Lili a vili 3 ve světě českého jazyka evaluace by Klettcz

Dita Nastoupilová

ˇ TE ˇ ČESKÉHO JAZYKA VE SVE MOJE JMÉNO JE:

Dita Nastoupilová

ˇ TE ˇ ČESKÉHO JAZYKA VE SVE učebnice pro 3. ročník ZŠ Odborný garant: doc. PaedDr. Radka Wildová, CSc. Odborný lektor: PhDr. Petra Bendová, Ph.D. © Klett nakladatelství s. r. o, Praha 2015 ((nechat 3 volné řádky na doplnění doložky MŠ)) Odborná redaktorka: Radmila Vyskočilová Ilustrace: Katarina Gasko, Igor Šinkovec (obálka) Fotografie: dreamstime.com; profimedia.cz Layout a sazba: Art-D, Grafický ateliér Černý, s. r. o, Žirovnická 3124, 106 00 Praha 10 Tisk: GRASPO CZ, a.s., Pod Šternberkem 324, Zlín Vydalo Klett nakladatelství s. r. o, Průmyslová 11, 102 00 Praha 10 info@klett.cz, www.klett.cz v roce 2015 1. vydání SOS333 ISBN 978-80-7397-154-0

VZPOMÍNKY NA PRÁZDNINY PRÁZDNINY NÁM TENTO ROK, UDĚLALY VELKÝ JEN SKOK. ANI JSME SE NENADÁLI A PŘED ŠKOLOU JSME ZASE STÁLI. 1. Přečti, o čem si děti povídají.

LUCIAN: „Ahoj, Emo! Tak už zase tady, co?!“ EMA: „Ahoj! Ty ses netěšil, nebo co?!“ LUCIAN: „Ale jo. Kdyby se však prázdniny trochu protáhly, taky bych se vůbec nezlobil.“ EMA: „Hmmm. Tak to asi nikdo. Musím ti ještě jednou, Luciane, poděkovat.“ LUCIAN: „A, prosím tě, za co?“ EMA: „Za prázdniny přeci! Jsi skutečný kamarád! Jsem moc ráda, že jsem mohla být u vás. Měla jsem obavy z prázdnin, že budu jen sama nebo u babičky. A tys mě samotnou nenechal! Máš to u mě, skutečně!“ LUCIAN: „Pro tebe? Cokoliv! Jsem Vám k službám, mladá dámo! Proč na nás ten kluk pořád tak civí?“ EMA: „Je to náš nový soused. Včera se přistěhovali. Nepřijde mi zas tak hroznej! Prostě jenom kouká. A to snad děláme všichni, ne?! LUCIAN: „Hmm. Máš asi pravdu! Tak pojď, ať si zabereme dobrá místa!“ ✔ Vysvětli význam slovního spojení: zabereme dobrá místa. Co tím chtěl Lucian asi Emě říci? ✔ Z jakého důvodu pospícháš první den do školy TY? Na co se nejvíce těšíš? ✔ Jak se asi cítí nový chlapec? Je něco, na co by se také mohl těšit? Z čeho může mít obavy? Proč? Kdyby se jednalo o vašeho novéhé spolužáka, jakým způsobem bychom mu mohli situaci ulehčit?

2. Napiš do sešitu nebo volný list papíru tři otázky, které bys novému spolužákovi chtěl/a položit? Sdílej ve dvojici.

1. Pomocí obrázků odhadni, kde všude byli Ema a Lucian společně o prázdninách.

✔ Kde se jim asi líbilo nejvíce a proč? ✔ Je nějaké z uvedených míst, kam by ses chtěl/a podívat? Které? Proč? ✔ Byl/a jsi už na podobném místě? Kde?

2. Kde by se ještě mohlo Lucianovi a Emě líbit? Proč si to myslíš? Sdílej ve dvojici. Nakreslete ve dvojici na volný list papíru jedno z míst, na které jste si mysleli, že by se Lucian a Ema rádi podívali.

1. Urči u slov počet slabik.

2. Vymysli další slova s uvedeným počtem slabik, která budou mít něco společného s prázdninami. Sdílej ve dvojici a zdůvodni svůj výběr slov. Slova si můžeš zapsat do sešitu.

PRÁZDNINOVÉ VZPOMÍNKY

3. Přečti si následující slova a pozorně si prohlédni obrázky. Vymysli s použitím slov a obrázků krátké věty, které na sebe budou navazovat. Zapiš věty do sešitu. Sdílej ve dvojici. Vyhledej a urči ve větách vlastní jména.

