Lili a vili 3 pracovní čítanka 1 díl ukázka evaluace by Klettcz

VZPOMÍNKY NA PRÁZDNINY 1. Přečti si rozhovor mezi Lucianem a Emou. Zjisti, zda Lucian dodržel slovo a byl o prázdninách i s Emou.

Ema: „Není dne, abych si nevzpomněla na prázdniny.“ Lucian: „Proč? Co na nich bylo tak nezapomenutelného?“ Ema: „Co? Jsi blázen! Skoro všechno! Třeba to, jak tvému taťkovi málem uplavaly plavky, nebo jak mu ta malá opička málem sebrala kšiltovku z hlavy!“ Lucian: „Tak to jo, na to se fakt nedá zapomenout! Nebo jak mamka vyváděl v lanovém centru, co?! Když to tak vezmu, tak jsme docela pěkně vydařená rodinka!“ Ema: „Bylo to fajn! Alespoň jste byli spolu! Jsme ráda, že jsem mohla být s Vámi, bylo to fajn!“ Lucian: „A jak Vaši? Pojedete ještě někam?“ Ema: „Snad jo, vždyť víš, jak je na tom mamka s prací, ale slíbila to, tak snad jo!“ Lucian: „Neboj, všechno si vynahradíte, uvidíš?! Nezáleží na tom, kdy budete spolu, ale že budete spolu! Pak mi budeš vyprávět!“ Ema: „Hmmm, asi máš pravdu, ale všichni vždycky vyprávějí ve škole, co bylo o prázdninách, kde všude byli a já nic! Mamka musí být většinou v práci. Je mi to líto! Lucian: „Tak hlavně letos nevyprávěj o tom, kdo málem ztratil plavky a kdo visel na laně jak přezrálá hruška. To by zase mrzelo mě!“ ✔ Proč se většinou Ema na začátku školního roku necítí ve škole dobře? Míváš někdy podobné pocity? ✔ Proč myslíš, že nechtěl Lucian, aby se Ema ve škole zmínila o jejich společných zážitcích? ✔ Co hezkého udělal Lucian pro Emu? Myslíš si, že o tom někdo ve škole ví? Zdůvodni své tvrzení.

1. Pomocí obrázků urči, kde všude Ema s Lucianem byla. Označ obrázek, kde se mohlo líbit oběma. Zdůvodni svou volbu. Byl/a jsi na podobném místě i TY?

2. Nakresli nebo napiš (případně vystřihni a nalep obrázek), kde by se jim ještě mohlo líbit.

1. Čti příběh po jednotlivých částech a odpověz vždy na otázky. Zjisti, o kom příběh je a kde se odehrává.

Lovíme raky Astrid Lindgrenová Daleko v lese je jezero, které se jmenuje Nocken. V Nockenu se nedá koupat, protože je na dně moc bahna. Ale je tam možno lovit raky. S lovem raků se může začít až v srpnu. Ten den, kdy to začíná, je skoro tak zábavný jako Štědrý den. Protože to smíme všechny my děti z Bullerbynu, kromě Kerstin samozřejmě, jít s tatínkem a se strýčkem Nilsem a se strýčkem Erikem k Nockenu. Navečer rozložíme sítě a pak postavíme v lese boudy a spíme tam i přes noc. Vstaneme druhý den časně ráno a vybíráme sítě. To je nejzábavnější ze všeho – že můžeme spát v noci v lese. ✔ O kom příběh vypráví? Z čeho tak můžeme usuzovat? ✔ Kde se příběh odehrává? ✔ Co může být zábavného na spaní v lese? ✔ Můžeme v lese kdekoliv postavit třeba stan a přenocovat do druhého dne? Myslíš si, že postavy v příběhu nocovali v lese pod širým nebem nebo si postavili nějaký přístřešek? Zdůvodni. ✔ Pokračuj ve čtení a zjisti, jak postupovali při stavbě svých přístřešků. Jakmile jsme přišli k jezeru, běželi jsme se podívat, jestli zbylo něco z bud, které jsme postavili vloni. Ale bylo tam jen zvadlé jalovčí a jiné zbytky, které jsme hned odklidili. Britta a Anna a já máme svou boudu pod velikým smrkem. Větve mu visí skoro až k zemi. Tatínek a strýček Erik nám nasekají jalovčí, které naklademe kolem smrku, takže zůstane na jednom místě vchod a tím lezeme dovnitř i ven. Pak si rozložíme na zemi smrčí, na kterém budeme spát. Když jsme byly s naší boudou hotovy, šly jsme se podívat na Bukovskou. Mají ji vždycky v skalní rozsedlině, přes kterou nakladou větve a smrčí, takže je z toho jakoby střecha. A pak samozřejmě taky smrčí, na kterém spí.

„To by byla krása, kdyby měl v týhle boudě člověk pokoj od holek,“ řekl Lasse, když jsme přišly. A Bosse a Olle hned taky řekli, že by to byla krása, mít pokoj od holek. „Pro nás a za nás,“ řekla Britta. „Naštěstí máme o moc lepší boudu, než je tahle ubohá chajda.“ Tu se Lasse a Bosse a Olle smáli a říkali, že jsme chudinky a že nemáme ani potuchy o tom, jak se stavějí boudy. Než jsme si stačily vymyslet něco ošklivého, co bychom odpověděly, volal na nás strýček Nils, že musíme pomoct s račími síťkami. ✔ Co všechno potřebovali ke stavbě? Co udělali jako první? ✔ Jak postupovali v práci? ✔ Kdo jako první vyprovokoval dohady mezi dětmi? Čím to bylo? Bylo jeho chování správné? ✔ Pokračuj dál ve čtení a zjisti, zdali se k sobě již začaly děti chovat hezky. Seděli jsme na kameni u jezera a spravovali jsme síťky šňůrkami a povídali a dělali legraci. Slunce už pomalu zapadalo a kolem jezera bylo tak krásně a ticho. Samozřejmě když jsme si zrovna nepovídali. Strýček Erik vyléval vodu z obou starých pramic, které měli na Nockenu. Bylo v nich hodně vody. Strýček Nils s tatínkem dávali do sítěk vnadidlo. Když bylo všechno hotovo, jeli jsme s pramicemi podle břehů a kladli jsme síťky do vody. Máme už svá místa, kam klademe síťky každý rok. Když se setmělo, rozdělal tatínek na kameni u břehu oheň, jako to dělá vždycky. My jsme seděli kolem, vyndali jsme termosky s horkou čokoládou, pili jsme a jedli k tomu obložené chlebíčky. A oheň svítil na vodu, takže to vypadalo, jako by hořelo taky v jezeře. Kolem v lese byla tma tmoucí a úplně ticho. A Lasse najednou řekl: „Slyším, jak se tady kolem v lese štrachá hejkal.“ Anna a já jsme se moc vyděsily. Ale Anna řekla: „Pf, hejkalové přece nejsou.“ Ale přesto jsme stále poslouchaly, jestli neuslyšíme nějaké hejkaly, jak se plíží kolem ve tmě. Ale žádné jsme neslyšely a to jsme Bassovi také řekly. „To se ví, že je není slyšet, protože mají hrozně chlupaté nohy,“ řekl Lasse. „Tichounce se plížej a – tamhle stojej na kraji lesa a koukaj na nás.“ „To není pravda,“ řekla jsem a přisedla jsem si trochu blíž k Anně. „Ba jo,“řekl Lasse. „V lese je plno hejkalů, a právě teď na nás vyvalujou oči. Ale netroufají si přijít až sem, protože se bojej našeho ohně.“ Tatínek řekl, aby toho nechal a nestrašil děvčata něčím, co není pravda. ✔ Jak pokračuje příběh? Jak probíhal jejich společný večer u jezera? Chovají se kluci k holkám již lépe? ✔ Pokračuj ve čtení a přemýšlej o tom, proč se tak kluci chovají. Po přečtení další části textu sdílej své domněnky ve dvojici.

