Bývalá radnice ve Slaném

Památky Slaného a Slánska (17) RESTAUROVÁNÍ PORTÁLU S KAMENNÝM ZNAKEM Městský znak, zábradlí, hlavní klenák, rozety a festony – kamenné prvky vstupního portálu jsou vytvořeny z jemnozrnného světlešedého mšenského pískovce. Tyto byly očištěny od nánosů špíny, mechů a lišejníků. Z kamenných zdobných prvků portálu, které byly restaurovány, byly poškozeny nejvíce sloupky balkonu. Ty byly pokryty velkým množstvím dožívajících cementových vysprávek. K odpadnutí části kamene došlo v místě upevnění kovového zábradlí Odsolení znaku pomocí destilované vody a buničité vaty.

Tmavá místa jsou výtažky solných nečistot.

Městský znak – stav před restaurováním a po něm. v důsledku koroze kotvení. Původní kamenné kusy byly přilepeny zpět na své původní místo a případně domodelovány umělým kamenem. Zajímavé je, že sloupky zábradlí završují kamenné deskové hlavice, z nichž pouze jedna je původní – poznáme ji podle vrchního spádového zešikmení profilu. Drobné vysprávky byly provedeny i na dalších kamenných prvcích portálu, vč. chybějící stuhy jedné ze zavěšených mašlí znaku. Ty byly pak barevně retušovány. Restaurátorské práce na kameni probíhaly pod vedením ak. soch. Petra Dufka. Pozornost byla věnována i lepšímu řešení přítomné vlhkosti na povrchu balkónu, a to i z hlediska statiky stavby, kde dešťová voda zatékala a dále stékala po znaku.

Nově byl tak řešen podklad s vyspádovanou kamennou dlažbou (nahradila nevhodné kluzké keramické dlaždice), oplechování a odvod vody kolem znaku pomocí žlábku.

•• Památky Slaného a Slánska (17) • Bývalá radnice ve Slaném vydal odbor kultury a památkové péče MěÚ Slaný, Velvarská 136, 274 01 Slaný • text Markéta Škrancová ve spolupráci s Vladimírem Přibylem • grafická úprava a foto Markéta Škrancová • tisk KOČKA Slaný AD 2018 • www.pamatkyslany.cz •

BÝVALÁ RADNICE VE SLANÉM Památky Slaného a Slánska (17)

Památky Slaného a Slánska (17)

Bývalá radnice ve Slaném

Slánskému Masarykovu náměstí a celému okolí dominuje bývalá městská radnice s věží vysokou 43 metrů. Reprezentativní budova vystupující z uliční čáry umocňovala od svého počátku společenské postavení městské samosprávy, purkmistra a radních, kteří zde zasedali. Dnes je sídlem Městské policie Slaný a část prostor v přízemí využívá i lidová galerie Dobeška.

Návrh na přestavbu a přístavbu radnice k roku 1939 známe pouze z plánů uložených v archivu Národního technického muzea v Praze, kde se ve složce označené jménem slánského rodáka, významného architekta Aloise Mezery (*1889, † 1945), nachází řada nesignovaných skic k tomuto stavebnímu záměru. K samotné budově radnice připojil oba sousední domy opatřené střešními vikýři. Zajímavé je, že v přízemí uvažoval nad přístavbou renesančních arkád.

STAVEBNÍ HISTORIE Počátky se nacházejí již v pramenech druhé poloviny 14. století, kdy 25. června 1378 císař Karel IV. daroval „měšťanům a všem obyvatelům našeho města Slaného dům (…) aby mohli k užitku řečeného města zřídit bez překážek z tohoto domu a z jeho pozemku radnici.“ Podle stavebně historického průzkumu Petra Macka a Pavla Zahradníka náleží radnice ke skupině staršího typu tzv. reprezentačních radnic s výraznými nárožními věžemi, právě patrně ve hmotě věže je zachováno ještě středověké zdivo.

Renesanční podobu stavby po husitských válkách, kolem roku 1600, zachytil na své vedutě Jan Willenberg. Budova byla jednopatrová s vysokým stupňovitým štítem a štíhlou hranolovitou věží, v přízemí patrně s orlojem, v horní části s ochozem, zakončena vysokou cibulovou bání. O orloji máme zmínku k roku 1554, kdy byl opravován, a před rokem 1600, v době renesančního rozkvětu tehdy sebevědomého města, byl obohacen o figurální výzdobu od malíře Jana. V přízemí bylo vězení a šatlava, od nichž to nebylo daleko k pranýři umístěnému před radniční budovou.

