Varhany znejici 2016

Varhany znějící Slaný–Zlonice Velvarsko & Mělnicko .— . října

Mezinárodní varhanní festival, který v roce 300. výročí narození varhaníka Josefa Ferdinanda Norberta Segera představí varhany na Slánsku, Velvarsku a Mělnicku. Festival pořádá Královské město Slaný a Přemyslovské střední Čechy, o. p. s.

Varhany znÄ›jĂ­cĂ­ 2016 – Slaný–Zlonice Varhany znÄ›jĂ­cĂ­ , Slaný–Zlonice. Ĺ estĂ˝ roÄ?nĂ­k mezinĂĄrodnĂ­ho varhannĂ­ho festivalu vĂĄm v roce . vĂ˝roÄ?Ă­ narozenĂ­ vĂ˝znamnĂŠho varhanĂ­ka Josefa Ferdinanda Norberta Segera opÄ›t nabĂ­dne nÄ›kolik zajĂ­mavĂ˝ch koncertĹŻ a akcĂ­, na kterĂ˝ch uslyĹĄĂ­te vzĂĄcnĂŠ historickĂŠ varhany nejen ve SlanĂŠm a ve ZlonicĂ­ch, ale takĂŠ na MÄ›lnicku, kam se letos kromÄ› Velvar vydĂĄme v rĂĄmci PutovĂĄnĂ­ za varhanami.

ZahajovacĂ­ koncert naĹĄeho festivalu v kostele sv. Gotharda ve SlanĂŠm bude cele vÄ›novĂĄn . vĂ˝roÄ?Ă­ narozenĂ­ vĂ˝znamnĂŠho varhanĂ­ka Josefa Ferdinanda Norberta Segera, jehoĹž rodiĹĄtÄ›, kterĂ˝m je nedalekĂ˝ Ĺ˜epĂ­n navĹĄtĂ­vĂ­me bÄ›hem PutovĂĄnĂ­ za varhanami.

www.varhany.slansko.cz

Velice zajĂ­mavĂ˝ bude urÄ?itÄ› i spoleÄ?nĂ˝ koncert pĹ™ednĂ­ Ä?eskĂŠ hrĂĄÄ?ky na hammerklavier a polskĂŠho varhanĂ­ka, kterĂ˝ se uskuteÄ?nĂ­ v bĂ˝valĂŠ piaristickĂŠ kapli ve SlanĂŠm. DozvĂ­te se a uslyĹĄĂ­te, jak se oba nĂĄstroje a hudebnĂ­ tvorba pro nÄ› vzĂĄjemnÄ› ovlivĹˆovaly.

Ve zlonickĂŠm kostele NanebevzetĂ­ Panny Marie se posluchaÄ?ĹŻm pĹ™edstavĂ­ litevskĂ˝ varhanĂ­k, zĂĄstupce litevskĂŠ varhannĂ­ ĹĄkoly, kterou v LitvÄ› zaloĹžil Rudolf Liehmann, syn AntonĂ­na Liehmanna, jenĹž ve ZlonicĂ­ch uÄ?il hudbÄ› mladĂŠho AntonĂ­na Dvořåka.

Na zĂĄvÄ›reÄ?nĂŠm koncertu festivalu rozeznĂ­ prostor klĂĄĹĄternĂ­ho kostela NejsvÄ›tÄ›jĹĄĂ­ Trojice ve SlanĂŠm zpÄ›vem a hrou na baroknĂ­ pozitiv umÄ›lci z NÄ›mecka.

Festival zahĂĄjĂ­ celodennĂ­ vĂ˝let – PutovĂĄnĂ­ za varhanami ve Velvarech a na MÄ›lnicku, pĹ™i kterĂŠm navĹĄtĂ­vĂ­me Ä?tyĹ™i mĂ­sta v okolĂ­ Velvar a MÄ›lnĂ­ka a seznĂĄmĂ­me se tak s dalĹĄĂ­mi zajĂ­mavĂ˝mi nĂĄstroji, jejichĹž historii a zvuk nĂĄm pĹ™edstavĂ­ varhanĂ­k Pavel ÄŒernĂ˝.

RenomovanĂ˝ a citlivĂ˝ přístup vĹĄech interpretĹŻ k technickĂ˝m a zvukovĂ˝m dispozicĂ­m jednotlivĂ˝ch nĂĄstrojĹŻ spoleÄ?nÄ› s promyĹĄlenou dramaturgiĂ­ festivalovĂ˝ch koncertĹŻ je příslibem jedineÄ?nĂ˝ch hudebnĂ­ch zĂĄĹžitkĹŻ.

VSTUPNÉ NA KONCERTY JE KÄŒ. VSTUPENKY ZAKOUPĂ?TE NA MĂ?STÄš HODINU PĹ˜ED KONCERTEM. O PĹ˜Ă?PADNÉM PĹ˜EDPRODEJI VĂ S BUDEME VÄŒAS INFORMOVAT.

