂ­ a nĂĄsledujĂ­cĂ­ kauzy . . . . . . . . . . . . . . . . .

. Svaz slovenskĂ˝ch spisovatelĹŻ po IV. sjezdu SÄŒSS . . . . . . . .

VI/ ÄŒEĹ TĂ? SPISOVATELÉ A JEJICH ROLE V PROCESU PRAĹ˝SKÉHO JARA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. „Normalizace“ vztahĹŻ mezi spisovateli a aparĂĄtem ĂšV KSÄŒ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. Program Literårních listů a projekt Lidových novin . . . . . . . . . .

. RadikĂĄlnĂ­ demokratĂŠ reformnĂ­ho komunismu . . . . . . . . . .

VII/ SLOVENSKĂ DIFERENCIACE NA JAĹ˜E ROKU . . . . SpeciďŹ ka a neuralgickĂŠ body . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. SlovenskĂĄ krize . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. NovĂŠ slovo. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Zåvěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Prameny a literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Seznam pouŞitých zkratek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Summary . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Jmenný rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

[ ]

PODĚKOVÁNÍ A PŘEDMLUVA

Kniha, kterou právě držíte v rukou, do značné míry vychází z rukopisu disertační práce obhájené v září 2009 na Filozofické fakultě Univerzity Hradec Králové. Její vznik v této podobě nebyl bezproblémový ani jednoznačný a přes autorův odborný zájem (možná právě proto) o československé dění šedesátých let 20. století procházelo tematické vymezení textu celou řadou změn. Jestliže jsem nakonec ustoupil od původně zamýšlené biografické studie zaměřené na významné osobnosti intelektuální reformistické scény a přiklonil se k současné podobě knihy, stalo se tak na základě bezpočtu odborných diskusí s kolegy a přáteli v Čechách i na Slovensku, jimž dlužím své srdečné poděkování.

Jmenovitě se jedná především o mého školitele Ondřeje Felcmana, bez jehož systematického vedení, koncepčních poznámek, ale i tolerantního přístupu jakožto vedoucího práce a nadřízeného v jedné osobě by tato kniha vznikala jen stěží. Zvláštní dík patří také Zdeňku Doskočilovi za cenné připomínky k první verzi rukopisu, nezištné poskytnutí mnoha materiálů a v neposlední řadě za intelektuální i přátelskou podporu, s níž vznik této knihy od samého počátku sledoval. Vojtechu Čelkovi, bez jehož kontaktů by mi mnohé dveře bratislavských pamětníků zůstaly uzavřeny, vděčím za pečlivé opoznámkování textu; především jeho slovenských částí a slovenských reálii. Výslednou podobu rukopisu také výrazně ovlivnily připomínky Vladimíra Goňce, Jiřího Knapíka a z hlediska pojmového upřesnění též Maríny Zavacké. Nezanedbatelnou zpětnou reakci mi k některým částem textu poskytly také filozofizující podněty Víta Bartoše. Richardu

[ ]

Pavlovičovi potom vděčím za upozornění na mnohé materiály slovenské provenience.

Nemalou úlohu při psaní této knihy zároveň sehrály konference mladých vědeckých pracovníků, které se od roku 2006 scházejí k problematice českých, slovenských a československých dějin 20. století v Hradci Králové. K vytříbení vlastních myšlenek v tomto ohledu nepřispěla pouze prezentace jednotlivých výseků připravovaného rukopisu, ale i neobyčejně inspirativní klima vytvářené českými a slovenskými badateli. O podobném vlivu lze hovořit též v souvislosti s každoročními česko-slovenskými semináři pořádanými v Liberci.

Náležité zpracování tématu by se současně neobešlo bez podpory Národního stipendijního programu Slovenské republiky, díky němuž jsem mohl v letech 2007 a 2009 absolvovat dva několikaměsíční výzkumné pobyty pod patronátem Historického ústavu Slovenské akademie věd v Bratislavě. Bez podpory a vstřícnosti jeho vedení a vedení Ústavu politických věd Slovenské akademie věd, stejně jako bez ochoty pracovníků všech navštívených archivů by nebylo možné rukopis zkompletovat do současné podoby. Jakkoliv nemohu zmínit jmenovitě všechny (zejména zaměstnance Národního archivu v Praze a Bratislavě), je na tomto místě třeba poděkovat především Evě Bílkové, Karolu Bílkovi, Maroši Hertelovi, Jiřímu Hoppemu, Norbertu Kmeťovi, Jiřímu Křesťanovi, Dagmar Kubíkové, Slavomíru Michálkovi a Daliboru Státníkovi.

V neposlední řadě patří dík také mému zaměstnavateli, Filozofické fakultě Univerzity Hradec Králové, za vytvoření vhodných pracovních podmínek pro dokončení rukopisu a za finanční podporu na jeho knižní vydání. Finální fáze textových úprav by současně byla jen těžko představitelná bez trpělivé práce redaktorky Aleny Němcové.

[ ]

ĂšVOD

Ono nÄ›kolikaletĂŠ obdobĂ­ pĹ™edchĂĄzejĂ­cĂ­ procesu PraĹžskĂŠho jara 1968 je v Ä?eskoslovenskĂŠm kontextu obecnÄ› pojĂ­mĂĄno jako ĂŠra „zlatĂ˝ch ĹĄedesĂĄtĂ˝ch“, v nĂ­Ĺž dochĂĄzelo k nebĂ˝valĂŠmu rozvoji takĹ™ka vĹĄech spoleÄ?enskĂ˝ch oblastĂ­. BěŞnÄ› se hovoří o divadle, literatuĹ™e, kinematograďŹ i, ďŹ lozoďŹ i atd.; jednoduĹĄe Ĺ™eÄ?eno o mocnĂŠm zĂĄvanu svobodnĂŠho ducha, jenĹž povolil ledy neostalinskĂŠho zřízenĂ­ v reĹžii AntonĂ­na NovotnĂŠho a pĹ™ipravil pĹŻdu pro nĂĄstup politiky tzv. socialismu s lidskou tvåří zosobnÄ›nĂŠho v postavÄ› Alexandra DubÄ?eka. To vĹĄe je oprĂĄvnÄ›nÄ› dĂĄvĂĄno do souvislostĂ­ s ekonomickou a politickou krizĂ­ reĹžimu, na jejĂ­mĹž zĂĄkladÄ› dochĂĄzelo jak k pĹ™eskupovĂĄnĂ­ sil v aparĂĄtu ĂšV KSÄŒ, tak ke vzniku koncepcĂ­ o ekonomickĂŠ a Ä?ĂĄsteÄ?nÄ› i politickĂŠ reformÄ› dosavadnĂ­ho socialistickĂŠho zřízenĂ­, pĹ™iÄ?emĹž v prvnĂ­m případÄ› bylo jeĹĄtÄ› za NovotnĂŠho vlĂĄdy pĹ™ikroÄ?eno k nesmÄ›lĂŠ realizaci jejĂ­ch nÄ›kterĂ˝ch tezĂ­. MĂŠnÄ› je jiĹž ovĹĄem v Ä?eskĂŠ literatuĹ™e zmiĹˆovĂĄna ideologickĂĄ krize, kterĂĄ v komunistickĂŠm hnutĂ­ panovala od XX. sjezdu KSSS. Navzdory nemalĂŠmu ĂşsilĂ­ se stranickĂ˝m ideologĹŻm po odhalenĂ­ „kultu osobnosti“ jiĹž nikdy nepodaĹ™ilo oďŹ ciĂĄlnĂ­ pouÄ?ky a teze stmelit do takovĂŠ komplexnĂ­ soustavy, jako to uÄ?inil J. V. Stalin. A to ani pĹ™es ChruĹĄÄ?ovovy entuziastickĂŠ proklamace o ekonomickĂŠm pĹ™edstiĹženĂ­ kapitalismu a rozvĂ­jenĂ­ tezĂ­ tzv. vÄ›decko-technickĂŠ revoluce, ani pĹ™es

1DSURVWR SÄœHORPRYRX SUiFL Y WRPWR RKOHGX SÄœHGVWDYXMH NQLKD 0LFKDOD .RSHĂžND YÄŒ

QXMtFt VH LGHRORJLFNp NUL]L Y SDGHViWĂŞFK OHWHFK D IRUPRYiQt ĂžHVNRVORYHQVNpKR SRO VNpKR D PDćDUVNpKR ÂżOR]RÂżFNpKR UHYL]LRQLVPX ² YL] 0LFKDO .23(Ă˝(. +OHGiQt ]WUDFHQpKR VP\VOX UHYROXFH =URG D SRĂžiWN\ PDU[LVWLFNpKR UHYL]LRQLVPX YH VWÄœHGQt (YURSÄŒ Âą 3UDKD $UJR GiOH 0LFKDO .23(Ă˝(. +OHGiQt

[ ]

vyhlašované návraty k leninismu, které měly ideologii očistit od stalinských deformací a navrátit jí původní revoluční poslání.

Navzdory nespornému faktu, podle něhož bylo společenské klima v těchto letech ve srovnání s ostatními etapami československého komunistického režimu (zejména s předchozí a následující dekádou) nadmíru uvolněné, nesmíme zapomínat na skutečnost, že mocenský systém šedesátých let nesl všechny znaky autoritativní centralistické moci a celková svobodomyslná atmosféra byla spíše zapříčiněna vnitřní krizí samotného zřízení než cílenou politikou jeho mocenských špiček. V rámci seriózního historického bádání tedy nelze zakrýt samotnou podstatu systému a omezit se pouze na pozitivní projevy dané doby. Pro oblast kultury, jíž se bude tato kniha z určitého úhlu pohledu dotýkat, není například možné popisovat pouze objektivní klady v podobě charakteru literárních periodik, publicistické odvážnosti či definitivní prolomení závazných pravidel estetiky socialistického realismu a návratů k předválečné avantgardě i vytváření nových estetických koncepcí. Cílem by naopak mělo být přiblížení těchto procesů jako neustálého zápasu určitých složek společnosti s komunistickou mocí, jejími orgány a činiteli, která se navzdory ideologickému oslabení v polovině padesátých let snažila stůj co stůj udržet kontrolu nad všemi sférami společenského života.

Podobné pojetí naši představu o „zlaté éře“ sice poněkud relativizuje, současně však umožňuje poodhalit povahu tehdejšího režimu, který upustil od přímých represivních a administrativních zásahů padesátých let, aniž by se vzdal nároku na vlastní mocenský a ideologický monopol. Tyto vnitřní rozpory s sebou zároveň nesou značnou dynamiku typickou pro šedesátá léta, kdy upuštění od represivních akcí nutně vytvářelo volný prostor pro odlišnou interpretaci oficiální politiky a kdy snahy o její jednotný výklad ze strany vedení KSČ nutně musely generovat spory a konflikty.

