Ošetřovatelská péče

v sociální péči

21. 10. 2014 str. 4

geriatrika:

cena kvality

pomoc pro stárnoucí organismus

Speciál zima 2014

Česko-slovenský časopis sociálních služeb

str. 30

PÉČE

OŠETŘOVATELSKÁ

příloha zdravotnictví str. 48

agentury domácí projektový péče na management: slovensku praktický příklad str. 40 str. 20

tiráž Vážení čtenáři, ve speciálním zimním rozšířeném vydání se kromě podrobných výsledků letošní Ceny kvality v sociální péči, za jejíž zdárný a také laskavý a bezproblémový průběh vám všem děkujeme, setkáte také po dlouhé době opět se slovenštinou. Dávné rozhodnutí redakce začalo nabírat konkrétní obrysy po setkáních s mnoha lidmi z branže a sami jsme byli překvapeni, jak rychle a hladce jsme se se všemi slovenskými kolegy, ba i institucemi a úředními orgány, domluvili a jak přátelské a vstřícné bylo navázání spolupráce. Věříme, že budete články slovenských kolegů číst rádi.

Olga Svobodová, šéfredaktorka Vážení čitatelia, vážení poskytovatelia sociálnych služieb, pred nedávnom ma oslovila vydavateľka časopisu Ošetřovateľská péče, rodená Slovenka, MUDr. Bradáčová s ponukou, prezentovať zariadenia sociálnych služieb zo Slovenska. Potešila som sa. Sme v období, kedy sa veľa hovorí o poskytovaní ošetrovateľských výkonov, ich preplácaní zdravotnými poisťovňami a vôbec o celom systéme poskytovania zdravotných výkonov pre klientov, ktorým sa poskytuje dlhodobá starostlivosť. Nemáme platformu prostredníctvom ktorej by sme mohli oboznámiť ostatných s tým, ako sme sa popasovali s touto zložitou problematikou a kde by sme možno získali dobrý príklad ako to robia v iných zariadeniach. Preto som veľmi rada, že budeme mať možnosť prezentovať svoje služby pre odbornú aj laickú verejnosť v časopise Ošetřovatelská péče. Odporúčam Vám všetkým do pozornosti možnosť napísať pozitívne skúsenosti o svojej práci.

Na Slovensku sa nám podarilo presadiť legislatívne zmeny, ktoré vytvorili predpoklad, aby sa mohlo 9 ošetrovateľských výkonov, ktoré poskytujeme alebo zabezpečujeme v zariadeniach sociálnych služieb, hradiť zo zdravotného poistenia klientov. To je pozitívna správa, ak by bol systém nastavený tak, že by to bolo reálne možné. Väčšinu podmienok sme dokázali splniť. Veď máme prijaté kvalifikované sestry, máme odborného garanta s predpísaným vzdelaním na vykonávanie ošetrovateľských výkonov, máme aj predpísané materiálno – technické podmienky. Ale nikdy by sme nedokázali získať na Úrade pre dohľad nad zdravotnou starostlivosťou kód poskytovateľa. Keď sme na to začali poukazovať, dostali sme predbežnú informáciu, že od zariadení sociálnych služieb túto podmienku nebudú zdravotné poisťovne vyžadovať. To je veľmi pozitívne. Som veľmi rada, že sa nám to, za účinnej pomoci médií, podarilo. Je to také malé svetielko nádeje, že sa veci pohli správnym smerom. Želám Vám, aby bol tento časopis pre Vás možnosťou písať o príkladoch dobrej praxe pri poskytovaní sociálnych a zdravotných služieb pre našich klientov. Želám Vám krásne, spokojné Vianoce a veľa dobrých správ v nasledujúcom roku.

Milada Dobrotková, predsedníčka Asociácie poskytovateľov sociálnych služieb v SR

Obsah

strana

Cena kvality v sociální péči 4 Rozhovor s ředitelkou Centra pečovatelských a ošetřovatelských služeb Města Touškov 12 Generální partner o Ceně kvality v sociální péči 15 Ocenění kvality sociálních služeb na Slovensku 16 Co mi je? Leukémie! 17 Nebe zpečné hry 18 Ados ako súčasť ambulatnej zdravotnej starostlivosti na slovensku 20 Prístup k dekubitom v kontexte manažérstva kvality 24 Krátkodobá paměť a jak ji cvičit 28 Léčivé rostliny a houby využívané jako geriatrika 30 Nevšední dopoledne na zámku Břežany 33 Veřejné opatrovnictví 34 Projektový management v praxi 40 Dědičnost jako riziko 42 Suchá a podrážděná kůže 46 Imobilizační syndrom na traumatologickém oddělení 48 Konverze stomických pomůcek v průběhu následné péče 50 Bezpečnost pracovníků ve zdravotnictví: 52 Význam dokumentace pro zajištění kontinuity péče: 56

Ošetřovatelská péče Speciál zima 2014 Odborný časopis pro pobytové a terénní sociální služby MK ČR E 19833 / ISSN 2336-1603 Adresa: SIVILIANIA s.r.o., Lidická 51, 602 00 Brno Šéfredaktor: Mgr. Olga Svobodová, e-mail: sefredaktor@ osetrovatelskapece.cz Prezidium časopisu: Ing. Milada Dobrotková, předsedkyně Asociacia poskytovatelov socialnych sluzieb v SR Mgr. Františka Ertlová, vedoucí Odboru řízení kvality a rozvoje celoživotního vzdělávání NCO NZO Mgr. Marie Marková, PhD., Oddělení výzkumu a mezinárodních vztahů NCO NZO Mgr. David Pospíšil, ředitel odboru sociálních služeb MPSV Mgr. Libuše Roytová, ředitelka Diakonie ČCE Praha Redakční rada PhDr. Danuše Formiczewová, ředitelka Domova u fontány Mgr. Marcela Hauke, ředitelka PS Dvůr Králové nad Labem Miroslava Chodurová, ředitelka Domova Odry Miloslava Machovcová, ředitelka FCH Neratovice Mgr. Dana Prudíková, PhD, ředitelka Kabinetu vedoucího Úřadu vlády ČR

Miroslava Sedláková, vrchní sestra Domov Pohoda Bruntál Mgr. Alena Šmídová, hlavní sestra ČR, ředitelka odboru ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických povolání MZ Bc. Ludmila Tomešová, DiS., vedoucí terénních programů CSSP Praha Grafická úprava: Pavel Jaloševský Celoroční předplatné: Předplatné se automaticky prodlužuje.

390 Kč/15 € info: Jednotlivá čísla pro ČR 75 Kč, SR 3 € KONTAKT PŘEDPLATNÉ predplatne@osetrovatelskapece.cz KONTAKT INZERCE: inzerce@siviliania.cz, tel.č.: 774 615 131 Foto titulní strany a fota bez uvedení autora: fotobanka Shutterstock Podepsané články vyjadřují názory autorů a nemusí se ztotožňovat se stanoviskem vydavatele a redakce. Kopírování, další publikování nebo rozšiřování kterékoliv části časopisu lze pouze se souhlasem vydavatele. Nevyžádané rukopisy se nevracejí.

Redakce si vyhrazuje právo na stylistické úpravy a krácení článků. Redakce nezodpovídá za jazykovou správnost, obsah a formu inzerátů, současně se nemusí ztotožňovat s obsahem reklamních článků.

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

3

Cena kvality v sociální péči

CENA KVALITY v sociální péči 21.10. 2014 / Rytířský sál Senát Parlamentu České republiky Cena kvality v sociální péči je neziskový projekt, jehož vyhlašovatelem je časopis Ošetřovatelská péče a již devátým rokem je jeho cílem hledat, podporovat a morálně oceňovat ty jednotlivce a instituce, kteří vytvářejí komfortní prostředí a stabilní zázemí pro uživatele svého zařízení sociální péče; svým přístupem k práci potvrzují, že kvalita je především v profesionalitě a osobním přístupu. Projekt se ihned po pilotním ročníku v roce 2004 stal Strategickým projektem Národního programu podpory kvality v ČR, čímž získal nejvyšší možný kredit v aktivitách národní politiky kvality. Slavnostní finálové odpoledne je dlouhodobě organizováno pod gescí Rady kvality a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu ČR v Senátu Parlamentu. Záštitu nad projektem převzala první dáma, paní Ivana Zemanová.

Moderátor akce Jiří Václavek s vítězi Ceny kvality.

V

letošním roce přišlo do redakce časopisu Ošetřovatelská péče rovných 100 nominací, z nichž bylo po vyloučení duplicit neúplných nominací hodnoceno celkem 84 zařízení a jednotlivců. Součástí udílení Cen kvality je i každoroční jmenování Osobnosti sociálních služeb a udílení Cen sympatie. Představujeme vám vítěze jednotlivých kategorií, jimž gratulujeme a všem zúčastněným děkujeme za vytvoření skvělé atmosféry v nádherném prostředí Rytířského sálu.

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

4

Cena kvality v sociální péči

Poskytovatelé pobytových sociálních služeb pro seniory

CENA KVALITY Nový domov, p.o., Karviná

N

ový domov v Karviné se stará celkem o téměř 200 uživatelů, a to ve dvou typech služeb: domově pro seniory a domově se zvláštním režimem. Jedna část zařízení již prošla humanizací a je tedy přizpůsobena zcela imobilním uživatelům služby. Nejvyšší ocenění získal Nový domov především za velmi osobní přístup k jednotlivým uživatelům, pestrou nabídku terapeutických i volnočasových aktivit a v neposlední řadě za aktivní zapojení se do mnoha projektů. Sami zaměstnanci často vzpomínají na hodnocení, jež jim nechtěně udělila jedna z uživatelek, která se po delší hospitalizaci vrátila do domova se slovy: „Konečně jsem zase doma.“ Společenských akcí domova – plesů, mikulášských, bohoslužeb ad. – se účastní i senioři bydlící v Karviné, což je důkazem výborně fungující socializace uživatelů domova. Ti mají naopak možnost se zaměstnanci či dobrovolníky navštěvovat např. okolní kostely, regionální knihovnu či využívat služby města

Eva Cholewová ředitelka Nového domova v Karviné, vítěze v kategorii Poskytovatelé pobytových sociálních služeb pro seniory.

Karviné. Cenu kvality v kategorii poskytovatelé pobytových sociálních služeb pro seniory získal Nový domov za komplexní snahu vytvořit pro své uživatele opravdový domov, a to v souladu jak se zásadami standardů kvality, tak i lidského přístupu kolektivu zaměstnanců. Cenu kvality získává zařízení v rok, kdy slaví 55. výročí své existence.

Čestné uznání Domov V Podzámčí, Chlumec nad cidlinou

V

malebném prostředí blízko zámku a zámecké zahrady v Chlumci nad Cidlinou se o 48 uživatelů stará tým zaměstnanců Domova V Podzámčí. Nejen okolní prostředí, ale především domácká atmosféra domova, entuziazmus personálu a rozmanitost volnočasových aktivit šitých uživatelům na míru, přesvědčili hodnotitele o udělení čestného uznání v kategorii Poskytovatelé pobytových sociálních služeb pro seniory. Domov pro své uživatele zajistil nejen pravidelnou canisterapii, cvičení s dětmi z mateřských škol, jež se ukázalo jako oboustranně nesmírně přínosné a emočně obohacující, ale pravidelně pořádá

koncerty, četby, přednášky či setkání se studenty. Domov V Podzámčí se zaměřuje na práci s imobilními uživateli, jen v tomto roce se podařilo díky pečlivé rehabilitaci obnovit hrubou motoriku u tří z nich. Příbuzní uživatelů služby, o niž je v kraji obrovský zájem, oceňují neomezený přístup do domova, a tím pádem možnost, trávit se svými blízkými tolik času, kolik je možné. Domov V Podzámčí získal čestné uznání za mimořádně citlivý, individuální a především domácí atmosféru vytvářející přístup k uživatelům.

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

5

Cena kvality v sociální péči

Poskytovatelé terénních sociálních služeb pro seniory

CENA KVALITY Centrum pečovatelských a ošetřovatelských služeb Město Touškov

J

edním z největších poskytovatelů terénních sociálních služeb Plzeňského kraje je Centrum pečovatelských a ošetřovatelských služeb Města Touškova s více než 850 uživateli. Udělení Ceny kvality v sociální péči v kategorii Poskytovatelé terénních sociálních služeb pro seniory je důkazem, že i takto velký poskytovatel, působící ve 30 obcích s více než 60 zaměstnanci na všech úrovních – od managementu až po zaměstnance „na dohodu“ – může umožňovat svým uživatelům vybrat si kvalitní službu. Ředitelka klade velký důraz na práci týmu – od koordinátorek jednotlivých středisek až po pečovatelky v přímé péči. Její snaha je znát, neboť zaměstnanci jsou se svým zaměstnavatelem identifikováni, sami vymýšlejí akce pro uživatele (ples, shánění příspěvků do tomboly atp.) a snaží se zapojit občany i své rodinné příslušníky do společenských akcí. O kvalitě poskytovaných služeb mluví sám za sebe i fakt, že jen minimum uživatelů je předáváno do nemocnic či LDN, většinu z nich CPOS doprovodí až k odchodu ze života bez nutnosti využití jiného typu služby. Cenu kvality udělují hodnotitelé

Ing. Miroslav Vázler, zástupce generálního partnera Kimberly-Clark s.r.o., značky Depend, předává ocenění ředitelce vítězného zařízení v kategorii Poskytovatelé terénních sociálních služeb pro seniory Lence Šeflové z CPOS Města Touškov.

s důrazem na kvalitní manažerskou práci ředitelky a především jejího skvělého týmu, který vybudoval jednu z nejoblíbenějších služeb v kraji.

Čestné uznání Centrum sociálních služeb Kojetín, p.o

O

celkem sto uživatelů je schopen se postarat tým pečovatelek ředitelky Centra sociálních služeb v Kojetíně.

Svým uživatelům poskytují především terénní pečovatelské služby, ale jsou schopni zajistit i ambulantní péči. O dobré praxi svědčí absence jakékoli stížnosti na službu od jejího založení v roce 2008. Naopak, občané města Kojetín si přejí být obsluhováni především CSS, což se nejen ředitelce, ale i samotným pečovatelkám a sociální pracovnici

potvrzuje i v době osobního volna, kdy je na ulici oslovují lidé buď s poděkováním za péči o příbuzného člena rodiny, nebo naopak s žádostí o poskytnutí péče. Jednou za dva roky jezdí všichni zaměstnanci na společný víkend, aby předešli syndromu vyhoření a prohloubili přátelské vazby.

Doufáme, že i toto čestné uznání v kategorii Poskytovatelé terénních sociálních služeb pro seniory bude motivací pro další skvěle odváděnou práci, tentokrát od odborné poroty.

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

6

Cena kvality v sociální péči

Poskytovatelé sociálních služeb pro děti

Čestné uznání MSSS v Mostě – p.o.

D

enní dětský rehabilitační stacionář městských sociálních služeb v Mostě poskytuje péči dětem ve věku od jednoho roku, původně bylo horní hranicí dovršení 15 let, na žádost rodičů byla tato hranice posunuta až k 17. Cílovou skupinou jsou děti s kombinovaným postižením, jimž je poskytována komplexní rehabilitační péče, ale samozřejmě také výchovná a sociální péče během pobytu. Zařízením prošly stovky dětí, jež se díky skvělé péči mohly zařadit mezi své vrstevníky. Unikátní je přístup k práci všech zaměstnanců, jejichž společným mottem je přistupovat ke každému dítěti jako ke svému a zdravému. Není divu, že se služba stala v Ústeckém kraji vyhlášenou a zaměstnanci

právem slýchají chválu nejen od odborníků a lékařů, ale především od bývalých Jaroslava Puntová, vedoucí MSSS klientů, kteří se ke v Mostě přebírá ocenění z rukou Ing. službě rádi a dlouhá Jana Taraby, ředitele Národního léta hlásí. Za nesmírstřediska podpory kvality. ně obětavou, profesionální a citlivou práci bylo službě uděleno čestné uznání v kategorii Poskytovatelé sociálních služeb pro děti.

Čestné uznání Ratolest Brno, o.s.

S

ociálně aktivizační program občanského sdružení Ratolest Brno nabízí podporu a pomoc rodinám s dětmi, které se nacházejí v obtížné životní situaci, v jejímž důsledku je ohrožen zdravý vývoj dítěte. Cílem služby je prostřednictvím odborné pomoci a dlouhodobého vedení rodiny zajistit, aby děti mohly vyrůstat se svými rodiči v bezpečném a podnětném prostředí. Program SAP si v Brně vybudoval své dobré jméno vysokou mírou profesionality, zajištěnou nejen odborníky, ale i vyškolenými dobrovolníky. Heslem všech spolupracujících je: „Nedávej ryby, ale nauč je chytat.“ S tímto nelehkým, avšak účinným přístupem se daří ročně poslat mnoho rodin, tedy rodičů, dětí, ale i prarodičů a širší rodiny, s níž zaměstnanci při své práci v terénu pracují, na správnou cestu. Čestné uznání v kategorii Poskytovatelé sociálních služeb pro děti je oceněním velkého nasazení celého týmu a poděkováním za jejich doposud skvěle odváděnou práci.

Generální partner

Hlavní partner

Ing. Jan Taraba, ředitel Národního střediska podpory kvality, předává ocenění Mgr. Lucii Šmerdové, vedoucí Sociálně aktivizačního programu pro rodiny s dětmi Ratolesti Brno.

Partneři projektu

T PRODUCTION REKLAMNÍ A KONCERTNÍ AGENTURA

HUDEBNÍ VYDAVATELSTVÍ

Mediální partneři

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

7

Cena kvality v sociální péči

Poskytovatelé sociálních služeb pro osoby ohrožené sociálním vyloučením

CENA KVALITY PS Města Dvůr Králové nad Labem, Azylový dům Žofie

S

ociální služba „azylový dům“ poskytovaná v Domě Žofie zahájila svou činnost v dubnu 2011 jako důsledek řešení problematiky bezdomovectví v jinak poklidném 16tisícovém městečku Dvůr Králové nad Labem. Ke své činnosti využívá zrekonstruované přízemí bývalého domu s pečovatelskou službou s šesti pokoji a deseti lůžky. Zřízení azylového domu a poskytování služeb s tím souvisejících nebylo snadné, okolí dávalo vedení pečovatelské služby najevo, že azylový dům není ve městě žádoucí, ředitelka bojovala s předsudky a negativním přístupem. Nyní, po třech letech fungování, je možné na akcích domu Žofie vidět nejen jeho klienty, ale i občany města a bezprostřední sousedy.

Tím, že azylový dům nechce suplovat funkci ubytovny a své klienty si vybírá, se podařilo s okolím vytvořit přátelský a partnerský vztah a zřízení této služby osvětově působí nejen ve Dvoře Králové nad Labem, ale v celém kraji. Za tvrdou práci, pevnou vůli a profesionálně odváděné služby

Ředitelka PS Dvůr Králové nad Labem Mgr. Marcela Hauke a Bc. Lucie Chaloupková, vedoucí azylového domu Žofie, vítěze v kategorii Poskytovatelé sociálních služeb pro osoby ohrožené sociálním vyloučením, se senátorkou Boženou Sekaninovou.

byla udělena Cena kvality v kategorii poskytovatelé sociálních služeb pro osoby ohrožené sociálním vyloučením.

OSOBNOST ROKU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Jindra Pavlicová Paní Jindřiška Pavlicová pracovala více než třicet let jako zdravotní sestra ve Vojenské fakultní nemocnici a také IKEMu. Poté se stala na osm let Hlavní sestrou ČR a v této funkci udělala nesmírně mnoho pro ošetřovatelské obory, a to nejen ve zdravotnictví, ale i v sociálních službách. Před jejím nástupem neexistovala žádná koncepce ošetřovatelských služeb, díky jejímu působení se začalo aktivně pracovat na standardech ošetřovatelské péče, jež se postupně staly základním stavebním kamenem pro akreditaci zařízení. Paní Jindřišku Pavlicovou je možné bez přehánění považovat za klíčovou osobu v přístupu ke kvalitě ošetřovatelství v sociálních službách v České republice, za což jí bylo uděleno ocenění Osobnost roku v sociální péči.

Osobnost roku Jindřiška Pavlicová s garantkou projektu MUDr. Janou Bradáčovou, MBA

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

8

Cena kvality v sociální péči

CENA SYMPATIE Anna Foltýnová, pečovatelka v PS při Charitě Zábřeh Paní Foltýnová pracuje jako pečovatelka v terénu při Charitě Zábřeh. Její práce spočívá převážně v hygienické péči o imobilní a těžce imobilní klienty. Velmi významnou částí její práce je péče o nevidomou paní, které se denně věnuje – v rámci reminiscence, které se společně po chvilkách věnují, jí paní Anna Foltýnová pomohla namluvit CD s jejími vzpomínkami. Kolegové i nadřízená oceňují její obrovské nadšení pro práci i mimopracovní aktivity. Ochrnuté klientce ve svém osobním volnu zorganizovala výlet na oblíbené místo, jiné uživatelce splnila tajný sen, když ji – opět v době svého volna – vzala na adventní koncert. Paní Anna Foltýnová získala za svou obětavost a laskavost k uživatelům Cenu sympatie.

Cena sympatie: Anna Foltýnová z Charity Zábřeh s Ing. Miroslavem Vázlerem.

Jiřina Stiborová, pečovatelka CPOS města Touškov Paní Jiřina Stiborová pracuje jako pečovatelka již dvacet let, dříve především v terénu. Dnes je zaměstnána jako pečovatelka v domě s pečovatelskou službou, zároveň jako správcová domu a navíc v něm i bydlí, a proto je uživatelům k dispozici doslova ve dne v noci. Nikdy neodmítne vyhovět prosbám uživatelů, sama aktivně organizuje volnočasové akce pro klienty a účastní se jich. Velmi často pracuje nad rámec svých skutečných povinností. Pro svou práci je tak zapálená, že nadšení z ní předala i své dceři a nyní jsou profesní kolegyně. Paní Stiborová ke své práci přistupuje zodpovědně, profesionálně, ale především lidsky, za což získala Cenu sympatie.

Mgr. Zdeněk Honz, člen Rady Plzeňského kraje pro oblast sociálních věcí, gratuluje laureátce Ceny sympatie Jiřine Stiborové z CPOS Města Touškov.

Alena Stoklasová, kuchařka, Domov u fontány Přelouč Paní Alena Stoklasová pracuje v Domově u fontány již 32 let. Pracovní pozici kuchařky v domově pro seniory nechápe pouze jako běžné zaměstnání, ale jako poslání; navíc se svým přístupem k tématu „jídlo pro seniory“ vysoce vymyká běžnému standardu těchto provozů. Účastní se aktivně výměnných pobytů s jinými institucemi, kde se učí vařit nová jídla, která potom implementuje do jídelníčku Domova u fontány. Od letošního roku je propagátorkou tzv. „jídla do ruky“, jež v kontextu sociálních služeb označuje stravu upravenou tak, aby i uživatelé s omezenými motorickými schopnostmi mohli samostatně a s potěšením jíst, aniž by utrpěla lidská důstojnost. Tato jídla, která jsou na přípravu mnohem náročnější než běžná úprava stravy, připravuje pro uživatele pravidelně jedenkrát týdně. Za nadstandardní přístup ke své práci a jako důkaz, že i personál nezařazený do přímé péče může v mnohém ovlivnit kvalitu poskytovaných služeb a komfort pobytu uživatelů, byla paní Stoklasové udělena Cena sympatie.

Generální partner

Hlavní partner

Cena sympatie: Alena Stoklasová z Domova u fontány v Přelouči přijímá gratulaci Ing. Vázlera.

Partneři projektu

T PRODUCTION REKLAMNÍ A KONCERTNÍ AGENTURA

HUDEBNÍ VYDAVATELSTVÍ

Mediální partneři

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

9

Cena kvality v sociální péči

Mgr. Blanka Laboňová, ředitelka CSS Kojetín Paní ředitelka Laboňová pracuje v sociálních službách šest let, do nichž přešla s téměř dvacetiletou praxí ve státní správě. Na pozici ředitelky si okamžitě začala doplňovat vzdělání v sociální oblasti, byť to bylo nad rámec jejích povinností, ve svém volném čase se jí tak podařilo dokončit plnohodnotné vzdělání nikoli pouze manažerské, ale především praktické, a to až na takové úrovni, že dnes může oficiálně pracovat jako pečovatelka. Jak sama říká: „Jsme malé zařízení a chtěla jsem, abych v případě potřeby mohla nemocnou kolegyni kvalifikovaně a oficiálně zastoupit.“ Za neobvykle zodpovědnou ukázku dobrého vedení zaměstnanců, jimž jde prokazatelně příkladem, si paní Blanka Laboňová zasloužila získání Ceny sympatie.

Cena sympatie: Blanka Laboňová, CSS Kojetín.

Jarmila Ťuhýčková, aktivizační pracovník DpS Buchlovice Duchem aktivizačního oddělení v Domově pro seniory v Buchlovicích je již 12 let paní Jarmila Ťuhýčková. V rámci volnočasových aktivit vytváří s uživateli výzdobu celého zařízení, včetně pokojů uživatelů dle jejich osobních přání. Má velké estetické cítění, díky němuž personál, uživatelé i návštěvníci domova v každé roční období mohou obdivovat novou výzdobu, často z přírodních materiálů, která dodává zařízení přátelskou, rodinnou a útulnou atmosféru. Díky péči paní Ťuhýčkové se uživatelé cítí ve svých pokojích i společných prostorách skutečně jako doma, nikoli jako v odosobnělé instituci. Za laskavost, invenční nápady a lásku k profesi byla paní Ťuhýčkové udělena Cena sympatie.

Cena sympatie: Jarmila Ťuhýčková z Domova seniorů v Buchlovicích.

Mgr. Libuše Roytová, ředitelka Diakonie ČCE, středisko křesťanské pomoci v Praze Paní Libuši Roytovou není třeba odborné veřejnosti představovat – ředitelka Diakonie Českobratrské církve evangelické, činná též jako farářka Církve československé husitské – je známá i širší veřejnosti z médií, v nichž již častokrát srozumitelně hovořila o potřebách pečujících i jejich uživatelů. Nesmírně laskavý, klidný a vstřícný přístup je její obrovskou devízou, pro niž je oblíbenou partnerkou ve všech odborných diskuzích. Iniciátorka projektu Pečovatelka roku získává letos Cenu sympatie, jejímž je ztělesněním.

Cena sympatie: Libuše Roytová, Diakonie ČCE, přebírá dar od Jaroslava Topercera, ředitele vydavatelství T Production.

Mgr. Rostislav Mrlina, vedoucí pro kvalitu a sociální práci Nový Domov Karviná Pan Rostislav Mrlina je představitel mladé generace zaměstnanců v sektoru sociálních služeb, jež si svou práci vybral ze skutečného zapálení pro věc. Díky svému nadšení, energii, schopnosti získávat neustále nové informace o sociálních službách a prohlubování své profesní kvalifikace, dokáže v často mírně zkostnatělém systému rychle dosáhnout změn, které si předsevzal. Mladý muž s velkou profesní zkušeností a praxí v oboru, pracovitý, oblíbený v kolektivu a uznávaný kolegy, je pro segment sociálních služeb velkou motivací, za což mu patří letošní Cena sympatie.

Redakce sefredaktor@osetrovatelskapece.cz

Cena sympatie: Rostislav Mrlina z Nového domova v Karviné.

Blahopřejeme vítězům a těšíme se na nové nominace na jaře 2015.

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

10

Nedělejte kompromisy!

Natahovací kalhotky pro diskrétní řešení úniku moči.

• Ve variantách pro ženy nebo pro muže • Anatomický tvar • Vysoká absorpce

Plně hrazeno ze zdravotního pojištění.

Pro více informací kontaktujte svého lékaře nebo lékárníka.

www.depend.cz

Rozhovor: Terénní sociální služby pro seniory – vítěz CK 2014

Rozhovor s ředitelkou Centra pečovatelských a ošetřovatelských služeb Města Touškov Lenkou Šeflovou, která zařízení dovedla k vítězství v letošním ročníku Ceny kvality v sociální péči

Vaše organizace má téměř 70 zaměstnanců. Jak koordinujete tak velkou skupinu pracovníků?

Organizace je rozdělena do 7 středisek, která řídí a vedou koordinátorky.

Jsou to vedoucí provozu a sociální pracovnice. Zodpovídají za plánování služeb, plnění úkolů a cílů od vedení.

Důraz je však kladen na jejich schopnost rozhodování v daných procesech, a to s citem, lidskostí a požadovanou kvalitou.

Co je z pohledu vedoucího pracovníka na vedení týmu, navíc takto početného, nejkomplikovanější? Na co kladete obzvláštní důraz?

Komunikace, logisticky zvládnout přenos nejenom věcí daných k přímé práci, ale i myšlenkových hodnot.

Každé rozhodnutí, změna má vždy přidanou hodnotu. Mám na mysli osobnostní postoje personálu. Před pár dny mne kontaktovala dcera a žádala pomoc pro svoji matku, která je v posledním stadiu onkologického onemocnění. V průběhu rozhovoru jsem vyhodnotila situaci a priority. Kontaktovala neprodleně koordinátorku, předala informace. Předpokládala jsem, že dle dohody druhý den dojde k návštěvě paní, proběhne sociální šetření a nastavení péče. Rodina mne kontaktovala druhý den, že se nikdo neozval. V ten okamžik jsem situaci vyhodnotila tak, že koordinátorka zde neviděla prioritu. Koordinátorce jsem okamžitě sdělila, že nenaplnila mé očekávání a my nesplnily dohodu s rodinou. Během několika hodin došlo k rychlému postupu. Koordinátorka ten den řešila

i jiné zásadní věci a hledala možnosti, jak by personálně zajistila péči u mé „zakázky“. Od prvního kontaktu uběhlo zhruba 23 hodin a péče je nastavena, logisticky zasáhla do plánu péče u klientů a plánu služeb personálu. Koordinátorka vše domluvila a přenesla informace pečovatelkám. K rychlému průběhu přispěla flexibilita a ochota pečovatelek z jiných pracovišť.

Závěrem lze říci, že já v prvotní komunikaci okamžitě pochopila důležitost a rozhodla se nejlépe okamžitě zajistit spolupráci péče. Byla jsem emočně zapojena do příběhu a věděla jsem, že nelze na nic čekat. Koordinátorka řešila problém logisticky, což nešlo tak rychle, jak bych si přála. Ve chvíli, kdy rodinu - a dnes již mohu říci i naši klientku - navštívila, okamžitě věděla, co jsem jí já nedokázala sdělit. Nechat zažít, sdílet, vyprávět příběh … emoce, to je zásadní v našich postojích. Samozřejmě pokud je to v možnostech zařízení, lze dosáhnout mnohého.

Důraz kladu na flexibilitu, úctu a lidský přístup, a to ve všech oblastech. A zároveň práci se svojí vlastní chybou.

Lze v takto početném kolektivu navázat se zaměstnanci užší vazbu?

Jak je možné zaměstnance v tomto počtu motivovat, být osobním a vnímavým zaměstnavatelem?

Z výše popsané situace vyplývá, že jsme všichni na sebe úzce napojeni.

Já a moje zástupkyně a zároveň manažerka kvality jsme součástí denních problémů provozu a i přímé péče.