Na koncert ve ZlonicĂ­ch je ze SlanĂŠho zajiĹĄtÄ›na zdarma autobusovĂĄ doprava! Odjezd je v sobotu . října v hodin ze zastĂĄvky „U VĂĄhy“ v ŠultysovÄ› ulici. NenĂ­ nutnĂŠ se pĹ™edem pĹ™ihlĂĄsit.

Na koncertech budeme pomocí kamer přenåťet obraz z kůru. Z pohodlí lavic v chråmovÊ lodi tak budete mít moŞnost sledovat interprety při hře na kůru. Nenechte si ujít tento zåŞitek!

Tak jako v pĹ™edchozĂ­ch letech budou z koncertĹŻ pořízeny ĹživĂŠ nahrĂĄvky, z nichĹž pak bude sestaveno CD. Festival se konĂĄ dĂ­ky podpoĹ™e farnostĂ­ ArcidiecĂŠze praĹžskĂŠ (SlanĂ˝, Zlonice, Velvary, CĂ­tov) a DiecĂŠze litoměřickĂŠ (MÄ›lnĂ­k aÂ Ĺ˜epĂ­n) a pod umÄ›leckou zĂĄĹĄtitou varhanĂ­ka Pavla ÄŒernĂŠho.

PutovĂĄnĂ­ za varhanami – Velvarsko a  MÄ›lnicko SpoleÄ?nĂŠ putovĂĄnĂ­ s varhanĂ­kem, organologem a pedagogem Pavlem ÄŒernĂ˝m za varhanami na Velvarsku (Velvary, CĂ­tov) a MÄ›lnicku (Ĺ˜epĂ­n, MÄ›lnĂ­k).

Sobota . října od . do hodin Ĺ estĂŠmu roÄ?nĂ­ku festivalu Varhany znÄ›jĂ­cĂ­ pĹ™edchĂĄzĂ­ v sobotu . října tradiÄ?nĂ­ PutovĂĄnĂ­ za historickĂ˝mi varhanami. SpoleÄ?nÄ› s varhanĂ­kem a organologem Pavlem ÄŒernĂ˝m se vydĂĄme do Velvar a na MÄ›lnicko, kde se seznĂĄmĂ­me se zajĂ­mavĂ˝mi historickĂ˝mi varhanami.

Na kaĹždĂŠ ze spoleÄ?nĂ˝ch zastĂĄvek (Velvary – Muzeum, sv. KateĹ™ina, sv. Jiří – CĂ­tov, Ĺ˜epĂ­n a MÄ›lnĂ­k) nĂĄs varhanĂ­k Pavel ÄŒernĂ˝ nejprve seznĂĄmĂ­ s historiĂ­ kaĹždĂŠho nĂĄstroje a potĂŠ v malĂŠm koncertu nĂĄstroj pĹ™edstavĂ­ i po zvukovĂŠ a technickĂŠ strĂĄnce. Po zastĂĄvce v CĂ­tovÄ› bude nĂĄsledovat obÄ›d v hostinci U LĂĄdi.

NA PUTOVĂ NĂ? ZA VARHANAMI JE NUTNÉ SE PĹ˜IHLĂ SIT! CENA ZĂ JEZDU JE KÄŒ.

V cenÄ› zĂĄjezdu je spoleÄ?nĂ˝ obÄ›d, doprava autobusem, odbornĂ˝ vĂ˝klad a koncertnĂ­ ukĂĄzky. SpoleÄ?nĂ˝ obÄ›d (hlavnĂ­ chod + pivo, nebo nealkoholickĂ˝ nĂĄpoj) bude objednĂĄn v hostinci U LĂĄdi v CĂ­tovÄ›. PenĂ­ze za zĂĄjezd budeme vybĂ­rat pĹ™i nĂĄstupu do autobusu. Kapacita autobusu je omezenĂĄ. Proto je nutnĂŠ se pĹ™ihlĂĄsit na uvedenĂŠm e-mailu ( jmĂŠno, příjmenĂ­, telefon, mail), nebo telefonu.

PĹ™edběŞnĂŠ pĹ™ihlĂĄĹĄky, nebo dotazy mĹŻĹžete posĂ­lat do konce Ä?ervence na e-mailovou adresu hornak@meuslany.cz, nebo mĹŻĹžete volat na telefonnĂ­ Ä?Ă­slo   .

PoÄ?et mĂ­st spoleÄ?nĂŠho putovĂĄnĂ­ je limitovĂĄn kapacitou autobusu!