Z tohoto hlediska neexistuje jasná dělicí čára mezi neostalinskou novotnovského érou a tzv. československou reformou Pražského jara, neboť v obou případech zůstávala podstata sporů o realizaci politiky stejná a s krátkým obdobím března až června 1968 se měnila víceméně pouze forma permanentně probíhajících sporů.

Naznačený zápas trvající po celá šedesátá léta nelze ovšem zjednodušit na konflikt intelektuálů na jedné straně a komunistické moci na straně druhé. Jakýkoliv koncept totalitarismu spojený

[ ]

s dualistickĂ˝m pojetĂ­m zaloĹženĂ˝m na dichotomii dobra a zla, ovlĂĄdajĂ­cĂ­ch a ovlĂĄdanĂ˝ch Ä?i KSÄŒ a spoleÄ?nosti je z hlediska pojetĂ­ tĂŠto prĂĄce nepouĹžitelnĂ˝. PĹ™i poklĂĄdĂĄnĂ­ zĂĄkladnĂ­ch interpretaÄ?nĂ­ch otĂĄzek nelze totiĹž odhlĂŠdnout od skuteÄ?nosti, Ĺže drtivĂĄ vÄ›tĹĄina spisovatelĹŻ a intelektuĂĄlĹŻ, jimĹž je v tĂŠto knize vÄ›novĂĄna pozornost, kritizovala ĂşroveĹˆ aktuĂĄlnĂ­ spoleÄ?enskĂŠ praxe, nikoliv spoleÄ?ensko-ekonomickĂŠ zřízenĂ­ jako takovĂŠ. Jejich primĂĄrnĂ­m cĂ­lem tedy nebylo nahrazenĂ­ systĂŠmu vlĂĄdy jednĂŠ strany a likvidace stĂĄvajĂ­cĂ­ch spoleÄ?ensko-ekonomickĂ˝ch podmĂ­nek komunistickĂŠho reĹžimu, nĂ˝brĹž jeho revize Ä?i reforma. TĂŠměř vĹĄichni kritici KSÄŒ a jejĂ­ oďŹ ciĂĄlnĂ­ politiky vystupujĂ­cĂ­ v tĂŠto knize totiĹž vlastnili stranickou legitimaci a ke kritice reĹžimu pĹ™istupovali zevnitĹ™, nezřídka na zĂĄkladÄ› vlastnĂ­ zkuĹĄenosti pĹ™i formovĂĄnĂ­ stalinismu na pĹ™elomu Ä?tyĹ™icĂĄtĂ˝ch a padesĂĄtĂ˝ch let a nĂĄslednĂŠ, Ä?asto bolestnĂŠ, intelektuĂĄlnĂ­ katarze.

Z tohoto dĹŻvodu v textu takĂŠ pouŞívĂĄm pojem „komunistiÄ?tĂ­ spisovatelĂŠâ€œ Ä?i „komunistiÄ?tĂ­ intelektuĂĄlovĂŠâ€œ, kterĂ˝ nemĂĄ nic spoleÄ?nĂŠho s literĂĄrnĂ­m zaměřenĂ­m, ale mĂĄ za Ăşkol zdĹŻraznit politickou a nĂĄzorovou orientaci danĂ˝ch autorĹŻ.

Jakkoliv tehdejĹĄĂ­ ideologickĂŠ orgĂĄny ĂšV KSÄŒ povaĹžovaly projevy polemizujĂ­cĂ­ se stĂĄvajĂ­cĂ­ oďŹ ciĂĄlnĂ­ politikou za opoziÄ?nĂ­ znaky revizionismu, sociĂĄldemokratismu, Ä?i dokonce antikomunismu a zasazovaly je do ĹĄirokĂ˝ch souvislostĂ­ mezinĂĄrodnĂ­ protisocialistickĂŠ diverze, je tĹ™eba jejich skuteÄ?nou roli kriticky zhodnotit. Nestor Ä?eskĂŠ povĂĄleÄ?nĂŠ historiograďŹ e Karel Kaplan ve svĂ˝ch pracĂ­ch tĂ˝kajĂ­cĂ­ch se tĂŠto oblasti v podstatÄ› pĹ™ejĂ­mĂĄ hodnocenĂ­ stranickĂ˝ch materiĂĄlĹŻ a spory mezi vedenĂ­m KSÄŒ, jejĂ­m aparĂĄtem a komunistickĂ˝mi intelektuĂĄly pojĂ­mĂĄ v ryze antagonistickĂŠ rovinÄ›. PĹ™estoĹže se jasnÄ›jĹĄĂ­mu interpretaÄ?nĂ­mu vymezenĂ­ nevÄ›nuje, z jeho textĹŻ vyplĂ˝vĂĄ, Ĺže se v případÄ› revoltujĂ­cĂ­ch skupin intelektuĂĄlĹŻ, kulturnĂ­ch pracovnĂ­kĹŻ a tvĹŻrÄ?Ă­ch svazĹŻ v podstatÄ› jednalo o protistranickou opozici.

7HQWR PRWLY SRYDĂĽXMH ]D VWÄŒĂĽHMQt 0LFKDO .RSHĂžHN NWHUĂŞ ]iURYHÄ– SUR NRPXQLVWLFNp LQWHOHNWXiO\ ]DYiGt YĂŞVWLĂĽQĂŞ SRMHP Ă„LQWHOHNWXiORYp LQVLGHÄœLÂł ² YL] 0LFKDO .23(Ă˝(.

+OHGiQt 6WHMQĂŞ DXWRU ]iURYHÄ– SRMHP UHIRUPLVPXV NWHUĂŞ MH SRXĂĽtYiQ Y ĂžHVNRVORYHQ VNĂŞFK SRGPtQNiFK Y\PH]XMH MDNR HNYLYDOHQW UHYL]LRQLVPX Y RNROQtFK VWiWHFK YDUĂŁDY VNpKR EORNX

.DUHO .$3/$1 .URQLND NRPXQLVWLFNpKR Ă˝HVNRVORYHQVND .RÄœHQ\ UHIRUP\ Âą 6SROHĂžQRVW D PRF 3UDKD %DUULVWHU 3ULQFLSDO GiOH .DUHO .$3/$1 .URQLND NR PXQLVWLFNpKR Ă˝HVNRVORYHQVND .DUHO .$3/$1 Ă„9ĂŁHFKQR MVWH SURKUiOLÂł &R SUR]UD ]XMt DUFKLY\ R ,9 VMH]GX 6YD]X ĂžHVNRVORYHQVNĂŞFK VSLVRYDWHOĤ 3UDKD ,YR äHOH]QĂŞ GiOH .DUHO .$3/$1 Ă„9ĂŁHFKQR MVWH SURKUiOLÂł

[ ]

Kaplan tak nevÄ›domky a paradoxnÄ› dĂ­ky dokumentĹŻm stranickĂŠho ĂşstĹ™edĂ­, z nichĹž pĹ™edevĹĄĂ­m Ä?erpĂĄ, směřuje ke zmĂ­nÄ›nĂŠ dualistickĂŠ koncepci, kterĂĄ by ve sporech odbojnĂ˝ch intelektuĂĄlĹŻ se ĹĄpiÄ?kami KSÄŒ spatĹ™ovala nesmiĹ™itelnĂ˝ konikt svobody (v duchu hodnot modernĂ­ liberĂĄlnĂ­ spoleÄ?nosti) a totalitnĂ­ KSÄŒ. V tĂŠto souvislosti je nicmĂŠnÄ› tĹ™eba podotknout, Ĺže k vytvĂĄĹ™enĂ­ podobnĂŠho obrazu Ä?asto pĹ™ispĂ­vajĂ­ sami bĂ˝valĂ­ reformistĂŠ, kteří ve svĂ˝ch pamÄ›tnickĂ˝ch textech jen velmi neradi pĹ™iznĂĄvajĂ­ svĂĄ tehdejĹĄĂ­ reformistickĂĄ, a tudĂ­Ĺž proreĹžimnĂ­ a pĹ™edevĹĄĂ­m komunistickĂĄ stanoviska.

JestliĹže se Ä?eskĂĄ a slovenskĂĄ historiograďŹ e citlivÄ›jĹĄĂ­mu vymezenĂ­ spoleÄ?enskĂ˝ch sporĹŻ v ĹĄedesĂĄtĂ˝ch letech prakticky nevÄ›nuje, v debatĂĄch zĂĄpadnĂ­ch historikĹŻ a politologĹŻ nad povahou komunistickĂŠho systĂŠmu a jeho ideologie mĹŻĹžeme zaznamenat mnohem diferencovanÄ›jĹĄĂ­ přístup, kterĂ˝ se po nÄ›kolik desĂ­tek let vyvĂ­jel od totalitĂĄrnĂ­ho konceptu k jeho revizĂ­m.

Jakkoliv zde nenĂ­ moĹžnĂŠ tomuto procesu v zĂĄpadnĂ­ (pĹ™edevĹĄĂ­m anglosaskĂŠ) historiograďŹ i vÄ›novat ĹĄirĹĄĂ­ pozornost, z hlediska tĂŠmatu tĂŠto prĂĄce stojĂ­ za povĹĄimnutĂ­ tĂŠměř Ä?tyĹ™icet let starĂĄ studie Harolda Gordona Skillinga, v nĂ­Ĺž se autor vymezuje vĹŻÄ?i tradicionalistickĂŠmu pojetĂ­ totalitarismu Leonarda Schapira.

