Jaká asi bude v roce 2024 platba za státní pojištěnce

V roce 2023 činí výše platby za státní pojištěnce 1900 Kč měsíčně

Stát platí pojistné za děti, důchodce, nezaměstnané a za uprchlíky, tedy zhruba za dvě třetiny obyvatel ČR. Nedostatečná výše této zástupné platby státu je hlavní příčinou dlouhodobých ekonomických problémů chronicky podfinancovaného českého zdravotnictví.

Ke zlepšení došlo teprve poté, co vláda premiéra Babiše s účinností od 1. 6. 2020 měsíční platbu zvýšila o 500 Kč a s účinností od 1. 1. 2021 pak o dalších 200 Kč. K dalšímu zvýšení došlo na základě rozhodnutí Babišovy vlády od 1. 1. 2022, a to o dalších 200 Kč měsíčně za každého pojištěnce. Zdravotnictví tak mělo v roce 2022 dostat o 14 miliard Kč více než v roce 2021. Kvůli bezprecedentnímu snížení platby v posledních čtyřech měsících loňského rou jsme o těchto 14 miliard Kč přišli.

Jak rostla platba za státní pojištěnce šení vyměřovacího základu oproti tomuto indexu v červnu kalendářního roku, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá termín zvýšení vyměřovacího základu s tím, že tento růst se stanoví se zaokrouhlením na jedno platné desetinné místo a podíl pro jeho stanovení činí vždy nejméně 1. Výpočet růstu cen se provádí z originálních bazických úhrnných indexů spotřebitelských cen (životních nákladů) za domácnosti celkem zjištěných Českým statistickým úřadem. novení, které určuje, ze kterých období bude valorizační koeficient vycházet:

Přechodná ustanovení

Pro stanovení vyměřovacího základu se postup podle § 3c ve znění účinném od 1. ledna 2023 poprvé použije při stanovení vyměřovacího základu pro rok 2024. Za období pro růst cen se přitom považuje období od 1. července 2022 do 30. června 2023 a za období pro růst reálné mzdy období roku 2021 až 2022.

Co bude dál

Valorizaci platby pojistného za státní pojištěnce od 1. 1. 2024 zakotvil zákon č. 260/2022

Sb. v § 3c takto: § 3c

(1) Vyměřovací základ pro pojistné hrazené státem za osobu, za kterou je podle zvláštního právního předpisu plátcem pojistného stát, se stanoví ve výši 14 074 Kč na kalendářní měsíc.

(2) Vyměřovací základ se od 1. ledna kalendářního roku vždy zvyšuje o součet růstu cen a jedné poloviny růstu reálné mzdy podle odstavců 3 až 5 a zaokrouhluje se na celé koruny nahoru. Výši takto zvýšeného vyměřovacího základu stanoví vláda nařízením do 30. září kalendářního roku, který o jeden rok předchází kalendářnímu roku, na něhož se vyměřovací základ určuje, a to poprvé k 1. lednu 2024.

(3) Růst cen se stanoví jako procentní přírůstek indexu spotřebitelských cen v červnu kalendářního roku, který o jeden rok předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá termín zvý-

(4) Období pro zjišťování růstu reálné mzdy se stanoví tak, že prvním rokem tohoto období je kalendářní rok následující po posledním kalendářním roce období pro zjišťování růstu reálné mzdy použitého při předchozím zvýšení vyměřovacího základu, při kterém bylo přihlédnuto k růstu reálné mzdy, a posledním rokem tohoto období je kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá termín zvýšení vyměřovacího základu. Pokud je ve stanoveném období podíl pro stanovení růstu reálné mzdy podle odstavce 5 nižší než 1, přihlédne se k růstu reálné mzdy až při tom zvýšení vyměřovacího základu, při kterém je tento podíl vyšší než 1.

(5) Růst reálné mzdy se stanoví v procentech po zaokrouhlení na jedno platné desetinné místo podle podílu, v jehož čitateli je podíl všeobecného vyměřovacího základu za poslední kalendářní rok období pro zjišťování růstu reálné mzdy a všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který bezprostředně předchází prvnímu kalendářnímu roku tohoto období, a ve jmenovateli je podíl průměrného ročního indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem vypočteného z originálních bazických indexů spotřebitelských cen zjištěných Českým statistickým úřadem za poslední kalendářní rok tohoto období a uvedeného průměrného ročního indexu za kalendářní rok, který bezprostředně předchází prvnímu kalendářnímu roku tohoto období.

Z toho plyne, že zatím lze pro roky 2024 a 2025 určit pouze predikci, nikoliv přesnou částku, neboť to se stane až po vydání nařízení vlády do 30. 9. 2023.

Zákon zároveň obsahuje přechodné usta-

V důvodové zprávě k návrhu valorizace (pozměňovací návrh ze Sněmovny) je na str. 5 při vysvětlení výpočtu chyba – pro výpočet valorizace za rok 2024 je uvedeno, že se nárůst cen počítá z období červen 2024 / červen 2023, což je nesmysl.

Odhad výše platby za státní pojištěnce v roce 2024 vydalo v roce 2022 Ministerstvo financí na 1982 Kč, tato částka je také uvedena v důvodové zprávě k pozměňovacímu návrhu. Částka 1982 Kč počítá s růstem cen o 4,3 procenta a nulovým růstem mezd. Tyto odhady z roku 2022 se ukazují jako naprostý nesmysl. Realita je kvůli extrémní inflaci zcela jiná.

Vzhledem k tomu, že součet růstu cen bude určován za období 1. 7. 2022 – 30. 6. 2023, budeme muset s přesnější predikcí počkat. Jen pro úplnost je vhodné zmínit, že v materiálech předložených pro jednání analytické komise DŘ 2024 je uvedeno, že výše platby za státní pojištěnce se v roce 2024 odhaduje na 2081 Kč měsíčně.

Výše platby za tzv. státní pojištěnce má zcela zásadní vliv na ekonomickou bilanci systému veřejného zdravotního pojištění. Pojišťovny tedy i tentokrát budou jistě bedlivě sledovat jednání vlády, a očekávanému výsledku přizpůsobí svoji ochotu vyjít v dohodovacím řízení o úhradách pro rok 2024 vstříc oprávněným požadavkům ze strany poskytovatelů zdravotních služeb, kteří se nemohou spokojit s nepatrným růstem úhrad, jaký jim nepokrývá vysokou míru inflace. Proto považuji úvahy ministra financí Stanjury, že by vláda měla obdobně jako u důchodů pokrátit zákonem předpokládanou míru valorizace této platby, za velmi nebezpečné. Milan Kubek