Další změny přicházejí v době baroka. V literatuře uváděná stavba nové radnice v roce 1751 sice není archivně doložena, ale dochovaly se zprávy, které se týkají rozsáhlé přestavby po požáru v roce 1795, kterou v první fázi navrhl pražský stavitel Filip Heger (* kol. r. 1734, † 1804). Tehdy byl též nově pozlacen symbol hvězdy nad makovicí střechy věže (pro Slaný jeden ze symbolů husitských spojeneckých měst s Louny a Žatcem). I tak byly s průběhem stavby spojeny těžkosti, a to s jejím financováním, o kterých se jednalo ještě v roce 1801.

V té době již ve věži odbíjely dva barokní cimbály (1740), které jsou dílem pražského zvonaře Christopha Ullmanna, a stejně tak jako budova jsou dnes zapsanou kulturní památkou.

Tato etapa stavební historie podstatně změnila architektonic-

V roce 1959 – 1960 provádělo opravu fasády slánské radnice družstvo Štuko z Prahy. Tehdy tady pracoval - jako zedník a štukatér - Václav Sedláček, později dlouholetý spolupracovník památkáře a stavitele Jana Nedvěda ze Zlonic, který se zasadil o řadu úspěšných realizací oprav památek na Slánsku. Další opravy proběhly na radnici v roce 1996.

Současný stav bývalé radnice ve Slaném, Masarykovo náměstí čp. 3

kou strukturu objektu. Z té doby pochází podoba interiérů, které se tvaroslovím architektonických detailů hlásí k pozdnímu baroku.

Vstupní prostory se schodištěm degradované novodobými úpravami v současnosti čekají na svoji obnovu.

V roce 1850 se uvažovalo o další rekonstrukci; tehdy předložil plány František Štech. Avšak dnešní radniční průčelí a celkový vzhled radnice pochází až z roku 1890, kdy purkmistr města Antonín Prügl oznámil, že mu byl konečně doručen konvolut plánů od stavitele Rudolfa Štecha (*1858, † 1908) - architekta, který vtiskl městu Slanému na řadě míst novorenesanční ráz (např. domy ve Wilsonově ulici). Na dvoupatrové budově, v přízemí s pásovou bosáží a portálem výrazně vystupujícím z líce fasády, zaujme řada zdobných prvků; dekorativní rozety, závěsy z listů, květin a ovoce na stuhách (tzv. festony), maskarony a mušle nad okenními otvory, drobné volutky, do kterých vybíhají okenní štukové rámy (tzv. šambrány). Jedinečným dílem je pak kamenný městský znak podle návrhu Ferdinanda Velce, vsazený do kartuše se zavíjeným ornamentem, tzv. rollwerkem.

Poslední celkovou obnovu fasády, dokončenou v polovině roku 2017, provedla pražská stavební firma Fajstavr s. r. o.

Oprava fasády až po hlavní římsu budovy byla realizována za finanční podpory dotačního programu Středočeského kraje. Vlastník, město Slaný, se však posléze rozhodl již pouze pomocí vlastních prostředků na tuto etapu navázat opravou fasády věže. Opraveny byly omítky, kamenické i štukové zdobné prvky, fasáda byla opatřena novým barevným nátěrem, nově povrchově upravena byla i některá oloupaná čísla hodinových ciferníků, byly vyčištěny okapy a kovářskou černí natřeny jejich podpěrné háky, lícová křídla a rámy dřevěných oken i vstupní klasicistní dveře byly repasovány. Zároveň došlo k nápravě nevhodných novodobých zásahů; okna v líci bylo nutno zbavit nepůvodních plechových okapniček, které se při otevření zarývaly do štukové profilace ostění, vyměněny byly také okenní kličky za mosazné, které se zachovaly pouze na vnitřních křídlech. Truhlářské práce zajistila dílna Tomáše Krejčího z Řisut. Poměrně náročnou fází bylo statické zajištění stavby, kdy došlo kromě sešití drobných trhlin i k ukotvení rozměrného předstupujícího portálu s balkónem, který se vlivem zatékání odděloval a předkláněl před samotnou stavbu. Na doporučení Ing. Otakara Hrdličky, statika znalého konstrukcí historických staveb, byla masivní hmota upevněna ke stavbě pomocí čtyř asi dvoumetrových táhel, jejichž montáž vyžadovala speciální techniku. Na tato opatření teprve navázaly restaurátorské práce.