Skilling trvĂĄ na tom, Ĺže „opozice“ byla jednak v komunistickĂ˝ch reĹžimech permanentnÄ› přítomnĂĄ od jejich poÄ?ĂĄtkĹŻ a jednak v letech od Stalinovy smrti nabĂ˝vala mnohem rozmanitÄ›jĹĄĂ­ch a ĹživÄ›jĹĄĂ­ch forem, neĹž zĂĄpadnĂ­ sovÄ›tologovĂŠ zaznamenĂĄvali. Oproti SchapirovÄ› zĂĄkladnĂ­mu rozdÄ›lenĂ­ na „opozici“ (protireĹžimnĂ­ odpor) a „disent“ (ti, kteří

=D MLVWRX YODĂŁWRYNX MH Y WRPWR VP\VOX PRĂĽQR SRYDĂĽRYDW +DPĂŁtNRYX NQLKX V SÄœt]QDĂž QĂŞP Qi]YHP ² 'XĂŁDQ +$0âË. 6SLVRYDWHOp D PRF 3UDKD Ă˝HVNRVORYHQVNĂŞ VSLVR YDWHO GiOH 'XĂŁDQ +$0âË. 6SLVRYDWHOp D PRF MLVWĂŞP YUFKROHP MVRX SRWRP Y WRPWR RKOHGX SDPÄŒWL ,YDQD .OtP\ ² YL] ,YDQ ./Ă‹0$ 0RMH ĂŁtOHQp VWROHWt VYD]N\

3UDKD $FDGHPLD D MHGQRX ] PiOD NQLK Y QtĂĽ DXWRU H[SOLFLWQÄŒ SÄœL]QiYi VYp GÄœtYÄŒMĂŁt UHIRUPLVWLFNp SRVWRMH MH SRWRP $ - /,(+0 0LQXORVW Y SÄœtWRPQRVWL %UQR +RVW GiOH $ - /,(+0 0LQXORVW Y SÄœtWRPQRVWL

6KUQXWt WpWR GHEDW\ MH Y ĂžHVNpP MD]\FH N GLVSR]LFL YH ]PtQÄ&#x152;Qp .RSHĂžNRYÄ&#x152; SUiFL 0L FKDO .23(Ă˝(. +OHGiQt V Âą Y DQJOLFNpP MD]\FH SRWRP SUREOHPDWLNX ] NRP SDUDWLYQtKR SRKOHGX QDFLVPX D VWDOLQLVPX ]D]QDPHQiYi UR]ViKOĂŞ ~YRG 0LFKDH OD *H\HUD NH NROHNWLYQt PRQRJUDÂżL %H\RQG 7RWDOLWDULDQLVP ² YL] 6KHLOD ),7=3$75,&. ² 0LFKDHO *(<(5 %H\RQG 7RWDOLWDULDQLVP 6WDOLQLVP DQG 1DFLVP &RPSDUHG &DPEULGJH 8QLYHUVLW\ 3UHVV &DPEULGJH ² 1HZ <RUN ² 0HOERXUQH ² 0DGULG ² &DSH 7RZQ ² 6LQJDSRUH ² 6mR 3DXOR V Âą

+DUROG *RUGRQ 6.,//,1* %DFNJURXQG WR WKH 6WXG\ RI 2SSRVLWLRQ LQ /HRQDUG 6&+$3,52 HG 3ROLWLFDO 2SSRVLWLRQ LQ 2QH 3DUW\ 6WDWH /RQGRQ ² %DVLQJVWRNH 0DFPLOODQ GiOH +DUROG *RUGRQ 6.,//,1* %DFNURXQG V ¹

[ ]

nevystupujĂ­ proti reĹžimu jako takovĂŠmu, ale chtÄ&#x203A;jĂ­ uplatnit svĹŻj vliv a chtÄ&#x203A;jĂ­ bĂ˝t slyĹĄeni) Skilling zavĂĄdĂ­ Ä?tyĹ&#x2122;i kategorie â&#x20AC;&#x17E;opoziceâ&#x20AC;&#x153;, kterĂŠ majĂ­ naprosto rozdĂ­lnĂŠ cĂ­le i pomÄ&#x203A;r k samotnĂŠmu reĹžimu a kterĂŠ se mnohdy zĂĄroveĹ&#x2C6; pĹ&#x2122;ekrĂ˝vajĂ­ i navzĂĄjem prolĂ­najĂ­: 1) â&#x20AC;&#x17E;integrĂĄlnĂ­ opoziceâ&#x20AC;&#x153; je ze zĂĄsady protisystĂŠmovĂĄ a nenĂ­ nepodobnĂĄ revoluÄ?nĂ­ â&#x20AC;&#x17E;strukturĂĄlnĂ­ opoziciâ&#x20AC;&#x153; Roberta Dahla vymezenĂŠ pro zĂĄpadnĂ­ demokracie; 2) â&#x20AC;&#x17E;frakÄ?nĂ­ opoziceâ&#x20AC;&#x153; sestĂĄvĂĄ z nejvyĹĄĹĄĂ­ch pĹ&#x2122;edstavitelĹŻ komunistickĂŠ strany Ä?i exekutivnĂ­ch stĂĄtnĂ­ch orgĂĄnĹŻ a stĂĄtnĂ­ sprĂĄvy; 3) â&#x20AC;&#x17E;principiĂĄlnĂ­ opoziceâ&#x20AC;&#x153; se vyznaÄ?uje kritikou a rozdĂ­lnĂ˝mi nĂĄzory na oďŹ ciĂĄlnĂ­ politiku, neodmĂ­tĂĄ vĹĄak komunistickĂ˝ reĹžim a vlĂĄdu jednĂŠ strany â&#x20AC;&#x201D; sklĂĄdĂĄ se ze stranickĂ˝ch Ä?initelĹŻ i nejrĹŻznÄ&#x203A;jĹĄĂ­ch zĂĄjmovĂ˝ch skupin a jejĂ­mi pĹ&#x2122;edstaviteli jsou nejen pracovnĂ­ci stranickĂŠho aparĂĄtu, stĂĄtnĂ­ch orgĂĄnĹŻ a policie, ale i spisovatelĂŠ, prĂĄvnĂ­ci a ekonomovĂŠ â&#x20AC;&#x201D; pĹ&#x2122;iÄ?emĹž Ä?leny komunistickĂŠ strany rozdÄ&#x203A;luje na zastĂĄnce â&#x20AC;&#x17E;tvrdĂŠâ&#x20AC;&#x153; a â&#x20AC;&#x17E;umĂ­rnÄ&#x203A;nĂŠâ&#x20AC;&#x153; linie nebo na â&#x20AC;&#x17E;konzervativceâ&#x20AC;&#x153; a â&#x20AC;&#x17E;reformistyâ&#x20AC;&#x153;; 4) â&#x20AC;&#x17E;speciďŹ ckĂĄ opoziceâ&#x20AC;&#x153; Ä?i â&#x20AC;&#x17E;disentâ&#x20AC;&#x153; je relativnÄ&#x203A; pravovÄ&#x203A;rnĂĄ v obecnĂ˝ch nĂĄzorech, nicmĂŠnÄ&#x203A; neortodoxnĂ­ v dĂ­lÄ?Ă­ch zĂĄleĹžitostech â&#x20AC;&#x201D; sklĂĄdĂĄ se z komunistĹŻ pĹŻsobĂ­cĂ­ch ve stranÄ&#x203A;, nebo dokonce i stranickĂŠm aparĂĄtu Ä?i mimo stranu v oďŹ ciĂĄlnĂ­ch organizacĂ­ch a svazech, mnohdy smÄ&#x203A;Ĺ&#x2122;uje k radikĂĄlnĂ­mu reformismu a v nÄ&#x203A;kterĂ˝ch pĹ&#x2122;Ă­padech mĹŻĹže zakrĂ˝vat i â&#x20AC;&#x17E;integrĂĄlnĂ­ opoziciâ&#x20AC;&#x153;, v kaĹždĂŠm pĹ&#x2122;Ă­padÄ&#x203A; je stranickĂ˝m vedenĂ­m hodnocena jako neloajĂĄlnĂ­. Ä&#x152;eĹĄtĂ­ a slovenĹĄtĂ­ spisovatelĂŠ vystupujĂ­cĂ­ v tĂŠto prĂĄci vykazujĂ­ znaky â&#x20AC;&#x17E;principiĂĄlnĂ­â&#x20AC;&#x153; i â&#x20AC;&#x17E;speciďŹ ckĂŠ opoziceâ&#x20AC;&#x153; souÄ?asnÄ&#x203A;. RozhodnÄ&#x203A; pro nÄ&#x203A; vĹĄak platĂ­ SkillingĹŻv komentĂĄĹ&#x2122; ke Ä?tvrtĂŠ kategorii, kterĂ˝ se v podstatÄ&#x203A; shoduje s urÄ?ujĂ­cĂ­ autorovou premisou pĹ&#x2122;edloĹženĂŠ knihy: â&#x20AC;&#x17E;Z vÄ&#x203A;tĹĄiny se nicmĂŠnÄ&#x203A; jednĂĄ o loajĂĄlnĂ­ opozici, kterĂĄ usiluje o vliv nebo o zmÄ&#x203A;nu stĂĄtnĂ­ politiky. Kritizuje stĂĄvajĂ­cĂ­ politickĂĄ usnesenĂ­ a nabĂ­zĂ­ odliĹĄnĂĄ opatĹ&#x2122;enĂ­ nebo budoucĂ­ strategie.â&#x20AC;&#x153;

AÄ?koliv se ve vlastnĂ­m textu vyhĂ˝bĂĄm oznaÄ?enĂ­ â&#x20AC;&#x17E;opoziceâ&#x20AC;&#x153;, nastĂ­nÄ&#x203A;nĂŠ vymezenĂ­ tohoto pojmu je totoĹžnĂŠ s jeho chĂĄpĂĄnĂ­m a pouŞívĂĄnĂ­m samotnĂ˝mi spisovateli, kteĹ&#x2122;Ă­ o sobÄ&#x203A; zaÄ?Ă­najĂ­ v tomto duchu uvaĹžovat nejpozdÄ&#x203A;ji od IV. sjezdu Svazu Ä?eskoslovenskĂ˝ch spisovatelĹŻ. Ke SkillingovÄ&#x203A; kategorizaci zbĂ˝vĂĄ dodat, Ĺže komunistiÄ?tĂ­ intelektuĂĄlovĂŠ k prosazovĂĄnĂ­ svĂ˝ch cĂ­lĹŻ pouŞívali Ä?asto jazyka, kterĂ˝ se pojmovÄ&#x203A; neliĹĄil od diskurzu oďŹ ciĂĄlnĂ­ch stranickĂ˝ch

7DPWpĂĽ V

[ ]

dokumentĹŻ, zĂĄkladnĂ­ rozdĂ­l nicmĂŠnÄ&#x203A; spoÄ?Ă­val v odliĹĄnĂŠ obsahovĂŠ konotaci i sledovanĂ˝ch prioritĂĄch.

