Lili a vili3 prvouka evaluace by Klettcz

Pavla Žižková

LILI a VILI

Pavla Žižková, Nataša Grošelj, Maria Ribič

LILI a VILI ˇ E ˇ PRVOUKY VE SVET učebnice pro 3. ročník ZŠ

Odborný garant: doc. PaedDr. Radka Wildová, CSc. Odborný lektor: doc. PaedDr. Ladislav Podroužek, Ph.D. Odborný konzultant: Mgr. Simona Špačková © originální vydání: Lili in Bine 3 – Učbenik za spoznavanje okolja v tretjem razredu osnovne šole, Nataša Grošelj, Maria Ribič, Založba Rokus Klett, d.o.o., Ljubljana 2013 Redaktorka: Mojca Urankar Počkaj Design manager: Grega Inkret

© české vydání: Klett nakladatelství s. r. o., Praha 2015 Odborný překlad: PhDr. Šárka Hroudová Odborná redaktorka: Radmila Vyskočilová Ilustrace: Aleš Čuma, Igor Šinkovec Fotografie: dreamstime.com; ingimage.com; profimedia.com Sazba: Art-D, Grafický ateliér Černý, s. r. o., Žirovnická 3124, 106 00 Praha 10 Obálka: Lili in Bine 3 – Spoznavanje okolja, Založba Rokus Klett, d.o.o., Ljubljana, 2013 Tisk: GRASPO CZ, a.s., Pod Šternberkem 324, Zlín Vydalo Klett nakladatelství s. r. o., Průmyslová 11, 102 00 Praha 10 info@klett.cz, www.klett.cz v roce 2015 1. vydání SOS332 ISBN 978-80-7397-153-3

VE ŠKOLE 1. Řekni, co všechno si pamatuješ o učivu ze 2. třídy.

TVORBA A VÝROBA Co jsi v loňském roce dokázal/a vyrobit? Co jsi k tomu potřboval/a a jaký byl výsledek?

MÍSTO, VE KTERÉM ŽIJI Jaké máme státní symboly? Jaké je hlavní město naší země?

POKUSY A POZOROVÁNÍ ROČNÍ OBDOBÍ Vyjmenuj jednotlivá roční období a jejich měsíce. Které svátky jsou pro ně typické? Co o nich víš?

SVĚT KOLEM NÁS

Vyjmenuj všechny lidské smysly. Jaké pokusy už jsi vyzkoušel/a?

ŽIVÁ A NEŽIVÁ PŘÍRODA LIDÉ, SE KTERÝMI ŽIJI Jaká jsou má práva a povinnosti v rodině? Proč je důležité respektovat názory druhých?

Řekni, co všechno si pamatuješ o učivu ze 2. třídy.

Vyjmenuj 3 neživé přírodniny, 3 lesní plody a 3 savce.

UČÍME SE 1. Řekni, proč je důležité naučit se dobře číst, psát a počítat. Proč je dobré umět alespoň jeden světový jazyk? Celý život se učíme novým vědomostem a dovednostem. Rozumět novým věcem se nám v životě hodí. V každém období našeho života se učíme něčemu novému. Osvojujeme si znalosti potřebné pro další studia a pro budoucí povolání. Učíme se buď sami, nebo nám s učením pomáhají druzí.

Co máš rád a čím bys chtěl/a v životě být? Co k tomu potřebuješ vědět a znát?

Umím napsat dopis, zazpívat písničku a nakreslit obrázek. Z prvouky už vím, jaké smysly používáme při učení se novým věcem. Ráda si čtu v knihách, chtěla bych být spisovatelkou.

Markétka

Hraju rád fotbal s kamarády. Už vím, co je to úraz a jak se postarat o zraněného kamaráda. Umím zavolat záchrannou službu. Chtěl bych být profesionálním hráčem fotbalu.

Petr

Rád vyhledávám informace na internetu, učím se pracovat s tabletem. Chtěl bych vymýšlet nové programy pro děti i dospělé. Musím se naučit dobře plánovat a hospodařit s penězi, abych si mohl pořídit výkonnější počítač.

Lukáš

Eliška

Mám ráda přírodu, hlavně zvířata. Chtěla bych být veterinářkou. Musím se toho ještě hodně naučit o životě zvířat, abych jim lépe rozuměla.

Ve škole se učíme společně s vrstevníky. Při získávání znalostí a dovedností nám pomáhají dospělí. Učíme se tak, že: • pozorně nasloucháme, • zkoumáme a děláme pokusy, • čteme knihy, časopisy, noviny, • vyhledáváme informace na internetu, • sledujeme a posloucháme vzdělávací pořady v televizi, na CD, • posloucháme vzdělávací pořady v rádiu, • hledáme požadované informace v tabulkách, sloupcových grafech... 7

2. Ř ekni, kdy a kde se doma učíš. Děláš si při učení poznámky? Říkáš si učivo nahlas? Potřebuješ k učení nějakou pomůcku? Potřebuješ často pomoc svých rodičů nebo sourozenců? Proč? Kde najdeš informaci, když se chceš dozvědět, kolik nohou má motýl?

Informace hledáme na internetu.

Informace můžeme také najít v knihách.

Učíme se od dospělých.

Pozorujeme přírodu.

Nejraději se učím pozorováním přírody. A ty?

Pozorujeme pod mikroskopem to, co nemůžeme vidět pouhým okem. 8

MARKÉTČIN ROZVRH 1. Markétka po vyučování navštěvuje různé kroužky, proto je důležité, aby si svůj čas dobře naplánovala. Pozorně si prohlédni rozvrh. Co máš s Markétkou společné? Učení se nám daří, když si umíme správně naplánovat čas na učení a na další aktivity.

MÉ ODPOLEDNÍ AKTIVITY

HODINA

13:00

Pěvecký sbor

ÚT

Výtvarný kroužek Učení Úkoly

Úkoly

Učení Úkoly

16:00 17:00

PÁ

Přírodovědný kroužek

14:00 15:00

ČT

Taneční kroužek

Učení

Napiš ro z vr aktivit. P h sv ých řip na vidite evni ho lné míst o a snaž se jím co nejvíce ř ídit.

Správné naplánování času je pouze jedním dílkem v cestě ke vzdělání. Musíme získat a osvojit si dobré učební návyky a pravidla chování. Ty se učíme nejprve od svých rodičů a sourozenců, později ve školce a ve škole.

DOBRÉ UČEBNÍ NÁVYKY

Máš nějaký učební návyk, který musíš ještě změnit?

Ve škole • V hodinách posloucháme výklad, spolupracujeme a zkoušíme si toho co nejvíce zapamatovat. • Při práci se snažíme. • Pravidelně píšeme domácí úkoly. • Máme pořádek ve školních pomůckách. Doma • Učíme se každý den. • Nejlepší je, když píšeme úkoly ve stejnou dobu a na stejném místě. • Vytvoříme si rozvrh učení a dalších aktivit.

Poslouchám, zapamatuji si, zopakuji, udělám, umím!

AŽ BUDEME VELCÍ, BUDEME... 1. Prohlédni si fotografie na stránce a pojmenuj práci, kterou lidé vykonávají. Čím bys chtěl/a být ty? Proč? Žáci i studenti musí chodit do školy. Tam získávají vědomosti a dovednosti potřebné pro své povolání. To, jak dlouho budeme do školy chodit, závisí na povolání, které si vybereme. Dospělí chodí do zaměstnání a na pracovišti vykonávají práci, která je jejich povoláním. Mají ji rádi, jsou v ní dobří, jsou k ní „povoláni“. Občas lidé mají jiné zaměstnání a jiné povolání.

Zjisti, čím js tvoji rod ou iče a další p říb Vykonáv uzní. ají všich ni povolán í, které studova li?

Kristýna je zaměstnaná jako zahradnice.

Jana je zaměstnána jako dětská lékařka. Práce dětské lékařky je pro ni současně i povoláním.

Jejím povoláním je však obráběčka kovů.

Petr je vyučeným kuchařem, ale vykonává práci pekaře.

2. U dělejte ve třídě anketu, které povolání byste rádi vykonávali, až budete dospělí. Shromážděte údaje a uspořádejte je. Získané údaje znázorněte v tabulce nebo ve sloupcovém grafu. S některými povoláními se můžeme nechat zaměstnat na různých pracovištích. Vychovatelka může pracovat ve školce i ve škole, doktor může pracovat na poliklinice i v nemocnici, učitel tělesné výchovy může být i trenérem. 10

VOLNÝ ČAS 1. Jak tráví lidé volný čas? Jak se takovým aktivitám říká? K čemu potřebujeme znalosti o světě a přírodě? Lidé věnují svůj volný čas činnostem, které si vyberou podle svých přání a potřeb. Ve volném čase hrajeme fotbal, staráme se o zahrádku, čteme knihy, chodíme po horách, sportujeme, navštěvujeme muzea a divadla… Nejoblíbenější činnost, kterou děláme ve svém volném čase, nazýváme hobby nebo koníček. Tomu se věnujeme, když sami chceme. Většinou za něj nedostáváme plat. Můžeme mít i více koníčků najednou.

Eliška ráda zahradničí.

Michal ve volném čase rád běhá.

2. Ř ekni, jaké koníčky mají lidé, které znáš. Znáš někoho, jehož koníček je i povolání? Jak trávíš volný čas ty?

Lenka ráda maluje.

Kubovým koníčkem je sestavování modelů letadel.

3. Z náš nějakou zemi, kde chození do školy a vzdělávání není pro děti samozřejmostí?

Pro mnohé je zaměstnání i koníčkem.

Povolání fotbalisty je zároveň i jeho koníček.

Některé děti nemají možnost chodit do školy. Proto hůře získají vědomosti, které by potřebovaly k výkonu svého povolání. Rodiče jim vzdělání nemohou zaplatit. Místo toho, aby tyto děti chodily do školy, musí kvůli chudobě pracovat již od raného dětství. A v některých částech světa žádné školy ani nejsou. 11

SPOLUPRACUJEME A POMÁHÁME SI 1. Prohlédni si fotografii. O čem asi děti diskutují? Markova škola spolupracuje v mezinárodním projektu s jednou rakouskou školou. Cílem skupinové práce žáků je vytvořit plakát o škole. Sleduj, jak si děti ve skupině rozdělují úkoly:

Jana napíše plakát, protože pěkně píše. Možná by bylo lepší, kdybychom našli nějaké fotografie.

Jana s Petrem budou psát a já seženu fotografie naší školy.

Proč pořád já? Já to nemám ráda. Chtěla bych radši kreslit.

Neboj, Jano, já ti pomůžu.

Lidé spolu spolupracují a pomáhají si. Spolupráce znamená, že děláme nějakou práci společně. Ve škole nejčastěji spolupracujeme, když pracujeme ve skupině. Členové skupiny si domluví pravidla práce a rozdělí si úkoly. Každý člen skupiny je zodpovědný za úkol, který přijal. Při práci ve skupině si pomáháme. Musíme u toho být trpěliví. Svou trpělivost vyjádříme tím, že přijímáme názory druhých.

2. Řekni, s kým spolupracuješ ve škole a s kým doma. Zjisti, do jakých charitativních akcí se pravidelně zapojuje vaše škola. Lidé jsou také solidární - soudržní. To znamená, že pomáhají lidem, kteří potřebují pomoc. Pomoc mohou nabídnout jednotlivci nebo humanitární organizace, jako jsou Unicef, Červený Kříž, Člověk v tísni, apod. Organizacím pomáhají dobrovolníci, kteří za svou práci nejsou obvykle placeni. I školy a jejich žáci jsou často solidární ke svým spoluobčanům. Pomáhají zdarma uklízet okolí školy, spolupodílí se na vybírání peněz na různé sbírky (nemocné děti, staré lidi, opuštěná zvířata apod.). 12

Žáci sbírají oblečení pro děti, které potřebují pomoc. Jsou solidární.

3. K teří lidé podle tebe potřebují pomoc? Proč? Jakou pomoc potřebují děti, jakou dospělí či lidé starší na celém světě? Svou odpověď zdůvodni. Jak můžeš těmto lidem pomoci ty? Pokus se s pomocí internetu vyhledat další humanitární organizace, které působí v České republice.

Po celém světě dochází k nehodám. Po nehodě jsou lidé smutní, ustaraní, a hlavně potřebují pomoc. Pomoc jim zajišťují hasiči, záchranáři, lékaři, policisté a jiní.

Hasiči pomáhají při požáru.

Záchranáři se psy zachraňují lidi z lavin.

Při dopravních nehodách pomáhají zdravotníci.

Zraněným v horách pomáhají členové horské služby. 13

SPOLUPRACUJEME A POMÁHÁME SI 4. P omáhají hasiči jen při požáru? Co musí umět člen horské služby? Je práce záchranářů bezpečná? Své odpovědi zdůvodni. Když se sami ocitneme v nebezpečí, zavoláme na číslo 155. Podívej se, jak by takový rozhovor s operátorem měl správně vypadat.

D obrý den, dovolali jste se na tísňovou linku 155. Jak Vám můžeme pomoci?

Dobrý den, srazilo nás auto a potřebujeme pomoc.

Jak se jmenuješ a v jaké jsi ulici?

Jmenuji se Petra Dlouhá a právě jsme v Otakarově ulici.

Co se přesně stalo?

Přecházely jsme s kamarádkou silnici a narazilo do nás auto. Srazilo mě i mou kamarádku na zem a auto pak odjelo rychle pryč.

KOLIK je zraněných?

Já a moje kamarádka.

JAKÁ jsou ZRANĚNÍ?

Jsem odřená na rukou a na nohou, kamarádka si stěžuje na bolesti v ruce, motá se ji hlava.

D obře, zůstaňte na místě a vyčkejte na příjezd záchranné služby, která vás ošetří a převeze do nemocnice.

112

LINKA DŮVĚRY

5. V ymyslete si a předveďte svůj rozhovor se záchrannou službou. Pokud se ocitneme v jiných nebezpečných situacích, voláme číslo 112. a) Co považuješ pro sebe za nebezpečnou situaci? b) Stalo se ti, že ti někdo vyhrožoval; bil tě nebo vydíral? Můžeš i v tomto případě zavolat na číslo 112? c) Co je to Linka důvěry?

NÁŠ MALÝ PROJEKT VÝZKUM Učíme se i při výzkumech. Každý výzkum probíhá postupně, po krůčcích. Nejprve se domluvte, co budete zkoumat. Při zkoumání se držte uvedených postupů. Výzkum můžete provádět sami, ve dvojicích nebo ve skupině.

POSTUP ZKOUMÁNÍ 1. Přemýšlej, co už víš. 2. Zapiš si, co tě zajímá a na co bys chtěl přijít. 3. Vytvoř plán výzkumu. 4. Pozoruj, sbírej informace, prováděj pokusy, měř... Výsledky několikrát zkontroluj. 5. Zapiš, k čemu jsi došel. 6. Připrav si prezentaci výsledků zkoumání. Vyrob plakát, sloupcový graf, výstavu, prezentaci na počítači...

UŽ UMÍME

Učíme se různými způsoby. Důležité je, abychom si svůj čas správně rozvrhli. Povolání je schopnost vykonávat určitou práci. Za vykonanou práci dostaneme plat.

Hobby je volnočasová aktivita, kterou si sami vybereme.

Lidem v nouzi pomáhají různé humanitární organizace. Při nehodách nám pomáhají různé služby.

Lidé spolu spolupracují a vzájemně si pomáhají.

UČÍME SE

Být solidární znamená pomáhat druhým.

Být trpělivý znamená, že dokážeme přijmout jiný názor a odlišnost.

MOHLO BY TĚ ZAJÍMAT...

tuje lice exis b u p e r V České 0 0 0 různých ž1 nich více ne která z ě N í. n povolá ato se cí, ale z jiných. á r t y v e s s p ou s t a objevuje

Dříve nik d povolán o neznal í progra má D ne s už neznám tor. e povolá děvečky ní .D pracovn ěvečka byla ice, kter á praco na statk vala u ne b o pomáha v domá la cnosti. J ejí bý val ča sto velm plat i skrom ný.

ukazují, Dnešní výzkumy budou i st že v budoucno následující ná nejvíce potřeb kt /ka, povolání: archite nýr/ že in farmaceut/ka, , ka t/ lo ka robotiky, pi .. překladatel/ka.

Víš, co tato povolání znamenají? Co tito lidé budou vykonávat za práci?