Když oheň skoro dohasínal, řekl strýček Erik, že je čas jít spát. Tatínkové neměli žádné boudy, jen se zabalili do pokrývek a zůstali ležet u ohně. Ale Britta a Anna a já jsme zalezly pod náš nádherný smrk, zabalily jsme se do pokrývek a chtěly jsme spát. A vtom jsme uslyšely, jak se někdo venku plíží. Já jsem vykřikla: „Kdo je to?“ „Hejkal,“ řekl Lasse tak strašidelně, jak jen uměl. Vykoukly jsme otvorem ve smrčí a venku stáli kluci a svítili si baterkami a říkali, že si chtějí prohlédnout naši boudu. Lasse řekl: „Je to docela prima bouda, to jo. Ale proti hejkalům vás ochránit nemůže.“ Pak kluci odešli a my jsme se pokoušely usnout. Nejdřív jsme si trochu povídaly, ale ono se to tak divně ozývá, když někdo v noci v lese hovoří. Připadá to člověku, jako by někdo stál venku ve tmě a poslouchal, co se povídá. Myslím si, že Britta a Anna usnuly dávno přede mnou. Já jsem byla vzhůru a poslouchala jsem, jak to v lese šumí. Šumělo to jen málo. A na jezeře se dělaly vlnky a pleskaly pomalu, pomaloučku do břehu. Bylo mi nějak divně – najednou jsem ani nevěděla, jestli jsem smutná nebo veselá. A tak jsem se to pokoušela vyzkoumat, ale ono to nešlo. Člověk má takové divné nápady, když usíná v lese… ✔ Jaké může mít člověk nápady, když usíná v lese? Mají souvislosti jen se spaním v lese? Může je mít člověk třeba i doma nebo na letním táboře? ✔ Měl/a jsi někdy podobné představy před usínáním? Pokud ano, jaké? ✔ Pokud by kluci měli možnost odčinit své chování k holkám, co by mohli udělat? Co by holkám pomohl a udělalo třeba i radost? ✔ Zažil/a jsi o prázdninách něco podobného? Pokud ano, vyprávěj o tom ostatním.

SVĚT ZVÍŘAT A ROSTLIN

Jak mluvit s květinami Jitka Baďoučková S hluchavkou musíš mluvit hlasitě, vždyť víš, že nedoslýchá. S bojínkem mírně, ten se všeho bojí. Netýkavku nech raději na pokoji. Na leknín promluv potichu, protože se hned leká. Vraní oko jen mrkne a je zticha. Jen čekanka se trápí a kdo ví, na co čeká.

Přísloví: význam slova. Básníkův koutek: tvorba třídní knihy básní, včelí leporelo, práce s modelovací hmotou-včela, videodokumentace-život včel. Podivná zvířata: tvorba třídní knihy-Zvířecí svět (obrázek + základní informace). V SADU A NA ZAHRADĚ: exkurze do sadařství, zahradnictví, návštěva botanické zahrady, živočichové a rostliny žijící v sadu a na zahradě, péče o stromy, vysazování stromků, realizace školní zahrady. V PARKU: vlastní tvorba žáků (poezie, próza), realizace čtenářské dílny v parku, předčítání apod., živočichové a rostliny, návrh lavičky, Národní a park a chráněná krajinná oblast-výprava za poznáním, pozorování přírody, rostlin a živočichů, práce s mapou a buzolou. V LESE: rostliny a živočichové žijící v lese, tvorba knihy, recitace, houbaření, výprava za poznáním, ochrana přírodního společenství, sběr odpadků, potrava pro zvířata, návštěva hájovny, beseda s myslivcem, výsadba stromů, dramatizace (růst stromů, vítr v lese apod.), zvuky přírody, živočichů. LOUKA A POLE: práce s modelovací hmotou, živočichové žijící na louce a poli, stavba těla rostlin a jejich druh, výsadba travin. VODNÍ HLUBINY: sladkovodní a mořští živočichové, rostliny rostoucí v blízkosti vody, ochrana prostředí, čištění studánek, výprava za poznáním (Cesta k pramenům), kresba rostlina živočichů, tvorba knih, zvuky přírody, vody. DALEK0 KRAJE: návštěva zoologické zahrady, adopce zvířat, význam zahrady pro přírodu a člověka, pozorování života živočichů a porovnání živočichů žijícím ve volné přírodě a v zajetí, přizpůsobení se živočichů i rostlin přírodním podmínkám, videodokumentace. ZAJÍMAVOSTI ZE SVĚTA ZVÍŘAT A ROSTLIN: práce s encyklopedií – vyhledávání a zpracování informací.

MYŠLENKOVÁ MAPA Doplň myšlenkovou mapu. Při zápisu můžeš použít i kresbu. Není nutné doplnit celou mapu hned. Kdykoliv se k ní můžeš vrátit. Sdílej ve dvojici.

SVĚT ZVÍŘAT A ROSTLIN

PŘÍSLOVÍ 1. Přečti si básničky a spoj je s příslovím, ke kterému významově patří.

S komáry je jen trápení tak kdo z vás by to sved´, ať ve velbloudy promění je třeba všechny hned.

Já bych nevyl v smečce vlčí – ne a ne a just! Byl bych tím, kdo stranou mlčí, hlídá každý šust.

Zajíček skáče po poli, raduje se a je mu hej, že může běžet kamkoli a nikdy není na prodej.

✔ Co je přísloví? K čemu by měl člověku sloužit? Co by si z nich měl člověk vzít? ✔ Znáš nějaká další přísloví, ve kterých se objevuje buď rostlina, nebo živočich?

BÁSNÍKŮV KOUTEK 2. Přečti si báseň. Vyznač v básni slova, která se rýmují.

