Rokytka

Page 1

atelier kuzemenský & synek | fa čvut | ls2012 | zadání: rokytka zpracoval: jan ptáček 8.semestr



Prahou protéká, vyjma Vltavy, devadesát devět potoků. O valné většině z nich jsme většinou nikdy neslyšeli. Několik z nich by si ovšem pozornost zasloužilo. Rokytce, jako nejdelší z nich, se na rozdíl od Botiče nebo Litovicko-Šáreckého potoka zatím žádné výraznější pozornosti nedostalo. Přitom v říčce je kvalita prostředí, činí ho jedinečným a zajímavým. Jinde ji totiž nemají. A potenciál Rokytky je téměř nezměrný. Stačí málo.


Vlastnosti řeky/říčky/potoka pro všechny smysly fenomény Zvuk: voda je slyšet, zurčení uklidňuje, chrání ale vzbuzuje respekt Vůně: voda je cítit-sama i okolí, prosycení vzduchu, vůně vody spojená s jarem-naděje.. Dotek: chladí, obtéká, čístí, hladí ruce i nohy Pohled: klikatí se, vlní se, točí se, nenudí,nikdy se neopakuje, fascinuje, inspiruje voda i chutná..dobře nebo špatně


analýzy


185 m. n. m.

36,2 km

Pramení v Říčanském lese u obcí Tehov a Tehovec, má tedy dva prameny, které po párset metrech stékají. Celková délka činí 36,2 km, z toho na území Prahy 31,5 km. Plocha povodí je 134,85 km2. Průměrný tok v ústí je 0,39 m3/s. 0,00 - 14,9 říční km spadá pod Odbor ochrany prostředí Magistrátu hl.m. Prahy a zbytek pod Povodí dolní Vltavy. Přičemž se o pobřeží a okolí starají Lesy hl.m. Prahy. V historii vinařská oblast Libně a Vysočan, kam se ještě na začátku 19. století jezdilo za přírodou, na venkov za rekreací, prošly během 19. a 20. století rozsáhlou proměnou. Rozvoj průmyslu v těchto čtvrtích byl značný, vznikly továrny na cement, líh atd. Vodní síla Rokytky byla také využívána k pohonu mlýnů, které byly v její blízkosti postaveny. Na začátku 20.století došlo k nejvýznamnější regulaci Rokytky, kdy během let 1905-1910 došlo k napřímení, prohloubení a opevnění jejího koryta od Libně po Hloubětín. Další regulací utrpělo koryto na mnoha místech svého toku v 70. letech minulého století.

453 m. n. m.


Pražské potoky


Zástavba v Hrdlořezích, obtékání vrchu Smetanka

Suchý poldr Čihadlo - panelové domy na horizontu / divoká příroda

Zahrádky pod Kyjským rybníkem


Hledání hranice Pomocí pomyslné hranice mezi městem a krajinou se snažím vymezit zadání mého projektu. Definuji ji, protože říčku ve volné krajině považuji za jiný druh zadání. Hledám hranici rozdílných přístupů k řece, rozdílných způsobů jejího využívání. Ve městě máte z říčky jiný užitek, než když u ní máte zahrádku, a využíváte její vody k zavlažování. Zahrádky jsou dobrým příkladem toho, že hranice není příliš jasná. Stále jsou sice znamením lidské přítomnosti, ale s jinou funkcí než ve městě. Dalším stavem je pak říčka tekoucí mezi poli nebo meandrující (se) v lese, tam už zásah člověka není potřebný ani patrný. Stejnou měrou se do měkkosti a rozptýlenosti hranice projevují například horizonty se zástavbou. Na suchém poldru Čihadlo záleží na úhlu pohledu, zda spatříte panelákovou zástavbu Černého Mostu nebo divokou přírodu. Takto určené zadání má šanci být konzistentní. Vysvětlitelné laikovi a zpracovatelné.