O DOPRAVĚ 1. Prohlédni si fotografie a odpověz na otázky: a) Které předměty a věci lidé přepravují a kterým dopravním prostředkem? b) Který způsob přepravy je podle tvého názoru šetrný k životnímu prostředí? Lidé cestují již odedávna. Důvody k cestování jsou různé. Dospělí dojíždějí do práce, děti do školy. Navštěvujeme přátele a příbuzné, objevujeme nové kraje. Ale cestují nejen lidé. Převážíme také zvířata, zboží a suroviny (výrobky, dřevo, ovoce, oblečení...). Zboží převážíme na krátké, ale i velmi dlouhé vzdálenosti. Proto mohou lidé v různých částech světa nakoupit zboží nebo získat suroviny, které se v jejich zemi nevyrábí či nevyskytují. Kdysi lidé cestovali pěšky. Bylo to však velmi namáhavé, proto začali vymýšlet různé dopravní prostředky. Dnes chceme cestovat pohodlně a rychle. Cestujeme po vodě, po souši nebo vzduchem.

vzdušná

vodní

DRUHY DOPRAVY

pozemní

silniční

železniční

2. K e každému dopravnímu prostředku najdi další stejného druhu. Jak bys cestoval/a do Ameriky? A jak k našim sousedům do Rakouska?

Doprava se po celém světě rychle rozvíjí. To má však nepříznivý vliv na životní prostředí. Dochází ke znečištění ovzduší, vody a půdy, narůstá počet nehod. Abychom přírodu chránili, chodíme pěšky nebo, využíváme hromadné dopravní prostředky.

SVĚTADÍL EVROPA 1. Řekni, které země jsi už navštívil/a. Který dopravní prostředek jsi k cestě využil/a? Podívej se pozorně na mapu Evropy a odpověz na tyto otázky: a) K terý dopravní prostředek zvolíš pro cestování z České republiky do Irska, aby tvá cesta trvala co nejkratší dobu? b) Které státy mohou výhodně používat lodní dopravu pro vzájemné obchodování a přepravu zboží? c) Pokud budeš cestovat autem do Portugalska, kterými státy projedeš?

Island

Švédsko

Finsko

Estonsko Irsko Lotyšsko

Dánsko Spojené království

Nizozemsko Belgie

Bělorusko

Německo

Lucembursko

u s ko Rako

Rumunsko

áni

Maďarsko Slovinsko Chorvatsko

Itálie

Ukrajina

o Slove n sk

A lb

lsk o

Polsko

Č re p e s ká ubl ika

Francie

Bosna a Hercegovina Srbsko

Španělsko

r tu

Rusko

Litva

Bulharsko

Řecko

Makedonie

Evropa je území, které tvoří jeden ze šesti světadílů naší planety Země. Evropa je ze severu a západu ohraničena oceány, z jihu mořem a z východu dalším světadílem Asií. Evropa je velmi hustě obydlena lidmi, kteří každodenně cestují za prací, posílají zboží nebo přepravují suroviny do různých částí Evropy. 19

MAPA SVĚTA 1. Pojmenuje jednotlivé světadíly. Který dopravní prostředek použiješ na cestování mezi těmito světadíly? Přiřaď jednotlivé zboží ke světadílům, ze kterých se nejčastěji dováží do Evropy.

Banány 20

Káva

DVD

Oblečení

Rýže

Prohlédni si obal nebo jakéhokoliv výrobku í áz ch na zboží, kter ý se , jdi Na ve tvé blízkosti. t kde byl tento předmě o éh jak z vyroben. Ví š, chází? světadílu předmět po výraz ý ck gli Co znamená an Made in?

Počítače a tablety

Masky, sošky

Víno a sýry

Auta

Ropa 21

CESTUJEME: ČECHY A MORAVA 1. Co je to hromadná veřejná doprava? Co je to dopravní zařízení? Podívej se na obrázky a s jejich pomocí se pokus tyto pojmy vysvětlit. Kterými hromadnými veřejnými dopravními prostředky můžeš cestovat po České republice? Co musíš znát, než se vydáš na cestu? Která pravidla při cestování v hromadných prostředcích musíš dodržovat?

Veřejná hromadná doprava

Výtah/eskalátor

Některou veřejnou hromadnou dopravu označujeme linková doprava jezdí pravidelně po určené trase a řídí se pevným jízdním řádem (např. autobusy, tramvaje, trolejbusy).

2. Prohlédni si mapu s vyznačenými kraji České republiky. Ve kterém kraji bydlíš? Které kraje a města České republiky už jsi navštívil/a? Jakou dopravu jsi použil/a? Prohlédni si státní vlajku a velký státní znak České republiky. Co bys o nich dokázal/a říci? Popiš je.

Liberecký kraj Ústecký kraj

Vlajka ČR

Královohradecký kraj Karlovarský kraj Praha Středočeský kraj

Pardubický kraj

Moravskoslezský kraj

Olomoucký kraj Plzeňský kraj

Kraj Vysočina Zlínský kraj Jihočeský kraj Jihmoravský kraj

Znaky Čech, Moravy a Slezska 22

NÁKUP JÍZDENEK 1. Na cestách různými dopravními prostředky musíme jako cestující dodržovat pravidla. Před každou cestou si musíme koupit jízdenku. Řekni, kde a jakým způsobem si lidé mohou jízdenky pořídit.

Pokladna na vlakovém nádraží

Nákup jízdenky přes internet

Autobusová zastávka

Autobusy jezdí podle jízdního řádu

Cestující v autobuse

2. Prohlédni si fotografie. Koho můžeš ještě při cestě vlakem potkat?

Do vlaku, který řídí strojvedoucí, nastupujeme na nádraží. Jízdenku zakoupíme obvykle v pokladně vlakového nádraží nebo přímo ve vlaku. O přesné příjezdy a odjezdy vlaků se stará výpravčí. Průvodčí kontroluje platnost jízdenek a na vyžádání poskytuje cestujícím informace o příjezdech a odjezdech vlaků. Železniční dopravu obvykle neoznačujeme za linkovou. Vlaky zpravidla nemají svá čísla linky jako např. autobus a tramvaje, ale řídí se tzv. traťovým jízdním řádem, který najdeme v tabulkách na nádraží. Informace o přesných odjezdech a příjezdech vlaků si můžeme také vyhledat na internetu. 23

CESTUJEME V EVROPĚ 1. V Evropě můžeme také cestovat hromadnými dopravními prostředky. Kterým dopravním prostředkem nejčastěji cestují žáci ve vaší třídě?

Loď pro přepravu cestujících

Nákladní loď

Kapitán

Jednotlivé státy Evropy rozdělují státní hranice. Pro cestující je vždy velkou výhodou, pokud ovládají alespoň jeden cizí jazyk (např. anglický jazyk). Dříve museli cestující při překročení státní hranice předložit cestovní doklady – pasy. Potřebuješ pas při cestě po Evropě i dnes? Vedle železniční a autobusové dopravy můžeme v Evropě využít dopravu leteckou či lodní. V přístavu kotví lodě pro přepravu cestujících i lodě nákladní. Posádce na lodi velí kapitán. Lodě jezdí po moři, řekách a jezerech.

2. Prohlédni si obrázky a odpověz na otázky: a) Kdo ovládá letadlo? b) Jaké pravidla musí pasažéři letadla dodržovat?

Letiště

Pasažéři v letadle

Pilotka

Letadla vzlétávají a přilétávají na letiště. Letadlo ovládá pilot nebo pilotka. V letadle jako pasažéři dodržujeme pokyny, které nám dávají letušky, stevardi a pilot nebo pilotka.

3. O dpověz na tyto otázky ve dvojici nebo ve skupině: a) Jaké znáš evropské státy? b) Které z nich jsi už navštívil/a? c) Co si o těchto státech pamatuješ? d) Znáš jejich hlavní města? e) Jakým jazykem se v těchto zemích hovoří?

S p omo c í interne tu neb o en c yklope die evropsk ých států v yhlede j inform ace o zemích , které jste už n avštívili.

CYKLISTA V DOPRAVĚ 1. Podívej se na obrázek a odpověz na otázky: a) Který dopravní prostředek můžeš řídit ve svém věku v doprovodu rodičů? b) Co musíš znát o dopravních pravidlech, abys mohl tento dopravní prostředek řídit? c) Jaké je povinné vybavení kola než s ním vyrazíš na výlet?

2 3 4

1 1

7 5

Bezpečné jízdní kolo a cyklistická výstroj 1. přední a zadní brzda 2. bílé světlo pro osvětlení cesty

Chytrou hlavu chrání helma.

3. červené světlo na zadním blatníku 4. červená odrazka vzadu 5. oranžové odrazky na pedálech 6. zvonek 7. postranní odrazky

Kolo je dopravní prostředek, který nejméně znečišťuje životní prostředí. Čím dál častěji ho používáme k cestování i rekreaci. V silničním provozu patří cyklisté vedle pěších mezi nejvíce ohrožené skupiny. Proto se cyklisté musí pečlivě chránit. 26

1. K bezpečné jízdě na kole musí mít cyklista odpovídající výstroj a bezpečně vybavené jízdní kolo. Musí znát a respektovat i dopravní značení pro cyklisty a řidiče. Prohlédni si dopravní značky. Které z nich bezpečně znáš? Které se nacházejí ve tvém okolí? Značky výstražné, které nás upozorňují na nebezpečí:

Nerovnost vozovky

Zvěř

Železniční přejezd bez závor

Zúžená vozovka

Přednost protijedoucích vozidel

Dej přednost v jízdě

Značky upravující přednost v jízdě:

Hlavní silnice

Stop

Příkazové značky, které nám přikazují, co máme dělat:

Přikázaný směr jízdy

Stezka pro cyklisty

Stezka pro chodce a cyklisty

Cyklisto, sesedni z kola 27

2. P řečtěte si společně pravidla silničního provozu, které musíme jako cyklisté dodržovat: a) Je důležité, abychom jako cyklisté dodržovali pravidla silničního provozu. b) Před značkou STOP musíme bezpečně zastavit na okraji vozovky. V jízdě pokračujeme, až když máme volnou cestu. c) J ízda po cyklistické stezce je bezpečnější než jízda po silnici. Během jízdy musíme dodržovat pravidla. d) Tam, kde není cyklistická stezka, jezdíme po pravé straně vozovky. e) D ěti mohou jezdit samostatně v provozu až od 10 let a poté, co si udělají cyklistickou zkoušku. Do té doby je musí doprovázet dospělý.

Nizozemí říkají země cyklistů. Je to země s největším počtem kol na počet obyvatel. Mají dokonce i taxi-kolo.

Byl/a už jsi s rod iči na c ykli stickém v ýletě? Která pravidla sil provozu ničního jste dodržov ali?

NÁŠ MALÝ PROJEKT DOPRAVNÍ PROSTŘEDEK – RAKETA Učíme se i při výzkumech. Každý výzkum probíhá postupně, po krůčcích. Nejprve se domluvte, co budete zkoumat. Při zkoumání se držte uvedených postupů. Výzkum můžete provádět sami, ve dvojicích nebo ve skupině.

POTŘEBUJEŠ: • • • • • •

plastové obaly od šumivých tablet – tuba, papír na koláž, nůžky, lepidlo, šumivé tablety, lepicí páska.

NÁVOD K VÝROBĚ: 1. Vystřihni pásku z papíru a obtoč ji kolem tubičky. Aby bylo obtáčení jednodušší, přilep začátek papírové pásky na tubičku lepenkou. 2. V yrob konec rakety z papírového kruhu a vystřihni z něj kruhový výsek. Zatoč ho do kužele a nalep na raketu.

3. V ystřihni všechny tři pravoúhlé trojúhelníky. U kratší strany ohni okraj. Každou zahnutou část namaž tekutým lepidlem a přilep ji k trupu rakety.

NÁVOD K VYSTŘELENÍ RAKETY: 1. Otoč raketu špičkou dolů. 2. Naplň tubičku vodou skoro do poloviny. 3. D ej do vody dvě šumivé tablety a víčkem otvor rychle zavři. 4. V enku postav raketu na zem špičkou vzhůru. Odstup o krok stranou a počkej, až raketa vzlétne. 29

UŽ UMÍME

Kolo je dopravní prostředek, který nejméně znečišťuje životní prostředí. Lidé cestují z různých důvodů. Cestování patří k přirozeným potřebám lidstva.

Dokážeme pojmenovat světadíly. Víme, že Česká republika se nachází v Evropě.

Dopravu dělíme na přepravu osob a zboží. Známe tři druhy dopravy: vodní, vzdušnou a pozemní, kam patří i silniční a železniční doprava.

Pro bezpečnou jízdu na kole je povinné používat odpovídající výstroj a kolo bezpečné pro jízdu v dopravě. Důležitá je znalost dopravních značek a pravidel.

O DOPRAVĚ Známe různé dopravní prostředky, které používáme pro různé účely. V dopravních prostředcích pro přepravu cestujících platí pravidla, která musíme znát a respektovat je.

MOHLO BY TĚ ZAJÍMAT...

ratí zniční t le e ž ežná í n v Pr on ě sp ř k la y b v Česku Linec – České e železnic e, která byla ic v Budějo na téměř před á v o li koně v ybu d zději by oji. o P . y t 20 0 le ními str eni par z a r h a n

š významný Jan Perner byl ná projektant český vlastenec, ních tratí ič zn a stavitel žele l nešťastnou 19. století. Zemře enou zraněnáhodou způsob stě vlakem. ním hlav y při ce t se stala Nešťastná událos vnostním sla několik dní po trasy mezi ní ič zn otevření žele cí. Prahou a Olomou

Pr vní lo ko poháně motiv y byly ny páro u, která vznikala sp dřeva, p alováním oz je většin ději uhlí. Dnes a lokom o poháně ná elek tiv třinou.

Předchůdcem au tobusu byl tzv. omnibu s, kter ý byl tažen koňským spřežením. Omnibusy byly ne jvíce využívané ve ve lkých městech. Pozděj i byly nahrazeny tram vajemi.

dala la vypa o k í n d z Dříve jí dnes, neměla ež l n k a jin e hříde le pouz a , y k e s p a šla list ola. Cyk stejně a dvě k ě, m e od z ích odrážel láme na dnešn ě d jako to lo ještě lech. Ko oto bylo d e ž á r d o pr řidítka, é. lo ě m e n žk í dost tě zatáčen

PODZIM 1. Odpověz na otázky: a) Kdy začíná podzim? b) Jaké změny nastávají v přírodě? c) U míš vyjmenovat podzimní měsíce? Umíš je říci i v jiném jazyce? Vyhledej v cizojazyčných slovnících názvy 3 podzimních měsíců (německy, anglicky, španělsky). Jsou názvy měsíců v těchto jazycích podobné? Víš proč? d) P rohlédni si fotografii a vymysli pro ni nejvhodnější pojmenování (např. zahrada, les, pole apod.). Vyjmenuj co nejvíce přírodnin (živé i neživé), které vidíš na fotografii. Které listnaté stromy poznáš na fotografii? Kteří živočichové by se mohli vyskytovat v tomto prostředí? Přechod mezi létem a zimou nazýváme podzim. V našich podmínkách spojujeme podzim se sklizní úrody, se změnou počasí a s opadáváním listí. Na podzim se dny krátí, noci prodlužují. Ochlazuje se povrch země i vzduch nad zemí. Rozdíl mezi teplotou vzduchu u povrchu země a v chladnějších částech pak způsobuje rotaci vzduchu, kterou vnímáme jako vítr.

PODZIMNÍ ROVNODENNOST 1. Prohlédni si obrázek a vyzkoušej si pokus. Pomocí globu a baterky si ověř změnu dopadu slunečních paprsků na povrch Země.

POPIS POKUSU: 1. Vytvoř si menší plastelínovou figurku a umísti ji s pomocí paní učitelky na glóbus do místa, kde se nachází Česká republika. 2. P řiprav si globus a baterku. Dva dobrovolníci pomohou s demonstrací pokusu. Jeden bude držet globus a bude s ním obcházet kolem druhého držícího baterku (Slunce). 3. P aní učitelka / pan učitel vysvětlí princip střídání ročních období, zmíní rovněž střídání dne a noci.

Podle astronom ů začíná podzim podzim ní rovnodenností, kdy noc a den tr vá stejně dlouhou dobu. Na severn í polokouli, kde se nachází Če ská republika, je to kolem 23. září. Podzim konč í zimním slunovratem.

NA STATKU 1. Podzim si většina obyvatel České republiky spojuje se začátkem školního roku. Je to z toho důvodu, že děti dříve běžně pomáhali při sklizni úrody na polích. Když byla úroda sklizena, děti se mohly věnovat vzdělávání a chodit do školy. Uměl/a by sis představit život na statku?

A jak to vlastně na statku vypadá?

Nebuď netrpělivá, Lili. Teď se to vše dozvíme.

