TEMPUS MEDICORUM

čet PLDD a povede k degradaci vzdělávání PLDD a chaosu ve vzdělávacím systému. Zavedení nového VP by vedlo k několikaleté prodlevě, kdy by v oboru PLDD neatestovali žádní lékaři (jak tomu bylo v letech 2004–2008), následně by nově atestovaní odcházeli na mnohaleté MD/RD. Opět se zhorší prostupnost lůžkového segmentu a primární péče, tím se dále významně zhorší současná personální krize, což povede k přetížení lůžkových zařízení, LPS i specialistů, kterých je také nedostatek. Navíc personální krize postihla i obor všeobecných praktických lékařů (VPL) pro dospělé, byť je tam historicky samostatné vzdělávání dlouhodobě zavedeno. Chaos v administrativě

Každá změna vzdělávacího systému vedla vždy k mnoha přechodným administrativním problémům, naposledy k velké prodlevě v akreditaci pediatrických pracovišť a následně k nutnosti udělovat výjimky pro atestanty. Pediatrický kmen je společný s dalšími příbuznými obory, na specializovaný výcvik navazují vyhlášky o nástavbových oborech. Změna vzdělávacího systému, byť na první pohled vypadá jako lákavé, populistické a jednoduché řešení, je složitý legislativní proces, který zbytečně zaměstná řadu odborníků a politiků, navíc se zjevně negativním dopadem na systém. Analogicky, chronické spory o vzdělávací systém mezi pediatrickými odbornými společnostmi neumožní soustředit se na společné pozitivní cíle směřující k vyřešení personální situace v oboru, vytvoření jeho koncepce a zlepšení diagnosticko-terapeutické a preventivní péče o dětskou populaci.

Mladým lékařům nepomůžeme

Mladí lékaři na opakované změny VP reagují velmi nelibě, chaos ve vzdělávání je jedním z nejčastějších důvodů odchodu lékařů do zahraničí. Nestabilita vzdělávacího systému a jeho časté změny odradí zájemce o pediatrii. Dle dotazníkové akce ČPS mezi mladými pediatry v roce 2022 podporovala menší změny VP (navýšení pobytu u PLDD ve specializační části –nikoliv rozdělení atestací) pouze cca 1/3 dotázaných (obrázek 3). Školenec se pro obor PLDD nerozhoduje na základě délky školení v oboru nebo délky praxe strávené v ambulanci PLDD, či dokonce na základě existence samostatné atestace. Ani v současném systému není plná praxe 17 měsíců u PLDD dostatečně využívána, byť je umožněna. Nedostatečná erudice

Absolventi dvou VP by měli odlišné a vzájemně nekompatibilní teoretické znalosti a praktické dovednosti. Samostatný zkrácený atestační obor PLDD by navíc nezajistil dostatečnou erudici v celé šíři oboru pediatrie, školenci se neseznámí s diagnostikou a léčbou závažnějších stavů v pediatrii a neonatologii, se kterými se mohou setkat výhradně na lůžkových odděleních. Školicí kapacity v primární péči jsou omezené, školitelé z řad ordinací PLDD). V současnosti do pediatrického kmene vstupuje přes 200 lékařů ročně (obrázek 5) a přesto, že kmen je společný pro další obory, významná část lékařů zůstane v pediatrii. Ta nyní patří mezi obory s největším počtem atestantů. Do budoucna se navíc díky nižší porodnosti předpokládá pokles pediatrické populace v ČR až o deset procent. Systém tedy má předpoklady nejen pro přežití, ale i pro postupnou stabilizaci, pokud nebudeme dělat nemoudrá a unáhlená rozhodnutí. Měli bychom poctivě a pravidelně evaluovat validní data a provést níže nastíněné dílčí kroky tak, abychom většinu atestovaných lékařů nasměrovali do primární péče.

Možnosti řešení

Role MZ

Řešení situace jistě existuje, byť není a nemůže být okamžité. Nejprve je nutno si společně s praktiky sednout k jednacímu stolu, vést intenzivní, pravidelnou a efektivní komunikaci. ČPS navrhla po dohodě

Obrázek 3: Navýšení praxe u PLDD v rámci vzdělávacího programu podporovala pouze cca třetina dotázaných mladých pediatrů. Zdroj: Dotazníková akce ČPS (2022)

PLDD nejsou ani nyní dostatečně motivováni k žádostem o přidělení akreditace a k žádostem o RM. Přibližně polovina rezidentů je nyní školena primárně na RM při lůžkových zařízeních.