Vstupy do území Jsou místy vysoké koncentrace. Soustřeďují se zde děje všeho druhu. Od těchto míst se lidé začínají o říčku zajímat, žít jí. Proto je nutné se jimi zabývat. Nejpatrnější vznikají na křížení říčky s tramvajovou tratí. Koleje totiž mají tu vlastnost vést i toho, kdo dané prostředí nezná. Jsou jakousi páteří. Další, méně patrné, v blízkosti zastávek Mhd, případně díky viditelnosti, uvědomění si říčky. Ty už platí spíše pro místní. Potencionální vstupy, většinou neexistují kvůli neprostupnosti areálů.


Morfologie / tvar krajiny Charakter Rokytky je díky velmi členité krajině, kterou protéká, dramatický. Často se mění, skrývá a odhaluje pohledy. Vytváří zákoutí a meandry, jako i delší rovné úseky. I přesto je patrná výrazná regulace na celém vybraném území, která z makro pohledu vytváří převážně rovné úseky. Někdy je možné, ovšem se znalostí historické mapy, vysledovat původní stopu koryta.


Budovy se vztahem k řece viditelnost, identifikace Zabývám se lidmi, kteří u řeky žijí. Protože oni přímo ovlivňují prostředí kolem Rokytky, stejně tak jako ona ovlivňuje je. Návrh se v první řadě dotkne právě jich.


Přiláhající prostory Území, nebo spíš veřejný prostor přiléhající k Rokytce. Je ohraničen různými způsoby, ať už uliční čárou, patou kopce, nebo třeba plotem areálu. Jedná se jak například o celý park, tak třeba jen o úzkou cestu podél řeky. Budovy a prostory za jeho hranicí ho přímo nebo nepřímo ovlivňují a dohromady tak vytvářejí jedinečný charakter.



Charaktery území Rozdělil jsem území podél Rokytku podle jeho charakterů. Charaktery sdružují autentické vlastnosti prostorů, budov, cest, stromů, profilů koryta nebo třeba lidí kteří okolo Rokytky žijí. Kontinuita říčky tyto prostory spojuje. A právě různorodost prostorů kolem je její hodnotou. V návrhu využívám potenciály těchto prostorů a snažím se tak ukázat jak se dá Rokytce věnovat. Důsledné pochopení různých charakterů okolí Rokytky umožní vložit, upravit, využít to co dané místo může posílit, rozvinout jeho přednosti. Stálý obyvatel ocení jedinečnost místa kde žije, na druhou stranu víkendovému návštěvníkovi poskytne nevšední zážitek třeba procházka, při které se nebude nudit.



JednotlivĂŠ charaktery


Mezi Libeňským zámečkem a palácem Svět, je Rokytka v tuto chvíly zabetonovaná. Začíná (končí) zde promenáda do Thomayrových sadů. Kde se také vlévá do Vltavy.

Meandr v Libni obtáčející se kolem blokové zástavby. Na druhé straně ohraničený valem ulice Čuprova. Rozdrobená zástavba staré Libně, dýchající romantikou prázdných štítů a různých měřítek, v konstrastu s bloky. Město se zde sráží s realitou dopravních tepen.

Podviní, park celoměstského významu. Kouzlo parku spočívá, krom jiného, ve větší vzdálenosti zástavby od Rokytky. A tedy zajímavých pohledových horizontů a zdání volnosti.

Činžáky na nábřeží. Ulice u městské říčky. Sportoviště na druhé straně. Vzrostlá alej a zatravněný profil koryta. Jako bonus celodřevěný most.


Cesta podél areálů. Řeka ve městě, které se k ní staví zády. Tím pádem je v jistém smyslu útěkem od města. Chráněno jak linií plotů, tak morfologicky, tělesem bývalé vlečky (dnes nové cyklostezky). Kontrast stromořadí a brownfields.