Čas dělíme mezi cestování, návštěvy personálu, klientů, vyjednávání se starosty jednotlivých obcí, kteří s námi mají uzavřenou smlouvu, zřizovatele a samozřejmě také musí být plněny věci ekonomické, personální, strategické a odborné. Myslím si, že díky tomu, že nejsme vedení, které sedí většinu času v kanceláři, ale jsme součástí života organizace, tak se postupně podařilo vytvořit dlouhodobé vztahy. Známe opravdu každého člověka z personálu, včetně dohod a spolupracujících osob, poznaly jsme se blíže hlavně při krizových situacích. Potkáváme se pravidelně v rámci návštěv, porad, dále při pořádání významných událostí našich klientů a jednotlivých obcí. V tento vánoční čas se potkáme všichni na vánočním večírku. Na jaře nás čeká již 3. ples CPOS Město Touškov a zde se potkáme při přípravě a zvládnutí celé akce úplně všichni a ještě zapojíme naše klienty a veřejnost (dary). Zde vždy bilancuji. Je vidět zcela jasně, jak si jako celek naše organizace stojí a zda nás klienti a veřejnost vnímají kladně či negativně.

V létě se potkáváme na víkendovém vzdělávacím pobytu, kde lektoruji já

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

12

Rozhovor: Terénní sociální služby pro seniory – vítěz CK 2014

a také moje zástupkyně. Zde se utužují blízké vazby mezi námi všemi.

Naplňujeme standardy kvality, máme dotazníčky spokojenosti od klientů, veřejnosti, dále zjišťujeme potřeby personálu – sebehodnotící dotazníky, IVP pracovníka atd., ale hlavně máme osobní zkušenosti, mluvíme spolu a víme o svých přednostech, kvalitách i slabinách. Cítíme míru emočního náboje a můžeme tak dobře zhodnotit, rozhodnout. Personál má od organizace nejenom plat, ale i bonusy. Což pro někoho má význam v podobě úpravy pracovní doby, pracovního volna, pro další stravenek a snad všichni ocenili bonus v podobě životního pojištění rizik invalidita, neschopnost, úraz a zdraví. Tímto pojištěním se podařilo zajistit životní základní potřebu a potřebu bezpečnosti.

Služeb CPOS Touškov využívá téměř 900 uživatelů. Jaká je jejich skladba? Tvoří největší skupinu senioři?

Nejpočetnější skupinou jsou mladší senioři 65-80 let, a to 79 %, dospělí v produktivním věku do 65 let 15 %, starší senioři nad 80 let 5 % a rodiny s dětmi 1 %. Převažují ženy. Máme 629 uživatelů, kteří pobírají příspěvek na péči. 320 uživatelům poskytujeme péči v terénu, tedy doma, ve svém přirozeném prostředí.

Seniorům poskytujete služby především v domácím prostředí nebo více v DPS? Zásadní změnou v organizaci bylo zboření mýtu, že je péče poskytována jen v domech s pečovatelskou službou (DPS). Bylo nezbytné změnit pohled personálu, veřejnosti a hlavně starostů a zastupitelů jednotlivých obcí. Během třech let se výrazně změnil podíl péče DPS/terén. Péče v terénu vzrůstá a jsem ráda, že poskytování terénní PS naplňuje definované zásady a cíle dle zákona o sociálních službách.

Máte kladný vztah k vedení města Touškova, které je Vaším zřizovatelem. Jaké vlastnosti a schopnosti musí mít dobrý zřizovatel, aby tak velká organizace mohla, navíc v několika střediscích samosprávných obcí, fungovat?

Máme nadstandartní vztah se zřizovatelem, městem Město Touškov.

Bez pomoci a zejména pochopení zřizovatele by organizace nedošla k požadované kvalitě a nezískala Cenu kvality. Na začátku naší spolupráce jsem zřizovatele přesvědčila, že je nutné poznat organizaci, personál a sdílet odbornost. Zřizovatel se stal naší součástí, navštěvuje porady týmu, akce organizace a zúčastňuje se společně s námi odborných konferencí a některého dalšího vzdělávání, dále se zřizovatel podílel na strategickém plánování naší organizace. Strategický plán je vyhodnocován a předávám zřizovateli.

Je naprosto samozřejmé, že společně navštěvujeme ostatní města a obce, které s námi mají uzavřenou smlouvu. Je důležitý náš otevřený přístup a snaha zřizovatele informovat o dobrém i špatném. Mít vždy připravené podklady a možný způsob řešení. Společně komunikujeme prostřednictvím komunitních plánování měst a obcí a v mikroregionech.

Co je v současné době největším problémem při poskytování pečovatelských služeb v České republice dle Vašich zkušeností?

Problémem je příspěvek na péči, a to v nastavení kontroly využití osob, které jej pobírají; problémem jsou tedy neregistrované služby, které jsou nyní v popředí zájmu státní politiky. Věřím, že prostřednictvím příslušných krajů budou odhaleny a zjedná se náprava.

Jak všichni víme, vláda ČR vidí prioritu v poskytování terénní PS a v dalších terénních programech sociálních služeb. Poskytovatelé mohou flexibil-

ně reagovat a musí umět přesvědčit nejen o svých kvalitách, ale i potřebnosti občanů v jednotlivých městech a obcích. Cestu vidím v komunitním plánování měst a obcí, spolupráci a účasti v mikroregionech. Problém je v tom, že ještě nějakou dobu potrvá, než města a obce uvidí tuto cestu a budou se sociální problematikou aktivně zabývat a výstup z komunitního plánování nebude jen „papír“, ale zpracované cíle povedou skutečně k realizaci.

Další cestou, která však souvisí s komunitním plánováním, je znalost problematiky sociálních služeb a zákona o sociálních službách 108/2006 Sb. Krajský úřad Plzeňského kraje pořádá semináře a odborné konference, je zapojen do řady projektů a má zájem o zapojení nejen poskytovatelů, ale i starostů či zastupitelů měst a obcí.

Změna financování sociálních služeb dle mého názoru k této spolupráci výrazně přispěje.

Představitelé obcí mnohdy nemohou hodnotit, zda jejich poskytovaná sociální služba je kvalitní, protože chybí znalost sociální problematiky a spoléhají se jen na slovo vedoucí služeb nebo v horším případě vedoucí sociálního odboru s úvazkem 0,2 na sociální službu. Což nelze kritizovat, kumulace pozic nedovolí jít hlouběji do kvality poskytované služby. Stále se ještě v praxi potkáváme například s tím, že město či obec si poskytuje terénní PS samo a neexistuje individuální plánování, neprobíhá sociální šetření, smlouvy s uživateli podepisuje starosta a péče se poskytuje jen v DPS,

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

13

Rozhovor: Terénní sociální služby pro seniory – vítěz CK 2014

protože si nemohou dovolit zaplatit další úvazek atd. Situaci řeší až ve chvíli, kdy vznikne problém.

Neuměla jsem si poradit s otázkou: „Kde končí moc jednoho politika?“ Po odžití převzetí Ceny kvality, mi došlo, že tam, kdy řeknu dost. A jak říká Hynek Jůn (APLA Praha) v přístupu k lidem s autismem: „Ignoruj, co ignorovat lze. Stojí mi to vůbec za to?“ Z Vás osobně i z Vašeho týmu sálá velká radost, optimismus a empatie (což jsme viděli i při předávání ocenění Cena kvality v sociální péči, kde jste byli nejemotivnějším týmem), pomáhají tyto vlastnosti v práci pečujících?

Ráda bych doplnila ještě slovo pokora a obava, zda naplníme v budoucnu očekávání vás a veřejnosti. Je to pro nás obrovský závazek. Ovlivňují nás výzvy, které přicházejí nečekaně a mnohdy nemáme čas na věci nedůležité a s každým úspěchem nebo neúspěchem se posouváme dál. Máme odžito s našimi klienty mnoho. Pokaždé, když dnes vidím na klientech, jak se cítí provinile a omlouvají se za to, jak na mne křičeli, tak se upřímně stydím. Vždyť mají právo a z jejich úhlu pohledu měli přeci pravdu. To my jsme byli ti, co viděli naše záměry a chtěli měnit dle našich představ a sociálního zákona. Vysvětlovat 93letému seniorovi, že zákon říká a my tedy musíme, to nelze. Naučili jsme se vnímat a respektovat zvyklosti a každodenní drobnosti lidí, a když chceme něco změnit, je na nás, abychom našli způsob jak ji-

nak. Emoce provází celou naši organizaci a vím, že bez zájmu a citu bychom nebyli dobří a každopádně, by to byla práce, ne místo kde je dobře.

Důležitá je důvěra, což znamená, že co říkám, tak umím a splním.

Jaké je Vaše poselství pro poskytovatele sociálních služeb, kteří uvažují o přihlášení se do projektu Cena kvality v příštím roce? Mohla byste jim předat nějakou zkušenost? Vyplatila se Vaše námaha se shromažďováním materiálů a vyplňováním přihlášky – vnímáte ocenění jako prestižní a motivující?

Věřte si, a to hlavně ve chvíli, kdy je vše proti vám. Nic netrvá věčně, a když budete chtít, věci se brzo začnou měnit. Je jen na vás, jakou cestu zvolíte a říkejte si: „Všechno jde.“ My jsme zažili spoustu těžkých chvil a vlastně let, postupně jsme vše řešili a měnili. Získali jsme spoustu zkušeností a poznali lidi, kteří nám v pravý čas pomohli a podpořili nás. Poznali jsme naše nepřátele a ať už to vypadalo jakkoli beznadějně, nedali jsme se a šli dál. Když se ohlédnu, tak jsem na nás pyšná.

Dotazník, který je nutný vyplnit, jsem vyplňovala již druhým rokem.

Vždy nás přihlásil zřizovatel. Loňský rok mi vyplnění dotazníku donutilo udělat si seznam okruhů, kde nemáme jasno a kde musíme vynaložit úsilí.

Již při vyplňování otázek jsem cítila, že to není úplně dobré. V roce 2014 jsme okruhy otevírali a díky seznamu jsme věděli, na co se zaměřit, jakou metodiku doplnit, co dalšího zpraco-

vat a nejen to, zavést do praxe. Když přišel mail a dotazník na rok 2014 a já zjistila, že otázky jsou stejné, hodně jsem se těšila. Doma dvě noci a formulář z roku 2013 a už jsem psala, hledala v PC ve směrnicích a metodikách.

Porovnání dvou let bylo překvapující, nastal výrazný posun. Věděla jsem, co kam patří, neměla jsem problém s nadhledem na danou problematiku a při vyplňování jsem se usmívala a byla víc a víc pyšná na svůj tým.

Formulář jsem v roce 2013 využila jako podklad pro sebehodnocení personálu. Každý pracovník vyplnil dané otázky. Poctivě jsem četla a zhodnotila a využila pro budoucnost. Věděla jsem, co personál vůbec netuší, kde jsou slabiny a kde jsme silní, co už umíme.

Formulář roku 2014 jsem vyplněný rozeslala koordinátorkám, aby s výstupy pracovali v jednotlivých týmech a při svých poradách. Ráda bych, aby každý v organizaci věděl, čím vším se zabýváme, měl nadhled a uměl tak reagovat na případné dotazy veřejnosti a uživatelů služeb. Vytištěný dotazník jsem předala zřizovateli.

Získání Ceny kvality nám přineslo zájem o nás, zájem medií. Hrdost zřizovatele a měst a obcí, kteří s námi mají uzavřenou smlouvu a uvědomění si důležitosti toho, že péči jim poskytuje kvalitní poskytovatel. Máme řadu nových klientů a co je důležité, vědí o nás. Děkujeme velmi pěkně.

Redakce sefredaktor@osetrovatelskapece.cz

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

14

Zamyšlení generálního partnera CK: Přidaná hodnota kvality sociálních služeb

Generální partner o Ceně kvality v sociální péči Vážení čtenáři, Cena kvality v sociální péči je neziskový projekt, který již devátým rokem oceňuje instituce i jednotlivce segmentu sociálních služeb České republiky, kteří svou práci odvádějí nadstandardně výborně. Každoroční finále v reprezentativních prostorách Senátu parlamentu České republiky nemá být jen formálním předáním ocenění, ale především velkým poděkováním všem pracovníkům sociálních služeb. Proto jsme zvolili nádherný prostor Rytířského sálu, proto zveme významné osobnosti kultury i politiky – které přicházejí poděkovat zaměstnancům sociálních služeb, proto se snažíme o slavnostní atmosféru a proto mnoho z vás vítězů doslova nutíme poskytovat rozhovory médiím: cílem celého projektu je poděkovat všem za jejich vynikající práci, ale i zviditelnit pracovníky v sociálních službách ve většinové společnosti a zvýšit prestiž této profese. Nic z toho by nebylo možné bez donátora, který umožní neziskový projekt realizovat jako velkolepou slavnostní událost a oceněným neodcházet pouze s diplomem. Neberte prosím tento úvod jako nutné poděkování sponzorům, kterému musíme z nějakého smluvního důvodu dostát. Je to poděkování upřímné, neboť firma Kimberly-Clark, vyrábějící mj. i v České republice výrobky značky Depend, nám je věrná po celou dobu existence projektu a díky ní, jako generálnímu partnerovi, jsme mohli úspěšně uspořádat již devátý ročník. Věříme, že naše díky vyslovujeme i za všechny oceněné dosavadních ročníků. Ing. Miroslav Vázler, marketingový manažer Adult Care Kimberly-Clark s.r.o., který se každoročně o projekt Cena kvality stará, vždy se účastní finále a předává dary vítězům, píše pro Ošetřovatelskou péči zamyšlení o hodnocení kvality sociálních služeb. -red-

D

ovolte mi se s vámi na několika následujících řádcích podělit o svůj (spíše laický) pohled na oblast kvality v sociálních službách.

Stejně jako dbáme na kvalitu při výrobě našich výrobků značky Depend ve výrobním závodě ve východočeské Jaroměři, myslíme si, že neméně důležitá je také kvalita v péči o naše starší či zdravotně nebo sociálně znevýhodněné spoluobčany. Zatímco při naší výrobě jsme schopni kvalitu naprosto přesně definovat a měřit např. v podobě procenta nevyhovujících výrobků za časovou jednotku, množství odpadu při výrobě nebo počtu reklamací (naštěstí je jich v našem případě opravdu minimum), tak v oblasti sociální péče a sociálních služeb je takovéto „měření” kvality poněkud složitější.

Jako laik, který zatím přišel do kontaktu s oblastí sociální péče spíše po pracov-

ní stránce, se domnívám, že skutečnou kvalitu péče mohou ohodnotit pouze uživatelé těchto služeb a že měřítkem jejich spokojenosti je to, jakým způsobem jsou řešeny jejich každodenní starosti se kterými se, ať již vzhledem ke svému věku nebo zdravotnímu omezení, musí vypořádat. Za kvalitní péči považuji tedy takovou, která pomáhá tento druh starostí omezovat na nezbytné minimum a která opět vrací radost a energii do života uživatelů těchto služeb.

Mimo jiné i z tohoto důvodu jsem velmi rád, že je naše společnost a konkrétně značka inkontinenčních zdravotnických prostředků Depend již devátým rokem generálním partnerem Ceny kvality, tedy oceňování kvalitních poskytovatelů sociální péče. Bereme to jako malý příspěvěk, kterým můžeme alespoň drobným způsobem přispět ke kultivaci

Ing. Miroslav Vázler s MUDr. Janou Bradáčovou, garantkou projektu Cena kvality. této oblasti, kterou považujeme v mnoha ohledech za nedoceňovanou. A protože kvalitu v případě sociální péče více než v jakékoliv jiné oblasti reprezentují konkrétní lidé, kteří se svou každodenní činností snaží zkvalitňovat a zpříjemňovat život osob, o které pečují, jsme neméně rádi, že jsme také partnerem oceňování konkrétních osob v kategoriích Cena sympatie a Osobnost roku.

Dovolte mi, abych na závěr ještě jednou poblahopřál všem letošním oceněným, ať již jednotlivcům nebo celým kolektivům a popřál nám všem více radosti a méně starostí, stejně jako je toto přání obsaženo ve sloganu naší značky: Depend. Žijte bez starostí.

Ing. Miroslav Vázler Manažer Adult Care Kimberly-Clark s.r.o.

Generální partner CK

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

15

Ocenění kvality sociálních služeb na Slovensku

Ocenění kvality sociálních služeb na Slovensku Prezident SR Andrej Kiska sa v historickej budove NR SR zúčastnil dňa 20.11.2014 na slávnostnom vyhlásení výsledkov Národnej ceny Slovenskej republiky za kvalitu 2014 a Národnej ceny Slovenskej republiky za spoločenskú zodpovednosť 2014.

Organizátorom podujatia bol koordinátor štátnej politiky kvality Slovenskej republiky – Úrad pre normalizáciu, metrológiu a skúšobníctvo SR.

P

rezident Andrej Kiska, ktorý nad slávnostným večerom prevzal záštitu, odovzdal ocenenia víťazom Národnej ceny Slovenskej republiky za kvalitu 2014 a ocenenia za celoživotný prínos v oblasti kvality. Táto slávnostná udalosť sa konala v historickej budove Národnej Rady SR v Bratislave a zúčastnili sa jej okrem významných hostí víťazi a ocenení finalisti tejto prestížnej súťaže. Počas slávnostného večera boli ocenené organizácie z najrôznejších sfér, od výrobných podnikov, cez samosprávu, sociálne zariadenia a podobne. Ocenené organizácie prešli náročným hodnotiacim procesom podľa nástrojov komplexného manažérstva kvality, modelu výnimočnosti EFQM a modelu CAF. Víťazom Národnej ceny za kvalitu 2014 v kategórii C3 bolo Zariadenie sociálnych služieb Slnečný dom, n.o.. z Humenného, zriadené Ošetrovateľským centrom, ktorého štatu-

tárkami sú mladé Humenčanky PhDr. Zuzana Fabianová, PhDr. Gabriela Hrisenková a Alena Mochnáčová , DiS. Obstáť v konkurencii, obhájiť svoju prácu a výsledky, splniť náročné štandardy súťaže bolo nesmierne náročné. Samotný vyhlasovateľ súťaže je zárukou objektívneho hodnotenia.

O to väčšia bola radosť víťaziek z Humenného. Štatutárka PhDr. Zuzana Fabianová na otázku aké pocity mala pri preberaní ceny, uviedla :

Slovenská Národní cena za kvalitu byla předána 20. 11. 2014 Kategorie C3: Zariadenie sociálnych služieb Slnečný dom, n.o.

patríme aj my, lebo sme tiež najlepší, lebo sme svojej práci dali všetko.“ Cenu a dekrét víťaza od prezidenta SR Andreja Kisku (prvý zľava) prevzali štatutárky PhDr. Zuzana Fabianová (prvá vpravo) a PhDr. Gabriela Hrisenková (v strede).

„Myslela som na naše zariadenia, kde sa aj v tejto pre nás slávnostnej chvíli, odohráva každodenný boj o život našich klientov. Predstavila som si našich zamestnancov a ich veľmi ťažkú a obetavú prácu a vedela som, že si cenu zaslúžime.

Vedľa mňa stáli víťazi v iných kategóriách, napr. kórejsky priemyselník, generálny riaditeľ spoločnosti, rektor univerzity a ďalší. A ja som si uvedomovala, že tam

Zariadenie sociálnych služieb Slnečný dom, n.o.

Víťaz súťaže v uvedenej kategórii ZSS Slnečný dom, n.o. je poskytovateľom viacerých druhov sociálnych služieb pre vážne a dlhodobo chorých. Náplňou ich práce je poskytovať klientom s rôznym druhom a stupňom ochorenia celodennú opateru, duchovnú a sociálnu starostlivosť. Rovnako intenzívne sa orientujú na ich zdravie a taktiež zmierňovanie ich utrpenia. Tvorivým a dôsledným prístupom sa usilujú o neustály rozvoj a inovácie v organizácii ošetrovateľskej starostlivosti na profesionálnej úrovni. Fungujú ako výskumná základňa, kde sa neustále navrhujú, uplatňujú a skúmajú nové prístupy v starostlivosti. Aj tie najťažšie stavy odkázanosti a zraniteľnosti u nich nájdu pomoc v podobe komplexného a vysoko odborného prístupu zo strany každého zamestnanca. Ich stratégia je postavená na tvorivom budovaní a zdokonaľovaní najoptimálnejšieho modelu starostlivosti o chronicky chorých a starých klientov. Preto sa všetci členovia vedenia osobne angažujú pri budovaní kvality a implementácii modelu výnimočnosti. Využívajú pritom vzácne skúsenosti zo zavedenia novej formy zdravotnej starostlivosti na Slovensku - pilotného lôžkového zariadenia vedeného sestrami. Medzi ich silné stránky, ktoré rozvíjali v rámci cieľavedomého budovania systému manažérstva kvality a modelu výnimočnosti EFQM, patrí praktizovanie koncepcie prepojenia sociálnej a zdravotnej starostlivosti, vytvorenie a implementovanie modelu organizovanej nepretržitej sesterskej starostlivosti ako nástroja kvality starostlivosti vysoko nad rámec legislatívnych požiadaviek pre zariadenia sociálnych služieb v SR, a to aj na základe dlhodobého porovnávania sa a prenášania dobrej zahraničnej praxe.

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

16

Kniha, která by neměla uniknout vaší pozornosti

Co mi je? Leukémie!

Marek Kopecký, Ester Kopecká, Simona Kopecká Dokument Marka Kopeckého o pětiletém boji s akutní leukémií, doplněný svědectvím jeho sestry Ester, která mu věnovala kostní dřeň, a básněmi jeho ženy Simony. Navzdory hořkému konci je knížka oslavou lidské statečnosti a naděje.

Marek Kopecký psal od počátku hospitalizace „zpravodaje z hemačky“ a posílal je mailem početným přátelům. Později vznikly „zpravodaje z transplantačky“. „Zpravodaje“ – autentický, redakčně neupravovaný text – jsou jádrem knihy. Editorka a sestra Ester Kopecká přidala svůj „Deník transplantátu“, manželka Simona Kopecká své verše.

Ukázka z knihy Zpravodaj z hemačky č. 7 (24. 12. 2006, 21:23) Ahoj přátelé a kamarádi, tak jsem tu s dalším, tentokrát štědrovečerním zpravodajem z hemačky.

Moje krvetvorba nenaskočila tak rychle, jak bychom si všichni byli bývali přáli, tak trávím svátky v nemocnici.

Přiznám se otevřeně, že ač se člověk snaží, jak chce, jistým sentimentálním a melancholickým myšlenkám se takhle sám na nemocničním pokoji neubrání.

Vždycky se snažím pátrat po smyslu a důvodech věcí, které se stávají.

A tak si i teď (možná proto, že mám takovýho času) kladu otázku, jakej má tahle nemoc smysl. Jakej má smysl to, že je člověk z ničeho nic připravenej o všechno, co má rád, o práci, o možnost bejt s rodinou a přáteli, o kontakt s okolním světem, o dobrý jídlo a pití, o řízení auta, o civilní šaty, o svobodu rozhodování a pohybu, o lidskou důstojnost? Jakej má smysl bejt v nejistotě (která teď už asi nikdy neskončí), jestli a jak dlouho přežije?

Zatím jsem tu odpověď ještě nenašel, ale uvědomil jsem si dvě věci: 1) říkával jsem rád, že už jsem v životě dosáhl všeho, čeho jsem dosáhnout

chtěl, že mám vše, na co si vzpomenu, že mám víc, než potřebuju (úžasnou rodinu, dobrou práci, přátele, dům atd. atd.) a že už jsem s tím tady hotovej.

2) jen mé ženě jsem říkal, že se nehodím pro tenhle svět, že mu nerozumím, že bych se nejradši zašil někam na samotu a tam si v klidu studoval, poustevničil a byl blíž tomu na nahoře a že jsem vlastně připravenej odejít.

Nejsem tady s ničím hotovej, a ačkoliv tomu světu opravdu někdy nerozumím, vůbec nejsem připravenej odejít.

Věřím, že se to povede, že budu mít ještě šanci tady nějakej rok zůstat a taky vidím, že mi to mění pohled na svět. Některý věci přestávají být důležitý, jiný naopak ano. A taky si člověk uvědomuje, že ty sračky, ve kterejch se potácí, jsou pořád ještě v pohodě ve srovnání s tím, v čem musej žít a přežívat někteří jiní.

Taky věřím, že tohle životní období nečistí jen můj vztah k okolnímu světu a k Bohu, ale čistí vztahy i mezi námi a jsem si jistej, že skutečné přátelské vztahy upevňuje.

A nakonec jsem přesvedčenej o tom, že to může něco přinést i vám.

Buďme upřímní – všichni přece žijeme v takovém dostatku a pohodě, že často zapomínáme na to, že za rohem číhá zubatá, možná ani ne na nás, ale třeba na někoho z našich blízkých, nebo na někoho na druhým konci světa, že je spousta lidí, který narozdíl od nás,

žijou a přežívaj v nelidskejch podmínkách. A teď je ta potvora najednou blíž i vám a třeba vás vytrhla z tý pohody.

No tentokrát to moc k zasmání nejni, ale chci abyste věděli, že mi kolikrát do smíchu nejni (i když bojuju ze všech sil), že riziko je veliký a nejistota ještě větší, že mě ničí vědomí toho, ze ani tu léčbu každej nepřežije, a i když to zvládnu, klidně se to za měsíc, nebo za dva roky může vrátit a začnem zase od nuly, znovu chemoterapie a navíc už nutná transplantace, která už vůbec nejni bez rizika (tenhle tejden v pondělí odcházeli z transplantační jednotky uplakaný matka se synem, protože ten, za kým přišli, už tam nebyl).

A tak se ptám, jakej tohle má kurva smysl a důvod? Zatím na nic nepřicházím.

Marek

Co mi je? Leukémie!

Marek Kopecký, Ester Kopecká, Simona Kopecká Nakladatelství Zdeněk Susa Rok vydání: 2013 Cena: 160 Kč

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

17

Nebezpečné mezilidské hry

Nebe zpečné hry Zakladatel transakční analýzy Eric Berne popsal řadu mezilidských her. Považuje je za uměle vytvořené struktury, které omezují spontánní a tvořivou důvěrnost. „Jsou dynamickou součástí podvědomého životního plánu, scénáře, který výrazně ovlivňuje život.“ Každá hra má svůj „slogan“, jakési motto, jež ji vystihuje. Podle něj bývá nazvána. Hra má jasný postup - algoritmus komunikačních výměn.

Slova použitá hráči se případ od případu liší, styl a ne zcela uvědomovaná pravidla jsou v rámci jedné hry stejná. Hráči nemají na své jednání náhled. Z průběhu her v minulosti se nedokáží poučit v přítomnosti. Hry hráče zabaví, přinesou mu pochybné uspokojení. Komunikace v rámci hry je povrchní, stylizovaná, chybí jí opravdovost. Nahrazují blízké, opravdu důvěrné vztahy. Zároveň posilují náš životní scénář a styl prožívání. Jsou „sociálně dědičné“. Přenášejí se z generace na generaci, a to nejen v rodině, ale třeba i v zaměstnání, v rámci trávení volného času i při řešení rozličných krizových situací. Subjektivně mohou pomoci jako náhradní řešení při nedostatku důvěrných vztahů nabízejících empatii. Zde ovšem jde spíše jen o iluzi, o nepravou intimitu. Lidé mívají tendenci hledat kontakt s jedinci, kteří si oblíbili obdobné hry. Hry nabízejí relativní jistotu souhlasu, uspokojují potřebu přijetí okolím. Zaplňují náš život ve smyslu uspokojivého uspořádání času.

D

ůvěrné vztahy prosté her považuje Berne za nejdokonalejší formu lidského soužití. Leč lidé nejsou dokonalí a rádi si hrají. Existují hry manželské, společenské, poradenské, sexuální, manažerské a mnohé jiné. Sféru her společenských ilustrují dvě následující.

Ano, ale… „Ne-mocný“, tj. člověk s problémy, jež sám nedokáže vyřešit, zde žádá o radu „mocného“. Zdánlivě chce na základě oné rady odstranit svůj problém. Když radu obdrží, poděkuje, ocení ji a pochválí poradce za snahu i životní rozhled, nicméně uvede, proč radu nelze realizovat. Poté požaduje radu novou, s níž se vyrovnává obdobně jako výše.

Smyslem hry není najít řešení, ale přesvědčit sama sebe a samozřejmě i rádce, že řešení není v silách ne-mocného. Mimo jiné zde jde o manipulativní postup, v němž je rádce tlačen k tomu, aby vše i za jiné vyřešil sám nebo k tomu, aby s ne-mocným notoval v rámci další hry.

To je hrozné, viďte…

Hra má nedozírné možnosti aplikace.

Spočívá ve vzájemném stěžování na cokoliv. Namátkou např. na politiku, ekonomickou situaci, úroveň nejrůznějších služeb, na manželství a všechny možné mezilidské vztahy, počasí atd. Hráči se vzájemně utvrzují a předstihují v tom, jak je vše strašné, směřující od deseti k pěti podle písně „Pryč a pryč je všechno, všechna má naděje“.

Do oblasti her v poradnách a zdravotně výchovných a sociálních zařízeních patří např.: Myslím to s vámi dobře „Tato hra není vymezena pouze pro psychoterapeuty a pracovníky sociální péče. Provozují ji obvykle odborníci všeho druhu. V její nejrozvinutější podobě ji můžeme najít obvykle mezi sociálními pracovníky,“ potud Eric Berne. Základem hry je leckdy až nutkavá potřeba radit, leckdy mentorsky, bez ohledu na výchozí zakázku a styl protějšku (uživatele či pacienta). Rada - sama o sobě dobrá a odborně zdůvodnitelná - naráží na nechuť, nekázeň či jiné obranné mechanismy příjemce.

Proto nemůže fungovat. Což dále jinak naznačuje výrok Steve de Shazera: „Dělej, co funguje, nedělej, co nefunguje. Když to nefunguje, dělej něco jiného“.

Sociální případ Před půl stoletím existovaly dle Berneho v USA instituce, jejichž cílem bylo vykazovat jakousi víceméně formální činnost. Podstatné pro ně bylo, aby měly klienty. Existovali i lidé libující si v roli „sociálního případu“ čerpajícího různé druhy pomoci z různých zdrojů.

Nechtěli svoji situaci výrazněji zlepšit.

Chtěli získat co největší pomoc umožňující co nejpohodlnější život.

Berne předkládá modelový dialog: Úředník: Vynasnažím se, abych vám pomohl (za předpokladu, že se nepolepšíte).

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

18

Nebezpečné mezilidské hry

Klient: Budu hledat zaměstnání (za předpokladu, že si je nemusím najít).

Slova v závorkách nebývají vyslovena. Vystihují situaci, byť si je dotyční v plné míře nemusí vždy zcela uvědomovat. Hru lze aplikovat i na podmínky ve zdravotnictví, sociální oblast a na různé formy rehabilitace. Co myslíte, jsou v tomto směru USA náš vzor?

Nebo zde dokonce platí dávné heslo: dohnat a předehnat?

Psychiatrie V jednoduché, řekněme zlidovělé podobě hra umožňuje laicky diagnostikovat, přesněji „zaškatulkovat“ své bližní. Používá termínů jako psychopat, blázen, neurotik, debil, idiot, úchyl, hysterka atd. Jde o osobní, nekvalifikovaný odhad. Termíny nejsou přesně vymezeny, diagnostické kategorie nebývají uvedeny v platném seznamu chorob. Závěry jsou ryze subjektivní. Postiženého mohou poškodit (kdo by se například zabýval stížnostmi toho kverulanta).