RÁNO

VEČER

VIDĚLA

SEDÍ

PES

KAŽDÝ

ÚSMĚV

Vlastní jméno je:

Mluvený i psaný projev se skládá z vět, věta ze slov a slovo ze slabik a hlásek. Hlásky vyslovujeme a slyšíme. Písmena píšeme a vidíme. Věta začíná velkým písmenem a nejčastěji končí tečkou. Velké písmeno píšeme i na začátku vlastních jmen.

HRAJE

DOPIS OD BABIČKY 1. Prohlédni si obálky.

Tom A Tom Arrba ban an 130 Co 130 13 onc nco nco cord d Ave Ave. Av M6 M6H M 6H H 2P 2P3 T Toro oro or o ro r n nto to o On Ont O nttar ari rriio CA C CAN AN A NADA ADA

Iva an Ves ese selov lovský ovský k Kap apitá ap apitá itána it na Jar na Ja aroše o e 12 oše 730 73 730 30 0 00 0 Ostr s ava va CZECH CZE CZ CH REP E UB UBL UBL BLIC

Slečna Ema Venglářová Lásenická 1542 Praha 8 198 00

✔ Co všechno musí obálka obsahovat? Jakou známku musíme na dopis nalepit? Jakým způsobem se dopis posílá? Co všechno musíme obstarat? ✔ Jaký je rozdíl mezi uvedenými obálkami? V čem se liší a proč tomu tak je? ✔ Pokud by Emě přišel dopis na prvním obrázku, odkud by ho babička zřejmě posílala? ✔ Jak správně napsat dopis? Co by mělo být jeho součástí?

3. Napiš babičce dopis za Emu. Sdílej ve dvojici či dobrovolně v rámci třídy.

✔ připrav si dopisní papír, obálku ✔ napiš za Emu dopis, ve kterém Ema: ✔ pozve babičku na návštěvu ✔ přislíbí babičce brzkou návštěvu bez Luciana nebo s ním ✔ přislíbí babičce brzkou návštěvu i s novým kamarádem ze školy ✔ popíše svůj první den ve škole ✔ popíše legrační zážitek s Lucianem

Odesílatel je ten, kdo dopis posílá. Ten, komu je dopis určen říkáme adresát. V dopise bychom vždy měli uvést datum. Oslovení vždy zakončíme interpunkční čárkou nebo vykřičníkem. Dopis ukončíme podpisem. Na obálku musíme nalepit poštovní známku, zapsat správně adresu toho, komu dopis posíláme.

VE ŠKOLE

1. Přečti si text a zjisti, co paní učitelka připravila dětem za ranní úkol.

Ranní úkol „Ještě jsme se ani pořádně nerozkoukali a už tu máme úkol, co?!“ povídá hned Nela místo pozdravu Lucianovi. „Jojo, máš pravdu, ale víš, že mi to ani nepřišlo. Hele a byly vůbec prázdniny?“ prohodil Lucian a tvářil se, jako by o tom přemýšlel. „Jsi hrozný, víš to?!“ „No, občas mi to říkáš,“ usmál se na Nelu Lucian. „Co je ten kluk zač? Viděl jsem ho ráno před školou. Nevíš, o něm něco?“ ptal se Lucian Nely. „Nový učitel to zřejmě nebude!“ vrátila mu Nela svou odpověď. Za chvíli se chlapec zvedl od lavice a přistoupil k nim. „Ahoj, já jsem Viki. Můžu se přidat?“ „Určitě, pokud se na to cítíš,“ odpověděla Nela. „A proč bych neměl?“ zeptal se Viki. „Ale to nic, neboj, jen se tu teď tak trochu špičkujeme, tak jsi jednu schytal i ty,“ usmál se na Vikiho Lucian. „Tohle je ranní úkol, který nám paní učitelka připravuje. Občas si pro nás připraví neskutečný záhady! Docela si to někdy užívám, baví mě to. Dnes máme napsat na kartu své jméno a seřadit všechna jména podle abecedy. Vidíš, kluci se už do toho postupně pustili. „Všiml jsem si, ale nevěděl jsem, co na tu kartu píší,“ reagoval na Luciana Viki. „Už byste měli začít něco dělat,“ prohodila Nela jen tak mezi řečí a podala chlapcům karty na zápis jmen. ✔ Jaký úkol si pro děti připravila paní učitelka? ✔ Jak se Viki vypořádal s prvním dnem ve škole? Podle čeho tak usuzuješ? ✔ Co mu pomohlo? Myslíš si, že Nela a Lucian reagovali na Vikiho správně? Myslíš, že vše Vikimu ulehčili nebo zkomplikovali? Jaký asi Viki je? Z jaké věty v textu to můžeme poznat? Proč? ✔ O čem by si ještě kluci povídali, pokud by je Nela nepřerušila? Na co by se Luciana Viki rád zeptal? ✔ O kom se v příběhu vypráví? Zapiš jména dětí podle abecedy do sešitu.