Premisy pro řešení situace

I přesto, že situace je vážná, není neřešitelná. Počty absolventů lékařských fakult jsou v ČR dostatečné a pediatrie je dle výzkumu mezi absolventy druhý nejoblíbenější obor (obrázek 4). Školitelů je dostatek, akreditována jsou téměř všechna dětská lůžková oddělení, navíc je akreditováno cca 150 ordinací PLDD (méně než deset procent všech s OSPDL vznik Pracovní skupiny pro koncepci pediatrické péče při MZ, abychom předešli samostatným a nekoordinovaným nátlakovým akcím každé ze zúčastněných stran směrem k MZ s prosazováním partikulárních zájmů a situaci, kdy se o některých plánech dozvídáme nejdříve z médií. Je třeba intenzivní, pravidelná a efektivní komunikace (zástupci ČPS, OSPDL, SPLDD, neonatologů, dalších nástavbových oborů, mladých lékařů, školitelů, primářů, přednostů). Zásadní je neprovádět unáhlené změny, vyčkat již nastupujícího pozitivního efektu společné atestace, pokračovat v efektivním využívání RM urče-

Obrázek 5: Počty lékařů vstupujících do pediatrického kmene v posledních letech.

Zdroj: SOR ných výhradně pro PLDD a zajistit podporu MZ, krajů, obcí a zdravotních pojišťoven (ZP) k nasměrování pediatrů do primární péče. Ke zvážení je i navýšení počtu a finanční dotace na RM, kdy opakovaně vidíme přebytek poptávky po RM ze strany školicích zařízení. RM musí být každoročně včas přidělena, aby nám mladí lékaři neodcházeli do jiných oborů. Měli bychom zjednodušit systém akreditace pracovišť, administrativu žádostí a zmírnit podmínky pro školitele zejména z řad PLDD.

Volná (nejen rezidenční) místa by měla být inzerována na webových portálech tak, jak je to např. v oboru VPL.

Mladí lékaři

Je třeba motivovat lékařky/lékaře na MD/RD ke včasnému návratu do pracovního procesu, přednostně do primární péče. Musíme udržet výbornou atraktivitu oboru jako celku stabilizací, přehledností a efektivitou vzdělávacího systému, propagovat obor pediatrie mezi absolventy a maximalizovat možnosti zařazení do oboru pro všechny, kteří o to mají zájem (dotazníková akce mezi absolventy týkající se důvodu nevstoupení do oboru pediatrie). Nutné je i zapojení organizací mladých pediatrů do řešení situace včetně dotazníkové akce na téma změn ve vzdělávacím systému a motivace přechodu do primární péče.

Lůžková zařízení

Rezervy jsou i na straně dětských lůžkových oddělení. Jejich síť je v ČR hypertrofická a je třeba se zamyslet nad jejich reorganizací. Nesmí chybět podpora pobytu školenců u PLDD a směrování do primární péče ze strany primářů a přednostů dětských oddělení, managementů nemocnic, obcí a krajů (dotační programy). Nutné je zvýšení informovanosti lékařů v předatestační přípravě o možnosti strávit až 17 měsíců v ambulanci PLDD. Systému pomůže i podpora vzniku ordinací PLDD při dětských lůžkových odděleních a přeměny současných UA pointů na ambulance PLDD (fond UNICEF), dále zrušení kvalifikačního kurzu nebo jeho proplacení MZ (za podmínky, že lékař začne pracovat v primární péči).

Ordinace PLDD

K efektivnímu využití současné kapacity systému je nutné snížení administrativní zátěže ordinací PLDD (navýšení kompetencí a kapacit středního zdravotnického personálu, administrativních pracovníků pro ordinace PLDD, revize posudkové problematiky apod.), bonifikace praxí PLDD s vyšším počtem registrovaných pacientů, finanční motivace PLDD důchodového věku v pokračování provozování praxe, alespoň po přechodné období apod. Neobejdeme se bez edukace laické veřejnosti k menšímu využívání ambulancí PLDD (mobilní aplikace, webové portály, kampaně). Obsazování praxí PLDD v odlehlých lokalitách je velmi obtížné a nelze jej vyřešit jinak než komplexně, zlepšením infrastruktury, dostupností škol, nabídkou zaměstnání pro partnera apod., již nyní jsou zavedeny bonusové programy ZP.

Závěrem prof. MUDr. Jiří Bronský, Ph.D. předseda výboru České pediatrické společnosti

Řešení problematiky primární péče je možné jedině v kontextu koncepce celého oboru pediatrie (lůžková, primární péče, LPS, nástavbové obory apod.) v dlouhodobém výhledu se zohledněním předpokládaných demografických změn. Rozhodování musí probíhat na základě kvalitních dat a predikcí (UZIS, ZP, MZ). Před plánovanou změnou systému je třeba evaluovat efekt systému předchozího s dostatečným časovým odstupem. Otázka vzdělávání v pediatrii musí být otázkou odbornou, nikoliv politickou. Je třeba neprosazovat zájmy osobní, ale zájmy celého oboru. Zároveň je třeba zohlednit potřeby a názory mladé generace pediatrů, kterých se změny týkají především.