Jinou variantu hry hrají sami nemocní. Střídají lékaře a zdravotnická zařízení. V každém novém kritizují péči předchozího. Dospělý v Já postiženého konstatuje: „Potřebuji pomoc a léčbu. Obracím se na vás.“ Dítě v onom Já sice nevysloveně, ale jednoznačně konstatuje: „Stejně se vám to nepodaří, jako se to nepodařilo nikomu předtím.“ Variantou „psychiatrie“ je „archeologie“, eventuálně „Sherlock Holmes“.

Nemocný se ani tak nezabývá léčbou nebo nápravou stavu, jako hledáním toho, kdo stav zavinil. U dětí jde často o rodičovský důraz na zjišťování „po kom to dítě je“. Traduje se, že američtí psychoanalytikové zjistí příčinu psychických obtíží v sexuálním zneužívání v dětství. Málokdo si totiž může být jist, že jako kojenec nedostal pár pusinek na zadeček, ba i jinam.

Tvrdou variantou hry je „obětní beránek“, tj. hledání lékaře, zdravotní sestry, rehabilitačního či jiného zdravotnického pracovníka, který dle mínění postiženého zanedbal své povinnosti a je viníkem obtíží. Hra mnohdy poněkud připomíná kuřáky žalující výrobce cigaret, neb je dostatečně neinformovali o škodlivosti kouření.

Sociální případ Většina tělesně postižených se snaží se svým údělem vyrovnat postupným překonáváním handicapů. Hra podporuje opačný přístup. Lze jej shrnout do věty: „Co můžete čekat od člověka, který má protézu?“ Místo „protézy“ lze použít cokoliv. Namátkou od „života v takové společnosti jako je ta naše“ přes „sirotka“ nebo „důchodce“ či „samoživitelku“ až po „nemocného“ či „starého člověka“. Původní poslání a zařazení her lze modifikovat a tvořivě přizpůsobovat nové či dostupné situaci. Dobře to lze demonstrovat na následujících hrách sexuálních.

Ať si to spolu rozdají V klasické podobě žena pozve jakoby omylem na schůzku dva ctitele a vyčká, který o ni bude více usilovat.

V modifikaci pro jakoukoliv instituci lze říci pracovníkovi A, co o něm říkal pracovník B, eventuálně sdělit, že jednáme dle instrukce od pracovníka A, a tudíž nelze splnit požadavky B. Smyslem může být okřídlené: „Rozděl a panuj“.

Hra s ohněm Může jít o flirt, jemné přísliby, na něž je posléze reagováno stylem „uražená ctnost“. Berne uvádí pozoruhodnou variantu: „Napřed je (žena) Bobeček a pak dostane vyhazov“. Hrou s ohněm může být jakékoliv porušování předpisů, domácího řádu, léčebného režimu. Nejde jen o subjektivní výhodu nebo potěšení. Nezanedbatelná je i adrenalinová složka plná vzrušení.

Dodat lze „ale ty konce“.

Kravál Jde o hádku či jinou agresivní reakci podmíněnou sexuálním napětím.

Spor, křik, napadání umožňuje vyhnout se pomyšlení na sex. Na potlačené erotické nebo dokonce sexuální impulsy lze pomyslet i v případě rozličných stížností a peskování, jež v institucích mohou nabýt charakteru mobingu či bossingu. I leckterému pacientovi či uživateli nemusí být podobná tenze a její odreagování cizí.

Dramatický trojúhelník rolí Steven Karpman popsal trojici základních a při sledování her patrných rolí.

Zaznamenal je do trojúhelníku. Jeho základna je vymezena rolí pronásledovatele a zachránce. Špičku trojúhelníku zaujímá role oběti. Hráči se v jednotlivých hrách mohou v zmíněných rolích střídat. Každá z rolí je poznamenaná buď přeháněním, nebo naopak zlehčováním vlastního významu. Volíte roli oběti? Pak předstíráte, že jste chudáček, jemuž chybí síla k řešení problému. Volíte roli zachránce? Opájíte se megalomanským pocitem, že všem dokážete vždy pomoci, nemožné zvládnete na počkání a zázraky do tří dnů. Volíte roli pronásledovatele? Jste velký a zdaleka ne vždy spravedlivý kritik vystupující jako poslední spravedlivý. Chcete spíše trestat než řešit.

Kdo si hraje, nezlobí?

Hry nejsou v sociálních vztazích žádnou novinkou. Mají dlouhou tradici, byť probíhají s časem v odlišných kulisách. Některé z nich se zdánlivě vytratí, jsou nahrazeny jinými, aby po čase ve změněných podmínkách opět obohatily repertoár našich reakcí. Mnohé z nich mají relativně kladný význam jakési spojnice mezi zábavou a důvěrnými vztahy. Bývají i formou odreagování napětí. Naplňují lidskou potřebu po struktuře a soutěživosti. Jejich dopad může být případ od případu velmi odlišný. Na jedné straně zahnání nudy a příjemná zábava, v opačném extrému týrání či psychosomatická onemocnění. Mohou být krátké a spočívat v několika komunikačních výměnách.

Mohou naopak chronizovat a být hrány po celá léta. Přes tyto potenciální klady situaci nijak nezlepší. Jejich dopad může být někdy velmi nespravedlivý a řešení dokonce komplikující.

Když už je hrát chceme, pak s mírou, ve vhodné situaci a především s náhledem a nadhledem. Kdo si hraje, možná nezlobí, ale určitě nežije reálný život.

PhDr. Tomáš Novák Psycholog novaktomas@atlas.cz

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

19

ADP na Slovensku

ADOS AKO SÚČASŤ AMBULATNEJ ZDRAVOTNEJ STAROSTLIVOSTI NA SLOVENSKU Chorí ľudia potrebujú špeciálnu opateru a prístup najmä vtedy, keď sa vrátia z nemocnice a už sa o seba nevedia tak postarať ako pred chorobou, alebo naopak, potrebujú pomoc aj preto, aby nemuseli skončiť v nemocnici. Oni, ale ani ich príbuzní často nevedia, že existuje domáca ošetrovateľská starostlivosť (DOS), ktorú poskytujú agentúry domácej ošetrovateľskej starostlivosti (ADOS). Pritom na Slovensku je 175 ADOS a pôsobia v zdravotníckom systéme už takmer 20 rokov.

D

nešné ošetrovateľstvo je veľmi vzdialené od toho, čo sa praktizovalo pred 50 rokmi. Pochopiť ošetrovateľstvo dneška a súčasne sa pripraviť na ošetrovateľstvo budúcnosti si vyžaduje nielen porozumieť jeho minulosti, ale vžiť sa do súčasnej ošetrovateľskej praxe a sociologických faktorov, ktoré ju pretvárajú . Súčasné ošetrovateľstvo má tendenciu prechodu ošetrovateľskej praxe do komunít.

„V určitom zmysle je to návrat k počiatkom ošetrovateľstva, do čias pred jeho prijatím za uznávané, profesionálne povolanie. Koncom minulého storočia sestry pracovali prevažne v nemocniciach, inštitúciách. V súčasnosti sa kladie dôraz na ošetrovateľské služby, ktoré sa poskytujú v komunitách, v domácom prostredí, ošetrovateľských domoch, ambulanciách“ (Zrubcová, Slamková, 2013). Na Slovensku si domáca ošetrovateľská starostlivosť získala v oblasti ambulantnej starostlivosti nezastupiteľné miesto. Systém poskytovania starostlivosti vychádza z tradičného spôsobu poskytovania starostlivosti. V súčasnosti ju poskytujú sestry na kvalitatívne vyššej, profesionálnej úrovni (Kožuchová 2014). V rámci autonómneho postavenia sestry - jej pôsobnosť nie je obmedzená iba ošetrovateľským výkonom, realizáciou závislých činností, ale je advokátkou, nositeľkou zmien, nových spôsobov práce, výskumníčkou, ktorým cieľom je zvýšiť vedomosti, zdokonaliť zručnosti v klinickej praxi a zvýšiť kvalitu ošetrovateľskej starostlivosti pri uplatnení odborných princípov. Ako najvyšší stupeň profesionálnej dokonalosti. „Ošetrovateľstvo je pomáhajúcou profesiou, ktorá je nezastupiteľná v komplexnej starostlivosti o zdravie ľudí“ (Farkašová a kol., 2005). Na chorobu nie je nikto pripravený. Vždy vie zaskočiť, keď niekto z blízkych ochorie, je v nemocnici a po hospitalizácii sa vráti domov. Túžbou každého človeka je, aby svoj život až do konca prežil medzi svojimi. Chorí ľudia sa najlepšie cítia v rodinnom kruhu, so svojimi blízkymi. Domáce prostredie im prináša autonómiu, sebestačnosť a dôstojnosť.

Starostlivosť o pacienta v domácom prostredí je náročná nielen pre rodinných príslušníkov, ale aj pre ošetrujúci personál. Najbližší často nevedia čo

robiť, či chodiť do práce alebo zostať doma a starať sa chorého. Dilema, ktorú mnohým rodinám pomáhajú riešiť práve agentúry domácej ošetrovateľskej starostlivosti.

Cieľom domácej starostlivosti podľa Jarošovej (2007) „je pomáhať jednotlivcovi a jeho rodine dosiahnuť telesné, duševné a sociálne zdravie a pohodu v súlade s jeho sociálnym prostredím. Zachovať kvalitu života a umožniť chorým v terminálnom štádiu života umierať v kruhu svojich blízkych a vo svojom domácom prostredí. Zabezpečiť komplexnú starostlivosť v koordinácii s ústavnou starostlivosťou a ďalšími zdravotníckymi a sociálnymi zariadeniami prostredníctvom multidisciplinárneho týmu a služieb.

Udržiavať a zvyšovať sebestačnosť klienta v bežných denných činnostiach. Viesť pacienta/ klienta a jeho rodinu k zodpovednosti za vlastné duševné a telesné zdravie.

Zaisťovať dodržiavanie liečebného režimu a znižovať negatívny vplyv choroby na celkový zdravotný a duševný stav pacienta a rodiny“ (Poledníková, 2013).

DOS je služba, ktorá má umožniť chorému čo najväčšiu slobodu – autonómiu počas liečby a zároveň ho núti k vynaloženiu väčšieho úsilia a väčšej zodpovednosti za svoj zdravotný stav.

Kto môže žiadať o domácu ošetrovateľskú starostlivosť?

• v prvom rade môže o ňu požiadať samotný pacient, alebo jeho príbuzní, • praktický lekár pre dospelých, • lekár pre deti a dorast, • lekári špecialisti (dermatológ, chirurg, diabetológ, internista, neurológ, urológ, FRO ai.), • lekár ústavnej zdravotnej starostlivosti, ktorý pri prepustení chorého z nemocnice navrhuje pokračovanie starostlivosti prostredníctvom

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

20

ADP na Slovensku

ADOS (Odborné usmernenie MZ SR o poskytovaní DOS (26. február 2007, Čl. III).

Intervencie sestry pri ošetrovaní chorého doma sú zamerané na plánovanie starostlivosti so zreteľom na potreby pacienta a poskytovanie takej starostlivosti, ktorej rozumie a ktorá sa zhoduje s jeho kultúrou. Sú zhodné s intervenciami sestier v nemocničných zariadeniach. Ide o bežné ošetrovateľské výkony ako je: • ošetrovanie rán a kožných defektov - pooperačné rany, chronické a zle hojace sa rany, • ošetrovanie umelých vyústení z tela - PEG, stómie, kožný port, drény, CVK, permanentný katéter ai., • aplikácia injekčnej a infúznej liečby - všetky druhy injekčnej liečby –podávanie infúzie napr. pri dehydratácií, alebo analgetickej liečby ap., • starostlivosť o výživu chorého - edukácia pacienta a rodinných príslušníkov o vhodnom výbere potravín pre chorého, podávanie enterálnej a parenterálnej výživy, kŕmenie sondou, cez PEG, ap., • starostlivosť o vylučovanie - sledovanie diurézy, edukácia o používaní jednorázových savých pomôcok pre inkontinetných, ošetrovanie zavedeného pernamentného ketétra a výmena katétra u ženy, podávanie klyzmy, • pohybová liečba -ošetrovateľská rehabilitácia - nácvik sebaobslužných úkonov, vertikalizáciu pacienta, nácvik chôdze, pamäťové cvičenia ap., • odber biologického materiálu, starostlivosť o zomierajúcich liečba bolesti, výživa, prevencia dekubitov, ošetrovanie dekubitov, starostlivosť o vylučovanie, psychosomatická podpora pacienta i rodiny, monitorovanie životných funkcií, polohovanie, starostlivosť o dutinu ústnu, umelá pľúcna ventilácia, ap., • vedenie zdravotnej dokumentácie a jej archivácia.

(Nariadenie vlády SR č. 223/2005 Z.z.

Katalóg zdravotných výkonov).

Jednou z hlavných úloh ADOS by mala byť prevencia. Svetová zdravotnícka organizácia sa zameriava na

podporu, upevňovanie a posilňovanie zdravia, prevenciu chorôb a pozitívnu spoluúčasť jednotlivcov, rodín a komunít na rozvíjaní zdravia spoločnosti, čo predstavuje primárnu prevenciu (Poledníková, 2013). Veľmi dôležitá je oblasť prevencie v komunite, kedy sestra uplatňuje predovšetkým poznatky zdravej výživy a správnej životosprávy. Intervencie sú zamerané na elimináciu rizikových faktorov, zníženie rizík vzniku chronických ochorení a na pomoc rozvíjať rôzne aktivity zamerané na podporu zdravia ako je: predchádzanie zhoršovania porúch mobility, prevencia infekčných chorôb, prevencia úrazov a pádov, podvýživy, závislosti na liekoch ap.

Je dôležité nepodceňovať nebezpečenstvá, ktoré na chorých v domácom prostredí číhajú, predvídať riziká, hlavne u určitej skupiny pacientov a snažiť sa zamedziť nedbalosti pri opatere chorých v domácom prostredí.

Dĺžka starostlivosti o pacienta je rôzna, závisí od zdravotného stavu a diagnózy. Návrh na poskytovanie domácej ošetrovateľskej starostlivosti platí spravidla tri mesiace (pri chronických ochoreniach môže byť schválený aj na šesť mesiacov). Môže ísť o jednorázovú návštevu, krátkodobú starostlivosť, ale aj o dlhodobú starostlivosť, ktorá môže predstavovať starostlivosť aj niekoľko rokov.

Úloha rodiny

Nezastupiteľnú úlohu pri starostlivosti o chorého v domácom prostredí má rodina. Bremeno 24 hodinovej starostlivosti je totiž na nej. Rodinní príslušníci i samotný pacient sú zavalení množstvom informácii, ako sa o chorého starať, ktoré však nie sú schopní v tej chvíli všetky spracovať a zapamätať si ich. To, čo sa zdá nám zdravotníkom jednoduché a samozrejme, môže byť pre laika náročné a nie raz aj nezvládnuteľné. Vo chvíli, keď preberajú chorého od zdravotníka, môžu mať pocit, že to zvládnu, ale realita je potom iná. Dôležitou úlohou sestry z ADOS je analyzovať sociálne zázemie a vzdelanie rodinných príslušníkov, čo rozhodne o tom, či je rodina schopná starať sa o chorého a či je na to aj náležité vedomostne pripravená.

Rodina musí byť tak pripravená, aby bola schopná rozpoznať problémy, ktoré sa vyskytnú, musí vedieť ako ich riešiť a kde získa potrebnú pomoc.

Spolupráca ADOS s inštitúciami ADOS úzko spolupracuje s praktickým lekárom pre dospelých. Každý lekár má vo svojom blízkom okolí agentúru a sestra z ADOS sa stáva jeho predĺženou rukou. Čoraz častejšie sa na ADOS obracajú lekári špecialisti, ktorí potrebujú, aby pacient dostal

Nevýhody domáceho prostredia • Neochota a nespôsobilosť príbuzných Pocit bezmocnosti Nevyhovujúce podmienky Nepripravenosť rodiny Nedostupnosť zdravotných pomôcok

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

21

ADP na Slovensku Pramene o dostupnosti ošetrovateľských služieb ADOS n

f(%)

n

f(%)

n

f(%)

Lekár v nemocnici

145

30,47

189

34,81

334

32,79

Sestry z ADOS sú v poprednej pozícií, čo sa týka poskytovania informácií a edukácie pacientov. Zabezpečujú kontinuitu starostlivosti a podporujú pacientov pri dodržiavaní terapie.

Lekár v ambulancii

147

30,89

123

22,65

270

26,49

Sestra v nemocnici

43

9,03

67

12,34

110

10,79

Sieť

Sestra v ambulancii

22

4,62

17

3,13

39

3,83

Príbuzní/známi

56

11,76

42

7,73

98

9,62

Internet

56

11,76

103

18,97

159

15,60

Noviny

2

0,42

2

0,37

4

0,39

Iné

5

1,05

0

0

5

0,49

476

100 %

543

100 %

1019

100 %

Ženy

Spolu

Muži

476/46,71 % kvalifikovanú zdravotnú starostlivosť a výnimkou nie sú ani nemocničné zariadenia, ktoré odporučia kontinuálnu starostlivosť cez ADOS. Keďže sa väčšinou jedná o chorých vyžadujúcich si sociálno-zdravotnú starostlivosť, agentúra spolupracuje s príslušnou obcou, mestom, aj samosprávou a so zariadeniami opatrovateľskej služby a sociálnej starostlivosti. Počet lekárov spolupracujúcich s ADOS nie je uspokojivý. Ako uviedol MUDr. Peter Lipták v jednom rozhovore, s ADOS spolupracuje iba 40 % PLPD a 45 % špecialistov. Reálne to znamená, že lekári, ktorí nespolupracujú s ADOS, nezabezpečujú svojim pacientom kvalifikovanú zdravotnú starostlivosť v domácom prostredí.

Potom sú títo pacienti odkázaní iba na pomoc laickej verejnosti, čo im znižuje nielen príslušnú kvalitu života ale aj komfort starostlivosti v domácnosti.

Ročne využije služby ADOS okolo 110 000 pacientov. Z 1019 opýtaných pacientov ako získali informáciu o službách ADOS ženy respondentky boli najviac informované o možnosti využiť ADOS lekármi zo všeobecných ambulancií 147 (30,89 %), muži lekármi z ústavnej starostlivosti 189 (34,81 %). Internetový zdroj muži využili s porovnaním so ženami takmer o polovicu viacej.

Spolu

543/53,29 %

Trnava 15

Trenčín 16

ADOS pôsobia ako: • fyzická osoba, • právnická osoba ( s.r.o, n.o., a.s.), • cirkevné organizácie (katolícka charita, gréckokatolícka charita, evanjelická diakona), • niekoľko ADOS pôsobí aj ako súčasť zariadení sociálnych služieb.

1019/100 %

Výnimočnosť ADOS spočíva najmä: 1. v snahe o vytvorenie atraktívnej zdravotnej služby priamo v domácom prostredí tak, aby ju pacient dostal vždy keď ju potrebuje, 2. neustále zlepšovanie služby chorým kvalifikovaným personálom a vytvorenie priestoru na to, aby mala sestra dostatok času na ošetrenie, 3. bezchybná kvalita služieb je zaručená poskytovaním dohľadu ambulantných lekárov a vzájomnou spoluprácou s odborným zástupcom ADOS, 4. veľmi dobrá organizácia starostlivosti v domácom prostredí, ktorá je založená na využívaní vedomostí a zručností sestier, 5. dostupnosť - zabezpečenie starostlivosti aj v najodľahlejších kútoch a uspokojovanie aj netradičných potrieb pacientov ako je napr. umelá pľúcna ventilácia, či asistovaná peritoneálna dialýza, 6. zriaďovateľmi a prevádzkovateľmi ADOS sú kvalifikované sestry.

Tab 1: Počet ADOS v jednotlivých krajoch v SR Bratislava 20

V Nariadení vlády SR č. 640/2008 Z.z. počet sesterských miest v ADOS je stanovený na 808,6. Na 1 sestru pripadá 6 700 obyvateľov. V súčasnosti je 175 ADOS v SR (tab 1), v ktorých pracuje približne 653,3 sestier (tab 2).

Nitra 24

Žilina 20

B.Bystrica 24

Financovanie ADOS Činnosť ADOS je financovaná z verejného zdravotného poistenia tak ako aj u ostatných poskytovateľov zdravotnej starostlivosti. ADOS má podpísanú zmluvu so zdravotnou poisťovňou s limitovaným objemom, t.j. nakúpená zdravotná starostlivosť = maximálny dohodnutý rozsah za určité obdobie – 1 mesiac. Ročne ADOS vyprodukujú uznané ale nepreplatené nadlimitné výkony približne v sume od 1,2 do 1,5 mil eur.

Zdravotné poisťovne majú zazmluvné s ADOS výkony, pritom kým verejnoprávna poisťovňa určila cenu výkonov, komerčné poisťovne stále financujú výkony cenou za bod. A tie sú rozdielne. V Nariadení vlády SR č.

223/2005 Z.z. – Katalóg zdravotných výkonov je pre ADOS vyčlenených 74 ošetrovateľských výkonov. V súčasnosti majú ADOS zazmluvnených: 54 ošetrovateľských výkonov, 7 výkonov pôrodnej asistentky a 5 výkonov fyzioterapeuta.

Prešov 34

Tab 2: Počet sesterských miest v jednotlivých krajoch v SR Bratislava 71,1

Trnava 82,2

Trenčín 46,1

Nitra 90,8

Žilina 82,4

B.Bystrica 72,2

Prešov 125,6

Košice 22

Spolu 175

Košice 82,4

Spolu 653,3

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

22

ADP na Slovensku Problémy ADOS v súčasnosti Revízne sestry vyžadujú nad rámec zmluvy dokladovanie k Návrhu na poskytovanie DOS aj nálezy od odborných lekárov, prepúšťacie správy, správy od praktických lekárov ap.

Svojvoľne menia frekvenciu návštev, ktorú odporučí príslušný lekár, alebo rozhodnú, že má starostlivosť poskytovať rodina (napr. ošetrovanie dekubitov, či rán) rušia starostlivosť cez víkend (odporúčajú ošetrenie na pohotovosti), ap.

Obrovskou nevýhodou pre ADOS je, že stále nie je doriešené financovanie dopravy za pacientom. Od roku 1995, keď začali vznikať prvé ADOS sa zvýšili pohonné hmoty niekoľko krát.

Za dobu pôsobenia ADOS v systéme zdravotnej starostlivosti sa veková štruktúra pacientov kriticky znižuje a poradie menia aj diagnostické skupiny pacientov. Pozitívne je, že trendy ošetrovania chorých v domácnosti idú dopredu v súlade s novými poznatkami v medicíne.

Systém poskytovania domácej ošetrovateľskej starostlivosti je moderný a zároveň tradičný. ADOS sú náchylné na vplyvy a zmeny a zároveň sú schopné zachovať si jedinečnosť poskytovaných služieb. Prirodzený tlak verejnosti, ktorá sa dožaduje starostlivosti v domácom prostredí, nás oprávňuje k tvrdeniu, že ošetrovanie v domácnostiach nie je luxusom ale štandardom. Nie všetci chorí či zomierajúci v domácom prostredí si vyžadujú DOS, ale všade, kde ju ľudia potrebujú, by ju mali dostať. Jedným z hlavných ukazovateľov kvality a efektívnosti pri poskytovaní domácej ošetrovateľskej starostlivosti je vplyv na kvalitu života pacienta

a jeho rodiny. Dostupnosť kvalitnej ošetrovateľskej starostlivosti, udržanie rodinných a spoločenských väzieb, individuálna starostlivosť o pacienta a rodinu je prioritou ADOS.

Použitá literartúra: HANZLÍKOVÁ, A. et al. 2004. Komunitné ošetrovateľstvo. Martin : Osveta, 2004. 280 s. ISNB 80-8063-7.

JAROŠOVÁ, D. 2007. Úvod do komunitního ošetřovatelství. Praha : Grada Publishing, 2007. ISBN 978-80-247-2150-7.

KOŽUCHOVÁ,M. et.al.2014. Domáca ošetrovateľská starostlivosť. Martin: vydavateľstvo Osveta 2014. ISBN 978-80-8063414-8.

POLEDNÍKOVÁ, L. 2013. Domáca ošetrovateľská starostlivosť. Nitra : FSVaZ UKF Nitra. EDU – E – learningový edukačný kurz. [online]. [cit. 03.11.2013]. Dostupné na internete: https://edu.ukf.sk/my/.

ZRUBCOVÁ, D. – SLAMKOVÁ, A. a kol., 2013. Ošetrovateľská starostlivosť v komunite. Nitra : FSVaZ UKF Nitra. ISBN 97880-558-0234-3.

Vestník Ministerstva zdravotníctva Slovenskej republiky. Odborné usmernenie MZ SR o poskytovaní DOS, 26.február 2007, Čl. II. Vyhláška č. 364/2005 Z.z., ktorou sa určuje rozsah ošetrovateľskej praxe poskytovanej sestrou samostatne a v spolupráci s lekárom v znení neskorších predpisov. [online]. [cit.06.12.2012]. Dostupné na internete - <http://www.sksapa.sk/Start-download/Právne-predpisy/77-Vyhláška-364/2005-Z.z.html>.

PhDr. Libuša Repiská PhD, Nitra Odborný garant ADOS Repiská PhDr. Mária Cibulková, Žilina adosrepiska@gmail.com

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

23

Dekubity v kontextu managementu kvality

Prístup k dekubitom v kontexte manažérstva kvality Praktické skúsenosti Ošetrovateľského centra a Slnečného domu v Humennom V našich zariadeniach od roku 2005 intenzívne budujeme optimálny model starostlivosti o vážne a dlhodobo chorých v podmienkach našej spoločnosti, na základe prieskumov spokojnosti a zisťovania očakávaní klientov a ich blízkych.

Dekubity sú jeden z najväčších problémov v dlhodobej starostlivosti, ktorý priamo odráža jej kvalitu. Tvorivou zmenou prístupov skrátiť dobu liečby chronických rán - táto iniciatíva nevyplynula z podnetu od klientov/ich blízkych či ďalších zainteresovaných strán, ale z ambície rozvíjať kvalitu služieb aj tým, že zvládneme veľmi náročný problém, s ktorým sa pasujú mnohé zariadenia určené pre dlhodobú starostlivosť.

Meranie procesov určuje smer

Systém manažérstva kvality v našej organizácii realizovaný v zmysle požiadaviek ISO 9001:2008 v súlade s modelom výnimočnosti EFQM. Znamená to o.i., že sa orientujeme predovšetkým na nášho klienta, jeho blízkych, a tiež nepretržite prehodnocujeme a optimalizujeme organizáciu starostlivosti s cieľom redukovať riziká a posilniť pozitívne výstupy starostlivosti. Činnosť organizácie je orientovaná na plnenie požiadaviek a očakávaní potreby klientov, blízkych, a ďalších zainteresovaných strán. Pre tento účel má definované riadiace, hlavné a podporné procesy v rámci celého diania v organizácii, ktorých zásady a postupnosti realizácie sú predmetom riadenej dokumentácie a určených kompetencií, kompetentnosti a právomocí.

„Čo meriate, to sa zlepšuje.“ Peter Drucker, biznisový mysliteľ

Jednou zo zásad manažérstva kvality je nepretržite zabezpečovať meranie, analýzu a zlepšovanie výkonnosti procesov. Jadrom služby poskytovanej našou organizáciou je proces Komplexná zdravotná a sociálna starostlivosť, ktorého cieľom je poskytovať nielen kvalitnú prepojenú ošetrovateľskú a sociálnu starostlivosť, ale tiež zabezpečiť včasnú kvalitnú lekársku starostlivosť, ak to klient potrebuje. V tejto oblasti má organizácia veľký potenciál predovšetkým vďaka odbornosti a osobnej zanietenosti vodcov a ich jasnej predstave o kvalite poskytovaných služieb. Proces je nosným pilierom činnosti organizácie, čoho dôkazom je okrem iného aj najväčší rozsah súvisiacej internej dokumentácie a prísne nastavené kritériá hodnotenia.

Indikátory nekvality – „známkovanie“ starostlivosti

V procese Komplexná zdravotná a sociálna starostlivosť sme ako kritérium výkonnosti zadefinovali okrem výsledkov spokojnosti klientov, tiež

objektívne vyhodnocovanie nami originálne vytvorených indikátorov kvality a nekvality na mesačnej báze.

Príkladom je hodnotenie počtu novovzniknutých dekubitov, či infekcií ako indikátorov nekvality a hodnotenie počtu zhojených rán, zlepšenia stavu klienta, nárastu jeho mobility, sebestačnosti ako indikátorov kvality, ktoré dokumentujú výkonnosť procesu.

Predovšetkým v Ošetrovateľskom centre – Dome ošetrovateľskej starostlivosti sa orientujeme na najťažšie, problémové stavy odkázanosti, ktorých starostlivosť predpokladá vysoké odborné nároky a perfektnú organizovanú starostlivosť. Do Ošetrovateľského centra prijímame veľkú časť klientely s početnými dekubitmi.

Pre lepšiu predstavu dopĺňame údaj, že napríklad v apríli tohto roku sme ošetrovali u 38 klientov dohromady 41 dekubitov, 39 z týchto dekubitov, si klient „priniesol“ z predchádzajúcej hospitalizácie či domáceho prostredia, iba 2 - napriek vysokému riziku vznikli u nás, a to u umierajúceho

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

24

Dekubity v kontextu managementu kvality

8NiĂĽND ] IRUPXOiUD ,QGLYLGXiOQ\ SOiQ SUHYHQFLH GHNXELWRY ,33'

Â&#x2026; PLQ [ GHQQH NRQWUROD D

Â&#x2026; NRQWUROD D RĂŁHWUHQLH PDViĂĽ

9ĂŠ6/('.< 9<+2'127(1,$ 12572129(- 67831,&( YĂŞVOHGRN QLĂĽĂŁLH

RĂŁHWUHQLH PDViĂĽ SUHGLOHNĂžQĂŞFK PLHVW SUL

SUHGLOHNĂžQĂŞFK PLHVW SUL NDĂĽGRP

RGĂŁNUWQL ; ]DUDÄ&#x2021; GR SRORKRYDFLHKR SOiQX SRĂžHW ERGRY

5 D 9 K\JLHQH

SUHSRORKRYDQt SUHEDOHQt Â&#x2026; K\GURWHUDSLD i GQL i GQL i

Â&#x2026; $ 9HÄ?PL Y\VRNp UL]LNR Y]QLNX GHNXELWX D ž ERGRY Â&#x2026; $ 9\VRNp UL]LNR Y]QLNX

GQL

GHNXELWX Âą ERG Â&#x2026; % 6WUHGQp UL]LNR Y]QLNX GHNXELWX Âą ERGRY Â&#x2026; & 1LĂĽĂŁLH UL]LNR Y]QLNX GHNXELWRY Âą ERG Â&#x2026; ' %H]

Â&#x2026; XSUDYHQi SRVWHÄ?Qi D RVREQi YRÄ?Qi VXFKi Â&#x2026; GĂĽHUVHMRYp SODFKW\ QDPLHVWR IURWp

UL]LND Y]QLNX GHNXELWRY D YLDF ERGRY

ELHOL]HÄ&#x2013;

QHWHVQi REXY

23$75(1,$ ]DPHUDQp QD SUHYHQFLX Y]QLNX GHNXELWRY âWDQGDUGQp ]iNODGQp RSDWUHQLD QD

Â&#x2026; ĂŁHWUQi PDQLSXOiFLD D SUHVXQ NOLHQWD

Â&#x2026; ]DYHGHQLH 3.