Památky Slaného a Slánska (17)

Bývalá radnice ve Slaném

Slánskému Masarykovu náměstí a celému okolí dominuje bývalá městská radnice s věží vysokou 43 metrů. Reprezentativní budova vystupující z uliční čáry umocňovala od svého počátku společenské postavení městské samosprávy, purkmistra a radních, kteří zde zasedali. Dnes je sídlem Městské policie Slaný a část prostor v přízemí využívá i lidová galerie Dobeška.

Návrh na přestavbu a přístavbu radnice k roku 1939 známe pouze z plánů uložených v archivu Národního technického muzea v Praze, kde se ve složce označené jménem slánského rodáka, významného architekta Aloise Mezery (*1889, † 1945), nachází řada nesignovaných skic k tomuto stavebnímu záměru. K samotné budově radnice připojil oba sousední domy opatřené střešními vikýři. Zajímavé je, že v přízemí uvažoval nad přístavbou renesančních arkád.

STAVEBNÍ HISTORIE Počátky se nacházejí již v pramenech druhé poloviny 14. století, kdy 25. června 1378 císař Karel IV. daroval „měšťanům a všem obyvatelům našeho města Slaného dům (…) aby mohli k užitku řečeného města zřídit bez překážek z tohoto domu a z jeho pozemku radnici.“ Podle stavebně historického průzkumu Petra Macka a Pavla Zahradníka náleží radnice ke skupině staršího typu tzv. reprezentačních radnic s výraznými nárožními věžemi, právě patrně ve hmotě věže je zachováno ještě středověké zdivo.

Renesanční podobu stavby po husitských válkách, kolem roku 1600, zachytil na své vedutě Jan Willenberg. Budova byla jednopatrová s vysokým stupňovitým štítem a štíhlou hranolovitou věží, v přízemí patrně s orlojem, v horní části s ochozem, zakončena vysokou cibulovou bání. O orloji máme zmínku k roku 1554, kdy byl opravován, a před rokem 1600, v době renesančního rozkvětu tehdy sebevědomého města, byl obohacen o figurální výzdobu od malíře Jana. V přízemí bylo vězení a šatlava, od nichž to nebylo daleko k pranýři umístěnému před radniční budovou.

Další změny přicházejí v době baroka. V literatuře uváděná stavba nové radnice v roce 1751 sice není archivně doložena, ale dochovaly se zprávy, které se týkají rozsáhlé přestavby po požáru v roce 1795, kterou v první fázi navrhl pražský stavitel Filip Heger (* kol. r. 1734, † 1804). Tehdy byl též nově pozlacen symbol hvězdy nad makovicí střechy věže (pro Slaný jeden ze symbolů husitských spojeneckých měst s Louny a Žatcem). I tak byly s průběhem stavby spojeny těžkosti, a to s jejím financováním, o kterých se jednalo ještě v roce 1801.

V té době již ve věži odbíjely dva barokní cimbály (1740), které jsou dílem pražského zvonaře Christopha Ullmanna, a stejně tak jako budova jsou dnes zapsanou kulturní památkou.

Tato etapa stavební historie podstatně změnila architektonic-

V roce 1959 – 1960 provádělo opravu fasády slánské radnice družstvo Štuko z Prahy. Tehdy tady pracoval - jako zedník a štukatér - Václav Sedláček, později dlouholetý spolupracovník památkáře a stavitele Jana Nedvěda ze Zlonic, který se zasadil o řadu úspěšných realizací oprav památek na Slánsku. Další opravy proběhly na radnici v roce 1996.

Současný stav bývalé radnice ve Slaném, Masarykovo náměstí čp. 3

kou strukturu objektu. Z té doby pochází podoba interiérů, které se tvaroslovím architektonických detailů hlásí k pozdnímu baroku.

Vstupní prostory se schodištěm degradované novodobými úpravami v současnosti čekají na svoji obnovu.

V roce 1850 se uvažovalo o další rekonstrukci; tehdy předložil plány František Štech. Avšak dnešní radniční průčelí a celkový vzhled radnice pochází až z roku 1890, kdy purkmistr města Antonín Prügl oznámil, že mu byl konečně doručen konvolut plánů od stavitele Rudolfa Štecha (*1858, † 1908) - architekta, který vtiskl městu Slanému na řadě míst novorenesanční ráz (např. domy ve Wilsonově ulici). Na dvoupatrové budově, v přízemí s pásovou bosáží a portálem výrazně vystupujícím z líce fasády, zaujme řada zdobných prvků; dekorativní rozety, závěsy z listů, květin a ovoce na stuhách (tzv. festony), maskarony a mušle nad okenními otvory, drobné volutky, do kterých vybíhají okenní štukové rámy (tzv. šambrány). Jedinečným dílem je pak kamenný městský znak podle návrhu Ferdinanda Velce, vsazený do kartuše se zavíjeným ornamentem, tzv. rollwerkem.

