OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE 3/2015

PÉČE

OŠETŘOVATELSKÁ

Česko-slovenský časopis sociálních služeb 3-4/2015

akreditace zdravotní péče stravování program bon appetit

humor v pomáhajících profesích

lokální ošetřování cirkulárního hodnoty defektu v životě seniora

Portál Dekubity.eu

To, co člověk dává s radostí, bývá také s radostí opětováno.

Milé čtenářky a čtenáři, uvedený citát jsme zvolili jako úvod k článku Humor v pomáhajících profesích, který najdete v tomto letním dvojčísle a který vás, doufáme, nejen pobaví, ale i inspiruje. V inovativních tématech pokračujeme i návaznými články o smyslové aktivizaci a psychobiografickém modelu péče, jejichž úvody jsme přinesli v minulém vydání. Ve speciální zdravotnické příloze kazuistik zaměřených na hojení ran naleznete unikátní podrobné srovnání nákladů vlhké a klasické terapie a článek o lokální léčbě cirkulárního defektu.

Ke dvěma článkům jste nás inspirovali vy, naši čtenáři, a stali se jejich autory: DpS Velké Meziříčí a CSS Kyjov se s námi podělili o zkušenosti při zavádění dvou rozdílných projektů do praxe.

Jejich zkušenosti si přečtěte v článcích Akreditace zdravotní péče a Bon Appetit.

Výše zmíněný citát si dovolujeme vztáhnout i na naši redakci: s radostí připravujeme nové články pro další číslo a začínáme i s přípravou finálového dne Ceny kvality v sociální péči. Doufáme, že radost přinášíme i vám.

S přáním pěkného léta, Olga Svobodová šéfredaktorka

Obsah Ověření účinků smyslové aktivizace 4 Význam humoru v pomáhajících profesích 8 Ohlédnutí za rokem naplněným praxí 11 Důsledky institucionalizace na seniora v rezidenčním zařízení 12 Typické ochorenia vysokého veku 16 Implementace biografického modelu péče do praxe 20 Adaptogeny 25 Povinnosti HIV pozitivních osob 30 Program Bon Appetit 32 Akreditace zdravotní péče v domově pro seniory 36 Kazuistika 40 Prostředky k ošetřování ran a jejich kombinace 48 Portál Dekubity.eu 50

Ošetřovatelská péče 3-4/2015 Odborný časopis pro pobytové a terénní sociální služby MK ČR E 19833 / ISSN 2336-1603 Mgr. Alena Šmídová, hlavní sestra Adresa: ČR, ředitelka odboru ošetřovatelství SIVILIANIA s.r.o., Lidická 51, a nelékařských zdravotnických 602 00 Brno povolání MZ Šéfredaktor: Mgr. Ludmila Tomešová, DiS, Mgr. Olga Svobodová, zástupce ředitele Centra sociálních e-mail: sefredaktor@ služeb Praha, vedoucí Terénních osetrovatelskapece.cz programů CSSP Prezidium časopisu: Grafická úprava: Pavel Jaloševský Ing. Milada Dobrotková, předsedkyně Asociacia Celoroční předplatné: poskytovatelov socialnych sluzieb Předplatné se automaticky v SR prodlužuje.

Mgr. Františka Ertlová, vedoucí 390 Kč/15 € Odboru řízení kvality a rozvoje info: celoživotního vzdělávání NCO NZO Jednotlivá čísla pro ČR 75 Kč, SR 3 € Mgr. Marie Marková, PhD., KONTAKT PŘEDPLATNÉ Oddělení výzkumu a mezinárodních predplatne@osetrovatelskapece.cz vztahů NCO NZO KONTAKT INZERCE: Mgr. David Pospíšil, ředitel odboru inzerce@siviliania.cz, sociálních služeb MPSV tel.č.: 774 615 131 Mgr. Libuše Roytová, ředitelka Foto titulní strany a fota bez uvedení Diakonie ČCE Praha autora: fotobanka One dolar photo Redakční rada Podepsané články vyjadřují názory PhDr. Danuše Formiczewová, autorů a nemusí se ztotožňovat se ředitelka Domova u fontány stanoviskem vydavatele a redakce.

Mgr. Marcela Hauke, Kopírování, další publikování nebo ředitelka PS Dvůr Králové nad Labem rozšiřování kterékoliv části časopisu Miroslava Chodurová, lze pouze se souhlasem vydavatele. ředitelka Domova Odry Nevyžádané rukopisy se nevracejí.

Miloslava Machovcová, Redakce si vyhrazuje právo na ředitelka FCH Neratovice stylistické úpravy a krácení článků.

Mgr. Dana Prudíková, PhD, ředitelka Redakce nezodpovídá za jazykovou Kabinetu vedoucího Úřadu vlády ČR správnost, obsah a formu inzerátů, Miroslava Sedláková, vrchní sestra současně se nemusí ztotožňovat Domov Pohoda Bruntál s obsahem reklamních článků.

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

3

Ověření účinků smyslové aktivizace

Ověření účinků smyslové aktivizace Smyslová aktivizace je cílená, na potřeby orientovaná, biografická aktivizace a celistvá podpora velmi starých a demencí postižených osob. Smyslová aktivizace osloví smysly člověka, které jsou klíčem k jeho schopnostem a zdrojům. Mohou to být důvěrně známé obrázky, slova, vůně, zvuky, hmatem poznávané předměty všedního dne, vůně bylinek, obvyklé pohybové činnosti nebo známé texty písní. Prostřednictvím těchto podnětů znovu vyvoláme vzpomínky, probudíme paměť a umožníme verbální a neverbální komunikaci, s cílem uspokojení potřeb, naplnění kompetencí člověka, a tím udržení a zajištění smysluplného a plnohodnotného života ve stáří.

4/

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

Ověření účinků smyslové aktivizace

aktivizaci po dobu tří let (17 osob) a druhý výběrový soubor (kontrolní) z druhého domova pro seniory byl vytvořen tak, aby byla možná komparace obou souborů (17 osob); každému klientovi z prvního souboru byl přiřazen protějšek z kontrolního souboru, parametry podobnosti se týkaly věku, pohlaví, vzdělání, původního bydliště a zdravotního stavu (onemocnění demence, stupeň závislosti na péči).

Metodický postup

Cílem pilotního výzkumného šetření bylo nastavení objektivních parametrů, identifikátorů zjišťujících efekt smyslové aktivizace u seniorů v geriatrických zařízeních. Pro sběr dat byla využita kvalitativní výzkumná strategie vycházející z rozhovorů se sociálními pracovnicemi a obsahové analýzy dokumentace uživatelů - biografické, sociální a zdravotní.

Do komparace byly zařazeny dva výzkumné subjekty, tedy dva domovy pro seniory: Domov seniorů Mistra Křišťana Prachatice - první certifikované zařízení v konceptu Smyslové aktivizace v ČR a domov pro seniory, který při sociální práci s klientkami a klienty nevyužívá smyslovou aktivizaci ani žádný jiný ucelený koncept. Výběrový soubor z prvního domova pro seniory tvořili uživatelé využívající smyslovou

Tvorba identifikátorů

Provedený data management a následné vyhodnocení získaných informací poskytlo možnost k nalezení shodných, resp. odlišných parametrů, které byly pozorovatelné v cílových skupinách a jež lze tudíž sledovat u cílových souborů obou typů, tedy u uživatelů se zavedenou

smyslovou aktivizací i bez ní. Tyto parametry sloužily jako základ pro tvorbu identifikátorů účinku smyslové aktivizace, v praxi se jedná se o výskyt pozitivních faktorů u uživatelů s onemocněním demencí.

Nastavené identifikátory v globálním měřítku reprezentují a vycházejí z obecně koncipovaných cílů smyslové aktivizace dle Vojtové (2014)1: identifikátory 1 - 3 (viz tabulka) lze obecně charakterizovat, resp. zařadit do oblasti vlastních kompetencí, tedy pocitů sebevědomí, sebeurčení, sebehodnocení, sebelásky, sebeakceptace, sebedůvěry, samostatnosti, sebeocenění apod.; identifikátory 4 – 7 (viz tabulka) zahrnují oblast sociálních kompetencí, tedy vytváření kontaktu

Vojtová, H. Smyslová aktivizace v české praxi. Prachatice: Vydal Institut vzdělávání, 2014 1

Tabulka 1: Ověření identifikátorů nastavených dle výsledků pilotní studii zjišťování efektu smyslové aktivizace

identifikátory

VS1 před 3 roky

VSK2 před 3 roky

VS1 nyní

ano

ne

+

0

-

sebeuvědomění

6

11

2

5

4

5

-

přirozená orientace časem

5

12

-

7

5

5

psychické rozpoložení klientů

1

16

-

11

1

komunikace

14

3

8

3

sociální kontakty

5

12

-

uplatnění vlastního názoru a postoje

5

12

trpělivost a respekt k ostatním

6

soběstačnost při denních činnostech

VS2 nyní

ano

ne

+

0

-

1

7

10

-

-

3

7

4

3

-

-

6

11

-

-

4

8

2

3

5

-

-

2

15

-

2

1

6

1

7

5

-

1

-

15

2

-

-

7

1

8

1

9

5

3

-

-

7

10

-

2

5

8

2

-

-

7

5

4

-

1

5

12

-

-

3

9

2

3

11

1

5

5

6

-

-

8

9

-

-

3

9

5

-

2

15

2

13

-

1

-

1

3

14

-

-

1

4

2

10

jemná motorika

6

11

-

5

6

5

-

1

5

12

-

-

2

12

3

-

orientace v prostředí

5

12

-

4

5

7

-

1

7

10

2

1

3

9

2

-

schopnost samostatného pohybu

4

13

-

2

4

10

-

1

5

12

-

-

2

12

3

-

tendence odcházet – utíkat

10

7

9

-

1

7

-

-

11

6

3

-

5

6

3

-

výskyt pocitů zmatenosti

15

2

5

-

9

2

1

-

16

1

-

-

16

-

-

1

neklid

16

1

15

-

1

1

-

-

17

0

6

-

11

-

-

-

Zdroj: vlastní výzkum Vysvětlivky: VS1 = Výběrový soubor z prvního domova pro seniory tvořili klientky a klienti využívající smyslovou aktivizaci 3 roky výběrový soubor VSK2 = kontrolní soubor z domova pro seniory, jen při sociální práci s klientkami a klienty nevyužívá smyslovou aktivizaci ani žádný jiný ucelený koncept

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

/5

Ověření účinků smyslové aktivizace

s ostatními lidmi, jeho prohlubování, zachování vazby s rodinou a přáteli; integrace do nového sociálního prostředí; identifikátory 8 - 14 (viz tabulka 1) řadíme do oblasti věcných kompetencí, tedy zachování samostatnosti stárnoucího člověka, sebeobslužnosti, schopnosti používat prostředky všedního dne a rovněž těch, které slouží k uchování zachovaných schopností ve stáří.

Nalezené a v praxi pilotní studie ověřené identifikátory reprezentují obecnou oblast a nadále mohou být rozpracovány či specifikovány do podskupin a parciálních kategorií.

Při pohledu na tabulku je primár-

6/

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

ně patrná kompatibilita souborů v oblasti kvality i kvantity výskytu identifikátorů v období před třemi lety - položky ano/ne určují přítomnost identifikátoru, např.: v položce sebeuvědomění znak ano znamená, že u klienta byla zachována sebedůvěra, sebevědomí, sebehodnocení, pojmenování, vzpomínání (co umím, co dokážu). Znaky (+)/zlepšení; (0)/nezměněno; (-)/zhoršení; jsou pro kvalitativní orientaci v problému rozděleny do dvou podsloupců, jež reprezentují změny z původního stavu ano/ne.

Na první pohled je patrné, že u uživatelů prvního výběrového

souboru došlo po třech letech smyslové aktivizace ke zlepšení v oblasti všech identifikátorů.

Dokonce je možné konstatovat, že i tam, kde byla kompetence zachována při nástupu, došlo někdy ke zlepšení, např.: u sebeuvědomění, komunikace (výrazně), trpělivosti k ostatním a samostatnosti či soběstačnosti při denních činnostech.

Výrazně se u uživatelů snížila tendence odcházet (utíkat), snížily se pocity zmatenosti a neklid. U kontrolního souboru došlo v průběhu tří let ke zlepšení v oblasti komunikace a orientace v prostředí, ovšem pouze u dvou případů.

Je dále podstatné podtrhnout důležitost znaku „nezměněno“, jež chápeme jako jeden z klíčových závěrů našeho šetření, jelikož u prvního výběrového souboru tam, kde nedošlo ke zlepšení z původní kategorizace, zůstala klíčová kompetence zachována. Ovšem u kontrolního výběrového souboru dochází ke zhoršení ve všech kategoriích, např.: v oblasti komunikace, trpělivosti a respektu k ostatním, zhoršily se také tendence odcházet.

Pouze v četnosti 1 došlo u výběrového souboru ke zhoršení, a to v identifikátorech sebeuvědomění, uplatnění názoru a postoje, sa-

mostatnost a soběstačnost, jemná motorika, orientace v prostředí a schopnost samostatného pohybu.

Naopak u kontrolního výběrového souboru dochází ke zhoršení ve všech kategoriích. Tam, kde klíčová kompetence byla, se po třech letech snížila ve všech identifikátorech, velmi výrazně např.: v oblasti komunikace, trpělivosti a respektu, samostatnosti a soběstačnosti, orientace.

Pilotní výzkum jednoznačně prokázal pozitivní efekt smyslové aktivizace u seniorů s onemocněním demencí, což ukazují nalezené identifikátory v komparaci obou výběrových souborů.

Zároveň jsme si vědomy, že se jedná o pilotní studii a je tedy nezbytné prokázat validitu identifikátorů pomocí kvantitativního šetření.

Vzhledem k tomu, že počet geriatrických zařízení, která koncepčně zavádějí smyslovou aktivizaci, vzrůstá, bude zajímavé ověřovat validitu formou dalších šetření.

PhDr. Martina Hrušková, Ph.D., Doc. Ing. Lucie Kozlová, Ph.D. Katedra sociální práce, ZSF JČU Ing. Bc. Hana Vojtová, certifikovaná lektorka konceptu Smyslové aktivizace institut@smyslovaaktivizace.cz

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

/7

VÝZNAM HUMORU V POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍCH

VÝZNAM HUMORU V POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍCH Leckdy v pomáhajících profesích láteříme, že máme práci náročnou (to jistě ano), pro samou starost a vypětí není čas a sil se zasmát. Či se to snad ani nesluší.

H

umor je druh emoce.

Je schopností vzbudit pocit pobavení v jiném člověku a souhrn způsobů jak toto pobavení, často provázené smíchem, vyvolat. Můžeme také říci, že je to vědomá tvůrčí činnost, při které je skutečnost vytvářena či popisována odlišně ve srovnání s obvyklým způsobem tak, že to vzbuzuje pobavení. Smích a úsměv pak už je emoce.

Dělení humoru

Humor můžeme dělit na verbální, vizuální a praktický. Verbální (slovní) spočívá ve slovech, ve vyprávění humorného příběhu či vtipu. Zahrnuje slovní hříčky, anekdoty, bonmoty i sarkazmy a také nadsázku. Vizuální nalezneme v kreslených vtipech.

Praktický je založen na akci. Příkladem je šlehačková bitva, bláznivé honičky aj. známé scény z éry němého filmu či odlehčených filmových

8/

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

Je to pravda?

Je to správně?

Co vlastně je humor?

komedií časů pozdějších.

Zatím ani jedna teorie podstatu humoru dostatečně nevysvětluje, ani proč a jak vůbec humor vzniká. V jednom se však psychologové i veřejnost zřejmě shodnou. Humor je kořením života a bez něj by byl život značně nudný. Navíc pomáhá většinou lidi rozesmát a smích je skvělým lékem.

Jaké jsou hlavní rysy humoru?

Především nesmyslnost a moment překvapení. Samotné používání slov, obrázků nebo ztřeštěné akce veselí nebudí. Je evidentní, že humor musí mít něco zvláštního, aby člověka rozesmál. To, že někdo upadne, není humor. Humorem se to stává až zábavným popisem.

Humor není příčinou smíchu pokaždé. Komická situace nerovná se humor. To, že nám nějaká situace či člověk připadají humorní, je dáno lidskou schopností ji tak vidět. Smysl pro humor je schopnost tvůrčího vidění a zejména popisu skutečnosti, který pobaví. Smysl pro humor

má dva aspekty – schopnost humor tvořit a schopnost humor chápat.

Prostředkem humoru není tedy komika sama, nýbrž komický výklad nebo pojetí věci. Jak říká Karel Čapek: „Anekdoty nemají autora, nýbrž vypravěče“.

Vznik humoru

Předpokládá se, že humor a smích se vyvinul z pocitů a projevů triumfu. Přestože humor bývá často projevem veselí, pramení také z překonané bolesti, z překonaného strachu nebo z překonané nejistoty.

Příkladem je úlevný smích, který je prostředkem uvolnění, odreagování a nastolení pocitů slasti. Člověk se umí smát mnohem dřív, než se naučí mluvit. Je to jeden z prvních způsobů komunikace mezi matkou a dítětem. Smíchem dítě dává najevo, že je spokojené a že se cítí bezpečně; taková informace je důležitá pro dítě i maminku.

VÝZNAM HUMORU V POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍCH

Smích také působí jako odvolání poplachu směrem do okolí smějícího se jedince - signál pro ostatní, že poplach, který bezprostředně před smíchem hrozil, je zažehnán, že nebudeme bojovat ani utíkat, ostatní kolem mohou být v klidu a pohodě (pacient, jeho příbuzný, kolega, šéf, podřízený apod.). Působí rovněž dovnitř těla, kdy dojde k uvolnění vnitřního napětí, zmizí tonus svalů a tělo se přestane chystat na útok.

ševním rozpoložení (co se v jedné situaci může zdát humorné, v jiné se člověku zdá hloupé nebo až urážlivé). Také se prokázalo, že extroverti a osoby citově stabilní si vtipů užívají daleko více. Jejich mozek vykazuje na magnetické rezonanci při poslechu vtipů a humorných příběhů významně větší aktivitu v mozkových oblastech, které jsou spojeny s potěšením a odměnou. Naopak neurotici a introverti velké potěšení z vtipů nemají.