SUHYHQFLX GHNXELWRY QDMPl SUH QLĂĽĂŁLH DĂĽ

GHNXELWRY

YHÄ?PL Y\VRNp UL]LNR

QDMPl SUH Y\VRNp DĂĽ YHÄ?PL Y\VRNp

Â&#x2026; YD]RGLODWDQFLi GÄ?D RUG 'U

Â&#x2026; %LRVWLPXODĂžQi ODPSD

Â&#x2026; PRQLWRURYDQLH ~SUDYD JO\NpPLH X

Â&#x2026;

GLDEHWLNRY

UL]LNR Â&#x2026; HIHNWtYQH SRORKRYDQLH Y 'HNXU]H % Âą

Â&#x2026; VNUiWHQĂŞ LQWHUYDO GHÄ&#x2013; i KRG QRF i

Â&#x2026; Y 2& PRQLWRURYDQLH $/% WUDQVIHUtQX

SRGÄ?D XUĂžHQpKR SRORKRYDFLHKR SOiQX

KRG

D S S

Â&#x2026; YKRGQĂŞ PDWUDF

Â&#x2026; YKRGQĂŞ PDWUDF

Qt]NH UL]LNR Âą PROLWDQRYĂŞ

Â&#x2026; Â&#x2026;

Â&#x2122; 76 RGĂžLDUNQH ; SOiQRYDQp RSDWUHQLD R ]DYHGHQt SOiQX SUHYHQFLH LQIRUPXMH Y DNWXiOQRP

Â&#x2026;/HSĂŁLH DNWtYQD NRPSUHVRURYi

+OiVHQt VHVWLHU D 323 Y\SOQHQĂŞ IRUPXOiU SULVSLQNXMH N 'HNXU]X D XPLHVWQHQL NySLX RSDWUHQt

SRGORĂĽND

VWUHGQp UL]LNR V WYDURYRX SDPlĢRX

Â&#x2026;

Ă&#x201E;Y]GXĂŁQĂŞ N~SHÄ?Âł

=YĂŞĂŁHQp RSDWUHQLD QD SUHYHQFLX

YĂŞUH] WDEXÄ?N\ VR V~ERURP RSDWUHQt UXNRX GRStĂŁH PHQR D SULH]YLVNR NOLHQWD QDG O{ĂĽNR

Â&#x2026;0LQLPiOQH PDWUDF V WYDURYRX

NOLHQWD N WDEXÄ?NH %6

SDPlĢRX

Â&#x2122; 'HNXELWiUQD Ä&#x2021;DOHM OHQ Ă&#x201E;'6Âł Y SUtSDGH MHM QHSUtWRPQRVWL YHG~FD VHVWUD EH]SURVWUHGQH

Â&#x2026; SlW\ RGÄ?DKĂžHQp EH] NRĂĽQpKR NRQWDNWX Â&#x2026; Ä&#x2021;DOĂŁLH DQWLGHNXELWiUQH DNWLYDĂžQp

Â&#x2026; PRQLWRURYDQLH &% $/% WUDQVIHUtQX

D QiVOHGQH Y SUDYLGHOQĂŞFK LQWHUYDORFK GR GQt RG SUYpKR YVWXSQpKR ]KRGQRWHQLD

SRP{FN\

)H * +E D QXWULĂžQi SRGSRUD SUL ]QtĂĽ

SUHKRGQRWt V~ERU QDVWDYHQĂŞFK RSDWUHQt

Â&#x2026; SRGORĂĽND JXOLĂžNRYi Â&#x2026;

ODERU SDUDPHWURY 1XWULGULQN

SRORKRYDFLH YDOFH YDQN~ĂŁH NUXK\

2VPHUDO )UHVXELQ ELHONRYLQRYĂŞ SUiĂŁRN GR

Â&#x2122; 3UtSDGQp ]PHQ\ GRStĂŁH 76 '6 GR 'HNXU]X D DN MH WR SRWUHEQp SUHStĂŁH LFK DM GR +OiVHQLD D GR RSDWUHQt N WDEXÄ?NH %6

UHNWiOQ\ YDQN~ĂŁ Â&#x2026; NOtQ\

MHGOD &XELWDQ WYDURK YLW & =Q SR NRQ]

Â&#x2026; FKUiQLĂžN\ QD SlW\ SDSXĂžN\ Â&#x2026; QD

V 'U

=+2'127,/$ 76 Ă˝,7$7(Ä?1ĂŠ 32'3,6 'Ä&#x2022;$

ODNWH

LQp

%(=352675('1Ă&#x2C6; .21752/$ Ă˝,7$7(Ä?1ĂŠ 32'3,6 'Ä&#x2022;$

Â&#x2026; ERĂžQLFH Â&#x2026; SRGVHGiN\ Â&#x2026; LQp

Â&#x2026;KUD]GLĂžND

1iURĂžQi RUJDQL]iFLD ]DEH]SHĂžHQLD VWDURVWOLYRVWL

klienta a u klienta vo vigilnej kóme z dôvodu żaŞkej deformity palcov na nohe.

Metodikou plnenia jednĂŠho z cieÄžov kvality pre rok 2013 bolo dopracovanie prĂ­stupov k prevencii a lieÄ?be chronickĂ˝ch rĂĄn, urÄ?enie novĂ˝ch zodpovednostĂ­ a rozĹĄĂ­renie kontrolnej Ä?innosti.

StarostlivosĹĽ ĹĄitĂĄ na mieru

CieÄžom aktualizovanĂŠho internĂŠho predpisu je premyslenĂ˝m, efektĂ­vne organizovanĂ˝m prĂ­stupom, vhodnĂ˝m spĂ´sobom eliminovaĹĽ faktory vzniku dekubitov/rĂĄn, a zĂĄroveĹ&#x2C6; ĂşspeĹĄne hojiĹĽ dekubity/rany, skrĂĄtiĹĽ ich Ä?as hojenia a znĂ­ĹžiĹĽ riziko rozvoja komplikĂĄciĂ­ z dekubitov/rĂĄn.

UŞ pri príjme klienta dochådza k prvÊmu kritickÊmu posúdenia rizika vzniku dekubitov na zåklade znåmej Nortonovej stupnice. Tímovå sestra, ktorå realizuje príjem pracuje s formulårom IPPD (Individuålny plån prevencie dekubitov), ktorý

okrem fĂĄzy hodnotenia a zaradenia do kategĂłrie rizika (A, A+, B, C, D) obsahuje dĂ´leĹžitĂş fĂĄzu plĂĄnovania vhodnĂ˝ch intervenciĂ­ vo vzĹĽahu k prĂ­tomnĂŠmu riziku. TĂ­movĂĄ sestra vyberĂĄ a nĂĄsledne zabezpeÄ?Ă­ niektorĂŠ z predvolenĂ˝ch alternatĂ­v opatrenĂ­: spravidla efektĂ­vne polohovanie, vhodnĂ˝ matrac, Ä?alĹĄie antidekubitĂĄrne pomĂ´cky (napr. chrĂĄniÄ?ky na päty), dennĂş kontrolu predilekÄ?nĂ˝ch miest spojenĂş s masĂĄĹžou, vazodilatanciĂĄ podÄža ordinĂĄcie lekĂĄra, monitorovanie glykĂŠmie u diabetikov, a pri vysokom aĹž veÄžmi vysokom riziku tĂ­movĂĄ sestra doslova â&#x20AC;&#x17E;ordinujeâ&#x20AC;&#x153; skrĂĄtenĂ˝ interval polohovania, vzduĹĄnĂŠ kĂşpele, zavedenie permanentnĂŠho katĂŠtra, aktĂ­vnu kompresorovĂş podloĹžku, ale aj monitorovanie celkovej bielkoviny, albumĂ­nov, Ĺželeza a transferĂ­nu, a nĂĄsledne pri znĂ­ĹženĂ˝ch parametroch aj nutriÄ?nĂş podporu. Sme jedno z mĂĄla zariadenĂ­ sociĂĄlnych sluĹžieb , ktorĂŠ koncepÄ?ne hodnotĂ­ nutriÄ?nĂŠ parametre, a oka-

mĹžite nastavuje výŞivu klienta tak, aby parametre bielkovĂ­n umoĹžĹ&#x2C6;ovali ĂşspeĹĄnĂş lieÄ?bu alebo prevenciu dekubitov. Ă&#x161;dajne sme tieĹž zatiaÄž jedinĂ­ na Slovensku, kde podĂĄvanie stravy do nazogastrickĂ˝ch sond a â&#x20AC;&#x17E;PEG-ovâ&#x20AC;&#x153; funguje cez pumpy. Tento spĂ´sob vrelo odporĂşÄ?ame aj inĂ˝m, a to nielen z dĂ´vodu Ä?asovej Ăşspory.

NĂĄroÄ?nĂĄ organizĂĄcia zabezpeÄ?enia starostlivosti

U vťetkých rizikových klientov sa okamŞite zavådzajú takzvanÊ polohovacie hodiny, ktorÊ måme vypracovanÊ pre vťetky kategórie a individuålne sa nachådzajú nad lôŞkom klienta.

Po fåze skúmania si zistili, Şe optimålne polohovanie nedokåŞeme zvlådnuż u vťetkých. Pri hodnotení spokojnosti zamestnancov sa nåm nåhle zhorťilo vnímanie pracovnej zåżaŞe. Pokúsili sme sa teda redukovaż polohovanie a zaviesż hromadnÊ polohovanie pre kaŞdú skupinu jednotným

OĹ ETĹ&#x2DC;OVATELSKĂ PĂ&#x2030;Ä&#x152;E

25

Dekubity v kontextu managementu kvality

Graf č. 1

Prehľad novovzniknutých a zhojených dekubitov za rok 2013 porovnávaný subjekt

6

0,12 11%

11%

Počet dekubitov

5

11%

0,1

5

4

0,08

4

5%

3

22

3%

1

4

5%

3 2

4

4

2

2

1

3

5%

2

3%

2

5%

4

5%

0,06

3 3% 2

1

1

5%

2

0,04

22

0,02

1

1

0

0

Novovzniknuté dekubity Zhojené dekubity Percento novovzniknutých dekubitov z počtu klientov

Graf č. 2 Prehľad novovzniknutých a zhojených dekubitov za rok 2013 - SD 6

0,1 0,09

Počet dekubitov

4

0,06

3

3

3 2

0

0,07

4

3

1

0,08

5

3

Graf č. 6

0,04 0,03

2 0,0% 1 1 0,0% 0,0%

0,05

1,9% 1,8% 1

1 1 1 0,0% 0,0% 0,0% 0,0%

0,0%

0,02 1,8% 1,8% 0,01 1 0

Novovzniknuté dekubity Zhojené dekubity Percento novovzniknutých dekubitov z počtu klientov Prehľad zhojených dekubitov za obdobie 2010 - 2013

80

Počet zhojených dekubitov

70 60 50 40 30 20 10 0

26

45

Porovnávaný subjekt

Porovnávaný subjekt

2010

3 SD

2011

Počet zhojených dekubitov

71

27

32

26

Porovnávaný subjekt

SD

Porovnávaný subjekt

SD

2012

2013

Percento z počtu klientov

5

spôsobom a tiež sme výrazne zefektívnili dokumentovanie (ustúpili sme od predošlej požiadavky dokumentovať každé polohovanie). Táto efektivizácia očakávane lepšie vnímanie pracovnej záťaže bez zhoršenia stavu rán.

V súbore opatrení, ako vidieť na časti formulára, ktorý používame je viac nástrojov, ako úspešne dekubitu predísť alebo ho liečiť. Sú to dobre známe overené nástroje, techniky.

Skutočným problémom však nie je teória, ale prax, teda nastaviť organizáciu starostlivosti tak, aby riziko bolo včas identifikované, opatrenia individuálne definované a v praxi sa aj skutočne dodržiavali. To je už skôr otázka organizácie práce, ktorá ak stojí len na očakávaní spontánne aktívneho prístupu jednotlivca v tíme, podľa našich skúseností zvykne zlyhávať.

Zaangažovanie dekubitárnych sestier

V druhej polovici r. 2013 sme do organizačnej schémy doplnili na oboch pracoviskách asistentky manažmentu – tzv. dekubitárne sestry. Sú nosnými piliermi pre dlhodobé a priebežné hodnotenie kvality ošetrovania rán/ dekubitov. Dekubitárna sestra posudzuje všetky rany. Prehodnocuje plán prevencie dekubitov, ktorý určila príjimajúca tímová sestra, a to v čo najkratšom časovom intervale po príjme.

Pre túto veľmi náročnú prácu sme im vyčlenili osobitný čas a priestor, i finančnú motiváciu. Vyberali sme osobnosti s komplexným, dôkladným prístupom. Tieto sestry cítia nesmiernu zodpovednosť , ak sa začne dekubit zhoršovať alebo tvoriť nový. Okamžite posilňujú opatrenia, pracujú s možnosťami v prijatom predpise, spomínanom formulári a ak sa už dekubit vytvorí, musia prostredníctvom čeklistu sériou kontrolných otázok detekovať príčinu a prijať opatrenie, aby sa nedostatok neopakoval.

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

26

Dekubity v kontextu managementu kvality

Príklad úspechu v hojení dekubitu ťažkého stupňa (marec´13) až do fázy úplného zhojenia.

Raz do mesiaca vyhodnocujú stav starostlivosti a prevencie u vybraných klientov, všeobecne hodnotia aspekty starostlivosti, a pripravujú štatistiku napr. novovzniknutých, či zhojených dekubitov. Je veľkou výhodou, že máme dve identicky organizované pracoviská dlhodobej starostlivosti. Túto skutočnosť využívame nielen na vzájomnú výmenu skúseností z neustále prebiehajúcich hodnotení a prieskumu, ale tiež napr. aj na realizáciu tzv. krížových auditov, ktoré sú súčasťou celoročného Programu auditov a kontrôl. Dekubitárne sestry minimálne raz v roku hodnotia starostlivosť na sesterskom pracovisku .

Vedúce sestry a manažéri prevádzky sa pravidelne oboznamujú s výsledkami kontrolnej činnosti, posudzujú a schvaľujú opatrenia navrhované na základe výsledkov kontrolnej činnosti v čeklistoch apod. Po novom, považujeme za znak nekvality, nielen nový dekubit, ale tiež dekubit, s ktorým klient prišiel z iného zariadenia, ak ho nedokážeme zhojiť v období šiestich mesiacov. Aktuálne výsledky hodnotenia a opatrenia dekubitárna sestra pravidelne prezentuje na mesačných poradách tímových sestier. Veľkým pomocníkom pre rýchlu a trefnú kontrolu najdôležitejších aspektov sú 2 druhy čeklistov, ktoré sme vytvorili presne pre túto oblasť starostlivosti.

1 x v mesiaci kriticky vyhodnocujeme prevenciu dekubitov/rán prostredníctvom Check listu 09 u vzorky 3 vybraných rizikových klientov. Takéto hodnotenie prebehne realizuje tiež pri vzniku nového dekubitu, príp. rany.

Navyše, 1 x v mesiaci vyhodnocujeme ošetrovanie všetkých rán a dekubitov v zariadení prostredníctvom ďalšieho

čeklistu. Vo všetkých prípadoch kontrôl priamo v čekliste dekubitárna sestra navrhuje opatrenia , zabezpečí ich plnenie a prostredníctvom záznamu do ošetrovateľskej dokumentácie klienta informuje o zmenách v ošetrovaní tímové sestry. Takto u nás funguje úspešná prevencia, i liečba dekubitov a rán od druhej polovice roka 2013.

Objektívne výsledky a merania efektívnosti prístupu

Zlepšenie bolo dosiahnuté už v priebehu skúmania modifikácie súvisiacich interných smerníc.

V tejto časti predkladáme výsledky hodnotení. Porovnávania realizujeme medzi Slnečným domom a jeho materskou/vzorovou prevádzkou Ošetrovateľské centrum, Lipová (okrem roku 2010). Vyberáme hodnotenie čiastkovej položky z hore uvedených indikátorov kvality a nekvality - trend vzniku a zhojenia dekubitov a trend pádov (graf č. 1 a 2). Grafy ilustrujú výsledky tvorivých zmien v prístupoch k dekubitom vo vzťahu na predtým nie uspokojivé výsledky.

V súlade s cieľom kvality 3/2013 bol modifikovaný komplexný prístup k prevencii a liečbe rán/dekubitov.

V druhej polovici r. 2013 dochádza k nárastu zhojených a poklesu novovzniknutých dekubitov.

V porovnaní so slovenským priemerom – ide o výborné výsledky starostlivosti. Prevalencia dekubitov podľa nižšie uvedeného zdroja je 10 - 20 % chorých v dlhodobej starostlivosti a až 30-50 % z nich na následky dekubitov zomiera. V našej organizácii, napriek relatívne vysokému počtu rizikových klientov sa v 2. po-

lovici roka pohybujeme na úrovni max. 1,8 %. V Slnečnom dome zatiaľ (od roku 2011) neevidujeme úmrtie na následky dekubitu.

Výsledky prístupu k dekubitom poukazujú na výnimočnosť v porovnaní so slovenským priemerom, stále však zaostávame za naším nadnárodným vzorom – GZ Favoriten vo Viedni, kde je výskyt dekubitov takmer nulový.

Predpokladáme však, že v nadväznosti na efektívne metodiky bude výborný trend hojenia/nulového vzniku nových dekubitov, viditeľný v grafe 6, pokračovať.

Na základe našich skúseností prezentovaných aj v tomto článku je zrejmé, že zariadenia sociálnych služieb nielenže potrebujú sestry, ale je nevyhnutné, aby sesterská starostlivosť bola vhodne organizovaná, prehodnocovaná a vedená v rámci komplexne zavedeného systému manažérstva kvality v organizácii. Manažérstvo kvality znamená efektívnu cestu ku garancii potrebnej prevencie nedostatočného riešenia ďalších závažných komplikácií a zdravotných rizík u bezvládnych gerontov. Aj v našich zariadeniach sa neprestaneme usilovať, aby v zahraničí fungujúci a rokmi overený kvalitný model starostlivosti sa podarilo uplatniť a naďalej rozvíjať aj u nás.

Mgr. Marianna Kličová PhDr. Zuzana Fabianová Ošetrovateľské centrum, ZSS Slnečný dom, Humenné fabianova@osetrovatelskecentrumhe.sk www.osetrovatelskecentrumhe.sk Literatura u autorek.

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

27

Kognitivní funkce

Krátkodobá paměť a jak ji cvičit

I

nformace z vnějšího světa získáváme pěti smysly: zrak, sluch, chuť hmat, čich. Každou vteřinu přijmeme do mozku 10 milionů informací. Tyto informace registruje tzv. senzorická paměť. Jde o ultrakrátkou paměť, která má obrovskou kapacitu, ale udrží informaci minimální dobu.

Pro nás významné informace pak přechází do krátkodobé nebo také pracovní paměti. Tato paměť je stěžejní a také nejvíce zranitelná. Zde mozek informace zpracovává a selektuje na ty, co vyhodí a na ty co propustí do dlouhodobé paměti. V krátkodobé paměti dochází k hodnocení přicházejících informací z hlediska významu a smysluplnosti pro daného člověka.

Je-li informace zhodnocena jako důležitá, je pak přeřazena do dlouhodobé paměti. Odtud je vybavena v případě potřeby. Dobrá funkce pracovní paměti je nezbytná z hlediska fungování v běžném životě, například když chceme vykonat nějakou činnost nebo když komunikujeme s druhými lidmi.

Umožňuje nám zabývat se, pamatovat si a používat po krátkou dobu více pojmů najednou. Její kapacita se odhaduje v průměru na 5-9 pojmů. Mozek dokáže tyto informace podržet zhruba půl minuty.

Výzkumné studie prokázaly, že funkce pracovní paměti má souvislost s úspěchem dětí ve škole. Všeobecně je výše IQ považována ve společnosti za předpoklad úspěchu nejen ve škole, ale i v zaměstnání a v budování kariéry. Bylo však zjištěno, že mnohem důležitějším ovlivňujícím faktorem úspěšnosti je právě kapacita pracovní paměti. Pracovní paměť má schopnost se rychle vyprázdnit. Musí

Logické uspořádání

„Představivost je důležitější než vědomosti“ Albert Einstein

být totiž připravena přijímat nové informace. Proto je zranitelná, a když informaci nezpracujeme, zmizí.

Mnemotechniky

Někdy si myslíme, že si něco nemůžeme zapamatovat, ale příčinou nezapamatování bylo to, že informace nebyla zpracována. Důležitou úlohu zde tedy hraje pozornost a atraktivita informace. Existují paměťové techniky, tzv. mnemotechniky, které vychází z fyziologických pravidel fungování mozku a lepšího zapamatování. Kurzy trénování paměti jsou z velké části postaveny na těchto mnemotechnikách, které pomáhají se zvětšením kapacity krátkodobé paměti. Nejde při nich o trénování znalostí, ale využívání skryté síly mozku, kdy se aktivizují obě mozkové hemisféry. Využívá se při nich schopnosti mozku asociovat neboli spojovat podobné. Dále se využívá schopnost vizualizace pojmů, předmětů či jevů, logičnost a smysluplnost. Pro dobré zapamatování je důležité, aby byl člověk v relativním klidu. Některé techniky učení jsou založeny na uvádění do hladin alfa. V těchto hladinách mozek pracuje například krátce před usnutím nebo po probuzení.

Dalším důležitým aspektem je logické uspořádání učiva nebo daného materiálu. Jsme schopni si mnohem lépe zapamatovat příběh, který se odvíjí v čase, protože nám dává smysl a je pro nás něčím zajímavý. Z hlediska zapamatování je velmi efektivní, pokud si můžeme danou věc či pojem představit. Jedna z velmi účinných paměťových technik využívá příběh a vizualizaci věcí v určitém známém prostoru. Mnohem lépe si pamatujeme informace, které jsou pro nás něčím atraktivní. Příkladem je známá věta, kterou jsme často slýchali od našich rodičů „Blbosti si pamatuješ, ale co si máš pamatovat, to si nepamatuješ“. Chceme-li si zlepšit naši kapacitu pamatování, musíme vždy vycházet z fyziologické kapacity krátkodobé paměti, to je 7-9 částí informací na jeden vjem. Jde o tzv. informační shluk (anglicky chunk).

Jsme-li vystaveni záplavě informací, která překračuje naši fyziologickou kapacitu, máme problémy s jejich zapamatováním. Proto je dobré pracovat vždy jen s omezeným počtem pojmů.

Pozornost a motivace

Mimořádný význam v rámci trénování paměti má naše pozornost, kterou dané záležitosti věnujeme.

V pozadí pozornosti je motivace, která je zdrojem energie a která nás vede k soustředěnému zaměření na určitý objekt nebo děj. Když je někdo vnitřně motivován, tak nepotřebuje pobídky zvenčí, ale činnost vykonává, protože sám chce. Jeho vědomí je zaměřeno jako laserový paprsek směrem jeho zájmu. Pozornost s postupem věku může ochabovat.

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

28

Kognitivní funkce

Poruchy pozornosti se projevují jako nesoustředěnost, roztěkanost, neklid, neschopnost zapamatování. Tyto příznaky mohou být projevem různých onemocnění. Nicméně pozornost u člověka lze cvičit. Podstata cvičení pozornosti spočívá například ve vyhledávání pojmů z textů či slyšeného slova nebo číslic, znaků či různých tvarů ze souboru, z číselných řad a podobně, nebo úkoly typu rozlišení detailů u relativně stejných obrázků, hledání cesty v bludišti, rozeznávání zvuků atd. Dávejme si také pozor na časté vyrušování z činnosti, které nás nadlouho zpozdí, protože naše pozornost byla rozptýlena.

Vizualizace

S hlubokým soustředěním je spojena i vizualizace. Sám Albert Einstein kdysi prohlásil, že představivost je důležitější než vědomosti. Skvělou metodou, která usnadňuje zapamatování si a přitom v sobě spojuje představivost i asociaci je metoda LOCI. Název je odvozen od latinského výrazu Locus (v překladu místo).

Podstata této metody je založena na představě známého prostoru a jeho konkrétních míst. Například našeho domu či bytu. V každém z těchto míst je umístěna jedna položka ze seznamu například nákupu, který má být zapamatován. Touto metodou si lze zapamatovat několikanásobně více položek, než obyčejným úsilím o zapamatování. To je typický příklad toho, jak lze spojením funkcí pravé a levé mozkové hemisféry zvýšit kapacitu mozku a svoje schopnosti. Informace, která nám nedává smysl, kterou náš mozek nemůže nikam zařadit, se pro nás stává nezapamatovatelná. Jakmile jsme schopni tuto informaci někam zařadit, dát do nějaké kategorie, do nějaké skupiny pojmů, je pro nás mnohem lépe zapamatovatelná. To je další z mnoha mnemotechnických metod, ve které se využívá kategorizace, která může pomoci se zapamatováním velkého množství informací a to tak, že je roztřídíme podle podobnosti nebo příbuznosti. Důležitou podmínkou však je dodržení průměrné kapacity krátkodobé paměti (5-6 pojmů na jeden vjem). To znamená, že vytvoříme maximálně 5-6 kategorií o 5-6 pojmech.

Tímto způsobem si lze zapamatovat až 36 pojmů zpaměti bez velké náma-

hy a stráveného času učením se nazpaměť. Trénováním lze postupně množství zapamatovaných pojmů zvyšovat.

Příběh

Další vlastností našeho mozku je, že si mnohem lépe pamatuje příběh než izolované pojmy, které spolu nesouvisí. Pokud si potřebujeme pamatovat nějaké pojmy, můžeme si z nich vymyslet nějaký příběh. V tomto směru se fantazii žádné meze nekladou. Čím atraktivnější a absurdnější příběh vymyslíme, tím si to náš mozek bude více pamatovat. Asociaci a vizualizaci lze použít při zapamatování si čísel, s kterými má mnoho lidí problém. Mnohaciferné číslo lze rozdělit na menší celky zhruba o dvou či třech číslech. Každému číslu pak přiřazujeme určitý význam podle toho, co nám toto číslo asociuje, co si pod ním dokážeme představit nebo co toto číslo pro nás osobně znamená. Specifickou metodou, která využívá asociaci a vizualizaci, jsou tzv. paměťové háčky. Jako háčky zde slouží konkrétní předměty, jejichž názvy se rýmují s čísly od jedné do deseti. Tato metoda však vyžaduje podrobný výklad a praktické použití v kurzech vedeným školeným trenérem paměti.

Zdravý životní styl

Uvedené příklady metod trénování krátkodobé paměti představují jen zlomek možností, jak lze paměť trénovat a zvyšovat její výkonnost. Je nutné zdůraznit, že na dobrou funkci paměti má vliv nejen míra jejího zatěžování a trénování, ale také celkový životní styl. Je prokázáno, že životní styl je mnohem důležitější ovlivňující faktor než věk. Významnou úlohu v životním stylu hraje zdravá výživa, fyzická aktivita a zvládání stresu. Určitě známe ze svého okolí osoby v pokročilém věku, o kterých můžeme říct, že jim to velmi dobře myslí a naopak lidi mnohem mladší, kde je patrný výrazný úbytek mentálních funkcí. Když si dáme

tu práci a začneme studovat životní příběhy těchto lidí, zjistíme, že řada z nich prožila velmi těžký a tvrdý život.

Z toho vyplývá, že život v bavlnce není to, co nás rozvíjí po stránce mentální a kognitivní, ale určitá schopnost učení se přežít i ve tvrdých a nepříznivých podmínkách. Samozřejmě vše má svoje limity. Bohužel český model péče o zdraví neodpovídá příliš zdravým návykům. Mnoho lidí, kteří nemají dostatek motivace, vůle, disciplíny či znalostí se vyjadřují asi v tomto smyslu: „Na cvičení nemám čas, v mém okolí není žádná tělocvična a doma se nedonutím, vím, co bych měl/a jíst, ale zdravá strava mě absolutně nechutná, každý den mám stres v práci, takže si musím dát občas nějaký ten alkohol, zapálit cigaretu nebo zajít do cukrárny, co bych jinak z toho života měl/a“. Jde o formu „mentální lenosti“, která se pro nás může stát osudná. Svůj mozek můžeme cvičit i cestou do práce, při vykonávání domácích prací, při hraní si s dětmi.

Mimochodem hra s dětmi je velmi efektivní metoda trénování mentálních funkcí a paměti, při které můžete využít v maximální míře svou představivost, fantazii a kreativitu.

Snažte se narušovat svou běžnou denní rutinu například tím, že změníte trasu cesty z práce nebo do práce, zapojujte se do smysluplné diskuse, která stimuluje myšlenky, pište si deník, poslouchejte hudbu, řešte hádanky, hrajte počítačové hry, stimulujte mozek pokládáním si otázek.

Je mnoho způsobů jak si můžeme trénovat mozkové funkce. Všeobecně jsou známy 4 pilíře fyzického i mentálního zdraví: fyzická aktivita, zdravá strava, zvládání stresu a posilování mentální výkonnosti.

Mgr. Marie Marková, PhD. NCO NZO Trenérka paměti markova@nconzo.cz

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

29

GERIATRIKA

Léčivé rostliny a houby využívané jako geriatrika Stárnoucí organismus se musí vypořádat s celou řadou fyziologických změn, které proces stárnutí doprovází. Patří mezi ně například poruchy paměti, snížená schopnost soustředění, poruchy spánku, únava, apatie, špatné hojení tkání, depresivní nálady, nechuť k jídlu, problémy se zrakem a sluchem. Tyto potíže mohou být zpravidla řešeny pomocí režimových opatření a farmakoterapeutických postupů. Využít můžeme ale i doplňků stravy obsahujících látky příznivě ovlivňující právě některé z výše uvedených potíží. Bývají známy po pojmem geriatrika.

J

ako geriatrika bývají označovány léčivé přípravky nebo doplňky stravy, které mohou kladně působit na stav a výkonnost starších lidí.

Dokáží zvýšit fyzickou i psychickou kondici a celkově přispět ke zlepšení zdravotního stavu seniora. Geriatrika rozlišujeme na pravá a nepravá. Termínem pravá geriatrika jsou nazývány léky proti stárnutí (mající schopnost zpomalení procesu nebo odstranění příčiny stárnutí). Dodnes se však vědcům nepodařilo vyvinout žádný účinný a bezpečný lék takto přímo ovlivňující proces stárnutí.

Mezi nepravá geriatrika řadíme například různé vitamíny, minerály, stopové prvky a rostlinné výtažky. Jsou to látky, které organismu ve vyšším věku zpravidla chybí. Jejich substitucí dochází ke zlepšení zdravotního stavu, aniž by docházelo k zásahům do vlastního procesu stárnutí. Vedle mechanismu doplnění látkek do organismu, které mu chybí, mohou mít nepravá geriatrika i efekt působící lepší prokrvení mozku i tkání, ovlivňující průtok krve, trofiku a vitalitu tkání a mohou mít psychostimulační efekt.

V tomto článku se budeme věnovat podrobnějšímu popisu nepravých geriatrik, zejména ze skupiny adaptogenů z říše rostlin a hub. Adaptogeny, někdy také nazývané „harmonizátory“, jsou látky přírodního původu. Mohou pomoci při stavech vyčerpání organismu, přetěžování, stresu, pomáhají při léčení nemocí, mají příznivý vliv na stárnoucí organismus, posilují imunitu, urychlují hojení a regeneraci, působí antioxidačně. Co je však také neméně důležité, jejich užívání je bezpečné a nezpůsobuje návyk.