ODJEZD V sobotu . října v . hodin z autobusovĂŠ zastĂĄvky „U VĂĄhy“ v ŠultysovÄ› ulici ve SlanĂŠm. NĂĄvrat bude pĹ™ibliĹžnÄ› v hodin na mĂ­sto odjezdu.

www.varhany.slansko.cz

NaĹĄe letoĹĄnĂ­ putovĂĄnĂ­ zahĂĄjĂ­me ve Velvarech, kde se seznĂĄmĂ­me hned se tĹ™emi nĂĄstroji. V mÄ›stskĂŠm muzeu to bude baroknĂ­ varhannĂ­ pozitiv, pak romantickĂŠ varhany v chrĂĄmu sv. KateĹ™iny a nakonec se zastavĂ­me na velvarskĂŠm hĹ™bitovÄ›, kde si prohlĂŠdneme zajĂ­mavou renesanÄ?nĂ­ varhannĂ­ skĹ™Ă­Ĺˆ a seznĂĄmĂ­me se s historiĂ­ jedineÄ?nĂ˝ch varhan, kterĂŠ jsou v souÄ?asnosti v depozitu. ZĂĄroveĹˆ se zde zastavĂ­me u hrobĹŻ otce a sestry AntonĂ­na Dvořåka. Z Velvar potĂŠ pojedeme do CĂ­tova. V kostele sv. Linharta si kromÄ› zvukovÄ› pÄ›knĂ˝ch varhan prohlĂŠdneme jedineÄ?nĂ˝ renesanÄ?nĂ­ portĂĄl a dalĹĄĂ­ krĂĄsnÄ› dochovanĂŠ renesanÄ?nĂ­ prvky pĹŻvodnĂ­ho kostela. Z CĂ­tova vyrazĂ­me po obÄ›dÄ› na MÄ›lnicko do obce Ĺ˜epĂ­n – rodiĹĄtÄ› vĂ˝znamnĂŠho Ä?eskĂŠho varhanĂ­ka a skladatele J. F . N. Segera, jehoĹž . vĂ˝roÄ?Ă­ narozenĂ­ si letos pĹ™ipomĂ­nĂĄme. V neÄ?ekanÄ› velkorysĂŠ „katedrĂĄle“ Panny Marie VĂ­tÄ›znĂŠ si poslechneme dalĹĄĂ­ zvukovÄ› krĂĄsnĂ˝ nĂĄstroj. NaĹĄe putovĂĄnĂ­ za varhanami zakonÄ?Ă­me v MÄ›lnĂ­ku v proboĹĄtskĂŠm kostele sv. Petra a Pavla u velkolepĂŠho novÄ› postavenĂŠho nĂĄstroje ďŹ rmy Brachtl-KĂĄnskĂ˝.

VARHANY ZNÄšJĂ?CĂ?

Koncert první Slaný, pondělí . října Chråm sv. Gotharda v . hodin

POCTA JOSEFU FERDINANDU NEPOMUKU SEGEROVI

www.varhany.slansko.cz

Na varhany AntonĂ­na Reisse z roku hraje Pavel ÄŒernĂ˝ (CZ) ZahajovacĂ­ koncert festivalu v kostele sv. Gotharda ve SlanĂŠm bude cele vÄ›novĂĄn . vĂ˝roÄ?Ă­ narozenĂ­ vĂ˝znamnĂŠho Ä?eskĂŠho varhanĂ­ka Josefa Ferdinanda Norberta Segera, jehoĹž rodiĹĄtÄ› v nedalekĂŠm Ĺ˜epĂ­nÄ› navĹĄtĂ­vĂ­me bÄ›hem PutovĂĄnĂ­ za varhanami. Segerovy skladby byly v romantismu a klasicismu na Ä?as zapomenuty a znovu objeveny poÄ?ĂĄtkem . stoletĂ­. Na nejvĂ˝znamnÄ›jĹĄĂ­ varhannĂ­ nĂĄstroj ve SlanĂŠm – Reissovy varhany z roku – pĹ™edstavĂ­ skladby tohoto vynikajĂ­cĂ­ho varhanĂ­ka, pedagoga a velice plodnĂŠho skladatele nadmĂ­ru povolanĂ˝ Ä?eskĂ˝ varhanĂ­k Pavel ÄŒernĂ˝.

PřestoŞe bude program koncertu sestaven pouze z děl Josefa Ferdinanda Norberta Segera věřte, Şe se nudit nebudete!

Josef Ferdinand Nepomuk Seger – vĂ˝bÄ›r z dĂ­la PAVEL ÄŒERNĂ? – varhanĂ­k, pedagog a organolog Pavel ÄŒernĂ˝ je Ä?asto zvĂĄn ke koncertnĂ­m vystoupenĂ­m. KromÄ› pĹ™ednĂ­ch domĂĄcĂ­ch pĂłdiĂ­ ĂşÄ?inkoval v rĹŻznĂ˝ch zemĂ­ch Evropy, v USA, Japonsku, BrazĂ­lii, Africe a na KubÄ›. VyuÄ?uje varhannĂ­ hru a improvizaci na AMU v Praze a na JAMU v BrnÄ› a zasedĂĄ jako Ä?len soutěŞnĂ­ch porot.