Jíva Z vrby jívy jehnědy, to jsou včelí obědy. Zrnko pylu jako housku, utřít sosák do ubrousku. Všechno zapít kouskem rosy. Po obědě zase nosit pyl a šťávu do setmění. Není čas na lenošení.

obrázek?

✔ Co všechno víš o včelách? Co by se stalo, kdyby včely nebyly?

1. Přečti báseň. V silně vyznačených slovech jsou písmena zpřeházená. Pokus se uhodnout, o která zvířata skutečně jde?

Podivná zvířata Jiří Žáček

Na mýtině kališ loví, žekej dupe v hustém křoví,

Slyšte, slyšte, je to tak: v řece plave velký prak,

celipes se hašteří, peslýš bývá bez peří,

po obloze kolos krouží, várka pije vodu z louží,

melčák letí na zahrádku, rýpoten spí pěkně v chládku,

azok mlsá ovoce, ravyd plave v potoce,

šepkač se dal do křiku, delta tvrdí muziku,

za komínem kakoč trůní, páč se brodí mělkou tůní,

v bahnisku se serap válí, děkan troubí někde v dáli,

a v té tůni porucha skřehotá nám do ucha.

sep si hlídá svojí kost – už těch zvířat máte dost?

Nápověda: kapr, sokol, kráva, koza, vydra, kočka, čáp, ropucha, liška, ježek, slepice, slepýš, čmelák, netopýr, špaček, datel, prase, daněk, pes.

2. Vyber si jedno z uvedených podivných zvířat a nakresli, jak by mohlo vypadat. Sdílej ve dvojici nebo v rámci třídy. Připrav si o něm krátkou prezentaci.

V SADU A NA ZAHRADĚ 1. Prohlédni si pozorně obrázky. Doplň Vennův diagram.

SAD

Co mají společného…

ZAHRADA

obrázek se nevešel

1. Přečti text a zjisti, které druhy stromů se vysazují do ovocných zahrad.

Rok v ovocné zahradě František Polívka V zimě stromy odpočívají. Jsou bez listí a ze zmrzlé půdy nestoupají kmenem do koruny výživné šťávy. Jakmile však jarní sluníčko rozehřeje vychladlou zemi a teplejší vánek rozechvěje holé větve, začnou se pupeny zvětšovat – nalévají se. A brzy poté pukají a začínají z nich vykukovat svěží lístečky neboli květní poupata. Meruňky a broskve jsou první stromy, které se zahalí slavnostním jarním hávem růžových květů. Však také nejčastěji zaplatí svou nedočkavost zmrznutím, jestliže je překvapí pozdní mráz. V květnu je v zahradě nejkrásněji. Začátkem měsíce rozkvétají třešně a jejich dříve holé koruny se mění v bělostné kupy sněhových květů. Teprve po odkvětu se objevuje zeleň listů. Po třešních přicházejí švestky a slivoně, jejichž bílá barva květů se už mísí se zelení lístků. Nakonec rozkvétají bělostné hrušně a velkými narůžovělými květy také jabloně. Denně jsme překvapeni novou krásou. Jak nás teprve překvapí životní shon, který se hemží mezi květy v korunách. Těch návštěvníků, kteří se v květech za den vystřídají! Za slunného dne bývá na květech plno včel. Jejich chlupaté kožíšky jako by byly pomoučeny žlutavým práškem, který se sype z květních tyčinek. Občas stírá včelka prášek zadníma nožkama a za chvíli na nich pozorujeme žluté bochníčky pylu. Pyl i šťávu z květů přenáší do úlu, aby bylo dost potravy pro celé včelstvo a aby se hromadily zásoby pro dobu nedostatku. Za bohatou hostinu se včelky stromům odvděčují tím, že přenášejí pyl z květů na květ, a tím květy oplozují. Koncem května se obraz zahrady znovu mění. Opadávají korunní lístky posledních květů a po bývalých květech se začínají objevovat nejprve drobné, postupně se však zvětšující plody. Koncem června se už sklízejí rané třešně, které se objevují na trzích společně s velkoplodými zahradními jahodami. Brzo následují rudé trsy rybízu a po nich zraje i angrešt. V korunách meruněk se objeví oranžové, jakoby sametové plody a brzy poté se pochlubí prvními plody i krásné švestky a slívy. ✔ Jaké stromy se do sadů a zahrad vysazují nejčastěji? Proč? ✔ K čemu využívá člověk plodů těchto stromů? ✔ Které stromy rozkvétají na jaře jako první? Co jim většinou hrozí? ✔ Čím jsou užitečné stromům včely?

1. Přečti báseň a zjisti, proč je slavík nazván opozdilcem.

Slavík opozdilec Julian Tuwin Pláče paní Slavíková v hnízdě na akátě, že pan Slavík na večeři měl být o deváté. Dodržuje přece vždycky čas ten stanovený – a teď už je po desáté – Slavík doma není! Všechno stydne: polívčička z broučků v noční trávě,, šest komárů nadívaných v jasmínové šťávě, motýl z rožně s hustou rosou na divoké metle, jako moučník větrový dort na měsíčním světle. Že by se mu něco stalo? Přepadli ho v stínu? Snad mu pírka oškubali? Hlásek ukradli mu? Ze závisti! To ten skřivan není toho dalek! Pírka – hloupost, narostou mu. Hlas, toť kapitálek! Najednou je tu pan Slavík, hvízdá si a skáče… „Kde jsi lítal? Kde ses coural?“ uvítá ho s pláčem. A pan Slavík sladce cvrnkne: „Odpusť mi hřích těžký, byl takový krásný večer, šel jsem radši pěšky.“ ✔ ✔ ✔ ✔ ✔ ✔

Proč byl pan Slavík nazván opozdilcem? Z jakého důvodu se opozdil? Proč se mohl panu Slavíkovi zdát den tak krásný, že šel raději pěšky? Co všechno mohl cestou domů vidět? Proč se paní Slavíková bála o svého muže? Co pro něho měla připravené? Napadají tě ještě nějaké další laskominy, na kterých by si mohl pan Slavík pochutnat? ✔ Vyhledej v básni slova, která se rýmují.