Poslední celkovou obnovu fasády, dokončenou v polovině roku 2017, provedla pražská stavební firma Fajstavr s. r. o.

Oprava fasády až po hlavní římsu budovy byla realizována za finanční podpory dotačního programu Středočeského kraje. Vlastník, město Slaný, se však posléze rozhodl již pouze pomocí vlastních prostředků na tuto etapu navázat opravou fasády věže. Opraveny byly omítky, kamenické i štukové zdobné prvky, fasáda byla opatřena novým barevným nátěrem, nově povrchově upravena byla i některá oloupaná čísla hodinových ciferníků, byly vyčištěny okapy a kovářskou černí natřeny jejich podpěrné háky, lícová křídla a rámy dřevěných oken i vstupní klasicistní dveře byly repasovány. Zároveň došlo k nápravě nevhodných novodobých zásahů; okna v líci bylo nutno zbavit nepůvodních plechových okapniček, které se při otevření zarývaly do štukové profilace ostění, vyměněny byly také okenní kličky za mosazné, které se zachovaly pouze na vnitřních křídlech. Truhlářské práce zajistila dílna Tomáše Krejčího z Řisut. Poměrně náročnou fází bylo statické zajištění stavby, kdy došlo kromě sešití drobných trhlin i k ukotvení rozměrného předstupujícího portálu s balkónem, který se vlivem zatékání odděloval a předkláněl před samotnou stavbu. Na doporučení Ing. Otakara Hrdličky, statika znalého konstrukcí historických staveb, byla masivní hmota upevněna ke stavbě pomocí čtyř asi dvoumetrových táhel, jejichž montáž vyžadovala speciální techniku. Na tato opatření teprve navázaly restaurátorské práce.

Památky Slaného a Slánska (17) RESTAUROVÁNÍ PORTÁLU S KAMENNÝM ZNAKEM Městský znak, zábradlí, hlavní klenák, rozety a festony – kamenné prvky vstupního portálu jsou vytvořeny z jemnozrnného světlešedého mšenského pískovce. Tyto byly očištěny od nánosů špíny, mechů a lišejníků. Z kamenných zdobných prvků portálu, které byly restaurovány, byly poškozeny nejvíce sloupky balkonu. Ty byly pokryty velkým množstvím dožívajících cementových vysprávek. K odpadnutí části kamene došlo v místě upevnění kovového zábradlí Odsolení znaku pomocí destilované vody a buničité vaty.

Tmavá místa jsou výtažky solných nečistot.

Městský znak – stav před restaurováním a po něm. v důsledku koroze kotvení. Původní kamenné kusy byly přilepeny zpět na své původní místo a případně domodelovány umělým kamenem. Zajímavé je, že sloupky zábradlí završují kamenné deskové hlavice, z nichž pouze jedna je původní – poznáme ji podle vrchního spádového zešikmení profilu. Drobné vysprávky byly provedeny i na dalších kamenných prvcích portálu, vč. chybějící stuhy jedné ze zavěšených mašlí znaku. Ty byly pak barevně retušovány. Restaurátorské práce na kameni probíhaly pod vedením ak. soch. Petra Dufka. Pozornost byla věnována i lepšímu řešení přítomné vlhkosti na povrchu balkónu, a to i z hlediska statiky stavby, kde dešťová voda zatékala a dále stékala po znaku.

Nově byl tak řešen podklad s vyspádovanou kamennou dlažbou (nahradila nevhodné kluzké keramické dlaždice), oplechování a odvod vody kolem znaku pomocí žlábku.

