Císařský ostrov by Jan Ptáček

MĚSTO NA OSTROVĚ - OSTROV VE MĚSTĚ Atelier Jana Šépky a Mirky Tůmové, FA ČVUT 2011/2012

PORTFOLIO Michaela Kloudová, Jan Ptáček, Jakub Řídký

Město na ostrově, ostrov ve městě Místo: Praha – Císařský ostrov Úkol: Ve vztahu s plánovanou rozsáhlou rekonstrukcí pražské čističky odpadních vod vyvstala reálná otázka, jakým dalším způsobem lze využít potenciál Císařského ostrova, na kterém se čistírna nachází. Nová vrstva tvořená například vysokoškolským kampusem, rozšířením zoologické zahrady nebo krajinným parkem může přinést místu nový život. Ostrov sám o sobě vymezuje řešené místo. Do jaké míry se má Císařský ostrov zastavovat i v souvislosti s tím, že se jedná o záplavové území, je velmi aktuální otázka.

Velkým volnočasovým lákadlem Prahy , jak už to tak u velkých evropských měst bývá, je zoologická zahrada. Ta pražská má výhodu, že není sevřena městem, čímž poměrně ulevuje od tísnivého pocitu, že se jedná o oplocenou zvířecí enklávu. Samotná cesta k ní je už odpočinkem. Jako obyvatel Dejvic jdu bez váhání přes Stromovku. Mám na to celý den, tak se možná ještě stavím v trojské botanické zahradě a zajdu do Fata morgany.. Nebo do trojského zámku? Nikdy to všechno stejně za den nestihnu a řeknu si: tak příště.. Cestou do zoo míjím jezdecký areál. Přejdu lávku a jsem na místě! Nebo dokonce dvě lávky. Zapomínám, že je v těch místech Císařský ostrov. Znám ho převážně z babské vyhlídky (od zříceniny) odkud pozoruji obrovská kola sedimentačních nádrží pražské vodní čistírny. Nikdy jsem v těch končinách ale přímo nebyl. Proč taky? ..Nicméně jdu do zoo a mám na to celý den, tak se tam jednou podívám. Třeba něco nafotím. Místo v Praze, kam nikdo nechodí. Zamířím tedy směrem k čističce. Nejdříve projdu pod alejí vzrostlých dubů (přes břeh se dívám do Stromovky) a pak přejdu na druhou stranu ostrova (obrácenou k Troji), kde je o něco větší klid. Překvapuje mě, jak to tu vlastně vypadá. Čekal jsem křovím zarostlou krajinu podobající se opuštěnému žižkovskému nádraží, ale narazil jsem na krajinu nivní.. Křoví zde sice roste, ale je tak nějak barevnější ( zdá se, že je ho tu více druhů). Stromy jsou vzrostlé, musí být alespoň padesát let staré a ptactva

je na nich víc než v zoo! ..A cítím zde příjemný pocit soukromí. Jsem pár kilometrů od centra, sám v krajině (ne. Támhle za křovím je rybář..). Dojdu až na samotný cíp ostrova (cestou míjím cedule: zákaz vstupu) a koukám na dvacet metrů vzdálený břeh Podbaby. A na přívoz, který ho propojuje s břehem trojským.. ..ale na ostrově nestaví. Škoda. Mít tady spoj, tak jsem ze zoo doma za dvacet minut. Takhle nezbývá, než se vrátit zpět stejnou cestou. Proč se na tak hezkém místě vlastně nebydlí? Odpověď už ale znám, když se mi vybaví pohled na ostrov z babské vyhlídky při povodních v roce 2001. Přesto bych si ale bydlení na ostrově představit dokázal. Muselo by být chráněno před povodněmi a nesmělo by vadit charakteru místní krajiny. Polohou vůči městu by sem určitě zapadlo! Možná právě proto jsem o tom začal uvažovat. Bydlet tady, měl bych blízko do Dejvic, Troje, Holešovic i na Letnou! A samotné obydlí na ostrově by snad i naopak doplnilo Prahu, která je v těchto místech poněkud rozbitá. Několikrát jsem již zaslechl o propojení Dejvic a Bohnic. Neznám vlastně jiné místo v Praze, kde by byly dvě nedaleké části navzájem tak těžce dostupné (obyvatelé těchto částí se snad nikdy nespatřili).. ..tak jsem si alespoň vyfotil pár snímků. Jdu do Zoo.