Upozornil na sebe zĂ­skĂĄnĂ­m . cen ve varhannĂ­ch soutěŞích v OpavÄ› ( ), Lublani ( ) a na PraĹžskĂŠm jaru ( ). DalĹĄĂ­ ceny mu byly udÄ›leny prostĹ™ednictvĂ­m vĂ˝znamnĂ˝ch kulturnĂ­ch organizacĂ­. Doma i v zahraniÄ?Ă­ natĂĄÄ?Ă­ na CD, pro rozhlas a televizi. NÄ›kterĂŠ CD nahrĂĄvky byly ocenÄ›ny zahraniÄ?nĂ­ kritikou. Je tvĹŻrcem rozhlasovĂ˝ch seriĂĄlĹŻ o varhanĂĄch.

Pavel ÄŒernĂ˝ je umÄ›leckĂ˝m poradcem nÄ›kolika mezinĂĄrodnĂ­ch varhannĂ­ch festivalĹŻ. Jako organolog pracuje v odbornĂ˝ch komisĂ­ch pĹ™i stavbĂĄch, restaurovĂĄnĂ­ a dokumentaci varhan, publikuje odbornĂŠ Ä?lĂĄnky a propaguje historickĂŠ nĂĄstroje v ČeskĂŠ republice.

JOSEF FERDINAND NEPOMUK SEGER ( – ) se narodil vÂ Ĺ˜epĂ­nÄ›, nedaleko MÄ›lnĂ­ka. Studoval na jezuitskĂŠm gymnĂĄziu v Praze a pozdÄ›ji na FilosoďŹ ckĂŠ fakultÄ› Karlovy univerzity. Od dÄ›tstvĂ­ se Ĺživil hudbou. V dobÄ› studiĂ­ na gymnĂĄziu byl altistou v chrĂĄmovĂŠm sboru kostela svatĂŠho Jakuba VÄ›tĹĄĂ­ho na StarĂŠm MÄ›stÄ›. Kontrapunkt studoval u Felixe Bendy. Ve hĹ™e na varhany byl jeho uÄ?itelem Bohuslav MatÄ›j ÄŒernohorskĂ˝ a dalĹĄĂ­mi jeho uÄ?iteli byli Jan Zach a FrantiĹĄek IgnĂĄc TĹŻma. S Janem Zachem byl takĂŠ houslistou v kostele sv. Martina ve zdi. Okolo roku se stal varhanĂ­kem v kostele Matky BoŞí pĹ™ed TĂ˝nem a s povolenĂ­m praĹžskĂŠho magistrĂĄtu zastĂĄval souÄ?asnÄ› i stejnou funkci v kostele svatĂŠho FrantiĹĄka z Assisi (U kĹ™iĹžovnĂ­kĹŻ). V případÄ› nutnosti se v TĂ˝nskĂŠm chrĂĄmu nechĂĄval zastupovat svĂ˝mi Şåky. ObÄ› funkce zastĂĄval aĹž do svĂŠ smrti v roce . Rok pĹ™ed smrtĂ­ jej v Praze slyĹĄel hrĂĄt cĂ­saĹ™ Josef II. a nabĂ­dl mu mĂ­sto u svĂŠho dvora ve VĂ­dni. NeĹž vĹĄak do Prahy doĹĄlo oďŹ cielnĂ­ pozvĂĄnĂ­, skladatel zemĹ™el. Seger byl vynikajĂ­cĂ­ pedagog. Vychoval celou generaci znamenitĂ˝ch umÄ›lcĹŻ, varhanĂ­kĹŻ i skladatelĹŻ. Mezi jeho Şåky byli napĹ™. Karel BlaĹžej KopĹ™iva, Jan AntonĂ­n KoĹželuh, Jan KĹ™titel KuchaĹ™, Josef MysliveÄ?ek, Vincenc MaĹĄek, VĂĄclav Pichl a mnoho dalĹĄĂ­ch. (wiki)

VARHANY ZNÄšJĂ?CĂ?

Koncert druhý Slaný, středa . října Kaple Zasnoubení Panny Marie bývalÊ piaristickÊ kolejie v . hodin

KLà VESOVÉ PROMĚNY Na hammerklavier (kopie podle nåstroje z roku ) hraje Petra Matějovå (CZ) Na varhany J. I. Schmidta z . století hraje Marek Toporowski (PL)

KĂśhler | BoĂŤly | TomĂĄĹĄek | Vogler | Mozart | LefĂŠbure-WĂŠly PETRA MATÄšJOVĂ jiĹž Ĺ™adu let spojuje ve svĂŠ kariĂŠĹ™e hru na modernĂ­ klavĂ­r s hrou na jeho historickĂŠ podoby. JejĂ­ snahou je kaĹždĂ˝ repertoĂĄr maximĂĄlnÄ› pĹ™iblĂ­Ĺžit zvukovĂŠ a interpretaÄ?nĂ­ estetice doby, ve kterĂŠ vznikal, coĹž takĂŠ samozĹ™ejmÄ› souvisĂ­ takĂŠ s vĂ˝bÄ›rem odpovĂ­dajĂ­cĂ­ho typu nĂĄstroje. K tomuto interpretaÄ?nĂ­mu proudu se pĹ™iklonila zejmĂŠna bÄ›hem ĹĄestiletĂŠho pobytu v PaříŞi, kde se po absolutoriu na praĹžskĂŠ AMU a konzervatoĹ™i specializovala ve hĹ™e na kladĂ­vkovĂ˝ klavĂ­r.

