Památky Slaného a Slánska (18)
Ant. Procházka mj. zhotovil kopie barokních soch I. F. Platzera Souboj gigantů pro vstupní bránu Pražského hradu. Sochaři sdíleli společný ateliér v Praze na Vinohradech a autorsky spolupracovali na mnoha sochách i vlasteneckých pomnících. Ještě před realizací pomníku Třebízského byl pořízen model postavy spisovatele, který se nachází ve formě sádrového, bronzově patinovaného odlitku v expozici Vlastivědného muzea ve Slaném. Pomník dle návrhu ztvárnila z jemnozrnného pískovce známá kamenická dílna bratranců Ducháčkových v Praze. RESTAUROVÁNÍ Pomník od dob svého vzniku neprošel žádnou velkou kompletní obnovou, tu se podařilo vlastníkovi, obci Třebíz, realizovat až po letitém úsilí v roce 2018. Finančně ho přitom podpořilo Ministerstvo zemědělství ČR. Před restaurováním pomník pokrývaly nečistoty a zejména řasy, lišejníky, mechy i vyšší náletové rostliny. Nejvíce defektů vykazovala samotná socha spisovatele. Některé prvky figury, jako např. nos, rty, oči, vlasy a detaily oděvu včetně draperie, byly tak poničeny, že ztrácely původní sochařské zpracování a výraz. V případě křesla pak důlková koroze dosáhla až do hloubky dvou centimetrů. Restaurátor tyto partie doplnil umělým kamenem podle modelu ve slánském muzeu. Pečlivě bylo nutné modelovat zejména tvář mladého kněze, která se rozhlíží po rodné krajině, historickém pomezí Slánska a Lounska – Podlesí, kde jsou prameny k jeho literárnímu dílu. Nápisy na soklu byly obnoveny sytě červenou barvou dochovanou ve zbytcích – ta však mohla být pouze podkladem pro zlacení, po kterém dnes již není stopy. Po dokončení obnovy obec upravila okolí pomníku, tj. vymýtila náletovou zeleň a křoviny, tím nejen adekvátně zkultivovala prostor, ale zejména eliminovala příčiny budoucího poškození pomníku a jeho stárnutí (odstranění vysoké koncentrace vlhkosti). Restaurátorské práce provedl ak. soch. Vojtěch Adamec. Podpis V. B. Třebízského z osobní korespondence, 1881
Stav pomníku před restaurováním
POMNÍK •• Památky Slaného a Slánska (18) • Pomník Václava Beneše Třebízského v Třebízi • vydal odbor kultury a památkové péče MěÚ Slaný, Velvarská 136, 274 01 Slaný, u příležitosti 170 let od narození V. B. Třebízského • text a grafická úprava Markéta Škrancová • foto Vojtěch Adamec a Markéta Škrancová • tisk KOČKA Slaný AD 2019 www.pamatkyslany.cz ••
VÁCLAVA BENEŠE TŘEBÍZSKÉHO V TŘEBÍZI Památky Slaného a Slánska (18)
Památky Slaného a Slánska (18)
Pomník Václava Beneše Třebízského
malebném prostředí vesnické památkové rezervace obce Třebíz, na pomezí Slánska a Lounska, se nachází čp. 19 – rodný domek Václava Beneše Třebízského (* 1849, † 1884). Je součástí expozice Národopisného muzea Slánska v Třebízi. Tohoto spisovatele, ve své době nejčtenějšího autora historických románů a povídek z českých dějin, jehož knihy nechyběly téměř v žádném stavení na Slánsku, připomíná i pomník vztyčený po jeho smrti v roce 1892 na skalní vyvýšenině nad obcí. A právě sem putovali v minulých dobách příznivci mladého vlasteneckého kněze a literáta, aby nad jeho rodnou chalupou uctili jeho památku. Oprava pomníku proběhla v roce 2018.