SWOT: S- silné stránky: Atraktivní poloha ostrova v blízkosti centra, mezi Dejvicemi, Stromovkou a Trojou. Relativně dobrá pěší dostupnost na oba břehy řeky. Stezky pro pěší a cyklisty, MHD v okolí- Troja, Dejvice. Ostrov jako jasně ohraničené místo, snazší orientace a čitelnost. Ostrov uzavřený mezi dvěma kopci, klidné místo Možnost využít řeku pro sport, rekreaci, dopravní spojení. Kvalitní krajinné zázemí- typ nivní krajiny, ptačí rezervace, památkově chráněný strom. V blízkosti ostrova možnosti rekreace- Stromovka, Zoo, Botanická zahrada a zámek v Troji, Baba, Výstaviště.

O- příležitosti: Propojení Troje a Dejvic na více místech, umožní lepší dostupnost obou břehů, ostrov se stane nejen cílem, ale i jako spojovatelem. Oživení „mrtvého území za železniční tratí“. Lepší propojení turisticky a rekreačně zajímavých lokalit. Větší využití potenciálu řeky pro rekreaci, dopravu. Udržení přírodního prostředí ostrova Možnost využít energetický zisk z čistírny, vodních elektráren. Rekonstrukce čistírny, provozy nové vodní linky pod zemí. Rozšíření cyklostezek a tras pro pěší. Napojení ostrova na MHD- tramvajová trať mezi Podbabou a Trojou, přívoz Napojení na silniční dopravu z Podbaby, Bubenče i Troje. Vybudování městské vybavenosti a nové pracovní příležitosti nejen pro ostrov, ale i pro okolí. Rozšíření potenciálu pro rekreaci- areál pro koně, využití potenciálu vody, zeleně, cyklostezky, in line.

W- slabé stránky: Záplavové území- ostrov se z velké části nachází v aktivní povodňové zóně. Bariéry zjm. v dopravě tvoří okolní kopce, řeka a železnice. Čistírna odpadních vod - v současné době znečištění řeky neodpovídá požadavkům, do okolí se šíří zápach. Ostrov je bez napojení na MHD, omezeně napojen na silniční dopravu. Kolem ostrova se nacházejí málo obydlené lokality (Bubeneč v okolí železnice, Stromovka, Troja za protipovodňovým valem ZOO), malá občanská vybavenost, málo pracovních příležitostí.

T- hrozby: Zaplavení budoucí výstavby. Pokácení vzrostlých a vzácných stromů Zničení nivní krajiny.

Aktivn铆 z贸na pro Q100

Q20

Q100

Nejvyšší zjištěná hranice přirozené povodně

Na ostrov vedou v současné době pouze cesty pro pěší a cyklisty. Velice oblíbená je spojnice mezi Stromovkou a Trojou přes pěší lávku. V blízkosti ostrova se nacházejí významné silniční tahy (Jugoslávských partyzánů, Evropská, V Holešovičkách), ostrov s nimi však není spojen. Automobily se dnes dostanou na ostrov pouze s povolením při vjezdu do čistírny nebo areálu pro koně. Nejbližší zastávky autobusů se nacházejí v Troji nebo u Hydrologického ústavu. Tr a m v a jová zastávka se nachází v Podbabě.

Ostrov je obklopen: 1. Plochami zeleně: V přímé návaznosti leží Stromovka, Pražská zoologická zahrada a botanická zahrada, v blízkost najdeme i přírodní památku Baba a Dolní Šárka. 2. Městskými centry: V dostupové vzdálenosti se rozléhají centra městských částí: Dejvice, Letná, Holešovice. 3. Plochy s potenciálem rozvoje: Území Bubenče za železniční tratí, záplavové území v Troji a území Holešovic mezi Výstavištěm a řekou jsou v současné době málo využívaná, ale mají potenciál zahušťování centra města.