Typy humoru Složky humoru

Těmi jsou vtip (kognitivní část), veselí (emocionální část) a smích (fyziologická část). Každá z uvedených složek může být prožívána také zvlášť, jejich aktuální konfrontace však přináší synergický efekt, jenž jednoduše nazýváme „humor” (podle S. M. Sultanoffa). Humor je tak trojjediným součtem, kde se spolu snoubí vtip, veselí a smích, tj. náš rozum, naše emoce i naše tělo.

Smysl pro humor

Na čem závisí? Těchto determinantů je vícero. Závisí na vzdělání, na společenském postavení člověka, na povaze, na momentálním du-

Liší se podle zemí a etnik. Známé jsou např. suchý anglický humor, naivní americký, pivní mnichovský humor, český humor (švejkovský), židovský humor aj. Typ humoru je určen zemí a společenským a kulturním zázemím, v němž vzniká. To, co se zdá směšné Evropanovi, nemusí vůbec rozesmát Japonce a naopak.

Zvláštní postavení v humoru má satira. Účelem satiry však není úlevný ani bezstarostný smích, nýbrž nápravný výsměch. Humor nechce burcovat svědomí, kdežto satira ano.

Příznivé účinky humoru

V napjatých situacích humor odbourává stres a podněcuje kreativitu, neboť

Něco ze života Vejde matka do pokoje své dcery. Pokoj je prázdný a na posteli leží obálka. Obávaje se nejhoršího, třesoucí se rukou otevírá dopis a čte: Milá maminko, je mi to líto, ale musím ti říci, že jsem odešla z domova se svým novým přítelem. Našla jsem u něj opravdovou lásku, měla bys ho vidět, je tak moc roztomilý, s tím jeho bohatým tetováním a piercingem a především s jeho obrovskou motorkou!

Ale to není vše, maminko, jsem těhotná, a Abdul říká, že si budeme žít krásně v jeho karavanu uprostřed lesa. Chce se mnou mít ještě mnoho dětí, a to je i můj sen. A protože jsem přišla na to, že marihuana je vlastně

prospěšná, budeme trávu pěstovat i pro naše přátele, aby nemuseli tak strašně trpět, až jim dojde koks nebo heroin. Zatím budu doufat, že věda konečně najde nějakou látku proti AIDS, aby se Abdulovi opět dařilo dobře, on si to opravdu zaslouží!

Maminko, nemusíš mít strach, je mi už 13 a umím se už o sebe sama postarat. Doufám, že tě budu moci brzy navštívit, abys poznala vnoučátka.

Tvoje milovaná dcera PS: Mami, všechno je to pitomost, jsem u sousedů. Chtěla jsem ti jen říct, že jsou v životě horší věci, než to vysvědčení, co leží na nočním stolku.

Mám tě ráda.

díky němu přicházíme na jiné myšlenky. Humor nám vrací to, co bylo nepříjemnou situací ohroženo, totiž suverenitu. Humorem si také vytváříme odstup, a přesto zůstaneme součástí situace. Před problémy neutíkáme, ani před nimi nezavíráme oči.

Smích posiluje imunitu, zlepšuje trávení, snižuje napětí a stres. Procvičuje bránici, dýchací systém, srdce a další orgány a uvolňuje svalové napětí. Čím je smích intenzivnější, hlasitější i delší, tím více svalů se do této činnosti zapojuje. Smích mírní bolest a urychluje proces hojení, zlepšuje frekvenci a hloubku dechu.

Při smíchu ustupuje únava, snižuje hladinu cukru v krvi, pomáhá při komunikaci v mezilidských vztazích a okysličuje krev, čímž blahodárně působí na cévy, mozek a srdce.

A ještě ke všemu je smích zadarmo! Nadto i bez předpisu, bez doplatků a bez vedlejších účinků. Nositelem výkonu může být kdokoli, neplatí pro něj regulační omezení, revizní lékaři jej nekontrolují a nemusí se hlásit na SÚKL. No řekněte sami, to téměř nejde odolat! Stále ještě nevěříte? Stále se zdráháte v péči o druhé odevzdat do náruče humoru? Přidám tedy skutečný příběh (podle ZDN, únor 2010): Norman Cousins, autor odborných statí o humoru, publikoval své vlastní zkušenosti s těžkou nemocí. Onemocněl celkovým zánětem, který bychom dnes diagnostikovali asi jako kolagenózu. Nemocniční léčba neúčinkovala. Cousins se tedy dohodl s ošetřujícími lékaři, že zkusí vlastní metodu. Vyšel z logické úvahy, že obtíže zhoršuje stres, a tedy všechny léčebné postupy by měly být zaměřeny na jeho eliminaci. Naordinoval si megadávky vitaminu C a jeho další nápad spočíval v co největší dávce humoru, kterou bude schopen vstřebat. Odstěhoval se do hotelu naproti nemocnici a najatá sestra mu promítala veselohry, přátelé ho chodili bavit atp. Během několika týdnů se uzdravil. Jedno z jeho pozoruhodných zjištění bylo, že deset minut huronského smíchu má dvouhodinový analgetický účinek Víte, že dospělí se smějí stěží 20x denně, zatímco děti až dvacetkrát tolik? Že smích je podobně jako zívání

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

/9

VÝZNAM HUMORU V POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍCH

„nakažlivý“? Že smích je ve vztahu důležitější než vzhled a inteligence?

Výzkumy ukazují, že jednou z nejvíce ceněných věcí, ať už ve vztahu, u přátel nebo na pracovišti, je smysl pro humor.

I nedokonalý a předstíraný smích je v mnoha situacích velmi prospěšný.

To, že se zasmějeme na známého, jej potěší. Nás to nic nestojí a ještě nám i jemu to zlepší náladu. Už dr. Hutchinson v 19. stol. moudře řekl: „Lékař může uzdravit někdy, ulevit často, potěšit vždycky“. I humorem. Proč? Potěšit v pomáhajících profesích někdy znamená vyvolat smích, jindy obveselit či najít obyčejný důvod k radosti ať již pacienta, nebo jeho příbuzného.

Takto konat má kdokoli z personálu zdravotnických a sociálních zařízení, bez ohledu na jeho hierarchické postavení v zaměstnání. Samozřejmě - na smrtelné posteli, když se loučí rodina s umírajícím dědečkem jistě nebudou dunět salvy smíchu, ale je řada jiných situací a momentů, kdy je to moudré, je i příležitost a schází odvaha k humoru.

Stará čínská moudrost praví: „Máš-li velké starosti, raduj se z maličkostí.“

10 /

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

Jak moudré! Život se skládá z maličkostí.

Dobrý a špatný humor

Špatný (urážlivý) humor je destruktivní a to, o čem žertuje, vlastně ničí. Uráží a destruuje lidské vztahy (sarkasmus, ironie, výsměch). Používají jej lidé především ke kritizování a manipulaci s ostatními lidmi.

Je velmi ostrý, agresivní, má ničivý dopad na mezilidské vztahy. Takový nikdy nepatří do naší práce!

Naopak dobrý (čistý) humor povzbuzuje k hlubšímu pochopení, upevňuje mezilidské vztahy, není ironií ani satirou. Je možný jen mezi rovnými. Jen takový patří do pomáhajících profesí! Neuráží, nezraňuje a je prostředkem k získání důvěry u pacienta či uživatele.

Předpoklad humoru

Předpokladem humoru je lidská solidarita a důvěra. Není myslitelný tam, kde člověk vidí v člověku nepřítele či mu ukazuje zuby, aby ho

zastrašil, namísto toho, aby se na něj přátelsky zasmál. Humor podporuje mezi lidmi rovnost, rodí se z kamarádského ducha, je v podstatě seberozdáváním a důvěrností, ba důvěřivostí.

Humor a pokora

Učme se pokoře. Pokorný člověk mívá smysl pro humor. Dovede se smát sám sobě, má k sobě odstup.

Umí se na sebe podívat s nadhledem – vidí se plný chyb a slabostí.

Mějme odvahu přijmout sebe sama se svou pozemskostí a se svým člověčenstvím. Pak z nás bude naděje, důvěra i humor přecházet na ostatní, na pacienty i kolegy.

Hodně pomáhá, když člověk umí to, co mu vadí, trochu odlehčit.

Humor je nejen dar, ale také postoj k životu.

PhDr. Robert Huneš prezident Asociace poskytovatelů hospicové paliativní péče ředitel Hospice sv. Jana N. Neumanna, o.p.s., reditel@hospicpt.cz

Praxe studentů

Praxe studentů oboru Sociální činnost v zařízení sociálních služeb

P

OHLÉDNUTÍ ZA ROKEM NAPLNĚNÝM PRAXÍ

řestože se obor Sociální činnost vyučuje na SOU a SOŠ SČMSD Znojmo teprve třetím rokem, spolupracuje škola s partnery z oblasti sociálních služeb a s pobytovými zařízeními zaměřenými na péči o seniory ve znojemském regionu již o několik let déle.

V rámci učební praxe navštěvují studenti současného druhého a třetího ročníku zařízení CSS Znojmo (Domov U Lesíka Znojmo), Domov pro seniory v Šanově, Zámek Břežany a Domov důchodců Božice. Počáteční adaptace v zařízeních proběhla bez jakýchkoliv potíží a všichni studenti se k činnostem postavili zodpovědně a svědomitě. Během učební praxe si žáci zafixovali dodržování obecných zásad komunikace, přístup k uživatelům i standardní pracovní postupy. Studenti se mimo jiné naučili také spolupráci v týmu a přestali se bát požádat o pomoc někoho ze spolužáků či z personálu. Na pracovištích se žáci setkávají s uživateli všech věkových kategorií a různými typy základních onemocnění. Mezi nejčastější diagnózu patří Alzheimerova demence.

Po roce přímé péče u lůžka uživatelů můžeme konstatovat, že převážná většina žáků pracuje samostatně, pouze s dohledem sloužícího personálu. K uživatelům jsou ohleduplní, empatičtí a ve své práci spolehliví a důslední. Velice nás těší, že si velká část žáků uvědomila skutečný zájem o obor a někteří z nich mají dokonce zájem pokračovat ve studiu dále na vyšších odborných nebo vysokých školách sociálního zaměření.

Kladně hodnotíme také spolupráci se zaměstnanci výše zmíněných zařízení, kteří svědomitě a zodpovědně sledují a kontrolují práci studentů, pomáhají jim s počáteč-

ní adaptací a s řešením aktuálních problémů. Za zmínku stojí i fakt, že dokáží zhodnotit práci studentů a porovnat skutečné rozdíly mezi jednotlivými žáky.

V nadcházejícím školním roce studenty čeká praktická maturitní zkouška, která proběhne na pracovišti sociálního partnera, v Domově U Lesíka. Již v tomto čase intenzivně spolupracujeme se zařízením na přípravě a materiálním, personálním i technickém zajištění zkoušek. Domníváme se, že pro studenty bude mnohem přínosnější realizace zkoušky na pracovišti se skutečnými uživateli, než v učebně na výukovém modelu. K rozvoji této spolupráce významně přispěla i aktivní spolupráce školy s Národním ústavem vzdělávání, díky kterému jsou škola a Domov U Lesíka zapojeni do projektu POSPOLU, jež se věnuje právě rozvoji spolupráce školy a sociálního partnera - firmy.

Na naše žáky můžeme být právem hrdí. Během jednoho roku udělali značný pokrok. Nejen, že jsme spo-

kojení my, vyučující, ale především uživatelé si chválí práci svých „pečovatelů“ a těší se na dny, kdy za nimi opět přijdou.

Mgr. Marcela Sabová Bc. Petra Moravcová Mgr. Lucie Pláňková SOU a SOŠ SČMSD Znojmo Libor.hanzal@sousoszn.cz

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE / 11

Důsledky institucionalizace na seniora v rezidenčním zařízení 12 /

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

Důsledky institucionalizace na seniora v rezidenčním zařízení

Díl druhý:

Hodnoty v životě seniora Svět je tentýž pro staré i mladé, jen se obě skupiny na něj dívají různě. Požadavek na rozvoj „multidisciplinárních či interdisciplinárních studií stárnutí a stáří“ je posilován zájmem vycházejícím z potřeb praxe včetně sociální práce.

T

entokrát bych ráda definovala pojem hodnota.

Hodnotami nazýváme jakékoliv hmotné nebo pomyslné objekty, ke kterým zaujímáme hodnotící postoj, kterým připisujeme významnou úlohu v životě a snahu o jejich dosažení pociťujeme jako nutnost. Je to „něco, co má pro člověka cenu, co uspokojuje nějakou jeho potřebu, pro co je ochoten vynaložit úsilí“ (Gladkij, 1998).

Ze svého dotazníkového šetření mezi osobami staršími 62 let, prováděného v letech 2012-14, jsem došla k potvrzení tří konstant: Zdraví, komunikace jako zdroj kontaktu a mezilidské vztahy včetně a především v rodině. Senior rozpoznává své hodnoty a ty působí na jeho city.

V důsledku demografického stárnutí a aktuálních makrospolečenských procesů vyplývá důraz na budování sociálně gerontologické teorie. Společným tématem je redukce zdrojů v průběhu stárnutí a stáří, ty se různě dotýkají způsobů vyrovnání se s úbytkem „funkčních kapacit“.

Zdraví

náskokem na prvním místě mezi životními hodnotami. Zdraví se tak stalo příznakem kvality života a nemoc přestala být spojována s jeho bezprostředním ohrožením. „Zajištění dobré lékařské péče“ oceňují vysoce ti, kdo ji potřebují. Souvislost nacházíme především u osob s věkem nad 55 let a těmi, kteří byli v posledních třech letech vážněji nemocní či udávají velmi časté návštěvy u lékaře. „Důvěra ve zdraví a uzdravení provází dnes lidský život tak silně, že je během stárnutí spojována dokonce s představou oddálení smrti.“ (Alan, 1989) Porucha zdraví starého člověka má vždy sociální důsledky, nemoc se pro něho a o něj pečující stává sociální událostí. Nejpodstatnější je ztráta soběstačnosti a nárůst závislosti. Akutní psychosociální problém (závažná životní událost) často vyvolává nápadné zhoršení somatických potíží.

Někteří moji respondenti z DPS na volnou řádku dotazníku napsali: „Stáří po 65. roce života = ztráta aktivit.“ „Náročné.“ „Stáří není moc pěkné, někdy pod lidskou důstojnost.“ „Je to čím dál horší. Zdraví schází.“ „Stáří není pěkné období, když přibývají zdravotní problémy.“ Z odpovědí je jasně zřejmé, jak důležitou hodnotou je pro ně lidské zdraví a jak těsně a pevně je jeho úbytek či ztráta spjato se stářím.

Člověk je dialogická bytost.

Mít dobré zdraví je přirozenou lidskou potřebou a důležitým předpokladem zachování společenských funkcí, smysluplného života.

Zdraví a nemoc představují krajní polohy kontinuálního procesu, dva konce kontinuální řady odlišných kvantit, při jejichž mezních hodnotách dochází ke změně kvality.

Postoj ke zdraví se všeobecně změnil. Občany (podle celostátního průzkumu) je deklarováno s velkým

Komunikace

Je základem všech sociálních interakcí a zároveň v literatuře nenajde-

me její jednotnou definici. Etymologicky vychází z latinského slova „communicare“ – dělit se s někým o něco, dávat někomu podíl na tom, co mám já nebo ze slova „communitas“ – společnost, vlídnost, laskavost. Člověk nikdy nežije osamocen.

Lidé žijí v rodinách, pracovních kolektivech, mezi přáteli, kde se pohybují, komunikují mezi sebou.

(Lejska, 2003) Na komunikační dovednosti ošetřujících je kladen velký důraz a „poskytnutím trochy lásky“ se rozumí vstřícná a častá komunikace. Někteří lidé - a pomáhající nevyjímaje - užívají jazyk se záměrem druhé, tedy jim „svěřené“ ovlivňovat. Tato možnost jim dává moc, které si musí být vědomi. Proto bývá komunikace tématem profesních školení různého typu (sama jsem se zúčastnila několika, např. posledního s názvem: „Komunikace s klienty zdravotně sociálních zařízení s důrazem na inkontinentního klienta“). I proto považuji za prospěšné, se o komunikaci podrobněji rozepsat, vždyť vědomosti o komunikaci jsou esenciální součástí poznatků i dovedností sociálního pracovníka.

Princip dialogu má své podmínky, kterými jsou svoboda, odpovědnost a tolerance. Třetí umožňující podmínka doplňuje a vyvažuje aktivní charakter obou předchozích svým charakterem pasivní zdrženlivosti. Tolerance doplňuje podmínky dialogu komponentou povzbudivého očekávání dobra, souvisí s úctou a pokorou, je snášením třeba i projeveného nepřátelství, které se rozhodneme neoplácet. (in Poláková, 2008) Teorie komunikace v sociální práci pomohla rozvinout některé ze

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE / 13

Důsledky institucionalizace na seniora v rezidenčním zařízení

sociálně-psychologických myšlenek, navíc je dokázala převést z polohy diagnostické do polohy přímé intervence. Propagátorkou teorie komunikace v sociální práci je Nelsenová (1980). Považuje ji za prostředek užitečného propojení řady teorií v sociální práci. Výchozím bodem komunikační teorie je skutečnost, že pokud člověk uskuteční nějakou akci, je to vždy v reakci na informace, které obdržel. Informacemi mohou být fakta, emoce, vzpomínky atd. (in Mojžíšová).

V sociální komunikaci můžeme rozlišit verbální komunikaci, neverbální komunikaci a komunikaci činem - z historického hlediska (Mareš, Křivohlavý in Klenková, 1995, 2006). Dochází k ní prostřednictvím komunikačních kanálů. Kunczik (1995) rozděluje komunikační kanály pro komunikaci následovně: • Auditivní neboli vokální kanál – mluvená řeč – verbální a paralingvální komunikace, • Vizuální kanál – výraz tváře, výměna pohledů, gesta a pohyby těla, celkový vzhled, interpersonální distance, využívání prostoru pro komunikování (odstup – blízkost), • Hmatový – taktilní kanál – dotýkání se, strkání atd., • Čichový – olefaktorní kanál – vnímání vůně těla, zápachu, • Teplotní – termální kanál – pociťování tělesné teploty jiné osoby, • Chuťový – gustatorní kanál – vnímání chuti.