ZachycenĂ­ konďŹ&#x201A;iktĹŻ mezi spisovateli, potaĹžmo intelektuĂĄly, a aparĂĄtem i vedenĂ­m KSÄ&#x152;, kterĂ˝m v podstatÄ&#x203A; na zĂĄkladÄ&#x203A; výťe uvedenĂŠho pĹ&#x2122;isuzuji vnitrostranickou povahu, potom vytvĂĄĹ&#x2122;Ă­ elementĂĄrnĂ­ strukturu tĂŠto knihy. Vedle uplatnÄ&#x203A;nĂ­ jinĂŠho Ăşhlu pohledu neĹž pĹ&#x2122;edstavy o â&#x20AC;&#x17E;zlatĂ˝ch ĹĄedesĂĄtĂ˝châ&#x20AC;&#x153; se zde nicmĂŠnÄ&#x203A; primĂĄrnÄ&#x203A; nejednĂĄ o samotnĂŠ spory (tak jak je ryze udĂĄlostnÄ&#x203A; pojĂ­mĂĄ Karel Kaplan), nĂ˝brĹž o snahu rekonstruovat na jejich zĂĄkladÄ&#x203A; nĂĄzorovĂ˝ vĂ˝voj Ä?eskĂ˝ch a slovenskĂ˝ch spisovatelĹŻ. PĹ&#x2122;estoĹže analĂ˝za komunistickĂŠ ideologie nepatĹ&#x2122;Ă­ mezi primĂĄrnĂ­ cĂ­le tĂŠto prĂĄce, rozbor jednotlivĂ˝ch konďŹ&#x201A;iktĹŻ a kampanĂ­ poodhaluje i nĂĄzorovĂŠ spektrum a taktiku komunistickĂŠho vedenĂ­. OtĂĄzky, kterĂŠ nicmĂŠnÄ&#x203A; celĂ˝ text prostupujĂ­, a jejichĹž prizmatem jsou permanentnĂ­ konďŹ&#x201A;ikty analyzovĂĄny, smÄ&#x203A;Ĺ&#x2122;ujĂ­ k nÄ&#x203A;kolika bodĹŻm: nakolik se na jejich zĂĄkladÄ&#x203A; u Ä?eskĂ˝ch a slovenskĂ˝ch spisovatelĹŻ vyvĂ­jela vnitĹ&#x2122;nĂ­ kritika reĹžimu, jakou povahu mÄ&#x203A;ly vztahy Ä?eskĂ˝ch a slovenskĂ˝ch spisovatelĹŻ s vedenĂ­m KSÄ&#x152; a KSS a nakolik mÄ&#x203A;ly jejich vzĂĄjemnĂŠ konďŹ&#x201A;ikty vliv na loajalitu spisovatelĹŻ k aktuĂĄlnĂ­mu politickĂŠmu vedenĂ­. Na jejich pozadĂ­ souÄ?asnÄ&#x203A; usiluji zodpovÄ&#x203A;dÄ&#x203A;t otĂĄzku, nakolik se ze strany spisovatelĹŻ jednalo o koordinovanĂŠ a teoreticky podloĹženĂŠ ĂşsilĂ­ a kam vlastnÄ&#x203A; jejich kritickĂŠ tendence smÄ&#x203A;Ĺ&#x2122;ovaly. JelikoĹž je prĂĄce pojata jako vzĂĄjemnĂĄ interakce mezi spisovateli a stranickĂ˝m vedenĂ­m, kdy se obÄ&#x203A; skupiny navzĂĄjem ve svĂ˝ch zĂĄvÄ&#x203A;rech ovlivĹ&#x2C6;ovaly, zĂĄmÄ&#x203A;rnÄ&#x203A; v nĂ­ abstrahuji od mezinĂĄrodnĂ­ch souvislostĂ­ vĂ˝voje komunistickĂŠho bloku. ZahraniÄ?nĂ­ vliv a zejmĂŠna dÄ&#x203A;nĂ­ v SSSR bezesporu mÄ&#x203A;ly na povahu Ä?eskoslovenskĂŠho komunistickĂŠho reĹžimu nezanedbatelnĂ˝ vliv, z hlediska pĹ&#x2122;Ă­stupu k tĂŠmatu vĹĄak nenĂ­ tento faktor rozhodujĂ­cĂ­. Z pĹ&#x2122;edeĹĄlĂŠho textu je zĂĄroveĹ&#x2C6; vĂ­ce neĹž patrnĂŠ, Ĺže za zĂĄkladnĂ­ metodologickĂŠ

6NLOOLQJ ĂžHVNRVORYHQVNp LQWHOHNWXiOQt GÄ&#x152;Qt SRWRP SRGREQÄ&#x152; KRGQRWt YH VYpP SR]GÄ&#x152;M

ĂŁtP D GRVXG YĂŞ]QDPQpP GtOH R 3UDĂĽVNpP MDUX Ă&#x201E;0RVW RI WKH LQWHOOHFWXDOV ZHUH 0DU[LVW DQG SDUW\ PHPEHUV RIWHQ ZRUNLQJ DW RIÂżFLDO H[SHQVH LQ LQVWLWXWHV DQG XQL YHUVLWLHV EXW WKH\ ZHUH UHDFKLQJ LQGHSHQGHQW FRQFOXVLRQV WKURXJK D Ă&#x20AC;H[LEOH LQWHUSUH WDWLRQ RI 0DU[LVPÂł ² YL] +DUROG *RUGRQ 6.,//,1* &]HFKRVORYDNLDÂľV ,QWHUUXSWHG 5HYROXWLRQ 3ULQFHWRQ ² 1HZ -HUVH\ 3ULQFHWRQ 8QLYHUVLW\ 3UHVV GiOH +DUROG *RUGRQ 6.,//,1* &]HFKRVORYDNLDÂśV V

2 WHQWR SRKOHG VH Y QÄ&#x152;NWHUĂŞFK DVSHNWHFK SRNRXĂŁHO L VERUQtN =ODWi ĂŁHGHViWi ² ĂžHVNi OLWHUDWXUD NXOWXUD D VSROHĂžQRVW Y OHWHFK WiQt NRORWiQt D ]NODPiQt 0DWHULiO\ ] NRQ IHUHQFH SRÄ&#x153;iGDQp Ă&#x2019;VWDYHP SUR ĂžHVNRX OLWHUDWXUX $9 Ă˝5 Âą ĂžHUYQD 3UDKD Ă&#x2019;VWDY SUR ĂžHVNRX OLWHUDWXUX $9 Ă˝5 GiOH =ODWi ĂŁHGHViWi

[ ]

východisko nemohla být přijata klasická diskurzivní analýza založená na interpretaci textu. Tato metoda sice jedinečným způsobem umožňuje zachytit myšlenkový svět dobových aktérů, nedovoluje však postihnout příčiny jeho geneze a postupného vývoje. Předložený text je tak díky snaze po odkrytí nejenom intelektuálních výsledků, ale i jejich motivací a vlastních činů pokusem o kombinaci událostní historie a textové analýzy.

Mezi určující východiska této knihy zároveň patří zjištění, žeproces společenského uvolňování šedesátých let zdaleka nekopíroval časovou osu natolik lineárně, jak se může na první pohled zdát. Jednak procházel různými etapami otužování a zostřování vztahu mezi spisovateli a představiteli KSČ a jednak se do značné míry lišil ve východní a západní části republiky. Ačkoliv tento proces nesl v českých zemích a na Slovensku podobné znaky, rozhodně není možno říci, že by byl identický. Úsilí českých a slovenských spisovatelů bylo určováno jak odlišnostmi historického vývoje obou národů, tak jejich momentálním vztahem ke stranickým elitám, přičemž obojí vedlo k odlišnému vývoji. Snahy Čechů a Slováků se sice v mnohém tematicky překrývaly, avšak časová a tematická paralela mezi českými zeměmi a Slovenskem neexistovala. V některých momentech dokonce mezi spisovateli docházelo k většímu či menšímu pnutí, které pramenilo z nedorozumění zapříčiněného specifičností obou procesů nebo z jejich samotné povahy. Otázka odlišného vývoje a vzájemného prolínání v obou částech Československé republiky tak patří k neoddělitelné součásti této knihy, v jejímž rámci se snažím překlenout dosavadní koncentrovanost české a slovenské historiografie na lokální dění.

Vzhledem k možnému nedorozumění je zároveň nutné poněkud upřesnit pole autorovy působnosti. Jestliže titul knihy hovoří o „spisovatelích“, práce se jimi nezabývá v obecném slova smyslu, ale především v souvislosti s organizací zřízenou samotným režimem v podobě Svazu československých spisovatelů (dále SČSS), respektive v souvislosti s vedením jeho celostátní i slovenské části (předsednictvo, ústřední výbor). Analyzované názory spisovatelů jsou v podstatě dvojího druhu: jednak se jedná o myšlenky prezentované veřejně v tiskových orgánech svazu (kulturně-politických periodicích) a jednak o názory prezentované neoficiálně (na schůzích vedoucích orgánů spisovatelské organizace) nebo polooficiálně (na svazových sjezdech).

[ ]

AÄ?koliv byl SÄ&#x152;SS podobnÄ&#x203A; jako ostatnĂ­ tvĹŻrÄ?Ă­ svazy na pĹ&#x2122;elomu Ä?tyĹ&#x2122;icĂĄtĂ˝ch a padesĂĄtĂ˝ch let ustaven jako klasickĂĄ â&#x20AC;&#x17E;pĹ&#x2122;evodovĂĄ pĂĄkaâ&#x20AC;&#x153; majĂ­cĂ­ za cĂ­l zprostĹ&#x2122;edkovĂĄnĂ­ politickĂŠ linie urÄ?ovanĂŠ vrcholem mocenskĂŠ pyramidy ĹĄirĹĄĂ­m skupinĂĄm obyvatelstva, ve smyslu výťe uvedenĂ˝ch atributĹŻ se z tĂŠto organizace v ĹĄedesĂĄtĂ˝ch letech naopak stala vĂ˝znamnĂĄ destabilizaÄ?nĂ­ sloĹžka reĹžimu, kterĂĄ ve shodÄ&#x203A; se SkillingovĂ˝m hodnocenĂ­m â&#x20AC;&#x17E;disponovala jistĂ˝m druhem poznĂĄnĂ­ a tÄ&#x203A;ĹĄila se nemalĂŠ spoleÄ?enskĂŠ prestiĹži umoĹžĹ&#x2C6;ujĂ­cĂ­ jĂ­ vyjĂĄdĹ&#x2122;enĂ­ vlastnĂ­ch nĂĄzorĹŻ, jeĹž mÄ&#x203A;ly nemalou autority a vlivâ&#x20AC;&#x153;.

Skilling tento znak obecnÄ&#x203A; pĹ&#x2122;isuzuje â&#x20AC;&#x17E;zĂĄjmovĂ˝m skupinĂĄmâ&#x20AC;&#x153; sklĂĄdajĂ­cĂ­m se z ekonomĹŻ, prĂĄvnĂ­kĹŻ, humanitnĂ­ch a pĹ&#x2122;Ă­rodnĂ­ch vÄ&#x203A;dcĹŻ, spisovatelĹŻ a novinĂĄĹ&#x2122;ĹŻ. V Ä?eskĂ˝ch a slovenskĂ˝ch podmĂ­nkĂĄch, kde se spisovatelĂŠ od 19. stoletĂ­ tÄ&#x203A;ĹĄili nemalĂŠ autoritÄ&#x203A; u vlastnĂ­ho nĂĄrodnĂ­ho publika, ovĹĄem toto tvrzenĂ­ platĂ­ dvojnĂĄsob. AntonĂ­n Jaroslav Liehm v tĂŠto souvislosti hovoĹ&#x2122;Ă­ o procesu zmÄ&#x203A;ny Svazu Ä?eskoslovenskĂ˝ch spisovatelĹŻ v politickou sĂ­lu, kterĂĄ je schopna pĹŻsobit jak v rĂĄmci mocenskĂŠ pyramidy, tak navenek.