Pořadí písmen říkáme abeceda. Podle abecedy jsou seřazena slova ve slovnících, v encyklopediích, ale i v různých seznamech. Je tomu tak především proto, abychom rychleji našli slovo, které potřebujeme vyhledat.

X10

1. Při oslovení použij slova citově zabarvená.

Martine, stihl jsi dnes ranní úkol?

Emo, jsi už připravená na vyučování?

Luciane, znáš abecedu?

Pavle, dávej pozor!

2. Vytvoř ze slov slova citově zabarvená. Vymysli se slovy otázky.

3. Přečti věty. K podtrženým slovům vymysli synonyma.

Dnes byla ve škole zábava. Máme ve třídě nového žáka, jmenuje se Viktor. Je s ním legrace. Neustále vypráví nějaké vtipy. Sice občas neví, kdy je lepší mít zavřenou pusu, ale nám to nevadí. Paní učitelka sice není stejného názoru jako my, ale i ona se s námi často zasměje. Máme ji moc rádi.

4. Vyber mezi slovy slova vícevýznamová a vymysli s nimi věty. K ostatním slovům vymysli protiklady.

hno

tich

všec

málo

čistý

a korun lístek

oko

Jaké by mohlo být slovo nadřazené ke všem nakresleným obrázkům? Vymysli příklady dalších slov nadřazených a podřazených.

Slovo má ustálený význam, to znamená, že vyjadřuje určitou skutečnost. Známe již slova: nadřazená, podřazená, opačného významu (antonyma), synonyma, vícevýznamová slova a slova citově zabarvená.

X11

1. Popiš činnosti, které děti ve škole dělají. Vymýšlej k obrázkům otázky.

2. Opiš slova do sešitu. Vyznač slabičnou a hláskovou stavbu slov.

Hlásky dělíme na samohlásky, dvojhlásky a souhlásky. SAMOHLÁSKY Hlásky, které mohou tvořit slabiku. samohlásky krátké: a, e, i (y), o, u samohlásky dlouhé: á, é, í (ý), ó, ú/ů DVOJHLÁSKY Skládají se ze dvou samohlásek, které jsou v jedné slabice. au, ou, eu

X12

SOUHLÁSKY Hlásky, které obvykle netvoří samy slabiku. souhlásky tvrdé: h, ch, k, r, d, t, n souhlásky měkké: ž, š, č, ř, c, j ď, ť, ň souhlásky obojetné: b, f, l, m, p, s, v, z

1. Přečti si text. Zjisti odpověď na otázku: Kdo pomohl Vikimu?

První potíže Viki chodil do školy prvních několik týdnů a docela se mu v nové škole líbilo. Našel tu kamarády. Ve třídě si nejvíce rozuměl s Lucianem, což ho částečně i překvapovalo. Často trávil svůj volný čas společně s ním a s Emou. Ema bydlela dokonce ve stejné ulici jako on. Ráno spolu chodili do školy a cestou se k nim přidal pak i Lucian. Čekal na ně vždy na rohu další ulice u autobusové zastávky. Tedy pokud zrovna nezaspal. Dnes při první hodině, kdy měli matematiku, nebyl Viki připravený na hodinu. Zapomněl si dát doma do tašky sešit geometrie. Co teď s tím? Co udělat? Lucian si všiml jeho vytřeštěných očí, a jelikož se považoval za jeho velkého kamaráda, hned… ✔ Kdo pomohl Vikimu? Proč? ✔ Jak mu mohl asi pomoci? Co udělal? ✔ V jakých situacích se pozná, že je někdo náš kamarád/přítel? Sdílej ve dvojici.