Statek je pozemek s domem a hospodářskými budovami. Hospodářské budovy jsou chlév, stodola, kurník, sýpka... Obyvatelé, kteří žijí na statku trvale a vykonávají tu každodenní práci, se nazývají farmáři. Jejich práci říkáme farmaření. Pěstují rostliny a chovají zvířata. Někteří lidé vykonávají tuto práci jako své zaměstnání, jiní jako vedlejší činnost, pro jiné je farmaření koníčkem.

2. S lyšel/s jsi někdy pojem ekologické zemědělství? Co znamená, že někdo pěstuje ekologicky? Dokázal/a bys to vysvětlit?

Ekologické pěstování je pěstování bez látek ohrožujících přírodu.

Farmáři, kteří pě stují plodiny ekologic ky, mohou své produkty pr odávat pod označením BIO. Už jsi někdy tento název slyšel/a? Bio prod ukty obvykle můžem e koupit v potravinách se zdravou výživou.

ČESKÝ STATEK A VENKOV 1. Podívej se na fotografie. Řekni, která další hospodářská zvířata mohou chovat farmáři na statku? Jak se jmenuje obydlí pro koně, krávy, slepice nebo prasata?

Farmáři mají ze zvířat, která chovají na statku, různý užitek. Krávy jim dávají mléko, maso a kůži. Z jejich výkalů získáváme hnůj, kterým hnojíme půdu.

Farmář chová dobytek a jiná zvířata.

Kurník je uzavřený prostor pro slepice.

Známe různé statky. Na některých statcích se věnují ekologickému chovu zvířat a pěstování rostlin. Mnozí farmáři se kromě farmaření zabývají i výrobou a prodejem řemeslných výrobků (koše, vařečky, mísy), zpracováváním produktů, pečením chleba, výrobou jogurtů, sýrů, apod. Mnoho statků se kromě farmaření věnuje i turismu. Farmáři poskytují na svém statku ubytování, provozují hotel nebo restauraci.

2. P okud máš možnost, naplánuj si návštěvu statku. Čemu se věnují lidé na statku? Zjisti, která zvířata na statku žijí a proč se tato zvířata chovají. Některé statky se specializují pouze na rostlinnou výrobu. Ke své činnosti potřebují větší území (pole, louky, sady, lesy, zahrady apod.). Na obdělávání půdy používají farmáři řadu zemědělských strojů a nářadí (např. traktory, kombajny, sekačky, obracečky, pluhy apod.). Jiné farmy se zaměřují na chov hospodářských zvířat jednoho nebo více druhů. Pro tato zvířata pak staví speciální budovy - drůbežárnu, vepřín, kravín, hřebčín... 35

STATEK V PRŮBĚHU ROKU 1. Prohlédni si obrázky a zkus podle nich sám/sama říci, co se děje v jednotlivých ročních obdobích. Farmáři provádějí na statku v každém ročním období rozdílné práce. Obdělávají různé zemědělské půdy, jako jsou sad, pole, pastvina, les... Někteří farmáři se specializují na chov koz, krav nebo ovcí, jiní na pěstování zeleniny a ovoce. PODZIM

Farmáři sesbírají na poli poslední úrodu.

ZIMA

Po sklizni se hrozny slisují.

Příroda je pokryta sněhem a dobytek je ve chlévě. Lidé opravují stroje a připravují se na jaro.

JARO

Farmáři na zahradě a na poli sází a sejí.

Prořezávají se ovocné stromy a vinnou révu.

Lidé využívají zásob jídla a zavařených potravin.

LÉTO

Farmáři na zahradě a na poli sbírají plodiny. Dozrává obilí. 36

Lidé sekají trávu na loukách.

Dobytek se pase na loukách.

FARMÁŘSKÉ TRHY 1. Odpověz na otázky: a) Co vše se dá koupit na farmářských trzích? b) Už jsi na podobném trhu byl/a? Kde? c) Co se ti tam nejvíce líbilo? Tržnice je místo, kde prodavači ve stáncích prodávají různé plodiny a výrobky. Může být v uzavřených prostorách nebo venku. Nabídka může být různá. Na stáncích můžeme koupit nejrozmanitější zboží: ovoce, zeleninu, květiny, oblečení, výrobky z látky, ze dřeva... Většina zboží na farmářských trzích pochází od českých zemědělců a farmářů. Lidé obvykle nakupují české výrobky, zeleninu a ovoce pro jejich dobrou kvalitu a výhodnou cenu.

Farmářské trhy v Říčanech Někteří farmáři vypěstují na farmě více plodin, než spotřebují. To, co jim zůstane, nabídnou druhým lidem na tržnici. Mnozí farmáři pěstují ovoce a zeleninu nebo vyrábí produkty, které jsou určené přímo pro prodej na farmářských trzích. Za prodané zboží dostanou od zákazníků zaplaceno.

Výroba sýrů na farmě

Vytáčení medu

Výroba chleba 37

DOVOZ A VÝVOZ 1. V České republice se některým rostlinám nedaří nebo se jich nevypěstuje dost, proto je musíme dovážet z jiných částí světa. Zopakuj si z předešlé kapitoly, které další plodiny nebo suroviny musíme dovážet. Pokud se k nám doveze větší množství ovoce nebo zeleniny, skladuje se v chladírnách. Takové ovoce a zeleninu mohou prodejci prodávat ještě několik měsíců. Pro lidské zdraví je ale prospěšnější, pokud jíme ovoce a zeleninu co nejvíce čerstvou. Lidé na celém světě si mezi sebou vyměňují plodiny a výrobky Jižní Amerika: Brazílie je jednou ze zemí, kde roste nejvíce banánů. Evropa: Nizozemsko je největším pěstitelem tulipánů.

Všechno, co koup íme, musí bý t označeno et iketou, kde a kdy bylo zbož í vyrobeno nebo vypěstován o. Na potravinách je oz načeno i datum tr vanliv osti. Pokud jídlu uply ne datum tr vanlivosti, můž e se jídlo zkazit.

Asie: Indie je jedním z největších pěstitelů manga.

Asie: Čína je jedním z největších výrobců oblečení.

2. D o Čech prodejci dováží řadu zboží a surovin, ale některé české produkty také prodejci vyváží. Podívej se na seznam zboží a surovin. Zhodnoť, jak často kupuješ domácí výrobky a výrobky dovezené. Které budou podle tebe levnější? Proč? Dovážíme: mobilní telefony, domácí elektrospotřebiče, ropu, bavlnu, čaj, kávu, rýži, ovoce, zeleninu, maso a další. Vyvážíme: televizory, pšenici, uhlí, mléko a mléčné výrobky, dobytek, maso, české pivo a další. Nejvíce konzum ovanou p otravino u světa je r ýže, ale nejvíce s eo duje s ku bcho kuřicí a pšenic í.

Čajové plantáže v Indii

3. P rohlédni si fotografii. V Thajsku jsou velmi známé tržnice na vodě. Lidé prodávají ovoce a zeleninu rovnou ze člunů. Znáš nějaké jiné země, kde pořádají netradiční trhy?

NÁŠ MALÝ PROJEKT PLÁNEK STATKU Představ si, že máš svůj vlastní statek. Která zvířata bys tu choval/a a které rostliny bys tu pěstoval/a? Připrav svůj projekt. 1. Vytvoř tabulku, do níž napíšeš, která zvířata budeš chovat. Napiš do ní i jaký užitek mohou jednotlivá zvířata mít. 2. Napiš seznam rostlin, které budeš pěstovat a proč. 3. N akresli plánek statku s hospodářskými budovami. 4. Představ svůj projekt spolužákům a spolužačkám.

Stříhání ovcí

Mléčné výrobky získáváme z kozího, kravského nebo ovčího mléka. 40

Čirok je rostlina, kterou pěstujeme pro výrobu košťat, mouky a cukru.

Stroj na dojení krav

UŽ UMÍME

Život a práce na statku se během ročních období mění. Tržnice je prostor, na kterém se prodává a nakupuje. Nabídka na tržnici je různorodá. Najdeme tam domácí plodiny a výrobky, ale také ty, které k nám přivezou z jiných zemí.

Farmáři chovají zvířata a pěstují rostliny.

Zvířata, rostliny a lidé potřebují k životu jeden druhého.

PODZIM Astronomický podzim začíná podzimní rovnodenností. Podzim v našich podmínkách spojujeme se sklizní úrody a začátkem školního roku.

Statek je pozemek s domem a hospodářskými budovami.

? 41

MOHLO BY TĚ ZAJÍMAT...

í nezávis armářů jich práce, f a d o r Ú je kvalitě vždy na Bouřky í. s po č a a n i le a sucho bitím a litu úrody o p u r k s va snížit k m o h ou ničit. z ě úpln ji o b e n

sežerou ptáci Semínka, která ové na nebo jiní živočich jí s nimi bu hy podzim, se po jejich trusu a uvolní se až z místě. Na na úplně jiném k tomu u jaře, pokud jso , vyroste ky ín vhodné podm mínka nová z uvolněného se rostlina.

Když do zr v několi ají hrozny, ka dnec h je sesbírám e. nazý vám Toto sbírání e vinob raní.

Dříve žaly ženy obilí srpem. Dnes to děláme kombajnem.

Plodiny u Středozemního moře dozrávají díky teplejšímu podnebí dříve než v Čechách. V těchto krajích rostou rostliny, kterým se jinde nedaří tak dobře nebo vůbec, například kiwi nebo olivy...

MOJE RODINA 1. Prohlédni si fotografie a odpověz na otázky: a) Kdo tvoří tvou rodinu? b) Proč žijeme a vyrůstáme v rodinách? c) Proč je důležité vytvářet si dobré vztahy v rodině? d) Vytváří i zvířata své rodiny?

Existuje několik druhů rodin. Úplnou rodinu tvoří oba rodiče a děti. Neúplnou rodinu tvoří jen jeden z rodičů a dítě (děti).

I zvířata vytvářejí své rodiny. Některé živočišné druhy vytvářejí partnerské vztahy na celý život (labutě, tučňáci, albatrosi). Jiní živočichové své partnery střídají.

Rodinu obvykle tvoří skupina osob, které jsou si vzájemně blízké a které jsou spjaté rodinnými svazky. Základní rodina je tvořena oběma rodiči a dětmi; širší rodinu tvoří prarodiče a další příbuzní. Pokud rodiče nemohou mít své vlastní děti, mohou si adoptovat dítě/děti, o které se jiní nezodpovědní rodiče odmítli starat. Rodinu považujeme za nejdůležitější společenskou skupinu. Jedním z hlavních cílů rodiny je reprodukce a výchova dětí.

Lidé i zvířata patří mezi živé organismy, které se vyznačují společnými znaky.

Těmito znaky se budeme zabývat v následujících kapitolách.

Vyhlede j ve slovníku cizích slov, co znamen á slovo ad op a reprod ce ukce.

ŽIVÉ ORGANISMY 1. Prohlédni si fotografie a odpověz na otázky: a) Co nebo kdo patří mezi živé organismy? b) Čím se živé organismy vyznačují? c) Co mají všechny živé organismy společného?

Všechny přírodniny na Zemi můžeme rozdělit na živé a neživé. Bez neživé přírody by nemohl na Zemi existovat život. Živou přírodu tvoří živé organismy a patří mezi ně živočichové, rostliny a houby. Mezi živočichy patří člověk a zvířata.

2. P rohlédni si schéma a ke každé skupině vymysli několik zástupců.

ŽIVÉ ORGANISMY

Rostliny

Houby

Živočichové

3. V šechny živé organismy se vyznačují následujícími společnými znaky. Přečti si, které znaky to jsou a odpověz na otázky. • • • •

Přijímají vodu a potravu Porovnej potravu koně, prasete a psa. V čem se liší? Dýchají Čím dýchá kočka? Která zvířata dýchají žábrami? Pohybují se Jak se pohybuje vrabec, kapr, had nebo srna? Vylučují Co je to trus? Patří moč a pot mezi látky, které vylučujeme každý den? • Rostou a vyvíjí se Kteří živočichové se umí o sebe postarat hned od narození? • Rozmnožují se Kteří živočichové rodí živá mláďata? Čím se živí mláďata savců? Z čeho se rodí mláďata ptáků a ryb? 7

ČLOVĚK 1. Prohlédni si fotografie a odpověz na otázky: a) Čím se člověk živí? b) Jaký orgán používá člověk k dýchání? Kde se tento orgán nachází? c) P orovnej způsoby, jakými se člověk může pohybovat. Který způsob je nejpomalejší a který nejrychlejší? Co pomáhá člověku k vytváření pohybu?

Žena

předškolní věk

školní věk

dospělá žena

stáří

Lidé se rodí jako dívky a chlapci, stanou se z nich ženy a muži. Tělo chlapce a dívky se během vývoje a s přibývajícím věkem mění. Během dětství dospívá, v dospělosti dosáhne vrcholu svého vývoje, ke konci života stárne a umírá. O své zdraví pečujeme od začátku svého života až do jeho konce. Čím lépe se staráme o své tělesné a duševní zdraví, tím se zpravidla častěji dožíváme vyššího věku.

2. P opiš základní stavbu těla muže a ženy. Při svém popisu používej výrazy – trup, horní a dolní končetiny, hýždě, paže, chodilo, lýtko, zápěstí, loket, kotník, atd. K čemu používáme horní končetiny? K čemu používáme dolní končetiny?

Muž

předškolní věk

školní věk

dospělý muž

stáří

Muži a ženy mají stejnou základní stavbu těla, které je tvořeno kostrou, svaly a vnitřními orgány. Ženské tělo se od mužského těla liší. 8

VNITŘNÍ ORGÁNY 1. Prohlédni si pozorně obrázek. Odpověz na otázky: a) Který orgán zajišťuje v těle dýchání? b) Co dokážeme díky mozku? c) Kde se tráví potrava, kterou přijmeme? d) Můžeme ovlivnit chod vnitřních orgánů naší vůli?

Mozek

Játra

Plíce

Srdce

Žaludek

Tenké střevo

Ledviny

Tlusté střevo

Mezi důležité orgány lidského těla patří: • Mozek – řídí chod celého těla; díky mozku myslíme, mluvíme, pohybujeme se, pamatujeme si různé informace, zpracováváme získané údaje. • Plíce – z ajišťují dýchání, přivádějí do těla kyslík a odvádějí z těla oxid uhličitý. • Srdce – z ajišťuje oběh krve (kyslíku a živin) po celém těle. • Játra – z pracovávají živiny a odstraňují škodlivé látky • Žaludek – pomáhá trávit potravu. • Tenké střevo – zde přechází živiny z potravy do krve. • Tlusté střevo – zde se zahušťují nestrávené zbytky potravy a konečníkem odcházejí z těla ven. • Ledviny – čistí krev. • Močový měchýř – shromažďuje moč (přebytečnou vodu a škodlivé látky).

Překres let spolužá e obr ys těla ka na ve lký pap Do ob r y ír. su zakresle lidského těla te vnitřní o všechny důlež it rgány a opět je é popište . Obráz ky na vidit elné mís v y věste to.

u e stavb Studujt ěla a činnost ot cí lidskéh orgánů pomo h , íc ů n ř m gra vnit ích pro c a u v o b lá t ě e vzd oč ntů neb e m u k do pedií. enc yklo

ROZMNOŽOVÁNÍ 1. Odpověz na otázky: a) Víš, jak říkáme dítěti, které se právě narodí? b) Co znamená rčení: Roste jako z vody?

K početí člověka je nutné spojení mužské a ženské pohlavní buňky. Říkáme tomu oplození. Tím začíná těhotenství. Během těhotenství se v matčině těle vyvíjí dítě.

Vývoj dítěte v matčině těle sledují lékaři ultrazvukem.

Těhotenství většinou trvá devět měsíců. Mezitím dítě v matčině těle roste a vyvíjí se. Matčino tělo se při tom mění.

2. Podívej se na obrázek a řekni, co znázorňuje.

TÝDNY 1

Těhotenství patří mezi nejkrásnější období ženy. Těhotná žena musí o sebe dobře pečovat, aby se dítě narodilo zdravé. Chodí na pravidelné lékařské prohlídky, často odpočívá, věnuje se klidným činnostem a dbá na správnou životosprávu. Členové rodiny těhotné ženy pomáhají s domácími pracemi a přispívají k vytvoření příjemné rodinné atmosféry.

20-36

POROD 1. Odpověz na otázky: a) Jak se nazývá instituce, kde ženy rodí? b) Kdy a kde ses narodil/a ty? c) Kolik jsi měřil/a a vážil/a?

Porod a narození

Novorozeně v inkubátoru

Kojence matka kojí nebo ho krmí z lahve.

Důležitá je péče o čistotu.