Tento vĂ˝rok lze dĂĄle upĹ&#x2122;esnit tvrzenĂ­m, podle nÄ&#x203A;hoĹž prvnĂ­ pole pĹŻsobnosti pĹ&#x2122;edstavovala svazovĂĄ jednĂĄnĂ­, druhĂŠ bylo uskuteÄ?Ĺ&#x2C6;ovĂĄno prostĹ&#x2122;ednictvĂ­m publicistiky kulturnÄ&#x203A;-politickĂ˝ch Ä?asopisĹŻ.

PĹ&#x2122;ed tematickĂ˝m klĂ­Ä?em bylo pro tuto prĂĄci upĹ&#x2122;ednostnÄ&#x203A;no chronologickĂŠ uspoĹ&#x2122;ĂĄdĂĄnĂ­, kterĂŠ dovolĂ­ zachytit jednotlivĂŠ fĂĄze probĂ­hajĂ­cĂ­ch konďŹ&#x201A;iktĹŻ, jejich geneze a dalĹĄĂ­ konsekvence. Toto hledisko zĂĄroveĹ&#x2C6; podle mĂŠho nĂĄzoru pĹ&#x2122;ispĂ­vĂĄ k vÄ&#x203A;tĹĄĂ­ pĹ&#x2122;ehlednosti historickĂŠho vĂ˝voje ĹĄedesĂĄtĂ˝ch let, kterĂĄ mnohdy splĂ˝vajĂ­ v pomÄ&#x203A;rnÄ&#x203A; nemÄ&#x203A;nnĂ˝ celek. V jednotlivĂ˝ch kapitolĂĄch je pĹ&#x2122;itom vĹždy paralelnÄ&#x203A; vÄ&#x203A;novĂĄn prostor slovenskĂŠmu dÄ&#x203A;nĂ­, coĹž by mÄ&#x203A;lo Ä?tenĂĄĹ&#x2122;i celou problematiku pĹ&#x2122;iblĂ­Ĺžit v plastiÄ?tÄ&#x203A;jĹĄĂ­ podobÄ&#x203A; a vzĂĄjemnĂŠ souvztaĹžnosti obou Ä?ĂĄstĂ­ republiky.

.H VWUXNWXÄ&#x153;H D IXQNFL 6YD]X ĂžHVNRVORYHQVNĂŞFK VSLVRYDWHOĤ QHMSRGUREQÄ&#x152;ML YL] -LÄ&#x153;t .1$3Ă&#x2039;. 9 ]DMHWt PRFL NXOWXUQt SROLWLND MHMt V\VWpP D DNWpÄ&#x153;L Âą 3UDKD /LEUL

5ROL Ă&#x201E;SÄ&#x153;HYRGRYp SiN\Âł D MHMt WUDQVIRUPDFL YĂŞVWLĂĽQÄ&#x152; Y UiPFL NRQIHUHQFH QD 8QL YHUVLW\ RI 5HDGLQJ NRQDQp Âą ĂžHUYHQFH SRSVDO $ - /LHKP ² YL] 9 9 .86,1 7KH &]HFKRVORYDN 5HIRUP 0RYHPHQW /RQGRQ ,QWHUQDWLRQDO 5HVHDUFK 'RFXPHQWV GiOH 9 9 .86,1 7KH &]HFKRVORYDN V Âą D Âą

+DUROG *RUGRQ 6.,//,1* %DFNURXQG V

9 9 .86,1 7KH &]HFKRVORYDN V /LHKP QLFPpQÄ&#x152; VRXĂžDVQÄ&#x152; SÄ&#x153;HFHÄ&#x2013;XMH YOLY VSL VRYDWHOVNp RUJDQL]DFH QD MHGQiQt VWUDQLFNĂŞFK HOLW NG\ ]iNURN\ YĤÞL VSLVRYDWHOĤP Qi VOHGXMtFt SR ,9 VMH]GX 6YD]X ĂžHVNRVORYHQVNĂŞFK VSLVRYDWHOĤ SRYDĂĽXMH ]D KODYQt SÄ&#x153;t ĂžLQX EXGRXFtKR UR]NROX Y Ă&#x2019;9 .6Ă˝ ² YL] WDPWpĂĽ V

[ ]

První kapitola se soustřeďuje na přelomový rok 1963, jemuž dominovaly zejména slovenské iniciativy. Ačkoliv se další části novinářské organizaci podrobně nevěnují, je v úvodní části rozebrán také ustavující sjezd Svazu slovenských novinářů, který nelze od tehdejšího dění ve slovenské spisovatelské obci oddělit. Další tři kapitoly se zabývají následným vývojem vztahů mezi aparátem ÚV KSČ a Svazem československých spisovatelů od druhé poloviny roku 1963 do počátku roku 1967, kdy docházelo k menším či větším konfliktům a kdy byly vůči spisovatelům vedeny nejrůznější ideologické kampaně. Obojí se zakládalo především na sporech o výklad oficiální stranické politiky a o povahu kulturně-politické publicistiky v časopisech Kultúrny život a Literární noviny. V kontextu vývoje vztahů aparátu ÚV KSČ a kulturní inteligence je současně věnována pozornost kauze časopisu Tvář, jejíž autorská skupina sice s reformním komunistickým proudem neměla mnoho společného, avšak pro názorový vývoj radikálněji naladěných spisovatelů z vedení Svazu československých spisovatelů sehrála nezanedbatelnou roli. Následuje přiblížení eskalace napětí na IV. sjezdu Svazu československých spisovatelů a analýza jistého mezidobí po represích stranického aparátu vůči kulturní obci v létě a na podzim roku 1967 (čtvrtá a pátá kapitola). Tematický celek uzavírá vylíčení aktivit českých a slovenských komunistických spisovatelů za Pražského jara 1968. Jelikož je v tomto ohledu věnována pozornost především vztahům SČSS s vedením KSČ a představám o realizaci demokratizace socialistické společnosti, nezabývají se kapitoly o dění v roce 1968 reakcemi spisovatelů na zahraniční ohrožení republiky v červenci a srpnu téhož roku, stejně jako vědomě nevěnují pozornost dalším výrazným spisovatelským aktivitám (ať už to byla publicistika generace z okruhu časopisu Tvář či nově vzniklá uskupení jako Kruh nezávislých spisovatelů). V poslední kapitole je potom kladen důraz především na přiblížení diferenciačního procesu, který definitivně rozdělil slovenské spisovatele na dvě názorově odlišné skupiny.

Text je v podstatě založen na heuristické analýze archivních zdrojů české a slovenské provenience, dále se opírá o dobový tisk a odbornou i memoárovou literaturu. Dílčím způsobem jsou na různých místech zapracovány také rozhovory či korespondence autora s tehdejšími aktéry kulturního života. V zásadě se

[ ]

jedná o dvojí typ dokumentů či archivních pramenů. Materiály obsažené ve sbírce Národního archivu (dále NA) s označením KSČ — ÚV (dříve Archiv ÚV KSČ — pod tímto označením jsou materiály v této práci citovány) a Slovenského národného archívu v Bratislavě (dále SNA) zprostředkovávají badateli pohled na Svaz československých spisovatelů určený prizmatem oficiální linie KSČ a vývoj v této organizaci hodnotí většinou negativně, nebo přinejmenším s obavami. Informace ze samotného SČSS, včetně osobních fondů a tisku, vedle toho poskytují náhled vycházející nikoliv z vnějšku, nýbrž ze samého ohniska kritizované „převodové páky“ režimu. Možnost dvojího pohledu potom vytváří prostor pro širší interpretaci dané problematiky v duchu výše zmíněných poznámek.

V prvním případě se jedná především o materiály NA a SNA, současně také o Archiv bezpečnostních složek, kde jsou uloženy dokumenty tehdejšího ministerstva vnitra. Materiály celostátní nebo ryze české povahy jsou soustředěny především v Archivu ÚV KSČ. Jedná se o fondy: 10/5 — Ideologická komise ÚV KSČ 1958– 1968, 02/1 — Předsednictvo ÚV KSČ 1962–1966, 1966–1971, 02/4 — Sekretariát ÚV KSČ 1962–1966, 1966–1971, Kancelář prvního tajemníka ÚV KSČ Antonína Novotného 1951–1967 (I. část). Pohled slovenského politického centra zprostředkovávají analogické fondy ze SNA: Predsedníctvo ÚV KSS, Sekretariát ÚV KSS a fond prvního tajemníka ÚV KSS Alexandra Dubčeka pro léta 1963– 1968. Určité doplnění archivních dokumentů představuje heuristika tiskových orgánů KSČ a KSS, deníků Rudé právo a Pravda.

Jednotlivé fondy KSČ — ÚV a SNA jsou zajímavé především proto, že nabízejí nejdůležitější zprávy ideologických oddělení ÚV KSČ a ÚV KSS, která se kulturnímu vývoji permanentně věnovala a své teoretické či popisné elaboráty zasílala v několika kopiích vrcholným orgánům stranického aparátu (kanceláři prvního tajemníka, předsednictvu, sekretariátu, ideologické komisi — vše platí pro orgány obou ÚV). Mnohá zasedání těchto organizací potom k vyvstalým kulturním problémům přijímala závazná usnesení, která buď přímo navazovala na podněty a návrhy ideologických oddělení, nebo vycházela z vlastních aktuálních potřeb a rozhodnutí. U projednávaných případů závažnějšího politického rázu je také často ve zkratce zaznamenán průběh diskuse přítomných účastníků schůze. I když byla problematika většinou

[ ]

vymezovĂĄna obecnÄ&#x203A; a vztahovala se k vĂ­ce oblastem najednou, nÄ&#x203A;kterĂŠ zprĂĄvy se pĹ&#x2122;esto tĂ˝kaly ryze konkrĂŠtnĂ­ch zĂĄleĹžitostĂ­ (LiterĂĄrnĂ­ noviny, KultĂşrny Ĺživot, ustavujĂ­cĂ­ sjezd Svazu slovenskĂ˝ch novinĂĄĹ&#x2122;ĹŻ, vĂ˝voj v SÄ&#x152;SS i jeho slovenskĂŠ Ä?ĂĄsti, IV. sjezd Svazu Ä?eskoslovenskĂ˝ch spisovatelĹŻ atd.).

DruhĂ˝ pohled poskytujĂ­ materiĂĄly Svazu Ä?eskoslovenskĂ˝ch spisovatelĹŻ, jeĹž jsou archivnÄ&#x203A; roztĹ&#x2122;Ă­ĹĄtÄ&#x203A;ny na nÄ&#x203A;kolika mĂ­stech.