Všehoj ženšenový

(Panax ginseng C.A.Mey)

Všehoj ženšenový, známější pod jménem ženšen pravý, je snad nejpopulárnějším adaptogenem a také jedním z nejčastěji používaných nepravých geriatrik. Po celá staletí byl ženšen používán v Číně a v jihovýchodní Asii pro léčbu i prevenci nejrůznějších onemocnění. Sbíranou částí rostliny je kořen mrkvovitého tvaru, někdy svým rozvětvením připomínající tvar lidského těla. Na našem trhu již dnes existuje celá řada doplňků stravy s obsahem ženšenu, avšak jen jediný léčivý přípravek registrovaný a schválený Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL). Ten obsahuje unikátní ženšenový extrakt G115®. Standardizovaný ženšenový extrakt G115® je považován za „zlatou normu“ v posuzování kvality ženšenových přípravků. Ženšen posiluje paměť a chrání před demencí. Zvyšuje nespecifickou odolnost organismu, zlepšuje zvládání stresových situací, pomáhá při rekonvalescenci po těžkých infekčních chorobách a má mírné afrodiziakální účinky. Studie zkoumající účinky ženšenového extraktu potvrdily jeho protizánětlivou a anitkancerogenní aktivitu.

Prokázaný byl také hypoglykemický a mírný hypotenzní účinek.

Efekt užívání ženšenu není oka-

mžitý, zato bývá dlouhodobý. I přes všechna svá pozitiva mohou mít i tak „zázračné“ rostliny, mezi něž patří i ženšen, své nevýhody v podobě nežádoucích účinků a lékových interakcí.

Nežádoucí lékové interakce ženšenu byly zaznamenány u pacientů užívajících warfarin, kyselinu acetylsalicylovou v dávce 100mg nebo heparin. Kvůli přílišnému dráždění nervového systému se nedoporučuje současné užívání ženšenu s kofeinem. Jako nežádoucí účinky (při užívání vysokých dávek po dlouhou dobu) bývají popisovány průjmy, bolesti hlavy, nevolnost. Užívání ženšenu se nedoporučuje pacientům trpícím nemocemi srdce, nespavostí a schizofrenií.

Pozor na ženšenovou nemoc

Při dlouhém užívání ženšenu nebo při užívání jeho vysokých dávek může dojít ke zhoršení zdravotního stavu a vyvolání opačného efektu, než pro který je rostlina užívána. Může se objevit podrážděnost, hypoglykemie, vzácně zvýšená krvácivost nebo nespavost.

Proto se nedoporučuje užívání delší jak 3 měsíce.

Eleuterokok ostnitý

(Eleuterococcus senticosus /Rupr. et Maxim./ Maxim.)

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

30

GERIATRIKA

Eleuterokok, jinak bývá nazývaný též sibiřský ženšen nebo lidově „čertův kořen“. Eleuterokok začal být podrobněji studován jako možná náhrada obtížně dostupného ženšenu, jemuž se svými pozitivními účinky blíží.

Nejvyužívanější částí rostliny je kořen, použít se může ale i celá rostlina.

Eleuterokok zvyšuje krevní tlak, působí proti vysoké hladině krevního cukru, dobře se osvědčil při léčbě stařeckých a arteriosklerotických psychóz, usnadňuje rekonvalescenci po úrazech a operacích, podporuje vitalitu. Rostlina je ceněna také jako významný imunostimulant a pro svou schopnost zvyšovat odolnost proti stresu, chladu a námaze. Pomáhá při celkovém oslabení organismu, zlepšuje výkonnost a smyslové vnímání. Dlouhodobé užívání eleuterokoku však není příliš vhodné, po 1-2 měsících se doporučuje kúru na několik týdnů přerušit. Opatrnosti v užívání je potřeba u pacientů s hypertenzní krizí a po infarktu myokardu. Na našem trhu je k dostání pouze ve formě doplňků stravy.

Shiitake - houževnatec jedlý (Lentinula edodes (BERK.) Pegler)

Houževnatec je houba původem z Japonska. Je to chuťově výborná jedlá houba, kterou hojně využívá zejména japonská a čínská kuchyně. V Japonsku je již po dlouhá léta vyžívaný také pro svoje léčivé účinky. Mezi lidové názvy houževnatce patří například „elixír života“ nebo „houba dlouhověkosti“. Po žampionech je to druhá nejčastěji pěstovaná houba na světě.

Nejvýznamnějšími obsahovými látkami houževnatce jsou lentinany (patří do skupiny betaglukanů). Obsahuje také vitamíny (vitamín C, B1, B2, B12, poměrně vysoké množství vitamínu D a niacin), dále pak sacharidy, bílkoviny a aminokyseliny.

Mezi léčivé účinky houževnatce patří normalizace krevního tlaku a chole-

sterolu. Je velmi oblíbený zejména pro své imunostimulační (posiluje imunitu u pacientů s AIDS), protivirové, antibiotické a antimykotické účinky, působí také proti rakovině. Má antidiabetické účinky, působí jako hypolipidemikum a antioxidant.

všech částí rostliny. U nás jsou však asi nejznámější plody kustovnice. Obsahuje vysoké množství vitamínů B1, B2, B6, C a E, poměrně vysoký obsah betakarotenu, aminokyseliny, polysacharidy, stopové prvky (selen, zinek, germanium) a další.

Reishi - lesklokorka lesklá

(Ganoderma lucidum (Curtis) P. Karst)

Lesklokorka lesklá je dřevokazná houba napadající stromy v místě poranění, tradičně využívaná v Číně, Japonsku a Koreji. Vyskytuje se i u nás, není to však houba jedlá.

Mezi obsahové látky lesklokorky patří polysacharidy (glukany), vitamíny (vitamín B1, B2, A, E, C) a minerální látky (vápník, fosfor, železo, selen), dále pak organické sloučeniny germania, aminokyseliny, stopové prvky (zinek, měď) a další.

Pro své léčivé vlastnosti je lesklokorka již dlouhá léta využívána tradiční čínskou medicínou, bývá nazývána jako „božská houba nesmrtelných“. Má velký význam v léčbě onkologických onemocnění. Vykazuje účinky antibakteriální, protizánětlivé, protialergické, působí proti plísním. Studie prokázaly pozitivní efekt proti bolesti u pacientů s revmatoidní artritidou. Byly u ní pozorovány také účinky na normalizaci krevního tlaku a snížení hladiny cholesterolu, dá se využít i při léčbě nespavosti. Lesklokorka zvyšuje odolnost proti stresu a zvyšuje imunitu, zároveň dokáže posilovat paměť, čehož se dá využít například u stařecké demence. Stejně tak jako houba Shiitake, je i Reishi u nás k dostání ve formě doplňků stravy.

Goji - kustovnice čínská

(Lycium chinense Mill.)

Kustovnice je původem z Číny, kde se po dlouhá léta používala jako omlazující ovoce, což dokazují i názvy jako „plod dlouhověkosti“ nebo „ovoce radosti“. Pro své léčivé účinky se využívá

Kustovnice působí antibakteriálně, snižuje riziko rakoviny, má antidiabetické a antioxidační účinky, posiluje obranyschopnost a imunitu, snižuje krevní tlak, zlepšuje krvetvorbu, ulevuje od některých projevů astmatu a alergií, dá se využít pro léčbu lupénky. Kustovnice posiluje paměť starších osob a posiluje zrak a zlepšuje ostrost vidění. Má také vliv na zlepšení potence mužů. Doporučená denní dávka je 6-15 g sušených plodů. Kustovnice čínská je běžně k dostání v prodejnách zdravé výživy ve formě sušených plodů nebo v lékárnách jako čaj, šťáva nebo součást doplňků stravy.

Parcha saflorová

(Leuzea carthamoides (Willd.) DC.

Parcha saflorová, někdy také nazývána leuzea nebo maralí kořen, je původem z jižní Sibiře. Využívanými částmi rostliny je ve větší míře kořen. Leuzea má stimulační efekt, pomáhá proti zapomínání a snížené pozornosti, používá se při rekonvalescenci, při zvýšené fyzické i psychické únavě a při nechutenství.

Použít se dají i listy leuzey, své

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

31

GERIATRIKA

uplatnění nalézají jako prostředek pro zlepšení zažívání a podporu chuti k jídlu (listy obsahují výrazně hořký cynaropikrin). Leuzea by neměla být užívána u pacientů s hypertenzí, arytmiemi, střední až těžkou demencí.

Leuzea bývá součástí některých doplňků stravy určených ke zvýšení imunity a odolnosti organismu.

Schizandra čínská

(Schisandra chinensis (Turcz.) Baill)

původem z oblasti Číny a Japonska.

Využívanou částí rostliny jsou plody, jejichž nejvýznamnějšími aktivními látkami jsou lignany, vitamíny (vitamín C, E), silice a další.

Schizandra má hepatoprotektivní účinky, působí při fyzickém i psychickém vyčerpání a jako stimulans. Zvyšuje krevní tlak, zlepšuje koordinaci pohybů a ostrost vidění. Pozitivně ovlivňuje stav pacientů po cévní mozkové příhodě.

Schizandra bývá často součástí potravních doplňků používaných pro sportovní výživu, v lékárně je k dostání ve formě čajových směsí nebo doplňků stravy.

Mezi další adaptogeny, které lze využít jako geriatrika se řadí například rakytník řešetlákový, aralka mandžuská, jinan dvojlaločný, třapatka purpurová nebo rozchodnice růžová. Pozitivní účinky na stárnoucí organismus mají také již známější koenzym Q10, zelený čaj, lecitin, aloe vera, ostropestřec, hlíva nebo česnek.

Schizandra čínská, jinak též nazývaná klanopraška nebo také magnolka, je

Užívání přípravků s obsahem léčivých rostlin a hub, které řadíme do

skupiny adaptogenů, může zlepšovat psychickou i fyzickou kondici starší populace. Obsahují zpravidla velké množství aktivních látek, vitamínů, minerálů a stopových prvků pozitivně působících na stárnoucí organismus. Nedostatek těchto látek může chorobný stav pacienta zhoršovat, ale jejich přebytek může tělu také uškodit. Proto je důležité se před výběrem vhodného přípravku nejdříve poradit například s ošetřujícím lékařem nebo lékárníkem ohledně vzniku možných lékových interakcí s ostatními léčivy, které dotyčný užívá. Nicméně mnohaleté zkušenosti s užíváním těchto léčivých rostlin a hub dokazují, že mohou do jisté míry zlepšit zdravotní stav organismu, u kterého se začínají projevovat například poruchy paměti a soustředění, psychická i fyzická únava, snížená obranyschopnost vůči infekcím nebo mohou zlepšovat průběh některých onemocnění.

PharmDr. Eva Lomovcivová Doktorka farmacie EvaLomovcivova@seznam.cz

Rafael: 300 000 korun pro neziskovku

N

adace Vodafone ve spolupráci s BMI sdružením vyhlašuje novou cenu Rafael, spojenou s finanční odměnou 300 000 korun. „Každoročně se o ni budou moci ucházet neziskové organizace, které příkladně využívají informační a komunikační technologie ke zlepšení kvality života lidí se zdravotním postižením,“ říká ředitel nadace Ondřej Zapletal.

Oceněny mohou být projekty, které již přinášejí užitek většímu počtu uživatelů (minimálně 500) nejméně po dobu půl roku. Cena by měla přispět k dalšímu rozšíření uživatelské obce, kromě toho Nadace Vodafone deklaruje možnost podpořit v budoucnu ještě další vývoj řešení či zvýšení jeho společenského dopadu.

Cena Nadace Vodafone Rafael bude prvně udělena na konferenci INSPO – Internet a informační systémy pro osoby se specifickými potřebami 28. března 2015 v Kongresovém centru Praha. Jak uvádí organizátor konference INSPO Jaroslav Winter z BMI sdružení, na 15. ročníku konference bude předáno více zajímavých ocenění.

Při vyhlášení výsledků literární soutěže Internet a můj handicap si odnesou tři nejlepší autoři 7000, 5000 a 3000 korun, které věnuje Era. Další novinkou budou ceny ve výši 5000 Kč za nejlepší přednášku v každé z programových sekcí a za nejlepší exponát, o kterých rozhodne hlasování účastníků. Dvacítka vylosovaných hlasujících pak dostane flash disk.

Uzávěrka přihlášek do soutěže o cenu Rafael je 17. února 2015. Do literární soutěže mohou autoři se zdravotním postižením přihlásit své příspěvky o tom, jak jim internet nebo telefon pomáhají vyrovnat se s daným zdravotním handicapem, nejpozději do 22. února 2015.

Podrobnější informace o ceně Nadace Vodafone Rafael, literární soutěži Internet a můj handicap i konferenci INSPO najdou zájemci na stránkách www.inspo.cz.

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

32

VAŠE AKCE

Nevšední dopoledne na zámku Břežany N

ejen za zvířátky se 8. 10. 2014 vydali studenti oboru Sociální činnost SOU a SOŠ SČMSD na ulici Přímětická ve Znojmě. Na zámku v Břežanech totiž v rámci Týdne sociálních služeb probíhal zážitkový seminář s názvem „Dopoledne se zvířátky – animoterapie a hipoterapie v praxi“. „Před začátkem přednášky jsme si prohlédli areál zámku i s výstavou fotografií dokumentujících chod zařízení a aktivity klientů,“ popisuje své zážitky studentka Kateřina Držmíšková. „Potkali jsme také samotné uživatele, kteří projevovali velkou radost z naší návštěvy. Některé z nás zpočátku jejich přístup mírně šokoval, bylo to pro nás nové, nezvyklé, ale za chvíli nám došlo, že bezprostřední chování je vlastně fajn.“

„Po teoretické prezentaci o animoterapii a hipoterapii jsme zhlédli hospodářství zámku i praktické ukázky práce se zvířaty. Místní psi, kočky, morčata, drůbež, kozy i ovečka se využívají k léčbě. Nejoblíbenější jsou tři koně, využívaní mj. k paravoltiži, při níž jedinec se zdravotním znevýhodněním vykonává na nesedlaném koni gymnastické cviky, samozřejmě pod zdravotnickým dozorem. Nadšení jsme byli z malé srnečky, která zvědavě pobíhala kolem nás, mohli jsme si ji pohladit a vyfotit se s ní. Přednáška i celý zámek Břežany se nám moc líbily a naše představy o budoucí práci a našem oboru získaly opět novou dimenzi.“ Mgr. Marcela Sabová SOU a SOŠ SČMSD Znojmo sabova.marcela@sousoszn.cz

měsíčník Asociace poskytovatelů sociálních služeb čr

Anketa

Nový seriál

Jak se využívá veřejná služba

Ergoterapie v geriatrii

pro zřizovatele a poskytovatele sociálních služeb, pracovníky v sociálních službách a ve veřejné správě, studenty, uživatele sociálních služeb a jejich blízké v České republice a na Slovensku

Aktuality APSS ČR, sociální péče, zdravotní péče, rozhovory, reportáže, okénko do světa, ekonomika a řízení, projekty, vzdělávání, legislativa, zprávy a zkušenosti poskytovatelů.

Cena

Objednávky

jednotlivé číslo: 50 Kč / 2 € letní dvojčísla: 69 Kč / 2,8 € roční předplatné (10 čísel): 538 Kč / 21,6 € sleva 30 % pro studenty a příbuzné uživatelů sociálních služeb

kontaktní informace Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR Vančurova 2904, 390 01 Tábor tel.: 381 213 332, 606 832 551 e-mail: sefredaktor@apsscr.cz

Psí asistenti

v České republice: SEND Předplatné, s. r. o. www.send.cz (Časopisy odborné)

a jejich výcvik

na Slovensku: MAGNET PRESS, Slovakia, s. r. o. www.press.sk (Časopisy/Odborné časopisy) členské organizace APSS ČR objednávají prostřednictvím kanceláře asociace na e-mailu tajemnice@apsscr.cz

Najdete nás i na Facebooku.

www.socialnisluzby.eu

Asociace poskytovatelĞ sociálních služeb õeské republiky www.apsscr.cz • www.socialnisluzby.eu

roöník: XIV. srpen–záĝí 2012

Etická dilemata

„Kdy přijede máma?“

moc a pomoc v sociálních službách

Behaviorální terapie opakujícího se dotazování

Nedívám se na překážky

rozhovor s D. Czudkovou

„Šedesátka“

Voþavý svöt

Změní se financování

web, na kterém to žije

aromaterapie

sociálních služeb?

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

Asociace poskytovatelĞ sociálních služeb õeské republiky www.apsscr.cz • www.socialnisluzby.eu

roöník: XIV. duben 2012

Asociace poskytovatelĞ sociálních služeb õeské republiky www.apsscr.cz • www.socialnisluzby.eu

33 roöník: XIV. ĝíjen 2012

Nový občanský zákoník

Veřejné opatrovnictví Diskuse nad podobou zákona právě probíhá

O

patrovník může být dle NOZ jmenován osobě v případě, je-li to potřebné k ochraně jejích zájmů, nebo vyžaduje-li to veřejný zájem.

Zejména je jmenován opatrovník: • člověku, jehož svéprávnost soud omezil; • člověku, o kterém není známo, kde pobývá; • neznámému člověku zúčastněnému při určitém právním jednání; • člověku, jehož zdravotní stav mu působí potíže při správě jmění nebo hájení práv; • dojde-li ke střetu zájmu zákonného zástupce nebo opatrovníka se zájmem zastoupeného či ke střetnutí zájmů těch, kteří jsou zastoupeni týmž zákonným zástupcem nebo opatrovníkem, anebo hrozí-li tento střet - tzv. kolizní opatrovník.

Opatrovník může být jmenován i v dalších případech stanovených novým občanským zákoníkem (popírání otcovství, osvojení, správa jmění dítěte apod.), popř. může být ustanoven procesní opatrovník dle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění.

Typicky je opatrovníkem jmenována osoba, kterou navrhne sám opatrovanec, ať už v předběžném prohlášení nebo jinou formou. Není-li to možné (např. proto, že navržená osoba není sama plně svéprávná, existuje-li zde konflikt zájmů mezi opatrovníkem a opatrovancem apod.), je opatrovníkem jmenován příbuzný nebo jiná osoba, která osvědčí o opatrovance dlouhodobý a vážný zájem a schopnost projevovat jej i do budoucna, nebo jiná osoba, která splňuje podmínky pro to, aby se stala opat-

rovníkem. Není-li však možné v okolí opatrovance nalézt vhodnou osobu, či nechce-li nikdo funkci opatrovníka vykonávat, je osobě jmenován veřejný opatrovník. Tím je zpravidla obec, ve které má opatrovance své skutečné bydliště, nebo právnická osoba zřízená obcí k plnění úkolů tohoto druhu (§ 471 odst. 3 NOZ).

Absence právní úpravy v oblasti veřejného opatrovnictví V současné době nicméně neexistuje právní norma, která by výkon veřejného opatrovnictví podrobněji specifikovala, což v praxi působí řadu obtíží.

Především není dosud nikde definováno, jaká jsou práva a povinnosti opatrovníka, a co tedy výkon opatrovnictví obnáší. V mnoha případech tak opatrovníci poskytují sociální služby.

Dlouhodobým problémem je též nedostatek kvalifikovaných úředníků schopných vykonávat opatrovnictví, chybí vzdělávací programy a metodické pokyny. Velmi často dochází k tomu, že má opatrovník na starosti primárně jinou než opatrovnickou agendu a opatrovnictví tak de facto vykonává ve svém volném čase. Není rovněž neobvyklé, že opatrovnictví vykonává přímo starosta obce. Nedostatek aparátu pak činí problémy především v obcích nacházejících se v blízkosti psychiatrických léčeben.

Existenci samostatného opatrovnického zákona nicméně nový občanský přímo předpokládá (§ 471 odst.

2 a 3 NOZ), úkolu připravit novou právní normu upravující výkon opatrovnictví se ujalo Ministerstvo spravedlnosti, ve spolupráci s Ministerstvem vnitra a Ministerstvem práce a sociálních věcí.

Návrh věcného záměru zákona o veřejném opatrovnictví, úpravě některých otázek souvisejících s podpůrnými opatřeními při narušení schopnosti zletilého právně jednat a o změně některých zákonů (opatrovnický zákon), jehož úkolem je obecně vymezit základní představy o obsahu budoucího zákona, byl sepsán již v listopadu 2013. Vzhledem ke „kotrmelcům“ na politické scéně byl návrh věcného záměru odeslán vládě ke schválení teprve počátkem srpna 2014.

Při tvorbě návrhu věcného záměru byla předně diskutována vůbec potřebnost zvláštního právního předpisu. Nový občanský zákoník je totiž oproti předchozí právní úpravě v otázkách svéprávnosti a opatrovnictví velmi podrobný. Odpůrci nového opatrovnického zákona proto preferovali spíše cestu vytvoření nezávazných metodických pokynů nebo podrobného komentáře k předmětným ustanovením nového občanského zákoníku. Oblast (veřejného) opatrovnictví je však natolik specifická a co se zájmu odborné i laické veřejnosti týká bohužel okrajová, že nakonec převážil názor, že zvláštní právní předpis, který by pomohl přispět k efektivnějšímu výkonu práva na tomto poli, nutný bezesporu je.

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

34

Nový občanský zákoník

Věcný záměr opatrovnického zákona

Dle návrhu věcného záměru v podobě, v jaké byl odeslán do vlády, lze předběžně zákon rozdělit do několika částí. Ve stejné logice se pokusíme potenciální budoucí právní úpravu popsat i zde v tomto textu.

Základní ustanovení

Účelem opatrovnického zákona by mělo být stanovení podmínek, za nichž je vykonáváno opatrovnictví zletilé osobě, která je omezena na svéprávnosti nebo osobě, které zdravotní stav působí obtíže při správě jmění nebo hájení práv. Na ostatní formy opatrovnictví (viz výše) se budou nadále uplatňovat obecná pravidla platná pro zastupování/opatrovnictví, není však samozřejmě vyloučena analogie. V dalším textu se tedy budeme zabývat pouze opatrovnictvím pro tyto případy.

Opatrovník může být buď veřejný, nebo soukromý. Soukromým opatrovníkem se v souladu s novým občanským zákoníkem rozumí: • fyzická osoba, kterou navrhne opatrovanec; • příbuzný nebo jiná osoba opatrovanci blízká, která osvědčí o opatrovance dlouhodobý a vážný zájem a schopnost projevovat jej i do budoucna; • jiná osoba, která splňuje podmínky pro to, aby se stala opatrovníkem.

Veřejným opatrovníkem je obec, kde má opatrovanec své bydliště, nebo právnická osoba zřízená obcí k plnění úkolů tohoto druhu.

Při přípravě návrhu věcného záměru opatrovnického zákona byla vedena bouřlivá diskuze nad tím, zda by se měl zákon vztahovat formalisticky pouze na veřejné opatrovníky (jak předjímá samotný název budoucího předpisu), u kterých se předpokládá vyšší míra profesionality, nebo tam, kde je to možné a účelné, se jím mají řídit i opatrovníci soukromí. Na základě připomínkového řízení byl návrh věcného záměru přepracován tak, aby mohl být v co nejširší míře aplikován na oba typy opatrovníků (soukromé i veřejné), což je i dle ná-

Mezi základní zásady v opatrovnictví zletilé osoby bezesporu patří zejména tyto: • Účelem opatrovnictví je naplnění a ochrana práv člověka, o jehož opatrovnictví se jedná; • Výkon opatrovnictví je založen na respektování přirozené důstojnosti, osobní nezávislosti a samostatnosti člověka; • Jednání opatrovníka musí být činěno v zájmu a ku prospěchu opatrovance, a to vždy jen v rozsahu nebo v souladu s tím, jak rozhodl o opatrovnictví soud; • Opatrovník přiměřeně spolupracuje s ostatními osobami a veřejnými institucemi, které člověku poskytují podporu a pomoc; • Opatrovník jedná čestně, svědomitě, s péčí řádného hospodáře a v souladu s dobrými mravy; • Musí být zachován maximální respekt k vůli a preferencím opatrované osoby, • Předpokladem realizace účelu zastoupení je existence vztahu důvěry opatrovance k opatrovníkovi.

zoru autorek článku správný přístup, neboť není důvod, proč by měla být nastavena dvojkolejnost.

V úvodu opatrovnického zákona se pamatuje na vymezení základních zásad pro výkon opatrovnictví, aby bylo jasné, jak účinný zákon a jeho jednotlivá ustanovení interpretovat.

Opatrovnický zákon se má z logiky věci vztahovat především na opatrovníky. Zásady a některá další ustanovení podle své povahy by se však měla aplikovat i na podpůrce, zástupce z řad členů domácnosti (viz §45 an. NOZ), popř. zvláštního příjemce důchodu a dávek1.

1 V souvislosti s úpravou podpůrných opatření vůči osobám s narušenou schopností právně jednat je též potřeba upozornit na souvislost s institutem zvláštního příjemce důchodů a dávek z oblasti práva sociálního zabezpečení podle zvláštních právních

Opatrovník

V návaznosti na nový občanský zákoník by měl v další části opatrovnický zákon stanovit obecné podmínky pro výkon funkce opatrovníka, jeho práva a povinnosti, a v případě veřejného opatrovníka též kvalifikační předpoklady. Na veřejného opatrovníka by měly být samozřejmě kladeny vyšší nároky, než jaké jsou kladeny na opatrovníky soukromé, protože se jedná o profesionály zastupující stát.

Ze současné praxe víme, že se nezřídka obce svému ustanovení veřejným opatrovníkem brání. Na to reaguje NOZ a výslovně zakotvuje pravidlo, že veřejný opatrovník může být jmenován i bez svého souhlasu (ust. § 471 odst. 3 NOZ).

Protože fakticky je opatrovnictví vykonáváno úředníkem obce a mnohdy i přímo starostou, je ve věcném záměru navrhováno, aby tato osoba splňovala následující kvalifikační předpoklady.

Kvalifikace opatrovníka - úředníka 1. je státním občanem České republiky, občanem jiného členského státu Evropské unie, kterému bylo vydáno potvrzení o přechodném pobytu nebo povolení k trvalému pobytu na území České republiky, nebo státním příslušníkem jiného než členského státu Evropské unie, kterému bylo vydáno povolení k trvalému pobytu na území České republiky2; 2. je plně svéprávný; 3. je bezúhonný; předpisů (zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi; zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře; zákon č.

582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení).

2 Původní návrh předpokládal výslovně české občanství. Na základě připomínky odboru kompatibility Úřadu vlády ČR však došlo k úpravě, byť spíše formálního charakteru. Úředníci obce, kteří budou veřejné opatrovnictví fakticky vykonávat, totiž musí splňovat požadavky dle zákona č.

312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků, tj. musí být státními občany České republiky, nebo mít v České republice trvalý pobyt.

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

35

Nový občanský zákoník

4. má střední vzdělání s maturitou; 5. má potřebné znalosti a zkušenosti pro výkon opatrovnictví a úspěšně absolvoval zkoušku zvláštní odborné způsobilosti pro výkon opatrovnictví; 6. má takové osobní vlastnosti, které dávají předpoklad pro to, že opatrovnictví může řádně vykonávat, a nedošlo k nezhojitelnému narušení vztahu důvěry opatrovance k úředníkovi vykonávajícímu opatrovnictví.

Podmínku bezúhonnosti nesplňuje fyzická osoba, která byla pravomocně odsouzena: 1. za úmyslný trestný čin, nebo 2. za nedbalostní trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem opatrovnictví nebo činnosti obdobné opatrovnictví, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.

Předpokládá se, že úředník vykonávající za obec funkci veřejného opatrovníka bude muset úspěšně absolvovat zkoušku zvláštní odborné způsobilosti pro oblast opatrovnictví3. Stávající úředníci/opatrovníci by pak byli povinni tuto zkoušku absolvovat do osmnácti měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Není vyloučeno, aby byl zaměstnanec obce zároveň sociálním pracovníkem, nebude-li samozřejmě tato skutečnost ke škodě opatrovance.

Na soukromé opatrovníky se uvedené kvalifikační požadavky neuplatní, neboť není záměrem předkladatelů znemožnit rodinným příslušníkům či jiným blízkým osobám opatrovnickou činnost. Naproti tomu, vykonává-li někdo opatrovnictví jako svou profesi, alespoň minimální předpoklady by mít měl. Protože často dochází k tomu, že opatrovníci musí vykonávat svou činnost i mimo pracovní dobu, je nutné, aby se autoři paragrafového znění nového předpisu zabývali i možností pohotovostních služeb.

3 V tomto smyslu věcný záměr počítá s úpravou vyhlášky č. 512/2002 Sb. o zvláštní odborné způsobilosti úředníků územních samosprávných celků

V současné době mohou být veřejným opatrovníkem jmenovány všechny obce, tj. obce I., II. i III. typu. Při přípravě návrhu věcného záměru byla opakovaně řešena otázka přenosu agendy veřejného opatrovnictví pouze na obce III. typu (obce s rozšířenou působností). Tyto úvahy byly vedeny logikou, že obce III. typu mají s ohledem na relativní dostatek vyškoleného aparátu a materiálního i technického zabezpečení nejlepší předpoklady pro zajištění kvalitního opatrovnictví. Menší obce mají sice k opatrovancům tzv. blíže, nicméně velice často dochází k tomu, že agendu vykonává přímo starosta obce ve svém volném čase, bez znalosti toho, co se opatrovnictvím rozumí a s pečo-

nance, kteří by splňovali kvalifikační předpoklady), uzavře s obcí s rozšířenou působností veřejnoprávní smlouvu, kterou na ni agendu přenese.

Protože nový občanský zákoník umožňuje jmenovat osobě zvláštního opatrovníka pro správu jmění (ust. § 464 NOZ), je žádoucí, aby na tohoto opatrovníka (ať již soukromého nebo veřejného) byly kladeny další speciální nároky, například aby nebyl po nějakou dobu v minulosti řešen jeho úpadek v insolvenčním řízení.

V případě úmrtí opatrovníka přechází opatrovnictví na veřejného opatrovníka, dokud soud nejmenuje opatrovanci nového opatrovníka (ust. § 468 nového občanského zákoníku).

O tomto nerozhoduje soud, opatrovnictví přechází tzv. ze zákona. V praxi však v tento moment dochází k problémům, neboť obce se o skutečnosti, že se staly veřejnými opatrovníky, dozvídají s velkým zpožděním. Opatrovnický zákon by měl proto zakotvit informační povinnost soudu o přechodu opatrovnictví na obce, aby se tyto mohly ujmout své funkce pokud možno bezprostředně poté, kdy taková potřeba vyvstane.

Výkon opatrovnictví

vatelským přístupem k opatrovanci.

Byť tyto opatrovníky vede ten nejlepší úmysl, může být obdobné ochranitelské jednání pro opatrovance kontraproduktivní. Řešení počítající s přesunem agendy na obce III. typu nicméně předpokládalo, že by bylo možné přenést agendu na obec nižšího typu, která projeví o opatrovnictví zájem a zaručí jeho kvalitní výkon, a to na základě veřejnoprávní smlouvy.

Finální verze návrhu věcného záměru opatrovnického zákona nakonec ponechala agendu veřejného opatrovnictví v gesci všech obcí, ovšem s tím, že nebude-li obec I. či II. typu schopna veřejné opatrovnictví vykonávat (např. z toho důvodu, že nebude mít zaměst-

Nový občanský zákoník sice výslovně stanoví, že omezení svéprávnosti nezbavuje člověka možnosti samostatně právně jednat v běžných záležitostech každodenního života (§ 64 NOZ), v určitých případech však brání tomuto jednání faktická překážka (jedná se např. o situace, kdy opatrovanec je v bezvědomí, fyzicky nemohoucný nebo v pokročilém stádiu duševní choroby, kdy není schopen vůbec projevit svou vůli a zplnomocnit někoho, aby mu např. koupil základní věci denní potřeby). Pokud opatrovanec pro tyto případy neprojeví svou vůli např. předběžným prohlášením, je ve věcném záměru navrhováno, aby opatrovník mohl dočasně jednat za něj i v těchto záležitostech.