VLASTENECKÝ KNĚZ A SPISOVATEL Václav Beneš Třebízský byl synem krejčího Václava Beneše a již od mládí neměl pevné zdraví. Přesto absolvoval gymnázium ve Slaném a na přání rodičů pokračoval studiem na bohoslovecké fakultě v Praze. Již tehdy se zabýval národopisem a věnoval se psaní. Většinu svého života působil na faře v Klecanech u Prahy. Třebízský navzdory opakované lázeňské léčbě v Mariánských Lázních skonal ve svých pětatřiceti letech na tuberkulózu. Pochován je na Vyšehradě pod náhrobkem se sochou „Žal“ od Františka Bílka (1909). Ve svých dílech udržoval V. B. Třebízský tradovanou paměť kraje a národa. Více než velkých historických událostí si všímá jejich odrazu v životě lidu. Proto je zdrojem jeho námětů kromě písemností i dědovo a otcovo vyprávění, hovory se sousedy na návsi u kapličky nebo pod starou lípou, rozmluvy s prostými vesničany, s nimiž se během své životní poutě setkal. Jeho romány a povídky se odehrávají především na rodném Slánsku, sousedním Lounsku a Rakovnicku či Berounsku. Mezi jeho známá díla se řadí např. román Bludné duše, kde autor líčí selské povstání na Slánsku v 80. letech 18. století, a povídky Pod doškovými střechami, Z různých dob aj. Půvabná je též povídka Královka, nazvaná podle kapličky se studánkou v Líském nedaleko Třebíze, kde Eliška Přemyslovna měla ukrýt klíče od korunovačních klenotů. Třebízský napsal též řadu drobných prací pro děti.
V
Historická fotografie z fotoarchivu Vlastivědného muzea ve Slaném
Sádrový model figury ve Vlastivědném muzeu ve Slaném a její stav na pomníku v Třebízi před restaurováním
Sokl nese podstavec s figurou sedící na polstrované židli, zahalenou do kleriky a s knihou v ruce. Autorsky signovaný pomník dosahuje svou výškou téměř 4,5 metru. Vzorem mohl být pražský pomník Josefa Jungmanna od Ludvíka Šimka (1878). Lze si všimnout i obdobného detailu – špičky boty přesahující hlavní soklovou římsu. Třebízského pomník navrhli čeští sochaři myslbekovské generace František Hergessl ml. (1857–1929) se svým spolužákem Antonínem Procházkou (1849–1903). Fr. Hergessl ml. vytvořil řadu zásadních děl, např. alegorie pro Národní muzeum nebo pro Galerii hl. města Prahy. Detail V. B. Třebízského před restaurováním a po něm
POMNÍK VE TŘEBÍZI Pomník Václava Beneše Třebízského stojí na plácku na vrchu pískovcových skal, v těsné blízkosti středu obce. Dříve bývalo místo holé, dnes je zarostlé stromy a keři. Nad téměř čtvercovou základnou se dvěma stupni po obvodu se zdvihá mohutný sokl s profilovanou výrazně vysazenou římsou, který je opatřen ze dvou stran nápisy (zepředu: „VÁCSLAV BENEŠ TŘEBÍZSKÝ“, vzadu: „POSTAVIL SPOLEK PRO ZBUD. POMNÍKU V. BENEŠI TŘEBÍZSKÉMU R: 1892“). Odhalení pomníku se stalo velkou událostí nejen pro celý slánský kraj. Kloboucká farní kronika zachycuje, jak o 10. neděli po Svatém duchu (14. 8. 1892) vyšel z nádraží v Klobukách dopoledne početný průvod poutníků, a to i z Prahy, který se ubíral do Třebíze k této slavnosti.
Památky Slaného a Slánska (18)
Pomník Václava Beneše Třebízského
malebném prostředí vesnické památkové rezervace obce Třebíz, na pomezí Slánska a Lounska, se nachází čp. 19 – rodný domek Václava Beneše Třebízského (* 1849, † 1884). Je součástí expozice Národopisného muzea Slánska v Třebízi. Tohoto spisovatele, ve své době nejčtenějšího autora historických románů a povídek z českých dějin, jehož knihy nechyběly téměř v žádném stavení na Slánsku, připomíná i pomník vztyčený po jeho smrti v roce 1892 na skalní vyvýšenině nad obcí. A právě sem putovali v minulých dobách příznivci mladého vlasteneckého kněze a literáta, aby nad jeho rodnou chalupou uctili jeho památku. Oprava pomníku proběhla v roce 2018.