Těhotenství končí porodem, narozením dítěte. Pokud se dítě narodí předčasně, říkáme mu nedonošené dítě. V tomto případě mu musíme zajistit speciální lékařskou péči. Takové dítě musí často strávit nějakou dobu v zařízení, kterému říkáme inkubátor. První potravou novorozence bývá nejčastěji mateřské mléko.

Dítě do 1. roku věku nazýváme kojenec. Věnujeme mu speciální péči, protože bez ní by nepřežil.

Po porodu vkládají rodiče energii do péče o potomstvo. O potomky pečují zejména rodiče, ale někdy i prarodiče, starší sourozenci nebo bližší příbuzní. Péče o potomky je spojená s výchovou, která vede k utváření nezávislé dospělé osobnosti. Rodičovská péče dítěti zajišťuje lásku, zábavu, kontakt, společenskou výchovu a vývoj různých oblastí osobnosti dítěte.

VÝVOJ ROSTLIN A ŽIVOČICHŮ 1. Porovnej stavbu těla živočichů na fotografiích. V čem se liší a v čem jsou stejní?

Živočichy můžeme podle stavby těla rozdělit na obratlovce a bezobratlé. Obratlovci mají ve svém tělu kostru, jejíž součástí jsou obratle. Bezobratlí v těle kostru nemají.

2. Prohlédni si fotografie a přiřaď je k jednotlivým skupinám.

Živočichové

Obratlovci

Bezobratlí

VÝVOJ ROSTLIN A ŽIVOČICHŮ 1. K početí většiny zvířat je zapotřebí samec i samice. Někteří živočichové rodí živá mláďata, jiní živočichové se líhnou z vajec. Prohlédni si fotografie. Vyjmenuješ další příklady živočichů, kteří rodí živá mláďata / jejichž mláďata se líhnou z vajec?

Po 26 dnech líhnutí se vylíhne kachní mládě.

Líhnutí je d kdy pták oba, ohřívá svou těle sn teplotou ou vejce, v nichž s e v y víjejí mláďata .

Brzy po narození začne hříbě sát mléko.

2. P rohlédni si následující schéma. Zkus vymyslet další příklady živočichů podle druhu potravy, kterou se živí.

ovce

kráva

kůň

Býložravci

zajíc

Živočichové

Všežravci

prase domácí

pes

orel

masožravci

člověk

štika

veverka

Všechny živé organismy potřebují pro růst a vývoj světlo, vzduch, potravu, vodu, vhodný prostor a správnou teplotu. Člověk vydrží déle bez jídla než bez vody. U zvířat se tato doba liší podle druhu zvířete. Podle druhu potravy můžeme živočichy rozdělit na býložravce, všežravce a masožravce. 13

POTRAVNÍ SÍŤ 1. Prohlédni si obrázek. Co potřebuje rostlina k životu? Rostliny potřebují ke svému růstu světlo, teplo a vodu s minerálními látkami více než živočichové.

Co se stane, když zapomeneš rostlinu zalít?

kyslík

voda UV záření

oxid uhličitý

voda

živiny

2. Prohlédni si pozorně obrázek. Dokážeš ho vysvětlit? Živé organismy jsou závislé na neživé přírodě a na ostatních živých organismech. Zelené rostliny vylučují kyslík, který potřebují k dýchání všechny živé organismy. Jedny živé organismy jsou potravou pro jiné živé organismy. Těmto vztahům mezi organismy říkáme potravní síť.

Přemýšle j, čím živí. kdo se Sestav ob dob n ou potravn í síť.

ŽIVOTNÍ CYKLUS 1. Podívej se na fotografie a přečti si, jaké jsou jednotlivé fáze životního cyklu člověka.

Člověk se narodí.

Roste a vyvíjí se.

Rozmnožuje se.

Najdi údaje ém věku o průměrn a, kočky, života slon ly. želv y a vče

Stárne.

Umře.

Lidé se rodí, rostou, vyvíjejí se, rozmnožují se, stárnou a umírají. Dobu od narození do smrti nazýváme život. Příčiny smrti jsou různé. Může být způsobena věkem nebo nemocí, ale i nehodou. Lidé žijí různě dlouho.

2. T aké zvířata a rostliny mají svůj životní cyklus. Život organismů trvá různě dlouho. Na obrázcích si prohlédni životní cyklus zvířat a rostlin.

Zvíře se narodí.

Roste a vyvíjí se.

Vyraší semínko. Rostlina roste.

Rozmnožuje se a stárne.

Rostlina kvete.

Uhyne a rozloží se.

Rostlina plodí, uschne a zetlí.

NÁŠ MALÝ PROJEKT MLADÍ VĚDCI – ROSTLINY Na tento pokus budeš potřebovat dvě odměrky, rostlinu, kus alobalu, igelitový sáček, lepenku, dvě sklenice, rostlinné hnojivo, dvě cibule, záznamový arch. Proveď pokus podle pokynů. Výsledky pokusu zaznamenej a vyhodnoť.

Přijímá rostlina látky z okolí? Vylučuje rostlina látky do okolí? Nalij do dvou odměrek stejné množství vody. Potom otvor jedné odměrky těsně uzavři alobalem. Do druhé vlož větvičku pokojové rostliny s listy. Jeden list rostliny vlož do průhledného igelitového sáčku a těsně ho uzavři lepicí páskou tak, jak je uvedeno na fotografii. Nakonec pevně uzavři alobalem i otvor druhé odměrky. Označ fixou, kam sahá voda v jednotlivých odměrkách. Následující tři dny, každý den ve stejnou hodinu, zapisuj, kam sahá voda v obou odměrkách. Pozoruj, co se děje v sáčku. Ze které odměrky se vypařilo více vody? Proč? Co se stalo v sáčku a proč?

Zrychlí hnojivo růst rostliny? Nalij do skleničky vodu z kohoutku. Polož na ní cibuli tak, aby se dotýkala vody. Do druhé sklenice nalij vodu z kohoutku a přimíchej do ní rostlinné hnojivo. Polož na skleničku cibuli tak, aby se dotýkala tekutiny. Napiš na skleničku, která tekutina v ní je. Odhadni, co se stane. Sleduj růst cibule. Co zjistíš?

UŽ UMÍME

Živé organismy můžeme rozdělit na rostliny, živočichy a houby. Mezi živočichy patří člověk a zvířata.

Rodina tvoří nejdůležitější společenskou skupinu. Jedním z cílů rodiny je reprodukce a výchova dětí. Lidé a živočichové patří mezi živé organismy.

Rozmnožují se i zvířata a rostliny. Všechny živé bytosti potřebují k životu vodu, vzduch, světlo, vhodné místo, potravu a správnou teplotu.

Živočichy dělíme na obratlovce a bezobratlí; všežravce, býložravce a masožravce.

MOJE RODINA

Všechny živé organismy přijímají potravu, dýchají, pohybují se, vylučují odpadní látky, rostou a vyvíjejí se, rozmnožují se.

Lidé se rodí, rostou, vyvíjejí se, rozmnožují se a umírají. Žijeme různě dlouhou dobu.

Spojení mužské a ženské pohlavní buňky nazýváme oplození. Během těhotenství se dítě vyvíjí v matčině těle. Těhotenství je zakončeno porodem – narozením dítěte.

MOHLO BY TĚ ZAJÍMAT...

rostlin é druhy é druhy r e t k ě N n hmyz, ji opyluje rozmnožují se rostlin větru. pomocí

mají květ y Některé rostliny tvarů. různých barev a ají stejný m Všechny květ y z nich se úkol. Vy vinou , ze kter ých ka ín v plodech sem vé rostliny. mohou vyrašit no

Děti int en přibližn zivně rostou ě do 18 let. Rostem ev proto je e dne i v noci, sp důležité aní tak . Vlasy a n rostou c elý živo eht y t.

Při porodu pom áhá matce lékař a porodní asistentka. Porodní asistentk a je speciálně vyškol ená zdravotní sestra pro pomoc při porodu. Občas se v matči ně těle vy víjí více zárodk ů najednou. Mohou to bý t dv ojčata, trojčata, čt yřčata ...

ZIMA – ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Životní prostředí 1. Přečti si názvy zvířat a podle jejich jména urči, ve kterém prostředí se vyskytují nejčastěji: a) Jelen lesní, hlemýžď zahradní, zajíc polní, tur domácí, kamzík horský. b) Která další životní prostředí znáš? V jakých oblastech dokáže žít člověk? Životní prostředí je území (souš, voda, vzduch), kde přebývají živé organizmy. Prvním životním prostředím na Zemi bylo moře. Tak to bylo před milióny let. Později se živé organizmy přizpůsobily životu na souši. Vznikly další životní prostředí, například les, louka, řeka, potok, hory, poušť…

Přírodní prostředí se vyznačuje minimálním zásahem člověka.

Ve smíšených lesích rostou listnaté stromy a jehličnany.

Jezero je prostředí pro mnohé vodní živočichy a rostliny.

Prohlédni si oblasti na fotografiích a řekni, co už o nich víš. Znáš ještě ti nějaké jiné prostředí? Zjis ré kte ch, ihá kn v různých rostliny a živočichové v nich žijí. Co se s nimi děje v jednotliv ých ročních obdobích?

Také vzduch je životním prostředím. Najdeme v něm spoustu ptáků.

Mohla b y kočka domácí přežít tam, kde je led a sníh věčný ? Svou odpověď zdůvodn i.

2. Z jisti, která životní prostředí jsou v okolí tvého domova. Najděte s pomocí paní učitelky na mapě světa životní prostředí, která vidíte na fotografiích. S pomocí internetu vyhledejte další životní prostředí. Která z nich jsou nám blízká / vzdálená?

V poušti je velmi málo srážek.

Velbloudi přežijí i s malým množstvím potravy.

Kry mohou být i několik metrů široké.

Polární lišku chrání před mrazem její tlustý kožich.

Jen velmi málo rostlin se přizpůsobilo životu v poušti.

Lišejníky, mechy a trávy se přizpůsobily životním podmínkám v Arktidě.

3. Prohlédni si fotografie a přečti popisky k nim. Živočichové se nepřizpůsobují pouze jednotlivým prostředím. Přizpůsobují se i ročním obdobím. Proto odlétají tažní ptáci na podzim na jih, ježek zimu prospí, někteří obojživelníci přečkají zimu ve ztuhlém stavu v úkrytech, jeleni a laně si přes zimu hledají potravu. Živočichové se také přizpůsobují střídání dne a noci. Někteří hledají potravu v noci a ve dne spí, jiní naopak.

Plch kvůli nízkým teplotám a nedostatku jídla zimu přečká ve stavu strnulosti.

Některé ryby pro nedostatek potravy tráví zimu ve strnulém stavu na dně rybníků.

Sovy loví za soumraku a za svítání. Výborně slyší i drobné hraboše i pod sněhem. 7

ZIMA – ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 4. Které znáš organizace, které se zabývají ochranou životního prostředí? Jak pomáháš ty vytvářet příjemné životní prostředí pro sebe a své blízké? Lidé významně zasahují do proměny krajiny, ve které žijí. Mnohá prostředí vytvořil člověk cíleně, aby si zajistil potravu a domov. V České republice sem patří park, louka, zahrada, sad, pole, město... Některá životní prostředí vznikla nezodpovědnou činností lidí. Tato prostředí mají nepříznivý vliv na život člověka rostlin i živočichů. Patří sem např. skládky, zamořené oblasti škodlivými látkami, vytěžená krajina, apod.

„Černá skládka“ je označení místa, kde jsou dlouhodobě a nezákonně uloženy odpadky různého druhu.

Krajině, kde se těžilo uhlí říkáme vytěžená krajina.

Zamořená oblast škodlivými látkami.

5. Prohlédni si loga ekologických hnutí. Které z nich znáš? Víš, čím se zabývají?

Toto jsou jen některé z organizací působících v České republice a ve světě, které se zabývají ochrannou nebo péčí o životní prostředí. Např. WWF je Světový fond na ochranu přírody. 8

PARK 1. Proč lidé vytvářejí parky? Nachází se v blízkosti tvého bydliště nějaký park? Co se v tomto parku nachází? Co lidé v parku obvykle dělají? Co je to fontána? K čemu slouží živý plot? Jaké stromy, keře a rostliny můžeš vidět v parku? Které živočichy jsi na vlastní oči v parku viděl/a? Park je umělá vegetační oblast, protože ho vytvořil člověk. Je většinou součástí města nebo blízké krajiny. Parky byly často budovány v blízkosti zámků a významných budov. Člověk v něm vysázel stromy, květiny, keře a trávy, a proto se o něj musí neustále starat. Park je určen k procházkám, běhání, odpočinku a dalším aktivitám. V některých parcích jsou také dětská hřiště, kde si mohou děti hrát. Park zdobí také fontány, sochy, cestičky, záhony s květinami a vodní plochy (jezera, potoky, rybníčky). Zelené rostliny v parku dopomáhají k čistšímu vzduchu.

V parku bývají často aleje.

Lidé chodí do parku po celý rok.

V parcích najdeme okrasné stromy a keře. Z listnatých stromů jsou to např. javory, jírovce, břízy, lípy, habry a katalpy; z jehličnatých stromů můžeme v parcích najít tisy, jedle, borovice, stříbrné smrky a cypřiše. Z keřů jsou to lísky, cesmíny, magnolie, šeříky, černý bez. Z nízkých stromů a keřů mohou vznikat tzv. živé ploty. Úkolem živého plotu je oddělit park od ostatních ploch a ochránit ho před hlukem a prachem.

Rhododendrony v Průhonickém parku u Prahy

Katalpa v městském parku 9

ZIMA – ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 2. P rohlédni si fotografie rostlin a živočichů, které se běžně vyskytují v parcích. Podoba parku se v průběhu roku mění. Fotografie přiřaď k jednotlivým ročním obdobím a svou volbu zdůvodni.

bříza

lípa

jedle

magnolie

moucha

motýl

3. Které živočichy a rostliny můžeš ještě spatřit v parku v zimním období? Park je také trvalým nebo přechodným domovem ptáků, motýlů, mravenců, veverek, myší, čmeláků, včel, much, pavouků... Některé živočichy můžeš v parku spatřit i v zimě. Jsou to zejména ptáci na krmítku.

sýkorka koňadra 10

hýl obecný

stehlík obecný

pěnkava obecná

ŘEKA A RYBNÍK 1. Které živočichy jsi viděl/a na vlastní oči v blízkosti řeky nebo rybníka? Znáš nějakou českou řeku? Řeka je přirozeným vegetačním prostředím. Místu, kde řeka vytéká na povrch, říkáme pramen. V řece žijí různí živočichové, kteří jsou zvyklí na rychle tekoucí vodu.

Pstruh obecný

Okoun říční

Plotice obecná

Rybník je uměle vytvořené dílo určené především k chovu ryb, vodní drůbeže a k zadržování vody. Rybník má přírodní dno a hráz, která je nutná k regulaci vodní hladiny. Jezero je velká plocha se stojatou vodou. Vzniká ve velkých kotlinách. Většina jezer má přítok a odtok vody. Do jezer přinášejí řeky a potoky také bahno a písek.

Jezero

Rybník

Řeka

2. N ajdi na plánku své obce potok, řeku, nebo rybník. Pojmenuj je. Víš, která řeka protéká hlavním městem České republiky? Které další řeky znáš? U vody nebo ve vodě žije mnoho živočichů jako jsou kachny, ryby, volavky, želvy, hadi... Někteří živočichové žijí jak u jezer a rybníků, tak u řek, jako například kachny.

Labuť velká

Vodoměrka žije na vodě.

Leknín bílý 11

ZIMA – ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ŽIVOT V JESKYNI 1. Už jsi někdy navštívil/a jeskyni? Popiš svůj pocit z návštěvy jeskyně. Krasové jeskyně vznikaly tisíce let. Rozprostírají se pod zemí a dosahují různých hloubek. Občas jimi protékají potoky a řeky. Pro krasové jeskyně jsou typické krápníky, které vznikají velmi pomalu – za tisíc let vyrostou jen o několik centimetrů. Teplota v jeskyni zůstává celý rok téměř stejná. Jelikož se do jeskyní nedostane světlo, nejsou tu podmínky pro růst rostlin.

Koněpruské jeskyně

Punkevní jeskyně

V jeskyních a při jejich okrajích žije několik druhů živočichů. Jsou to například různé druhy much, motýli, jeskynní brouci a pavouci, různonožci... Mnozí jeskynní živočichové jsou slepí, protože ve tmě oči nepotřebují. Mají však velmi dobře vyvinutý hmat, který jim pomáhá při pohybu. Někteří živočichové žijí celý život pouze v jeskyni. Někteří živočichové jeskyni občas opouštějí. Patří mezi ně i netopýr. Je pokryt hustou srstí, která ho chrání před mrazem. Na konci prstů má ostré drápky, kterými se drží skal. Má malé oči. Netopýr může natáčet uši, aby lépe slyšel.