Ne všechny jsou obecně známy, ne vždy si je jako pečující zvláště u lůžka imobilního uživatele uvědomujeme.

A na co bychom neměli zapomínat je, že „úsměv facilituje chování příjemce již tím, že v něm spouští zpětnou vazbu“. Ti, kdo se vyznají v emocích druhých, mají nejrozvinutější rozlišovací schopnosti pro detaily neverbálních projevů. Sami bývají citliví a patří k nejoblíbenějším lidem (Vybíral, 2000 in Navrátil, 2001).

Etické problémy špatně vedené komunikace ztěžují práci a brání navázání vzájemné spolupráce. Ta by měla být výsledkem dobře navázaného vzá-

14 /

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

jemného vztahu na základě vhodné objasňující a podpůrné komunikace s projevem dostatečného porozumění. „Rozhovor je říkání a naslouchání.“ (Hogenová, 2013). Vždy by mělo jít o etické jednání s respektem k autonomii uživatele, s úctou k lidskému životu a jinakosti. Určitá zdvořilost je pak obrazem kladného postoje personálu k uživateli.

Vztahy

Rodina stále představuje rozhodující místo sociální integrace starých lidí.

Ukazuje se, že navzdory „nuklearizaci“ rodiny neslábnou vazby mezi dospělými dětmi a jejich rodiči, lze ale sledovat posuny ve vztazích mezi starými lidmi a příbuzenstvem.

Podle sociologické definice je rodina „skupina osob navzájem spjatých pokrevními svazky“, velký sociologický slovník vymezuje rodinu jako „původní a nejdůležitější skupinu a instituci“ s hlavními funkcemi reprodukce, výchovy, socializace a přenosu kulturních vzorů. Jak uvádí Šelner: „Rodinu můžeme definovat jako společenství různých generací, blízkých na základě určitého biologického vztahu (ale i sociálně nebo právně podloženého).“ Můžeme dodat, že rodina se ve společnosti vyznačuje také tím, že členové zastávají společnou identitu v oblasti kulturně-společenských požadavků, představ a hodnot.

V podstatě ale pouze vícegenerační domácnosti, žijící nejčastěji v rodinných domcích, vytvářejí možnost integrace starých lidí do života širší rodiny. Naopak bydlení osamělých jednotlivců, ale i manželů, mění charakter příbuzenských kontaktů.

Ve svém rozboru jednotlivých etap lidského života, v té věnované stáří, J. Alan uvádí, že poprvé v lidské historii žijí pospolu čtyři generace.

Aniž bychom si to nějak zásadně uvědomovali, je každá z nich poznamenána jinou dobou. Naše jednání, socializační proces, styl bydlení, hospodaření jsou založeny v podstatě na dvougeneračním modelu rodiny (rodičů a dětí). Adaptace rodiny na starší a staré rodiče a prarodiče proto mnohdy vyhrocuje problém. „Ved-

le manželství a vdovství jde o třetí okruh rodinného referenčního systému stáří, na který navazují procesy bydlení, trávení volného času a sociálních interakcí.“ (Alan, 1989).

V první fázi stáří představují rodiče pro rodinu svých dětí podporu.

Dokud jsou schopní, mohou v mnoha směrech ještě pomáhat (hlídat vnoučata, finančně podporovat) a být tak „užiteční“. Výpomoc dětem je u starých lidí chápána jako součást jejich „celoživotního díla“.

Postupně se tento vztah obrací a s ubývajícími silami, zhoršujícím se zdravím sami nakonec potřebují pomoc. Zpočátku to bývá podpora ma-

Důsledky institucionalizace na seniora v rezidenčním zařízení

teriální, později pravidelné návštěvy za účelem pomoci s domácností nebo přijetí seniora do vlastní domácnosti.

Závislost starého rodiče se pak týká celého rodinného systému, všech členů, jednotlivých prvků a vzájemných vztahů mezi nimi, protože ne všichni zaujímají stejnou pozici ve vztahu k závislému seniorovi. Poměr každého člena rodiny může být naprosto odlišný podle věku, vzájemných prožitků a z psychologického hlediska můžeme konstatovat, že často dochází ke směsici pozitivních citů s negativními. „Rodina byla dlouhou dobu místem, kde se mohla projevit mezigene-

rační solidarita. Děti, kterým rodiče poskytovali stravu a přístřeší, péči vracely. V současnosti tuto pečovatelskou funkci do jisté míry naplňuje sociální systém, ale rodina i nadále zůstává důležitým místem projevování solidarity.“ Od rodiny se očekává solidárnost s tím členem, který se nachází v obtížné nebo krizové situaci a většina seniorů také tuto péči od svých potomků očekává. Dávají jí naprostou přednost před jakoukoli jinou formou péče.

Velký evropský průzkum potvrzuje, že rodina zůstává i nadále „jednou z největších světových institucí, která se ujímá starých a bezmocných lidí.

V Evropském společenství se odhaduje, že o 70 až 80 % starých nesamostatných lidí se stará jeden člen rodiny.“ (Pichaud, 19988). I u nás provedený empirický výzkum potvrdil, že většina občanů se chce o své rodiče ve stáří a případné nesoběstačnosti postarat. V případě nemožnosti zajistit péči očekávají pomoc státu formou umístění nesoběstačného seniora do pobytového zařízení.

(Malíková, 2011).

Mgr. Michaela Kazdová Vedoucí pečovatelské služby města Přeštice Kazdova19@seznam.cz

Dialog probíhá všude – i v pokoji v pobytovém zařízení pro seniory – a všemi komunikačními kanály.

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE / 15

TYPICKÉ OCHORENIA VYSOKÉHO VEKU

Ako pra si zom jem rieť 2

TYPICKÉ OCHORENIA VYSOKÉHO VEKU STARECKÁ DEMENCIA, AZHEIMEROVA CHOROBA

K

aždý z nás už o tom počul, mnohí z nás sa už s ochorením tohto typu stretli. Dovtedy inteligentný, racionálne zmýšľajúci človek začal od určitého času rapídne mentálne upadať.

Na začiatku bolo trochu roztržitosti, mierna zábudlivosť a neschopnosť nájsť to správne slovo.

Po niekoľkých mesiacoch už boli situácie, keď sa s naším blízkym dalo normálne rozprávať čoraz zriedkavejšie. Pamätal si síce detaily zo svojej mladosti, ale na mená vnukov, dni v týždni, či na cestu domov si spomenúť nevedel. Na konci ochorenia už vôbec nepripomínal človeka, ktorého sme poznali – nevedel kde je, ako sa volá, či už jedol, kde je kuchyňa a kto je tá

16 /

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

pani, s ktorou spoločne žije už 40 rokov. Samostatná existencia bez dozoru a celodennej starostlivosti by bola v uvedenom prípade nemysliteľná.

Takýto životný priebeh postihuje stále rastúcu skupinu obyvateľov. S predlžovaním dĺžky života stále viac z nás má šancu, že sa dožije práve takéhoto konca. U ľudí nad 80 rokov trpí príznakmi demencie až celá jedna tretina. Veda a výskum síce robia, čo sa dá, no výsledky sú minimálne. Okrem zistenia, že aktívne používanie mozgu a fyzická aktivita priaznivo vplývajú na rozvoj a priebeh demencie neprišli na nič podstatné. Účinná liečba je v nedohľadne, no naša perspektíva takéhoto konca stále väčšia. Takýto stav sa však nerozvíja zo dňa na deň. Stále máme dostatok času formulovať našu vôľu pre prípad ďalšej progresie

ochorenia. Je tu však jedno nezanedbateľné riziko. Kým si to uvedomíme, bude ochorenie už tak ďaleko, že nebudeme schopní rozumne sa rozhodnúť. Ponoríme sa do tmy vlastnej nevedomosti a odkázanosti na iných. Mnohí z nás síce budú obklopení aj v takomto stave milujúcimi a starajúcimi sa príbuznými, no vedomie, že posledné mesiace či roky sme existovali len ako duševná troska totálne odkázaná na iných a vyžadujúca 24-hodinovú starostlivosť nenapĺňa nadšením asi nikoho z nás. Ak sa však nazdávate, že vy sa toho určite nedožijete, musím vás vyviesť z omylu. U niektorých z nás sa toto ochorenie môže rozvinúť aj skôr – často ešte pred 65. rokom života, vtedy hovoríme o tzv. Alzheimerovej chorobe.

Výsledok je rovnaký, no, žiaľ, prichádza o mnoho skôr.

TYPICKÉ OCHORENIA VYSOKÉHO VEKU

U 78-ročného pacienta, pôvodne architekta s veľkým rozhľadom, sa postupne rozvíja starecká demencia.

V 80 rokoch už nevie ako sa volá, kde práve je, kde býva, nepozná svojich najbližších. Vyžaduje nepretržitú 24-hodinovú starostlivosť a neustály dohľad. V rámci sezónnej vírusovej črevnej infekcie sa dostavia silné hnačky. U pacienta v dôsledku straty tekutín dochádza k celkovej telesnej slabosti a malátnosti.

Aj napriek takémuto vývinu môjho duševného stavu si želám, aby mi bola poskytnutá plná medicínska starostlivosť: ÁNO NIE V prípade mojej ťažkej demencie si želám umelo nepredlžovať moje pretrvávanie na tomto svete. Vyžadujem len poskytnutie základnej starostlivosti (napr. pokus o prirodzenú hydratáciu, t. j. pitie tekutín, príp. antibiotickú liečbu v domácom prostredí). V prípade neúspechu si neželám pobyt v nemocnici, žiadnu infúznu liečbu či inú (priamo do žily podávanú) terapiu: ÁNO NIE V prípade náhlych komplikácií spojených s bolestivosťou si želám len plnohodnotnú paliatívnu starostlivosť (dostatočná liečba bolesti), príp. aj v nemocničnom prostredí.

Odmietam však akúkoľvek život zachraňujúcu liečbu vrátane operácie, dialýzy či pobytu na oddeleniach intenzívnej medicíny: ÁNO NIE

OCHORENIA, PRI KTORÝCH ANI DNEŠNÁ MEDICÍNA UŽ VIAC NEDOKÁŽE V tejto časti sa venujem stavom, pri ktorých už neexistuje žiadna liečba či liečebný zákrok, ktorý by viedol k podstatnému zlepšeniu stavu a kvality života. Aj napriek optimálnej liečbe je vyliečenie nemožné, pobyty v nemocnici čoraz dlhšie a pobyty doma sa skracujú na minimum. Pacient je odkázaný na život v nemocnici a akákoľvek (aj minimálna) námaha vedie k zhoršeniu stavu a boju o holý život. Najčastej-

šie ide o konečné štádiá chronických ochorení srdca a pľúc.

78-ročný pacient je za posledné 3 mesiace hospitalizovaný v nemocnici už 4x.

Minimálna námaha mu vyvoláva pocit nedostatku vzduchu a namáhavé dýchanie. V optimálnom prípade dokáže prejsť na toaletu. Už v 65-rokoch utrpel prvýkrát srdcový infarkt, nasledovalo koronarografické vyšetrenie (rontgenové vyšetrenie koronárnych, srdcových tepien). 5 rokov nemal žiadne výrazné problémy. V 72 rokoch sa mu stav opäť zhoršil – netoleroval námahu a pri ďalšom koronarografickom vyšetrení dostal vystuženie zúženého miesta cievy tzv. stent. Bežné domáce činnosti zvládal bez problémov. O rok neskôr opätovné zhoršenie stavu, zistená porucha rytmu a implantácia kardiostimulátora. Odvtedy (najčastejšie pri rozrušení) ťažké dýchanie a ďalší pokles výkonnosti. Počas 2 pobytov v nemocnici sa vylepšovalo nastavenie liečby vysokého krvného tlaku, čím sa udržala nízka, ale stabilná výkonnosť pacienta.

Tento rok už pri minimálnej záťaži extrémna dušnosť, pocit nedostatku vzduchu a spomínané opakované, stále častejšie pobyty v nemocnici bez podstatnej zmeny v liečbe. Do úvahy neprichádza žiadne medicínske opatrenie, ktoré by mohlo stav zlepšiť. Lekári hovoria o vyčerpaných terapeutických možnostiach.

V takomto, príp. podobnom (napr. ochorenie pľúc), stave si želám, aby v prípade môjho zhoršenia stavu sa vykonali len paliatívne opatrenia – liečba bolesti a pocitu nedostatku vzduchu. Neželám si žiadne invazívne liečebné opatrenia, ako je operácia (napr. v prípade úrazu), umelá pľúcna ventilácia alebo dialýza: ÁNO NIE Aj v takomto stave si želám, i napriek minimálnej šanci na zlepšenie a udržanie stavu, plnú liečbu: ÁNO NIE

DIALÝZA V BEZVÝCHODISKOVÝCH A HRANIČNÝCH PRÍPADOCH Dialýza je výkon, ktorým sa nahradzu-

je funkcia obličiek. Vďaka dialýze môžu dnes viesť skoro plnohodnotný život tisíce ľudí, ktorí by ešte pred 40 rokmi museli umrieť. Ide o veľmi efektívne liečenie niekedy na celý život, inokedy do času, kým sa nájde vhodný darca na transplantáciu obličiek. Poväčšine sa stav nefunkčnosti obličiek vyvíja ako následok chronického obličkového ochorenia, cukrovky, ale i systémových ochorení či po odstránení obličky pre úraz či nádor.

V niektorých prípadoch sa zlyhanie obličiek vyvinie rýchlo, napr. pri niektorých otravách, pri masívnych krvácaniach s poklesom tlaku či po rontgenovom vyšetrení s kontrastnou látkou.

Vtedy je dialýza potrebná len na určitý čas, po čase sa obličky spamätajú a pracujú opäť. Dialýza preklenula kritickú fázu a zachránila nám život.

Existujú však aj stavy, keď sa zlyhanie obličiek vyvinie v dôsledku zlyhávanie iných orgánov, ťažkej infekcie alebo po operácii (najčastejšie v rámci pooperačných komplikácií). Kedže obličky nepracujú a nevylučujú moč, dochádza vlastne k samootráveniu organizmu nevylúčenými odpadovými látkami.

Riešením môže byť dialýza. Inokedy práve naopak, riešenie je zrieknutie sa dialyzačnej liečby. Pacient je zo dňa na deň stále malátnejší, postupne dochádza k zástave srdca a smrti.

78-ročná pacientka, žijúca sama bez príbuzných. S námahou vykonávala bežné domáce práce, s nákupom jej pomáhali susedia. Zakopla o koberec a spadla. Zlomila si stehennú kosť a bola prevezená na úrazovú chirurgiu.

Po operácii došlo u nej k srdcovému infarktu so znížením srdcovej výkonnosti a zlyhaním obličiek. Do úvahy pripadá dialyzačná liečba. Aj v optimálnom prípade je vysoké riziko, že funkcia obličiek sa neobnoví a pacientka, ak prežije, bude závislá od dialýzy. V takomto prípade samostatné bývanie neprichádza do úvahy.

Ak nasadenie dialýzy nerieši základné ochorenie, môj život je závislý od pomoci iných a zotavovanie po dlhej a komplikovanej chorobe (napr. otrave krvi, porážke) vedie k ďalšiemu zhoršeniu mojej doterajšej kvality života, nesúhlasím s nasadením dialyzačnej liečby: ÁNO NIE

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE / 17

TYPICKÉ OCHORENIA VYSOKÉHO VEKU

JE ŠŤASTÍM DOŽIŤ SA V DOBROM DUŠEVNOM A FYZICKOM STAVE VYSOKÉHO VEKU Tento stav je pre väčšinu z nás snom. Žiť dlho, kvalitne a aktívne je naozaj šťastím. Aj napriek životnej pohode vo vysokom veku sú však rezervy organizmu naozaj minimálne. Za optimálnych podmienok ešte všetko funguje, no stačí naozaj málo a systém sa zrúti, zrazu vypovedá poslušnosť mozog, srdce, pľúca. Návrat do plnohodnotného života je nemožný.

Ak však človek aj v tomto veku má dostatočné rezervy na prekonanie náhleho akútneho ochorenia bez

18 /

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

pomoci intenzívnej medicíny, má dobré vyhliadky žiť ešte pár pekných rokov.

92-ročná pacientka, samostatne žijúca, mentálne a fyzicky fit je privezená do nemocnice pre bolesti v pravom podbrušku. Pravdepodobnou príčinou ťažkostí je zápal slepého čreva. Pri rýchlej liečbe a bezproblémovom priebehu má pacientka veľmi dobrú prognózu. Pri nástupe komplikácií (rozvoj brušnej infekcie, zlyhanie obličiek, zápal pľúc a iné) je priebeh značne zdĺhavý, s neistým koncom a často s výrazným zhoršením kvality života.

V prípade vysokého veku, mojej dobrej kondície a ochorenia s dobrou pro-

gnózou si prajem operáciu: ÁNO NIE V prípade nástupu komplikácií si prajem len ich málo agresívnu liečbu, t. j. bez zapojenia prostriedkov intenzívnej medicíny, napr. umelá ventilácia, dialýza a opakovaných chirurgických zásahov: ÁNO NIE Aj v tomto veku si prajem využitie všetkých dostupných liečebných postupov: ÁNO NIE MUDr. Branislav Maček Lékař a provozovatel portálu www.samostatnastaroba.sk branomacek@yahoo.com

TYPICKÉ OCHORENIA VYSOKÉHO VEKU

MOJE ROZHODNUTIE PRE MOJE OCHORENIE Dlhodobo trpím týmto ochorením.........................

Som dostatočne poučený o jeho rozsahu a prognóze a dospel som k tomuto záveru: V prípade môjho náhleho zhoršenia stavu si prajem oživovanie/reanimáciu ÁNO NIE

Ja ................................., narodený.......................................

Rodné číslo..........................................................................

Týmto potvrdzujem, že som svoju dispozíciu pacienta, čiže určenie zásad pre moju liečbu, vyjadril a stanovil dobrovoľne, bez nátlaku a pri plnom vedomí. Jej zásady som stanovil vyplnením druhej časti publikácie a želám si, aby sa toto stalo základom pre smerovanie mojej liečby.

Toto potvrdzujem svojím podpisom

V prípade neschopnosti dostatočne samostatne dýchať si prajem napojenie na umelú pľúcnu ventiláciu ÁNO NIE

........................................ ...........................