Nivy řek: 1 svými projevy patří k nejmladším, nejdynamičtějším a nejvíce proměnlivým segmentům v krajině mimořádná rychlost a intenzita geomorfologických procesů eroze, transportu a sedimentace je doprovázena biotickými procesy sukcese, kolonizace a migrace (i nivy v kulturní krajině pozměněné a využívané člověkem) nivy slouží jako významné koridory pro pohyb rostlinných a živočišných organismů a také jako prostory šíření invazních druhů v krajině disturbance velkého rozsahu (např. povodně) představuje důležitý faktor, který významně ovlivňuje dynamiku celého nivního ekosystému vývoj vegetace v nivách nížinných toků- od bylinných porostů přes stádia keřových porostů k lužním lesům

úplnou dynamickou fluviální sukcesní sérii nivních biotopů tvoří následující soubory typů biotopů: • tekoucí vody v přirozených korytech, tvořící různé geomorfologické typy říčních systémů, jejich břehy různých typů a jejich lemová vegetace. • štěrkopískové a bahnité říční náplavy v různém stupni sukcesního vývoje, říční ostrovy. • poříční jezera a tůně s litorály • periodická říční ramena periodické říční tůně • slatinné mokřady v různém stupni sukcesního vývoje • porosty vysokých ostřic a rákosin • iniciální stádia lužního lesa • různé typy biotopů měkkého luhu včetně bažinných křovin a lesů (mokřadní olšiny a vrbiny) • různé typy biotopů tvrdého luhu • nivní louky s vlhkomilnými a mokřadními druhy • vlhké louky s mezofilními druhy • travinnobylinná společenstva eolických písků v nivě • vlhké varianty dubohabrových hájů na okrajích nivy

po velkých záplavách je původní porost schopen poměrně rychlé regenerace zásahy do přirozeného charakteru toku a nivy vedou k výrazným změnám celého nivního ekosystému, zejména vegetace, která v krajině plní nezastupitelnou protierozní funkci Lužní lesy: 1 vyskytují se v krajině dnešních niv, mají nenahraditelný význam pro ekologickou stabilitu krajiny celé nivy i širšího povodí charakteristiky a funkce: vysoká biodiverzita založená na mimořádné variabilitě lesních typů, ochrana vodních toků proti erozi a znečištění, rekreační a estetická funkce v krajině, významný zdroj výparu vody v krajině a retenční prostor pro povodňové stavy strukturu nivní krajiny tvoří mozaika hydrobiocenóz vodních toků, poříčních jezer, slatinných mokřadů, travinných společenstev a různých typů lužního lesa od nejvlhčích olšových vrbin k nejsušším habrojilmovým jaseninám 13

ideovรก skica

inspirace

2.1% REKREACE 7.5 % SLUŽBY

3% ADMINISTRATIVA

schema konstrukce

87.4% BYDLENÍ

1448 507

10.6% PLOCHA STRUKTURY

6% BYDLENÍ

83.4% VOLNÁ PLOCHA

12.5% JÍZDÁRNA

8.2 6.8 37.5% NIVNÍ KRAJINA

50% ČOV

situace

Dopravní řešení: Na vlastní vyzdvižené struktuře bude probíhat automobilová, pěší a cyklo doprava. MHD bude zajišťovat autobus, který má na ostrově pět zastávek. Pro parkování obyvatel budou sloužit ulice a zálivy struktury. Na západní straně prochází strukturou tramvajová trať prodloužená z Podbaby až do Troje, kde je vedena po estakádě. Západní cíp ostrova je také spojen s Trojou a Podbabou přívozem. Břehy jsou mezi sebou propojeny několika mosty. Zůstává zachována spojnice Stromovky a Troji, dále jsou navrženy mosty z Bubenče a z Troji od ZOO. Existuje možnost zřídit parkoviště P+R pro ZOO i novou výstavbu v západní části vedle ZOO. Dále menší parkoviště při jižním břehu pro příležitostné akce v jezdeckém areálu. Doprava do areálu čistírny odpadních vod bude probíhat z Podbaby přes most a dále r a m p o u do areálu. Vertikální pohyb mezi terénem a strukturou je zajištěn schodišti a výtahy. Na terénu vzniknou pouze úzké pěší cesty proplétající se krajinou a mezi výběhy pro koně. Větší cesta při jižním břehu bude sloužit jako pěší a cyklostezka z Dejvic na ostrov a dále do Stromovky nebo do Troji.