VLASTENECKÝ KNĚZ A SPISOVATEL Václav Beneš Třebízský byl synem krejčího Václava Beneše a již od mládí neměl pevné zdraví. Přesto absolvoval gymnázium ve Slaném a na přání rodičů pokračoval studiem na bohoslovecké fakultě v Praze. Již tehdy se zabýval národopisem a věnoval se psaní. Většinu svého života působil na faře v Klecanech u Prahy. Třebízský navzdory opakované lázeňské léčbě v Mariánských Lázních skonal ve svých pětatřiceti letech na tuberkulózu. Pochován je na Vyšehradě pod náhrobkem se sochou „Žal“ od Františka Bílka (1909). Ve svých dílech udržoval V. B. Třebízský tradovanou paměť kraje a národa. Více než velkých historických událostí si všímá jejich odrazu v životě lidu. Proto je zdrojem jeho námětů kromě písemností i dědovo a otcovo vyprávění, hovory se sousedy na návsi u kapličky nebo pod starou lípou, rozmluvy s prostými vesničany, s nimiž se během své životní poutě setkal. Jeho romány a povídky se odehrávají především na rodném Slánsku, sousedním Lounsku a Rakovnicku či Berounsku. Mezi jeho známá díla se řadí např. román Bludné duše, kde autor líčí selské povstání na Slánsku v 80. letech 18. století, a povídky Pod doškovými střechami, Z různých dob aj. Půvabná je též povídka Královka, nazvaná podle kapličky se studánkou v Líském nedaleko Třebíze, kde Eliška Přemyslovna měla ukrýt klíče od korunovačních klenotů. Třebízský napsal též řadu drobných prací pro děti.
V
Historická fotografie z fotoarchivu Vlastivědného muzea ve Slaném
Sádrový model figury ve Vlastivědném muzeu ve Slaném a její stav na pomníku v Třebízi před restaurováním
Sokl nese podstavec s figurou sedící na polstrované židli, zahalenou do kleriky a s knihou v ruce. Autorsky signovaný pomník dosahuje svou výškou téměř 4,5 metru. Vzorem mohl být pražský pomník Josefa Jungmanna od Ludvíka Šimka (1878). Lze si všimnout i obdobného detailu – špičky boty přesahující hlavní soklovou římsu. Třebízského pomník navrhli čeští sochaři myslbekovské generace František Hergessl ml. (1857–1929) se svým spolužákem Antonínem Procházkou (1849–1903). Fr. Hergessl ml. vytvořil řadu zásadních děl, např. alegorie pro Národní muzeum nebo pro Galerii hl. města Prahy. Detail V. B. Třebízského před restaurováním a po něm
POMNÍK VE TŘEBÍZI Pomník Václava Beneše Třebízského stojí na plácku na vrchu pískovcových skal, v těsné blízkosti středu obce. Dříve bývalo místo holé, dnes je zarostlé stromy a keři. Nad téměř čtvercovou základnou se dvěma stupni po obvodu se zdvihá mohutný sokl s profilovanou výrazně vysazenou římsou, který je opatřen ze dvou stran nápisy (zepředu: „VÁCSLAV BENEŠ TŘEBÍZSKÝ“, vzadu: „POSTAVIL SPOLEK PRO ZBUD. POMNÍKU V. BENEŠI TŘEBÍZSKÉMU R: 1892“). Odhalení pomníku se stalo velkou událostí nejen pro celý slánský kraj. Kloboucká farní kronika zachycuje, jak o 10. neděli po Svatém duchu (14. 8. 1892) vyšel z nádraží v Klobukách dopoledne početný průvod poutníků, a to i z Prahy, který se ubíral do Třebíze k této slavnosti.
Památky Slaného a Slánska (18)
Ant. Procházka mj. zhotovil kopie barokních soch I. F. Platzera Souboj gigantů pro vstupní bránu Pražského hradu. Sochaři sdíleli společný ateliér v Praze na Vinohradech a autorsky spolupracovali na mnoha sochách i vlasteneckých pomnících. Ještě před realizací pomníku Třebízského byl pořízen model postavy spisovatele, který se nachází ve formě sádrového, bronzově patinovaného odlitku v expozici Vlastivědného muzea ve Slaném. Pomník dle návrhu ztvárnila z jemnozrnného pískovce známá kamenická dílna bratranců Ducháčkových v Praze. RESTAUROVÁNÍ Pomník od dob svého vzniku neprošel žádnou velkou kompletní obnovou, tu se podařilo vlastníkovi, obci Třebíz, realizovat až po letitém úsilí v roce 2018. Finančně ho přitom podpořilo Ministerstvo zemědělství