Na modernĂ­ i historickĂ˝ klavĂ­r nahrĂĄla mnoho snĂ­mkĹŻ pro Ä?eskĂ˝, slovenskĂ˝ a ťpanÄ›lskĂ˝ rozhlas (Rejcha, Mozart, JanĂĄÄ?ek, Fibich, Voříťek, TomĂĄĹĄek, Franck, Haydn, Mendelssohn, Beethoven) a pro francouzskou televiznĂ­ stanici Mezzo (Schubert). V roce natoÄ?ila v PaříŞi sĂłlovĂŠ CD s dĂ­ly Voříťka, Beethovena a Schuberta. V roce dokonÄ?ila kompletnĂ­ nahrĂĄvku Voříťkova sĂłlovĂŠho klavĂ­rnĂ­ho dĂ­la pro ÄŒeskĂ˝ rozhlas. V souÄ?asnĂŠ dobÄ› pracuje na kompletu TomĂĄĹĄkovĂ˝ch SonĂĄt nejen jako interpretka, ale takĂŠ jako editorka novodobĂŠ edice.

MAREK TOPOROWSKI je dnes ŞådanĂ˝ varhanĂ­k, cembalista, hrĂĄÄ? continua, dirigent a vĹĄestrannĂ˝ komornĂ­ hudebnĂ­k, kterĂ˝ absolvoval v letech 1983 aĹž 1990 vysokou ĹĄkolu hudebnĂ­ ve VarĹĄavÄ› u Leszka KĂŞdrackiho (cembalo) a JĂłzefa SeraďŹ na (varhany).

V letech 1987 aĹž 1990 souÄ?asnÄ› studoval hru na cembalo ve Štrasburku a Amsterdamu u Aline Zylberajch a Boba van Asperena a rovněŞ na varhany u Daniela Rotha. V roce 1985 se stal nositelem prvnĂ­ ceny v nĂĄrodnĂ­ soutěŞi W. LandowskĂŠ ve hĹ™e na cembalo v KrakovÄ›. V roce 1988 zĂ­skal prvnĂ­ cenu ĹĄtrasburskĂŠ konzervatoĹ™e – 1. Prix InterrĂŠgional SupĂŠrieur – varhany, cembalo a v roce 1990 sloĹžil v SaarbrĂźckenu svou koncertnĂ­ mistrovskou zkouĹĄku v oboru varhany. V letech 1990 aĹž 1992 pĹŻsobil Marek Toporowski jako uÄ?itel hry na varhany a cembalo ve VarĹĄavÄ›. Od roku 1991 je docentem a od roku 2003 profesorem na hudebnĂ­ akademii v KatovicĂ­ch. Od roku 2008 do roku 2012 pĹŻsobil jako prorektor a v letech 2012 aĹž 2015 jako odbornĂ˝ vedoucĂ­ oddÄ›lenĂ­ historickĂŠ interpretace VysokĂŠ ĹĄkoly hudebnĂ­ v KatovicĂ­ch.

O jeho renomĂŠ jako zakladateli a umÄ›leckĂŠm vedoucĂ­m souboru Concerto Polacco – se kterĂ˝m poprvĂŠ pĹ™edstavil na historickĂŠ hudebnĂ­ nĂĄstroje Ä?etnĂĄ dĂ­la staropolskĂ˝ch mistrĹŻ – ale takĂŠ jako o varhanĂ­kovi a cembalistovi svÄ›dÄ?Ă­ mnohĂŠ nahrĂĄvky a poÄ?etnĂŠ koncerty v Polsku a EvropÄ›.

www.varhany.slansko.cz

Na koncertu uslyĹĄĂ­te hudbu pĹ™elomu . a . stoletĂ­ jak obecnÄ› klĂĄvesovou, tak speciďŹ ckou pro tehdejĹĄĂ­ klavĂ­r nebo varhany. VĂ˝bÄ›r autorĹŻ a skladeb stavĂ­ vedle sebe dva geograďŹ cko-estetickĂŠ okruhy, vĂ­deĹˆskĂ˝ (do nÄ›hoĹž spadĂĄ i Ä?eskĂĄ tvorba) a francouzskĂ˝. ZpĹŻsob hry na jednotlivĂŠ klĂĄvesovĂŠ nĂĄstroje je velmi odliĹĄnĂ˝, ale skladatelĂŠ minulosti jich coby interpreti vÄ›tĹĄinou běŞnÄ› ovlĂĄdali nÄ›kolik. PĹ™estoĹže v tomto obdobĂ­ jiĹž jasnÄ› rozliĹĄujĂ­ speciďŹ ka hudebnĂ­ faktury v konkrĂŠtnĂ­ch skladbĂĄch, klavĂ­rnĂ­ a varhannĂ­ styl se u nich nazvĂĄjem ovlivĹˆuje.