Netopýr velký Netopýr loví pomocí vysílaného zvuku, ten se od kořisti odrazí a putuje zpět do místa vysílání. Takto si netopýr ve tmě vyhledává větší hmyz, noční motýly a brouky. 12

HORY 1. Které české hory už znáš? Jezdíš s rodiči pravidelně lyžovat do českých hor? Která hora nebo hory se nachází blízko místa vašeho bydliště? Zemský povrch je tvořen různě vysokými vrcholky. Menší vrcholky jsou pahorkatiny, vyšší jsou vrchoviny a nejvyšší jsou pohoří. Nejvyšším pohořím říkáme vysokohorská. Nejstarší pohoří vznikla před mnoha sty milióny let. Podle výšky kopce se mění i rostlinstvo. Níže položené horské oblasti jsou zarostlé, v nejvyšších částech neroste nic.

Krkonoše

Nejvyšší hora Sněžka

Protěž a hořec jsou nejznámější evropské horské květiny. V přírodě se vyskytují čím dál tím méně. Obě květiny jsou chráněné. To znamená, že je nesmíme trhat ani ničit.

Protěž

Hořec

Hory a pohoří tvoří důležité životní prostředí pro mnoho živočichů. Najděte v encyklopediích nebo na internetu další živočichy, kteří žijí v horských oblastech. Už jste některé z nich viděli na vlastní oči?

Tetřev hlušec

Sokol stěhovavý

Rys ostrovid

Vydra říční 13

NÁŠ MALÝ PROJEKT VÁNOČNÍ OZDOBY Sváteční ozdoby nám připomínají, že se blíží Vánoce. Je zvykem, že si lidé v tomto období zdobí své byty, vesnice a města.

Potřebuješ: • • • • • • •

obyčejný provázek škrobové lepidlo nůžky vodní balónek štětec tempery barvu ve spreji

Jak vyrobíš vánoční ozdobu?

Návod k výrobě: Vyrob si vánoční ozdobu podle fotografií.

Počkej, až koule uschnou. Pokud chceš, nabarvi je hustými temperovými barvami. Nejrychlejší ale bude, pokud použiješ barvu ve spreji. Raději popros o pomoc dospělého. Ozdobte si třídu vánočními ozdobami a svými nápady.

UŽ UMÍME

Park je umělým prostředím, které poskytuje útočiště mnoha rostlinám a živočichům. Nejčastěji se nachází ve městech.

Známe přírodní a umělá prostředí. Některá máme blízko, jiná jsou od nás velmi vzdálená. Jezero, rybník a řeka jsou vodní prostředí. Jsou to přírodní i umělá prostředí.

ZIMA

Hory jsou přírodním prostředím. Na menších kopcích žije mnoho živočichů a rostou tu rostliny. Nejvýše položené oblasti jsou holé.

Životní prostředí je území, v němž žijí živé organizmy.

Podzemní jeskyni většinou vytváří voda. Je to přírodní prostředí. Navzdory nedostatku světla najdeme živočichy i zde.

MOHLO BY TĚ ZAJÍMAT...

ejdelší ava je n á teče lt V a k Ře ter ekou, k eské ř u o k s če íČ o územ pouze p . ky republi

Je sk yn ě bý domove valy často m pravě kých lidí. Spa li v nich , jedli a schov áva špatným li se tu před počasím .

inu jsou Pro horskou kraj ité tvar y an příznačné rozm vrcholky né ut vrcholků. Moh štíty, strmé se označují jako , hrot y nebo útvary jako věže otáhlé dokonce jehly. Pr me vá zý vy výšeniny na hřebeny.

Kromě městských parků známe větší oblasti s obzvláště nádhernými přírodními krásami, které nazýváme národní parky. Jsou tu chráněné lesy, jezera, řeky, potoky, živočichové, rostliny... Takové oblasti chráníme před lidskými zásahy (např. před stavbou domů, kácením lesů) a takto je zachováváme pro příští generace. Mezi národní parky České republiky patří například Krkonošský národní park (KRNAP).

ZIMA – ČAS ČAS 1. Podívej se na fotografie a řekni, které typy hodin znáš.

Přesýpací hodiny

Sluneční hodiny

Nástěnné hodiny

Digitální hodiny

Zařízení na měření času nazýváme hodiny. Známe různé typy hodin. Nástěnné hodiny ukazují stejný čas jako hodiny s digitálním displejem. Dříve, než začali lidé vyrábět hodiny, jaké známe dnes, se čas měřil pomocí přesýpacích nebo slunečních hodin.

2. P opiš událost na fotografiích. Pak si sám vyber nějakou kratší událost (např. cestu do školy) a popiš ji.

Události po sobě jdou v časovém sledu. Mohou trvat různě dlouhou dobu – minutu, hodinu, den, týden, měsíc, rok...

3. Podívej se na obrázky měsíců v kalendáři. Odpověz na otázky: a) Kolik pracovních dnů má měsíc leden, únor a duben? b) Ve kterém měsíci chodíš nejvíce dnů do školy? c) Ve kterém měsíci naopak nejméně? d) Jak jsou označeny v kalendáři státní svátky? e) K teré svátky, nejenom státní, slavíme v lednu, únoru a dubnu? Najdi s pomocí internetu, kalendáře, nebo diáře. Rok má 12 m ěsíců. Měsíc má 4 tý dny nebo 5 týdnů . Týden má 7 dní. Vyj menuj ve správném pořadí měsíce v roce a dny v týdnu.

ZIMA – ČAS HODINY 1. Prohlédni si fotografii. Kolikrát v jednom dni oběhne ciferník malá ručička a kolikrát velká? Malá ručička ukazuje hodiny. Když oběhne ciferník jednou dokola, uběhne 12 hodin. Jeden den má 24 hodin. Jedna hodina má 60 minut. Na těchto hodinách jsou hodiny označené čísly a minuty tečkami. Velká ručička ukazuje minuty. Když oběhne jednou dokola, uběhne jedna hodina.

2. P rohlédni si obrázky hodin a řekni, jaký čas znázorňují.

Do školy jste přišli v 8 hodin a domů odešli v 15 hodin. Kolik hodin jste byli ve škole?

NÁŠ MALÝ PROJEKT HODINY Učíme se i při výzkumech. Každý výzkum probíhá postupně, po krůčcích. Nejprve se domluvte, co budete zkoumat. Při zkoumání se držte uvedených postupů. Výzkum můžete provádět sami, ve dvojicích nebo ve skupině. Níže jsou popsány dva postupy, jak vyrobit dvoje hodiny: hodiny z kartonu a přesýpací hodiny. Vyber si jedny z nich a vyrob je.

HODINY Z KARTONU Potřebuješ: • papír na koláž, • čtvrtku, • krabičku od taveného sýra, • korkový špunt, • hřebíček, • nůžky, • lepidlo. Návod k výrobě: Obkresli si na kolážový papír krabičku od taveného sýra. Kolo vystřihni a nakresli ciferník. Ze čtvrtky vyrob ručičky. Přilep ciferník na vrchní stranu krabičky. Doprostřed připevni hřebíčkem ručičky. Vzadu hřebíček zapíchni do korkového špuntu. A pomůcka na učení hodin je hotová.

PŘESÝPACÍ – MINUTOVÉ HODINY Potřebuješ: • větší odříznutou PET lahev s víčkem, • sypký materiál: písek nebo krupici, • nůžky, • fixu, • hodiny, • jehlu. Návod k výrobě: Nejprve odřízni dno PET lahve. Jehlou propíchni víčko. Požádej o pomoc pana učitele nebo paní učitelku. Vrchní část PET lahve naplň krupicí nebo pískem. Vlož ji do druhé poloviny PET lahve vzhůru nohama. Otoč PET lahev a začni měřit čas. Až uběhne jedna minuta, označ fixem výšku nasypaného písku. Takhle zjistíš, kolik písku se stihne nasypat za minutu. Naplň PET lahev takovým množstvím písku nebo krupice, aby ti hodiny odměřovaly dobu tří minut.

ZIMA – ČAS MĚSÍC A FÁZE MĚSÍCE 1. Prohlédni si obrázek. Dokázal/a bys jej vysvětlit?

první čtvrť

nov

úplněk ZEMĚ

SLUNCE

poslední čtvrť Země se otáčí okolo Slunce. K této cestě potřebuje jeden rok. Měsíc krouží kolem Země. K oběhu okolo Země potřebuje čtyři týdny. Měsíc je přirozeným satelitem Země. Satelit je označení pro vesmírné těleso, které se pohybuje po oběžné dráze kolem jiného hmotnějšího kosmického tělesa, např. Měsíc okolo Země.

Jak říkáme celému měsíci?

2. V yrobte si se spolužákem/spolužačkou model Měsíce pomocí míče, který zabalíte do alobalu tak, jak vidíte na následující fotografii. Předveďte fáze Měsíce.

Za jasných nocí na nebi vídáme téměř vždy Měsíc. Měsíc nesvítí sám od sebe. Vidíme ho proto, že se od něj odráží sluneční světlo. Občas vidíme celý měsíc, občas jen jeho část. A občas Měsíc nevidíme vůbec. Těmto změnám říkáme fáze měsíce. Měsíc nevyzařuje vlastní světlo. 20

SVĚTLO 1. Prohlédni si fotografie. Které zdroje světla znáš? A které najdeš u vás doma?

Je Měsíc zdrojem světla?

Slunce vyzařuje světlo. Říkáme, že svítí. Předměty, které vydávají světlo, jsou zdroje světla.

Zdrojem světla mohou být i jiná světla. Světlo se šíří od zdroje světla všemi směry. Některé předměty, například sklo nebo průsvitný papír propouští světlo, od jiných se světlo odráží. Za předměty, které světlo nepropouští, vzniká stín. Stín je vždy na opačné straně světla. Předměty jako jsou odrazky nebo bílý papír většinu světla odrážejí, jiné světlo pohlcují (např. černá mikina, asfalt).

Osvětluj silným paprskem baterky různé př edmět y. Které propouštěj í světlo a které ne? Jsou stíny za předmět y stejně výrazné? Proč?

Rozsvícená stolní lampa je zdrojem světla, hračka je osvětlený předmět. Za ní je stín, což znamená, že hračka nepropouští světlo. 21

ZIMA – ČAS 2. V yzkoušej si odrážení světla jako na obrázku. Co zjistíš? Posílal už jsi někdy na někoho prasátka? Vezmi si zrcátko, namiř ho do slunečního svitu a zkus zachytit sluneční paprsky.

3. Řekni, co víš o orgánech zraku. Kolik lidí ve tvé rodině nosí brýle? Víš proč?

obočí víčko

zornička

řasy

Očima vnímáme světlo, tvar, barvy, velikost a vzdálenost předmětu. Světlo se od předmětu odráží do oka. Lidé, kteří mají poruchu zraku, musí nosit brýle.

Občas nejsou věci takové, jak vypadají. Řekni, kolik nohou má slon na obrázku.

ZVUK 1. Prohlédni si fotografie. Pokus se sám / sama vytvořit několika různými způsoby zvuky.

Zvuk vnímáme díky sluchu. Slyšíme ho všude kolem nás, ve dne i v noci. Slyšíme například zvuky vzdálené dopravy, zvuk bublání vody v trubkách, hlasy lidí na schodišti. Předměty kolem nás vydávají zvuk. Zvuk vznikne, když se předmět nebo část předmětu třese.

2. Podívej se na fotografii a přečti si popisek. Zvuk se šíří z místa svého vzniku do našich uší různým prostředím. Zvuk automobilového motoru se k nám dostane vzduchem. Slyšíme i pod vodou, ale jinak než ve vzduchu. Zvuk se šíří i pevnými látkami.

3. P rohlédni si obrázek ucha. Víš, že pokud se ke zvuku přiblížíš, slyšíš hlasitější zvuk? A pokud se od zdroje zvuku vzdaluješ, zeslabuje se. Vyzkoušej si to.

hlemýžď bubínek

sluchovod

Ucho je orgánem sluchu. Ušní boltec tvoří vnější část ucha, která zachytí zvuk a pošle ho do bubínku. Zvukové vlny pak postupují z bubínku dále do mozku, proto slyšíme. Někteří lidé trpí poruchou sluchu. Pokud slyší velmi málo, říkáme, že jsou nedoslýchaví. Neslyšící lidé pak neslyší nic. Pro komunikaci používají ruce a mimiku. Říkáme, že se neslyšící lidé domlouvají tzv. znakovým jazykem. Znakové jazyky se liší podle oblastí.

boltec 23

UŽ UMÍME

Hodiny jsou zařízení na měření času. Den má 24 hodin, hodina má 60 minut. Některé předměty propouští světlo, jiné ne. Za předměty, které světlo nepropouští, vzniká stín.

Oko je orgánem zraku.

Ucho je orgánem sluchu. Zvuk vzniká, pokud se předmět nebo část předmětu třese. Zvuk se pohybuje i po vodě, vzduchu a pevných látkách.

Předměty, které vyřazují světlo, jsou zdroje světla.

ČAS SVĚTLO ZVUK

Události za sebou jdou v časovém sledu.

Měsíc krouží kolem Země. Je přirozeným satelitem Země. Měsíc nesvítí sám od sebe, ale odráží sluneční světlo.

MOHLO BY TĚ ZAJÍMAT...

diny ámé ho více než 4 n z í n v r P ed li už př používa y. 0 0 0 let

Světlo se pohybu je rychleji než zvuk . To můžeme vidět př i bouřce, kdy nejp rve vidíme blesk a te pr ve až potom slyším e hrom. I nadzvukové le tadlo může letět rych leji než zvuk.

Délku s tín předmě u určitého tu může š tak, že daný př měnit e d přibližu mět ješ nebo ho ke zdroji světla o d n ěj v zdaluje Vyzkou š. šej si to .

asitě zakřičíš, Když v horách hl . Ozvěna slyšíš svou ozvěnu zvuk (tvůj se nastane tak, že r a vrátí se křik) odrazí od ho zpátky k tobě.

Děti, už vás někdy bolelo v uchu? Kdy to bylo? Co jste dělali? Péče o oči i uši je důležitá. Jak o ně pečujete vy? Co je naopak může poškodit?

SLAVÍME 1. Lidé na celém světě už od pradávna oslavují různé události. Řekni, jaké svátky už znáš. Které svátky oslavujete doma? Prohlédni si fotografie a řekni, zda s rodiči nebo ve škole slavíte stejné nebo podobné svátky.

Narozeniny jsou tvým osobním svátkem.

Den české státnosti, který slavíme 28. září, je státním svátkem. Připomínáme si tak patrona (ochránce) naší země Sv. Václava.

Druhou květnovou neděli slavíme v Čechách Den matek. Tento svátek se slaví v mnoha zemích po celém světě a oslavuje práva maminek, jejich důležitost v našich životech. Děti dávají svým maminkám drobné dárky, většinou vlastnoručně vyrobené.

Vánoce jsou náboženským svátkem, kdy věřící oslavují narození Ježíše Krista. V České republice slavíme Vánoce 24. prosince.

Svátek je den oslavující důležitou událost nebo vzpomínku na událost. Státní svátky nejsou pracovní dny. Svátky můžeme rozdělit na státní svátky, které se týkají významné státní události (Den vzniku samostatného československého státu); ostatní svátky jsou spojené s náboženskými nebo jinými tradicemi (Vánoce, Velikonoce). Významné dny si lidé připomínají na památku důležité události (narozeniny členů rodiny a přátel). 6

OSLAVY VE SVĚTĚ 1. Prohlédni si fotografie a pojmenuj oslavy, které znázorňují. Přečti si, jak a proč se slaví.