StÄ&#x203A;ĹžejnĂ­ institucĂ­ je v tomto pĹ&#x2122;Ă­padÄ&#x203A; LiterĂĄrnĂ­ archiv PamĂĄtnĂ­ku nĂĄrodnĂ­ho pĂ­semnictvĂ­ (dĂĄle LAPNP), jehoĹž sbĂ­rky zahrnujĂ­ neuspoĹ&#x2122;ĂĄdanĂ˝ fond Svaz Ä?eskoslovenskĂ˝ch spisovatelĹŻ (dĂĄle SÄ&#x152;SS) uloĹženĂ˝ ve StarĂ˝ch Hradech. Ten zahrnuje zĂĄpisy jak celosvazovĂ˝ch, tak i Ä?eskĂ˝ch (pro obdobĂ­ po IV. sjezdu SÄ&#x152;SS) a slovenskĂ˝ch jednĂĄnĂ­ (jednĂĄ se o dokumenty Zväzu slovenskĂ˝ch spisovateÄžov â&#x20AC;&#x201D; dĂĄle ZSS â&#x20AC;&#x201D; pro lĂŠta 1963â&#x20AC;&#x201C;1967). MateriĂĄly spisovatelskĂŠ organizace jsou v neuspoĹ&#x2122;ĂĄdanĂŠ podobÄ&#x203A; uloĹženy tĂŠĹž v Archivu Ă&#x161;stavu pro soudobĂŠ dÄ&#x203A;jiny AV Ä&#x152;R a v rovnÄ&#x203A;Ĺž neinventarizovanĂŠm fondu Zväz slovenskĂ˝ch spisovateÄžov v SNA. Kombinace rĹŻznĂ˝ch zdrojĹŻ v odkazech tak nenĂ­ vedena se zĂĄmÄ&#x203A;rem dezorientovat Ä?tenĂĄĹ&#x2122;e, nĂ˝brĹž vychĂĄzĂ­ ze skuteÄ?nosti, Ĺže ani na jednom mĂ­stÄ&#x203A; nejsou materiĂĄly SÄ&#x152;SS vÄ?etnÄ&#x203A; jeho slovenskĂŠ Ä?ĂĄsti (ZSS) soustĹ&#x2122;edÄ&#x203A;ny v ucelenĂŠ podobÄ&#x203A;. Pokud ovĹĄem pro jednĂĄnĂ­ SÄ&#x152;SS nebo pozdÄ&#x203A;jĹĄĂ­ zasedĂĄnĂ­ Ä?eskĂŠ Ä?ĂĄsti ĂşstĹ&#x2122;ednĂ­ch orgĂĄnĹŻ svazu existujĂ­ stenograďŹ ckĂŠ zĂĄznamy, vÄ?etnÄ&#x203A; celĂŠ Ĺ&#x2122;ady schĹŻzĂ­ tzv. stranickĂ˝ch skupin, pro Svaz slovenskĂ˝ch spisovatelĹŻ se vyskytujĂ­ pouze sporadicky a je nutno se opĂ­rat o jednotlivĂĄ usnesenĂ­. Vedle toho bylo v tomto ohledu vyuĹžito dostupnĂ˝ch osobnĂ­ch pozĹŻstalostĂ­ dĹŻleĹžitĂ˝ch protagonistĹŻ. JednĂĄ se napĹ&#x2122;Ă­klad o fond Eduard GoldstĂźcker (NA), Karel KosĂ­k (LAPNP), KultĂşrny Ĺživot Ä?i Laco NovomeskĂ˝ (oba viz SlovenskĂĄ nĂĄrodnĂĄ kniĹžnica â&#x20AC;&#x201D; dĂĄle SNK), ArchĂ­v literatĂşry a umenia (dĂĄle ALUM). Text knihy se zĂĄroveĹ&#x2C6; opĂ­rĂĄ o tiskovĂŠ orgĂĄny SÄ&#x152;SS a ZSS (LiterĂĄrnĂ­ noviny â&#x20AC;&#x201D; pozdÄ&#x203A;ji LiterĂĄrnĂ­ listy a KultĂşrny Ĺživot), stejnÄ&#x203A; jako o dalĹĄĂ­ kulturnÄ&#x203A;-politickĂĄ periodika typu Host do domu, Plamen, TvĂĄĹ&#x2122; aj.

7\WR WDN]YDQp SDUWJUXS\ GRERYp PtUQÄ&#x152; SHMRUDWLYQt R]QDĂžHQt Y\FKi]HMtFt ] SROLWLF

NpKR VORYQtNX SDGHViWĂŞFK OHW E\O\ VYROiYiQ\ ]D SÄ&#x153;tWRPQRVWL PLQLPiOQÄ&#x152; MHGQRKR LGHR ORJLFNpKR SUDFRYQtND Ă&#x2019;9 .6Ă˝ D WĂŞNDO\ VH VSLVRYDWHOĤ GDQpKR RUJiQX 6Ă˝66 NWHÄ&#x153;t E\OL ĂžOHQ\ .6Ă˝ 3Ä&#x153;HVWRĂĽH VH YÄ&#x152;WĂŁLQRX MHGQDOR R SRQÄ&#x152;NXG DEVXUGQt IRUPDOLWX D W\WpĂĽ ]iOH ĂĽLWRVWL E\O\ SÄ&#x153;L VWHMQpP RVD]HQt SURMHGQiYiQ\ GYDNUiW QHMRVWÄ&#x153;HMĂŁt GHEDW\ SURSXNDO\ SUiYÄ&#x152; QD ]DVHGiQtFK VWUDQLFNĂŞFK VNXSLQ

[

]

AnalĂ˝zy politickĂŠho ĂşstĹ&#x2122;edĂ­ i pohled â&#x20AC;&#x17E;zevnitĹ&#x2122;â&#x20AC;&#x153; prostĹ&#x2122;ednictvĂ­m podkladovĂ˝ch studiĂ­ aktĂŠrĹŻ tehdejĹĄĂ­ch udĂĄlostĂ­ zprostĹ&#x2122;edkovĂĄvĂĄ takĂŠ PramennĂĄ sbĂ­rka komise vlĂĄdy SR pro analĂ˝zu historickĂ˝ch udĂĄlostĂ­ z let 1967â&#x20AC;&#x201C;1970 nachĂĄzejĂ­cĂ­ se v Ă&#x161;stavu politickĂ˝ch vÄ&#x203A;d SlovenskĂŠ akademie vÄ&#x203A;d. Pro obdobĂ­ PraĹžskĂŠho jara jsou zĂĄroveĹ&#x2C6; neopominutelnĂ˝m zdrojem informacĂ­ tiĹĄtÄ&#x203A;nĂŠ prameny vydĂĄvanĂŠ v ediÄ?nĂ­ Ĺ&#x2122;adÄ&#x203A; Prameny k dÄ&#x203A;jinĂĄm Ä?eskoslovenskĂŠ krize v letech 1967â&#x20AC;&#x201C;1970 (dĂĄle Prameny); Ä?erpĂĄno bylo pĹ&#x2122;edevĹĄĂ­m ze svazkĹŻ zahrnujĂ­cĂ­ch ve sledovanĂŠm obdobĂ­ Ä?innost KSÄ&#x152;, NĂĄrodnĂ­ho shromĂĄĹždÄ&#x203A;nĂ­ a dobovou publicistiku.

K celĂŠmu tĂŠmatu existuje pomÄ&#x203A;rnÄ&#x203A; znaÄ?nĂŠ mnoĹžstvĂ­ memoĂĄrovĂŠ literatury pochĂĄzejĂ­cĂ­ z pera tehdejĹĄĂ­ch Ä?lenĹŻ SÄ&#x152;SS i politickĂŠho ĂşstĹ&#x2122;edĂ­. AÄ?koliv je nutno na tato dĂ­la pohlĂ­Ĺžet nanejvýť kriticky, opÄ&#x203A;t je zde moĹžno vysledovat dvojĂ­ pojetĂ­ tehdejĹĄĂ­ch udĂĄlostĂ­. SpisovatelĂŠ jako DuĹĄan HamĹĄĂ­k, A. J. Liehm, Milan Jungmann a dalĹĄĂ­ nahlĂ­Ĺželi na Ä?leny stranickĂŠho aparĂĄtu s jistĂ˝m despektem.

ZdenÄ&#x203A;k MlynĂĄĹ&#x2122; nebo Ä&#x152;estmĂ­r CĂ­saĹ&#x2122; zase v odbojnĂ˝ch intelektuĂĄlech spatĹ&#x2122;ovali pĹ&#x2122;Ă­liĹĄnĂŠ radikĂĄly smÄ&#x203A;Ĺ&#x2122;ujĂ­cĂ­ politickĂ˝ vĂ˝voj mimo rĂĄmec jejich, byĹĽ roku 1968 jiĹž deďŹ nitivnÄ&#x203A; reformnĂ­ch, pĹ&#x2122;edstav.

JestliĹže jistĂ˝m kompromisem jsou v tomto ohledu pamÄ&#x203A;ti DuĹĄana HavlĂ­Ä?ka, rozhodnÄ&#x203A;

-HGQi VH R VWXGLH Y\SUDFRYDQp SUR SRWÄ&#x153;HEX NRPLVH NWHUp QHY\ĂŁO\ WLVNHP D NWHUp

MVRX XORĂĽHQ\ Y SUDPHQQp VEtUFH Ă&#x2019;VWDYX SROLWLFNĂŞFK YLHG 9L] QDSÄ&#x153;tNODG /DGLVODY =$-$& 3UiFD Y URNRFK Âą %UDWLVODYD QHGDWRYiQR -R]HI :(,6(5 =iSDV VORYHQVNĂŞFK QRYLQiURY R GHPRNUDWL]iFLX D VORERGX WODĂžH Âą %UDWLVODYD QHGDWRYiQR

3UDPHQ\ N GÄ&#x152;MLQiP ĂžHVNRVORYHQVNp NUL]H Y OHWHFK Âą 6Y ² )UDQWLĂŁHN & ,*Ă&#x2C6;1(. ² 2QGÄ&#x153;HM )(/&0$1 1iURGQt VKURPiĂĽGÄ&#x152;Qt NYÄ&#x152;WHQ Âą ĂžHUYHQ 3UDKD Âą %UQR Ă&#x2019;VWDY SUR VRXGREp GÄ&#x152;MLQ\ $9 Ă˝5 Âą 'RSOQÄ&#x152;N 6Y ² -LWND 921'529Ă&#x2C6; ² -DURPtU 1$95Ă&#x2C6;7,/ ² -DQ 025$9(& .RPXQLVWLFNi VWUDQD Ă˝HVNR VORYHQVND 3RNXV R UHIRUPX Ä&#x153;tMHQ Âą NYÄ&#x152;WHQ 3UDKD Âą %UQR Ă&#x2019;VWDY SUR VRXGREp GÄ&#x152;MLQ\ $9 Ă˝5 Âą 'RSOQÄ&#x152;N 6Y ² -LWND 921'529Ă&#x2C6; ² -DURPtU 1 $95Ă&#x2C6;7,/ ² -DQ 025$9(& .RPXQLVWLFNi VWUDQD Ă˝HVNRVORYHQVND 3RNXV R UH IRUPX NYÄ&#x152;WHQ Âą VUSHQ 3UDKD Âą %UQR Ă&#x2019;VWDY SUR VRXGREp GÄ&#x152;MLQ\ $9 Ă˝5 Âą 'RSO QÄ&#x152;N 6Y ² -LÄ&#x153;t +233( 3UDĂĽVNp MDUR Y PpGLtFK 9ĂŞEÄ&#x152;U ] GRERYp SXEOLFLVWLN\ 3UDKD Âą %UQR Ă&#x2019;VWDY SUR VRXGREp GÄ&#x152;MLQ\ $9 Ă˝5 Âą 'RSOQÄ&#x152;N