Silně vyznačená slova přepiš do sešitu a vyznač hláskovou a slabičnou stavbu těchto slov. Vyber si v prvním odstavci tři slova a vymysli k nim slova protikladná. Jaké by mohlo být slovo nadřazené ke slovům matematika, geometrie?

2. Doplň správně u, ú/ů.

DIKTÁT

_spory

kr_ta

n_žk

_trata

_ryvek

_čast

pok_ta

dol_

_skočit

_těk

žal_dek

str_na

kr_ček

p_jdeme

z_stat

✔ slovních spojení: uskočit stranou, vůně stromů, sůl nad zlato, čistý potůček, úryvek z knihy, domácí úkol, hrůza ze školy, útěk domů

ú/ů Na začátku slova píšeme ú, např. úkol, úterý. Uvnitř a na konci slova píšeme většinou ů, např. stůl, sůl. Ve slovech přejatých píšeme ú, např. medúza, túra.

X13

1. Přečti text, zjisti, k čemu žákovský parlament na škole slouží.

Schůzka žákovského parlamentu Žákovský parlament vznikl na naší škole již v prvním roce jejího působení. Ten, kdo má zájem aktivně pracovat v žákovském parlamentu, přihlásí se do voleb. Před samotnými volbami pobíhá i volební kampaň, což je největší událost začátku školního roku. Všichni si volební kampaň užíváme a diskutujeme o tom, kdo by se mohl o volbách umístit na prvních místech. Žákovský parlament se zapojuje do řešení problémů školy, o kterých diskutují zvolení zástupci žáků na svých pravidelných schůzkách. Mají možnost zapojovat se do činností v rámci školy, ale i v rámci celé obce. Prostřednictvím zástupců žákovského parlamentu se pravidelně realizují schůzky zástupců jednotlivých škol se zástupci obce i starostou. ✔ O jakých záležitostech mohou žáci v rámci žákovského parlamentu diskutovat? Proč?

✔ Z kolik a slov se skládá první a poslední věta?

✔ Máš nějakou zkušenost se žákovským parlamentem? Je zřízen i na vaší škole?

✔ Kolik větných celků má každý odstavec?

✔ Jaké výhody a nevýhody spatřuješ ve fungování žákovského parlamentu na škole? Sdílej ve dvojici.

✔ Jaký by ještě mohl být nadpis?

2. Seřaď jména zastupitelů tříd podle abecedy.

Cyril, Matouš, Karel, Oliver, Čeněk, Zita, Adam, Josef, Ela, Karol Lucian, Ema, Viki, Hugo, Emily, Barbora, Beáta, Mirek, Nela, Stanislava Šimon, Matouš, Matěj, Rozárie, Šárka, Nikita, Tereza, Arnold, Max, Dag ✔ Vyhledej jednotlivá jména v kalendáři a seřaď jména žáků podle toho, kdo kdy slaví svátek.

3. Urči počet slov ve větách. V každé větě vyhledej nejdelší slovo a urči počet slabik. Přeformuluj dané věty na otázky. Přepiš věty do sešitu. Zájemci o účast v nových volbách se připravují na svou kampaň. Podobu své kampaně si zajišťují všichni samostatně. V tomto období je ve škole velké napětí. S nedočkavostí očekáváme výsledky voleb. Snad nakonec zvolíme správně.

X14

1. Popiš, co vidíš na obrázku. Vymýšlej k obrázku věty různých druhů.

2. Urči druh uvedených vět. Na věty tázací zapiš svou odpověď do sešitu. Sdílej ve dvojici.

Na naší škole probíhají volby do žákovského parlamentu. Všichni máme právo volit! Proč bychom měli chodit k volbám? Jaké jsou přínosy žákovského parlamentu pro naši školu? Někteří kandidáti si svou kampaň zcela užívají. Kéž by také plnili své sliby. Pozor na sliby! O co by se měl kandidát snažit?

Věta začíná velkým písmenem a nejčastěji končí tečkou. Mezi slovy ve větě děláme mezery. Konec věty poznáme podle melodie hlasu. DRUHY VĚT Větou oznamovací něco oznamujeme a píšeme za ní tečku. Větou tázací pokádáme otázku a píšeme za ní otazník. Větou rozkazovací něco rozkazujeme a píšeme za ní zpravidla tečku. Důrazný rozkaz naznačíme vykřičníkem. Větou přací vyjadřujeme přání a píšeme za ní většinou tečku. Ve větě přací se můžeme setkat i s vykřičníkem.