Louky mezi tělesy dopravních staveb. Zdánlivě neudržovaná místa. Divoká příroda ve městě. Naopak, na druhé straně nově vznikající developy, včetně přísně/přesně navržených parčíků.

V současné době revitalizované území pod Hořejším Rybníkem v polaritě s prudkým hustě zarostlým svahem pod dálnicí. Nový projekt bytových domů s vlastní soukromou plaží u Hořejšího rybníka.


Rokytka obtéká vrch Smetanka, který je součástí přírodního parku Klánovice Čihadla. Nivní louka a Hrdlořezy. Procházka nebo běh. Pozorování nutrií či prozkoumávaní dubiny.

Hostavice jako vesnice s říčkou, u které lidé bydlí a využívají ji. Bývalé, v tuto chvíly zpustlé, zahradnictví pod Kyjským rybníkem. Zahrádky v jejich působivě kýčovité různorodosti. Údolní niva chráněná z obou stran svahy.


Proto navrhuji Místa na rozhraní Jako švy spojují látku, jsou potřeba jednotlivé charaktery menším či větším zásahem propojit. Reagují na oba přiléhající charaktery a nejenže vytvařejí společný vstup pro oba, ale i oživují a dávají jim oprávněnost.

K podpoření charakteru, zlepšení problému, přinesení života. Využití potenciálu. Naznačení cesty.



Elsnicovo náměstí jako začátek a konec promenády do Thomayrových sadů. Rokytku ovšem z promenády nevidíme, je zde degradována do pozice jakési stoky. Vybudováním cesty přímo u vody, takové malé náplavky a odstraněním zábradlí jí dávám oprávněnou pozici a hodnotu. Široká promenáda vedle klidnější cesty u vody. Dotek vody, klid.

Promenáda vedoucí z Elsnicova náměstí do Thomayerových sadů. Původní stav


Vizualizace


Náves v Libni Úhelným kamenem návsy je kaplička na pozadí vzrostlého stromu. Ta ale nemá sama osobě takvou sílu, aby udržela celý prostor pohromadě. Je nutné zjasnit prostor, určit jeho směry. A dát kapličce důstojnost, kterou si zaslouží. Dosahuji toho úpravami povrchů a průjezdností, teréními stupni k sednutí a rozjímání. A jako další prvek stavím nové vodní dílo na Rokytce, Jez , který naplní korytou vodou. Přidá řece zvuk a důvod k zastavení a sledování vírů pod ním. Společně s kapličkou pak dostává náves nový rozměr. Už víma kudy kam jít, I když třeba vůbec nemusíme, stačí se posadit. Celkový pohled do prostoru návsy

Původní stav


Stávající stav + skica

Vizualizace

Situace


Meandr v Libni Kontakt s Rokytkou se v meandru libně ztrácí. Cyklostezka mezi ploty. Nevyužitý svah. Odstraněním plotu, a zaříznutím cesty do svahu vytvářím pobytovou louku na hraně kopce, s pohodlným přístupem k vodě. Louka naproti činžovním domům, pod patou svahu.

Neosobní cesta mezi ploty.

Rokytka bez vztahu k okolnímu prostoru.


Vizualizace.

schematický řez


Podmostí Skatepark vybetonovaný mezi pilíři mostu a zatravněná plocha kolem. “periferní park” fungující pro jinou skupinu lidí, než pobytová louka v meandru. Navzájem se ovlivňují a umožňují si tak zůstat autonomní. Mezi nimi vzniká kavárna (klub), kde se různá skupiny potkávají. Na druhé straně Rokytky, naopak dokončuji blokovou zástavbu.

Podmostí

Nástup na Kotlasku

Nedokončená bloková zástavba



Pokus sledovat Rokytku i přes dopravní tepnu, končí většinou ztracením se. Pokud se Vám tedy ale podaří obejvit podchod určený k podejití narazíte na parkoviště, které Vás dost možná odradí i od toho pokračovat dál. Navrhuji proto vybudouvat v tunelu pod Čuprovou komunikaci, která spojí Libeň s parkem Podviní a posléze Vysočanami. jasnou cestou. A náměstíčko před historickou usedlostí Kolčavka jasně definovat novým domem, který ho oddělí od komunikační tepny a vytvoří předprostor tunelu i cestě do Podviní.