VARHANY ZNÄšJĂ?CĂ?

Koncert třetí Zlonice, sobota . října Kostel Nanebevzetí Panny Marie v hodin

ROMANTICKÉ SOUZNĚN�

Na varhany Em. Štěpåna Petra z r. hraje Balys Vaitkus (LT)

www.varhany.slansko.cz

Na koncert ve ZlonicĂ­ch je ze SlanĂŠho zajiĹĄtÄ›na zdarma autobusovĂĄ doprava! Odjezd je v sobotu . října v hodin ze zastĂĄvky „U VĂĄhy“ v ŠultysovÄ› ulici. NenĂ­ nutnĂŠ se pĹ™edem pĹ™ihlĂĄsit.

PĹ™itaĹžlivÄ› sestavenĂ˝ koncertnĂ­ program litevskĂŠho varhanĂ­ka Balyse Vaitkuse rozeznĂ­ varhany v chrĂĄmu NanebevzetĂ­ Panny Marie ve ZlonicĂ­ch. KrĂĄsnĂ˝ romantickĂ˝ nĂĄstroj Emanuela Ĺ tÄ›pĂĄna Petra dĂĄ obzvlĂĄĹĄĹĽ vyniknout skladbĂĄm litevskĂ˝ch skladatelĹŻ, jejichĹž tvorba nenĂ­ u nĂĄs příliĹĄ znĂĄmĂĄ. To vĹĄe bude okoĹ™enÄ›no skladbami nÄ›meckĂ˝ch autorĹŻ a uvedeno jedineÄ?nou FantasiĂ­ Miloslava KabelĂĄÄ?e. Volba litevskĂŠho interpreta pro zlonickĂ˝ koncert nebyla nĂĄhodnĂĄ.

Zakladatel nejvĂ˝znamnÄ›jĹĄĂ­ varhannĂ­ ĹĄkoly v LitvÄ› ve mÄ›stÄ› RokiĹĄkis totiĹž nenĂ­ nikdo jinĂ˝, neĹž Rudolf Liehmann ( – ), syn AntonĂ­na Liehmanna, kterĂ˝ ve ZlonicĂ­ch uÄ?il zĂĄkladĹŻm hudby mladĂŠho AntonĂ­na Dvořåka.

Věřím, Ĺže pĹ™i poslechu krĂĄsnĂŠ hudby ve zlonickĂŠm chrĂĄmu si alespoĹˆ na chvilku na vĹĄechny tĹ™i pĂĄny vzpomeneme.

KabelĂĄÄ? | Bach | Trio | Brahms | Naujalis | ÄŒiurlionis | Rheiberger | Bartulis BALYS VAITKUS – litevskĂ˝ varhanĂ­k a cembalista – se narodil v roce . V roce

absolvoval s vĂ˝bornĂ˝m vĂ˝sledkem Litevskou hudebnĂ­ a divadelnĂ­ akademii jako pianista (u prof. M. AzizbekovĂŠ) a varhanĂ­k (u prof. L. Digryse). V roce dokonÄ?il postgraduĂĄlnĂ­ studium hry na varhany (koncertnĂ­ diplom) na hudebnĂ­ vysokĂŠ ĹĄkole v LĂźbecku (u prof. M. HaselbĂścka). V roce zahĂĄjil doktorandskĂŠ studium hry na cembalo u prof. G. LukĹĄaite-MrĂĄzkovĂŠ na LitevskĂŠ hudebnĂ­ a divadelnĂ­ akademii, kde v roce zĂ­skal doktorĂĄt.

Od roku je vedoucĂ­m katedry hry na varhany a cembalo. SouÄ?asnÄ› pĹŻsobĂ­ jako cembalista a varhanĂ­k komornĂ­ho hudebnĂ­ho tÄ›lesa „Musica Humana“ v LitevskĂŠ nĂĄrodnĂ­ ďŹ lharmonickĂŠ spoleÄ?nosti. KromÄ› toho je zakladatelem a umÄ›leckĂ˝m Ĺ™editelem mezinĂĄrodnĂ­ho hudebnĂ­ho festivalu „LĂŠto s varhanami“, mezinĂĄrodnĂ­ch mistrovskĂ˝ch kurzĹŻ „Akademie lĂŠta s varhanami“ a nĂĄrodnĂ­ soutěŞe pro mlĂĄdeĹž „Jonas Ĺ˝ukas“.