2. Na volný list papíru zapište, co všechno o slavíkovi víte, nebo si myslíte, že o něm víte. Sdílejte s další dvojicí.

1. Přečti si text o Slavíkovi obecném. Doplň tabulku.

Slavík obecný Slavík obecný je právem označován za nejlepšího pěvce. Jeho přílet ze zimovišť se považuje za symbol jara. V nočním prozpěvování nemá konkurenci, protože jako jeden z mála ptáků má tento dar nočního zpěvu. Slavík obecný je o něco větší než vrabec. Měří 15 – 16,5 cm. Vzhledem je spíše nenápadný. Hnědé zbarvení se táhne od hlavy na hřbet a křídla. Na ocasu se mění v rezavě hnědé. Spodní část těla je bělavá a v oblasti hrudníku přechází do pískově žluté. Slavík obecný má velké tmavé oči. Jejich velikost je ještě zvýrazněna světlým očním lemem. Mladí ptáci bývají na hřbetě i hrudníku skvrnití. Samci a samice se barevně neliší. U nás obývá listnaté lesy, staré zahrady, remízky nebo parky. Vyskytuje se také v porostech křovin podél řek. Hojně se s ním můžeme setkat na jižní a střední Moravě a ve středních Čechách. Na našem území se zdržuje od dubna do září. Slavík obecný je typický svým nádherným a melodickým zpěvem, který je silný a zpravidla začíná zesilujícími se ﬂétnovými hvízdy. Výrazný je často dlouhý tlukot ŤOŤOŤO. Jeho zpěv můžeme zaznamenat během dne i noci. Jako noční pěvec nemá konkurenci. Častěji se nám podaří zaznamenat jeho zpěv než ho spatřit. Jeho nenápadné zbarvení mu totiž umožňuje snadný úkryt v hustém křoví nebo lesní vegetaci, které má v oblibě. V tomto prostředí si staví své hnízdo miskovitého tvaru. Umístěno je v keřích nízko nad zemí. Hnízdo si vystýlá dubovými lístky. Potravu tvoří drobní živočichové, převážně hmyz. Na podzim se součástí stravy stávají také v malé míře různé bobule. Do zimovišť v jižní Africe odlétá srpen–září. Samec při vábení vydává TAK TAK FIT. Na stavbě hnízda a následně zahřívání vajíček se podílí pouze samice. Samec se připojí až při péči o mláďata. Samička snáší 4 – 6 vajec, v barvě šedozelené až červenohnědé. Sedí na nich 12 – 14 dnů. Vylíhlá mláďata pak po 11 dnech opouští hnízdo. V této době ještě nejsou schopna samostatného letu, a tak pouze šplhají v okolí hnízda po hustém křoví. Za pár dnů se z nich stávají letci.

HLAVNÍ ZNAKY ZPŮSOB ŽIVOTA

POTRAVA

V PARKU 1. Přečti báseň. Polož si otázku: „Jaký vztah má autor k podzimu?“

Mlha v parku Radek Malý V parku spí mlha. Listí padá snad proto, že je listopad. Nad městem hejno vran se hádá. Podzime! Mám tě rád. Pojď, zapálíme spolu svíčku, ať zaženeme tmu a chlad. Mlha si sedla na lavičku. Podzime! Mám tě rád. ✔ ✔ ✔ ✔ ✔ ✔

Ve kterém verši se autor zmiňuje o svém vztahu k podzimu? Označ ho. Co se autorovi na podzimu líbí? Proč myslíš, že tomu tak je? K čemu park slouží? Proč lidé parky budují? Jaké druhy parků znáš? Byla/a jsi někdy v nějakém parku? Co se ti tam nejvíce líbilo a proč? Jaké druhy rostlin, dřevin jsou nejčastěji i v parcích vysazovány? Který živočich se nejčastěji v parcích vyskytuje?

2. Napiš krátké vyprávění o tom, co mohla všechno lavička v parku slyšet. Sdílej ve dvojici.

Lavička v parku

NÁRODNÍ PARK 1. Přečti text a zjisti, jaký je rozdíl mezi národním parkem a chráněnou krajinnou oblastí. Při čtení vyznač v textu slova, kterým nerozumíš.

Krásy přírody V dějinách lidského vývoje člověk přírodu užíval, zneužíval a spotřebovával. V počátcích byla spotřeba člověka minimální. Člověk zasáhl do přírody s trvalými následky v období rozvoje průmyslu. Technika a hospodářství přispěly k zneužívání a vykořisťování přírody. Příroda by měla mít svůj vlastní prostor a člověk by se měl snažit potlačovat na ni svůj výrazný vliv. Úkolem národních parků není jen uchování přírodního prostředí pro budoucí generace, ale také zprostředkovávat informace a vzdělávat. Člověk by měl pochopit hodnotu přírody a nezbytnost šetrného zacházení s naším přirozeným prostředím. Národní parky jsou po celém světě a jsou zřizovány zákonem. Na území Česka jsou dosud vyhlášeny 4 národní parky. Nejstarší z nich je Krkonošský národní park (vyhlášen v roce 1963, zkratka KRNAP), největší je Národní park Šumava (69 030 ha). Pro národní parky se užívá zkratka NP. Chráněná krajinná oblast je určena k ochraně rozlehlejších území nebo celých oblastí s harmonicky utvářenou krajinou, s převahou přirozeného prostředí, bez větších zásahů člověka. Chráněné krajinné oblasti se vyhlašují nařízením vlády. Tato oblast může být využívána i k rekreačním účelům, pokud nejsou poškozovány přírodní hodnoty chráněné oblasti. Pro chráněné krajinné oblasti se užívá zkratka CHKO.

✔ Proč je text nazván Krásy přírody? O jaké krásy jde? ✔ Vysvětli rozdíl mezi národním parkem a chráněnou krajinnou oblastí. ✔ Zjisti pomocí mapy, jak se nazývají jednotlivé chráněné krajinné oblasti. Vyhledej, čím je dané oblast významná, jaké krásy přírody ukrývá. ✔ Pokud je ve vaší blízkosti CHKO nebo NP, vypravte se společně na třídní výpravu za poznáním krás přírody. Zapište do pozorovacích listů, co jste viděli, čeho jste si všimli, co vás zaujalo.

V LESE 1. Přečti text a na volný list papíru zakresli, jakou mají zřejmě představu autoři textu o tom, jak les vypadá.

V lese Jiří Felix a Josef Pacovský Pořádný les je velký a tajemný. Můžeme se v něm i ztratit. A když se to stane v pohádce, potkáme mluvícího vlka, najdeme perníkovou chaloupku s ježibabou, skrýš loupežníků, uvidíme víly, bludičky, hejkala a kdovíkoho ještě. Ale věřte, že i ten obyčejný, opravdový les je stejně zajímavý jako ten pohádkový. Když se pořádně rozhlédneme, zjistíme, že má vlastně čtyři patra jako nějaký obytný dům. V nejvyšším patře jsou koruny stromů. V nižším, pod větvemi velikánů, najdeme nejrůznější keře, křoví, kterým se musíme prodírat. Po kolena nám sahají přesličky, kapradiny a nejrůznější trávy a dole, docela u země, najdeme hebké zelené polštářky mechů. A tak každý kousek lesa je jiný. I lesy jsou různé. Máme les s listnatými stromy, s jehličnatými stromy nebo les smíšený. Vyspělý statný les připomíná mohutnou budovu, kde je zelená střecha podepřena štíhlým sloupovým kmenů. Jinde se zase prodíráme a rozhrnujeme větve malých smrčků, zda se pod nimi neukrývá hřib. Když pak vyjdeme z velebného šera stromů na paseku rozzářenou sluncem, můžeme usednout k hostině. Jsou tu jahody, maliny, borůvky, ostružiny, brusinky. Samozřejmě, že nejsou zralé všechny v jednom měsíci! Také pro mnohé léčivé byliny se chodí do lesa. To však není jjediné bohatství,, které nám,, lidem,, les dává. Zásobí nás čerstvým vzduchem, udržuje vláhu, těžíme z něho dřevo a je domovem pro celou řadu živočichů bydlících v jeho jednotlivých patrech. Lesa jsou velkým bohatstvím země. Kdyby zahynuly lesy, zahynulo by i lidstvo samo. Proto musíme lesy chránit.