•• Památky Slaného a Slánska (17) • Bývalá radnice ve Slaném vydal odbor kultury a památkové péče MěÚ Slaný, Velvarská 136, 274 01 Slaný • text Markéta Škrancová ve spolupráci s Vladimírem Přibylem • grafická úprava a foto Markéta Škrancová • tisk KOČKA Slaný AD 2018 • www.pamatkyslany.cz •

BÝVALÁ RADNICE VE SLANÉM Památky Slaného a Slánska (17)

Památky Slaného a Slánska (17)

Bývalá radnice ve Slaném

Slánskému Masarykovu náměstí a celému okolí dominuje bývalá městská radnice s věží vysokou 43 metrů. Reprezentativní budova vystupující z uliční čáry umocňovala od svého počátku společenské postavení městské samosprávy, purkmistra a radních, kteří zde zasedali. Dnes je sídlem Městské policie Slaný a část prostor v přízemí využívá i lidová galerie Dobeška.

Návrh na přestavbu a přístavbu radnice k roku 1939 známe pouze z plánů uložených v archivu Národního technického muzea v Praze, kde se ve složce označené jménem slánského rodáka, významného architekta Aloise Mezery (*1889, † 1945), nachází řada nesignovaných skic k tomuto stavebnímu záměru. K samotné budově radnice připojil oba sousední domy opatřené střešními vikýři. Zajímavé je, že v přízemí uvažoval nad přístavbou renesančních arkád.

STAVEBNÍ HISTORIE Počátky se nacházejí již v pramenech druhé poloviny 14. století, kdy 25. června 1378 císař Karel IV. daroval „měšťanům a všem obyvatelům našeho města Slaného dům (…) aby mohli k užitku řečeného města zřídit bez překážek z tohoto domu a z jeho pozemku radnici.“ Podle stavebně historického průzkumu Petra Macka a Pavla Zahradníka náleží radnice ke skupině staršího typu tzv. reprezentačních radnic s výraznými nárožními věžemi, právě patrně ve hmotě věže je zachováno ještě středověké zdivo.

Renesanční podobu stavby po husitských válkách, kolem roku 1600, zachytil na své vedutě Jan Willenberg. Budova byla jednopatrová s vysokým stupňovitým štítem a štíhlou hranolovitou věží, v přízemí patrně s orlojem, v horní části s ochozem, zakončena vysokou cibulovou bání. O orloji máme zmínku k roku 1554, kdy byl opravován, a před rokem 1600, v době renesančního rozkvětu tehdy sebevědomého města, byl obohacen o figurální výzdobu od malíře Jana. V přízemí bylo vězení a šatlava, od nichž to nebylo daleko k pranýři umístěnému před radniční budovou.

Další změny přicházejí v době baroka. V literatuře uváděná stavba nové radnice v roce 1751 sice není archivně doložena, ale dochovaly se zprávy, které se týkají rozsáhlé přestavby po požáru v roce 1795, kterou v první fázi navrhl pražský stavitel Filip Heger (* kol. r. 1734, † 1804). Tehdy byl též nově pozlacen symbol hvězdy nad makovicí střechy věže (pro Slaný jeden ze symbolů husitských spojeneckých měst s Louny a Žatcem). I tak byly s průběhem stavby spojeny těžkosti, a to s jejím financováním, o kterých se jednalo ještě v roce 1801.

V té době již ve věži odbíjely dva barokní cimbály (1740), které jsou dílem pražského zvonaře Christopha Ullmanna, a stejně tak jako budova jsou dnes zapsanou kulturní památkou.

Tato etapa stavební historie podstatně změnila architektonic-

V roce 1959 – 1960 provádělo opravu fasády slánské radnice družstvo Štuko z Prahy. Tehdy tady pracoval - jako zedník a štukatér - Václav Sedláček, později dlouholetý spolupracovník památkáře a stavitele Jana Nedvěda ze Zlonic, který se zasadil o řadu úspěšných realizací oprav památek na Slánsku. Další opravy proběhly na radnici v roce 1996.

Současný stav bývalé radnice ve Slaném, Masarykovo náměstí čp. 3

kou strukturu objektu. Z té doby pochází podoba interiérů, které se tvaroslovím architektonických detailů hlásí k pozdnímu baroku.

Vstupní prostory se schodištěm degradované novodobými úpravami v současnosti čekají na svoji obnovu.

V roce 1850 se uvažovalo o další rekonstrukci; tehdy předložil plány František Štech. Avšak dnešní radniční průčelí a celkový vzhled radnice pochází až z roku 1890, kdy purkmistr města Antonín Prügl oznámil, že mu byl konečně doručen konvolut plánů od stavitele Rudolfa Štecha (*1858, † 1908) - architekta, který vtiskl městu Slanému na řadě míst novorenesanční ráz (např. domy ve Wilsonově ulici). Na dvoupatrové budově, v přízemí s pásovou bosáží a portálem výrazně vystupujícím z líce fasády, zaujme řada zdobných prvků; dekorativní rozety, závěsy z listů, květin a ovoce na stuhách (tzv. festony), maskarony a mušle nad okenními otvory, drobné volutky, do kterých vybíhají okenní štukové rámy (tzv. šambrány). Jedinečným dílem je pak kamenný městský znak podle návrhu Ferdinanda Velce, vsazený do kartuše se zavíjeným ornamentem, tzv. rollwerkem.