Viadukt Torzo bývalého viaduktu vybízí ke hrám. Tvoří bránu do podviní, nebo naopak do Libně. Jeho zpřístupněním a propojením jednoduchou lávkou, mu přidávám další význam. Propojení mezi Balabenkou a Podvinným mlýnem, určené pro kohokoliv kdo si ho objeví a užije.



Sledovat Rokytku přes ulici Stejskalova je dnes problematické. Ztrácíte orientaci, a je těžké odhadnout kam pokračuje. Dáno je to částečně morfoligií. kde je u silničního mostu břeh výrazně vyšší. Pak samozřejmě šířkou ulice s tramvajovým pásem. Ovšem sám přechod je, oproti podobným, pohodlný. Tím důvodem jsou prostory po obou stranách ulice. Mikroparčík před hřištěm Pragovky by měl být důstojným prostorem jak ve vztahu k hřišti, tak Rokytce. Teď směr určuje pouze úzký průchod kolem jeho areálu. Naopak prostor vstupu do Podviní je nejasný svojí rozsáhlostí. Velkou plochou postrádající orientační bod.

nepřehledná louka u parku Podviní


předprostor Pragovky/úzký průchod/cesta podél Rokytky

2

3

3

1

1 - hřiště Pragovky 2 - park Podviní 3 - prostory k řešení


Přechod přes Freyovu Městské nábřeží na jedné straně je u Freyovi neukončené, proto zde doplňuji blokovou zástavbu. Z druhého břehu se zvedá most cyklostezky, která se k Rokytce vrátí až u Hořejšího rybníka (několikrát ji při tom překříží). Na druhé straně začíná industrální charakter mezi ploty areálů, kterému chybí jasnější vstup. Tvrdě naráží na ulici. “Periferní” park by měl volně propojit obě části. Být důstojným vstupem do úzké stezky brownfields Vysočan, zjasněním parku u paty mostu cyklostezky. Zároveň je i alternativou k nedalekému městskému parku Podviní. Podchod pod mostem pro pěšího návštěvníka. stávající stav


stávající stav referenční fotky


Procházka kolem areálů nemusí být přitažlivá pro každého. Její strohost, je sice její kvalitou, ale mohla by být i její skázou. Proto aby zůstala autentická ve své surové podobě, stačí na dvouch až třech místech vytvořit zastavení. S lavičkou, přístupem k vodě, kamenem který vodě přidá zvuk. Nenásilnou formu, aby zůstal neporušen industriální charakter.

Cesta mezi ploty areálů

Původní stav


Vizualizace


Sad je okrasným i pobytovým městským prostorem. Mezi uzemím s cestou průmyslovými areály a potenciální zahrádkářskou kolonii v opozitě volně rostlích luk je možností jak tyto uzemí udržet ve stávající podobě. Lehnete si zde na záda po procházce, nebo půjdete rovnou do něj. Je také podhoubím nově vznikajících bytových domů, které takto nemají potřebu vytvářet unifikované europarčíky.

druhý břeh

napojení na cyklostezku na valu bývalé vlačky


Stavající území

3 2 4 1

1 - sad, 2 - sadovní dům, 3 - navrácení zahrádek, 4 - potencionální rozvoj bydlení

Referenční fotky


Brod konfrontuje a spojuje dva světy. Detailně navrženého parku před developmentem a louky bez pravidel. Vybízí ke hře s řekou. Poskytuje odvážnému člověku dobrodružství, ve městě jinak nedostupné. Tím na sebe také přitahuje pozornost a oživuje tím obě strany.