2. Vytvořte si TŘÍDNÍ GALERII a pozorně sledujte na jednotlivých obrázcích, zda skutečně odpovídají tomu, co jste se dočetli v textu. Informaci, nebo část textu se jedná.

3. Označ správnou odpověď.

Je pravda, že… … les je podobný obytnému domu. … lesy jsou i smíšené. … v lese narazíme i na ovocný strom. … rostou v lese jahody. … nás les zásobuje čerstvým vzduchem.

ANO NE ANO NE ANO NE ANO NE ANO NE

1. Přečti si MODLITBU LESA a přemýšlej o významu modlitby.

MODLITBA LESA Člověče, jsem teplo tvého příbytku za studených zimních nocí, jsem přátelský stín, když pálí letní slunce, jsem krov tvého domu, deska tvého stolu, jsem lůžko, ve kterém spíš a dřevo, ze kterého stavíš lodě, jsem násadou tvé motyky, jsem dřevo tvé kolébky i rakve, jsem květ dobroty a krásy. Slyš moji prosbu: Nenič mne! ✔ Co by chtěl les, aby člověk pochopil? Proč?

2. Představ, že jsi les a dopiš o něm životabáseň. Sdílej ve dvojici.

Jsem les. Slyším

Cítím

Plakal bych, když

Jsme les. Mám radost

Toužím

Věřím, že

Jsem les.

Zdá se mi o

Vzpomínám na

Přeji si, aby

Jsem

1. Přečti text o srncovi a zjisti, které roční období je pro srnce obdobím srnčí slávy.

Srnec Jan Hanzák a Zdeněk Pacovský Málokdo ví, kromě myslivců, že srnec je divoké a bojovné zvíře. Na konci podzimu shazují srnci své parůžky. Prostě jim z čela odpadnou. Od prosince jim však rostou nové, ještě zabalené v jemné srsti. Když v dubnu tato kůže zaschne a parůžky ztvrdnou na kost, do srnců tím okamžikem vjede běs. Každý z nich chodí přírodou jako rozdrážděný lev a otlouká své parůžky o stromky a křoví, až z nich spadne oschlá pokožka, která parůžky do té doby kryla. Běda tomu, kdo by se v tu dobu dostal srnci na dosah! Na štěstí je srnec zvíře plaché a sám se snaží od lidí se vzdálit. Léto je dobou srnčí slávy. Na svých hlavách nesou v tu dobu krásné, dorostlé a očištěné paroží s bílými špičkami a kromě krásy se snaží svému okolí také ukázat, jaká je to výtečná zbraň; neustále vyhledávají boj. Silnější srnec prohání ty slabé, svádějí spolu souboje jako kozli a nestydí se vrazit někdy svým parožím i do něžné srnečky. Stejně se chovají srnci v zajetí – v zoo. I pečovatelé chodí do jejich ohrad v tu dobu raději s holí pro svou ochranu. Srnec je však i lekavý a jankovitý. Často vyrazí z mlází tak prudce, jako by byl z gumy, přeskakuje křoví a smrčky lépe než závodní kůň. Žádné naše zvíře neskáče tak pružně a lehce jako srnec. Je na něho úchvatný pohled.

2. Zamysli se nad tím, co všechno víš o srnci a doplň pětilístek. Sdílej ve dvojici.

SRNEC

petilistek

(Jaký je?)

(Co dělá?)

(Vymysli 1 větu o 4 slovech.)

(synonymum)

✔ S jakým lesní živočichem si můžeme srnce splést? V čem se od sebe odlišují? ✔ Jaké další lesní živočichy znáš? ✔ Čím jsou přizpůsobeny k životu v lese?

1. Přečti báseň a zjisti, o jakých šiškách básnička je.

Byla jedna šiška Milada Karéz Byla jedna šiška, šiška borová, měla jednu sestru, ta je smrková. Šiška z borovice, šiška ze smrku, obě se ty šišky vzaly za ruku. Vzaly k sobě ještě šišku z modřínu, v lese měly z mechu pěknou peřinu. A ještě k nim přišla šiška z jedličky, nakonec pak všechny hrály kuličky. ✔ Jaké druhy šišek znáš? Vysvětli, podle čeho je od sebe dokážeme rozpoznat? ✔ Která šiška je z jehličnatého stromu, který v zimě opadává? ✔ Označ v básni slova, která se rýmují.

2. Přečti báseň. Vytvořte dvojice, kdy vždy jedna dvojice nakreslí podobu lesa podle básně a další dvojice nakreslí obrázkem dle skutečnosti. Ve čtveřici se musíte dohodnout, na co se společně zaměříte, aby bylo z obou vašich obrázků patrné, co z básně se v obrázku objevuje.

Čarovný les Miloš Kratochvíl Znám jeden pohádkový les, v kterém se všechno spletlo: Kvítí tam skáče po stráních, namísto aby kvetlo, a u suchého potoka zas rostou jeleni – v létě jim kvete paroží, v zimě jsou zelení! Pařezy jako zajíci hopsají na louku,

kde pro ně houby tahají králíky z klobouku. Stromy se staví na větve, kořeny mávají, žížaly hlasem motýlím jim k tomu zpívají. Zpívají písně račí! To snad už stačí.

LOUKA A POLE 1. Přečti báseň a přemýšlej o tom, co znamená mít brouka v hlavě.

Brouk v hlavě Ludvík středa Když jsem včera ležel v trávě, někdo se mi uvelebil zcela drze v prázdné hlavě. Teď si uvnitř bručí, brouká, je to jasné, mám tam brouka. Kdekdo po mně vyčítavě, nějak příliš divně kouká. Domnívám se, že mám v hlavě. Mám, mám ale toho zatra…, uvelebeného brouka. U všech známých leštím kliky. Vyptávám se v sedmi pádech. Zkouším kouzla, zkouším triky z Afriky i z Ameriky, až mě bolí, loupe v zádech. Obešel jsem zdravotníky, kominíky, podvodníky. Když to všechno bylo nanic, vrátil jsem se k stéblům trávy, tam jsem brouka pustil z hlavy. ✔ ✔ ✔ ✔ ✔

Vyhledej v básni alespoň tři rýmy a označ je. Vysvětli význam slovního spojení: mít brouka v hlavě, známým leštit kliky. Měl/a jsi také někdy brouka v hlavě? Jakého? Jak bys ho nazval? K jakým rostlinám si můžeme na louce přivonět? Pro jaké živočichy je louka domovem?

