Zdravotnické a lékařské odbory postupují společně

Tisková

zpráva z historicky

prvního společného jednání předsednictev OSZSP ČR a LOK-SČL

Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR a Lékařský odborový klub – Svaz českých lékařů ostře odmítají návrhy Ministerstva financí na snížení plateb do zdravotnictví a snížení platů ve veřejných službách a varují před dalším zhoršením personální krize ve zdravotnictví.

Vzhledem k návrhům Ministerstva financí, které jednoznačně poškodí pacienty a zaměstnance ve zdravotnictví, se na společném mimořádném jednání sešla poprvé v historii předsednictva obou odborových svazů.

Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče České republiky a Lékařský odborový klub – Svaz českých lékařů připomínají, že personální situace ve zdravotnictví je už nyní kritická, a shodují se na těchto závěrech:

• Zásadně odmítáme návrhy Ministerstva financí, které stávající těžkou situaci ještě prohloubí. Nikdo z nás nepředpokládal, že paměť politiků bude tak krátká a že politici, kteří deklarovali, že zdravotníci jsou nenahraditelní a je potřeba je stabilizovat, najednou radikálně změní názor. Plánovaným snížením platů zcela odradí potenciální studenty a zaměstnance od jejich záměrů posílit naše zdravotnické školy, nemocnice a další zdravotnická zařízení. S pravděpodobností hraničící s jistotou je zřejmé, že ze zdravotnictví odejde i část stávajících zdravotníků, kteří dnes v nemocnicích pracují. Toto se už děje v konkrétních nemocnicích a krajích.

• Věříme, že ministr zdravotnictví Vlastimil Válek splní svůj slib, který dal odborům, a že odmítne zrušení valorizace plateb za státní pojištěnce na rok 2024, a tím ztrátu dalších 14 miliard korun do zdravotnictví.

Zdravotníci jsou také lidé

Vážená paní poslankyně, vážený pane poslanče, obracíme se na Vás za naše odborové organizace ve věci transpoziční novely zákoníku práce, tj. vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony – sněmovní tisk 423.

Se značným znepokojením jsme zjistili, že k transpoziční novele jsou předloženy další pozměňující návrhy, které současnou situaci pro zdra -

• Deklarujeme, že nedopustíme zhoršení pracovních podmínek pro zaměstnance, které se odrazí ve snížení kvalitní péče o pacienty.

• Zdraví je nejvyšší hodnota a zdravotní péči poskytují lidé, kteří znovu zvažují, zda má smysl ve zdravotnictví zůstat.

Obě odborové organizace se shodly, že vzhledem k bezprecedentní situaci, a to nejen ve zdravotnictví, je bezpodmínečně nutné, aby se všechny odbory v České republice spojily a nadále postupovaly společně.

Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR je ve stávkové pohotovosti a Lékařský odborový klub – Svaz českých lékařů ji podporuje. Další kroky obou svazů budou nadále koordinované.

Jsme odbory, jsme solidární a neustupujeme lžím, aroganci a bezpráví!

15. června 2023

Dopis odborových organizací poslancům votníky zásadním způsobem zhoršují. Připomínáme, že zajištění nepřetržité zdravotní péče je založené na obludném množství přesčasové práce, která potom zkresluje příjmy zdravotníků. Připomínáme, že proti LOK-SČL podepsanému memorandu v roce 2011 je měsíční deficit příjmu nastupujícího lékaře kolem 15 tisíc korun a u těch nejzkušenějších lékařů jsme na částce okolo 50 tisíc korun. Návrh je navíc v kontextu dalších plánovaných opatření z konsolidačního balíčku (pro - gresivního zdanění) smrtícím koktejlem, který povede k omezení kvality a dostupnosti péče.

Nadměrná pracovní zátěž zdravotníků je jednou z hlavních příčin jejich nedostatku a dlouhodobé personální krize. Odmítáme, aby Poslanecká sněmovna v roce 2023 udělala ze zdravotníků nevolníky. Pokud by pozměňovací návrhy Poslanecká sněmovna přijala, pak by to pro rok 2024 fakticky znamenalo pro část zdravotníků práci ve výši 1,45 úvazku. Argumentace o dobrovolnosti tohoto ustanovení neobstojí.

Připomínáme, že předložené pozměňovací návrhy na znovuzavedení další dohodnuté práce přesčas ve zdravotnictví zároveň odporují evropské legislativě. Podle čl. 6 písm. b) směrnice 2003/88/ES, o některých aspektech úpravy pracovní doby, jsou členské státy povinny přijmout nezbytná opatření, aby v souladu s potřebou chránit bezpečnost a zdraví pracovníků nepřekračovala průměrná délka pracovní doby pro každé období sedmi dnů včetně přesčasů 48 hodin.