V některých situacích nemůže jednat opatrovník osobně (např. z důvodu své nepřítomnosti, bude-li nezbytné jednat operativně apod.) a jeví se proto vhodným umožnit opatrovníkovi zmocnit k některým jednodušším právním jednáním jinou osobu. Takovou osobou může být např. příbuzný či jiná oso-

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

36

Nový občanský zákoník

ba blízká, se kterou se opatrovanec intenzivně stýká, ale která není z určitých důvodů vhodná, aby sama opatrovnictví vykonávala. Tato osoba by měla alespoň rámcově splňovat stejné podmínky jako opatrovník, obzvláště nesmí být její zájmy v rozporu se zájmy opatrovance. Zmocněná osoba by však nemusela splňovat kvalifikační předpoklady pro veřejného opatrovníka, a to ani v případě, že ji vykonáním jednoduššího právního úkonu pověří právě veřejný opatrovník.

Na opatrovníka jsou mnohdy kladeny velké nároky ohledně jeho odbornosti. Plně svéprávný člověk má možnost zvolit si advokáta, obrátit se na znalce, využít služeb finančního poradce, ale opatrovník by měl tyto úkony vykonávat sám, popř. se může obrátit na soud a nechat si zastoupení, které jde k finanční tíži opatrovance, schválit, což je však časově náročné a neefektivní. Opatrovnický zákon by tak měl výslovně umožnit, aby opatrovník se souhlasem opatrovance či v nutných případech i bez něj využil služeb kvalifikované osoby (z finančních prostředků opatrovance) za účelem získání pomoci při správě záležitostí vyžadujících dle obecných měřítek odborné znalosti. Opatrovník pak bude samozřejmě povinen předložit bez zbytečného odkladu soudu písemnou informaci o tom, že bylo určitých služeb využito, včetně jejich vyúčtování.

Diskutována byla i otázka stanovení maximálního počtu opatrovanců, které může opatrovník zastupovat.

Vzhledem k tomu, že vytížení opatrovníka je odvislé od míry potřebné podpory a pomoci opatrovance, jeho schopnosti orientovat se a zajišťovat si své potřeby v běžném životě, míry a ochoty spolupráce apod., bylo autory věcného záměru rozhodnuto, že limitující počet opatrovanců zastoupených stejným opatrovníkem nebude stanoven. Nicméně jeví se vhodným stanovit alespoň obecné pravidlo, podle kterého počet opatrovanců musí odpovídat reálným schopnostem a možnostem soukromého opatrovníka i úředníka pověřeného výkonem veřejného opatrovnictví tak, aby žádný z opatrovanců neutrpěl újmu a výkon opatrovnictví nebyl v rozporu s jeho zájmy. Navrhuje se též zakotvit, že soudy musí přihlédnout k tomu, zda

ve spádovém území obce/veřejného opatrovníka nejsou různá pobytová zařízení typu ústavů sociální péče, psychiatrických léčeben tak hojně zastoupena, aby nedošlo k přetížení konkrétních opatrovníků.

Práva a povinnosti opatrovníka Základní práva a povinnosti opatrovníka nalezneme v novém občanském zákoníku (především ust. § 457 a násl.). Opatrovnický zákon by je měl nicméně podrobněji rozvést a případně doplnit.

Dosud není například v žádném právním předpise definováno, co se opatrovnictvím rozumí, chybí vzdělávací programy i jednotné metodické pokyny (dle zjištění Svazu měst a obcí vykonává pouze 24 % obcí agendu opatrovnictví systematicky a 56 % obcí nahodile) a v mnoha případech tak opatrovníci nad rámec svých povinností poskytují rovněž sociální služby. Opatrovník tak často zajišťuje pro opatrovance např. nákupy, doprovází jej k lékaři, dohlíží, zda opatrovanec bere léky apod., což jsou úkony, které spadají pod výkon sociálních služeb. Uvědomujeme si, že opatrovník je často tím jediným, kdo s podobnými úkony může opatrovanci pomoci (i z důvodu finanční tísně opatrovance) a z lidského hlediska (především u soukromých opatrovníků) je toto jednání pochopitelné, je však nezbytné oddělit opatrovnictví jako takové od sociálních služeb a zamyslet se raději nad tím, jak nedostatky v systémové péči o osoby vyžadující osobní asistenci a pomoc odstranit tím „správným“ a přiléhavým mechanismem.

Opatrovnický zákon by tedy měl podrobněji upravit jednotlivé aspekty výkonu funkce opatrovníka, aby bylo zcela zřejmé, co spadá do opatrovnictví a co nikoliv.

Obecně lze konstatovat, že úkolem opatrovníka je právně jednat za opatrovance, a to v rozsahu uvedeném v rozhodnutí soudu o jeho jmenování.

Tato jednání se samozřejmě mohou týkat i sociální oblasti. V praxi opatrovník především ve spolupráci s opatrovancem zajistí pro něj vhodnou či potřebnou sociální službu a podílí se

Opatrovník není oprávněn rozhodovat zejména: • o tom, s kým se bude opatrovanec stýkat; • o tom, jak naloží s finančními prostředky, se kterými je dle rozhodnutí soudu oprávněn opatrovanec nakládat samostatně; • o tom, jaké bude opatrovanec vykonávat volnočasové aktivity; • o tom, jak se bude opatrovanec stravovat, oblékat, bydlet a o dalších každodenních úkonech opatrovance, které nesouvisí se zastupováním ve smyslu rozhodnutí soudu; • o náboženských a kulturních zvyklostech opatrovance.

• o tom, zda bude opatrovanec pracovat, popř. jakou bude vykonávat práci; • o dalším vzdělávání opatrovance. na právní stránce jejího poskytování, tj. zajišťuje jednání a kontakt s poskytovatelem služby, kontroluje její kvalitu, řeší případné konflikty a problémy apod.

Opatrovník by tedy měl základně zajišťovat záležitosti opatrovance ve své soudem určené působnosti, ale měl by se zároveň podílet na celkové podpoře opatrovance a spolupracovat s ostatními dotčenými subjekty (opatrovancova rodina, domácnost, blízké osoby, obec, poskytovatelé zdravotních a sociálních služeb, vzdělávací zařízení apod.), a to zejména za účelem předcházení sociálního vyloučení, řešení nepříznivé sociální situace a sociálního začleňování.

Práva a povinnosti opatrovníka by za účelem řádného výkonu jeho funkce měla být nicméně v opatrovnickém zákoně definována i negativním výčtem činností, které nemají být předmětem výkonu opatrovnictví nikdy.

Kontrola a odpovědnost opatrovníka

Výkon opatrovnictví je výkonem přenesené působnosti, což konstatoval ve svém usnesení ze dne 10. července 2007, spis. zn. II. ÚS 995/07, již Ústavní soud. Protože tato skutečnost dlouho nebyla respektována, a to především ve

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

37

Nový občanský zákoník

vztahu k financování veřejného opatrovnictví, s účinností od 1. ledna 2014 ji výslovně zakotvuje i ust. § 149b odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění a v ust. § 119c odst. 3 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze.

Od 1. ledna 2014 tak nově provádí kontrolu výkonu veřejného opatrovnictví krajské úřady v rámci kontroly výkonu přenesené působnosti. Kontrolu výkonu veřejného opatrovnictví v případě hlavního města Prahy má mít na starosti Ministerstvo spravedlnosti (ust. § 113 odst. 1 zákona o hlavním městě Praze).

Za účelem kontroly opatrovníků budou dále existovat následující mechanismy kontroly Na výkon opatrovnictví dohlíží soud v tzv. opatrovnickém řízení. Každý opatrovník má povinnost podávat soudu jednou ročně zprávy o své činnosti, kde soudu sdělí nejen informace ohledně nakládání s opatrovancovým majetkem, ale i informace o výkonu opatrovnických povinností. Tuto zprávu soud přezkoumává tak, aby v případě zjištění jakýchkoli nesrovnalostí či problémů zahájil řízení, které by tyto konkrétní problémy řešilo. Jednací řád pro soudy pak blíže rozvádí náležitosti zprávy opatrovníka (§ 73 vyhlášky č. 37/1992 Sb.). Opatrovnický zákon by měl stanovit povinnost opatrovníka vést alespoň minimální požadavky na dokumentaci o výkonu opatrovnictví (a posílit tak význam zprávy, která je soudu předkládána).

Do budoucna by mělo být uvažováno rovněž o posílení personálních kapacit soudů pro výkon opatrovnických řízení, neboť již za předchozí právní úpravy byly soudy na tomto úseku značně poddimenzované.

K výše uvedenému systému kontroly pak NOZ přidává dále kontrolu opatrovníka opatrovnickou radou (§ 472 an. NOZ), o které byla řeč v minulém díle našeho seriálu.

Je otázkou, zda v opatrovnickém zákoně nastavit i jiné parametry kontroly opatrovnictví, popř. zda blíže specifikovat pravomoci krajského úřadu, či zavést nové kontrolní mechanismy i pro soukromé opatrovníky. Další změny však lze navrhnout po zhodnocení aplikace nové právní úpravy.

Ke kontrolním mechanismům v opatrovnictví dále patří tato práva opatrovance: • podávat soudu návrhy ve věcech nabytí svéprávnosti; • podávat podněty (i neformální) soudu, kde upozorní např. na skutečnost, že opatrovník nevykonává svou funkci řádně (obdobně mohou podávat podněty i osoby opatrovancovi blízké); • podávat podněty vydání předběžného opatření (soud pak zahájí řízení z moci úřední i bez návrhu a bezodkladně);

Financování

Opatrovnictví je vykonáváno zdarma, bez nároku na odměnu, neboť opatrovanec si v drtivé většině případů svůj osud nezvolil a zásahu do své integrity se podvoluje na základě rozhodnutí státu. Výjimkou je opatrovník pro správu jmění, kterému může soud odměnu přiznat.

Opatrovanec tedy až na shora uvedenou výjimku nehradí svému opatrovníkovi žádnou částku za poskytnuté „služby“. U soukromých opatrovníků rekrutujících se nejčastěji z příbuzných opatrovance se předpokládá osobní angažovanost a dobrovolnost. Naproti tomu veřejní opatrovníci vykonávají svou činnost profesionálně a nemají možnost opatrovnictví odmítnout.

Náklady, které při výkonu veřejného opatrovnictví vznikají, lze rozdělit na náklady mzdové, režijní, náklady na cestování a dopravu aj. Ústavní soud ve svém shora uvedeném nálezu ze dne 10. července 2007, spis. zn. ÚS 995/07 jasně konstatoval, že výkon opatrovnické funkce obcí je považován za výkon přenesené, nikoliv samostatné působnosti obce, z čehož vyplývá, že pro tuto agendu je nutné vyčlenit prostředky ze státního rozpočtu. Doposud je však výkon opatrovnictví hrazen z rozpočtových kapitol obcí primárně určených na jiné účely zajišťující chod těchto úřadů (stávající příspěvek na přenesenou působnost, který obce dostávají, opatrovnictví nezohledňuje). Vzhledem k narůstající-

mu počtu případů ustanovování obce za veřejného opatrovníka je proto nutné pro tento výkon vyčlenit zvláštní prostředky ze státního rozpočtu, neboť současný stav je dle sdělení obcí nadále neudržitelný.

Dle orientačního dotazníkového průzkumu ministerstva spravedlnosti ze srpna 2013 se v srpnu 2013 v České republice nacházelo cca 11.500 osob, které byly zbaveny nebo omezeny ve způsobilosti k právním úkonům a které měla v opatrovnictví obec coby veřejný opatrovník. Z uskutečněného šetření vyplynulo, že v průměru připadne na 1 zaměstnance obce 10 opatrovanců a že roční náklady na kvalitní a řádný výkon opatrovnické agendy odpovídají částce cca 526.000.000,- Kč. S těmito finančními dopady také počítá věcný záměr opatrovnického zákona.

Protože opatrovnictví je agenda nestálá (počty opatrovanců se mohou v průběhu roku měnit), je navrhováno financování formou zpětné úhrady z kapitoly Ministerstva spravedlnosti, nikoliv tedy paušální navýšení příspěvku na výkon přenesené působnosti. Lépe tak bude moci být reagováno na aktuální potřeby.

Jeví se velice vhodným přijmout speciální právní normu, která by výkon (nejen) veřejného opatrovnictví upravila a dala tak jasný rámec této doposud spíše opomíjené činnosti. Návrh věcného záměru opatrovnického zákona je nyní projednáván na vládě, ale vzhledem k tomu, že byl předložen s řadou rozporů s ostatními zainteresovanými resorty a subjekty, z nichž nejzávaznější je rozpor s ministerstvem financí o navýšení částky na výkon veřejného opatrovnictví, je otázkou, jaký bude jeho další osud. Na základě vládou schváleného věcného záměru má být připraven návrh konkrétních paragrafů, přičemž předpokládaná účinnost nového zákona, se kterou zatím návrh věcného záměru počítá, je od roku 2016. Ředitelka Kabinetu vedoucího Úřadu vlády ČR prudikova@yahoo.fr Mgr. Eva Hrubá Úřad vlády ČR

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

38

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE Česko-slovenský časopis sociálních služeb

Předplatné 2015 Roční* předplatné pro instituce 390 Kč Roční* předplatné pro studenty a pedagogy 320 Kč Jednotlivá čísla 75 Kč

NOVĚ: Předplatné pro Slovenskou republiku Roční* předplatné pro instituce 15 € Roční* předplatné pro studenty a pedagogy 12 € Jednotlivá čísla 3 € *Vychází 6x ročně.

OBJEDNÁVEJTE ONLINE na www.osetrovatelskapece.cz v sekci Předplatné.

EMAILEM predplatne@osetrovatelskapece.cz

inzerce

OšetřOvatelství v neurOlOgii Slezáková Zuzana Ojedinělá publikace seznamuje čtenáře s ošetřovatelským procesem v ošetřovatelství v neurologii. Koncepčně je rozdělena do tří částí: problematika ošetřovatelského procesu, holistický trend ošetřovatelství založeného na důkazech pomocí vybraných hodnoticích a měřicích škál, které pomáhají sestrám objektivizovat údaje o pacientovi, a ošetřovatelská péče při vybraných neurologických onemocněních metodou ošetřovatelského procesu.

Konkrétně se zabývá ošetřovatelskou péčí při vybraných nemocech mozku, záchvatovitých nervových onemocněních, nervově-svalových onemocněních, při nemocech postihujících míchu, periferní nervový systém, při bolestech hlavy, poruchách spánku a neurózách. Kniha také uvádí ošetřovatelské postupy při vybraných diagnostických a terapeutických výkonech a vyšetřeních. Monografie zohledňuje nejnovější trendy ošetřovatelské péče o neurologické pacienty ve sféře primární, sekundární a terciární prevence.

Zvládání PrOblémOvých situací se seniOry Hauke Marcela Kniha čtivým způsobem popisuje zvládání problémového chování seniorů, ale i dalších problémových situací, se kterými se setkávají zaměstnanci zejména v pečovatelských službách při zajišťování péče seniorům v jejich domácím prostředí. Kniha je určena pracovníkům v sociálních službách, sociálním pracovníkům, metodikům kvality, vedoucím pracovníkům, ale i studentům pečovatelství, sociální práce a speciální pedagogiky. Tento metodický materiál ocení zejména však ti, kteří se každodenně v praxi setkávají s poskytováním terénních sociálních služeb přímo v domácnosti uživatelů – seniorů. Jedinečnost knihy na našem trhu spočívá v jejím zaměření na problematiku daného tématu v pečovatelských terénních službách, propojení teorie s praxí a rozsáhlém výzkumu, kterého se zúčastnilo 29 organizací zajišťujících pečovatelskou službu napříč republikou.

cena 239,- Kč, 128 stran grada Publishing, a. s

cena 289,- Kč, 232 stran grada Publishing, a. s

Kvalita v sOciální Práci a sOciálních službách Holasová Věra Cílem předkládané publikace je uceleně popsat problematiku kvality v sociální práci a seznámit tak čtenáře s možnými příležitostmi a riziky, které politika kvality v organizacích sociální práce přináší. Jedinečnost publikace tkví v komplexním pojetí problematiky a specifickém zaměření na kvalitu v oblasti sociální práce. V českém prostředí je odborná literatura nejčastěji zaměřená jen na tradiční tržní sféru. Pomalu se začínají objevovat knihy orientující se na veřejný management, management kvality ve školství a zdravotnictví. Zpracování problematiky kvality v sociální práci u nás však stále chybí, i když v zahraničí se jedná o živě diskutované téma.

cena 299,- Kč, 160 stran grada Publishing, a. s

FyZiKální vyšetření PrO sestry, 2., přepracované vydání Nejedlá Marie Tato ojedinělá publikace je koncipována jako základní učebnice pro studenty ošetřovatelství, je však určena také všem sestrám v praxi. Naučí čtenáře základní techniky sběru anamnestických dat a fyzikálního vyšetření pacientů. Sestry budou schopné získat co nejvíce informací o pacientovi, sledovat změny ve zdravotním stavu, správně tyto změny dokumentovat a včas a fundovaně o nich informovat lékaře. Tyto dovednosti podporují větší samostatnost v práci sester, na kterou klade důraz současná koncepce ošetřovatelství schválená ministerstvem zdravotnictví. Autorka má bohaté zkušenosti s výukou tohoto předmětu v oboru ošetřovatelství. Text je doplněn černobílými obrázky a barevnou přílohou. Kniha vyšla s podporou Nemocnice na Homolce.

cena 299,- Kč, 304 stran grada Publishing, a. s

Projektový management v praxi

Projektový management v praxi

Když jsem před několika lety začal pracovat v sociálních službách, tak jsem ani netušil, že za pár let se budeme i v této sféře potýkat se silnou konkurencí, a že i zde bude nutná systematická a dlouhodobá práce nejen v rámci propagace organizace, ale také v rámci projektového řízení.

Díky soustavnému projektovému řízení se tak organizacím otevírají nové možnosti, aby se staly v určitých směrech výjimečnými a odlišnými od ostatních, splnily tak vzrůstající požadavky a uspokojili široké spektrum individualizovaných potřeb uživatelů služeb.

T

ento příspěvek nemá být návodem projektového řízení organizací, jeho snahou je předat některé praktické zkušenosti s realizovanými projekty či naopak upozornit na problémové klíčové momenty v grantových a dotačních řízeních, s nimiž jsem se ve své dvanáctileté praxi se seniory setkal.

V domově pro seniory i v domově se zvláštním režimem, kde pracuji na pozici vedoucího sociálního pracovníka, máme stanovenu pracovní skupinu (projektový tým), která se zabývá právě sestavováním jednotlivých krátkodobých projektů. Za ustanovení týmu a jeho složení odpovídá jmenovaný projektový manažer. Velikost a organizační struktura řízení projektu závisí na jeho specializaci a rozsahu. Nejčastěji je projektový tým profesně tvořen z ekonoma organizace, sociálních pracovnic, pracovníků v sociálních službách a také tuto pracovní skupinu navštěvuje vedoucí všeobecná sestra. Každý člen pracovní skupiny má jasné kompetence, úkoly a také si zodpovědně hlídá své termíny, které jsou pevně stanovené, jedná se o tzv. „odpovědnostní matici“. Veškeré podané projekty organizace vycházejí z analýzy potřeb uživatelů a primárně efektivně reagují na jednotlivé výzvy

donátorů. Při zpracovávání prvních projektů jsme vycházeli z informací, které jsme získali buď v rámci svého dřívějšího studia, nebo úzkou poradenskou spoluprací s hodnotiteli krátkodobých projektů, ale také jsme hledali dostupnou literaturu o zpracovávání projektů. Na trhu je primárně dostupná literatura cizojazyčná, např.: • Burke, Rory (1999), Project Management. Planning and Control Techniques, Wiley.

• Field, Mike; Keller, Laury (1998), Project Management, London, The Open University. Řadu informací lze také nalézt na: http://www.edotace.cz.

V organizaci jsme se naučili formou „projektu“ také řešit jednotlivé strategické cíle, které vycházejí ze strategického plánu organizace. Formou projektu byl např. zaváděn sociální model řízení poskytovaných sociálních služeb, kde velký přínos vnímáme v nastavení tohoto modelu a postavení sociálních pracovníků do pozic vedoucích služeb. Díky tomuto nastavení se zájemci o službu setkávají již ve svém přirozeném prostředí s osobou, která je pak provází celou službou, uzavírá s nimi smlouvu, individuálně plánuje a také dohlíží na realizaci. Při zavádění tohoto projektu byl v rámci multi-

disciplinárního týmu vytvořen celý logický rámec, konkrétní cíle, které byly smysluplné, měřitelné, akceptovatelné, realizovatelné a termínované - stejně jako u projektů, které reagují na výzvy donátorů.

V organizaci nejsou nositeli nových nápadů a výzev jen uživatelé a pracovníci, ale také dobrovolníci. Posledním řešeným projektem bylo např. vytvoření skalky. Dobrovolník, student gymnázia, který dochází za uživateli domova pro seniory, přišel s myšlenkou, že by bylo dobré na domovské zahradě vytvořit bezúdržbovou skalku.

Dobrovolník se zúčastnil školení, které se zabývalo projektovým managementem, a ve spolupráci s architektem zpracoval projekt, který před projektovou komisí obhájil. Pro realizaci nízkoúdržbových trvalkových výsadeb vybrali prostor kolem kruhového posezení v západní části parkové plochy domovské zahrady, a tím byl vytvořen prvek poutající pozornost a vybízející ke vstupu na odpočinkové místo.

Mezi další řešené projekty (tentokrát řešeno ve spolupráci s nadací) patřilo např. zřízení obývacího pokoje pro uživatele s Alzheimerovou chorobou nebo vzpomínkové místnosti. Projekt vzpomínkové místnosti nazvaly sociální pracovnice organizace „Vzpomínkami o pár let zpátky“. Hlavním cílem

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

40

Projektový management v praxi

projektu bylo zavedení reminiscence do aktivizačních činností uživatelů.

K dalším cílům patřilo kromě pořízení speciálních pomůcek pro reminiscenci také proškolení pracovníků přímé péče, kteří se po absolvování odborného kurzu začali této aktivizační činnosti v organizaci věnovat. Výstupem projektu byla zařízená vzpomínková místnost vybavená nábytkem a doplňky z dob mládí uživatelů služby, kde za pomoci speciálních pomůcek pod vedením proškolených pracovníků pravidelně probíhají vzpomínková setkání. Součásti vybavení místnosti byl mimo jiné i DVD přehrávač, kde se promítají filmy „pro pamětníky“.

Zavedením reminiscence se tak rozšířily aktivizační činnosti pro uživatele.

V projektu musel být dodržen stanovený harmonogram a také projektový záměr. Projekt byl určen pro uživatele služeb, osoby blízké uživatelům zařízení a zaměstnance, kteří si rozšířili své profesní dovednosti. Do projektu byly zapojeny také rodiny, příbuzní a známí, kteří přispěli svými předměty k vybavení vzpomínkové místnosti.

Důležitým prvkem projektu byla jeho prezentace, která byla zajištěna prostřednictvím zaměstnanců, rodinní příslušníci a osoby blízké byli informováni prostřednictvím médií, tisku, informačních tabulí v zařízení a také na webových stránkách organizace.

Jedním z úspěšných projektů (také ve spolupráci s nadací), se stal projekt s názvem „Výlety uživatelů Nového domova, příspěvkové organizace“. Díky podpoře tohoto projektu se uživatelé

podívali do společenského a kulturního prostředí v Moravskoslezském kraji. Cílem projektu bylo zrealizování tří výletů. Prvním byla návštěva města Kravaře, které leží 13 km od polských hranic. Uživatelé navštívili zámek a kravařský odpust se spoustou atrakcí, ukázkami lidových řemesel a s posezením v restauraci, kde si objednali oběd nebo drobné občerstvení. Druhý výlet byl do arboreta Nový Dvůr - specializované botanické zahrady se zaměřením na poznávání některých druhů stromů, keřů, rostlin aj. s prohlídkou zámečku Nový Dvůr, zámeckého parku s obědem a drobným občerstvením.

Poslední výlet byl do areálu Rybího domu s prohlídkou obřích akvárií a možností rybolovu. Vybrané výlety vycházely z požadavků a přání uživatelů služby. Na tento ukončený projekt navazovaly v následujícím kalendářním roce další projekty, kde byly podány žádosti na obdobné projekty, které podporovaly uživatele služby v běžných činnostech denního života.

V rámci zrealizovaných projektů jsme se občas také dostávali v organizaci do kritických momentů. Ty se týkaly hlavně finančního nepodpoření od donorů u některých navrhovaných projektů, dále pak u podpořených projektů realizovaných ve spolupráci

s nadacemi se jednalo o dodržování stanovených časových harmonogramů, důrazů na komplexní dodržení položkového rozpočtu nebo také splnění termínů samotné realizace. Realizace projektů také často vyžadovala vysokou míru časové náročnosti všech členů pracovní skupiny. Jako nejnáročnější část všech projektů vnímáme zpracování průběžné a závěrečné zprávy tak, aby splnila hodnotící kritéria, která jsou často velmi striktní.

Při prvních projektech jsme také opomněli nebezpečí, jak minimalizovat rizika ohrožení úspěšnosti projektu, proces analyzování stavu projektu, jehož výstupem bylo vyjádření o jeho úspěšnosti.

Jako velké pozitivum ale hodnotíme, že jsme uživatelům služeb mohli díky podpořeným projektům a nadacím zpestřit jejich život, naplnit jejich přání, cíle a také podpořit služby v běžných činnostech denního života.

Mgr. Rostislav Mrlina vedoucí pro kvalitu a sociální práci Nový domov, příspěvková organizace Karviná Rostislav.Mrlina@seznam.cz

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

41

Dědičnost maligních onemocnění

o k i z i r o k a j D ě d i č n o st

ých v o r o d á n ik n z v o pr onemocnění Dědičný původ vzniku nádorových onemocnění není nejčastější příčinou malignit, nicméně ani 5-10 % nádorů, které mají dědičný původ, není zanedbatelné množství. A právě znalost původu malignity je jednou z důležitých podmínek, jak správně naplánovat prevenci nádorového onemocnění. Tedy pokud budeme vědět, pro která nádorová onemocnění si lze přinést z rodiny dědičnou dispozici, budeme vědět, jak se na danou nemoc zaměřit a eliminovat další rizika podstatná pro bujení, kdy zahájit preventivní vyšetření a jakých příznaků si všímat pozorněji.

V

ezmeme-li v úvahu statistická data, která v těch nejoptimističtějších výsledcích uvádějí, že ročně je léčeno více než 40 tisíc lidí s nádorovým onemocněním, pak právě geneticky podmíněné nádory představují více než 4000 případů ročně. Ovšem reálně se bude jednat o mnohem větší číslo, neboť u řady nádorů není zatím stále příčina známá, tudíž by se časem mohla prokázat také dědičnost. A navíc je důležité si uvědomit, že mezi geneticky závislé nádory patří právě nejčastěji se vyskytující malignity v České republice jako nádory prsu a tlustého střeva, jejichž výskyt se neustále zvyšuje.

Nádorová onemocnění jsou geneticky přenášena jako autosomálně dominantní znak, riziko propuknutí

je tudíž vysoké. Prozatím navíc nelze prokázat za jak dlouho a v jaké míře nádor začne bujet. Vznik genetické zátěže v některých rodinách (u rodičů) je dán nádorovou koincidencí, vlivem podobného nezdravého životního stylu života u rodičů, kteří si sami již nesou genetickou odchylku, kterou znásobí právě svým životním stylem a přenáší na potomky jako více rizikovou, nebo dokonce sami onemocní a dále potomkům předávají o to rizikovější geny. Další možností vzniku genetické zátěže u potenciálních rodičů je vedle jejich genetické odchylky (gen s nízkou penetrací) více častá expozice škodlivin (karcinogenů) nebo typ imunitního a metabolického systému.

Výskyt nádorů s vazbou na genetiku: • nádory s familiárním výskytem (10 % všech malignit) – jedná se o nádory opakující se v rámci rodinných příslušníků, minimálně 2 a více případů u příbuzných 1. a 2. stupně, ovšem vyskytují se (klinicky se manifestují, propuknou) až v pozdějším věku, je tudíž obtížně zjistitelné, do jaké míry zapůsobila dědičnost a do jaké míry náhoda či vlivy zevního nezdravého životního prostředí. Pokud se jedná o genetickou příčinu, je přítomen buď gen s nízkou penetrací, propuknuvší v onemocnění až po řadě let, nebo se jedná o polygenní dědičnost, kdy je potřeba k nádorovému bujení u jedince získat více poškozených genů a současně od obou rodičů, přičemž oni mohou zůstat zdraví.

• nádory s dědičným výskytem (1 - 10 %) – tyto jsou prokazatelné již v raném věku, vzhledem k různorodosti nádorové tkáně

jsou rozlišné, vyskytují se také u 2 a více rodinných příslušníků 1. nebo 2. stupně, nicméně je zde jasná genetická vazba autosomálně dominantní, tedy i riziko zděděné od jednoho rodiče je vysoké pro vznik malignity.

Každá buňka potřebuje pro kontrolu svého dělení a obnovování geny, které ovlivňují buněčný cyklus a opravy chybných postupů v DNA. Tumor supresorové geny kontrolují dělení a přeruší jej, pokud dojde k poškození DNA, až doby opravy DNA. Pokud tyto geny v organismu nejsou, dochází k rychlejší buněčné kumulaci způsobené mutací DNA. Mutátorové geny jsou důležité pro opravu chyb v DNA; pokud ji nezajistí, tak chyby opět vedou k nesprávnému dělení buněk a vzniku nádoru.

Ovšem pokud se v organismu vyskytnou tzv. onkogeny, které jsou zmutovanou formou „hlídacích“ genů, dochází k vyšší produkci růstových faktorů a rychlejšímu dělení buněk. Ovšem toto dělení je často nedokonalé, buňky nestačí vyzrát a jsou nefunkční či špatně funkční a navíc zabírají místo zdravým plnohodnotným buňkám, čímž dochází ke klinickým projevům a poškozování organismu.

Mechanismus vzniku nádorové mutace v genu popsal již v sedmdesátých letech minulého století prof. Knudson. Tehdy zjistil, že jelikož mutace jedné alely na genu ve všech buňkách je přítomna u jedince, u jehož rodičů se vyskytl ge-

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

42

Dědičnost maligních onemocnění

neticky disponovaný nádor, stačí potom, aby došlo k chybě na druhé alele genu, respektive aby došlo k vyřazení kontroly dělení na druhé alele např. nezdravým životním stylem, a buňka se začne dělit nekontrolovaně a vzniká nádor. Dále tímto prokázal, že vlivem dědičných faktorů pro vznik malignit klesá věk nemocných s nádorovým onemocněním, zvláště při současném působení karcinogenů na děti již od raného věku v podobě slunečního spálení nebo karcinogenů z potravin, chemických látek z oblečení a nábytku atd. U nedědičných nádorových onemocnění musí dojít k mutacím na obou alelách genu, protože jedinec se rodí s oběma zdravými a teprve vlivem zevního prostředí, se poškodí obě (oproti jedinci, který si již dědičně minimálně jednu alelu genu nese poškozenou).

Zbytek nádorových onemocnění (8090 %) zatím nemá prokázanou genetickou příčinu a jejich výskyt je tedy v rodinách sporadický či náhodně se vyskytující v příbuzenstvu nebo je příčinou škodlivý životní styl s obdobným působením karcinogenů.