2. Na volný list papíru můžeš takového brouka, který se ti dostal do hlavy nakreslit. Sdílej ve dvojici. Můžete společně vytvořit třídní encyklopedií brouků v hlavě a doplnit ke kresbám další informace.

1. Přečti text. Vyhledej v textu odpověď na otázku: Proč cibule pálí?

Cibule Jiří Dvořák Víte, co je v cibuli? Stačí vzít nůž, říznout a podívat se. Ty perlové krajky připomínají krinolíny zmrzlinové princezny. A taky ano – jen ta princezna vypadá trochu jinak, než byste asi čekali. Choulí se mezi nařasenými sukněmi, má malý stonek, malý květ a taky malé kořínky… V cibuli je zkrátka schovaná cibule. Totiž – rostlina cibule, a každá z těch sukýnek je jeden list. Skrývá se tam před zimou. Na podzim, než na krajinu lehne mráz, se cibule zachumlá pod zem a přečká tam až do jara. Zrovna jako medvědi, jezevci a užovky. Jeden by nad tím uronil slzu. A proč tak pálí? Proč štípe do očí, kouše do jazyku a píchá do nosu? No přece proto, aby ji v těch zlých zimních časech nesnědl první, kdo půjde okolo. Proti krtkům, hrabošům a ostatním hlodavcům to docela pomáhá. Ale na lidi je, zdá se, zapotřebí silnější kalibr. ✔ Myslíš si, že odpověď na otázku v textu je správná? Proč tedy cibule pálí? Pokud nevíš, pokus se odpovědět zjistit v odborné literatuře nebo na internetu. ✔ Víš, čím si můžeme při krájení cibule pomoci, aby nás nepálily oči? Zeptej se doma, jestli někdo nemá nějaký recept, jak při krájení cibule neplakat. ✔ Cibule se využívá nejen v kuchyni, ale i pro její léčebné účinky. Jak pomáhá cibule našemu zdraví? Při léčení jakých nemocí se používá? ✔ Kvete cibule? Prohlédni si pozorně obrázky a označ květ cibule.

✔ Znáš nějaké další plodiny, které pěstujeme, a mají léčebné účinky pro naše tělo? ✔ Co všechno pěstujeme na poli a proč?

VODNÍ HLUBINY 1. Přečti báseň a přemýšlej o tom, proč si mohla žába myslet, že je voda zrcadlo.

Vodní zrcadlo Jan Čarek Jednou žabku napadlo, není voda zrcadlo? Sotva ráno žabka vstala, v hladinu se podívala, nad vodu se sklonila, hrdélko si umyla, kdyby přišel žabák ženich, aby se mu líbila.

✔ Díval/a ses také někdy do vodního zrcadla? ✔ Proč se o žábě říká, že je obojživelník? Dokážeš to vysvětlit?

2. Je řada živočichů, kteří žijí u vody, potřebují toto prostředí ke svému životu, a přesto se do vodních hlubin nikdy nepodívají. Jedním z nich je i tzv. vodoměrka. Přečti text a zjisti, jak je možné, že se vodoměrka udrží na vodě.

Rychlobruslařka, která nepotřebuje led – vodoměrka Klouže se po hladině s obdivuhodnou rychlostí. V mžiku, na jediný záběr zadních nohou, překoná celý metr, i když je pouhý centimetr velká. Pokud se cítí ohrožená, vyskočí i do výšky. Na široce roztažených nohou má skvělou stabilitu, a zatímco zadní pár ji pohání, prostřední slouží jako kormidlo. Drobná chodidla se hladiny dotýkají jen malou částí, jako by to byly skutečné brusle. Bruslící plošky jsou navíc opatřené tukovou vrstvou, která odpuzuje vodu. Bruslařky se tak lehce udrží na povrchové blance vody, aniž by si smočily nohy. Spíš si při rychlém bruslení mohou pocákat bříško, ale i to je pokryto hustými chloupky, které odpuzují vodu. Přední pár nohou nebruslí – volné „ruce“ slouží k lovu drobného hmyzu, který bruslařky dostihnou, nabodnou a vysají. Nepohrdnou však ani mršinkou.

✔ Jak se udrží vodoměrka na hladině? Proč se jí říká „rychlobruslařka“? Jak se po hladině pohybuje? ✔ Viděl/a jsi už někdy vodoměrku? ✔ Jaký další hmyz žijící u vody znáš?

1. Přečti text a doplň Tgraf. Sdílej ve dvojici.

Vydra říční je známá lasicovitá šelma a jediný druh vydry vyskytující se na území České republiky. Vydra říční je velká lasicovitá šelma s protáhlým, štíhlým tělem, krátkými končetinami s plovacími blánami a svalnatým, zužujícím se ocasem. Má krátkou světle až tmavě hnědou srst s bílou spodinou. Pohlaví se od sebe zbarvením neliší. Vydra říční žije po většinu roku samotářským způsobem života. Žije na území mnohdy větším jak 30 km, které si značí trusem. Velikost teritoria je značně proměnlivá a závisí na množství potravy a kvalitě vod. Vydra je skvělý plavec a potápěč a ve vodě může vydržet i déle jak 5 min, přičemž může uplavat až 400 m. Živí se přitom především vodními živočichy, zvláště pak rybami, občas i měkkýši, obojživelníky, drobnými savci nebo mladými vodními ptáky. Vydry sice mají přirozené nepřátele, ale nejnebezpečnějším nepřítelem je člověk. V mnohých částech Evropy se však díky přísným záchranářským opatřením podařilo stav vydry říční znovu stabilizovat.

pribude piktogram vykricnik

✔

Informace, které jsem již věděl/a.

Informace, které jsou mě nové.

NĚKOLIK ZAJÍMAVOSTÍ PRO ZVĚDAVCE ✔ Na lov se většinou vydává až v pozdní části odpoledne, kdy není sluneční záření tak silné. ✔ Vyhrabává si poměrně dlouhou noru s doupětem v hlinitých březích nebo pod kořeny stromů, přičemž do ní bývá často vchod pod vodní hladinou, čímž se stává nepřístupnějším pro mnoho vydřích predátorů. Za jeden den zkonzumuje vydra říční velké množství potravy. ✔ výskyt: Evropa, Asie a severní Afrika (stojaté, tekoucí vody). ✔ téměř ohrožený druh důvody: znečištění vod, lov člověka pro kožešinu, ztráta přirozeného prostředí

1. Přečti si báseň. Vyhledej a označ všechny názvy živočichů žijících v moři.

Mořský vlk Jiří Žáček Všichni mořští vlci vědí: na moři je hezky, nahoře jsou kormoráni, dole plavou tresky. Mořské vlky nevyděsí útes ani bouře, klidně z dýmek vyfukují k nebi kroužky kouře. Mají svaly jako lana a hruď tetovanou, tykají si s velrybami, ba i s mořskou pannou. Všichni mořští vlci vědí: na moři je krásně, i když občas na ně z vody žralok cení dásně. ✔ Jaké názvy živočichů báseň ukrývá? Kolik jsi jich našel/našla? ✔ Co o nich víš? Jak bys je popsal/a? ✔ Jaké další rostliny nebo živočichové žijí v mořských hlubinách? Vyjmenuj je.