X15

PARTNERSTVÍ ŠKOL

1. Přečti si text. Zjisti, co znamená partnerství škol.

Naši partneři Již několik let spolupracujeme s blízkou školou. Je poněkud menší, než jsme my. Má i menší počet žáků, přesto jsme za naši vzájemnou spolupráci moc rádi. Velmi dlouho jsme přemýšleli o tom, jakým směrem se vydat. Naši žákovští zastupitelé na řadě setkání neustále probírali, v jakých oblastech je naše spolupráce nejsmysluplnější. Dost dlouho nám trvalo a hodně času zabralo, než nám došlo, že první do čeho se společně pustíme, bude ochrana našeho blízkého lesa. ✔ Z kolika slov se skládá první a druhá věta? ✔ Vysvětli význam označených slovních spojení. ✔ K silně označeným slovům vymysli protiklady. ✔ Vyhledej v textu slova tvořená ze tří, čtyř a pěti slabik.

2. Odpověz na otázky k textu ze cvičení 1. Sdílej ve dvojici.

✔ V čem spočívá partnerství těchto škol? Pro jakou oblast se školy rozhodly? Proč? ✔ V jakých dalších oblastech je možná spolupráce mezi školami? ✔ Co by vzájemná spolupráce měla školám přinést? ✔ Proč si myslíte, že se školy pro spolupráci rozhodnou? Co je k tomu vede?

3. Vyhledej v řetězci slov tři slova a vymysli k nim synonyma.

W XQU ZA K N E U STÁ LE N HGFRDOSTALIKLOPZAČÁTEKBNVC

DIKTÁT

✔ slovních spojení: partnerství škol, lesní cesta, ochrana přírody, základní škola, krásný les, společné aktivity, vzájemná podpora a pomoc, řešení problémů ✔ vět: Naši partneři Proč zrovna partneři? Spolupracujeme již několik let se základní školou nedaleko od nás. Jezdíme k nim buď autobusem, nebo chodíme cestou přes les. Společně pracujeme na několika projektech. Jelikož je v naší blízkosti nádherný les, snažíme se především spolupracovat na jeho ochraně. Kéž by byl tak krásný ještě hodně dlouho.

X16

SETKÁNÍ V LESE

1. Popiš obrázek. Odpověz na otázky pod obrázkem.

✔ O čem si zrovna žáci povídají? ✔ Co mohou společně řešit? Podle čeho tak usuzuješ? ✔ Jaké další problémy by mohli společně vyřešit? ✔ Co k dosažení svého cíle potřebují? ✔ Čím by mohli ještě prospět svým obcím? Na čem by se mohli podílet? Proč? ✔ Proč mají na hlavách různé kšiltovky? Co jiného by mohli mít, aby se mezi sebou odlišili? Je nutné, aby se takto lišili? Pokud ano, tak proč?

2. Připravte si rozhovor ve dvojici nebo ve skupině a prezentujte ho ostatním. Využijte následujících příkladů.

„Možná bych měl přeci jen jiné řešení.“ „Jaké?“ „Nerad bych se tě dotknul, ale myslím si, že...“

„Myslíš si, že je to tak správné?“ „Potřebujeme, aby nás bylo více!“ „Dobře, zkusím ještě oslovit ostatní ve třídě. Snad se přidají, ale...“

„Posloucháš mě vůbec?“ „Ale jo, poslouchám. Přesto si myslím, že…“

„Koukej, tamhle je to vidět! Vidíš to?“ „Ne, nic nevidím!“

Při vypravování se snažíme vyprávět věci tak, jak se postupně staly. Při rozhovoru posloucháme, na co se nás druhý ptá. Zároveň nasloucháme pozorně tomu, co vypráví, abychom mohli odpovědět a vhodně pokračovat v rozhovoru.

X17

SOLIDARITA – SBĚR PAPÍRU

1. Doplň v jednotlivých listech papíru i/í, y/ý. Slova z jednoho listu papíru přepiš do sešitu.

st n, oh nek, let ště, prst nek,

mot l, přkr vka, r č, krokod l,

d m, t cho, koš le, ž zeň, ž vot,

mot čka, d chá, kuch ně,

pšen ce, str ček, skr š, jesk ně,

post lka, kor tko, poh b, r že,

t síc, štěst , t den, j dlo,

r ba, př kop, novin , j stota,

kř da, pen ze, kraj na, š roký,

koš k, kř vý, ž rafa, kn ha

✔ Co znamená slovo solidarita? ✔ Jakou má souvislost solidarita a sběr papíru? ✔ Třídíte ve škole odpad? Máte vyhlášené sběrové dny papíru?