Poslední celkovou obnovu fasády, dokončenou v polovině roku 2017, provedla pražská stavební firma Fajstavr s. r. o.

Oprava fasády až po hlavní římsu budovy byla realizována za finanční podpory dotačního programu Středočeského kraje. Vlastník, město Slaný, se však posléze rozhodl již pouze pomocí vlastních prostředků na tuto etapu navázat opravou fasády věže. Opraveny byly omítky, kamenické i štukové zdobné prvky, fasáda byla opatřena novým barevným nátěrem, nově povrchově upravena byla i některá oloupaná čísla hodinových ciferníků, byly vyčištěny okapy a kovářskou černí natřeny jejich podpěrné háky, lícová křídla a rámy dřevěných oken i vstupní klasicistní dveře byly repasovány. Zároveň došlo k nápravě nevhodných novodobých zásahů; okna v líci bylo nutno zbavit nepůvodních plechových okapniček, které se při otevření zarývaly do štukové profilace ostění, vyměněny byly také okenní kličky za mosazné, které se zachovaly pouze na vnitřních křídlech. Truhlářské práce zajistila dílna Tomáše Krejčího z Řisut. Poměrně náročnou fází bylo statické zajištění stavby, kdy došlo kromě sešití drobných trhlin i k ukotvení rozměrného předstupujícího portálu s balkónem, který se vlivem zatékání odděloval a předkláněl před samotnou stavbu. Na doporučení Ing. Otakara Hrdličky, statika znalého konstrukcí historických staveb, byla masivní hmota upevněna ke stavbě pomocí čtyř asi dvoumetrových táhel, jejichž montáž vyžadovala speciální techniku. Na tato opatření teprve navázaly restaurátorské práce.

Památky Slaného a Slánska (17) RESTAUROVÁNÍ PORTÁLU S KAMENNÝM ZNAKEM Městský znak, zábradlí, hlavní klenák, rozety a festony – kamenné prvky vstupního portálu jsou vytvořeny z jemnozrnného světlešedého mšenského pískovce. Tyto byly očištěny od nánosů špíny, mechů a lišejníků. Z kamenných zdobných prvků portálu, které byly restaurovány, byly poškozeny nejvíce sloupky balkonu. Ty byly pokryty velkým množstvím dožívajících cementových vysprávek. K odpadnutí části kamene došlo v místě upevnění kovového zábradlí Odsolení znaku pomocí destilované vody a buničité vaty.

Tmavá místa jsou výtažky solných nečistot.

Městský znak – stav před restaurováním a po něm. v důsledku koroze kotvení. Původní kamenné kusy byly přilepeny zpět na své původní místo a případně domodelovány umělým kamenem. Zajímavé je, že sloupky zábradlí završují kamenné deskové hlavice, z nichž pouze jedna je původní – poznáme ji podle vrchního spádového zešikmení profilu. Drobné vysprávky byly provedeny i na dalších kamenných prvcích portálu, vč. chybějící stuhy jedné ze zavěšených mašlí znaku. Ty byly pak barevně retušovány. Restaurátorské práce na kameni probíhaly pod vedením ak. soch. Petra Dufka. Pozornost byla věnována i lepšímu řešení přítomné vlhkosti na povrchu balkónu, a to i z hlediska statiky stavby, kde dešťová voda zatékala a dále stékala po znaku.

Nově byl tak řešen podklad s vyspádovanou kamennou dlažbou (nahradila nevhodné kluzké keramické dlaždice), oplechování a odvod vody kolem znaku pomocí žlábku.

•• Památky Slaného a Slánska (17) • Bývalá radnice ve Slaném vydal odbor kultury a památkové péče MěÚ Slaný, Velvarská 136, 274 01 Slaný • text Markéta Škrancová ve spolupráci s Vladimírem Přibylem • grafická úprava a foto Markéta Škrancová • tisk KOČKA Slaný AD 2018 • www.pamatkyslany.cz •

BÝVALÁ RADNICE VE SLANÉM Památky Slaného a Slánska (17)