Dátum a miesto Podpis

Napojenie na ventiláciu si prajem len prostredníctvom masky, tzv. neinvazívne, a nie pomocou zavedenia rúrky do priedušnice ÁNO NIE

Podpísané v prítomnosti notára:

V prípade zlyhania funkcie obličiek si prajem náhradu ich funkcie dialýzou ÁNO NIE V prípade neschopnosti prijímať potravu si neprajem akúkoľvek formu umelej výživy ÁNO NIE Prajem si umelú výživu len prirodzenou cestou – do žalúdka cez ústnu dutinu. Nesúhlasím s vytvorením umelého otvoru/zavedenia hadičky priamo do žalúdka cez brušnú stenu (tzv. PEG) a akúkoľvek formu umelej výživy rovno do žily. ÁNO NIE

Téma komplexně zpracovává kniha našeho autora Konečná stanica, vystupovať! aneb Ako si prajem zomrieť. Objednat si ji můžete do ČR i SR např. emailem na info@samostatnastaroba.sk.

V prípade, že nebudem schopný pre svoj zdravotný stav presadzovať svoju vôľu, týmto stanovujem za svojho poručníka, ktorého poverujem dohliadnutím na presadenie zásad mojej vôle, tak ako je určená mnou a vyjadrená v mojej dispozícii pacienta: Meno a priezvisko: ..............................................................

Dátum narodenia:...............................................................

Bydlisko:...............................................................................

Rodné číslo:..........................................................................

Kontakt: Telefón: Mobil: Mail: Jeho úloha spočíva v dohľade na presadenie mojej vôle v duchu hore formulovaných zásad a v súlade s mojou dispozíciou pacienta.

Ja ........................................, narodený...............................

Rodné číslo...................................................

Opakovane potvrdzujem platnosť svojej dispozície pacienta v duchu hore formulovaných zásad.

V mojej dispozícii pacienta si prajem zmeniť: ............................................................................................ ............................................................................................ ............................................................................................ ............................................................................................ ............................................................................................ ...............................................

.................................................

Dátum a miesto .................................................

Podpis

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE / 19

Implementace biografického modelu péče do praxe

Implementace biografického modelu péče do praxe Implementace biografického modelu péče do české praxe je zaměřena především na podporu týmu v pochopení životního příběhu jako výchozího materiálu pro tvorbu individuálních plánů péče. Tyto plány jsou v dennodenní praxi většinou chápány jako úkol, který musí být splněn ve prospěch dokumentace, nebo jako splnění povinnosti ve prospěch dané instituce, ale nikoli ve prospěch seniora.

20 /

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

Implementace biografického modelu péče do praxe

V

e většině případů neplní podstatu standardu č. 5., který vede pečující ve správném a smysluplném procesu k identifikaci individuálního přání a stanovení potřeb seniora s cílem podpořit jeho zachovalé schopnosti a dovednosti, jež jsou podmínkou pro zachování soběstačnosti. Smysluplnou podporou identity seniora se tak stává zpracovaný náhled na životní příběh, který nám poskytne nekonečné množství podnětů pro naprosto individuální plánování péče i služby, a to pro seniory bez symptomů demence, ale především i pro ty seniory, kteří již mají sníženou schopnost orientace a adaptace. Jejich změněné způsoby chování jsou také často zdrojem konfliktních situací v péči – pokud pečující nezná jejich naučené způsoby chování, velmi často označuje tyto rituály nesprávným termínem demence. Tím chybně posuzuje situaci, kterou pouze vidí, ale nezabývá se důvody, které vedou seniora k těmto „jiným“ způsobům chování, jež neodpovídají našim představám o adekvátní reakci na jednotlivé podněty.

Být profesionálně schopen porozumět starému člověku je prioritním úkolem pro pečující. Většinou jsou tito lidé chybně chápáni již ve své podstatě, a to z neznalosti jejich biografie, a následně i v komunikaci jako takové. Náš obraz seniora jako starého a nemohoucího člověka zůstává jen v té rovině, kterou vidíme dnes, ale nedíváme se za obraz, kde je skrytý příběh jedince s jeho vlastní životní cestou. Pokud chceme opravdu vidět a vědět, kdo je náš klient, je nutné pečujícímu personálu poskytnout prostor, aby se mohl vzdělávat v dalších odborných dovednostech, které následně využije pro správnou tvorbu plánů péče a k poskytování takové formy péče, která odpovídá psychickým i fyzickým schopnostem seniora. Zakomponování biografie do procesu plánování péče posilní faktor individualizované péče a také sníží počet konfliktních situací, které v podstatě podmiňujeme naší neznalostí biografie klienta.

Pokud tak neučiníme, výsledek se nevyhnutelně dostaví v podobě kon-

В

Г

Vzdělání je jen startovní čára.

Implementace nových poznatků do praxe je běh na dlouhou trať.

fliktů, fluktuace a nespokojenosti personálu zatíženého nad jeho míru únosnosti, kde také personální klíč hraje svou velmi důležitou roli. Není tedy možné kontrolovat kvalitu péče jako výslednou hodnotu plánů péče, pokud není přihlédnuto k personálnímu klíči, který by měl být stanoven propočtem ošetřovatelské zátěže na daném pracovním úseku, anebo v jednotlivých kritériích, která obsahují standardy kvality sociálních služeb.

Pilotní projekt implementace biografie

V současné době probíhá v České republice úvodní část pilotního projektu, kde se v první fázi nastavuje implementačním procesem biografie jako výchozí materiál pro tvorbu plánů péče v domech pro seniory s využitím dlouhodobých zkušeností z německy mluvících zemí. Zde je biografie chápána jako neoddělitelná součást dokumentace v dlouhodobé péči. Poskytování individualizované péče seniorovi je možné pouze tehdy, známe-li biografii klienta, která je dále rozpracována do jednotlivých aktivit denního života a rodokmenového schématu. Všechny tři složky tvoří výchozí a základní soubor informací pro tvorbu plánů péče. Plán péče v kontextu s biografií klienta plní jeden ze základních cílů péče, a tím je maximální podpora osobní identity.

Základní složky pro tvorbu plánu péče: µµ biografie, µµ aktivity denního života, µµ rodokmen.

V pilotním projektu vzděláváme personál v odborných dovednostech, jak uchopit tyto základní složky pro tvorbu plánů péče a naučit tým na

základě skupinové práce „transferovat“ tyto údaje do plánů péče, které následně splňují podmínky a indikátory stanovené pro kontrolu individualizovaná péče. Vzhledem k tomu, že klíčový pracovník zná životní příběh svého klienta a jeho důležité životní etapy, na které je klient hrdý, může vypracovat podklady pro plán péče, který obsahuje vždy přání a individuální potřeby jedince. Individuální zájmy klienta, jeho preference a dlouhodobé zvyky a rituály jsou známy a také adekvátně zohledněny v plánech péče. Jakým způsobem hodnotit plány péče v týmu je další součástí vzdělávání.

Z těchto týmových porad a dokumentace čerpají informace i aktivizační pracovníci, kteří zvolí adekvátní aktivity, které jsou přiměřené schopnostem a dovednostem klienta a vycházejí z jeho životního příběhu.

Pro aktivizačního pracovníka se zde otevírá nové pole působnosti, kdy se svým záznamem aktivizace podílí na plnění plánu péče a stává se důležitým partnerem pro klíčového pracovníka. Tím, že se účastní pravidelných týmových porad a aktivně spolupracuje při vyhodnocení plánů péče, může svými podněty doplnit soubor informací pro dokumentaci a biografii klienta. Celkový soubor výstupů z hodnocení plánů péče poskytuje důležité informace pro manažery na všech úrovních, kteří zodpovídají i za kvalitu přímé péče a její hodnocení.

Podmínkou implementace naučených dovedností personálu v jednotlivých institucích je vytvoření projektové skupiny, která je zodpovědná za vypracování projektu implementace biografie v dané instituci pro období, které následuje po školení personálu.

Právě tento časový úsek je pro zavádění změn do praxe nejdůležitější.

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE / 21

Implementace biografického modelu péče do praxe Schéma 1: SWOT analýza.

V tomto období se vždy rozhoduje o podchycení motivace personálu, který prošel vzdělávacím procesem a nutně potřebuje podporu ze strany managementu, ale také supervize. Supervizor má být informován o základech práce s biografií, aby mohl poskytnout adekvátní reflexi nastoleným změnám v praxi, které jsou výsledkem změn v myšlení personálu. Následný vývoj tvorby ucelené koncepce přímé péče a sociálních služeb je výslednou hodnotou kooperace manažerů a projektové skupiny, která řídí celý proces změn v instituci. Důležitým aspektem je pravidelné hodnocení zaváděných změn, které je podmíněno dobře nastaveným cílem na časové ose a kontinuální koordinací projektové skupiny. Z praxe se vždy potvrdilo, že vstupním potenciálem pro zavádění strukturálních a procesuálních změn je správné rozhodnutí, kolik změn unese dané pracoviště a následně kolik změn ovlivní chod celé organizace. Správná formulace toho, co chceme zavádět, zda pouze jednu techniku, soubor technik, soubor technik ovlivňujících dokumentaci anebo celý model péče, je podmiňujícím aspektem úspěšnosti konkrétního projektu.

Poskytované služby budou tím pádem nově koncipovány na základě nových metodických pokynů pro tvorbu individuálních plánů péče a jejich efektivní uplatnění v praxi.

Zavádění změn ovlivní vždy: µµ µµ µµ µµ

myšlení pracovníků, dokumentaci, samotný výkon péče, systém organizace skupinové péče,

22 /

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

µµ úhel pohledu klíčového pracovníka na seniora, µµ úhel pohledu seniora na klíčového pracovníka.

Je nutné upozornit na opatrnost pro stanovení konečného cíle, aby kvalita služeb byla zachována a postupně vedenými kroky posouvána k vyšším hodnotám. Nastavené změny mohou rozhýbat celou statiku poskytovaných služeb, pokud není změna vedena projektovou prací.

Přípravná fáze projektu

Základem přípravné fáze projektu je zpracování SWOT analýzy výchozího stavu. Ta spočívá v definování pozitivních a negativních faktorů v závislosti na externích a interních vlivech (schéma 1).

Nafotit či nafilmovat současný výchozí stav prostředí dané instituce a ukázat personálu, aby lépe „viděl“.

Kde jsme v kvalitě poskytovaných služeb – vypracovat skóre kvality přímé péče.

Zodpovědět si otázku, zda je naším cílem péče pod symbolem „SS“ (Sytý a saturovaný klient ve vleku systému) NEBO péče pod symbolem „BB“ (Biograficky bohatý systém péče, který se snaží zadaptovat na přání a potřeby klienta, jež jsou zpracovány v plánech péče a implementovány do výkonu péče a poskytovaných služeb).

Implementace biografického modelu péče do praxe

Další úkoly: µµ Stanovit si plán pro supervizi jako nedílnou součást podpory týmu při zavádění změn. Supervizor by měl být informován o obsahu připravované změny a obsahu vzdělávání. µµ Ujasnit si kompetence všech zainteresovaných osob, jelikož se rozšíří celková paleta kompetencí a mohou následně vzniknout i nové kompetence, které podmíní potřebu nových pracovních míst. µµ Rozhodnout se pro obsah školení, které je pouze výchozím bodem na cestě změny. µµ Nastavit formu školení.

Typy školení: Externí forma vzdělávání µµ 1 účastník, který má předávat ostatním nové informace se nachází ve velmi submisivním postavení vůči týmu a možnost předání základního sdělení je úměrná počtu proškolených osob. µµ 2 účastníci • Předají více informací, mohu konzultovat mezi sebou, ale stále jsou v menšině oproti týmu. µµ Proškolená větší skupina může již zahájit i interní formu školení a nastavit základní postupy pro zavádění techniky práce s biografií klienta.

Interní forma vzdělávání na klíč

Velkým rozdílem je hodnocena efektivita proškolení náhodně vybraných pracovníků, nebo cíleně vybraných pracovníků, či celého týmu na jednom pracovním úseku.

Vzdělávání pod vedením odborného lektora přímo v instituci s cílem:

µµ motivovat personál pro změnu, µµ objasnit principy práce s biografií, µµ předat dovednosti pro transfer informací z biografie do plánů péče. Školící fáze přináší novou kvalitu týmové komunikace a spolupráce, naučí personál dobře formulovat a používat odbornou terminologii, která je nutná pro správné vedení dokumentace a vedení týmových vizitací péče.

Doporučení:

µµ Mentor odborné praxe: Při implementaci změn je třeba mít v instituci mentora odborné praxe v roli koordinátora a odborného „kouče“ týmu. Mentor řídí celý proces při zavádění vizitace péče do praxe, učí tým, jak praco-

vat s dokumentací i samotnými plány péče. µµ Metodik pro individuální plány péče: Novou roli zde sehrává i metodik pro individuální plány péče, který má časový prostor pro podporu pečovatelů při zpracování a vedení individuálních plánů péče. µµ Kompetence: Určit jasné kompetence mentora i metodika, pojmenovat dílčí kompetence jednotlivých členů realizačního projektového týmu.

Projekt: co je důležité stanovit a na co nezapomenout µµ Školení je startovací čára projektu. µµ ZADÁNÍ PROJEKTU • Koncept pro implementaci BMP. µµ CÍL PROJEKTU – Instrument pro rozvoj kvality, pracovní nástroj pro management, pro řízení, podklad pro individuální plánování – dobrá definice cíle projetu slouží i pro obhajobu u zřizovatele, rodinné příslušníky i novináře atd. µµ POVINNOSTI • Stanovená kritéria pro hodnocení kvality na začátku, v průběhu a na konci projektu.

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE / 23

Implementace biografického modelu péče do praxe

µµ µµ µµ µµ µµ µµ

• Definovat statut organizace, fáze provedení projektu na časové ose.

• Zpětná vazba (co se děje s týmem, co chceme změnit, kde jsou materiály).

OPATŘENÍ FINANČNÍ PŘEDPOKLAD – důležitý faktor ZADAVATEL – může být i zřizovatel VEDOUCÍ PROJEKTU ČASOVÝ RÁMEC HODNOCENÍ KVALITY PÉČE

V současnosti je kontinuálně podporováno 10 organizací pro implementaci biografie jako iniciační změny na cestě k implementaci biografického modelu péče a následně psychobiografického modelu péče do praxe. Pilotní skupina PALATA Praha byla jako první a jediná vyškolena v psychobiografickém modelu péče.

hou trať. Pro názornost dlouhodobosti ve vývoji zavádění změn do praxe budeme předkládat příklady z praxe, kde na malých změnách můžeme teprve vytvářet základy pro změny většího rozsahy na cestě za kvalitou přímé péče.

Závěrem je nutné zopakovat, že vzdělání je jen startovní čarou a proces implementace nových poznatků do praxe je během na dlou-

PhDr. Eva Procházková, Ph.D. Certifikovaná lektorka PBM s mezinárodní akreditací ebinbio@gmail.com

Erwin Böhm institut nabízí vzdělávání A) Informativní seminář – Základní filosofie psychobiografického modelu péče E. Böhma (1 den) µµ B) Vzdělávací seminář – Biografický model péče.(3 x 2 dny) • Co je biografie • Biografický list • Biografická kniha • ROT – realitou orientovaná terapie • TRANSFER informací z BIOGRAFIE + AKTIVIT DENNÍHO ŽIVOTA + RODOKMENU do individuálních a ošetřovatelských plánů péče • Vizitace péče µµ C) Vzdělávací seminář – Psychobiografický model péče (6 x 2 dny) µµ D) Odborné supervize

24 /

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

Adaptogeny

Běžné farmakologické přípravky předpokládají chorobný stav, který je napravován; užívání adaptogenů by však mělo vést k trvalé podpoře organismu a preventivním účinkům tak, aby v ideálním případě chorobný stav vůbec nevznikl.

Adaptogeny jsou látky přírodního původu, které, jak už název napovídá, pomáhají adaptovat se na nestandartní a stresující podmínky prostředí.

Jsou to látky našemu organismu velice prospěšné tím, že pomáhají zvyšovat jeho vytrvalost i odolnost proti různým infekcím a nádorům.

→

Adaptogeny

Adaptogeny Adaptogeny napomáhají tlumit alergie, diabetes a degenerativní nemoci. Pomáhají rovněž zlepšovat paměť, ale i schopnost koncentrace. Mají schopnost urychlovat hojení zranění a pooperačních stavů, prospívají celkové regeneraci organismu a zpomalují proces stárnutí. Účinkují na úrovni soustav – nervové, cévní, trávící i pohlavní.

Nemají žádné vedlejší negativní účinky.

26 /

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

Adaptogeny

Adaptogeny a stres

Adaptogeny jsou látky obsažené v léčivých rostlinách napomáhající adaptovat organismus na nestandartní nebo zátěžové podmínky, ve kterých se člověk občas ocitá. Jednou z hlavních zátěžových situací je ta, kdy dochází ke stresu.

Stres sám o sobě byl původně reakcí člověku prospěšnou, vyburcovával organismus k reakci ve formě útoku či útěku. Tato reakce napomáhala přežití a zvládnutí nebezpečí. Dnes však dennodenní stres vzniká především v práci, problémem však je, že tato reakce je nastavena především na situaci, kdy nám jde o život nebo o zdraví, při vzniku stresu v práci či běžných životních situacích se jedná o reakci přehnanou, kdy je naše tělo i psychika neúměrně zatěžována vzhledem k vzniklé situaci.

Když se spustí stres, dochází k vyplavení hormonů z nadledvinek, především pak hormonů adrenalinu a kortizolu. Jejich účinkem pak dochází ke zvýšení srdeční frekvence, krevního tlaku, zvýšení hladiny glukózy v krvi a k omezení některých funkcí organismu, které v takové situaci nejsou vhodné, například trávení, rozmnožování a podobně.

Jak lépe zvládat stres

Existuje mnoho rad a postupů, jak se těmto situacím naučit lépe čelit a vyrovnávat se s nimi. Dozvíte se, že řešením je se těmto situacím vyhýbat nebo jim nepřikládat takový význam, avšak tato rada příliš často v běžném životě nefunguje míru stresu totiž předem většinou neodhadneme. Jednou z možností, jak lépe zvládat stres je věnovat se relaxačním metodám. K relaxačním postupům patří například meditace, řízená relaxace, autogenní trénink, jóga a podobné přístupy.