ČR. Před restaurováním pomník pokrývaly nečistoty a zejména řasy, lišejníky, mechy i vyšší náletové rostliny. Nejvíce defektů vykazovala samotná socha spisovatele. Některé prvky figury, jako např. nos, rty, oči, vlasy a detaily oděvu včetně draperie, byly tak poničeny, že ztrácely původní sochařské zpracování a výraz. V případě křesla pak důlková koroze dosáhla až do hloubky dvou centimetrů. Restaurátor tyto partie doplnil umělým kamenem podle modelu ve slánském muzeu. Pečlivě bylo nutné modelovat zejména tvář mladého kněze, která se rozhlíží po rodné krajině, historickém pomezí Slánska a Lounska – Podlesí, kde jsou prameny k jeho literárnímu dílu. Nápisy na soklu byly obnoveny sytě červenou barvou dochovanou ve zbytcích – ta však mohla být pouze podkladem pro zlacení, po kterém dnes již není stopy. Po dokončení obnovy obec upravila okolí pomníku, tj. vymýtila náletovou zeleň a křoviny, tím nejen adekvátně zkultivovala prostor, ale zejména eliminovala příčiny budoucího poškození pomníku a jeho stárnutí (odstranění vysoké koncentrace vlhkosti). Restaurátorské práce provedl ak. soch. Vojtěch Adamec. Podpis V. B. Třebízského z osobní korespondence, 1881
Stav pomníku před restaurováním
POMNÍK •• Památky Slaného a Slánska (18) • Pomník Václava Beneše Třebízského v Třebízi • vydal odbor kultury a památkové péče MěÚ Slaný, Velvarská 136, 274 01 Slaný, u příležitosti 170 let od narození V. B. Třebízského • text a grafická úprava Markéta Škrancová • foto Vojtěch Adamec a Markéta Škrancová • tisk KOČKA Slaný AD 2019 www.pamatkyslany.cz ••
VÁCLAVA BENEŠE TŘEBÍZSKÉHO V TŘEBÍZI Památky Slaného a Slánska (18)
Památky Slaného a Slánska (18)
Pomník Václava Beneše Třebízského
malebném prostředí vesnické památkové rezervace obce Třebíz, na pomezí Slánska a Lounska, se nachází čp. 19 – rodný domek Václava Beneše Třebízského (* 1849, † 1884). Je součástí expozice Národopisného muzea Slánska v Třebízi. Tohoto spisovatele, ve své době nejčtenějšího autora historických románů a povídek z českých dějin, jehož knihy nechyběly téměř v žádném stavení na Slánsku, připomíná i pomník vztyčený po jeho smrti v roce 1892 na skalní vyvýšenině nad obcí. A právě sem putovali v minulých dobách příznivci mladého vlasteneckého kněze a literáta, aby nad jeho rodnou chalupou uctili jeho památku. Oprava pomníku proběhla v roce 2018.
VLASTENECKÝ KNĚZ A SPISOVATEL Václav Beneš Třebízský byl synem krejčího Václava Beneše a již od mládí neměl pevné zdraví. Přesto absolvoval gymnázium ve Slaném a na přání rodičů pokračoval studiem na bohoslovecké fakultě v Praze. Již tehdy se zabýval národopisem a věnoval se psaní. Většinu svého života působil na faře v Klecanech u Prahy. Třebízský navzdory opakované lázeňské léčbě v Mariánských Lázních skonal ve svých pětatřiceti letech na tuberkulózu. Pochován je na Vyšehradě pod náhrobkem se sochou „Žal“ od Františka Bílka (1909). Ve svých dílech udržoval V. B. Třebízský tradovanou paměť kraje a národa. Více než velkých historických událostí si všímá jejich odrazu v životě lidu. Proto je zdrojem jeho námětů kromě písemností i dědovo a otcovo vyprávění, hovory se sousedy na návsi u kapličky nebo pod starou lípou, rozmluvy s prostými vesničany, s nimiž se během své životní poutě setkal. Jeho romány a povídky se odehrávají především na rodném Slánsku, sousedním Lounsku a Rakovnicku či Berounsku. Mezi jeho známá díla se řadí např. román Bludné duše, kde autor líčí selské povstání na Slánsku v 80. letech 18. století, a povídky Pod doškovými střechami, Z různých dob aj. Půvabná je též povídka Královka, nazvaná podle kapličky se studánkou v Líském nedaleko Třebíze, kde Eliška Přemyslovna měla ukrýt klíče od korunovačních klenotů. Třebízský napsal též řadu drobných prací pro děti.