DIKTÁT

✔ slovních spojení: díra v ponožce, velká žízeň, malá košile, rychle se točí, dětská postýlka, lodní deník, tíživé ticho, leklá ryba, moje chyba, velké štěstí ✔ vět: Dnešní tisk Každé ráno tatínek čte. Mám rád tu vůni. Sedím vedle něho a sleduji, jak čte. Na zdi tikají potichu snad i hodiny. Kukačka ani nekuká. Stejně tak já ani nedutám.

Souhlásky tvrdé: h, ch, k, r, d, t, n – po tvrdých souhláskách píšeme ve většině případů y/ý. Souhlásky měkké: ž, š, č, ř, c, j, ď, ť, ň – po měkkých souhláskách píšeme ve většině případů i/í.

X18

DOBROVOLNOST – NEMYSLÍME POUZE NA SEBE 1. Přečti si článek uvedený ve školních novinách. Pokuste se ve dvojici či skupině sepsat pracovní postup této činnosti. Vyzkoušejte si podle vašeho postupu výrobek zhotovit.

ZPRÁVA ZE ŠKOLNÍCH NOVIN

NEMYSLÍME POUZE NA SEBE Dne 7. října 2013 jsme při pravidelně realizované výtvarné dílně v Domově seniorů vyráběli ozdobné textilní tašky. Na textilní tašky jsme obtiskávali různé obrázkové raznice. Nejprve se na raznici nanese barva na textil a poté se přitiskne na textilii. Otisky je třeba na závěr přežehlit. Všichni odcházeli s úsměvem na tváři. Realizací výtvarných dílen bychom chtěli zpříjemnit mnohdy i dlouhé chvíle lidem žijícím v Domově pro seniory a poskytnout jim zážitek spojený s naší přítomností. žáci 3. A

✔ Vyhledej v textu slova tříslabičná a dvouslabičná. ✔ K silně označeným slovům vymysli synonyma. ✔ K podtrženým slovům vymysli slova protikladná. ✔ Vysvětli význam slova raznice, Domov seniorů.

2. Vytvořte ve dvojici novinovou zprávu o nějaké vaší třídní akci, kterou jste podnikli a která by podle vás mohla být zveřejněna v novinách. Zapište si zprávu na volný list papíru, který nalepte do stránky novinového papíru, jako součást daného výtisku. Prezentujte v rámci třídy.

Zpráva informuje adresáta o tom, co se událo. Měla by být aktuální, jednoznačná, přehledná, pokud možno úplná a hlavně objektivní. Každá novinová zpráva by měla obsahovat odpověď na otázky: kdo, co, kdy, jak, proč.

X19

BEZPEČNĚ NA SILNICI

1. Popiš obrázek. Vymysli k obrázku věty všech druhů, které znáš.

2. Odpověz na otázky?

Co dělá Viki? Je jeho chování správné? Myslíš si, že Ema s jeho chováním souhlasí? Co mu asi říká? Na co ho upozorňuje a proč? Jak by se měl Viki správně chovat?

3. Pokuste se na volný list papíru nebo do sešitu sepsat základní pravidla pro bezpečnou jízdu na kole.

4. Doplň i/í, y/ý a zdůvodni pravopis.

Plod_ ořechů, u bř_zy, vzork_ půdy, krásná př_roda, čt_ř_ mláďata, větš_ koř_st, dva t_dn_, dalš_ ž_voč_chové, vzácn_ druh, proutěn_ koš_k, velká ž_zeň, dětská post_lka.

X20

V kuch_ni, smrková š_ška, hod_ny t_kají, neobyčejn_ př_běh, ch_trý žák, j_trocelový čaj, pok_val hlavou, ž_votní c_l, léč_vé rostlin_, př_šla pozdě, k_nuté knedlík_.