2. Vytvořte společně myšlenkovou mapu na téma: MOŘE. Sdílejte v rámci celé třídy. Vyjádřete alespoň čtyři slova obrázky.

3. Vytvořte třídní knihu pod názvem ŽIVOT V MOŘSKÝCH HLUBINÁCH. Každý si vyberte jednoho živočicha nebo rostlinu a zpracujte o něm jeden list do třídní knihy. Všechny strany svažte a zkompletujte do knihy.

1. Přečti text a zjisti, jak se delfín v moři orientuje.

Delfín Jiří Žáček Delfíni v moři, ti se mají, nechodí do školy a celý den si hrají, skotačí a jsou veselí a rybu k obědu jim moře nadělí. Delfíni patří mezi kytovce – nejsou tedy ryby, nýbrž mořští savci. Nedýchají žábrami, nýbrž plícemi, proto se občas musejí vynořit nad hladinu. Jsou to rychlí a obratní lovci. Živí se rybami a mořskými živočichy. Jsou odvážní – nezaleknou se ani žraloka. K orientaci v moři využívají echolokace – vysílají vysoký zvuk a podle jeho odrazu poznají druh a vzdálenost překážky. Jsou velmi hraví a k lidem se chovají přátelsky. Mají velký mozek a patří k nejinteligentnějším tvorům na Zemi. Samice rodí obvykle je jedno mládě. ✔ ✔ ✔ ✔ ✔ ✔

pribude piktogram vykricnik

Jak se delfín v moři orientuje? Vysvětli význam slova savec. Co je to žábra? K čemu ji ryby potřebují? Dýchá delfín žábrami? Označ v textu tři důležité informace, které by sis chtěl/a zapamatovat. Co může mít delfín nejraději? Proč? Na základě čeho to můžeme poznat? Jakému mořskému živočichu je delfín podobný?

NĚKOLIK ZAJÍMAVOSTÍ PRO ZVĚDAVCE Žijí ve stádech. Mají silnou ocasní ploutev, ta jim umožňuje dlouhé skoky nad hladinu i poskakování ve vzpřímeném postoji za pomoci jejich rychlých úderů o hladinu. Tento trik je často využíván v delﬁnáriích. Pod vodou je schopen zůstat 3–4 minuty bez nadechnutí. Delfíni se dožívají až 30 let. Jejich nejčastější rybí potrava jsou sledi a makrely, doplňují je hlavonožci. Loví společně, ryby shánějí k sobě a nahánějí je k hladině.

DALEKÉ KRAJE 1. Přečti báseň a zjisti, co nebo kdo se ukrývá pod postelí.

Halí, belí Jiří Žáček Halí, belí, halí, belí – já mám slona pod postelí, je to slůně kapesní, ale zato hodně sní. Halí, belí, halí, belí – čím ho krmím? Petrželí! Spořádá jí hromadu, pak se svalí dozadu. Já mám slona pod postelí, vejde se tam skoro celý – jenom chobot čouhá ven, když mi přeje dobrý den.

✔ Je zřejmé, že slona těžko můžeme chovat doma pod postelí. Ale jaké exotická zvířata můžeme doma chovat? ✔ Co všechno k tomu potřebujeme a měli bychom znát? ✔ Co si myslíš o životě zvířat v zajetí? ✔ Jaké cíle má například zoologická zahrada? Proč ji lidé budují? První zoologická zahrada vznikla již před několika tisíci lety a nazývala se Zahrada poznání. Založil ji čínský panovník, který vlastnil obrovskou sbírku různých zvířat.

1. Pozorně si prohlédni obrázky a vybav si vše, co o těchto živočiších víš, nebo si myslíš, že víš. Doplň tabulku. Sdílej ve dvojici.

Znaménka pro doplnění: + ANO, – NE, ? NEVÍM Kde žije v moři

na zemi

Čím se živí maso

ryby

Druh zvířete

Jak se pohybuje? rostliny

běhá

plave

létá

savec

pták

VELBLOUD

OREL

Velbloud je značně vysoký, statný přežvýkavec s malou hlavou na mohutném krku. Dosahuje výšky do dvou a půl metru. Srst je nerovnoměrná, na krku přechází do hřívy. Velbloud je zásadně býložravý, není vybíravý. Velbloudi jsou pověstní svou schopností přetrvávat dlouho bez vody. Jako jediný savec dokáže pít i slanou vodu. V hrbech mají uloženy zásoby tuku. Velbloud se chová především pro dopravu břemen, dále také pro maso a mléko. Hodí se ale i k jízdě osob. Velbloudí vlna dosahuje značné kvality zejména v Jižní Americe. Užitečný je i velbloudí trus, který je používán jako palivo na oheň. Charakteristický je pohyb velbloudů. Při chůzi či běhu zvedají vždy obě pravé nebo levé nohy najednou, což se projevuje kolébavou chůzi. Takto pohybující zvířata patří mezi tzv. mimochodníky. Velbloudi mají rádi vodu, dobře plavou a s oblibou se v řekách kopou. Orel mořský je dravý pták. V rozpětí křídel měří až dva a půl metru. Orel vydrží i několik hodin kroužit vysoko v povětří. Má velmi dobrý zrak, neunikne mu žádný pohyb na zemi. Kořisti se zmocní střemhlavým letem, uchopí ji do pařátů a usmrtí silným zahnutým zobákem. Potrava orla mořského je tvořena téměř výhradně rybami, ptáky a savci. Své hnízdo si staví i přes dva týdny a podílejí se na jeho stavbě samec i samice. Hnízdo má většinou umístěné na stromech, skalách. Jedná se o obrovskou stavbu ze silných větví, vystlanou tenkými větvičkami, trávou a drny.