Držení půstu je jedním z nejstarších lidských zvyků a můžeme se s ním setkat na celém světě. Jedná se o odmítnutí nebo o omezení příjmu potravy, často jen o vyřazení některých potravin z jídelníčku člověka, např. masa a masných výrobků. Půst se používá nejen v náboženství (zkouška pevné vůle a nelpění na potravinách, které máme rádi), ale také v běžném životě, kdy slouží pro očištění těla a upevnění zdraví člověka. Držení půstu se na světě slaví různě. V Itálii je nejznámější Benátský karneval. V Čechách slavíme masopust. Původně tato slova znamenala opuštění masa. Slovo karneval pochází z italského carne levare, maso pryč. Masopustní období začíná 6. ledna a končí na Popeleční středu. V dnešní době jde zejména o taneční zábavy, maškarní plesy a lidové zábavy v maskách. Všichni lidé se v době oslav, před Popeleční středou, dosyta najedli, aby byli silní na následující 40 denní postní období, které trvalo až do Velikonoc. Velikonoce patří mezi nejdůležitější křesťanský svátek. Křesťané si po celém světě připomínají ukřižování a vzkříšení Ježíše Krista, v kostelích se konají mše. V Čechách chodí na Velikonoční pondělí muži a chlapci s vlastnoručně vyrobenou pomlázkou šlehat ženy a dívky. Šlehání pomlázkou je doprovázené tradičními koledami, např. Hody, hody doprovody, dejte vejce malovaný, nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý, slepička vám snese jiný. Šlehání dívek a žen nemá být bolestivé, ale spíše symbolické, vyjadřující předání životní energie – pomlazení. Dívky za odměnu darují chlapcům vlastnoručně omalované vajíčko, symbol nového života. 7

OSLAVY VE SVĚTĚ 2. Prohlédni si fotografii a přečti si text.

Čínský nový rok se slaví ke konci ledna nebo na začátku února. Oslavy trvají 15 dní.. Někteří dospělí se převléknou za velkého draka a pak tančí v ulicích. Během toho sbírají dárky pro lidi, kteří potřebují pomoc.

Víš, který další svátek se slaví po celém světě?

Lidé slaví různé svátky. Některé se slaví ve více zemích zároveň, jiné po uze v jedné zemi. Například 1. ledna oslavují všichni Ev ropané příchod nového roku. Den vzniku sam ostatného československého státu, který slavíme 28. října , je ale pouze náš český svátek .

PAMÁTKY 1. Prohlédni si fotografie památek naší země a přečti si popisky. Zjisti, jaké přírodní a kulturní dědictví se nachází ve vaší obci. Najdi knihy a další zdroje, které o něm pojednávají.

Pražský hrad a České korunovační klenoty patří mezi národní kulturní památky České republiky. Babiččino údolí patří mezi národní přírodní památky České republiky a nachází se v severních Čechách, poblíž obce Česká Skalice. Název údolí je odvozen z povídky známé české spisovatelky Boženy Němcové - Babička. Děj povídky se odehrává v údolí řeky Úpy, poblíž zámku v Ratibořicích, a pojednává o životě babičky a jejich vnoučat. Údolí bylo prohlášeno za národní kulturní památku.

Babiččino údolí

Sudslavická lípa

Památným stromem České republiky je například Sudslavická lípa, která se nachází nedaleko města Vimperka. Je považována za nejmohutnější lípu jižních Čech a za nejvyšší lípu v České republice. K Sudslavické lípě se váže několik pověstí, podle kterých pod lípou kázal mistr Jan Hus, který žil v 15. století. Více se o životě mistra Jana Husa dozvíte např. ze seriálu České televize Dějiny udatného českého národa – Jan Hus. Každé město a vesnice má svou historii a památky. Mohou to být staré stavby, pomníky významným osobnostem, zápisky o dřívějším způsobu života a podobně. Všechno, co nám odkázali naši předci, nazýváme památkou nebo dědictvím. K památkám řadíme také stavby, povídky, tradice a zvyky, knihy a dokonce i jména a příjmení. Přesněji nazýváme výše jmenované památky kulturním dědictvím neboli kulturní památkou. Lidé musí být na své památky hrdí, vážit si jich a zachovat je pro další generace. Staré stromy, zajímavé podzemní jeskyně, řeky a jezera nazýváme přírodní památkou. 9

2. P odívej se na fotografie muzeí a řekni, která muzea najdeš ve své obci nebo v jejím okolí. Navštiv je a prohlédni si muzejní sbírku.

Hasičské muzeum v Ostravě

Slovácké muzeum v Uherském Hradišti

Muzeum hraček ve Štramberku na Novojičínsku

Národní technické muzeum v Praze

Mnohé staré předměty jsou uložené v muzeích. Muzejní sbírku si můžeme prohlédnout v uzavřených prostorách nebo ve volné přírodě. V hasičském muzeu najdeme staré hasičské vybavení, pomůcky, automobily... Na to, jak to dříve vypadalo ve škole, se můžeme podívat ve školním muzeu.

A víte, jak to vy padalo ve světě? Například Egypťané stavěli v poušti obrovské kamenné pyram idy, uvnitř kter ých se nach ázely hrobky faraónů. Mnohé z nich se jako bo haté kulturní dědictví dochovaly dodnes.

NÁŠ MALÝ PROJEKT DĚDICTVÍ NAŠÍ OBCE Dědictví vaší obce už jsi prozkoumal/a. Údaje a informace jsi získal/a z různých zdrojů. Na základě údajů, které jsi nashromáždil/a, vytvoř časovou přímku, na níž znázorníš důležité události z historie vaší obce.

V roce 1940 byla na místě, kde dnes stojí škola, louka.

Rekonstrukce školy v roce 1997. Školu navštěvují žáci od 1. do 4 třídy.

V roce 1950 začala stavba budovy pro budoucí výuku.

Škola v roce 2013.

UŽ UMÍME

Přírodní a kulturní památky chráníme a pečujeme o ně, protože nám připomínají naši historii a jedinečnost.

Památek si musíme vážit a zachovávat je pro další generace.

Některé památky si můžeme prohlédnout v obci samotné, jiné můžeme vidět v muzeu.

Dědictví je vše, co nám odkázali naši předci. Je to památka na ně. Ke kulturním památkám řadíme příběhy, povídky, tradice a zvyky, knihy...

SLAVÍME

Přírodní památky jsou jeskyně, staré stromy, řeky...

Svátek je den oslavující důležitou událost nebo vzpomínku na událost.

MOHLO BY TĚ ZAJÍMAT...

Staré po vě o nejsta sti české v yprá ví rších dě jiná českého národa, ch např. o osídle ní o prvníc české krajiny, h vládcíc h o udatn ých bojo a králích, vnících, apod. K nih český vla u, kterou naps al st Alois Jir enec a spisovat ásek, ur el čitě nale ve školn znete í knihov ně.

í kromě tví patř ů také ic d ě d t K p ře d m ě . různých áje a legendy b i, lidé pověst bách si o d h c ý V dávn příběhy, aby li m v ymýšle lili věci, kter ý t ě v s příklad t ak v y jako na ení. , li ě m u neroz m ě tře s rom, ze blesk, h

sti se praví, Podle jedné pově y své jméno že Čechy dostal vanského podle vůdce slo Čecha. Ten kmene, praotce stoupil na se sv ým lidem vy dl se po horu Říp, rozhlé „Zde je země il: av pr krajině a a ptáků plná, zaslíbená, zvěře m oplý vající.“ medem a mléke

Znáš jiný příběh z dějin českého národa?

ODPADKY 1. Počet obyvatel na světě přibývá. Lidé potřebují stále více zboží, které kupují v obalech z plastu, papíru, skla, apod. Proto máme i více odpadků. Protože obchody nabízejí tolik různých výrobků, kupujeme často věci, které ani nepotřebujeme. Řekni, jestli se u vás doma taky nachází nepotřebné věci? Jaké? Lidé již od dávných dob zasahují do okolní krajiny. Produkují čím dál více odpadků z různých materiálů (plast, guma, sklo, keramika, bio odpad). Ovlivňují tak stav prostředí, ve kterém žijí. Zdraví lidí, živočichů i rostlin je množstvím odpadků v životním prostředí ohroženo. Nezpracované odpadky byly v minulosti často zdrojem nákazy nemocí. Nebezpečný odpad je označen speciálními symboly. S nebezpečným odpadem jako je olej, baterie, barvy, hnojiva a léky musíme zacházet opatrně, protože má nepříznivý vliv na životní prostředí a zdraví člověka. S nebezpečným odpadem nemůžeme nakládat jako s běžnými odpadky. Nepatří do koše ani do běžné popelnice. Staré léky nebo léky, které už nepoužijeme, vracíme zpět do lékárny. Baterie umístíme do speciálních kontejnerů na drobné elektrozařízení a baterie. Ostatní nebezpečné odpady se spalují ve speciálních spalovnách pro nebezpečný odpad anebo se dále recyklují ve specializovaných firmách.

2. N ěkteré odpadky se v přírodě rozloží, ale některé odpadky se rozkládají velmi pomalu. Takové odpadky znečišťují naši přírodu. Zakryj pravou část tabulky a odhadni, jak dlouho se jednotlivé odpadky rozkládají.

Odpadek ohryzek jablka, hrušky papír šlupka od banánu šlupka od pomeranče vlněná ponožka krabice od nápoje bez hliníkové fólie (kefíry, čerstvá mléka) nedopalek cigarety s filtrem plechovka igelitový sáček či taška žvýkačka plastový kelímek PET láhev, plastová láhev alobal nebo tetra-pak s hliníkovou fólií jednorázové pleny sklo polystyren 6

Přibližná doba rozkladu 16 dní 4 měsíce 5 měsíců 1 rok 1,5 roku 7 let 15 let 15 let 25 let 50 let 70 let 100 let 100 let 250 let tisíce let desetitisíce let

ODPADKY 3. V ytvoř seznam odpadků, které jste za dnešek vyprodukovali ve třídě. Co jste s nimi udělali? Jak dlouho by se odpadky rozkládaly v přírodě, kdybyste je netřídili?

Kompostér je prostor, kde se biologický odpad přirozeně rozloží.

Odpadky můžeme odvážet i sami do sběrných dvorů. Tam je povinné odpad třídit.

4. P rohlédni si fotografie a popiš vliv lidské činnosti na životní prostředí. Jaký vliv může mít na tebe pobyt ve znečištěném prostředí? Podle čeho zjistíš, že je vzduch znečištěný? Lidé kácejí lesy, aby získali dřevo, prostor na vytvoření pastvin, polí nebo k výstavbě obcí. Mimo jiné i právě kvůli kácení lesů se mění podnebí na Zemi. Často dochází k záplavám nebo naopak suchu. Aktuálním problémem naší planety je také kácení pralesů (např. v Jižní Americe). Tisíce zvířat a rostlin ztrácejí své domovy. Do přírody zasahujeme i tak, že ji znečišťujeme. Výpary z továren a výfukové plyny znečišťují vzduch. Ve vzduchu jimi nasáknou dešťové kapky a vznikají kyselé deště, které pak padají na zem. Kyselé deště škodí rostlinám, protože půda začne být kyselá. Továrny i jednotlivci vypouštějí do vody jedovaté látky, které hubí rostliny a živočichy.

ODPADKY 5. Prohlédni si fotografii. Co na ni vidíš? Důvodem znečištění půdy, vody nebo vzduchu bývají často různé havárie, jako třeba rozlití nafty do moře. Déšť smývá odpadky. Voda se vsakuje do půdy, kde znečišťuje podzemní vody. Ve znečištěné vodě, půdě a vzduchu jsou látky nebezpečné pro živé organismy.

Různými aktivitami můžeme sami přispět k ochraně a zachování životního prostředí. Řiďte se radami, kterými pomůžete životnímu prostředí.

CHRÁNÍME ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A ŘÍDÍME SE TĚMITO RADAMI: • Používejte a kupujte zboží, které opravdu potřebujete. Nákupem nepotřebných věcí vytváříte více odpadu (obaly). • Třiďte odpad a vyhazujte ho do kontejnerů na tříděný odpad. Roztříděný odpad lze snadněji recyklovat. • Šetřete vodou a elektřinou. Chráníte tak zásoby sladké vody, které jsou nezbytné pro zachování přírodních zdrojů pro budoucí generace. Provoz elektráren je velmi nákladný. Nerostné suroviny (uhlí, ropa, zemní plyn), které jsou potřebné k výrobě elektřiny, ubývají a jejich cena roste. • Pečujte o své okolí. Sázejte květiny, keře a stromy v okolí svého domova a školy. Sbírejte odpadky. Vytvoříte příjemné prostředí pro život živočichů, sebe a svých blízkých. • K cestování používejte veřejnou dopravu, kolo nebo choďte pěšky. Ovlivníte tak množství škodlivých látek, které se při spalování benzinu nebo nafty dostávají do ovzduší. • Používejte ekologicky nezávadné čistící prostředky, které nemají nepříznivý vliv na životní prostředí.

LIDSKÉ TĚLO 1. Pozoruj své tělo a zjisti, které části můžeš ohýbat. Vezmi si do ruky menší míček a pevně ho stiskni. Co se stane se svaly na ruce? Dotkni se jich.

Svaly nám umožňují pohyb.

Mozek vysílá různé signály do celého těla.

2. Z jisti, jak rychle ti bije srdce. Udělej dvacet dřepů a znovu si změř tep. Co jsi zjistil/a? Naše tělo je vytvořeno tak, aby nám umožnilo vykonávat různé činnosti. Můžeme plavat, skákat, chodit, smát se... O jeho správné fungování se starají různé části našeho těla.

Srdce pumpuje cévami krev. Při náročnější tělesné činnosti začne bít rychleji.

Když je činnost velmi náročná, zadýcháme se a začneme se potit.

3. Prohlédni si obrázky a přečti si co je důležité k fungování lidského těla..

Potravou tělo získává energii potřebnou k růstu, vývoji a správnému fungování.

V našem těle hrají důležitou roli jak vnitřní orgány, tak i kostra. 9

SMYSLOVÉ ORGÁNY 1. Svět kolem sebe vnímáme pomocí smyslových orgánů. Čicháme, posloucháme, pozorujeme, dotýkáme se a ochutnáváme. Informace získané z okolí posílají smyslové orgány prostřednictvím nervového systému dále do mozku. Mozek informace zpracuje a pošle tělu pokyny, jak má reagovat. Kterým orgánem vnímáš mráz, teplo a bolest? Prohlédni si fotografie a zhodnoť, co je důležité pro správné fungování těchto smyslových orgánů. Dokážeš je spolužákům popsat tak, aby poznali, o jaký smyslový orgán se jedná?

Vůně vnímáme orgánem čichu. To je nos. Co můžeš cítit nosem?

Dotyky vnímáme kůží. Kůže je smyslový orgán hmatu.

Oko je smyslovým orgánem zraku.

Ucho je smyslovým orgánem sluchu.

2. Z náme různé chutě. Některé jsou sladké, jiné slané, hořké nebo kyselé. Co bychom nemohli dělat, kdybychom neměli jazyk?

hořké kyselé slané sladké

Jazyk je orgán vnímající chuť. Jazykem ochutnáváme. Každou částí jazyka vnímáme jiné chutě. 10

Oko je smyslovým orgánem zraku, ucho je orgánem sluchu. Pro co nejpřesnější vnímání našeho okolí je dobré, aby nám fungovaly všechny smyslové orgány. Lidé, kterým nefunguje určitý smyslový orgán, vnímají svět jinak. Nevidomí mají mnohem lépe vyvinutý hmat a sluch. Neslyšící mívají vyvinutější zrak.

ŽIJI ZDRAVĚ 1. Kdy jsi byl/a naposledy nemocný/nemocná? Jaké byly příznaky tvé nemoci?

Při různých zraněních, jako je zlomenina ruky, výron kotníku, vykloubené rameno nebo popálenina, navštívíme lékaře, který se o zranění postará. Při nakažlivých nemocech, jako jsou spála, plané neštovice a zarděnky, musíme zůstat doma, abychom nenakazili své spolužáky.

Když onemocníme, cítíme se špatně. Jsme unavení a všechno nás bolí. Můžeme mít zvýšenou tělesnou teplotu. Je nutné navštívit lékaře. Když jsme nemocní, je důležité, abychom odpočívali a řídili se pokyny lékaře.

Zdravý způsob života dopomáhá k lepšímu zdraví a vývoji. Žít zdravě znamená pečovat o svou osobní hygienu, správně se stravovat, hodně se hýbat a dostatečně odpočívat. Ale přestože se o zdraví staráme, můžeme se občas zranit nebo onemocnět. Když se v těle přemnoží mikroorganismy, onemocníme. Do našeho těla se mohou dostat ústy, nosem nebo prostřednictvím ran. Mikroorganismy není možné vidět pouhým okem.

Antibiot ika jsou léky, kte ré ničí mikroor ganismy .

2. Z jisti, proti kterým nemocem jsi očkovaný/á, a která zranění jsi už utrpěl/a. Které nakažlivé nemoci už jsi měl/a?

Bára se proti některým nemocem preventivně chrání očkováním.

Pavel si po kontaktu se zvířaty vždy umyje ruce. 11

UŽ UMÍME

Zdravým způsobem života a pravidelnou hygienou se vyhneme mnoha nemocem. Některým nemocem můžeme preventivně předejít očkováním.

Když onemocníme, vyhledáme lékařskou pomoc a řídíme se pokyny lékaře.