Řešení terénu: Současný stav V současnosti zabírá část ostrova areál čistírny odpadních vod, dále areál jízdárny s výběhy pro koně a cvičiště pro psi. Většinu území má krajinný ráz údolní nivy se vzrostlými stromy.

Návrh V návrhu je zachována čistírna odpadních vod na svém původním místě, je počítáno s její rekonstrukcí. Pod částí terénu ostrova by mohla vzniknout nová vodní linka. Areál jízdárny by se přesunul na výhodnější vyvýšené místo vedle čistírny a uvolněné ploše ostrova by byl ponechán původní vzhled nivní krajiny protkaný pouze úzkými pěšími cestami a výběhy pro koně. Část porušená výstavbou nové vodní linky by byla osázená novými stromy.

Území Císařského ostrova by se díky své atraktivní poloze blízko centra, blízko oblíbených rekreačních i sportovních míst v Praze a zároveň uprostřed zeleně, v bezpečí mezi dvěma kopci a řekou na dosah ruky mohl stát vyhledávaným místem pro bydlení. Naproti tomu výstavbě brání hned několik skutečností. Na velké části ostrova se r oz k lá dá čistírna odpadních vod, ostrov se nacází z velké části v aktivní povodňové zóně a tvoří a zároveň představuje přírodní území nivy se vzácným vzrostlými stromy.

V návrhu jsou brány v úvahu klady i zápory místa. Proto jsme navrhli „sídlo ukryté v korunách stromů“. Domy i celé ulice jsou vyzdviženy nad terén na kovových nohách. Příhradová struktura tvoří podklad pro domy tvořené dřevěnou skeletovou konstrukcí v několika rozměrových variantách. Mají dvě až čtyři podlaží a různé funkční využití, převážně pro bydlení, ale jsou tu i stavby zajišťující služby a rekreaci, stavby smíšené i administrativní budovy.

výsek půdorysu

řez

podélný rozvinutý schematický řez

příčný řez ostrovem

schéma kce a kvantifikace 2.1% REKREACE 7.5 % SLUŽBY

3% ADMINISTRATIVA 87.4% BYDLENÍ

1448 507

10.6% PLOCHA STRUKTURY

6% BYDLENÍ

83.4% VOLNÁ PLOCHA

12.5% JÍZDÁRNA

8.2 km 6.8 km 37.5% NIVNÍ KRAJINA

50% ČOV

rozdělení funkcí

služby sport administrativa bydlení smíšená fce - parter pro služby/obchod, vyšší podlaží bydlení

Zásobování území energiemi: Malá vodní elektrárna je umístěna na začátku Císařského ostrova. Vyrobená elektřina je dodávána do veřejné sítě a pokryje potřebu 5000 domácností. Vytápění objektů bude zajištěno pomocí zdrojů nezatěžujících životní prostředí. Objekty je možnost napojit na CZT z Podbaby nebo Holečovic na plynovod z Troje nebo ze Stromovky. Hlavní zdroje energie mohou být rozšířeny o menší zdroje (obnovitelné zdroje). Čistírna odpadních vod bude dále energeticky soběstačná díky zachování vyhnívacích nádrží. Produkce odpadů V území je počítáno se vznikem komunálních odpadů a odpadů vznikajících při zajišťování řádného chodu sídelního útvaru (uliční smetky, složky stavebních odpadů). Pro údržbu a úklid veřejných prostor bude najata firma. Pro sběr komunálního odpadu od obyvatel budou v území umístěny kontejnery na separovaný sběr. Svoz komunálního odpadu bude zajištěn najatou firmou. Objemný odpad bude odvážen do jednoho z pražských sběrných dvorů.