SUPERSTUDIO 2018 Anna Hrušová, Michaela Říhová FUA TUL Už nikdy sám Nacházíme se v centru Liberce. Co tu je? Prázdné ulice, prázdné výlohy. Lidé jsou smutní a schovaní. Veškerý život spolkla obchodní centra, kterých tu není zrovna pomálu. Děti se toulají, neví, co s časem, a tak se poflakují pod střechou temperovaných paláců „moderního světa“. Staří lidé jdou možná tak ulovit pár ranních slev, pak o nich není vidu, slechu, nikdo se o ně nezajímá. A dospělí? Ti jdou z práce rovnou k televizi. Duchaplná zábava. Unavený život plný vrásek. Co s tím? Musíme jim pustit žilou! Přisát se jako pijavice. Odsát špatné, ponechat jen to důležité. A to je co? Štěstí. Jak ho dosáhnout? Kdo ví. Ale jde si ho přivodit, každý to umí, úsměvem od ucha k uchu. Jen si vzpomeňte, jakou radost vám udělalo, když se na vás náhodný kolemjdoucí usmál! Tolik radosti. A nejde jinak, než mu úsměv opětovat. A smát se na další. Je to jako virus, přechází z člověka na člověka, šíří se nekontrolovatelnou rychlostí. Jak ho ale spustit? Každé město chce být šťastné, nebo ne? A šťastné město dělají šťastní lidé. Proto je tohle iniciativa města. Chce být šťastné, a proto činí své obyvatele šťastnými. Kam se přisát? Zaměřme se na to, co už máme. Jsme v centru, jsou tu domy, dvory, vnitrobloky. Ale co se tu děje? Nic. A tak jsme tu nasadili pijavici. Je to jednoduché. Chceme sem nalákat mladé lidi, co po škole neví, kam se vrtnout, u rodičů už to vážně nejde a ještě by se jim hodil prostor, kde se mohou sami realizovat. Dílna, šicí, tvořivá, výuková, místo setkávání, klubovna. Mladí jsou plní nápadů a entuziasmu, ten musí ven! Infikovat ostatní a činit město šťastnějším. Ale nesmíme zapomínat i na starší a nejstarší a vytvářet pro ně nové projekty. Rádiový pořad Vrásky jedné lásky moderovaný seniory je dobrou příležitostí, jak jim nechat prostor pro naslouchání! Pijavice se nasazuje na existující schodišťový prostor vnitrobloku, ideálně městského domu. Proč? Protože proč utrácet za výstavbu vertikální komunikace? Navíc je třeba zhušťovat. Zvyšovat pravděpodobnost, že na chodbě někoho potkáte, promluvíte a že je tu místo, kde se všichni můžete sejít v příjemné atmosféře. Takový prostor je v přízemí. Je to dílna, rádiová stanice, výuková místnost. Inkluzivní projekt města samotného, aby bylo kde předávat si radost a zkušenosti. Nad ním je z každé podesty vstup do bytu, minimálního bydlení, tak akorát pro mladého člověka, co nemá na to kupovat vlastní předražený byt a chce se postavit na vlastní nohy. Město mu tak nabízí na několik let startovací bydlení s možností sdíleného prostoru v přízemí, kde se má rozvíjet nová komunita, sousedské vztahy celého domu, vnitrobloku, ulice. Pijavice se postupně přisaje všude, kde může. Lidé, kteří sem přicházejí, dostanou to, po čem prahnou za minimální cenu. Mají důvod se usmívat. A tak nakazí další a další a další a další... Až nezbyde nikdo, komu by na tváři visela podkova.
Socioekonomické modely Město musí mít zájem na regulaci centra města. Jinak bude vždy docházet k jeho vyprazdňování a odchodu obyvatel na periferii, která je pro ně cenově dostupnější. Aby byly byty v centru města dostupné, pokud možno co největšímu spektru obyvatel, nemůže město dovolit, aby soukromí vlastníci souvisle ožebračovali obyvatele domu, o který se často jako majitelé ani nedovedou postarat. Stává se pak, že v centru měst žijí už jen duchové svých původních obyvatel, dům chátrá, až se jeho hodnota –
morální i fyzická – dostane na minimum. Dům pak většinou za směšnou cenu odkoupí město, vznikají tam prázdné domy bez života a s minimální šancí na záchranu nebo se musí zbourat a z vycíděného chrupu hrdého města zbyde jen nemocná dáseň. Jak dosáhnout cenově dostupného bydlení v centru Liberce? Přinášíme několik modelů. Vlastníkem stávajícího domu může být město nebo soukromý majitel. Cílem je vybudovat za minimální náklady cenově dostupné bydlení v centru anebo cenově dostupné pronajímatelné plochy. Je-li vlastníkem město, pak je celý proces nejjednodušší: -
-
-
Město přistaví ke stávajícímu domu za minimální náklady několik bytových jednotek sloužících jako sociální bydlení nebo startovací byty. Tím, že projekt vede i vlastní, může výši nájemného regulovat a zamezit tak neúměrnému zvyšování cen. Město uzavře dohodu se skupinou lidí („baugruppe“), která za své náklady (snížené o budování vertikálních komunikací) vytvoří bydlení nebo mix bydlení a pracovních prostor dle svých potřeb. Město tak napomůže zahuštění centra a omezí výstavbu na periferii. Město přistaví ke stávajícímu domu za minimální náklady několik pronajímatelných kancelářských jednotek.
Je-li vlastníkem soukromník, může vznikat kooperace mezi ním a městem: -
-
-
Na výstavbu/rozšíření domu v centru může získat od města dotaci na podporu rozvoje centra města a jeho oživení. Výsledkem je sociální bydlení nebo startovací byty, kde při stanovení výše nájemného má město stále slovo. Soukromník uzavře dohodu se skupinou lidí („baugruppe“), která za své náklady (snížené o budování vertikálních komunikací) vytvoří bydlení nebo mix bydlení a pracovních prostor dle svých potřeb. Na výstavbu/rozšíření domu v centru může získat od města dotaci na zvýšení konkurenceschopnosti začínajících nebo malých podnikatelů. Výsledkem jsou malometrážní kancelářské prostory/dílny za ceny, jejichž výši může město regulovat.
Pro všechny varianty platí, že: -
Fungují jako preventivní opatření proti chátrání a vyprázdnění domu Bytové jednotky stávajícího domu se zatraktivňují pro další cílové skupiny (například mladé rodiny s dětmi), přistaví-li se v rámci investice i výtah. Výsledkem je větší diverzita. Poskytují společenský prostor přímo navazující na plochu vnitrobloku, čímž napomáhají k rozvíjení mezilidských vztahů, a tedy ke zvýšení kvality života v centru města.