Jednou z možností je i užívání adaptogenů.

Adaptogeny původně objevili a používali lékaři v Sovětském svazu pro sportovce.

Tyto látky zmírňují příznaky stresu.

Působí na tkáň nadledvinek, která ve stresu uvolňuje hormony adrenalin a kortizol. Chrání tuto tkáň před vyčerpáním, snižují hladinu glukózy i hladinu krevního tlaku, tím dochá-

Původ termínu adaptogen Původ tohoto termínu je připisován sovětskému vědci a lékaři Nikolaji Lazarevovi a datuje se do roku 1947. Lazarev vystudoval medicínu a nejprve se věnoval studiu škodlivých chemikálií. Za druhé světové války se pak věnoval zkoumání vojenských psychotropních stimulantů a možnostem jejich využití. Nebyl však spokojen s jejich vedlejšími účinky a dopady na lidské zdraví, a tak se po skončení války snažil najít takové, které by dlouhodobě přispěly ke zkvalitnění lidského zdraví a podpoře výkonnosti, aniž by však vyvolávaly závislosti nebo vedlejší negativní účinky. zí celkově ke zlepšování energetické bilance, zmenšení neadekvátních výdajů a imunitní systém je lépe chráněn.

je celkovou schopnost soustředit a učit se, uklidňuje nervy, vylepšuje zrak a vidění, reguluje krevní tlak a hladinu cholesterolu v krvi.

Adaptogeny obsažené v bylinách

Rostlina musí splňovat řadu kritérií, aby byla adaptogenem. Prvním z nich je, aby rostlina byla pro organismus neškodná a netoxická, adaptogen má příznivé účinky na lidskou psychiku a na průběžné fungování jedince má normalizační stav. Adaptogen napomáhá normalizovat tělesné funkce organismu bez ohledu na existující chorobný stav, koriguje hyper- či hypofunkční poruchy organismu. Adaptogeny na rozdíl od léků nevykazují nežádoucí vedlejší účinky, organismus nenarušují ani nepoškozují.

Látky zvané adaptogeny se nacházejí v celé řadě léčivých rostlin. Mezí nejznámější z nich zřejmě patří ženšen a jeho druhy. Nacházejí se v celé řadě bylin tuzemských, ale i v exotických rostlinách a plodech.

Přehled adaptogenů

Nejznámějším je ženšen všehoj a další druhy ženšenu. Účinnými látkami, které se nacházejí v ženšenu, jsou především glykosidy, zvané ginsenosidy (saponiny).

Kořen ženšenu je bohatý na mnohé minerální látky a také stopové prvky, obsahuje silice, hořčiny a další. Ženšen dokáže posilovat fyzickou sílu člověka, jeho celkovou psychickou odolnost, imunitu a vitalitu, podporuje činnost jater, srdce, plic, ledvin a sleziny, pomáhá při relaxaci organismu a díky vysokému obsahu saponinů zvyšu-

Rozchodnice růžová Zdroj: www.plantanaturalis.cz Rozchodnice růžová je další rostlinou patřící mezi adaptogeny.

Kromě toho, že účinně působí proti stresu a depresi, posiluje funkci srdečního svalu, reguluje srdeční rytmus a má kardioprotektivní účinek. Účinky rozchodnice jsou rovněž protinádorové, posilující imunitu organismu a zlepšující duševní funkce i sportovní výkonnost.

U obou pohlaví harmonizuje jejich sexuální funkce a reguluje hladinu cukru v krvi. Kromě všech těchto přínosných funkcí, je schopna působit i antioxidačně a na úrovni buněk, je vhodná k prevenci různých chorob a anomálií v souvislosti se stárnutím organismu.

Eleuterok ostnitý je ostnatý keř, kterému se pro jeho účinky přezdívá sibiřský ženšen.

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE / 27

Adaptogeny

Studium adaptogenů Výzkumy na téma adaptogenů pokračují v průběhu padesátých a šedesátých let, kdy další generace výzkumníků hojně navazují na Lazarevovy práce.

Jako základní adaptogen byl sovětskými vědci popsán ženšen. Od doby klasických původních výzkumů adaptogenů uběhla již poměrně dlouhá doba a do módy v mezičase přišla fytoterapie – bylinná terapie. Kategorie užití adaptogenů však původně nebyla zamýšlena jako bylinkářská léčitelská praxe, ale skutečně jako hypermoderní termín k označení léků budoucnosti.

Používanou částí rostliny jsou především její kořeny, někdy ale i nadzemní část. Tato bylina zesiluje činnost některých žláz s vnitřní sekrecí, snižuje hladinu cholesterolu v krvi, má pozitivní účinky na metabolismus, zlepšuje psychický stav člověka a působí příznivě při celkovém oslabení organismu.

Adaptogeny se nacházejí i v klanoprašce čínské. Klanopraška je dřevitá liána s bělavými květy a červenými jedlými bobulemi, pochá-

zející původně z jihovýchodní Asie.

Pěstuje se jako okrasná a léčivá rostlina, obsahové látky klanoprašky posilují nervovou soustavu, zvyšují psychickou i fyzickou aktivitu, působí antidepresivně, snižují únavu organismu a zahánějí spánek. Klanopraška zvyšuje odolnost organismu v období zátěže a v extrémních podmínkách.

Dá se užívat i jako čaj, nebo se sbírají její bobule, případně i větvičky a z nich se připravují lihové tinktury.

Mochyně peruánská se u nás pěstuje jako letnička, jedná se o podivuhodnou rostlinu, která je zajímavá jak svým vzhledem, tak svými účinky. Vypadá jako malý vzrostlý keřík s dekorativními plody, listy i květy.

Zajímavostí je, že kvete v noci, její plody jsou oblíbené tzv. lampionky s jedlou bobulí uvnitř. Plody se se mohou konzumovat syrové (po odstranění kalicha), používají se také do ovocných salátů, jako ozdoba

Klanopraška čínská Zdroj: Wikipedie

Mochyně peruánská Zdroj: www.prakticka-zahrada.cz

Eleuterok ostnitý Zdroj: www.plantanaturalis.cz

28 /

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

k zákuskům, namáčí se do čokolády.

Dá se z nich připravit marmeláda, kompot, suší se. Účinky plodů jsou močopudné, zlepšují celkovou látkovou výměnu, čerstvá šťáva z nich potlačuje svědění. Na koupelové kúry proti revmatizmu lze použít i nať včetně kalichů rostliny.

Nopál je aztécké jméno pro kaktus opuncii. Jde o velmi užitečnou a léčivou rostlinu, která původně pochází ze střední Ameriky. V Evropě se zabydlela především na Pyrenejském poloostrově a ve Středozemí, najít ji můžeme i v končinách Blízkého východu, v Africe, Indii, Číně a Oceánii. Indiáni nopál považují za božskou léčivou rostlinu a není divu, její využití je vskutku široké. Účinkuje proti žaludečním vředům a střevním potížím, používá se k prevenci vzniku trávících problémů a usměrňuje případně přebytky žaludečních sekrecí. Užívá se jako prevence i léčba

Adaptogeny

Kaktus opuncii / Zdroj: Wikipedie ateriosklerózy, zvyšuje odolnost tepen, celkově působí ke zmírnění rizika vzniku kardiovaskulárních chorob. Nopál vyrovnává nervový systém a působí tak proti stresu, organismu přináší pohodu a klid.

Působí proti hyperglykémii a doporučuje se při léčbě cukrovky typu II., snižuje také hladinu cholesterolu v krvi a pozitivně působí na vyprazdňování. V neposlední řadě je skvělým pomocníkem při hubnutí.

Keř noni a jeho ovoce u nás není příliš známé, roste totiž na ostrovech pro nás poměrně exotických, a to na Tahiti a okolních ostrovech francouzské Polynésie. Utržené plody se podobají bramborám a nelze je skladovat déle jak tři dny. Keř

rodí po celý rok, na stromě vysokém 8 metrů se tak za jeden měsíc urodí až několik set plodů za měsíc.

Již před více než 2000 lety užívali tyto plody tehdejší léčitelé, stromu přezdívali „strom zabíjející bolest“ nebo „strom života“. Samotné plody nejsou příliš chutné, ale je možné z nich namíchat poměrně poživatelný nápoj. Latinský název keře je morinda citrifolia, říká se jí také Indická moruše. K léčbě se v tradičním léčitelství užívají všechny

Keř noni / Zdroj: Wikipedie

Kotvičník zemní / Zdroj: Wikipedie

části rostliny. Výtažky z kořenů noni pomáhají snižovat krevní tlak, její kůra se používá při léčbě malárie.

Semena účinkují jako projímadlo, výtažek z květů léčí oči. Nejcennější částí rostliny je plod noni, ten lze uplatnit také k mnohým léčebným účinkům, zejména pak se používá šťáva z plodů, která pomáhá při poruchách imunitního systému, v případě nejrůznějších virových a bakteriálních infekcí organismu, při dýchacích obtížích, alergiích, artrózách, diabetu, v případě vysokého krevního tlaku, ale i při léčení nádorů. Noni posiluje imunitní systém, čistí krev, pozastavuje růst nádorů, reguluje správnou činnost buněk a regeneruje buňky nemocné.

Kotvičník zemní je bylinou s mimořádnými účinky. Mezi jeho hlavní účinky patří schopnost zvýšit u mužů hladinu testosteronu, a to až o 30 %, u žen zase podstatně zvyšuje počet estrogenů.

Tím ovšem výčet možných adaptogenů nekončí, patří mezi ně například i hlíva ústřičná, kustovnice čínská neboli goji, rakytník řešetlákový, jinan dvoulaločný, aloe vera, řeřicha peruánská neboli maca, známá také jako peruánský ženšen, a borůvky.

Mgr. Jana Gajdošová GajdosovaJana81@email.cz

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE / 29

Nový seriál: HIV v sociálních službách

Povinnosti HIV pozitivních osob Zdravotnické právo I. Na problematiku HIV je možné pohlížet z různých perspektiv. Zkusme se v následujících článcích podívat na tuto problematiku z pohledu práva zdravotnického. V tomto článku se zaměříme na povinnosti HIV pozitivních osob i ve vztahu k sociálním službám.

O

soba, které bylo sděleno nosičství viru HIV (případně tato skutečnost byla sdělena jejímu zákonnému zástupci či opatrovníkovi), je vázána v souladu s § 53 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně veřejného zdraví“), několika specifickými povinnostmi, které navazují na její zdravotní stav.

Povinnosti HIV pozitivních osob1: µµ podrobit se léčení, lékařskému dohledu, potřebnému laboratornímu vyšetření a dalším protiepidemickým opatřením, µµ dodržovat poučení lékaře o ochraně jiných fyzických osob před přenosem infekčního onemocnění, jehož je nosičem, µµ nevykonávat činnosti, při nichž by vzhledem ke svému nosičství ohrožovala zdraví jiných fyzických osob, µµ informovat lékaře před vyšetřovacím nebo léčebným výkonem a při přijetí do ústavní péče o svém nosičství, µµ sdělit své nosičství při přijetí do zařízení sociální péče.

Jedná se pouze o částečný výčet těchto povinností; Jilich, D., Kuliřová, V. a kol., HIV infekce - Současné trendy v diagnostice, léčbě a ošetřovatelství; Mladá Fronta, Praha, 2014, 171 s., 978-80-204-3325-1 1

30 /

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

První ze stanovených povinností, tedy podrobit se léčení, se nevztahuje na osobu, která je ve slovech zákona ve „stavu těžkého onemocnění“. Z této formulace lze dovodit, že se jedná o poslední ze stádií průběhu daného onemocnění, tedy stadium AIDS (průběh HIV infekce byl více objasněn v prvním z článků tohoto seriálu). Právní norma také v rámci informační povinnosti vůči lékaři před vyšetřením či léčebným výkonem nebo přijetím do ústavní péče pamatuje na situaci, kdy je osoba ve stavu poruchy vědomí.

Pokud tato situace nastane, je HIV pozitivní osoba povinna sdělit své nosičství ihned, jakmile je tohoto schopna.

U další z povinností „sdělit své nosičství při přijetí do zařízení sociální péče“ lze vyvozovat, že se vztahuje na všechna zařízení sociální sociálních služeb, která jsou specifikována v § 34 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o sociálních službách“), a která spadají do služeb sociální péče2 (např. domov pro seniory, domov pro osoby se zdravotním postižením); současná formulace může působit výkladové problémy vzhledem k formě poskytování. Důvodem je, že služby sociální péče, které jsou poskytovány v zařízeních sociálních Služby sociální péče jsou specifikovány v ustanovení § 38 a násl. zákona o sociálních službách

2

služeb, mohou být poskytovány jak ve formě pobytové, tak ambulantní.

Je důležité také zmínit, že (stav k 1. 6. 2015) je v legislativním procesu novela zákona o ochraně veřejného zdraví, která určitým způsobem specifikuje dané povinnosti. Konkrétně návrh změny informační povinnost vůči „zařízením sociální péče“, která ve svém předkládaném znění obsahovala terminologický nedostatek, jež předepisoval všem HIV pozitivním osobám oznamovat danou skutečnost ve všech zařízeních sociálních služeb (mezi které patří například sociální poradna – odborné sociální poradenství, nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, tedy i služby poskytované v anonymní formě).3 Tento nedostatek byl odstraněn pozměňovacím návrhem, který současnou povinnost nahrazuje touto formulací: „Sdělit své nosičství poskytovateli zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství, který vypracovává posudek před uzavřením smlouvy o poskytnutí pobytové služby v zařízení sociálních služeb“.4 Posudek registruUstanovení § 34 zákona o sociálních službách definuje zařízení sociálních služeb; Standard kvality sociálních služeb č. 6 kritérium b), který je uveden v příloze č. 2 vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.

4 Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky; zákon o ochraně veřejného zdraví; sněmovní tisk č. 270; dostupné 3

Nový seriál: HIV v sociálních službách

jícího poskytovatele zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství o zdravotním stavu zájemce o poskytování sociální služby je vypracováván podle ustanovení § 91 odst. 4 zákona o sociálních službách. Z daného ustanovení vyplývá povinnost zájemce k předložení posudku u všech sociálních služeb poskytovaných v pobytové formě (mimo sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče), a to jak spadajících do služeb sociální péče (např. domov pro seniory, domov se zvláštním režimem, domov pro osoby se zdravotním postižením, chráněné bydlení), tak služeb sociální prevence (např. azylový dům, domy na půl cesty)5.

Z výše uvedených povinností lze také dovodit, že se nejedná o povinnost nově stanovenou, ale pouze specifikovanou pro daný typ posudku, neboť tato povinnost již dříve plynula z jiné formulace obsažené v daném zde: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt. sqw?O=7&CT=270&CT1=0 5 Služby sociální prevence jsou specifikovány v ustanovení § 53 a násl. zákona o sociálních službách

ustanovení zákona o ochraně veřejného zdraví, a to konkrétně: „Informovat lékaře před vyšetřovacím nebo léčebným výkonem a při přijetí do ústavní péče o svém nosičství“.

Důležité je také si uvědomit, že daná informace má být osobou sdělována lékaři (ve světle novely zákona specifikované jako „poskytovateli zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství“), který daný posudek vytváří. Je tedy předpokládáno, že posudek tvoří a tato skutečnost je zhodnocena lékařem, který je se zájemcem o poskytování sociální služby v přímém kontaktu. Na navrhovaném znění ustanovení (ve znění pozměňovacího návrhu) lze velmi pozitivně hodnotit, že konkretizuje, komu bude daná informační povinnost sdělována, kdy je daná skutečnost sdělována, včetně konkretizace výčtu daných zařízení sociálních služeb, resp. druhů sociálních služeb.

Na závěr zmiňme, že o rozsahu povinností vyplývajících ze zákona o ochraně veřejného zdraví s důrazem na povinnost „počínat si tak, aby jiné fyzické osoby nevystavovala riziku tohoto infekčního

onemocnění“, jsou osoby informovány po sdělení pozitivního výsledku testu.6 Toto poučení je také obsahem vzoru poučení, které vydalo Ministerstvo zdravotnictví ve svém věstníku v roce 2003 (avšak v poslední době se ozývají neziskové organizace, které upozorňují na neaktuálnost těchto skutečností).7 Mgr. Petr Mach sociální pracovník, autor publikací a lektor v oblasti HIV/AIDS petr_mach@centrum.cz JUDr. Eva Janečková odbornice na problematiku ochrany osobních údajů a pracovně právní problematiku

V minulém čísle bohužel u článku nebyly otištěny citace, pro detailní seznam citovaných pramenů prosím kontaktujte autora. § 74 zákona o ochraně veřejného zdraví Metodický návod k řešení problematiky infekce HIV/AIDS v ČR; Ministerstvo zdravotnictví ČR; zveřejněno zde: www.infekce. cz/Legislativa/metnav2003-1.rtf

6 7

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE Česko-slovenský časopis sociálních služeb

Předplatné 2015 Roční* předplatné pro instituce 390 Kč Roční* předplatné pro studenty a pedagogy 320 Kč Jednotlivá čísla 75 Kč

NOVĚ: Předplatné pro Slovenskou republiku Roční* předplatné pro instituce 15 € Roční* předplatné pro studenty a pedagogy 12 € Jednotlivá čísla 3 € *Vychází 6x ročně.

OBJEDNÁVEJTE ONLINE na www.osetrovatelskapece.cz v sekci Předplatné.

EMAILEM predplatne@osetrovatelskapece.cz

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE / 31

Program Bon Appetit

Program Bon Appetit Nutriční péče v Centru služeb pro seniory Kyjov

V Centru služeb pro seniory Kyjov poskytujeme komplexní péči seniorům a lidem trpícím demencí, jejíž nedílnou součástí je samozřejmě i poskytování stravovacích služeb.

Není pochyb o tom, že výživa sehrává velmi důležitou roli v celém našem životě. Není to „jen jídlo“, nýbrž je to také energie, díky níž můžeme absolvovat všechny další aktivity.