'XĂŁDQ +$0âĂ&#x2039;. 6SLVRYDWHOp D PRF $ - /,(+0 0LQXORVW Y SÄ&#x153;tWRPQRVWL 0LODQ -81*0$11 /LWHUiUN\ ² PĤM RVXG %UQR $WODQWLV /XGYtN 9$&8/Ă&#x2039;. 1HSD PÄ&#x152;WL 3UDKD $WODQWLV

Ă˝HVWPtU &Ă&#x2039;6$Ä&#x203A; 3DPÄ&#x152;WL 1HMHQ R ]iNXOLVt 3UDĂĽVNpKR MDUD 3UDKD 6LQ&RQ =GH QÄ&#x152;N 0/<1Ă&#x2C6;Ä&#x203A; 0Ui] SÄ&#x153;LFKi]t ] .UHPOX 3UDKD 0ODGi IURQWD

'XĂŁDQ +$9/Ă&#x2039;Ă˝(. -DUR QD NUNX =iĂĽLWN\ ]H ]iNXOLVt VHNUHWDULiWX Ă&#x2019;9 .6Ă˝ RG ĂžHUYQD GR SURVLQFH 3UDKD Ă&#x2019;VWDY SUR VRXGREp GÄ&#x152;MLQ\ $9 Ă˝5 V Âą

[ ]

negativnĂ­ stanovisko k obÄ&#x203A;ma skupinĂĄm obsahujĂ­ vzpomĂ­nky pozdÄ&#x203A;jĹĄĂ­ch normalizĂĄtorĹŻ.

VymezenĂĄ tematika oblasti vĂ˝zkumu je doposud v Ä?eskĂŠ Ä?i slovenskĂŠ historiograďŹ i zpracovĂĄna znaÄ?nÄ&#x203A; torzovitÄ&#x203A;. V ojedinÄ&#x203A;lĂ˝ch pracĂ­ch a studiĂ­ch, kterĂŠ jsou odbornĂŠ veĹ&#x2122;ejnosti k dispozici, navĂ­c zcela absentuje pohled, jenĹž by se snaĹžil syntetizovat dÄ&#x203A;nĂ­ v obou Ä?ĂĄstech bĂ˝valĂŠ republiky. Jedinou relevantnĂ­ pracĂ­ zabĂ˝vajĂ­cĂ­ se Ä?esko-slovenskĂ˝m kontextem je druhĂ˝ dĂ­l historickĂŠ syntĂŠzy Jana RychlĂ­ka.

ZatĂ­mco souhrnnÄ&#x203A; pojatĂŠ vztahy kulturnĂ­ inteligence a stranickĂŠho aparĂĄtu v padesĂĄtĂ˝ch letech jsou v Ä?eskĂŠ i slovenskĂŠ historiograďŹ i zastoupeny dĂ­lem JiĹ&#x2122;Ă­ho KnapĂ­ka, Alexeje KusĂĄka a Juraje MaruĹĄiaka, pro ĹĄedesĂĄtĂĄ lĂŠta jsou k dispozici zatĂ­m jen pokusy o podobnĂŠ pojetĂ­.

Z Ä?eskĂŠ strany se spoleÄ?nostĂ­ a komunistickou mocĂ­ zabĂ˝vĂĄ Karel Kaplan v jednom ze svĂ˝ch poslednĂ­ch opusĹŻ.

ZĂĄsadnĂ­ nevĂ˝hodou tĂŠto prĂĄce je vĹĄak skuteÄ?nost, Ĺže se autor opĂ­rĂĄ vĂ˝hradnÄ&#x203A; o vyuĹžitĂ­ materiĂĄlĹŻ stranickĂŠ provenience. Jak jiĹž bylo naznaÄ?eno, Kaplan tak pĹ&#x2122;ebĂ­rĂĄ schematickĂŠ dualistickĂŠ pojetĂ­ mezi komunistickou mocĂ­ na jednĂŠ stranÄ&#x203A; a kulturnĂ­ inteligencĂ­ na stranÄ&#x203A; druhĂŠ, coĹž mu nedovoluje hlubĹĄĂ­ interpretaÄ?nĂ­ vhled do danĂŠ problematiky. PonÄ&#x203A;kud ĂşspÄ&#x203A;ĹĄnÄ&#x203A;ji se stejnĂ˝ autor vyrovnĂĄvĂĄ se IV. sjezdem Svazu Ä?eskoslovenskĂ˝ch spisovatelĹŻ a po nÄ&#x203A;m nĂĄsledujĂ­cĂ­mi zĂĄkroky vĹŻÄ?i SÄ&#x152;SS. Ze slovenskĂŠ strany jsou k dispozici studie Eleny LondĂĄkovĂŠ o slovenskĂŠ kultuĹ&#x2122;e ĹĄedesĂĄtĂ˝ch let a monograďŹ e Jozefa

9DVLO %,Ä?$. 3DPÄ&#x152;WL , 8QLNiWQt VYÄ&#x152;GHFWYt ]H ]iNXOLVt .6Ă˝ 3UDKD $JHQWXUD &HVW\ -LÄ&#x153;t +Ă&#x2C6;-(. 0ĂŞWXV D UHDOLWD OHGQD 3UDKD 6YRERGD 0LORĂŁ 0$5.2 Ă˝LHUQH QD ELHORP %UDWLVODYD 3UDYGD -DQ 3,/$Ä&#x203A; 6OXQHĂžQt KRGLQ\ 3UDKD Ă˝HVNRVORYHQVNĂŞ

VSLVRYDWHO -HMLFK Y\XĂĽLWHOQRVW MH QLFPpQÄ&#x152; PLQLPiOQt Y SÄ&#x153;tSDGÄ&#x152; GtOD 5XGROID Ă˝HU QpKR 5XGROI Ă˝(51ĂŠ -DN VH GÄ&#x152;Oi NRQWUDUHYROXFH 3UDKD 6YRERGD WĂŞĂĽ $QWRQtQ 1RYRWQĂŞ 9]SRPtQN\ SUH]LGHQWD Ă˝HVNi .DPHQLFH 3RO$UW SUDNWLFN\ QXORYi

-DQ 5<&+/Ă&#x2039;. Ă˝HĂŁL D 6ORYiFL YH VWROHWt Ă˝HVNR VORYHQVNp Y]WDK\ Âą %UD WLVODYD ² 3UDKD $FDGHPLF 3UHVV ² Ă&#x2019;VWDY 7 * 0DVDU\ND GiOH -DQ 5<&+/Ă&#x2039;. Ă˝HĂŁL D 6ORYiFL

-LÄ&#x153;t .1$3Ă&#x2039;. 9 ]DMHWt PRFL .XOWXUQt SROLWLND MHMt V\VWpP D DNWpÄ&#x153;L Âą 3UDKD /LEUL $OH[HM .86Ă&#x2C6;. .XOWXUD D SROLWLND Y Ă˝HVNRVORYHQVNX Âą 3UDKD 7RUVW -XUDM 0$58â,$. 6ORYHQVNi OLWHUDW~UD D PRF Y GUXKHM SRORYLFL SlĢGHVLD W\FK URNRY %UQR 3ULXV

.DUHO .$3/$1 .URQLND NRPXQLVWLFNpKR ýHVNRVORYHQVND

7DWR VNXWHĂžQRVW MH QLFPpQÄ&#x152; ]DSÄ&#x153;tĂžLQÄ&#x152;QD RSUDYGX Y\KURFHQRX VLWXDFt NG\ NRQĂ&#x20AC;LNW PH]L YHGHQtP .6Ă˝ D VSLVRYDWHOL HVNDORYDO =PtQÄ&#x152;QĂŞ GXDOLVPXV Y WpWR SUiFL WHG\ QH SĤVREt WROLN QiVLOQÄ&#x152; ² YL] .DUHO .$3/$1 Ă&#x201E;9ĂŁHFKQR MVWH SURKUiOLÂł

[ ]

Leikerta o Ladislavu MĹ&#x2C6;aÄ?kovi. PrĂĄce obou autorĹŻ vĹĄak na mnoha mĂ­stech trpĂ­ jak celou Ĺ&#x2122;adou historickĂ˝ch nepĹ&#x2122;esnostĂ­, tak urÄ?itou jednostrannou interpretacĂ­ vychĂĄzejĂ­cĂ­ ze snahy zaĹ&#x2122;adit popisovanĂŠ udĂĄlosti a dÄ&#x203A;je na pomyslnĂ˝ piedestal slovenskĂ˝ch dÄ&#x203A;jin.

K vĂ˝voji ĹĄedesĂĄtĂ˝ch let coby pĹ&#x2122;edpokladu PraĹžskĂŠho jara 1968 se vÄ&#x203A;nujĂ­ takĂŠ dvÄ&#x203A; samostatnĂŠ anglicky psanĂŠ monograďŹ e. PrvnĂ­ je z pera Ä?eskoslovenskĂŠho emigranta V. V. KusĂ­na a zabĂ˝vĂĄ se intelektuĂĄlnĂ­m vĂ˝vojem v Ä?eskoslovenskĂŠ spoleÄ?nosti, pĹ&#x2122;iÄ?emĹž autor jistou roli v tomto ohledu pĹ&#x2122;isuzuje i spisovatelĹŻm, jejich nĂĄzory vĹĄak podĹ&#x2122;izuje ĹĄirĹĄĂ­mu revizionistickĂŠmu vĂ˝voji ve ďŹ lozoďŹ i.

PodobnĂŠ pojetĂ­ zvolil i Galia Golan, podobnÄ&#x203A; jako KusĂ­nova prĂĄce pĹ&#x2122;edstavuje jeho kniha pomÄ&#x203A;rnÄ&#x203A; ĂşspÄ&#x203A;ĹĄnĂ˝ pokus v hledĂĄnĂ­ nejrĹŻznÄ&#x203A;jĹĄĂ­ch zdrojĹŻ Ä?eskoslovenskĂŠho reformnĂ­ho myĹĄlenĂ­.