Občas onemocníme. Příčinou nemoci mohou být i různé infekce způsobené mikroorganismy. Mikroorganismy jsou malé organismy, které nelze vidět pouhým okem. Rozmnožují se přenosem mezi lidmi nebo živočichy.

Všechny vnitřní orgány a všechny další části těla musí správně fungovat.

UČÍME SE

Některými nemocemi onemocníme vícekrát, jinými pouze jednou v životě.

Lidé vnímají svět pěti smysly. Jsou to: čich, sluch, zrak, hmat a chuť.

Lidé vyprodukují spoustu odpadků, o které se musíme postarat. Některé odpadky můžeme znovu použít. Nebezpečné odpadky jsou označeny speciálními symboly.

MOHLO BY TĚ ZAJÍMAT

úzce Čich a chuť jsou . Pokud jste ly propojené smys ímáte ani nachlazení, nevn . chutě ani vůně

Lidé mají rů zně zbarvenou kůži. Barva naší kůže zá visí na tom, jakou barvu kůže měli naši předci. Stejné je to i s barvou vl asů.

h ou Děti mo at léky ov konzum d dohledem o p e pouz osoby. lé ě do sp

Pokud se vám do ucha, nosu nebo oka dostane cizí tělísko, vždy vyhledejte pomoc dospělého.

OBCE 1. Prohlédni si fotografie chýše a dřevěné stavby. Zhodnoť výhody a nevýhody, které se dotýkaly obyvatel těchto příbytků.

Před vznikem obcí se naši předci často stěhovali. Žili v jeskyních anebo v jednoduchých chýších z kamenů, větví a kůží. Když jim začalo docházet jídlo, odešli jinam, kde mohli lovit zvěř anebo sbírat plody, byliny, semena a ořechy. Později se lidé naučili pěstovat různé plodiny (obilí, zeleninu, ovoce, byliny, apod.) a chovat zvířata (kozy, ovce, krávy, prasata, slepice, apod.), které hlídali ochočení psi.

Lidé se začali trvale usazovat na jednom místě. Stavěli si jednoduché chalupy a stavby ze dřeva, slámy, později z cihel a kamenů. Začali tak vznikat první osady, sídla, vesnice, města a velkoměsta. Často se budovali v blízkosti vody (řeky, jezera, rybníky, potoky, apod.), která je nezbytná pro život lidí, zvířat i rostlin.

2. V dnešní době označujeme města a vesnice jednotným názvem - obce. Vyjmenuj, která města jsou poblíž vaší obce.

V Plzni žije několik desítek tisíc obyvatel.

Praha je město s více jak miliónem obyvatel.

Město je hustě osídlená a zastavěná obec. Známe menší a větší města. Obyvatelé měst se nazývají měšťané. Ve městech většinou chybí dostatek plochy pro stavbu domů, proto se stavby staví do výšky, vznikají tak několikapatrové domy (dnes tzv. paneláky, mrakodrapy). Město je protkáno sítí ulic, na kterých je zpravidla rušný provoz. Města mají jedno nebo několik náměstí, kde se nacházejí různé obchody nebo tržnice. Lidé ve městech obvykle žijí v bytech. Ve městě je mnoho institucí – školy, muzea, pošty, polikliniky, knihovny, banky, růžné úřady, pojišťovny apod. 6

3. P odívej se na fotografie a porovnej život na vesnici a ve městě. Kde bys raději žil/a a proč?

Ratenice

Ostrava

Vesnice jsou menší než města. Obyvatelé vesnic se nazývají vesničané. Vesničané často dojíždí za prací do okolních měst, někteří se živí farmařením (pěstováním ovoce a zeleniny, chovem dobytka, apod.). Lidé na vesnicích žijí obvykle v rodinných domech se zahradou, o kterou se starají ve volném čase. Každá vesnice má zpravidla náves, kde se lidé schází při příležitosti různých oslav (posvícení, pouť, apod.), kostel nebo kapličku. Některé větší vesnice mají školu a poštu. Život na vesnici byl kdysi velmi odlišný od života ve městě. Dnes se rozdíly mezi životem na vesnici a ve městě stírají/zmenšují.

Zajímavé inform ace o městě nebo vesnici (nap ř. vý voj a historie obce, spor tovní a kulturní aktivity obce, služby poskytov ané občanům aj.) na leznete na webov ých stránk ách obce.

Podívej se na webové stránky obce, ve které bydlíš. Vyber jednu nebo více zajímavých informací a prezentuj před svými spolužáky.

DOMÁCÍ KRAJINA 1. Krajina v Čechách a na Moravě je velmi rozmanitá: některé části jsou hornaté, jiné kopcovité, další rovinaté. Některé jsou pokryty lesem, jiné jsou plné polí, luk... Prohlédni si fotografie. Řekni, jaká je krajina, kde žiješ ty.

Praha vznikla u břehů řeky Vltavy.

Pec pod Sněžkou leží v Krkonoších u řeky Úpy.

Obce vznikaly často na rovinách. Pardubice se rozkládají v Polabské nížině.

Karlovy Vary se nacházejí blízko zalesněné oblasti CHKO Slavkovský les.

2. Řekni, čím se živí lidé u vás. Jak se mění tvá domácí krajina? Lidé si přizpůsobují krajinu, ve které žijí. Postaví v ní domy, nové silnice, železniční trať, mosty, kolem luk postaví ploty, zorají pole... Život lidí se v různých krajinách mírně liší. Proto se například lidé, kteří žijí v horách, často věnují turismu a poskytují lidem služby (restaurace, hotely, penziony, apod.). V kopcovité krajině lidé vysázeli na slunečných stráních vinnou révu a zabývají se pěstováním vína. Vinohrad a chata se sklípkem v Moravském Žižkově. 8

ORIENTACE 1. Prohlédni si obrázky a řekni, co znamenají značky na mapě.

N – Nor th S – se ver S – Sou th J – ji h E – Eas t V – v ýchod W – We st Z – z ápad

Orientovat se znamená vyznat se v okolí. To znamená, že musíme umět určit, kde jsme a kam jdeme podle světových stran a objektů v krajině. Je důležité, abychom pozorně sledovali své okolí. Z vrcholu kopců dohlédneme dále a vidíme toho více. Ale výhled nám může ztěžovat mlha, déšť nebo tma. Rozlišujeme čtyři hlavní světové strany – východ, západ, sever a jih. Slunce vychází vždy na východě a zapadá na západě. Mapy jsou vyrobené tak, že je sever vždy nahoře, jih dole, východ na pravé straně a západ na levé straně mapy. Neznamená to však, že západ je vždy po naší levé ruce. Mapu musíme nejdříve zorientovat podle světových stran, např. podle kompasu.

2. Prohlédni si fotografii. Jak se přístroj nazývá? K čemu se používá? Orientovat se můžeme podle kompasu nebo podle mapy. Kompas je zařízení, pomocí něhož určujeme světové strany. Kompas má magnetickou střelku, která ukazuje vždy na sever. Podle kompasu se můžeme orientovat ve dne i v noci.

Polož si kompas vodorovně do dlaně a něko likrát ho otoč různými sm ěr y. Vždy počkej, až se střelka ustálí. Kter ým sm ěrem střelka ukazuje? Co zjistíš? Urči světové stra ny ve třídě a před školou. Zj isti, co se děje východně od tebe.

OD PLÁNKU K MAPĚ 1. Prohlédni si různé typy map. Zjisti, co znázorňují.

Mapa Evropy

Srážková mapa

Satelitní snímek Jažlovic.

Turistická mapa Moravskoslezských Beskyd.

Dříve cestovatelé zjišťovali správný směr cesty do cíle tak, že se ptali lidí kolem cest. Občas jim někdo cestu i nakreslil, neboli načrtnul. Náčrty začínaly být čím dál přesnější a tak začaly vznikat první mapy. Mapa je zmenšené a zjednodušené znázornění zemského povrchu, jako bychom se na něj dívali ze shora dolů. Známe různé typy map. Mapy vyrábějí lidé - kartografové pomocí leteckých snímků, satelitních snímků a počítače.

2. N asbírej různé typy map. Řekni, co znázorňují. Na mapě České republiky najdi svou obec. Pro správné porozumění mapám musíme nejprve znát význam všech symbolů, které na nich jsou. Význam symbolů zjistíme v legendě, která je součástí každé mapy. Měřítko, které je na mapě také označeno, nám řekne, kolikrát je vzdálenost na mapě zmenšená s ohledem na vzdálenost ve skutečnosti. Knihu, v níž jsou všechny mapy, nazýváme atlas. Na internetu můžeme najít různé interaktivní mapy, satelitní snímky... 10

NÁŠ MALÝ PROJEKT PLÁN OKOLÍ ŠKOLY Vytvořte si pokud možno co nejpřesnější plánek místa, kde se nachází vaše škola. Jak velký plán uděláte, bude záležet na vašich možnostech a dovednostech. Můžete pracovat jednotlivě, ve dvojicích nebo ve skupině.

K výrobě plánu budete potřebovat: kompas, tužku a papír, poznámkový sešit a pastelky.

Postup: 1. Nejprve si dobře prohlédněte místo, kde sídlí vaše škola. Do pomocného sešitu si dělejte poznámky, nákresy a popisky. 2. Postavte se před budovu školy a s pomocí kompasu se zorientujte. Kam ukazuje střelka kompasu, tam je sever. Na jaký objekt střelka ukazuje? Je to sousední dům, strom, louka, vaše škola nebo kopec? Udělejte si do sešitu jednoduchou směrovou růžici a své poznatky zapište k odpovídající světové straně. 3. Když stojíte čelem k severu, podívejte se doprava (východ) a zapište, co vidíte. Totéž opakujte na levou stranu (západ). Když se otočíte čelem vzad, budete se dívat na jih. Opět si udělejte poznámky. 4. Na základě svých poznámek vytvořte podrobný plán okolí vaší školy. Můžete používat pastelky a popisky. 5. Své plánky ve třídě prezentujte, vystavte a zhodnoťte.

• Diskutujte ve třídě o možnostech zlepšení prostředí v okolí vaší školy (více zeleně, hřiště, bezpečnější přechody pro chodce, více chodníků, zpevnění parkoviště, apod.). Co by se vám v okolí školy líbilo? Vaše nápady sepište. Jak takové změny k lepšímu můžete dosáhnout? • Některé změny můžete provést sami se souhlasem ředitele/ředitelky školy (uklidit okolí školy, upravit záhonky, zasadit květiny. Jiné musí odsouhlasit starosta/starostka obce (rozšíření parkoviště před budovou školy, nové značení pro chodce, výstavba hřiště, apod.) • J akým způsobem můžete pana ředitele/paní ředitelku nebo pana starostu/paní starostku seznámit s vašimi návrhy změn? (osobní schůzka, dopis, prezentace vlastních projektů, apod.)

UŽ UMÍME

Život ve městě je odlišný od života na vesnici. Ale obyvatelé měst i vesnic k životu potřebují služby různých institucí jako je škola, banka, pošta, nemocnice...

Město je hustě osídlené, jeho obyvatelé se nazývají měšťané. Obyvatelé vesnic se nazývají vesničané. Vesnice jsou menší než města.

ZIMA

V přírodě se můžeme orientovat pomocí kompasu, mapy, Slunce... Známe čtyři hlavní světové strany – sever, jih, východ, západ.

Známe různé typy obcí.

Česká republika je země s různými krajinami. Lidé svými zásahy krajinu mění.

MOHLO BY TĚ ZAJÍMAT...

v Písku je Kamenný most ovaným mostem nejstarším doch osťuje řeku v Čechách a přem ě se most ln Otavu. Neoficiá to podle a jmenuje Jelení, že jméno á, pověsti, která řík podle no mostu bylo urče j přejde na ně es pr vního, kdo př ím chodcem se druhý břeh. Pr vn vyběhl z blízkých stal jelen, kter ý es most lesů, a tak je dn dle něho. pojmenován po

Karlův most je nejstarší st ojící most přes ře ku Vltavu v Praze a druhý nejs tarší dochova ný most v Česk é republice. Přes tento m ost důležitá obch vedla odní cesta, tzv. královská. P raha se i dík y tomuto most u stala důle žitou evropskou o bchodní ste zkou.

Mosty rozlišujeme podle toho, z jakého jsou materiálu, např. mosty dřevěné, kamenné, ocelové, betonové… Mosty můžeme rozdělit také podle jejich účelu, kterému slouží, např. mosty železniční, silniční nebo lávky pro chodce a cyklisty.

OSOBNÍ ROZPOČET 1. Přečti si text pod tabulkou Tomášových příjmů a výdajů. Poté odpověz na otázky. a) K olik zbude Tomášovi měsíčně peněz? b) Co s nimi podle Tvého názoru Tomáš může udělat? Svou odpověď zdůvodni. c) Proč je důležité, aby Tomášovy příjmy byly vyšší než jeho výdaje?

Tomášovy příjmy za měsíc

Tomášovy výdaje za měsíc

Kapesné od rodičů za měsíc 600,-

Příspěvek na telefon

150,-

Kapesné od babičky

Kino a zábava

300,-

Pizza

120,-

Celkem

570,-

Celkem

200,- 800,-

Tomáš žije v jedné domácnosti se svými rodiči, starší sestrou a babičkou. Od rodičů dostává 600,- Kč měsíční kapesné. Od babičky dostane jednou za měsíc 200,- Kč. Jednou měsíčně přispívá rodičům na svůj mobilní telefon 120,- Kč, za kino a zábavu utratí měsíčně 300,- Kč. Jednou za měsíc si zajde na pizzu, která ho stojí 120,- Kč. Tomášovy příjmy a výdaje tvoří v tabulce jeho osobní rozpočet. Rozpočtem nazýváme přehled příjmů a výdajů za určité období. V případě Tomáše je to osobní rozpočet na jeden měsíc.

2. T omášův osobní rozpočet je omezený. Nemůže si koupit vše, co by si přál. Pokud by si chtěl například koupit nový mobilní telefon za 6 000,- Kč, ze svého měsíčního kapesného si ho nepořídí. Spočítej, za jak dlouho ušetří Tomáš na nový mobilní telefon, pokud každý měsíc ušetří 230,- Kč. Jak může Tomáš získat další finanční prostředky na nákup nového mobilního telefonu?

Lidé jsou odměňováni za svou práci penězi, které jsou jejich příjmem. Každý z nás má nějaké příjmy a výdaje.

Během života lidé kupují a spotřebovávají různé druhy zboží (oblečení, jídlo, elektronika…) a platí za služby (lékař, kadeřnice, opravář …). To jsou jejich výdaje.

Sestav si svůj osobní rozpočet a zjisti své měsíční příjmy a výdaje.

RODINNÝ ROZPOČET 1. Prohlédni si obrázek Tomášových rodičů, sestry a babičky, kteří žijí v jedné domácnosti, a přečti si informace o jejich rodinném rozpočtu

tatínek - podnikatel

dcera - vysokoškolská studentka

maminka - zdravotní sestra

babička - v důchodu

Při provozu domácnosti vznikají v Tomášově rodině výdaje – na stravování, bydlení, osvětlení, oblečení, zábavu, vzdělávání, cestování, sport…. Některé výdaje se pravidelně opakují (nájem, poplatky za elektriku…), jiné jsou jednorázové (oprava auta, nákup žehličky ….). Tomášova rodina má i své příjmy. Mezi nejdůležitější příjmy patří odměny za práci, kterou členové domácnosti vykonávají. Tomášova maminka pracuje jako zdravotní sestra v zubní ordinaci a příjem získává od svého zaměstnavatele. Tomášův tatínek je podnikatel, má svou vlastní firmu. Příjem získává ze svého podnikání. Tomášově babičce je 68 let a pobírá důchod, který jí vyplácí stát.

2. Ř ekni, kdo je ve vaší rodině zaměstnán ve firmě a kdo podniká. Jaké jsou vaše rodinné výdaje? Zeptej se rodičů, za co v domácnosti vydávají peníze. Rozděl tyto výdaje na pravidelně se opakující a jednorázové.

Jaké zbo ží služby n nebo abízí lid é na obrá zcích? Vymysle te firem, ve názv y k tito lidé ter ých podnika jí.