Stravování v našem zařízení jsme sice nikdy nevnímali jako okrajovou záležitost, nicméně před pár lety jsme usoudili, že je třeba věnovat této oblasti přece jen více pozornosti. Motto našeho zařízení je prosté: ,,Užít si své stáří“. Co to ve skutečnosti znamená? Pro každého patrně něco jiného, avšak podstata je stejná. Aby bylo možné ,,užít“ si doslova cokoli, byť jen běžné denní aktivity, je třeba mít na to sílu a energii. Různá onemocnění, zhoršená mobilita a jiné potíže, jimiž naši klienti trpí, je určitým způsobem limitují. O to více je tedy důležité kvalitu stravování vnímat jako prioritu a přistupovat k této oblasti s patřičnou úctou a nezbytnou dávkou profesionality.

32 /

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

Program Bon Appetit

N

a základě dlouholeté zkušenosti v oboru vím, že jediným možným způsobem, jak docílit toho, aby výživový stav našich klientů byl dobrý, aby drobné problémy byly pojmenovány a řešeny dříve, než se z nich stanou problémy velké a někdy již neřešitelné, je systemizace nutriční péče. Nelze však dosáhnout optimálních výsledků bez toho, aniž by do procesu zajištění stravování byly zapojeny takřka všechny pracovní úseky v zařízení.

Multidisciplinární spolupráce mezi různými pracovními profesemi je naprosto nezbytná. V našem zařízení poskytujeme standardizovanou nutriční péči a vytvořený standard je závazný pro všechny zaměstnance, kteří se na jakékoli úrovni podílí na péči o klienty.

Systém, jež je v současnosti léty prověřený, je účinný, velmi jednoduchý, vycházející z potřeb našich klientů. Nejprve je třeba identifikovat nutriční stav klienta. Pro vyhledávání nutričně rizikových klientů používáme dotazník MNA (Mini Nutritional Assessment), který vyplňuje všeobecná zdravotní sestra a spolupracuje s ní pracovník sociálních služeb, pokud je to možné, nejlépe klíčový pracovník konkrétního klienta. Nutriční screeningy jsou prováděny plošně u všech klientů minimálně 1x za 2 měsíce, dle potřeby častěji. Všechny vyplněné MNA dotazníky jsou postoupeny nutriční terapeutce, která provede posouzení výživového stavu klienta a určí, zda je třeba zahájit nutriční intervenci. Jedná se v podstatě o konkrétní kroky vedoucí k nápravě nutričního problému. Jakýkoliv problém je však nutné řešit individuálně a hlavně v týmu.

Nutriční terapeutka sice má k dispozici určité údaje, avšak bez spolupráce s pracovníky přímé péče by

mohla jen obtížně stanovit takovou nutriční intervenci, kterou by klient akceptoval a která by byla pro něj tudíž efektivní. Klienti, u nichž je nějakým způsobem výživový stav řešen, jsou samozřejmě průběžně sledováni a v případě intolerance nastavené intervence je tato postupně upravována tak, aby klientovi vyhovovala.

V současné době jsou na trhu dost dobře dostupné různé nutriční doplňky stravy, které některým klientům vyhovují a mohou jim také pomoci. Při posuzování a hodnocení výživového stavu uživatele však musíme vnímat i všechny ostatní okolnosti. Jde vlastně o to, posoudit komplexně jeho stav a situaci, ve které se právě nachází. Nejednou jsme zjistili, že příčina klientova nechutenství např. tkví v tom, že je nešťastný ze soužití s nerudným spolubydlícím, že nechce jíst v jídelně kvůli třesu rukou, stydí se apod. Pak je potřeba spíše zapracovat na odstranění vnějších příčin nechutenství, protože jinak se většinou indikovaná nutriční intervence mine účinkem.

Individuální přístup týkající se stravování je v našem zařízení již zcela běžnou záležitostí. Mimo to, že strava zohledňuje specifické potřeby naší cílové skupiny klientů, včetně dietního stravování či enterální výživy, mají klienti ještě další možnost individuální úpravy jídelníčku. Tato možnost je ze strany klientů vřele vítána a ze současných 130 klientů jí využívá více než 100 z nich. Výjimky ve stravě, jak jim u nás říkáme, odrážejí dřívější stravovací zvyklosti klientů, je respektována případná nesnášenlivost či odpor k některým pokrmům nebo potravinám a zohledňují také aktuální zdravotní stav klienta. U někoho se jedná třeba jen o záměnu pečiva nebo příkrmu, mnozí však mají vyloučeno i mnoho dalších konkrét-

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE / 33

Program Bon Appetit

ních pokrmů a potravin. Náhrada je vždy adekvátní, většinou po dohodě s klientem. Kromě snížení rizika případných deficitů živin má takto upravovaný jídelníček pro naše klienty i pozitivní psychický efekt, neboť cítí, že nejsou jen pasivními konzumenty, že mají možnost vyjádřit se k tomu, co budou jíst a co jim chutná či nechutná. Skutečnost, že se člověku ve stáří a nemoci snižuje často schopnost sebeobsluhy, ještě nemusí jednoznačně znamenat, že z něj uděláme jen pasivního strávníka. Je třeba jej co nejvíce zapojovat, byť by se mělo jednat pouze o komunikační záležitost. Ještě předtím, než začne klient využívat našich služeb, zjišťuje sociální pracovnice během informační schůzky jeho stravovací zvyklosti a v průběhu pobytu je mnohdy jídelníček nadále upravován ve spolupráci se samotným klientem nebo na základě pozorování ze strany personálu (klienti s demencí). Přestože rámcové jídelní lístky jsou sestavovány tak, aby byly pestré, nutričně vyvážené, adekvátní pro cílovou skupinu strávníků, nepředpokládáme, že na nich bude vše a všem vyhovovat.

Jako nutriční terapeutka sice mohu zkusit přesvědčovat 80letého seniora, který celý život nejedl např. ryby, že jsou zdraví prospěšné, patrně však bezvýsledně. Jestliže mu rybí pomazánku na snídani nahradíme jinou, pro něj přijatelnou potravinou, posloužíme mu tím určitě více. Totéž platí u dodržování diet. Tvrdá direktivnost v domově

pro seniory není nejlepší řešení.

I když zajišťujeme léčebnou výživu, což je jakákoli dieta, je třeba opět individuální přístup a maximální znalost jednotlivých klientů. V žádném případě to však neznamená, že bychom nerespektovali léčebnou výživu indikovanou lékařem, a tím riskovali případné poškození zdravotního stavu klienta. Uvědomujeme si, že rizika plynoucí z nekvalitně poskytnuté výživy jsou srovnatel-

rozsáhlou klientelu a zohledňovat přitom jejich individuální potřeby a přání, je velice náročné. Hlavní náplní práce našich kuchařek je samozřejmě zajistit celodenní stravování pro klienty. Podílí se však i na jiných aktivitách pořádaných v domově.

Připravují občerstvení při různých společenských akcích, pečou skvělé moučníky na oslavy našich jubilantů z řad klientů apod. Velmi oblíbenou se stala v našem domově akce spoje-

ná s nekvalitně poskytnutou ošetřovatelskou péčí či léčbou. I v rámci stanovené diety lze však uvařit chutně, dbát přitom na individuální stravovací zvyklosti klienta a docílit tak jeho spokojenosti. Často a ráda říkám, že v kuchyni našeho zařízení ,,nevaříme anonymně“. Známe dřívější stravovací zvyklosti našich klientů a respektujeme je, víme, co jim chutná, upravíme jim jídlo dle jejich potřeb a konzumačních schopností. V neposlední řadě je také důležité, aby kuchařky věděly, pro koho vaří. Bez toho, aniž by v kuchyni byl velmi zainteresovaný personál, by to určitě nebylo možné, neboť připravovat jídlo pro tak

ná s ochutnávkou nových pokrmů, které se běžně na jídelníčku klientů nevyskytují. Velkou motivací pro pracovnice kuchyně je bezesporu spokojenost strávníků. Převážná většina klientů se ke kvalitě stravování v našem zařízení vyjadřuje velmi kladně a jen zřídka vysloví nespokojenost.

Z výše uvedeného je jasné, že kuchyň je u nás vnímána jako tzv. základna, jako velmi důležitý článek v našem multidisciplinárním týmu.

Na oběd a v případě sladké večeře nabízíme našim klientům také výběr ze dvou jídel. Výběr s klienty provádí osobně nutriční terapeutka, která má k dispozici postupně vytvořenou fotogalerii nabízených jídel. Tato pra-

Maminčino kuře

Kuřecí řízek „Rošťák“

Vepřová pečeně štěpánská

Složení pokrmu → Kuře, máslo, slanina, těstoviny, cibule, játra drůbeží, žampiony

Složení pokrmu → Kuřecí prsa

Složení pokrmu → Maso vepřové, slanina, cibule, mouka hladká, vejce vařené jako vložka ve šťávě

34 /

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

obalená v těstíčku.

Těstíčko: vejce, sůl, mletý pepř, majoránka, hořčice, vegeta, kečup, solamyl, česnek

Program Bon Appetit

xe se u nás velmi osvědčila, kromě uskutečněného výběru pokrmu získává nutriční terapeutka totiž cenné informace související se stravováním přímo od klientů a dále s nimi pracuje. Jídelníčky ,,netočíme“, tvoří je nutriční terapeutka vždy na jeden týden a klienti je mají k dispozici na nástěnkách na každém podlaží, samostatně pro každou dietu. Pro větší přehlednost je každá dieta jinak barevně odlišena. Informovanost klientů o stravování vnímáme jako velmi důležitou součást naší práce, proto jsme začali vyvěšovat na nástěnku také aktuální jednodenní jídelní lístek, doplněný o fotografie pokrmů podávaných toho dne. Pokud je v jídelníčku pokrm, z jehož názvu není zcela jasné, oč se přesně jedná, je tento pokrm představen vizuálně s doprovodným popisem základních surovin.

Bon Appetit

Stravování jako celek má však mnoho rozměrů. Poté, co jsme v našem zařízení zavedli systemizaci nutriční péče, začali jsme se zaobírat i ostatními aspekty týkajícími se stravování: tedy nejen obsahem, ale i způsobem. Dnes již známý program Bon Appetit, tedy jeho principy a zásady, nás natolik zaujal, že jsme považovali za důležité se do něj zapojit. Pro mě, jako nutriční terapeutku, bylo příjemné zjistit, že není třeba slevovat z nároků na kvalitně poskytovanou nutriční péči. Cílem programu je, velmi stručně řečeno, zajistit v zařízeních poskytující dlouhodobou péči jak radost z jídla, tak vyváženost, stravitelnost a adekvátní nutriční hodnotu jídelníčků.

Naší výhodou bylo, že jsme měli již zavedený fungující systém postavený na individuálním přístupu, když jsme standardizovali nutriční péči.

Vytvořili jsme nový realizační tým sestavený ze zástupců jednotlivých pracovních úseků, a to včetně úseku provozního, který se začal pravidelně scházet. I zde je úspěšnost podmíněna absolutní spoluprací mezi jednotlivými pracovními úseky. Vytvořili jsme vizi, stanovili cíle a pustili jsme se s chutí do jejich naplňování. Stanovené cíle prakticky odráží podstatu naší vize, což je zajištění takového

způsobu stravování pro klienty, který odpovídá jejich potřebám, a to při zachování důstojnosti, jedinečnosti a aktuálního zohledňování měnících se potřeb jednotlivých klientů.

Jak jsem již uvedla, stravování jsme v našem zařízení nikdy nestavěli do pozadí, přesto jsme zejména v začátcích procesu narazili na mnoho skutečností, které jsme předtím nevnímali. Monitorovací týmy z řad pracovníků přímé péče začaly aktivně vyhledávat a předávat realizačnímu týmu postřehy a návrhy ke zlepšení stravování jak po technické, tak po emocionální stránce. Obzvláště na začátku jich byla celá řada, a i když se ve valné většině případů jednalo o drobnosti či detaily, jejich přehodnocení určitě přispělo k tomu, aby našim klientům byla poskytována taková péče, jakou si představujeme a hlavně, jaká jim náleží. Začali jsme si více všímat, jakým způsobem je jídlo servírováno, v jakém prostředí, co se děje před jídlem a po jídle, jaká panuje atmosféra během stolování, zda je dostupnost jídla pro naše klienty přijatelná apod. Zajímavé například bylo, když jsme se rozhodli, a to ze dne na den, zrušit v jídelně používání nevzhledných a z našeho pohledu nepohodlných umělohmotných podnosů. V domácím prostředí přece tác při stolování běžně také nepoužíváme. Klienti byli zpočátku trochu rozpačití, měli strach, že ušpiní ubrus, nicméně posléze to přijali s uspokojením, neboť nyní se jim stoluje o mnoho pohodlněji a příjemněji. Vesměs všechny malé změny či úpravy prováděné v rámci

programu B.A. se setkaly ze strany klientů s pochopením a některé byly přímo vítány.

Kromě již zmiňované spolupráce, je odpovídající vzdělanost, angažovanost a informovanost veškerého personálu naprosto nezbytná k tomu, aby byly námi stanovené cíle průběžně naplňovány. Nevyplatí se podceňovat tuto skutečnost, protože dobrou, příjemnou a kvalitní službu vykonává jen dobrý pracovník. Zavádění jakýchkoliv změn není mezi pracovníky většinou oblíbené, často je tomu tak z důvodu jejich nevědomosti či nejistoty, co se vlastně po nich žádá. Proto musí být pracovníci neustále informováni o smysluplnosti a významu veškerého dění a nejlépe do něj aktivně vtáhnuti. Nelze patrně také popřít, že ústavní stravování má své limity, jak finanční, personální, nebo organizační. Přesto si troufám tvrdit, že správně zainteresovaný personál dokáže různé překážky překonat a výsledkem nakonec není jen spokojený klient, ale i pracovník, který službu poskytuje.

Tak jako žádné jednotlivé opatření, ani výživa určitě není samospasitelná. Jedná se však bezpochyby o jeden střípek v mozaice péče, který může zlepšovat kvalitu života. Je to vlastně i způsob komunikace, který pomáhá člověku zůstat člověkem až do vysokého věku. Čas strávený u jídla by proto měl být nejen užitečný, ale také příjemný.

Miroslava Chromá nutriční terapeut chromamirka@seznam.cz

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE / 35

AKREDITACE ZDRAVOTNÍ PÉČE

AKREDITACE ZDRAVOTNÍ PÉČE Cílovou skupinou pobytových zařízení sociálních služeb jsou v současné době uživatelé ve větší míře nebo zcela závislí na péči druhých osob. Tato skutečnost je dána změnou legislativních poměrů v České republice, a to zejména podporou zdravotních a sociálních terénních služeb a systémem poskytování příspěvků na péči. Do pobytových zařízení se tak dostávají stále častěji (nebo výlučně) klienti, pro které jsou terénní služby poskytované v domácím prostředí již nedostatečné. Potřeba péče je u nich celodenní a vzhledem k jejich zdravotnímu stavu stoupá i potřeba zdravotní péče.

36 /

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

AKREDITACE ZDRAVOTNÍ PÉČE

V DOMOVĚ PRO SENIORY VELKÉ MEZIŘÍČÍ, příspěvková organizace

Z

dravotní péče v pobytových zařízeních sociálních služeb je klientům poskytována prostřednictvím jejich zaměstnanců se zdravotním vzděláním. Úkolem managementu pobytových zařízení sociálních služeb je nastavit taková pravidla pro poskytovanou zdravot-

ní péči, která by zajišťovala maximální míru bezpečnosti při zachování kvality poskytovaných služeb.

Zdravotnická zařízení mají již delší dobu možnost garantovat poskytovanou zdravotní péči externím auditorem. Pobytová zařízení sociálních služeb tuto možnost až do nedávné doby neměla. To se však změnilo od roku 2014, kdy Spojená akreditační komise, o.p.s. (dále jen SAK) vypracovala standardy pro pobytová zařízení sociálních služeb a začala provádět akreditační šetření v těchto zařízeních. Šetření zatím probíhají v rámci pilotního projektu, do kterého se minulý rok přihlásil i Domov pro seniory Velké Meziříčí, příspěvková organizace.

Domov pro seniory Velké Meziříčí, příspěvková organizace, poskytuje 2 sociální služby (domov pro seniory a domov se zvláštním režimem) pro 100 klientů. V domově pracuje celkem 13 zdravotnických pracovníků bez odborného dohledu (12 registrovaných všeobecných sester a 1 registrovaný nutriční terapeut). Lékařská péče je probíhá formou návštěvní služby praktických lékařů a dalších lékařů se specializací. Praktický lékař dochází do domova zpravidla 1x týdně. Zdravotní péče prostřednictvím všeobecných

sester je v domově zajištěna 7 dní v týdnu, 24 hodin denně.

Před vlastní akreditací probíhala v našem domově téměř roční příprava. Zařízení mělo k dispozici Akreditační standardy pro zdravotní péči v pobytových zařízeních sociálních služeb, které jsou dostupné na stránkách SAK.

Standardy jsou rozděleny do pěti základních oblastí: 1. Řízení kvality a bezpečí zdravotní péče 2. Zdravotní péče 3. Dostupnost a kontinuita zdravotní péče 4. Hygiena prostředí a protiepidemiologická opatření 5. Řízení lidských zdrojů.

Součástí standardů jsou indikátory, které jsou při akreditačním šetření hodnoceny.

Manipulace s léky

Obsáhlou oblastí při hodnocení zdravotní péče je manipulace s léky.