louka bez pravidel

parčík na druhí straně



Cyklista si, díky poloze cyklostezky, této překážky na cestě podél Rokytky ani nevšimne. Pro chodce je ale přejití Poděbradské problematické a hlavně odrazující. Může sice využít cyklostezku jako nadchod. Ovšem také by mohl podejít pod mostem. Lehká lávka využívá technické detaily silniční stavby. A protože není určena pro cyklisty, nemusí být nikterak široká a chráněná. Zdánlive zapomenutý kout pod hloubětínskou točnou tramvají, má svůj půvab. Nejvíce je patrný po zimě, kdy není vzrostalá a zalistněná náletová vegetace. Vysekáním keřů, vyčištěním od náletů a cílenými vegetačními zásahy místo získá na důstojnosti a celoroční kráse. nástup na cyklostezku a cesta podél rokytky

původní stav


zalistněné keře a stromy pod točnou tramvají

vizualizace

stav po zimě


Moderní reminiscence hrabalovské plovárny v koutu Hořejšího rybníka. V dnešní společnosti by mohla mít šanci na přežití. Setkává se zde cyklostezka od Rokytky oddělená u Freyovi ulice. Po zpřístupnění cesty mezi areály výborná dostupnost na Mhd. Na druhé straně rybníky vznikající soukromá pláž, která by většině obyčejných výkendových výletníků mohla být trnem v oku. Vyžití na půl hodiny i celý den pro maminky s dětmi (nový park mezi náhonem Kejřova mlýnu a Rokytkou). Tatínky s ratolestmi na cyklovýletě, projížďka kolem vrchu Smetanka i mládež ležící na louce a molu plovárny. Půjčovna loděk a v zimně bruslí. Romantika ukrytá pět set metrů od tramvaje.

louka vedle rybníka

původní stav


vizualizace situace


Přístup k vodě na soutoku Rokytky a Vackovského potoka. Na ostrohu vrchu Smetanka. Spojení Hrdlořezské návsy s vodou. Malý zásah s velkým dosahem. Koncentrují se zde místní lidé zastavující se na pár slov se sousedy spolu se sportovními nadšenci využívající cest podél Rokytky ke zvíšení fyzičky i rodinami na procháce. Nikdy zde snad nebude prázdno.



Splav jako místo kam se chodí. Místo srazu a domluvy pro místní, orientační bod pro náhodné návštěvníky. Smočení nohou za parného letního dne. Jeho umístění vyplívá z historické stopy a zároveň na místě stávajícího vyrovnávacího stupně. Je postavitelný svépomocí místních občanů za minimálních nákladů, ale s velkým ziskem pro oklní území.



Na území pod Kyjským rybníkem stávalo velké prosperující zahradnictví, dnes zkrachovalé a zpustošené. I přes problémy s majetkoprávními vztahy, kterých si zde jsem vědom, navrhuji od pomyslené středové cesty rozvojové uzemí. Vzniknout by zde měli zahrádky, případně parcely pro zástavbu. Rokytka tak dostane zpět péči kterou jí sou lidé žijící u řeky schopni poskytnout. Ona jim za odměnu přináší radost i užitek. Břehy vyčištěné od náletové zelení, teréní schůdky k vodě, letní lavička, to vše bez nároků na údržbu městem. A přitom obohacující i náhodné návštěvníka. Třeba pestrostí skalek na zahrádce.

stávající zástavba o pár set metrů po proudu


lidé se starají o břehy, žijí s řekou

1

2

1 - val železnice, 2 - navržené zahrádky

půvab zahrádek



Tato práce se nesnaží být finálním návrhem revitalizace Rokytky. Ukazuje potenciál Rokytky jako malé říčky ve městě. Odkrývá její silné a slabé stránky. Snaží se naznačit, že i pomocí minimálních zásahů jdou slabé stránky a problémová místa potlačit. Měla by sloužit jako podklad pro další a hlubší úvahy a zadání konkrétních míst.


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.