Všichni tito lidé mohou být zaměstnanci, ale i podnikatelé. Pokud někdo podniká, má zpravidla svou vlastní firmu, za kterou zodpovídá a stará se o ni. Každá firma má své jméno, svého majitele a místo, kde svou činnost provádí. 7

NAŠE ZÁJMY, POTŘEBY A VÝDAJE 1. Prohlédni si obrázky a zjisti, jaké mají členové Tomášovy rodiny zájmy. Které zájmy budou znamenat vyšší výdaje a které nižší? Maminka

Tatínek

Tomáš

Lenka

Babička

Každý člen domácnosti má své určité záliby, zájmy a potřeby. Potřebou je něco, co člověk vyžaduje ke svému spokojenému životu (spánek, jídlo, tekutiny, rodinu, přátele…). Některé potřeby lidí jsou stejné (jíst, spát, pít…) jiné se liší (sledovat film, číst knihu, hrát fotbal…). Každý člověk může mít jiné potřeby a zájmy, které se vyvíjí a mění s věkem. Potřeby a zájmy členů rodiny mají vliv na výdaje z rodinného rozpočtu.

2. T omáš by si přál k narozeninám velký zahradní bazén, rád plave. Cena bazénu a jeho údržba je pro Tomášovu rodinu ale příliš vysoká. Jak bys vyřešil/a tuto situaci?

Některé zboží a služby, které si lidé chtějí pořídit, přesahují jejich příjmy. Na vybrané zboží nebo službu si lidé mohou půjčit peníze z banky. Jedná se o půjčku, která musí být vždy za určitý poplatek vrácena bance zpět. 8

Vytvoř myšlenkovou mapu svých zájmů a zálib. Porovnej je se svými spolužáky. V čem se liší? V čem jsou stejné? Zhodnoť, které potřeby jsou dražší a které levnější.

NÁŠ MALÝ PROJEKT MŮJ ROZPOČET Vytvořte si osobní bankovky, kterými můžete doma platit za služby a zboží, které v domácnosti používáte. • Vystřihněte si prázdné bankovky z pracovního sešitu a označte je hodnotami 2 x 20,-, 2 x 50,- a 2 x 100,-. Bankovky vybavte nezbytnými ochrannými prvky, které si sami vymyslíte. • Pokud si budete chtít vyrobit více bankovek, okopírujte si jich více. • Vlastní bankovky předejte rodičům a zahrajte si s nimi o víkendu následující hru.

Pravidla hry: Domluvte se s rodiči, jakou hodnotu bude mít vaše výpomoc v domácnosti a jaké výdaje jsou spojený s vaším životem v domácnosti, ve které žijete. Sestavte si např. následující přehled: Příjmy Vynesení odpadkového koše 20,Vysátí koberců 50,Umytí koupelny 50,Utření prachu v celém domě/bytě 100,Výdaje snídaně a svačina oběd používání počítače na 1 h sladkosti a cukrovinky

50,100,20,20,-

Váš seznam se může lišit. Vymyslete co nejvíce možných příjmů a výdajů, které můžete uplatnit ve vaší domácnosti. Po víkendu zhodnoťte svůj rozpočet. Jaké byly vaše příjmy za víkend a jak vysoké byly vaše výdaje?

Bylo jednoduché peníze vydělávat? Co ses naučil/a při této hře?

UŽ UMÍME

Některé potřeby lidí jsou stejné (jídlo, spánek, pití) jiné se liší (zájmy a záliby).

Přehled výdajů a příjmu za určité období nazýváme rozpočet. Rozpočet můžeme sestavit pro sebe, domácnost, firmu nebo stát.

UČÍME SE Pokud lidé nemají dostatek peněz na své potřeby a zájmy, mohou si peníze půjčit např. v bance. Těmto penězům říkáme půjčka. Půjčku lidé musí vrátit bance za určitý poplatek.

Každý člověk má nějaké příjmy a výdaje. Za práci jdou lidé odměňováni penězi, které tvoří jejich příjem. Lidé nakupují zboží a platí za služby. To jsou jejich výdaje.

Při provozu každé rodiny vznikají výdaje. Výdaje rodiny jsou ovlivněny potřebami a zájmy členů rodiny.

MOHLO BY TĚ ZAJÍMAT

má své Každá bankovka oti zfalšování, pr ochranné pr vky zapracovaný padělání. Např. k, vodotisk, ochranný prouže apod. ek číslování bankov bankovku ou Prohlédni si česk najdi a y jakékoliv hodnot pr vky. né an některé její ochr

Nejstarší min ce „duhovk y“ razili na úze mí České republiky K eltové. Podle pověsti se jí m říká duho vky proto, že se nacházejí prá vě tam, kde se po dešti dotk ne duha země.

ávných se od d h íc c in rňovat Na m li znázo a h c e n dob vníci ní pano v ýznam teří čeští i. K ěni a vládc znázorn u o js i íc ? panovn ovkách ch bank ý k s e č na

Numismatika je věda, která se zabývá historickým vývojem mincí a bankovek. Podoba bankovek a mincí se v průběhu let mění. Zeptej se rodičů nebo prarodičů, zda mají doma schované některé staré české mince a bankovky. S jejich souhlasem je můžeš přinést ukázat svým spolužákům.

POHYB 1. Prohlédni si fotografii a přečti si informace k ní. Tělesa se přemisťují – pohybují se pomocí sil, které na ně působí. I lidé a zvířata se pohybují. Fotbalový míč se na hřišti přesune, protože do něj fotbalista kopne. Působí na něj i síla vycházející ze svalů nohy. Větrník se začne točit, protože na něj působí síla větru. Jablko spadne ze stromu, protože na něj působí zemská přitažlivost. Tělesa se přemisťují

2. T ělesa se pohybují různými způsoby. Prohlédni si fotografii a řekni, co vše se dá dělat s míčem. Pohyb předmětů můžeme ovlivnit. Pokud tenista raketou silně odpálí míček, který letí proti němu, změní jeho směr pohybu i rychlost. Naplňte společně se spolužáky krabici učebnicemi a knihami a postavte ji doprostřed třídy. Přemýšlejte a zkuste, kolika různými způsoby ji můžete přemístit.

3. P rohlédni si fotografie a odpověz na následující otázku. Změní se pohyb autíčka na nakloněné rovině, pokud změníš sklon roviny, váhu autíčka nebo když zvětšíš plochu autíčka? Při pokusech změň vždy pouze jednu vlastnost. Zjištění zapiš do pracovního sešitu.

4. P odívej se na fotografie a přečti si, jak se dá pohyb přenášet z tělesa na jiné těleso. Tedy když jedno těleso svým pohybem ovlivní i pohyb dalších těles.

Otáčením pedálu okolo řetězu uvedeme do pohybu celé kolo.

Když zatočíme jedním ozubeným kolečkem, začnou se točit všechna ozubená kolečka.

Sestav pomocí stavebnice řadu ozubených koleček tak, aby se otáčela všechna najednou.

5. V yrob si vrtulku z papíru a loďky různých tvarů a uspořádej závody. Vyzkoušej, jak bude klouzat bota s drsnou podrážkou po parketách a jak po asfaltu. Přesnější návody a postupy k provádění pokusů najdeš v příloze pracovního sešitu.

Všimněte si, že tělesa se v různém prostředí pohybují různě. Ve vodě, která ti sahá po kolena, se ti bude běhat hůře než na trávě. Autíčko bude jezdit mnohem lépe doma po parketách než venku na písku.

Živé organismy, které žijí ve vodě nebo ve vzduchu, se musely přizpůsobit tak, aby se ve svém prostředí mohli bez problémů pohybovat. Proto mají ptáci křídla a ryby ploutve. 7

JEVY POČASÍ A SRÁŽKY 1. Počasí se mění. Může být oblačno, deštivo, větrno, slunečno... K jevům počasí řadíme vítr, mraky, mlhu a různé druhy srážek. Změny počasí, které pozorujeme, můžeme změřit. Víš, jak se nazývá přístroj na měření teploty?

Když padá déšť, říkáme, že je deštivé počasí. Můžeme změřit množství srážek, teplotu vzduchu, rychlost a směr větru.

Když jsou na nebi mraky, říkáme, že je oblačno. Vývoj oblačnosti se dá, stejně jako jiné jevy počasí, pozorovat.

Jaké je dnes počasí ve tvé obci a jaké jevy počasí můžeš pozorovat? Měř celý týden ve stejný čas teplotu vzduchu. Vyrob si tabulku a graficky znázorni údaje.

2. P rohlédni si fotografie a přečti si informace s nimi spojené. Už víš, co jsou to srážky a jak vznikají?

Mraky se skládají z kapek nebo ledových krystalů. Když začnou být kapky příliš těžké, začnou padat na zem formou deště. Pokud je vzduch dostatečně studený, voda zmrzne. Malé kousky ledu padají na zem jako sněhové vločky. Rozlišujeme různé druhy srážek. Známe sníh, déšť, kroupy, mrznoucí déšť... Některé druhy srážek vznikají u země (námraza, jinovatka, rosa). 8

NÁŠ MALÝ PROJEKT SRÁŽKOMĚR Jevy počasí můžeme měřit různými pomůckami. K měření srážek používáme srážkoměr. Srážkoměr je zařízení k měření množství srážek. Zachytává srážky do trychtýře, odkud přitečou do uzavřené nádoby. Množství srážek měříme většinou v milimetrech. Vy jej budete měřit v centimetrech.

Budeš potřebovat: • • • •

nůžky, lihovou fixu, PET lahev, pravítko.

Vyrob srážkoměr podle postupu na obrázcích. Hotový srážkoměr odnes ven a najdi takové místo, nad kterým není žádný strom ani střecha. Až bude pršet, tak sleduj, kolik deště naprší za dobu, kterou si sám určíš. Na srážkoměru si přečteš, kolik centimetrů srážek spadlo. Každý den ve stejný čas zaznamenávej množství srážek během vyučování a vytvoř sloupcový graf, jako to udělali žáci 3. A. Znázorni v něm údaje za týden měření. 7 LEGENDA MNOŽSTVÍ SRÁŽEK

MNOŽSTVÍ SRÁŽEK V cm

6 5 4 3 2 1 0

Ůt

Čt

Pá

DEN MĚŘENÍ

Výsledky měření máš zapsané. Teď ještě odpověz na následující otázky. 1. Který den v týdnu spadlo nejvíce srážek? 2. Spadlo v pondělí a v pátek stejné množství srážek? 3. Kolik cm srážek spadlo ve čtvrtek? 4. Který den v týdnu nepršelo? 9

LÁTKY A JEJICH VLASTNOSTI 1. Prohlédni si fotografie. Dokážeš vysvětlit, co se stalo?

Světlo způsobuje blednutí barvy.

Z mléka se na vzduchu stane syrovátka (zhoustne a zkysne).

V našem okolí neustále dochází k různým změnám. Střídají se roční období, mění se počasí. Občas je teplota vzduchu vysoká a přesahuje 30 stupňů Celsia, jindy je nízká a spadne pod 0 stupňů. Může sněžit nebo pršet. Sluneční světlo, teplota, vzduch a voda způsobují různé změny látek. Existují továrny, kde změn látek využívají a vyrábějí z nich nové výrobky. Staré železo roztaví a vyrobí z něj nové věci, například trubky, hřebíky, mříže atd.

Hřebíky ve vodě zreznou.

Polož na okenní parapet čerstvou křížalu a plastov ý kelímek . Pozoru j je 14 dn í. Co se stane?

2. N ěkteré látky mají nebezpečné vlastnosti, které škodí okolí a živým organismům. Takové vlastnosti musí být označeny odpovídajícími symboly. Už jsi tyto symboly někde viděl/a? Kde to bylo? Zjisti význam ostatních symbolů, které upozorňují na nebezpečné vlastnosti látek.

Žíravina

Výbušné

Co znamená slovo ŽÍRAVINA?

Vznětlivé

VZDUCH A JEHO VLASTNOSTI 1. Prohlédni si fotografie a přečti si následující text.

Vzduch, kterým jsme naplnili balónek, získal tvar balónku.

Vzduch můžeme stlačovat.

Vzduch je všude kolem nás, přestože ho nevidíme. Čistý vzduch je bezbarvý. Vzduch, který nás obklopuje, obsahuje i vodu, pevné částečky a jiné látky, které vnímáme čichem. Vzduch nemá žádný tvar. Teplý vzduch stoupá, studený vzduch klesá.

2. V ytvoř z papíru spirálu, jako vidíš na fotografii. Pomůže ti nákres. Hotovou spirálu postav nad topení. Pozoruj, co se s ní stane. Proč?

Spirála

3. Prohlédni si fotografie. Řekni, pro koho je důležitý kyslík.

Rostliny potřebují kyslík.

Zvířata přijímají kyslík ze vzduchu prostřednictvím plic. 11

VODA A JEJÍ VLASTNOSTI 1. Podívej se na obrázek a popiš, co vidíš. Slunce udržuje vodu na naší planetě v neustálém pohybu. Voda putuje ve svém koloběhu od nepaměti a stále obnovuje sebe sama. Vodu, kterou pijeme, je tak stará, že v ní mohli plavat dinosauři. Slunce je motor koloběhu vody.

Aby se mohla voda odpařovat, je závislá na větru, teplotě a vlhkosti vzduchu. Při odpařování vody dochází k ochlazování. To můžeme pocítit i na vlastním těle, když po plavání vylezeme z vody.

Olízni si čis ukazová t ý ček a dr ž ho vzhůru n a vzduch u, nejlépe ven větru. Za ku, proti chvíli se strana u kazováč ku, kter ý je po ochlazov větru, začne at. Víš p roč?

2. Č ím větší plocha, tím větší množství vody se z ní odpařuje. Proto se více vody odpařuje z oceánů a moří než z řek. Množství odpařené vody z moří je ohromné. Řekni, jak se vypařená voda vrací zpět do moří. Z Černého moře se každý rok odpaří vodní vrstva o hloubce 1,3 metru. To odpovídá hmotnosti 1 300 kg vody na metr krychlový. Jedná se o ohromnou hmotnost vody, která je každoročně odpařena.

NÁŠ MALÝ PROJEKT ZAHŘÍVÁNÍ MĚNÍ VLASTNOSTI LÁTEK Důležité: Projekt provádějte společně s učitelem/učitelkou. Pokud zahříváme led, začne tát. Při zahřívání se mění vlastnosti látek.

Výzkumné otázky: Které vlastnosti látek se při zahřívání mění? Začnou se vlastnosti všech látek měnit při stejné teplotě?

Co budete pozorovat: Při jaké teplotě začne docházet ke změnám? K jakým změnám dojde u jednotlivých látek?

Potřebujete: • • • • • •

elektrický vařič, tři nádoby (hrnce) na vaření, teploměr, utěrku nebo kuchyňské chňapky na ochranu rukou, vařečku, tabulku čokolády, cukr a vodu.

Postup: Připravte si pracovní místo a pokryjte ho ochranným papírem. Vložte do nádoby látku, kterou chcete pozorovat. Pak nádobu postavte na elektrický vařič, zapněte ho a pozorujte, co se s látkou děje. Když zpozorujete změnu stavu látky, zapište si, jak se látka změnila. Při pokusu s čokoládou a vodou opatrně teploměrem změřte teplotu látky, když začne docházet ke změně. Buďte při práci opatrní, abyste se nespálili. Po ukončení práce po sobě ukliďte.

Závěr: Co jsi zjistil/a? Jakých změn sis všiml/a u čokolády? Jakých změn sis všiml/a u cukru a vody? Došlo ke všem změnám při stejné teplotě?

UŽ UMÍME

Tělesa se pohybují díky silám, které na ně působí. Rychlost a směr pohybu můžeme měnit. Tělesa se pohybují různě v různém prostředí a na různém povrchu.

Jevy počasí můžeme pozorovat a měřit. Měříme množství srážek, teplotu vzduchu, rychlost a směr větru. Počasí může být slunečné, oblačné, deštivé...

UČÍME SE

Látky mají různé vlastnosti. Některé vlastnosti látek jsou nebezpečné a škodí všem živým organismům a okolí. Tyto vlastnosti jsou označeny smluvenými symboly.

Známe různé jevy počasí – vítr, mraky, mlhu a různé srážky. Mezi srážky řadíme sníh, déšť, kroupy...

Vzduch, sluneční světlo a voda působí na změny vlastností látek. Také zahřívání mění vlastnosti látek.

MOHLO BY TĚ ZAJÍMAT

lejším Nejr ych ským m pard. suchoze m je ge až e h ic č o živ sti je r ychlo Dosahu . 95 km/h

Vynález ko z nejv ýz la je jedním namnějš ích lidských v ynález ů, protože ná se r ychle m umožnil ji pohyb ovat.

em Kroupy jsou druh latých ku ě srážek ve form jí ka ni Vz kousků ledu. h íc v teplých ročn kových obdobích v bouř n mracích. Jede , kter ý z největších kusů , byl m ze kdy spadl na n. ou velký jako mel

Vlastnosti látek se mění. Muzikanti musí na koncertech často ladit struny, protože se kvůli silným světlům zahřejí a roztáhnou, takže pak nástroje nejsou správně naladěné.