ZĂĄkladnĂ­ pĹ&#x2122;ehled k publicistickĂŠ problematice potĂŠ zprostĹ&#x2122;edkovĂĄvĂĄ sbornĂ­k vÄ&#x203A;novanĂ˝ KultĂşrnemu Ĺživotu, stejnÄ&#x203A; jako dvoudĂ­lnĂĄ biograďŹ ckĂĄ publikace Slava KalnĂŠho o slovenskĂ˝ch novinĂĄĹ&#x2122;Ă­ch â&#x20AC;&#x201D; ta ovĹĄem namĂ­sto seriĂłznĂ­ho zhodnocenĂ­ historickĂ˝ch postav nabĂ­zĂ­ jakousi hagiograďŹ i slovenskĂ˝ch novinĂĄĹ&#x2122;skĂ˝ch osobnostĂ­ a celou Ĺ&#x2122;adu faktĹŻ jednoduĹĄe pĹ&#x2122;ehlíŞí.

Orientaci v Ä?eskĂŠm kulturnĂ­m prostĹ&#x2122;edĂ­ ĹĄedesĂĄtĂ˝ch let usnadĹ&#x2C6;uje konferenÄ?nĂ­ sbornĂ­k ZlatĂĄ ĹĄedesĂĄtĂĄ, kterĂ˝ vĹĄak dĂ­ky svĂŠ povaze izolovanĂ˝ch studiĂ­ tvoĹ&#x2122;Ă­ spĂ­ĹĄe jakousi prolegomenu k danĂŠ problematice. To samĂŠ lze konstatovat o poslednĂ­m sbornĂ­ku tĂ˝kajĂ­cĂ­m se PraĹžskĂŠho jara z pohledu mĂŠdiĂ­, literatury a ďŹ lmu i o kolektivnĂ­ monograďŹ i vztahujĂ­cĂ­ se k roli slovenskĂ˝ch novinĂĄĹ&#x2122;ĹŻ za PraĹžskĂŠho jara.

(OHQD /21'Ă&#x2C6;.29Ă&#x2C6; 1iVWXS VORYHQVNHM NXOW~U\ Y URNRFK LQ 0LURVODY /21'Ă&#x2C6;. ² 6WDQLVODY 6,.25$ ² (OHQD /21'Ă&#x2C6;.29Ă&#x2C6; 3UHGMDULH 3ROLWLFNĂŞ HNRQRPLFNĂŞ D NXO W~UQ\ YĂŞYRM QD 6ORYHQVNX Y URNRFK Âą %UDWLVODYD 9HGD -R]HI /(,.(57

7DNĂŞ ERO /DGLVODY 0Ä&#x2013;DĂžNR %UQR 2QXIULXV

9 9 .86,1 7KH ,QWHOOHFWXDO 2ULJLQV RI WKH 3UDJXH 6SULQJ /RQGRQ ² 1HZ <RUN

&DPEULGJH 8QLYHUVLW\ 3UHVV 9 QiYD]QRVWL QD .XVtQD SRWRP NOtĂžRYRX UROL LQWH OHNWXiOĤ SÄ&#x153;L Y\WYiÄ&#x153;HQt SÄ&#x153;HGSRNODGĤ SUR 3UDĂĽVNp MDUR YH VYpP RSXVX SÄ&#x153;HEtUi L +DUROG *RUGRQ 6.,//,1* &]HFKRVORYDNLDÂśV

*DOLD *2/$1 7KH &]HFKRVORYDN 5HIRUP 0RYHPHQW &DPEULGJH &DPEULGJH 8QLYHU VLW\ 3UHVV

.XOW~UQ\ ĂĽLYRW D VORYHQVNi MDU URNRY %UDWLVODYD 1iURGQp OLWHUiUQH FHQWUXP GiOH .XOW~UQ\ ĂĽLYRW 6ODYR .$/1ĂŠ 3iQL QRYLQiUL , ,, %UDWLVODYD 6ORYHQVNĂŞ V\Q GLNiW QRYLQiURY

=ODWi ĂŁHGHViWi

3UDĂĽVNp MDUR /LWHUDWXUD ² ÂżOP ² PpGLD 0DWHULiO\ ] PH]LQiURGQt NRQIHUHQFH SR Ä&#x153;iGDQp /LWHUiUQt DNDGHPLt ]D VSROXSUiFH V 0Ä&#x152;VWVNRX NQLKRYQRX 3UDKD Âą NYÄ&#x152;WQD

[ ]

Z pohledu literĂĄrnĂ­ historie se tĂŠmatu vztahu spisovatelĹŻ a politiky v ucelenĂŠ studii vÄ&#x203A;novala KateĹ&#x2122;ina BlĂĄhovĂĄ, kterĂĄ sice problematiku ĂşspÄ&#x203A;ĹĄnÄ&#x203A; zasadila do ĹĄirĹĄĂ­ch kulturnĂ­ch a historickĂ˝ch souvislostĂ­, rozsah Ä?lĂĄnku a patrnÄ&#x203A; i nedostatek archivnĂ­ho vĂ˝zkumu jĂ­ ovĹĄem nedovoluje podrobnÄ&#x203A;jĹĄĂ­ analĂ˝zu. Z metodologickĂŠho hlediska je v podmĂ­nkĂĄch Ä?eskĂŠ historiograďŹ e inspirativnĂ­ studie Marci ShoreovĂŠ usilujĂ­cĂ­ za pomoci foucaultovskĂŠ diskurzivnĂ­ analĂ˝zy jazyka o zachycenĂ­ posunu ve smýťlenĂ­ spisovatelĹŻ od radikĂĄlnĂ­ho stalinismu k revizionistickĂ˝m tendencĂ­m vytvĂĄĹ&#x2122;ejĂ­cĂ­m z marxismu existenciĂĄlnĂ­ a morĂĄlnĂ­ ďŹ lozoďŹ i.

PramennĂĄ zĂĄkladna autorky vĹĄak zĹŻstĂĄvĂĄ omezena na rozbor textĹŻ autorĹŻ sdruĹžujĂ­cĂ­ch se na konci Ä?tyĹ&#x2122;icĂĄtĂ˝ch let kolem radikĂĄlnÄ&#x203A; ladÄ&#x203A;nĂŠho Ä?asopisu Tvorba (A. J. Liehm, K. Kohout, K. KosĂ­k, L. Pachman a dalĹĄĂ­). DĹŻslednĂŠ lpÄ&#x203A;nĂ­ na jazykovĂŠ analĂ˝ze textĹŻ jĂ­ navĂ­c nedovoluje obsĂĄhnout ĹĄirĹĄĂ­ souvislosti vzĂĄjemnĂ˝ch vztahĹŻ komunistickĂ˝ch spisovatelĹŻ a vedenĂ­ KSÄ&#x152;. V souvislosti s nĂĄzorovĂ˝m vĂ˝vojem slovenskĂ˝ch intelektuĂĄlĹŻ roku 1968 je potom pĹ&#x2122;Ă­nosnĂĄ studie Scotta Browna, kterĂĄ ĂşspÄ&#x203A;ĹĄnÄ&#x203A; nabourĂĄvĂĄ vĹĄeobecnÄ&#x203A; pĹ&#x2122;ijĂ­manĂ˝ mĂ˝tus o chĂĄpĂĄnĂ­ Ä?eskĂ˝ch a slovenskĂ˝ch priorit jako â&#x20AC;&#x17E;demokratizaceâ&#x20AC;&#x153; a â&#x20AC;&#x17E;federalizaceâ&#x20AC;&#x153;.

CĂ­lem tĂŠto prĂĄce je pĹ&#x2122;eklenout dosavadnĂ­ tematicky roztĹ&#x2122;Ă­ĹĄtÄ&#x203A;nou nebo jednostrannÄ&#x203A; zamÄ&#x203A;Ĺ&#x2122;enou literaturu vztahujĂ­cĂ­ se k tomuto obdobĂ­. Autor v nĂ­ usiluje o ucelenĂ˝ obraz, kterĂ˝ bude zahrnovat nejen vzĂĄjemnĂŠ vztahy Ä?eskĂ˝ch a slovenskĂ˝ch spisovatelĹŻ s vedenĂ­m KSÄ&#x152; a KSS, ale i promÄ&#x203A;ny pomÄ&#x203A;ru spisovatelĹŻ ke stĂĄvajĂ­cĂ­mu reĹžimu a nĂĄzorovĂ˝ vĂ˝voj tohoto spektra komunistickĂ˝ch intelektuĂĄlĹŻ na ĂşroveĹ&#x2C6; a uspoĹ&#x2122;ĂĄdĂĄnĂ­ socialistickĂŠ spoleÄ?nosti.

Vedle toho vÄ&#x203A;Ĺ&#x2122;Ă­m, Ĺže kniha, kterĂĄ se Ä?tenĂĄĹ&#x2122;i prĂĄvÄ&#x203A; dostĂĄvĂĄ do rukou, bude zĂĄroveĹ&#x2C6; i jistĂ˝m pĹ&#x2122;Ă­spÄ&#x203A;vkem do zaÄ?Ă­najĂ­cĂ­ diskuse

o uchopenĂ­ Ä?eskĂ˝ch povĂĄleÄ?nĂ˝ch dÄ&#x203A;jin a o povaze Ä?eskoslovenskĂŠho komunistickĂŠho reĹžimu.

3UDKD /LWHUiUQt DNDGHPLH GiOH 3UDĂĽVNp MDUR (OHQD /21'Ă&#x2C6;.29Ă&#x2C6; D NRO 5RN 1RYLQiUL QD 6ORYHQVNX %UDWLVODYD 9HGD

.DWHÄ&#x153;LQD %/Ă&#x2C6;+29Ă&#x2C6; 0H]L OLWHUDWXURX D SROLWLNRX 6RXYLVORVWL ĂžHVNpKR OLWHUiUQtKR ĂĽL YRWD Âą LQ 6RXGREp GÄ&#x152;MLQ\ Âą V Âą

0DUFL 6+25( (QJLQHHULQJ LQ WKH $JH RI ,QQRFHQFH $ *HQHDORJ\ RI 'LVFRXUVH ,QVLGH WKH &]HFKRVORYDN :ULWHUVÂľ 8QLRQ Âą LQ (DVW (XURSHDQ 3ROLWLFV DQG 6RFLHWLHV 6HSW V Âą

6FRWW %52:1 6RFLDOLVP ZLWK D 6ORYDN )DFH )HGHUDOL]DWLRQ 'HPRNUDWL]DWLRQ DQG WKH 3UDJXH 6SULQJ LQ (DVW (XURSHDQ 3ROLWLFV DQG 6RFLHWLHV V Âą

=D MHMt SRĂžiWHN O]H GR MLVWp PtU\ SRYDĂĽRYDW ,9 ĂžtVOR ĂžDVRSLVX 6RXGREp GÄ&#x152;MLQ\ ] URNX