Zařízení vnitřním předpisem stanovuje postup při objednávání, skladování a likvidaci léků. Rovněž způsob

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE / 37

AKREDITACE ZDRAVOTNÍ PÉČE

podávání léků. Akreditační komise hodnotí, zda jsou léky podávány dle ordinace lékaře, a podávání se řádně dokumentuje. Domov pro seniory Velké Meziříčí má rozděleny klienty dle rizikovosti při aplikaci léků p. o. (ústy) na tři skupiny. Do první skupiny klientů patří klienti, kteří mají vysoké riziko aspirace při podávání léků. Léky musí být mechanicky upravovány – drceny a jejich podávání splňuje další kritéria pro vykazování aplikace léků na zdravotní pojišťovny. Těmto klientům připravuje a podává léky zdravotnický personál domova – všeobecné sestry. Druhou skupinou jsou klienti, kteří nesplňují kritéria pro vykazování podávání léků na zdravotní pojišťovny, ale zároveň je třeba, aby léky podávaly všeobecné sestry. Těmto klientům připravuje léky smluvní lékárna a podávají je všeobecné sestry. Jsou to zejména klienti s demencí s negativistickými postoji. Poslední největší skupinou jsou klienti, kteří nemají problémy při příjmu léků, léky není nutné žádným způsobem mechanicky upravovat ani jinak s nimi manipulovat. Těmto klientům připravuje léky lékárna a podávají je pracovníci v sociálních službách – pečovatelky nebo je klienti užívají sami. Pečovatelky mají pro tuto činnost rozšířené kompetence a jsou prokazatelně srozumitelným způsobem proškoleny. Léky vyhodnocené zařízením jako rizikové (např. některá antikoagulancia, opiáty aj.), dále léky časované (např. antibiotika, léky podávané na lačno atd.) a léky, které je třeba dávkovat nebo mechanicky upravovat (kapky, sirupy), nejsou připravovány lékárnou do dávkovačů, ale připravují je a podávají klientům všeobecné sestry. Léky připravované smluvní lékárnou do dávkovačů jsou dávkovány strojem na jeden týden. Dávkovače a jednotlivé dávky léků obsahují množství bezpečnostních prvků proti záměně (jméno, příjmení, datum narození, datum, název jednotlivých léků, formu a dávku léků atd.). Lékárna připravuje léky výhradně na základě ordinace lékařů dle Medikačních karet. Požadavky na objednávání léků jsou lékárnou vkládány do softwarového programu, odkud jsou cestou internetu

38 /

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

přebírány personálem domova, a následně jsou zajišťovány na tyto léky recepty. Systém manipulace s léky vyžaduje úzkou spolupráci kompetentní osoby v zařízení a lékárny při změně medikace. Služba lékárny je pro Domov pro seniory Velké Meziříčí zcela zdarma. Zařízení pouze zajišťuje léky

předepisované lékaři na recepty prostřednictvím této lékárny (Lékárna Na Štolcové, Brno – Černošice, mail: markova.vera@tiscali.cz). Tento způsob řešení podávání a aplikace léků považuje akreditační komise SAK za velmi bezpečný a pro pobytová zařízení sociálních služeb za nadčasový.

nov

AKREDITACE ZDRAVOTNÍ PÉČE

ě

Ošetřovatelská péče

Objednávka pro Slovenskou republiku Objednávame ....................................... v počte ........... ks, predplatné na rok 2015 odberateľ - organizácie

odberateľ - fyzická osoba

Názov organizácie: ..........................................................

Titul: .................................

Kontaktná osoba: ............................................................

pracovná funkcia: ............................................................

Ulica a číslo: ....................................................................

Ulica a číslo: .....................................................................

Obec, PSČ: .......................................................................

Obec, PSČ: .......................................................................

IČO: ..................................

IČ DPH: ...........................

Tel.: ..................................

Tel.: ..................................

Fax: .................................

E-mail: .............................................................................

Meno, priezvisko: .............

Fax: ...................................

E-mail: .............................................................................. príjemca Meno:................................

Priezvisko: .............................

Názov firmy: ....................................................................

Ulica a číslo: .....................................................................

Obec, PSČ: .......................................................................

£

uplatňujeme si zľavu z výšky predplatného na základ aktuálnej ponuky

£

bankovým prevodom

£

poštovou poukážkou

Vyplnenú objednávku prosím zaslať na adresu: L.K.Permanent, s.r.o.

Dana Dritomská Poštový priečinok 4 834 14 Bratislava 34 dritomska@predplatne.sk tel. 02/49111204

Podpis a pečiatka organizácie: .........................................

Udělení akreditace

Celý průběh příprav na akreditační šetření všichni zaměstnanci domova hodnotí pozitivně, i když nás stálo nemálo času a úsilí. Byly dokončeny některé procesy směřující ke zvyšování kvality poskytovaných služeb, na kterých zařízení pracovalo. Jedná se zejména o zavedení interního auditu, vypracování metodik hodnocení sledovaných nežádoucích

událostí a další. Zařízení si ve svých zavedených postupech provedlo „generální úklid“. Nyní jsou všechny vnitřní metodiky funkční a jsou v praxi realizovány. Získání akreditace se po dobu příprav stalo společným cílem všech zaměstnanců, a proto také udělení akreditace bylo společnou radostí.

Akreditační šetření proběhlo v Domově pro seniory Velké Mezi-

říčí dne 17. 4. 2015. Jeho výsledkem bylo získání Akreditace zdravotní péče udělené SAK na tři roky.

Bc. Hana Němcová, DiS., vrchní sestra Domova pro seniory Velké Meziříčí Mgr. Eliška Gregorová pracovnice vztahů s veřejností gregorova@domovvelkemezirici.cz

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE / 39

Srovnání léčby vlhkou terapií a klasickou terapií

Srovnání léčby vlhkou terapií a klasickou terapií Kazuistika Základní informace Pacient: J. V. 1964 Hospitalizace ARO 5. 4. - 24. 4.

Dg: Akutní transmurální infarkt myokardu spodní

(dolní) stěny

Akutní infarkt myokardu

Srdeční zástava s úspěšnou res.

Komorové kmitání (flutter) a míhání

Akutní respirační selhání

Akutní selhání ledvin Tracheostomie

Akutní transmurální infarkt myokardu

Anoxické poškození mozku Hospitalizace Int. JIP 24. 4. – 30. 4.

Hospitalizace Int. odd. 30. 4. – 5. 5.

Dg: stp. komorová tachykardie

stp. CVVH pro myoglobinémii a incip. renální selhání

stp. přechodní tracheostomii ex 23. 4. 08 centr.

quadruparesa s prav. prevalencí ischemicko-anoxická encefalopatie s úpravou

bronchopneumonie v levo bazální aspirační

hyperlipoproteinemie

dekubity (léčení chirurgem) Hospitalizace Třinec 17. 6. – 1. 7. k provedení koronografie.

Ambulantní péče: chirurgická ambulantní léčba chronických ran 30. 4. – 26. 9.

Léčení za hospitalizace – 30. 4. – 5. 5. (6 dní) Ambulantní léčení 6. 5. – 29. 9. (140 dní, z toho16 léčení v Třinci, kalkulace nezahrnutá)

1. den léčby - 30. 4. hospitalizace na int.

JIP

PŘÍLOHA ZDRAVOTNICTVÍ

Obr. 1 – hlava vel. 5,5x4 cm (nekróza, granulace) TenderWet 5,5cm, film, oplach Prontosanem

Obr. 2 – záda vel.3x3 cm žlutý povlak, hluboký defekt, oplach Prontosanem, Hydrosorb gel, film

40 /

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

Obr. 3 – sakrum rozsah 30x40 cm, nekróza 25x20 cm podminové do hloubky, nekróza, rozpadající se nekróza, oplach Prontosanem, TenderWet

Náklady na převaz - vlhká terapie - sakrum Materiál

Počet

Cena za kus

Den

1

Celkem Kč

sakrum

převaz 1x

záda

převaz 1x

Den

1

Prontosan

20 ml

286 - 250 ml

23

Menalind

10 ml

256 - 200 ml

13

Tender Wet 10x10cm

2x

124

248

sakrum

převaz 1x

Zetuvit ster. 20x10 cm

2x

159 - 30 ks

10

záda

převaz 1x

Zetuvit nest.20x40 cm

1x

190 - 30 ks

6

hlava

převaz 1x

Omnifix 10cmx2m

1m

48

24

celkem Kč

504

Podložka-MoliNea Plus

1x

185 - 25 ks

7

331

Den

1

Celkem

sakrum

převaz 1x

Hlava

záda

převaz 1x

Materiál

Počet

Cena za kus

Celkem Kč

hlava

převaz 1x

Prontosan

5 ml

286 - 250 ml

6

celkem Kč

332

TenderWet 4cm

1x

84

84

Hydrofilm

1x

184 - 10 ks

18

Pruban č. 7

0,5 m

23 - 1 m

11

Celkem

119

Záda

Materiál

Počet

Cena za kus

Celkem Kč

Prontosan

5 ml

286 - 250 ml

6

Hydrosorb gel

2g

15 - 239 g

30

Hydrofilm

1x

184 - 10 ks

18

Celkem

54

Celkem

504

2. - 8. den léčby stejný postup

Náklady na převaz - klasická léčba - sakrum Materiál

Počet

Cena za kus

Celkem Kč

Prontosan

20 ml

286 - 250 ml

23

Menalind

10 ml

256 - 200 ml

13

Braunovidon 10x20

2x

533 - 10 ks

106

Steriní gáza 10x20 cm

8x

6 - 1 ks

48

Zetuvit nest.20x40 cm

1x

190 - 30 ks

6

Omnifix 10 cm x 2 m

1m

48

24

Podložka-MoliNea Plus

1x

185 - 25 ks

7

Obr. 4 - záda po 6 dnech: čistá granulace (hodně krvácející), oplach

227

Celkem Hlava Materiál

Počet

Cena za kus

Celkem Kč

Prontosan

5 ml

286 - 250 ml

6

Braunovidon mast

2g

253 - 100 g

5

Ster.gáza 5x5 cm

3x

4 - 1 ks

12

Omnifix 10 cm x 2 m

1m

48

24

Pruban č. 7

0,5 m

23 - 1 m

11 58

Celkem Záda Materiál

Počet

Cena za kus

Celkem Kč

Prontosan

5 ml

286 - 250 ml

6

Braunovidon mast

2g

253 - 100 g

5

Ster.gáza 5x5 cm

3x

4 - 1 ks

12

Omnifix 10 cm x 2 m

1m

48

24

Celkem

47

Celkem

332

Obr. 5 - hlava po 6 dnech: čistá granulace (hodně krvácející), oplach

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE / 41

Srovnání léčby vlhkou terapií a klasickou terapií

9. - 20. den léčby Náklady na převaz - vlhká terapie – sakrum Materiál

Počet

Cena za kus

Celkem Kč

Prontosan

20 ml

286 - 250 ml

23

Menalind

10 ml

256 - 200 ml

13

Sorbalgon 10x10

2x

795 - 10 ks

159

Zetuvit ster. 20x10 cm

2x

159 - 30 ks

10

Zetuvit nest.20x40 cm

1x

190 - 30 ks

6

Omnifix 10 cm x 2 m

1m

48

24

Podložka-MoliNea Plus

1x

185 - 25 ks

7

Celkem 5x

224 - 1210

Hlava

Obr. 6 - sakrum po 6 dnech: nekróza odloučena, pokračujeme TenderWetem

Materiál

Počet

Cena za kus

Celkem Kč

Prontosan

5 ml

286 - 250 ml

6

Hydrocoll 5x5

1x

690 - 10 ks

69

Celkem 6x

75 - 450

Záda Materiál

Počet

Cena za kus

Celkem Kč

Prontosan

5 ml

286 - 250 ml

6

Hydrocoll 5x5

1x

690 - 10 ks

69

Celkem 5x

75 - 375

Celkem

2035

Náklady na převaz - klasická léčba – sakrum

PŘÍLOHA ZDRAVOTNICTVÍ

Materiál

Počet

Cena za kus

Celkem Kč

Prontosan

20 ml

286 - 250 ml

23

Menalind

10 ml

256 - 200 ml

13

Braunovidon 10x20

2x

533 - 10 ks

106

Steriní gáza 10x20 cm

8x

6 - 1 ks

48

Zetuvit nest.20x40 cm

1x

190 - 30 ks

6

Omnifix 10 cm x 2 m

1m

48

24

Podložka-MoliNea Plus

1x

185 - 25 ks

7

Celkem 12 2x deně

227 - 5448

Hlava

Obr. 7 - sakrum po 6 dnech

Materiál

Počet

Cena za kus

Celkem Kč

Prontosan

5 ml

286 - 250 ml

6

Braunovidon mast

2g

253 - 100 g

5

Ster.gáza 5x5 cm

3x

4 – 1 ks

12

Omnifix 10 cm x 2 m

1m

48

24

Pruban č. 7

0,5 m

23 – 1 m

11

den

2 - 8 den

sakrum

převaz 5x

záda

převaz 6x

celkem 12x

hlava

převaz 5x

Záda

celkem Kč

3528

Materiál

Počet

Cena za kus

Celkem Kč

Prontosan

5 ml

286 - 250 ml

6

Braunovidon mast

2g

253 - 100 g

5

3x

4 - 1 ks

12

1m

48

24

Den

2 - 8 den

58 - 696

sakrum

převaz 12x

Ster.gáza 5x5 cm

záda

převaz 12x

Omnifix 10 cm x 2 m

hlava

převaz 12x

Celkem 12x

47 - 564

celkem Kč

4648

Celkem

6708

42 /

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

den

9 - 20 den

sakrum

převaz 5x

záda

převaz 6x

hlava

převaz 6x

celkem Kč

2035

Den

9 - 20 den

sakrum

převaz 12x

záda

převaz 12x

hlava

převaz 12x

celkem Kč

6708

Obr. 10, 11 - sakrum po 20 dnech, granulace, zmenšeno

Obr. 8 - záda po 20 dnech granulující, čistá

Obr. 12 - záda po 30 dnech

Obr. 9. - hlava po 20 dnech, hypergranulace, hodně krvácející

Obr. 13 - hlava zmenšeno, hypergranulace

Obr. 14 - sakrum po 30 dnech, téměř vyčištěno, granulující, zmenšeno

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE / 43

Srovnání léčby vlhkou terapií a klasickou terapií

Den

21 - 30 den

sakrum

převaz 3x

Náklady na převaz - vlhká terapie - sakrum

záda

převaz 3x

Materiál

Počet

Cena za kus

Celkem Kč

hlava

převaz 3x

Prontosan

20 ml

286 - 250 ml

23

celkem Kč

972

Menalind

10 ml

256 - 200 ml

13

Sorbalgon 10x10

2x

795 – 10 ks

159

Den

21 - 30 den

Zetuvit ster. 20x10 cm

2x

159 - 30 ks

10

sakrum

převaz 4x

Zetuvit nest.20x40 cm

1x

190 - 30 ks

6

záda

převaz 4x převaz 4x 1328

21. - 30. den léčby

Omnifix 10 cm x 2 m

1m

48

24

hlava

Podložka-MoliNea Plus

1x

185 - 25 ks

7

celkem Kč

Celkem 3x

224 - 672

Hlava

Materiál

Počet

Cena za kus

Celkem Kč

Prontosan

5 ml

286 - 250 ml

6

Hydrocoll 5x5

1x

690 - 10 ks

69

Celkem 2x

75 - 150

Záda

Materiál

Počet

Cena za kus

Celkem Kč

Prontosan

5 ml

286 - 250 ml

6

Hydrocoll 5x5

1x

690 - 10 ks

69

Celkem 2x

75 - 150

Celkem

972

Náklady na převaz - klasická léčba - sakrum

PŘÍLOHA ZDRAVOTNICTVÍ

Materiál

Počet

Cena za kus

Celkem Kč

Prontosan

20 ml

286 - 250 ml

23

Menalind

10 ml

256 - 200 ml

13

Braunovidon 10x20

2x

533 - 10 ks

106

Steriní gáza 10x20 cm

8x

6 - 1 ks

48

Zetuvit nest.20x40 cm

1x

190 - 30 ks

6

Omnifix 10 cm x 2 m

1m

48

24

Podložka-MoliNea Plus

Materiál

Počet

Cena za kus

1x

185 - 25 ks

7

Prontosan

20 ml

286 - 250 ml 23

Celkem 4x

227 - 908

Menalind

10 ml

256 - 200 ml 13

Hlava

Sorbalgon 10x10

1x

795 - 10 ks

79

1x

159 - 30 ks

5

Obr. 15 - sakrum zmenšeno, granulující

31. – 38. den léčby Náklady na převaz - vlhká terapie - sakrum Celkem Kč

Materiál

Počet

Cena za kus

Celkem Kč

Zetuvit ster. 20x10 cm

Prontosan

5 ml

286 - 250 ml

6

Zetuvit nest.20x40 cm

1x

190 - 30 ks

6

2g

253 - 100 g

5

Omnifix 10 cm x 2 m

1m

48

24

Ster.gáza 5x5 cm

3x

4 - 1 ks

12

Podložka-MoliNea Plus

1x

185 - 25 ks

7

Omnifix 10 cm x 2 m

1m

48

24

Celkem 3x

157 – 471

Pruban č. 7

0,5 m

23 - 1 m

11

Hlava

celkem 4x

58 - 232

Materiál

Počet

Cena za kus

Celkem Kč

Záda

Prontosan

5 ml

286 - 250 ml 6

Materiál

Počet

Cena za kus

Celkem Kč

Hydrocoll 5x5

1x

690 - 10 ks

69

Prontosan

5 ml

286 - 250 ml

6

Celkem 2x

75 - 150

Braunovidon mast

2g

253 - 100 g

5

Záda Materiál

Počet

Cena za kus

Celkem Kč

Ster.gáza 5x5 cm

3x

4 - 1 ks

12

Prontosan

5 ml

286 - 250 ml 6

Omnifix 10 cm x 2 m

1m

48

24

Hydrocoll 5x5

1x

690 - 10 ks

69

Celkem 2x

75 - 150

Celkem

771

Braunovidon mast

Celkem 4x Celkem

44 /

47 - 188

1328

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

Náklady na převaz - klasická léčba - sakrum

58. - 65. den léčby

Materiál

Počet

Cena za kus

Prontosan

20 ml

286 - 250 ml 23

Menalind

10 ml

256 - 200 ml 13

Braunovidon 10x20

2x

533 - 10 ks

106

Steriní gáza 10x20 cm

8x

6 - 1 ks

48

Zetuvit nest.20x40 cm

1x

190 - 30 ks

6

Omnifix 10 cm x 2 m

1m

48

24

Podložka-MoliNea Plus

1x

185 - 25 ks

7

Celkem 3x

227 - 681

Hlava

Materiál

Počet

Cena za kus

Celkem Kč

Prontosan

5 ml

286 - 250 ml 6

Braunovidon mast

2g

253 - 100 g

5

Ster.gáza 5x5 cm

3x

4 - 1 ks

12

Omnifix 10 cm x 2 m

1m

48

24

Pruban č. 7

0,5 m

23 - 1 m

11

celkem 3x

58 - 174

Záda

Materiál

Počet

Cena za kus

Celkem Kč

Prontosan

5 ml

286 - 250 ml 6

Braunovidon mast

2g

253 - 100 g

5

Ster.gáza 5x5 cm

3x

4 - 1 ks

12

Omnifix 10 cm x 2 m

1m

48

24

Celkem 3x

47 - 141

Celkem

996

Den

31 - 38 den

sakrum

převaz 3x

záda

převaz 3x

hlava

převaz 3x

celkem Kč

996

den

31 - 38 den

sakrum

převaz 3x

záda

převaz 2x

hlava

převaz 2x

celkem Kč

771

Celkem Kč

Obr. 16 - sakrum zmenšeno, po 58 dnech léčby

Obr. 17 - hlava, téměř zhojeno, granulace, 58. den léčby

39. – 57. den nemocnice Třinec – koronografie, převazování vlhkou terapií.