V
Historická fotografie z fotoarchivu Vlastivědného muzea ve Slaném
Sádrový model figury ve Vlastivědném muzeu ve Slaném a její stav na pomníku v Třebízi před restaurováním
Sokl nese podstavec s figurou sedící na polstrované židli, zahalenou do kleriky a s knihou v ruce. Autorsky signovaný pomník dosahuje svou výškou téměř 4,5 metru. Vzorem mohl být pražský pomník Josefa Jungmanna od Ludvíka Šimka (1878). Lze si všimnout i obdobného detailu – špičky boty přesahující hlavní soklovou římsu. Třebízského pomník navrhli čeští sochaři myslbekovské generace František Hergessl ml. (1857–1929) se svým spolužákem Antonínem Procházkou (1849–1903). Fr. Hergessl ml. vytvořil řadu zásadních děl, např. alegorie pro Národní muzeum nebo pro Galerii hl. města Prahy. Detail V. B. Třebízského před restaurováním a po něm
POMNÍK VE TŘEBÍZI Pomník Václava Beneše Třebízského stojí na plácku na vrchu pískovcových skal, v těsné blízkosti středu obce. Dříve bývalo místo holé, dnes je zarostlé stromy a keři. Nad téměř čtvercovou základnou se dvěma stupni po obvodu se zdvihá mohutný sokl s profilovanou výrazně vysazenou římsou, který je opatřen ze dvou stran nápisy (zepředu: „VÁCSLAV BENEŠ TŘEBÍZSKÝ“, vzadu: „POSTAVIL SPOLEK PRO ZBUD. POMNÍKU V. BENEŠI TŘEBÍZSKÉMU R: 1892“). Odhalení pomníku se stalo velkou událostí nejen pro celý slánský kraj. Kloboucká farní kronika zachycuje, jak o 10. neděli po Svatém duchu (14. 8. 1892) vyšel z nádraží v Klobukách dopoledne početný průvod poutníků, a to i z Prahy, který se ubíral do Třebíze k této slavnosti.
Památky Slaného a Slánska (18)
Ant. Procházka mj. zhotovil kopie barokních soch I. F. Platzera Souboj gigantů pro vstupní bránu Pražského hradu. Sochaři sdíleli společný ateliér v Praze na Vinohradech a autorsky spolupracovali na mnoha sochách i vlasteneckých pomnících. Ještě před realizací pomníku Třebízského byl pořízen model postavy spisovatele, který se nachází ve formě sádrového, bronzově patinovaného odlitku v expozici Vlastivědného muzea ve Slaném. Pomník dle návrhu ztvárnila z jemnozrnného pískovce známá kamenická dílna bratranců Ducháčkových v Praze. RESTAUROVÁNÍ Pomník od dob svého vzniku neprošel žádnou velkou kompletní obnovou, tu se podařilo vlastníkovi, obci Třebíz, realizovat až po letitém úsilí v roce 2018. Finančně ho přitom podpořilo Ministerstvo zemědělství ČR. Před restaurováním pomník pokrývaly nečistoty a zejména řasy, lišejníky, mechy i vyšší náletové rostliny. Nejvíce defektů vykazovala samotná socha spisovatele. Některé prvky figury, jako např. nos, rty, oči, vlasy a detaily oděvu včetně draperie, byly tak poničeny, že ztrácely původní sochařské zpracování a výraz. V případě křesla pak důlková koroze dosáhla až do hloubky dvou centimetrů. Restaurátor tyto partie doplnil umělým kamenem podle modelu ve slánském muzeu. Pečlivě bylo nutné modelovat zejména tvář mladého kněze, která se rozhlíží po rodné krajině, historickém pomezí Slánska a Lounska – Podlesí, kde jsou prameny k jeho literárnímu dílu. Nápisy na soklu byly obnoveny sytě červenou barvou dochovanou ve zbytcích – ta však mohla být pouze podkladem pro zlacení, po kterém dnes již není stopy. Po dokončení obnovy obec upravila okolí pomníku, tj. vymýtila náletovou zeleň a křoviny, tím nejen adekvátně zkultivovala prostor, ale zejména eliminovala příčiny budoucího poškození pomníku a jeho stárnutí (odstranění vysoké koncentrace vlhkosti). Restaurátorské práce provedl ak. soch. Vojtěch Adamec. Podpis V. B. Třebízského z osobní korespondence, 1881
Stav pomníku před restaurováním
POMNÍK •• Památky Slaného a Slánska (18) • Pomník Václava Beneše Třebízského v Třebízi • vydal odbor kultury a památkové péče MěÚ Slaný, Velvarská 136, 274 01 Slaný, u příležitosti 170 let od narození V. B. Třebízského • text a grafická úprava Markéta Škrancová • foto Vojtěch Adamec a Markéta Škrancová • tisk KOČKA Slaný AD 2019 www.pamatkyslany.cz ••
VÁCLAVA BENEŠE TŘEBÍZSKÉHO V TŘEBÍZI Památky Slaného a Slánska (18)