Kateryna Michalicyna
Kdo roste v parku Ilustrace Oksana Bula
Brno 2019
Text © Kateryna Mikhalitsyna Illustrations © Oksana Bula Originally published in book form in 2016 under the title Хто росте у парку (Who grows in the park) by Vydavnytstvo Staroho Leva (The Old Lion Publishing House), Lviv, Ukraine Translation © Rita Kindlerová, 2019 Czech edition © Host — vydavatelství, s. r. o., 2019 ISBN 978-80-7577-968-7
Tรกtovi K. M.
V jednom velkém městě měli krásný parčík s jezírkem. Rostlo tam jedenáct velkých stromů a jeden malý semenáček. Z jeho tenkého stonku vyrůstaly dva zářivě zelené lístky. Semenáček měl moc rád podvečerní teplý deštík, ale ranní rosa ho studila.
V parku se procházeli velcí a malí lidé. Po cestičkách si vykračovali holubi a vrány. V trávě se hemžili mravenci a slunéčka sedmitečná a nad nimi poletovali motýli. Všichni si byli podobní — malí lidé se podobali velkým, holubi holubům, vrány vranám, mravenci mravencům, slunéčka slunéčkům, motýli…
Pravda, motýli byli sice různě barevní a každý jinak velký, ale všichni měli čtyři křídla, dvě tykadla a šest nožiček. „To by mě zajímalo, komu se podobám já. Kým budu, až vyrostu?“ přemýšlel semenáček a začal se rozhlížet po okolních stromech.
„Nepodobám se třeba tobě?“ . zeptal se
břízy
Ale bříza má hladkou bílou kůru a na ní spoustu tmavých skvrn. Na jaře nosí náušnice, kterým se říká jehnědy. A dává šťávu. Vážně, šťávu! Sbírá se jednoduše z kmene. Březová šťáva je čirá a velmi zdravá. Lístky má bříza drobné a její větve jsou dlouhé, tenké a pružné. „Ne ne ne,“ zaševelila bříza, „mně se nepodobáš.“