Vznik nádorového onemocnění je vždy mnohastupňový proces, musí dojít ke kumulaci mutačních změn genů.

Tento proces je často spuštěn náhodně, častěji s postupným stárnutím organismu, s nedostatečnou reparací (nápravou) chyb v genetickém materiálu a také expozicí karcinogenů nebo také působením dalších onkofaktorů, které ani nejsou dosud zcela známy anebo známy jsou, ale jsou špatně detekovatelné či identifikovatelné.

Některé nádory mají dědičně významnou změnu v genetickém materiálu pro potenciální potomky již při prvním stádiu vzniku nádoru, jiné až při přechodu do malignity a jiné až při tvorbě metastáz.

Mezi velmi prostudované genetické propojení patří mutační změny u kolorektálního karcinomu (maligního nádoru tlustého střeva). Zde dochází k poškození genu již u benigních forem a změna byla prokázána i u 60 % nehereditárních (v rodinách neopakujících), sporadických a náhodných nádorů. Mutace v genu byla prokázána u 75 % všech karcinomů tlustého

střeva. Tzv. APC gen a gen DCC jsou mutovány časně, zatímco gen TP53 je většinou mutován až při maligním přechodu, ovšem jeho rizikovost pro buňky je o to vyšší, neboť může zapříčinit i jiné nádory, např. sarkomy, nádory nadledvin, prsu a leukemie.

Karcinom prsu

V devadesátých letech minulého století byly objeveny geny, které jsou zodpovědné za nádorové bujení u 80 % malignit prsu a vaječníků a předpokládá se, že zatím pouze nebyly identifikovány další geny zodpovědné za zbylé nádory prsu a vaječníků. Ženy, v jejichž přímém příbuzenstvu se vyskytl karcinom prsu s genetickou zátěží, mají celoživotní riziko pro vznik karcinomu prsu 85 %, karcinom vaječníků 60 %, riziko karcinomu tlustého střeva 4x vyšší než zdravá populace, nádoru žlučníku a žlučových cest až 5x vyšší, slinivky břišní 3,5x vyšší, žaludku 2,5x vyšší, kůže 2,5x vyšší a též zvýšené riziko nádorů prostaty u mužského pokolení až 3x vyšší. Z tohoto důvodu je jasné, že je nutné vyšetřovat preventivně rodinné příslušníky nemocných a včas zachytit a léčit nádorová bujení.

Sekundární prevence - vyšetření rodiny (děti a sourozenci nemocného) 1. Samovyšetření prsu po skončení menstruace od 20 let.

2. Kontroly prsou každoročně gynekologem či obvodním lékařem od 20 let.

3. Kontroly prsou každoročně ultrazvukem od 20 let a od 30 let dle uvážení lékaře i mamografické kontroly.

4. Pravidelné gynekologické kontroly a krevní odběry na průkaz nádorových markerů v krvi CA 125 každoročně ve věku 20-30 let, později raději každých 6 měsíců.

5. Vyšetření okultního krvácení do stolice od 45 let každoročně, kolonoskopie po 3-5 letech.

6. Ultrazvukové vyšetření břišních orgánů.

7. Kožní kontroly.

8. Kontroly prostaty ultrazvukem a krevní testy na onkomarkery.

Primární prevence (předcházení vzniku malignity): 1. Zvýšit příjem ovoce a zeleniny na více než 4 porce za den.

2. Snížit obsah tuků, masa a především uzenin.

3. Udržet dostatek pravidelné tělesné aktivity.

4. Omezit či raději vyloučit působení karcinogenů – nekouřit, nepít alkohol nebo minimálně, chránit se před škodlivinami na pracovišti atd.

5. Nadměrně se neslunit.

V současné době je diskutována otázka preventivního odstranění prsní žlázy nebo vaječníků při vysokém riziku. Jedná se však o rozsáhlé zákroky a např. vaječníky, pokud fungují, tak chrání ženu před osteoporózou a dalšími zdravotními riziky, tudíž je vhodnější pravidelné a důkladné preventivní vyšetření. Je nutno podotknout, že genetická změna, kvůli které se žena obává či dokonce již onemocněla nádorem prsu, není spojena jen s nádory prsu ale i s jinými výše uvedenými malignitami. Tudíž po odstranění prsu není žena zcela chráněna před nádory a je nutné ji stále sledovat, navíc existuje riziko, že i žena po mastektomii (odstranění prsa) onemocnění znovu nádorem z prsní žlázy nebo z uzliny u prsa. Také je stále polemizován vliv hormonální antikoncepce na vznik nádorů prsu nebo vaječníku, ale všeobecně platné a věrohodné studie s jasnými výsledky nejsou dosud publikovány.

Kolorektární karcinom

V roce 1992 byl objeven první gen ovlivňující vznik maligního nádoru tlustého střeva a konečníku a od té doby bylo zachyceno dalších 5 genů.

Je již známo, že dědičné nádory tlustého střeva se vyskytují především na pravé části tračníku. Jedná se o geny s výraznou penetrací a vysokou rizikovostí k nádorovému zvratu (75 % pro nádor tlustého střeva konečníku, na děloze ve 40-60 %, zvýšené je i riziko pro nádory vaječníků, žaludku, tenkého střeva, žlučových cest a jater, močového měchýře a mozku).

Vzhledem k buněčných změnám je často nádor duplicitován jak v tlustém střevě,

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

43

Dědičnost maligních onemocnění

tak např. v děloze, je tedy nutné nemocného i jeho rodinu vyšetřit povšechně. Pro častou genetickou příčinu hovoří také mladší věk pacientů pod 50 let.

Prevenci je u přímých rodinných příslušníku potřeba zahájit již od 20 let věku: 1. Kolonoskopické vyšetření po 1-2 letech s odstraněním polypů.

2. Gastroduodenoskopie od 30 let ve 2letých intervalech.

3. Gynekologické vyšetření včetně vaginálního ultrazvuku a endometriální biopsie každoročně od 25 let.

4. Každoroční mamologické vyšetření, vyšetření kůže, moče, ultrazvuk břišních orgánů.

Statistiky potvrzují, že dodržení preventivního screeningu (vyhledávání nemocných mezi populací bez zjevných klinických obtíží) sníží incidenci (počet nově onemocnělých malignitou tlustého střeva nebo konečníku za rok) o 65 %.

K zásadní prevenci malignit tlustého střeva a konečníku kromě pravidelných kontrol rizikových osob patří: 1. Zákaz alkoholu a kouření.

2. Strava s omezením tuků a kořeněných pokrmů.

3. Omezení masa, především tmavého a uzenin.

4. Dostatek vlákniny, např. z 5 kusů ovoce a zeleniny denně.

5. Prevence stresu.

6. Prevence nadměrného slunění.

7. Dostatek pravidelné fyzické aktivity.

tlustém nebo tenkém střevě či žaludku, které mohou vést k malignímu zvrhnutí. Nemocní jedinci mají i zvýšené riziko pro nádory štítné žlázy, mozku, centrální nervové soustavy obecně a kostí. Je tedy nutné v postižené rodině zahájit preventivní vyšetření u dětí již od 12 let endoskopií zažívací trubice a pravidelné sledování štítné žlázy.

Juvenilní střevní polypóza – obdobná adematózní polypóze, ovšem zde je riziko malignity vyšší, tudíž preventivní endoskopické vyšetření střeva je nutné provádět od 10 let.

Peutz-Jeghersův syndrom – dochází také k tvorbě polypů ve střevech či žaludku, ovšem kvůli změně genetického materiálu je i vysoké riziko onemocnění vaječníků, varlat a děložního čípku.

Typickým znakem u tohoto syndromu je výrazná pigmentace okolo rtů a na sliznicích. Preventivní vyšetření je potřeba zahájit s ranou dospělostí.

Li-Fraumeni syndrom – nese s sebou vysoké riziko leukémií, nádorů CNS, kostí, nadledvin a prsu. Nádory se vyskytují již v dětském věku.

Cowdenův syndrom – vysoké riziko nádorů prsu, štítné žlázy, ledvin, vaječníků, tlustého střeva, dělohy, kůže.

Zhruba 50 % postižených jedinců má typické doprovodné znaky této genetické abnormality – nápadně velká hlava (makrocephalie) a mentální subnormalita.

Von Hippel-Lindau syndrom – riziko pro vznik nádorů ledvin, sítnice, mozku či slinivky břišní.

Existuje ještě celá řada dalších syndromů a familiárních forem nádorových onemocnění. Vyskytují se dědičné formy nádorů typické pro dětský věk jako např. Wilmsův tumor (nádor

ledvin) nebo retinoblastom (nádor oční sítnice). Jsou rodiny, kde se nádory opakovaně vyskytují v různých generacích, což je typické např. pro nádory ledvin, slinivky břišní, prostaty, žlučových cest, kůže, hypofýzy, štítné žlázy, nadledvin, vaječníků.

U řady nádorů je dnes již možné provádět genetické vyšetření a prokázat míru rizikovosti u jednotlivce. Je pravděpodobné, že u některých nádorů stačí změna na jednom genu, u jiných naopak na více genech, respektive jejich typické kombinaci, což je pro diagnostiku zásadní. Genetické vyšetření se provádí buď v rámci onkologického pracoviště, kde se léčí rodinný příslušník nebo ve větších nemocnicích na pracovišti genetiky. Genetické testování probíhá většinou v několika fázích: nejdříve se testuje krev nemocného, a pokud se prokáže genetická odchylka zapříčiňující nádorové onemocnění, začnou se dobrovolně testovat i zdraví příbuzní. Laboratorní krevní testování je časově a technicky náročné.

Nicméně prevence v podobě zdravého životního stylu je vždy to, co pro sebe můžeme udělat všichni, je to to zásadní, čím můžeme i naši potenciální skrytou genetickou abnormalitu neprobudit k bujení a ti z nás, kteří vědí, že v rodině (u rodiče nebo sourozenec) je výskyt některé geneticky vázané malignity, by měli po konzultaci s lékařem absolvovat genetické vyšetření a dále specifické preventivní vyšetření včas.

Literatura u autorky PhDr.Martina Muknšnáblová odborná učitelka VOŠZ m.muknsnablova@worldonline.cz

Je nutné ještě upozornit, že riziko sekundárního (dalšího, opakovaného) nádoru je vysoké, tudíž kontroly u nemocného neustávají ani po radikální operaci.

Další dědičné genetické odchylky vedoucí k nádorovému onemocnění Familiární adenomatózní polypóza – jedná se o dědičné onemocnění, kdy dochází již v raném věku (dospívání) ke vzniku polypů (výrůstků) na

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

44

Suchá kůže

Suchá a podrážděná kůže Kůže je největší lidský orgán těla, který má kromě své estetické funkce celou řadu dalších a důležitých úkolů. Jejím primárním úkolem je chránit tělo proti vnějším vlivům.

K

ůže člověka je tvořena dvěma základními vrstvami, a to podkladovou částí - tzv. dermis a povrchovou částí – pokožkou (epidermis).

Ochrannou bariéru kůže běžně narušují vnější vlivy, nepříznivé účinky počasí, např. změny teplot, vítr, suchý vzduch a zevně působící chemické a fyzikální faktory, příliš časté mytí pokožky, ale také různé genetické dispozice. Důsledkem takového různého poškození a porušení pokožky bývá ztráta vody a průnik škodlivin a alergenů z vnějšího prostředí. Takovéto faktory mohou vést dále k vyšší reaktivitě kůže a jejímu vysoušení. Vysušená kůže může být až šupinatá a bývá velice náchylná k poškození. Tento stav není pouze kosmetickým problémem, stává se totiž zároveň branou pro některé virové a bakteriální infekce kůže. Předcházet takovému poškození pokožky můžeme péčí kvalitními prostředky, ale i úpravou životního stylu a stravy.

Příčiny suché, popraskané a podrážděné kůže

Nejčastějšími příčinami vysušené a reaktivní pokožky bývá špatné prokrvení a z něho plynoucí vysychání pokožky. Nadměrné používání mýdel a kontakt kůže s čisticími prostředky také kůži příliš neprospívá.

Dávat pozor bychom si rovněž měli na nadměrné slunění a opalovaní bez opalovacích prostředků neriskujte raději vůbec. Příčinou vysušování kůže může být i ekzém, vyrážka, alergická reakce pokožky, infekce nebo plísně kůže a působení nejrůznějších virů a baterií.

Příčinou může být i genetická dispozice a větší náchylnost a dispozice k suchosti či naopak nadměrnému maštění kůže.

Suchá popraskaná pokožka může také poukazovat na onemocnění. Suchou, popraskanou kůží se manifestuje například onemocnění lupénka neboli psoriáza. Kůže je nejen suchá, ale objevují se i zarudlá místa s odlupujícími se kožními šupinami, místa silně svědí a při onemocnění dochází rovněž k žloutnutí nehtů a deformacím kloubů. Vysušená kůže se může více začít objevovat u žen v období klimakteria. Kůže může být nejen suchá, ale i tenká, dochází také k vypadávání vlasů a lámání nehtů.

Zhoršený stav pokožky a suchost kůže může být způsobena i užíváním některých léků.

Potraviny pro podporu zdravé kůže • Mrkev - obsahuje betakaroten, který chrání pokožku tím, že UV záření rozptyluje a zabraňuje jeho průniku hlouběji do kůže.

• Omega 3-mastné kyseliny např. ryby nebo lněné semínko: urychlují hojení jizev a působí preventivně proti vzniku vrásek.

• Slunečnicové semínko - obsahuje vitamín E, který zpomaluje stárnutí pokožky a udržuje mladistvou pleť, může také příznivě ovlivnit hojení jizev.

• Ovesné vločky a obiloviny - jsou bohaté na obsah mědi a vitaminu B6. Obě tyto živiny napomáhají tvorbě melaninu - pigmentu, který chrání pokožku před sluncem. Melanin způsobuje opálení pokožky.

• Sladké brambory - mají vysoký obsah vitaminů E a C. Tyto vitaminy společně chrání tukové a ve vodě rozpustné molekuly buněk kůže před útokem volných radikálů.

• Olivový olej - olivový olej poskytuje pokožce významnou ochranu před stárnutím a vrásčitostí. Konzumovat více olivového oleje můžeme tak, že si jej přidáme jako součást salátových dresinků anebo si chléb místo namazání máslem namáčíme do olivového oleje.

• Jablka - jsou důležitým zdrojem skupiny antioxidantů - flavonoidů. Několik jablek denně pomůže zvýšit ochranu proti škodám, které způsobují radikály vyvolané UV zářením. Flavonoidy se nacházejí i v čaji, bobulovitém ovoci, červeném víně, hořké čokoládě, obilninách a zelených fazolích.

• Ořechy • Fazole • Meruňky • Citrusy • Sušené ovoce, např. švestky • Dostatečný příjem čirých tekutin

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

46

Suchá kůže

Další možné kožní defekty a komplikace pokožky člověka

Kromě suché, popraskané a podrážděné kůže se můžeme setkat i s dalšími kožními komplikacemi a defekty, které mají nejen estetický charakter, ale i své zdravotní dopady. Jsou jimi např. celulitida. Celulitida je nepříjemný, především kosmetický problém. Projevuje se zvrásněním kůže, dolíčky a tzv. pomerančovou kůží. Pohlavní hormony způsobují změnu podkožního vaziva, které poté tvoří drobné kapsy, do kterých se tukové buňky shromaždují.

Ty se pak dále plní toxickými látkami, které by jinak měly odváděny lymfatickými cévami, tak vzniká hrbolatá a nehezká kůže s dolíčky. I když celulitida není chorobou v pravém slova smyslu, může se stát civilizačním onemocněním.

Velké riziko tvorby celulitidy představuje především změna hormonů v krvi. Objevuje se tedy například v období puberty, v těhotenství, menopauzy či při užívání hormonální antikoncepce. Dalším zásadním faktorem, který může celulitidu způsobovat, je ochabování vazivové tkáně.

Příčinu lze spatřovat v nevyvážené stravě člověka, nedostatku pohybu nebo nedostatečném příjmu tekutin.

Přestože celulitida bývá spojována především s nadváhou a obezitou, čím dál častěji se také objevuje i štíhlých a zdravých lidí.

Společně s celulitidou patří strie k nejčastějším kosmetickým problémům především žen, ale objevují se i u mužů. Strie jsou drobné pajizévky objevující se na povrchu pokožky v místech, kde pokožka v krátkém čase zvětší svoji plochu. Tyto jizvy jsou červené, modročervené nebo růžové barvy, časem vyblednou na bílo-stříbřité jizvičky, nikdy však již bez speciální terapie z povrchu pokožky samy úplně nevymizí. Strie nevznikají vnějším mechanickým poškozením kůže, ale popraskáním elastických vláken pod kůží.

Nejčastěji jsou postiženy boky, zadek, stehna, břicho a prsa. S rostoucím věkem je kůže méně pružná a vznik strií tedy pravděpodobnější.

Popraskaná kůže a rukou

Pokud se objeví popraskaná kůže na rukou, jedná se o problém poměrně nepříjemný, protože citlivou pokožku

na rukou vnímáme vzhledem k běžným denním činnostem naprosto stále. V takovémto případě se doporučuje především omezit kontakt pokožky se saponáty a jinými mycími prostředky, protože ty pokožku poměrně hodně vysušují. Rozpraskaná pokožka na rukou se často také komplikuje třepením nehtů. Nehty i kůže se poměrně rychle regenerují, pokud tělu dodáme kvalitní látky z potravy a dopřejeme mu dostatečnou a vhodnou péči. Takovým nehtům, které rostou pomalu a třepí se, dodáváme pro zlepšení stavu především dostatečné mastné kyseliny a kolagen. Do svého jídelníčku bychom tedy měli zařadit více ryb, slunečnicových semínek, olivového oleje nebo ořechů.

K tomu, abychom popraskané pokožce předcházeli nebo alespoň její projevy minimalizovali, je vhodné vyzkoušet domácí regenerační zábaly, které pokožku zjemní a dostatečně vyživí. Užitím takového regeneračního zábalu se posílí i nehty a stanou se odolnějšími.

Mandlovo-medový krém 2 polévkové lžíce mandlového oleje 1 polévkové lžíce medu Smíchejte včelí med a mandlový olej a jemnou masáží aplikujte na ruce. Ráno si umyjte ruce vlažnou vodou.

Bylinkový krém 2 lžíce pivovarských kvasnic 5 lžic extraktu habru obecného tinktura benzoinu (¼ polévkové lžíce ) Smícháme pivovarnické kvasnice, extrakt z habru obecného a tinkturu benzoinu.

Následně vymícháme do jemné pasty, necháme zchladit po dobu 20 minut a poté aplikujeme jako svůj domácí zábal na ruce. Asi po 30 minutách opláchneme teplou vodou.

Růžový krém na ruce ¼ hrnku růžových lístků polévková lžíce růžových šípků ½ hrnku horké (nikoliv však vroucí) destilované vody 1 polévková lžíce strouhaného včelího vosku 1 polévková lžíce kakaového másla ½ hrnku mandlového oleje 1 polévková lžíce vitaminu E v tekuté formě 6 kapek růžového esenciálního oleje Růžová voda: v misce rozdrtíme lístky růže

a šípek. Zalijeme horkou vodou a necháme přes noc odstát. Šťávu ze směsi vymačkáme do skleněného hrnku a vytvoříme růžový extrakt, známý také jako růžová voda.

Směs na zábal na ruce: Růžovou vodu smícháme se včelým voskem a kakaovým máslem, za stálého míchání přivedeme ke střední teplotě. Přimícháme mandlový olej, odstavíme z ohně a vychladíme.

Smícháme růžový extrakt, vitamin E a esenciální olej. Mícháme až do dokonalého promíchání surovin. Výslednou směs vychladíme a uzavřeme ve skleněné nádobě. Používáme jako domácí masku na ruce nebo i domácí zábal na nehty, který napomáhá účinně bojovat proti třepení nehtů a celkově je posiluje.

Popraskaná kůže na nohou

Vznik suché pokožky na nohou může být způsoben nadměrnou fyzickou zátěží nebo sportem, avšak vliv na nezdravou pokožku může mít i špatná obuv nebo nevhodné, prašné prostředí. O pokožku nohou je nutné rovněž dostatečně pečovat, kůže může být ztvrdlá a hrubá, pokožka ztrácí svoji elasticitu a dochází ke vzniku různých trhlin a prasklin na nohách. Trhliny jsou nejen neatraktivní, ale mohou být i velmi bolestivé. Pravidelná péče o nohy se vyplácí, nejvhodnější je užití krémů s glycerinem, ty zjemní a hydratují pokožku.

Domácí lázeň pro nohy Do mísy s horkou vodou přidáme koupelovou sůl, plátky citronu a esenciální olej. Nohy v této lázni namáčíme po dobu asi 20 minut. Lufou poté provedeme masážní peeling chodidel. Po exfoliačním procesu nohy namažeme krémem, nejlépe hydratačním.

Speciální mléčná lázeň pro nohy Chodidla ponoříme do plnotučného mléka a přidáme levandule. Lázeň musí být ohřátá, teplá. Můžeme vložit i sáček s kuličkami a s nimi si v lázni hrát, tím dopřejeme nohám i masáž a relaxaci. Nohy namáčíme po dobu 20 minut a poté provedeme peeling pomocí soli do koupele, opět vysušíme a masírujeme hydratačním krémem.

Mgr. Jana Gajdošová Pedagogická fakulta MU Gajdosova.jana81@email.cz

Zdravotnictví: Imobilizační syndrom

Imobilizační syndrom na traumatologickém oddělení Imobilizační syndrom (IS) je soubor projevů vzniklých v důsledku dlouhodobého omezení pohybové aktivity. Na imobilitu reagují všechny orgánové systémy. Proto je velmi důležitá prevence imobilizačního syndromu, na které se podílejí všechny složky ošetřovatelského personálu.

I

mobilizační syndrom je soubor projevů vzniklých v důsledku dlouhodobého omezení pohybové aktivity v souvislosti s upoutáním na lůžko. IS se dostavuje v průměru za 7–10 dní, někdy ale i dříve (záleží na stavu pacienta).

K prvním změnám z imobility dochází již za 36 hodin.

Příloha ZDRAVOTNICTVÍ

Dispozice k vzniku IS mají zejména chronicky nemocní, nemocní v pokročilém věku, sociálně izolovaní, po těžkých úrazech a s náhlou změnou zdravotního stavu. Velký podíl na vzniku IS mají dehydratace a malnutrice (důsledek základního či přidruženého onemocnění, léčebného postupu). Malnutrici (podvýživu) můžeme rozdělit na proteinovou a kalorickou. Proteinová vede ke snížení onkotického tlaku, a tím ke vzniku otoků. Kalorická má za následek ztrátu svalové hmoty. Je to dáno tím, že příjem energie a proteinů v potravě je nižší než jejich spotřeba a organismus čerpá z vlastních zásob. Malnutrice je provázena i deficitem vitaminů, iontů, především kalia a natria.

Reakce orgánových systémů

Pohybový systém: Svalová síla se nečinností zmenšuje asi o 2 % denně, dochází k atrofii svalů, ztuhnutí kloubů, již po 8 hodinách nečinnosti mohou vznikat svalové a šlachové ztuhlosti a kontraktury. Absence vlivu gravitace na kosti, které nesou váhu těla, má vliv na rozvoj osteoporózy a demineralizaci kostí.

Kardiovaskulární systém: Reaguje hypotenzí, zhoršením srdeční funkce, snížením tepového a minutového objemu. To má za následek špatné prokrvení orgánů. Na dolních končetinách chybí zapojení svalové pumpy, městnáním krve v žilách vznikají otoky a zvyšuje se riziko TEN a následně plicní embolie.

Respirační systém: Při poloze vleže je omezen pohyb hrudníku a bránice, dochází k hypoventilaci a sníženému průtoku krve v plicích, pacient je ohrožen tkáňovou hypoxií. Je snížena schopnost odkašlávat, mohou kolabovat plicní sklípky, ve kterých se hromadí sekret a zvyšuje se riziko vzniku bronchopneumonie.

Kožní systém: Kůže a podkoží atrofuje, dochází ke sníženému

kapilárnímu prokrvení nad kostními výčnělky a vznikají dekubity na predilekčních místech.

Vylučovací systém: Nejvíce je postižen močový měchýř, zvyšuje se riziko retence moče, inkontinence, uroinfekce, a to úměrně s celkovou dobou zavedení PMK. Uroinfekce je nejčastější nozokomiální nákazou, proto musíme vážit nutnost potřeby PMK. Gastrointestinální systém: Motilita trávicího traktu je snížena, nepřirozená poloha při vyprazdňování a ochabnutí břišních svalů vede k poruchám vyprazdňování, k obstipaci a následně ke ztrátě chuti k jídlu.

Nervový systém: Pacienti mají poruchy koordinace pohybů a rovnováhy, dochází u nich ke smyslové deprivaci (zhoršení zraku, sluchu), k intelektuální dysfunkci, nedostatečné orientaci místem, časem, prostorem, nejsou schopni koncentrace, rozhodování a zvládání problémů.

Psychické změny: Pozorujeme změny v chování, pacient se dostává do nového prostředí, je pro něj značná změna sociálního postavení, a především je zde akutně vzniklý stav (nemoc, úraz), se kterým se pacient musí vyrovnat.

Nejčastější projevy IS

Častým projevem IS při vertikalizaci je ortostatický syndrom, kdy při vertikalizaci dochází k poklesu krevního tlaku, tachykardii, závrati, bledosti, opocení, až k anginózní bolesti a kolapsu. Je nutná zvýšená opatrnost při podávání antihypertenziv a být připraven na pacientův eventuální pád. Dále dochází k dekondici (redukovaná funkční kapacita všech tělních systémů) a zhoršené lokomoci. Vznikají dekubity, opruzeniny a otoky (hypoproteinemie, venostáza). Pacient je ohrožen vznikem infekce z důvodu oslabení imunitního systému. Zvyšuje se riziko nozokomiálních infekcí.

Nejčastější jsou uroinfekce (permanentní cévka),

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

48

Zdravotnictví: Imobilizační syndrom

Mezi časté příčiny zmatenosti (především u starších osob) patří závažné akutní somatické onemocnění, na které musíme vždy při projevech zmatenosti myslet: • akutní infekce – urosepse, pneumonie; • poruchy vnitřního prostředí – hypo/hyperglykemie, dehydratace, hypo/hypernatremie; • orgánové selhávání – respirační, jaterní, ledvinné; • organické mozkové postižení – demence, tumor, trauma. katétrové infekce až sepse. Důležité je uvědomit si to, že každý invazivní vstup, který není nezbytně nutný a potřebný, má být okamžitě zrušen. Dále se u pacienta často objevuje obstipace, která může být velmi úporná.

Pacienti jsou ohroženi také nespavostí a vznikem zmatenosti či delirantního stavu, které jsou velice vyčerpávající jak pro pacienta, tak pro ošetřující personál, ale i pro spolupacienty.

Jedním z častých projevů IS je zmatenost (amence) či delirantní stav. Zmatenost vzniká náhle a je přechodná.

Jedinec není orientován osobou, místem a časem, jedná neadekvátně situaci, má poruchu pozornosti, myšlení, je hyperaktivní. Může přejít do chronické formy, která je dlouhodobá a nevratná (úpadek myšlení, osobnosti, intelektu). Delirantní stav je někdy označován jako akutní stav zmatenosti, navíc jsou přítomny poruchy vnímání (halucinace – není reálný podklad, iluze – špatné zpracování reálných vjemů). Má obvykle krátké trvání a symptomy jsou reverzibilní.

Rizikové faktory vzniku zmatenosti nebo deliria jsou demence, pooperační stav, spánková deprivace, dehydratace, imobilita, změna prostředí, sociální izolace, malnutrice, polypragmazie (užívání více než 5 léků), psychiatrické onemocnění, abúzus drog a alkoholu.

Pokud v případě zmatenosti či delirantního stavu známe vyvolávající příčinu, léčíme ji. Při nejasné příčině volíme

nefarmakologickou léčbu (hydratace, dostatečná výživa, monitorace bolesti, udržení biologického rytmu den/noc, aktivizace fyzická a psychická) a farmakologickou léčbu, kterou nastavuje optimálně psychiatrické konzilium (atypická neuroleptika, hypnotika). Musíme myslet na eventuální vysazení léků s potenciálně delirantním účinkem.

Prevence IS

Nejdůležitější je včasná mobilizace; pokud pacient nezvládá chůzi ani za pomoci chodítka, je nutný alespoň sed na lůžku či v křesle a stoj u lůžka. V případech, kdy nelze aktivně rehabilitovat, je potřeba zahájit pasivní rehabilitaci.

Nutná fyzioterapie zahrnuje i fyzioterapii respirační. Dále, pokud je to třeba, pacienta pravidelně polohujeme a používáme antidekubitní matraci. Podle zvyklosti pracoviště podáváme nízkomolekulární heparin a u pacientů provádíme bandáž dolních končetin jako prevenci TEN. Prevence IS dále zahrnuje zvýšenou péči o pokožku a její čistotu, dostatečnou hydrataci, přísun plnohodnotné stravy, doplňky stravy, edukaci pacienta, psychickou aktivizaci a hlavně spolupráci s rodinnou a její edukaci. Prevence IS zahrnuje samozřejmě i farmakologickou léčbu, která se nastavuje podle stavu pacienta.

Práce s těžce nemocnými a imobilními pacienty je velmi náročná. Tito pacienti vyžadují komplexní péči všech složek ošetřovatelského personálu od sester, sanitáře, nutričních terapeutů a fyzioterapeutů. Při dobře zvládnuté komplexní péči se dá projevům imobilizačního syndromu zabránit nebo je alespoň zmírnit.

Mgr. Věra Brzicová I. chirurgická klinika hrudní, břišní a úrazové chirurgie VFN v Praze verabrzicova@seznam.cz Literatura u autorky.

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

49

Zdravotnictví: Konverze stomických pomůcek

Konverze stomických pomůcek v průběhu následné péče Z hlediska činností stomické sestry je identifikace aktuálních potřeb stomika a diagnostika jeho biopsychosociálních dovedností a schopností v péči o vývod považována za základ úspěšného začlenění stomika do běžného života.

Ú Příloha ZDRAVOTNICTVÍ

spěch ošetřovatelského procesu ovšem vyžaduje důsledné a průběžné sledování během následné péče, kterou stomikům poskytují mj. jejich stomasestry. Stejně jako je celoživotní vzdělávání zdravotníků naprostou samozřejmostí, tak i reedukace stomiků zaručuje kvalitní a bezpečné ošetřování stomie a jejich spokojenost v životě.

Stomasestra tak může během dispenzarizace ve stomické poradně flexibilně reagovat na vývoj stavu stomika po ukončení hospitalizace. Toto období je častokrát spojeno s potřebou změny typu stomických pomůcek, neboť u pacienta může dojít k úpravě celkového zdravotního stavu i peristomálního okolí. Problémy spojené s nedostatečným zajištěním stomickými pomůckami potom způsobují maladaptaci na změnu životních podmínek. Protipólem této situace je, že mnoho stomiků také po nalezení nejvhodnější pomůcky netouží po změnách a kombinacích stomických pomůcek, přestože si to mohou dovolit.

Stomasestra jako kompetentní odborník hodnotí se stomikem mnoho skutečností. Některé jsou uvedeny v tabulce. Podle toho stomikovi může doporučit ze spektra pomůcek nejvhodnější typ. Konkrétní podobu si pak může vybrat sám.