2. Zapiš, co pro tebe byla natolik zajímavá informace, že by sis ji rád/a zapamatoval/a. Sdílej dvojici. VELBLOUD

OREL

1. Přečti si příběh o malém lvíčeti a zjisti, čím se zachránilo.

Lvíče Ivona Březinová V horkých dnech, kdy se v africké savaně nehne ani lísteček a břicho máte nacpané k prasknutí, je nejlepší vylézt na strom a odpočívat. Teda pro lva je to nejlepší docela určitě. Ale jak na ten strom vylézt? Řekne mi někdo z těch velkých dospělých ospalců, jak se malé lvíče jako já dostane nahoru? Pozor! Máma jde. Vypadá rozzlobeně. Asi proto, že se nám s bráškou a sestřičkou nepovedlo na ten strom vylézt. Když my jsme ještě malí, mami… A ten strom vede hrozně vysoko. Ale budeme to zkoušet, jo? „Jsem tady!“ „Sloni! To jsou přece sloni!“ Byli ohromní, měli dlouhé zuby a obrovské tlapy. No, a taky byli dost daleko, což jsem byl popravdě řečeno docela rád. Hlavně kvůli těm jejich zubům. Kus dál od koupajících se slonů zrovna pily antilopy. Vůbec netušily, že je pozorujeme. Nebo tušily? Možná věděly, že celá naše lví smečka už je po jídle. A že z nás tedy nemusejí mít strach. Pomalu jsme cákajícím se slonům a pijícím antilopám začali závidět, ale vtom na nás maminka zavolala, že také půjdeme k vodě. „Nejvyšší čas!“ Já jsem do vody dokonce skočil všemi tlapami naráz, až to vystříklo, a sestřička zapištěla. Lvi totiž koupání nemají zrovna v lásce. Ale v tom horku to bylo příjemné. Sloni i antilopy odešli. Ale já jsem pořád slyšel nějaké podivné zvuky. Co to může být? Přitiskl jsem se k velkému kameni a čekal, co strašného se bude dít. A víte, co se stalo? „Tys mi teda dal, ptáku!“

Sotva jsem se z jednoho strachu vzpamatoval, už tu byl další. Tentokrát můj strach nebyl žádný drobeček. Měl dlouhý krk. Dlouhý, opravdu dlouhatánský. Ani jsem na jeho konec nedohlédl. Uááá! Tak už vím, co je na konci toho dlouhého krku. Žirafí hlava s velkýma ušima a dvěma parůžky, co vypadají jako tykadla. A bráška se sestřičkou jsou kdovíkde. Zůstal jsem sám. A můj strach byl najednou velký jako celá žirafa. Dosáhl až na vršek stromu. Říkal jsem si, že z těch hrozných setkání dneska živý nevyváznu. Sotva žirafí krk zmizel za nejbližší stromem, vyplázl na mě jazyk opravdový drak. Byl celý zelený a tvářil se, že mě sežere. Strachy už jsem málem umřel, když jsem si všiml, že drak je mnohem menší než já. Možná to ani nebyl drak, ale obyčejná ještěrka. Napadlo mě, co mě asi vystraší příště, protože v savaně se to podivnými strašidly očividně jen hemží. „Mamí!“ Slunce už pomalu zapadalo, když jsem před sebou najednou uviděl strom. Vzpomněl jsem si, jak nás maminka učila, že na stromě je lev v bezpečí. A taky jsem si vzpomněl, jak jsme s bratrem a sestřičkou odpoledne z našeho spadlého stromu pozorovali slony a antilopy. Z té výšky byli vidět líp než ze země. Bylo mi jasné, že musím vylézt nahoru a rozhlédnout se. „Musím to dokázat!“ Z větve vysoko nad zemí bylo vidět do dálky. Poblíž řeky jsem zahlédl i svou maminku, jak přechází tam a sem. Občas popošla až k poraženému stromu, na který jsme odpoledne se sourozenci vylezli. Hledala mě. „Tady jsem, mamí! Tady, vidíš mě?“ Když jsem seskočil ze stromu, stály kolem mě žirafy. Měl jsem sto chutí se vrátit, protože žirafí kopnutí prý pořádně bolí. Ale stály klidně a skoro se zdálo, že se usmívají. Řítil jsem se kolem nich za mámou. To bylo radosti, když jsme se konečně všichni zase sešli! Maminka mě olízla a táta spokojeně zamručel. Bráška se sestřičkou si hned chtěli hrát, ale já jsem byl moc unavený.

ZAJÍMAVOSTI ZE SVĚTA ZVÍŘAT A ROSTLIN 1. Přečti si pozorně zajímavosti ze světa zvířat a rostlin.

Jak dýchá hmyz? Hmyz se ke kyslíku většinou dostává „přes zadeček“. Všechny části jeho zadečku jsou protkány jemnými trubičkami (vzdušnicemi), které ústí průduchy na povrch těla.

Jak cvrčci signalizují počasí? Cvrčci vydávají zvláštní zvuk třením křídel. Čím je tepleji, tím je rychlejší jejich cvrkot. Podle frekvence zvuků lze prý odhadnout teplotu vzduchu. Mnozí živočichové jsou citliví na změny počasí a nějakým způsobem to dávají najevo.

Proč hlodavcům stále dorůstají zuby? Hlodavci (myši, hraboši, křečci) a zajícovci (zajíci, králíci, pišťuchy) neustále hryžou, proto se jim jejich dlouhé řezáky neustále obrušují. Kdyby jim zuby plynule nedorůstaly, zemřeli by tito tvorové hlady.

Lezou ryby na stromy? Lezoun indický je zvláštní ryba, která žije ve východní Indii a jižní Číně. Při překonávání souše mezi vysychající tůní a příznivějším vodním prostředí dokáže i vylézt na strom. Podobných výkonů je schopen i lezec obojživelný z tropů Asie, Afriky a Austrálie. Ten se živí potravou, která zůstává po odlivu na souši.

✔ Která z uvedených informací tě nejvíce zaujala? Čím? Barevně ji označ.

Je v eukalyptovém lese stín? Listy eukalyptu se vždy otáčejí ke slunci hranou a sledují jeho pohyb. Tak je sluneční paprsky zasahují na nejmenší ploše a listy ztrácejí nejméně vody. Proto v eukalyptovém lese není stín.

Které rostliny jsou epifyty? Epifyty jsou rostliny, které žijí na jiných rostlinách, zejména na stromech a keřích. Nejsou to paraziti, neberou rostlinám živiny, jen je využívají jako životní prostor. Mezi epifyty patří například lišejníky a orchideje.

2. Máš nějaké další otázky, na které bys chtěl/a znát odpověď? Zapiš otázky. Sdílej ve dvojici.

ZÁZNAM O ČTENÍ PŘÍBĚH ZE SVĚTA ZVÍŘAT A ROSTLIN název knihy: autor: ilustrátor:

Hlavní hrdina, postava

petilistek

hlavní hrdina Jaký je? Co dělá? Věta o hrdinovi složená ze čtyř slov. synonymum

Proč jsem si knihu vybral/a:

Komu a proč bych knihu doporučil/a:

3. Vyhledej v knihách nebo na internetu několik zajímavostí o včelách a sdílej je s ostatními. Vytvořte společně malé včelí leporelo.

4. Znáš nějakou báseň o včelách? Pokud ne, pokuste se ve dvojici nějakou krátkou báseň o včelce vymyslet. Sdílejte ostatními v rámci třídy.

na stranu 9