Balys Vaitkus je laureĂĄtem a nositelem nÄ›kolika ocenÄ›nĂ­ v mezinĂĄrodnĂ­ch soutěŞích ve hĹ™e na klavĂ­r a varhany v LotyĹĄsku ( ), ÄŒeskĂŠ republice (PraĹžskĂŠ jaro, ), NÄ›mecku (Gelsenkirchen IOC, ) a LitvÄ› (M. K. ÄŒiurlionis – IOC, ). ZĂ­skal stipendia a granty pro umÄ›leckĂĄ a vÄ›deckĂĄ studia na Akademii mĂşzickĂ˝ch umÄ›nĂ­ v Praze (

–

, – ), na AcadÊmie de SablÊ ( ), na KrålovskÊ konzervatoři v Den Haagu ( ) a v Muzeu historických hudebních nåstrojů LipskÊ univerzity ( ).

Balys Vaitkus zahĂĄjil svou koncertnĂ­ Ä?innost v roce a uvedl Ä?etnĂŠ varhannĂ­ recitĂĄly ve vÄ›tĹĄinÄ› evropskĂ˝ch zemĂ­. Jeho repertoĂĄr zahrnuje skladby pĹ™edchĹŻdcĹŻ J. S. Bacha aĹž po souÄ?asnĂŠ hudebnĂ­ poÄ?iny, jako jsou skladby A. Schoenberga, O. Messiaena a modernĂ­ch litevskĂ˝ch autorĹŻ. AktivnÄ› pĹŻsobĂ­ jako sĂłlista, ale hraje takĂŠ s komornĂ­mi a symfonickĂ˝mi orchestry a sbory z Litvy i zahraniÄ?Ă­. B. Vaitkus vytvoĹ™il rozhlasovĂŠ i CD nahrĂĄvky, mimo jinĂŠ sĂŠrii CD „LitevskĂŠ historickĂŠ varhany“ ( a ).

VARHANY ZNÄšJĂ?CĂ?

Koncert Ä?tvrtĂ˝ SlanĂ˝, stĹ™eda . října KlĂĄĹĄterĂ­ kostel NejsvÄ›tÄ›jĹĄĂ­ Trojice v . hodin

VOX LAUDIS ET ORGANO Na pozitiv z . stoletĂ­ hraje Michael SchĂśnheit (D) ZpĂ­vĂĄ Gotthold Schwarz (D) – basbaryton Na zĂĄvÄ›reÄ?nĂŠm koncertu si vĹŻbec poprvĂŠ v historii naĹĄeho festivalu Varhany znÄ›jĂ­cĂ­ mĹŻĹžete vychutnat krĂĄsnĂŠ spojenĂ­ muĹžskĂŠho hlasu v poloze bas-baryton se zvukem originĂĄlnĂ­ho baroknĂ­ho pozitivu v historickĂŠm stĹ™edotĂłnovĂŠm ladÄ›nĂ­.

Tento nevťední hudební zåŞitek nåm ve skladbåch německých barokních autorů připraví dva absolventi vysokÊ hudební ťkoly Felixe Mendelssohna Bartholdyho v Lipsku – zpěvåk Gotthold Schwarz a varhaník Michael SchÜnheit.

Varhaník MICHAEL SCHÖNHEIT se narodil v německÊm Saalfeldu v roce . Zåklady hudebního vzdělåní získal u svÊho otce – varhaníka a kantora – Waltera SchÜnheita. Od roku do roku studoval na vysokÊ ťkole hudební Felixe Mendelssohna Bartholdyho v Lipsku dirigovåní (Wolf-Dieter Hauschild), klavír (Gßnther Kootz) a od roku takÊ varhany ( Wolfgang Schetelich). JiŞ v roce na sebe upozornil . místem v mezinårodní soutěŞi Leipziger Bach Wettbewerb international.

Po úspěťnĂŠm vykonĂĄnĂ­ zĂĄvÄ›reÄ?nĂ˝ch umÄ›leckĂ˝ch zkouĹĄek pĹŻsobil aĹž do roku jako varhanĂ­k, kantor a vedoucĂ­ durynskĂŠho chlapeckĂŠho sboru Ăźringer Sängerknaben. Od roku