Obr. 18 - záda zhojeno, léčba 58 dní

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE / 45

Srovnání léčby vlhkou terapií a klasickou terapií

Náklady na převaz - vlhká terapie - sakrum Materiál

Počet

Cena za kus

Celkem Kč

Prontosan

20 ml

286 - 250 ml

23

Menalind

10 ml

256 - 200 ml

13

Sorbalgon 10x10

1x

795 - 10 ks

79

Zetuvit ster. 20x10 cm

1x

159 - 30 ks

5

Omnifix 10 cm x 2 m

1m

48

24

Celkem 2x

144 - 288

Hlava

Materiál

Počet

Cena za kus

Celkem Kč

Prontosan

5 ml

286 - 250 ml

6

Hydrocoll 5x5

1x

690 - 10 ks

69

Celkem 2x

75 - 150

Celkem

437

Náklady na převaz - klasická léčba - sakrum

Materiál

Počet

Cena za kus

Celkem Kč

Prontosan

20 ml

286 - 250 ml

23

Menalind

10 ml

256 - 200 ml

13

Braunovidon 10x20

1x

533 - 10 ks

53

Steriní gáza 10x20 cm

8x

6 - 1 ks

48

Omnifix 10 cm x 2 m

1m

48

24

Celkem 3x

161 - 322

Hlava

Materiál

Počet

Cena za kus

Celkem Kč

Prontosan

5 ml

286 - 250 ml

6

Braunovidon mast

2g

253 - 100 g

5

Ster.gáza 5x5 cm

3x

4 - 1 ks

12

Omnifix 10 cm x 2 m

1m

48

24

Celkem 3x

47 - 141

Celkem

463

PŘÍLOHA ZDRAVOTNICTVÍ

Den

58 - 65 den

sakrum

převaz 2x

hlava

převaz 2x

celkem Kč

437

Den

58 - 65 den

sakrum

převaz 3x

hlava

převaz 3x

celkem Kč

463

66. – 70. den léčby

Obr. 19 - zhojeno po 70 dnech

46 /

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

Obr. 20 - sakrum po 70 dnech Náklady na převaz - vlhká terapie - sakrum Materiál

Počet

Cena za kus

Celkem Kč

Prontosan

20 ml

286 - 250 ml

23

Menalind

5 ml

256 - 200 ml

7

Sorbalgon 5x5

1x

359 -10 ks

35

Zetuvit ster. 10x10 cm

1x

159 - 30 ks

5

Omnifix 10 cm x 2 m

1m

48

12

Celkem 1x

82

Celkem

82

Náklady na převaz - klasická léčba – sakrum Materiál

Počet

Cena za kus

Celkem Kč

Prontosan

20 ml

286 - 250 ml

23

Menalind

5 ml

256 - 200 ml

13

Braunovidon mast

2g

253 - 100 g

5

Steriní gáza 10x10 cm

8x

6 - 1 ks

48

Omnifix 10 cm x 2 m

1m

48

12

Celkem 2x

101

Celkem

202

Den

66 - 70 den

sakrum

převaz 1x

celkem Kč

82

Den

66 - 70 den

sakrum

převaz 2x

celkem Kč

202

Celkem:

8329

Celkem:

14677

103. - 123. den léčby Obr. 21 - po 123 dnech přetrvává drobná píštěl, převaz doma, naše kontrola provedena 2x

Obr. 22 - po 140 dnech zhojeno

Pacient s rodinou spolupracovali, v těchto 31 dnech byl ošetřen na ambulanci 2x, vybaven materiálem. Rodina se podílela na převazech i finančně. Dále už jsme kalkulaci neprováděli. Pokud by pacient došel do fáze vyčištění, možná by následovala plastika, která představuje další hospitalizaci a další finanční náklady, což u každého pacienta není možné.

Vždy záleží na konkrétní situaci. Pacient je velmi spoko-

jen, nebyla nutná plastika, které se velmi bál.

Sakrum je zhojeno mírnou prohlubeninou, ale jinak vše proběhlo bez komplikací.

Miroslava Sedláková vedoucí přímé péče Centrum soc. služeb pro seniory Pohoda Bruntál sedlakova@centrum-pohoda.cz

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE / 47

Prostředky k ošetřování ran

Prostředky k ošetřování ran a jejich kombinace Kazuistika – lokální ošetření cirkulárního defektu Výběr vhodného terapeutického postupu hojení ran je jedním ze základních pilířů procesu hojení. V současné době máme k ošetřování ran celou řadu materiálů a technologií, které nám umožňují vybrat pro konkrétního pacienta léčbu „na míru“.

V

olba správného terapeutického postupu v péči o ránu není lehký úkol. Jeho zvládnutí je prvním krokem k úspěšné léčbě. Správná volba krytí a metod vychází vždy z aktuálních požadavků rány, komplexních vlastností zvoleného krytí a tolerance pacientem. Nejlepších výsledků v léčbě ran můžeme dosáhnout v případě kombinování jednotlivých metod a terapeutických materiálů. Jako příklad uvádíme kazuistiku pacientky – lokálního ošetření cirkulárního defektu na dolní končetině.

Kazuistika

PŘÍLOHA ZDRAVOTNICTVÍ

Pacientka 67 let – přeložena z okresní nemocnice s Dg. Systémové onemocnění pojiva s rysy CREST syndromu, zánětlivá nekrotizující vaskulitida levé dolní končetiny (obr. 1).

Prvním krokem k rozpuštění nekrózy byla aplikace hydrogelu (obr. 2).

K odstranění nekrotické tkáně byly během hospitalizace použity ve vzájemné kombinaci jednotlivé metody débridementu.

Na operačním sále byla provedena rozsáhlá nekrektomie (obr. 3).

Jedním z terapeutických postupů byly obklady oplachovým roztokem Prontosan a aplikace antimikrobiálního pěnového krytí Kendall AMD z důvodu bakteriálního osídlení rány Pseudomonas aeruginosa (obr. 4).

K odstranění povlaků a avitální tkáně byl použit ultrazvukový čistič ran SonicOne, ošetření tímto přístrojem je mnohem šetrnější, méně traumatizující ve srovnání s chirurgickým débridmentem. (obr. 5, 6). Nákup přístroje byl podpořen projektem OPPK „Materiálně technická základna pro výzkum

Obr. 1 Nekrotizující vasculitida

48 /

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

v oblasti diagnostiky a léčby civilizačních a onkologických onemocnění a jejich závažných rizik ve VFN v Praze“, reg. č.

CZ.2.16/3.1.00/24012, spolufinancovaným z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Následujícím krokem v ošetření rány byla aplikace podtlakové terapie. Díky podtlakové terapii dochází ke kontinuálnímu odvodu exudátu, čištění rány, odvodu toxinů a redukci choroboplodných zárodků, dochází ke stimulaci granulační tkáně, zlepšení prokrvení rány a snížení otoku (obr. 7, 8).

Dalším krokem byla aplikace dermoepidermálního kožního štěpu, který byl odebrán ze stehna téže končetiny a následné přiložení podtlakové terapie (obr. 9, 10, 11).

Díky kombinaci terapeutických metod se podařilo zhojit rozsáhlý defekt (obr. 12), ale hlavně podpořit psychický stav pacientky i její rodiny.

Péče o nehojící se ránu je interdisciplinárním problémem, který je velmi složitý a zahrnuje mnoho specifických činností. Mezi základní postupy patří vlastní péče o ránu, výběr vhodných terapeutických materiálů a metod hojení ran. Nesmí se však opomíjet celkový stav pacienta.

Mgr. Lucie Dolejší, PhDr. Dagmar Škochová, MBA Dagmar.skochova@vfn.cz, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze

Obr. 2 Aplikace hydrogelu

Obr. 3 Chirurgicky debridement

Obr. 4 Infekce v ráně

Obr. 5 Ošetření přístrojem SonicOne

Obr. 6 Rána po ošetření SonicOne

Obr. 7 Aplikace podtlakové terapie

Obr. 8 Podtlaková terapie

Obr. 9 Odběr kožního sťěpu

Obr. 10 kožní šťěp

Obr. 11 Aplikace podtralove terapie - pěna

OŠETŘOVATELSKÁ obr. 12 rána před propuštěním pacientky

PÉČE / 49

Portál Dekubity.eu

Portál Dekubity.eu Portál k prevenci proleženin (dekubitů) podporovaný Odborem ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů MZ ČR, hlavní sestrou ČR a odborně garantovaný Českou společností pro léčbu ran a sekcí hojení ran při České asociace sester.

PŘÍLOHA ZDRAVOTNICTVÍ

E

vropský poradní panel pro otázky dekubitů (European Pressure Ulcers Advisory Panel - EPUAP), který se zaměřuje na prevenci a léčbu dekubitů v evropských zemích a zemích evropské unie, organizoval v roce 2013 osvětovou kampaň pod názvem „Stop dekubitům“. Tato kampaň si kladla za cíl edukovat zdravotníky v moderních přístupech prevence a v léčbě dekubitů a zároveň zvýšit povědomí laické veřejnosti o tomto problému. V rámci této kampaně vznikla iniciativa pro podporu prevence a léčby dekubitů a 21. listopad byl pro rok 2013 vyhlášen Dnem dekubitů. Česká republika se rovněž k této aktivitě přihlásila.

V roce 2014, na základě iniciativy pro prevenci a léčbu dekubitů v České republice, pořádalo Ministerstvo zdravotnictví s dalšími subjekty dvě diskusní konference u kulatého stolu, které měly přispět ke zlepšení a prohloubení spolupráce při řešení této závažné problematiky. Symbolika kulatého stolu byla vybrána proto, že umožňuje rovnost všech účastníků,

50 /

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

pomáhá bourat pomyslné bariéry a vnáší nový rozměr do vzájemných vztahů.

Problematika prevence vzniku dekubitů u hospitalizovaných pacientů byla též navržena do rezortních bezpečnostních cílů Ministerstva zdravotnictví.

Veškeré realizované a plánované aktivity směřují k naplnění následujících priorit: µµ potřebě průběžně zvyšovat povědomí o problematice prevence a léčby dekubitů nejen mezi zaměstnanci nemocnic a managementy poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb, ale i laické veřejnosti formou seminářů, školení, konferencí, porad, publikací a tištěných informačních materiálů (letáků, brožur aj.); µµ zajištění edukace všech osob, které jsou vystaveny riziku vzniku dekubitů a zařadit školení zaměstnanců v oblasti hodnocení rizika vzniku dekubitů, správného rozlišování

jejich stupňů, vedení dokumentace a správné ošetřovatelské péče; µµ povinnému zavedení systému evidence rizika a výskytu dekubitů poskytovateli zdravotních služeb, včetně informovanosti personálu o hlášení vzniku dekubitů bez obav z postihu zdravotnického pracovníka za nahlášení této „nežádoucí“ události. Tento jednotný systém hlášení by měl být považován za všeobecně uznávaný postup, který by byl součástí požadavků na splnění indikátorů kvality péče; µµ vybudování jednotného systému evidence dekubitů na národní úrovni tak, aby byl efektivní, akceptoval požadavky klinické praxe, nebyl nepřiměřenou administrativní zátěží pro přímé poskytovatele péče a vycházel z revize dosavadních zkušeností; µµ podpoření vzdělávání v problematice dekubitů jako povinné součásti v kvalifikačním i celoživotním vzdělávání zdravotnických pracovníků, které musí být založeno

µµ

µµ

µµ

µµ

na nejnovějších poznatcích a technologiích pro zajištění kvalitní a bezpečné péče; systémovému přispění k možnostem v rozhodování o preventivních, ošetřujících a léčebných procesech v souvislosti s problematikou dekubitů vzdělanými a kompetentními sestrami a dalšího ošetřujícího personálu v přímé péči; zajištění edukace laiků, kteří pečují o své blízké v domácím prostředí systematickou tvorbou podpůrných informačních materiálů s vědecky podloženými informacemi a radami, k vytvoření podpůrné komunitní sítě; vybudování bezplatného přístupného zdroje vědecky podložených informací a instrukcí pro odbornou i laickou veřejnost v prevenci a péči o pacienty s dekubity s průběžnou aktualizací; analýze nákladů na léčbu dekubitů na národní úrovni, srovnání s efektivitou preventivních opatření v zahraničí a následným řešením úhrady preventivních opatření, protože se bezesporu jedná o levnější variantu, než jakou je vlastní léčba dekubitů.

WEBOVÝ PORTÁL WWW.DEKUBITY.EU

Webový portál je jednou z realizovaných priorit a zároveň umožňuje naplnění dalších vytyčených cílů. Je

otevřený všem námětům, podnětům a informacím, které je možné zasílat na email: dekubity@nconzo.cz.

Webový portál je připraven pro použití i na mobilních zařízeních (tablet, mobilní telefon apod.) Pro použití je nutné mít nainstalován v zařízení webový prohlížeč (FireFox, Explorer atd.). Tematicky je webový portál rozdělen do dvou kategorií pro: • laickou veřejnost • odbornou veřejnost Sekce Informace pro veřejnost obsahuje základní údaje o kůži, charakteristiku proleženin, problematiku prevence, ošetřování a využíváni léčebných prostředků.

Nedílnou součástí je i velmi opomíjená oblast výživy. Cílem je průběžně zvyšovat povědomí o problematice prevence a léčby dekubitů u laické veřejnosti a přinášet informace o nových možnostech. Laická veřejnost může také prostřednictvím emailu dekubity@nconzo. cz pokládat dotazy, které budou zodpovězeny odborníkem a budou uveřejněny na hlavní stránce portálu Časté dotazy.

Sekce Informace pro zdravotníky přináší aktuální novinky z problematiky prevence a léčby dekubitů. Zdravotničtí pracovníci získají prostřednictvím portálu přístup k základním

evropským doporučením k prevenci, ošetřování a léčbě dekubitů. Pokyny uveřejněné v doporučení jsou založené na vědecky podložených informacích, tudíž představují nejlepší současné preventivní a léčebné postupy v této oblasti. Tato příručka je určena zdravotnickým pracovníkům, kteří hledají rychle dostupné informace o péči o pacienty v klinickém prostředí. Tato doporučení se mají realizovat s ohledem na kulturní zvyklosti a respekt k pacientovi, v souladu s principy ochrany, participace a partnerského vztahu. Velmi důležitou součástí portálu je získání dalších informací nejen k mezinárodním aktivitám, ale i k možnostem vzdělávání a akcím k problematice prevence a léčby dekubitů. Zdravotničtí pracovníci ocení i vytvoření moderovaného diskuzního fóra na hlavní stránce portálu. Diskuzní fórum mohou využít pro konzultace v oblasti prevence a léčby dekubitů, použití prostředků k hojení.

Portál je spravován a provozován Národním centrem ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů (NCO NZO) Brno.

PhDr. Michaela Hofštetrová Knotková Ing. Lukáš Holešovský NCO NZO Brno hofstetrova@nconzo.cz

Cena hejtmana Plzeňského kraje za společenskou odpovědnost Plzeňského kraje 2014 Centrum pečovatelských a ošetřovatelských služeb Město Touškov získal 3. místo v kategorii veřejný sektor.

Ocenění převzala dne 3. 6. 2015 od hejtmana Plzeňského kraje Václava Šlajse ředitelka organizace Lenka Šeflová a za zřizovatele příspěvkové organizace CPOS MT starostka Iveta Zajíčková. „Dokážeme působit na trhu stejně kvalitně, odpovědně a splnit přísné požadavky jako firmy a podnikatelský sektor,“ řekla paní starostka při přebírání ocenění. „Velice si vážím hodnocení od hodnotitelů, zejména za milá povzbuzující slova hejtmana Plzeňského kraje Václava Šlajse a místopředsedy pro strategii NPK doc. Ing. Zdenka Vorlíčka, CSc. Významné poděkování patří také MUDr. Janě Bradáčové, garantce projektu Ceny kvality v sociální péči, která mne svou energií, empatií a obrovskou zkušeností dokázala podpořit a motivovat k životní změně, přijímat výzvy s nadšením a nebát se říci si, že jsme dobří,“ dodala ředitelka oceněného zařízení Lenka Šeflová.

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE / 51

• DOPLNĚNÍ ENERGIE1,2 • PODPORA ZOTAVENÍ1,2 • ZPOMALENÍ, ZASTAVENÍ NECHTĚNÉHO HUBNUTÍ1,2

ENSURE PLUS

SÍLA CHUTI

Kompletní, energetická výživa k doplnění nebo jako náhrada běžné stravy.

Preferována pacienty pro svoji chuť a senzorické vlastnosti.

Podobný přípravek

ENSURE PLUS

ROZDÍL

Objem

200 ml

220 ml

+10 %

Energie

300 kcal

330 kcal

+10 %

12 g

13,75 g

+14,6 %

3,4

Srovnání obsahu živin s podobným přípravkem o objemu 200 ml: 1,5

VÍCE ENERGIE

Bílkoviny

VÍCE BÍLKOVIN

LEPŠÍ CHUŤ

Příchutě:

Banán

Vanilka

Čokoláda

Jahoda

Lesní ovoce

Doporučená dávka: k doplnění stravy: 1-3 balení denně, jako kompletní náhrada stravy 6-7 balení denně.

Neobsahuje lepek ani klinicky významné množství laktózy.

ENS/05/15/02/00

Reference: 1. Produktová informace Ensure Plus. 2. Stratton RJ et al. Wallingford: CABI Publishing; 2003. 3.

Ozcağli TG at al. Turk J Gastroenterol 2013; 24 (3): 266-272. 4. Data on fi le Abbott Laboratories Ltd., 2009. (SUSTAIN Study, Stage 2). 5. Produktová informace Nutridrink.

www.vyzivapropacienty.cz Abbott Laboratories, s.r.o., Evropská 2591/33d, 160 00 Praha 6