Zdravotní stav

druh stomie, vliv onemocnění a související léčebné strategie na podmínky vývodu, trvání stomie, stav kůže, přidružené choroby

Fyzický stav

připravenost k sebepéči v daném okamžiku, smyslové handicapy a jejich kompenzace, uložení stomie a vzhled peristomálního okolí

Psychická kondice

preference pomůcek stomikem, zvyklosti hygienické péče, fáze vyrovnávání se s náročnou životní situací

Stupeň soběstačnosti

měření funkční nezávislosti v každodenních činnostech člověka/stomika

Jemná motorika

zručnost pro manipulaci se stomickými pomůckami

Schopnost sebepéče

edukace a reedukace, zájem o „život se stomií“

Intelektové dovednosti

sledované pro volbu didaktického stylu při edukaci péče o stomii

Sociální podmínky

dostupnost služeb v místě bydliště, zdravotní péče, dopravní obsluha, rodinné zázemí, opuštěnost, pečovatelství, domácí péče, bydlení

Kazuistika

Důkazem těchto tvrzení je případ 72leté ženy, které byla neplánovaně vyvedena terminální sigmoideostomie během gynekologického operačního výkonu. Podle prvních údajů se dá říct, že kolostomie je mezi druhy střevních vývodů snazší variantou pro ošetřování. Přesto se v průběhu času vzhledem k výše uvedeným faktorům (věk, opuštěnost, vzdálenost bydliště, porucha hybnosti, oslabení zraku, nejistota, obavy, fyzická slabost, onkologická léčba) dalo předpokládat, že získání potřebných dovedností k sebepéči bude mít delší trvání. Pro výběr stomických pomůcek se orientujeme také podle velikosti a tvaru stomie, peristomálního prostředí a přání stomika. Zpočátku byl zvolen dvoudílný systém s výpustným sáčkem, který díky menší frekvenci výměny není tolik ošetřovatelsky zatěžující. Hovoříme zde o náročnosti sebeošetřování, kdy v časném pooperačním období stomie odvádí tekuté výměšky. Sliznice stomie byla vitální, ke kůži fixována cirkulárním stehem, jak je patrné na obr. 1., pořízeném v poloze vleže na lůžku.

Během krátké hospitalizace (10 dnů) pacientka zvládla obsluhovat stomii dvoudílným systémem s výpustným sáčkem, výběrem jsme reagovali na okolnosti spojené s následnou onkologickou léčbou a jejích vlivů na zažívání a vyprazdňování. Uvažovali jsme také o využití služby ošetřovatelské domácí péče (obr. 2). Přesto ale sama stomička označovala celkový komfort spíše za průměrný. Důvodem bylo nepohodlí a vnímání tlaku stomických pomůcek na peristomální oblast, a to zejména při pohybu. Hlavní problém ale spočíval v bolestivosti, kterou způsoboval cirkulární kožní steh, nikoli samotná pomůcka či stomie, jak sama pacientka hodnotila. Po odstranění stehového materiálu se

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

50

Zdravotnictví: Konverze stomických pomůcek

zlepšilo nejen subjektivní vnímání „stomie“, ale i samotné hojení sutury per primam. Následující snímek (obr. 3) byl vytvořen již po extrakci cirkulárního stehu. Subjektivně, ale i objektivně bylo patrné i zlepšení vnímání stomie. Bolestivost zcela pominula, a tím i potřeba užívat analgetika.

Pozitivní dopad na psychický stav, a v tom důsledku i na úspěšnost edukačního procesu, je zcela zásadní. Dalo by se říct, že stačilo udělat málo, ale změna byla výrazná. Ponechané kožní stehy mohou navíc v některých případech vyvolávat růst granulací v okolí stomie a ztěžovat tak péči o ni a krvácet. Z dlouhodobého pohledu bylo tak vytažení stehu preventivním úkonem.

Bezprostřední pooperační péče o stomii probíhala vleže. Klíčem k výběru správné pomůcky je dále zhodnocení podmínek v okolí stomie při vertikalizaci a pohybu (obr. 4). Vznik kožní řasy a deformace břišní stěny v okolí vývodu nejsou u mnoha stomiků žádnou výjimkou.

Jak je patrné na snímku č. 5, peristomální okolí je mírně retrahováno, což při omezení sebepéče po operaci způsobuje všem stomikům komplikace s ošetřováním vývodu.

Obavy z podtékání pomůcek jsou proto časté.

V dalším období po propuštění do domácího prostředí se stomičce podařilo přejít na jednodílný průhledný, ale již uzavřený systém stomických pomůcek. Sebepéče se stala plnohodnotnou. Každý stomik musí nejprve získat sebedůvěru, že pomůcku správně přiloží. Dá se očekávat, že průhledné sáčky rovněž časem nahradí béžové.

Používání jednodílného systému hodnotila jako mnohem pohodlnější, i když se péči o vývod musela denně věnovat. Pomoc sester z domácí péče nakonec nebyla nutná a nevyskytly se ani žádné závažné komplikace z podtékání pomůcek.

Pacientka se plně zadaptovala na nečekané změny, které se po neplánované konstrukci stomie objevily.

K získání pocitu jistoty a důvěry ve stomické pomůcky i dovednosti vývod ošetřovat je třeba mít zkušenosti. Podporovat stomiky v bezprostředním pooperačním období je naprostou nutností a je třeba říci, že pokud se stomikům nedostává odborného vedení stomasestrou, může se nejen prodloužit fáze hojení, adaptace stomika, ale i poškodit celistvost kůže a zvýšit finanční náklady potřebné k získání nadlimitního množství stomických pomůcek.

Stomická ošetřovatelská péče je charakteristická systematickým, individuálním přístupem ke člověku již od předoperačního období. Stomici ale vnímají i postoj ostatních zdravotníků ke „stomii“. To může pozitivně či negativně ovlivnit jejich spolupráci a přístup k této situaci. Ošetřovatelský proces zejména v oblasti didaktické složky můžeme u stomika zřídkakdy považovat za ukončený.

Foto: Archiv autorky.

Veronika Zachová I. chirurgická klinika hrudní, břišní a úrazové chirurgie, VFN Praha veronikaz.kufr@seznam.cz

Obr. 1: Sigmoideostomie fixovaná cirkulárním stehem.

Obr. 2: Dvoudílný systém po operaci.

Obr. 4: Deformace peristomálního okolí.

Obr. 5: Retrakce.

Obr. 3: Stomie po odstranění kožního stehu.

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

51

Zdravotnictví: Bezpečnost zdravotnických pracovníků

Bezpečnost pracovníků ve zdravotnictví: poranění ostrými předměty N kou ení ře oh bez ně

Příloha ZDRAVOTNICTVÍ

Tradiční české přísloví vystihuje vztah příčiny a následku, resp. poukazuje na skutečnost, že všechno má svou příčinu. Co tedy bylo příčinou konání mezinárodní konference na téma Bezpečnost pracovníků ve zdravotnictví: poranění ostrými předměty pořádané POUZP v září v Praze?

O

rganizátor akce zvolil téma, které je aktuální, palčivé, mnohde tabuizované, bohužel však stále není jak mezi samotnými zdravotníky, tak ani na nejvyšších úrovních vnímáno jako prioritní a vyžadující podstatnou a jasnou změnu stávajících právních předpisů, které jsou příliš obecné a netýkají se konkrétně zdravotnických pracovníků.

V ČR nebyla dosud přijata právní úprava, která by definovala dané klíčové povinnosti stanovené směrnicí, a to nejlépe formou zákona. „Schází unifikovaný postup, který je možné uplatnit v případě již vzniklého poranění. Negativně vnímáme i absenci jednotného systému hlášení a alarmující je také skutečnost, že monitorujeme všeobecnou neznalost těchto postupů mezi samotnými zdravotníky,“ upřesňuje Bc. Tomáš Válek, DiS., předseda POUZP. „Tuto situaci měla změnit směrnice 2010/32/EU o prevenci poranění ostrými předměty v nemocnicích a ostatních zdravotnických zařízeních. Česká republika se však úkolu implementace směrnice zhostila skutečně šalamounsky a její jednotlivá ustanovení začlenila do již existujících právních předpisů.

Tyto předpisy jsou ale příliš obecné, vztahují se na všechny pracovníky, ne pouze na pracovníky ve zdravotnictví.

Tím však hlavní myšlenka směrnice ochránit zdravotnické pracovníky a pro případ vzniku poranění stanovit jasný systém hlášení a dalších následných kroků zcela zapadla,“ dodává Válek. Jak přesně vypadá situace v této oblasti u nás a jaké jsou zkušenosti ze zahraničí?

Na programu konference bylo vedle řady aktuálních témat také zajímavé spektrum přednášejících z domova i ze zahraničí. Předseda POUZP Tomáš Válek v rámci své prezentace představil výsledky výzkumu zaměřeného na

bezpečnost pracovníků ve zdravotnictví, který byl tematicky historicky nejrozsáhlejším dotazníkovým šetřením mezi zdravotníky České republiky. Cílem průzkumu bylo získat co nejpřesnější údaje o současném stavu v oblasti prevence poranění ostrými předměty v ČR. Autor průzkumu oslovil všechna zdravotnická zařízení republiky a k 20. září 2014 získal zhruba 800 odpovědí. V následné analýze dosavadních výsledků pracoval se 704 odpověďmi, čímž se oproti předchozím identickým realizovaným šetřením podařilo zdvojnásobit skupinu respondentů. Plánované ukončení výzkumu je stanoveno na 31. prosince 2014, aby bylo možné získat co nejvíce a co nejpřesnějších dat pro další srovnání a definici výstupů. Složení respondentů ke zmiňovanému datu 20. září 2014 bylo: 461 všeobecná sestra (65 %), management 138 (20 %), jiný zdravotnický pracovník 73 (10 %) a lékař 32 (5 %). Co se týká skupiny lékař, jsou výsledky šetření velmi málo reprezentativní, přesto je lze považovat za hrubý náhled do problematiky v rámci této profesní skupiny. Důvodem slabé účasti může být z následných hypotéz autora výzkumu nízká míra povědomí o možných rizicích, neochota či nezájem se šetření zúčastnit, ale i celá řada dalších. I přes tyto skutečnosti jsou výsledky zjištěné na této skupině respondentů podobné zjištěním v rámci ostatních skupin.

Ve skupině respondentů všeobecná sestra uvedlo zkušenost s poraněním ostrým předmětem 279 dotázaných (61 %). Na otázku „Nahlásil/a byste poranění“ volilo 63 % všeobecných sester odpověď „vždy“, alarmující je však skutečnost, že 24 % pouze „někdy“ a 13 % tento fakt vůbec nenahlásilo. Výzkum také monitoroval důvody, proč nedo-

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

52

Zdravotnictví: Bezpečnost zdravotnických pracovníků

šlo k nahlášení případu. Ačkoli si z vyjádření respondentů sestry většinou uvědomují závažnost situace a možná rizika, jako důvod nenahlášení, či volby podobného postupu i v budoucnu, byla uvedena neznalost systému hlášení, složitost tohoto systému, nebo sestry nevidí důvod poranění hlásit. Znepokojujícím důvodem neohlášení je také obava o vlastní postavení v kolektivu a strach z možného postihu ze strany zaměstnavatele. Šetření bylo zaměřeno také na monitoring činností, při kterých došlo k poranění a další kroky, které následovaly poranění ostrým předmětem. Podrobnější informace představíme po úplném uzavření a vyhodnocení projektu, tzn. na začátku roku 2015.

To, co trápí zástupce zdravotnických profesí v otázkách současného stavu bezpečnosti zdravotnických pracovníků, konkrétně v oblasti poranění ostrými předměty, je právě ona nejednotnost v odpovědích poukazující na celkový stav a atmosféru na tomto poli. V případě takto závažných situací by v ideálním případě, ke kterému se snaží zdravotnická reprezentace také výsledky těchto a podobných výzkumů napomoci, měla být jasně daná strategie dalšího jednotného postupu, opřená o legislativní rámec. Stane-li se tak v budoucnu, budou výsledky podobných šetření jednotné, protože nebude moci docházet k situacím, kdy např. ze 44 % lékařů, kteří prošli zkušeností s poraněním ostrým předmětem, 17 % tuto skutečnost nenahlásilo a 39 % pouze někdy. Podobné výsledky byly patrné také na skupině „jiný zdravotnický pracovník“, kdy 32 % respondentů uvedlo osobní zkušenost s poraněním ostrým předmětem, ale 17 % z nich ji neohlásilo a 39 % pouze někdy.

O něco uspokojivější výsledky přineslo šetření na skupině „management“, ve které 57 % uvedlo zkušenost s poraněním a 82 % z nich ji také ohlásilo.

Aktuálnost a akutnost této problematiky dokazují nejen

četnosti poranění, ale také skutečnost, že se tento problém může týkat celého širokého spektra zdravotnických pracovníků. Osobní zkušenost s poraněním ostrým předmětem má totiž více než 65 % všech zdravotnických pracovníků, včetně lékařů a managementu.

Také z důvodu naléhavosti řešení této situace vznikla na popud POUZP pracovní skupina složená ze sester, ostatních nelékařských zdravotnických pracovníků a lékařů, jejímž hlavním cílem bude snaha o důslednou implementaci Evropské směrnice 2010/32/EU tak, aby se vztahovala striktně na zdravotnické pracovníky.

Litera zákona a jak to bude dál

Bezpečnost zdravotnického personálu definuje a dále rozvíjí výše zmiňovaná Směrnice č. 2010/32/EU o prevenci poranění ostrými předměty v českém právu. Touto směrnicí, přijatou v říjnu 2013, se provádí Rámcová dohoda o prevenci poranění ostrými předměty v nemocnicích a dalších zdravotnických zařízeních. Směrnice byla následně implementována částečnou novelizací existující právní úpravy, tato však byla provedena bohužel velmi nedůsledně a výsledkem je roztříštěnost této úpravy a příliš obecné formulace.

Stejně jako tomu je v ostatních státech Evropské unie, mělo by i u nás být cílem směrnice dosažení co nejbezpečnějšího pracovního prostředí, zvýšení prevence ve zdravotnických zařízeních při poskytování zdravotní péče, snížení rizika infekčních onemocnění a ochrana ohrožených zaměstnanců v nemocnicích a ostatních zdravotnických zařízeních.

Z implementace směrnice pak vyplývají práva a povinnosti, a to jak pro samotné pracovníky, tak pro jejich zaměstnavatele. Jak bylo již výše zmíněno, bohužel v případě České republiky došlo k roztříštění těchto jednotlivých práv a povinností do několika právních předpisů, např. zákoník práce, zákon o ochraně veřejného zdraví, zákon o BOZP,

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

53

Zdravotnictví: Bezpečnost zdravotnických pracovníků

Příloha ZDRAVOTNICTVÍ

zákon o inspekci práce, vyhlášky a různá nařízení vlády.

Touto neuceleností a nejednotností se ustanovení směrnice mj. stávají složitě dohledatelná s rizikem nejednotného výkladu.

Povinnosti pracovníků podle Směrnice č. 2010/32/EU

Zakotvena je zde povinnost dbát o BOZP, což se vztahuje jak k vlastní osobě, tak k ostatním, kterých se bezprostředně dotýká pracovníkovo jednání při výkonu činnosti. Tato povinnost je definována jako subjektivní, což je chápáno ve smyslu „podle možností pracovníka“. Dbát BOZP je nutno především dodržováním právních a ostatních předpisů, pokynů zaměstnavatele a stanovených pracovních postupů; používáním stanovených (ochranných) pracovních prostředků a ochranných zařízení. Uložena je zde také povinnost účastnit se školení zajišťovaných zaměstnavatelem. V této části směrnice hovoří také o ukládání ostrých předmětů do pevnostěnných, uzavíratelných a spalitelných obalů (samostatně) bez další manipulace. V dalších bodech směrnice cílených na pracovníky pak najdeme povinnost používat osobní ochranné pomůcky, či povinnost informovat pacienta (popř. další osoby) ohledně účelu a povahy poskytované zdravotní péče a každého vyšetřovacího nebo léčebného výkonu, a to včetně jeho důsledků, alternativ a rizik. Pracovník má ale také sám povinnost podrobit se očkování a bezodkladně oznámit pracovní úraz, a to svůj, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, či jiného zaměstnance, jehož byl svědkem. Toto oznámení musí být adresováno nadřízenému vedoucímu zaměstnanci. Není opomenuta ani povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se pracovník dozvěděl, či jichž byl svědkem při výkonu svého povolání. V rámci směrnice je definována také povinnost podílet se na vytváření bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí, zejména uplatňováním zaměstnavatelem přijatých opatření a svou účastí na řešení otázek BOZP.

Povinnosti zaměstnavatelů vyplývající z implementace Směrnice č. 2010/32/EU

Povinnostem zaměstnavatelů odpovídá korespondující právo pracovníků a hovoří se zejména o povinnosti k zajiš-

tění BOZP, tzn. k řádnému plnění pracovních úkolů bez ohrožení zdraví a majetku, vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující prostředí, nastavit opatření k odstranění závad (okamžitému či co nejrychlejšímu). Z pozice zaměstnavatele vyplývá také jeho povinnost prevence, spočívající v soustavném vyhledávání nebezpečných činitelů a procesů pracovního prostředí a podmínek. Jestliže je zaměstnanec povinen účastnit se školení organizovaných či zajišťovaných zaměstnavatelem, pak straně zaměstnavatele směrnice ukládá povinnost zajistit tato školení, především o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP. Neopomenutelná je také povinnost činit hygienická a protiepidemická opatření k předcházení vzniku a šíření nemocničních nákaz, která je nutné implementovat do provozního řádu zařízení. Směrnice dále stanoví zaměstnavateli povinnost poskytnout ochranné pracovní prostředky, a to bezplatně, a zároveň pracovníky seznámit se zásadami jejich používání. Vyjmuta není ani povinnost zajistit poskytnutí první pomoci a povinnost evidovat pracovní úrazy. Pro tuto evidenci slouží kniha úrazů, zaměstnavatel je dále povinen objasnit zde příčiny a okolnosti vzniku úrazu a přijmout opatření proti opakování těchto úrazů.

Svět kolem nás

V programu konference Bezpečnost pracovníků ve zdravotnictví: prevence poranění ostrými předměty vystoupili také zahraniční hosté, kteří účastníky seznámili s aktuální situací či vývojem této problematiky v jejich zemi. S průřezovým sdělením „Jak si vedou členské státy Evropské unie v oblasti prevence poranění ostrými předměty a ochrany zdravotnických pracovníků před těmito úrazy?“ vystoupil v úvodním bloku konference spolupředseda European Biosafety Network prof. dr. Máximo Gonzáles Jurado. Praktické informace na téma „Co obsahuje Směrnice 2010/32/EU o prevenci poranění ostrými předměty?“ podala JUDr. Barbora Dubanská, LL.M., Ph.D., senior advokát v právní kanceláři CMS Cameron McKenna. „Jaké kroky podniká Česká republika k zajištění lepší ochrany zdravotnických pracovníků, včetně poranění ostrými předměty?“ osvětlila účastníkům konference Mgr. Alena Šmídová, ředitelka odboru ošetřovatelství a nelékařských povolání a Hlavní

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

54

Zdravotnictví: Bezpečnost zdravotnických pracovníků

sestra České republiky, zastupující tak na akci Ministerstvo zdravotnictví ČR. Magistra Šmídová ve svém vystoupení zdůraznila význam zapojení zdravotnických pracovníků do zvyšování ochrany a prevence.

Ucelený blok „Prevence a ochrana před poraněními ostrými předměty – příklady dobré praxe ze zahraničí“ poskytl účastníkům celou řadu zajímavých a užitečných informací.

Mgr. Iveta Lazorová, prezidentka Slovenské komory sester a porodních asistentek, hovořila o tom, že na Slovensku je směrnice implementována prostřednictvím nařízení vlády a některé oblasti jsou upraveny slovenským zákoníkem práce. Oproti České republice jsou však na Slovensku povinnosti poskytovatelů zdravotnických služeb a pozice zaměstnanců ve zdravotnickém sektoru výslovně legislativně upraveny. Z vystoupení prezidenta Komory maďarských zdravotnických pracovníků dr. Zoltána Balogha jasně vyplynulo, že v Maďarsku je směrnice implementována především prostřednictvím vyhlášky, která přesně zakotvuje povinnosti poskytovatelů zdravotnických služeb a výslovně upravuje pozice zaměstnanců ve zdravotnickém sektoru, např. podrobně upravuje vypracování hodnocení rizik pro bezpečnost a zdraví zaměstnanců při manipulaci s ostrými předměty. Podle slov dr. Doroty Kilańské, prezidentky Polské asociace sester pro oblast Lodz, existuje v Polsku zvlášt-

ní předpis, ve kterém jsou zakotveny konkrétní povinnosti - např. povinnost používat bezpečností nástroje a speciální zařízení či je stanoven postup a především povinnost registrace v případě vzniku poranění způsobených ostrými předměty. Mezi přednášejícími byly také zástupkyně Německa, prof. dr. Sabine Wicker, ředitelka pracovního lékařství z Fakultní nemocnice Frankfurt, a Mgr. Veronika Di Cara, členka prezidia České asociace sester.

Většina zdravotníků si intenzivně uvědomuje, že problematika prevence a případného řešení vzniku poranění ostrými předměty je čím dál aktuálnější, palčivější a vyžaduje jednotný postup. K tomu, doufejme, dojde snad také díky pořádání této inspirativní konference, jež na téma opět nahlas upozornila, a vzniku multidisciplinární pracovní skupiny, která si vytyčila cíl důsledně implementovat ustanovení Směrnice 2010/32/EU do české legislativy, striktně se vztahující na zdravotnické pracovníky tak, abychom mohli následovat příklady ze zahraničí prezentované na tomto mezinárodním fóru.

Redakce sefredaktor@osetrovatelskapece.cz

EVERGREEN TOUR

OPRAVDOVÉ HITY – OPRAVDOVÉ HVĚZDY NA JEDNOM JEVIŠTI!

UNIKÁTNÍ A NEOPAKOVATELNÉ KONCERTNÍ TURNÉ LEGEND ČESKÉ HUDEBNÍ SCÉNY!

Yvetta SIMONOVÁ - Josef ZÍMA Eva PILAROVÁ - Karel ŠTĚDRÝ Pavlína FILIPOVSKÁ - Viktor SODOMA Karel KAHOVEC a GEORGE & BEATOVENS

PATROLA ŠLAPETO - RANGERS BAND 30.3. 2015 Pardubice - ARENA Pardubice 2.4. 2015 Liberec - Home Credit Aréna 7.4. 2015 Plzeň - hala Lokomotiva 9.4. 2015 Trutnov - zimní stadion 13.4. 2015 Opava - víceúčelová hala 14.4. 2015 Ostrava - Poruba - stadion Sareza 25.4. 2015 Zlín - hala Euronics 26.4. 2015 Brno - hala Vodova 29.4. 2015 Praha - Lucerna 6.5. 2015 České Budějovice - hala Stromovka

VÁNOČNÍ DÁRKY SE ODLOŽÍ, ZÁŽITKY Z KONCERTU ZŮSTANOU… DARUJTE ZÁŽITEK SVÝM BLÍZKÝM! Vstupenky od 299,- Kč v předprodejních sítích:

www.evergreentour.cz

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

55

Zdravotnictví: Dokumentace

Význam dokumentace pro zajištění kontinuity péče

Příloha ZDRAVOTNICTVÍ

Zajištění návaznosti zdravotní péče mezi poskytovateli péče je jedním z důležitých aspektů systémů kvality. Naplnění tohoto požadavku je možné pouze za předpokladu, že bude nastaven systém oboustranné komunikace. Ten je zpravidla realizován prostřednictvím zdravotnické dokumentace, od které se očekává, že bude vedena v souladu s platnými předpisy, které její vedení upravují, a bude na patřičné výši i po stránce věcné, tj. bude odborná. Prvotním dokumentem, se kterým se pracovníci jiných oddělení, jiných zdravotnických a sociálních zařízení nebo domácí péče setkávají, je ošetřovatelská překladová zpráva.

J

edním z témat, o kterých se hovoří v souvislosti s kvalitou a bezpečím poskytovaných služeb a které si jistě zaslouží pozornost, je problematika zajištění kontinuity péče.

Kontinuita (z lat. continuus – souvislý, spojitý) znamená nepřerušenou souvislost, plynulost, nepřetržité navazování a spojité pokračování. Opak je diskontinuita – nesouvislost, přerušení, přetržitost. Kontinuitu lze posuzovat na základě několika dimenzí: např. mezi pracovišti, mezi druhy péče, z hlediska rozsahu a úrovně předávání informací v rámci kompetencí jednotlivých pracovníků aj.

Pro zdravotnictví jsou určující: • vyhláška č. 102/2012 Sb., o hodnocení kvality a bezpečí lůžkové zdravotní péče, konkrétně standard 2.8 kontinuita zdravotní péče; • resortní bezpečnostní cíle (RBC 7 – Bezpečné předávání pacientů).

Jedním z důležitých aspektů pro zajištění kontinuity je nastavení oboustranné spolupráce a systému komunikace mezi poskytovateli zdravotních a sociálních služeb. Důvodem je struktura klientely, kdy se v těchto případech jedná o pacienty vyššího věku, kteří vykazují specifické zdravotní či zdravotně-sociální potřeby v souvislosti se svým zdravotním a funkčním stavem. Jde především o pacienty polymorbidní, se zvýšeným rizikem k dekompenzacím zdravotního a funkčního stavu.

Význam dokumentace

Vzájemná výměna informací je nezbytná. Jedním ze způsobů, kterými je realizována mezi zařízeními, lékaři, ošetřovatelským personálem a jinými odborníky je dokumentace. Překlady, respektive propuštění ze zdravotnických zařízení, jsou realizovány plánovaně a jejich součástí je vyhotovení propouštěcí zprávy lékařské a ošetřovatelské. Rozsah a obsah těchto zpráv je zpravidla standardizován a vychází ze zákona č. 372/2011 Sb., o zdravot-

ních službách a podmínkách jejich poskytování a z vyhlášky č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci.

Dokumentace musí být jednoznačná a musí obsahovat popis, jak a proč byl klient do zařízení přijat a co bylo obsahem nemocniční péče, případná doporučení pro přebírajícího lékaře, odhad prognózy s předpokladem kvality života klienta a doporučení pro ošetřující personál. Odlišná však může být situace, jestliže je klient odesílán na ošetření, vyšetření nebo k hospitalizaci ze zařízení sociální péče. Může být ovlivněna řadou faktorů, např. absencí trvalé přítomnosti lékaře nebo zdravotní sestry, akutností změny zdravotního stavu klienta aj. Především v neplánovaných akutních situacích je výstupní ošetřovatelský záznam (ošetřovatelská zpráva – propouštěcí, překladová) často prvním a jediným dokumentem, který poskytuje důležité informace. Problémem dnešní dokumentace je to, že informací je buď příliš, nebo žádné.

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

56

Zdravotnictví: Dokumentace

Minimální informace, které by měly být předány: • aktuální údaje o zdravotním stavu klienta, popis obtíží, úrazu či jiné události; • aktuální údaje o poskytnuté ošetřovatelské péči včetně časových údajů poslední • poskytnuté péče, zejména o posledním podání léčivých přípravků, potravin pro zvláštní lékařské účely a použití zdravotnických prostředků; • osobní údaje (předání dokladů).

Při plánovaném překladu nebo propuštění se doporučuje, aby zpráva byla rozšířena o shrnutí ošetřovatelské anamnézy; stručné informace o potřebách ošetřovatelské péče, které zajišťují její kontinuitu a doporučení k dalším ošetřovatelským postupům. Dále jsou vhodné informace o zdravotním handicapu, o tom, zda jde o klienta s omezenou způsobilostí k právním úkonům, o dalších významných okolnostech souvisejících se zdravotním stavem klienta a o předání osobních dokladů a cenností. Součástí ošetřovatelské překladové zprávy může být dodatek k propouštěcí zprávě, jenž se podrobně zmiňuje o dalším průběhu naplánovaných opatření, nutnosti dané kompenzační pomůcky, obvazového materiálu apod.

Výhodou je, pokud je dokumentace vedena elektronicky. Některé systémy umožňují vygenerování zprávy z posledních zadaných údajů, tudíž jsou průběžně k dispozici a lze je téměř kdykoli vytisknout.

Pokud je systém vzájemné komunikace funkční, přispívá nejen k zajištění kontinuity péče, ale i ke spokojenosti personálu. Kvalitní vedení je odrazem úrovně profesionální praxe. Správné, vhodné a efektivní vedení dokumentace je vizitkou kvalifikovaného odborníka, naopak nedbale vedená a neúplná dokumentace často skrývá i širší problémy praxe určitého jedince nebo zařízení. Dobře vedená dokumentace je tedy zároveň produktem dobré týmové práce i důležitým nástrojem zvyšování kvality zdravotní péče.

Reformy zdravotnického systému,

které se uskutečnily, mají zvýšené nároky na odbornost poskytovatele zdravotní péče, ale také na dokumentaci, která péči deklaruje.

Standard 2.8. Standard: kontinuita zdravotní péče Cílem standardu je zajištění návaznosti zdravotní péče ve zdravotnickém zařízení a též v rámci spolupráce s dalšími poskytovateli zdravotních služeb.

2.8.1. Ukazatele kvality a bezpečí pro splnění standardu Standard je splněn, jestliže: a) jsou stanoveny postupy pro předávání pacientů mezi zaměstnanci v navazujících pracovních směnách na pracovišti, pro předávání pacientů mezi pracovišti zdravotnického zařízení, pro předávání pacientů do jiného zdravotnického zařízení a pro propouštění pacientů ze zdravotnického zařízení, včetně zajištění navazující ambulantní zdravotní péče a b) je stanoven postup pro spolupráci s dalšími poskytovateli zdravotních služeb a případně též s poskytovateli sociálních služeb..

RBC 7 – Bezpečné předávání pacientů Realizace cíle: 1. Zdravotnické zařízení upraví vnitřním předpisem postup při předávání pacientů mezi jednotlivými pracovišti.

2. Vnitřní předpis obsahuje minimální kompetence pracovníků zajišťujících předání pacienta.

3. Vnitřní předpis stanoví formu a rozsah dokumentace při předání pacienta.

4. Vnitřní předpis se ve zdravotnickém zařízení dodržuje.

PhDr. Radka Pokojová náměstek ředitele pro nelékařské zdravotnické profese, Vojenská nemocnice Brno

rpokojova@vnbrno.cz

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

57

Vážení čtenáři, děkujeme vám za přízeň v roce 2014, které si nesmírně vážíme.

Mnohokrát děkujeme za vaše náměty a nápady, které nám zasíláte. Děkujeme za dobré zprávy z vašich zařízení, které jsou vzpruhou a potěšením nejen pro nás, ale především pro ostatní čtenáře.

Přejeme vám v příštím roce upřímně jen vše dobré.

Ať se vám a vašim blízkým daří v osobním i pracovním životě.

Redakce a tým Ošetřovatelské péče

Znacka Depend® Vám nyní nabízí ucelenou radu absorpcních plenkových kalhotek v novém 15 kusovém balení Nově více kusů v preskripci znamená kvalitnější péči a větší komfort pro Vašeho klienta Široká škála velikostí a absorpcí Prodyšná i neprodyšná varianta

www.depend.cz

ENS/03/14/09/00

Život naplno Ensure® Plus Advance Výživa nové generace Chrání a obnovuje Vaše svaly Další informace: www.vyzivapropacienty.cz

Abbott Laboratories, s. r. o.

Evropská 2591/33d, 160 00 Praha 6