pĹŻsobĂ­ jako varhanĂ­k v lipskĂŠ koncertnĂ­ hale Gewandhaus a souÄ?asnÄ› jako Ä?len Bachova orchestru v Lipsku. Michael SchĂśnheit vystupuje jako sĂłlista s Gewandhausorchestrem a jako cembalista Bachova orchestru. IntenzivnÄ› spolupracuje s mezinĂĄrodnÄ› uznĂĄvanĂ˝mi dirigenty (H. Blomstedtem, K. Masurem, M. Plassonem, M. Janowskim, L. Zagrosekem, W. D. Hauschildem a dalĹĄĂ­mi). V roce obdrĹžel cenu kritikĹŻ mÄ›sta Lipska. V roce debutoval jako sĂłlista u NewyorskĂŠ ďŹ lharmonie pod taktovkou Kura Masura. KromÄ› varhan, cembala a klavĂ­ru se v poslednĂ­ch letech stĂĄle vĂ­ce vÄ›nuje dirigovĂĄnĂ­. Od roku spolupracuje s hamburskĂ˝m sborem Carl Philipp Emanuel Bach Chor a vede Merseburger Hofmusik. Michael SchĂśnheit vyuÄ?uje hru na varhany na vysokĂŠ hudebnĂ­ ĹĄkole v Norimberku-Augsburku. SpolupĹŻsobĂ­ jako Ä?len poroty v nĂĄrodnĂ­ch a mezinĂĄrodnĂ­ch soutěŞích, jako je napĹ™. Johann Sebastian Bach Wettbewerb, NĂźrnberger Orgelwoche, Deutscher Musikwettbewerb, ARD-Wettbewerb a dalĹĄĂ­. Svou koncertnĂ­ Ä?innostĂ­ se SchĂśnheit snaŞí o zachovĂĄnĂ­ a restaurovĂĄnĂ­ historicky cennĂ˝ch varhan, mezi nimiĹž jsou v roce vysvÄ›cenĂŠ varhany Ladegast v katedrĂĄle Merseburgu. Od roku pĹŻsobĂ­ Michael SchĂśnheit jako vedoucĂ­ varhannĂ­ho festivalu Merseburger Orgeltage, v roce byl jmenovĂĄn chrĂĄmovĂ˝m varhanĂ­kem katedrĂĄly v Merseburgu.

GOTTHOLD SCHWARZ – rodĂĄk ze saskĂŠho Zwickau – zĂ­skal vzdÄ›lĂĄnĂ­ v cĂ­rkevnĂ­ hudebnĂ­ ĹĄkole v DrĂĄĹžÄ?anech a na vysokĂŠ hudebnĂ­ ĹĄkole Felixe Mendelssohna Bartholdyho v Lipsku.

Zpěv vystudoval u Gerdy SchrieverovÊ. Hru na varhany studoval ve třídě Hannese Kästnera a Wolfganga Schetelicha a dirigovåní u Maxe Sommera a Hanse-Joachima Rotzsche.

V rĂĄmci dalĹĄĂ­ch studiĂ­, jakoĹž i mistrovskĂ˝ch kurzĹŻ a pĹ™i akademiĂ­ch pracoval s Hermannem Christianem Polsterem, Peterem Schreierem, Helmuthem Rillingem a dalĹĄĂ­mi. Jeho obsĂĄhlĂĄ koncertnĂ­ Ä?innost ho zavedla velmi brzy do vĂ˝znamnĂ˝ch evropskĂ˝ch hudebnĂ­ch center i do USA, kde mimo jinĂŠ vedl kurzy interpretace dÄ›l J. S. Bacha. PravidelnÄ› spolupracuje s renomovanĂ˝mi umÄ›lci a soubory po celĂŠ EvropÄ›, jako jsou napĹ™. Frieder Bernius, Peter Schreier, Michael Schneider, Martin HaselbĂśck, Philipp Herreweghe, John Eliot Gardiner, Christophe Coin, Gustav Leonhardt, Il giardino armonico (MilĂĄn), omanerchor Leipzig, Gewandhausorchester Leipzig a Dresdner Kreuzchor. V poslednĂ­ch letech koncertoval Gotthold Schwarz mimo jinĂŠ na salcburskĂ˝ch slavnostech (Salzburger Festspiele), ve VĂ­deĹˆskĂŠm hudebnĂ­m spolku a rovněŞ v Izraeli, BrazĂ­lii a ArgentinÄ›. KromÄ› provozovĂĄnĂ­ koncertnĂ­ a opernĂ­ literatury se vÄ›nuje takĂŠ zpÄ›vu, coĹž dokumentujĂ­ Ä?etnĂŠ rozhlasovĂŠ a CD nahrĂĄvky rozsĂĄhlĂŠho repertoĂĄru od baroknĂ­ hudby aĹž po modernu. Gotthold Schwarz opakovanÄ› zastĂĄvĂĄ funkci omaskantora (vedoucĂ­ sboru, coĹž bĂ˝vĂĄ vĂ˝znaÄ?nĂĄ hudebnĂ­ osobnost v Lipsku) svÄ›toznĂĄmĂŠho chlapeckĂŠho sboru omanerchor v evangelickĂŠm kostele sv. TomĂĄĹĄe v Lipsku.

www.varhany.slansko.cz

Bach | Telemann | Buxtehude | Pachelbel