CHODEC

1. Přečti text, zjisti, zda Lucian i Ema vědí, jak se správně přechází silnice.

Jak bezpečně přejít přes silnici Lucian s Emou bydlí kousek od školy. Cesta jim trvá necelých 10 minut, pokud se někde nezastaví nebo si cestu nekrátí přes trávníky kolem domů. V některých místech jsou vyznačené přechody pro chodce. Jsou ale místa, kde musejí přecházet přes vozovku, kde není vyznačený přechod pro chodce. Tato místa bývají velmi nebezpečná. Když přecházejí silnici, oba dávají velký pozor, aby žádné auto nejelo. Rozhlíží se vlevo, vpravo a znovu vlevo. Neustále sledují, zda odněkud nevyjelo nějaké auto. Jakmile jsou opět na chodníku, pokračují zvesela do školy.

2. Urči pořadí vět, která vypovídají o tom, jak přecházet přes silnici, kde není vyznačený přechod pro chodce. Z uvedených vět vytvoř věty rozkazovací.

3. Doplň i/í, y/ý a zdůvodni pravopis. Po jaké straně bychom měli přecházet přechod pro chodce a proč?

Vstoupím do vozovky. Dokončím přecházení. Rozhlédnu se vpravo. Rozhlédnu se vlevo. Při přecházení se rozhlížím a sleduji vozovku. Rozhlédnu se opět vlevo. Zastavím se na chodníku nebo okraji vozovky.

ž_, ku sně n e v , _me poběž . e l h c _ vé šat_ ,r y o s n a , p a á k t_č t_ z sn_ Kohou e poč_tat, te , kape j a s č e _ n uč_m ovoc n_k_, r e p , , ekař_. bř_za p , , k _ h prsk_ c n a _ ž p o , R_b _ k nečn ěravý u, slu rac_. nůž, d m _ r ám _d žk_, m aly, létaj_c _ n k e _ž Čtem šk_, ž u r h é sladk

X21

CYKLISTA

1. Popiš obrázek. Je jízda chlapce, který jede na kole, bezpečná? Jak by se měl chovat? Doplň ve slovech chybějící písmena a zdůvodni pravopis. Slova, která jsou napsána u cyklistické helmy, přepiš do sešitu.

P / B Zlatá ry_ka, zelená ža_ka, kámen v ka_se, ku_ka sena, chytit vra_ce, bramborová slu_ka, he_ká srst, klu_ko vlny. T / D Dřevěné schů_ky, krá_ká pohá_ka, plastová lopa_ka, sla_ké opla_ky, má plyšového medví_ka, děravý su_. H/C CH Nejím tvaro_, jelení paro_, okousané ne_ty, padá sní_, skřehotavý smí_, je to leno_, nízký prá_, nezralý hrá_.

2. Jsi návrhář/ka sportovních doplňků. Navrhni cyklistickou helmu nebo cyklistické brýle. Zkus vymyslet i jejich nové funkce a připrav si poutavou prezentaci pro ostatní. Vytvořte společně třídní knihu, nebo-li katalog sportovních doplňků.

DIKTÁT

✔ slovních spojení: řídký vzduch, úzká cesta, křehký hrneček, hezká ponožka, knížka pohádek, procházka lesem, těžká taška, čerstvé jahůdky, starý kamarád, proutěný koš, kapky vody, malé rybky ✔ vět: Cestování na kole Nejraději jezdím lesní cestou. Nádech a výdech. Cítím vůni lesa. Přede mnou je starý dub. Kousek u něho je velký pařez. Sednu si a odpočinu. Všiml jsem si malého keříku s borůvkami. Jsou sladké. Dobrou chuť.

V některých slovech vyslovujeme a slyšíme souhlásky, které neodpovídají písmenům, jimiž je označujeme. b/p

d/t

ď/ť

v/f

z/s

ž/š

h/ch

Pro správné psaní si pomůžeme vždy jiným tvarem slova nebo slovem příbuzným. Např.: žalud – žaludy, hádka – hádek, lehký – lehoučký

X22

CESTOVÁNÍ – DOPRAVNÍ PROSTŘEDKY

1. Přečti text. Zjisti důvody, proč Kohoutovi cestují nejraději autem.

Cestování Jmenujeme se Kohoutovi a bydlíme v Sušici. Stanovat jezdíme nejraději autem. Vždyť tolik kufrů a věcí, které s sebou vozíme, by ani táta neunesl. Cestování autem je nejlepší. Nemusíme nikam spěchat ani sledovat, kdy nám odjíždí autobus, vlak nebo letí letadlo. Zastavíme si kdykoliv a kdekoliv zrovna potřebujeme. K babičce na Slovensko jsme jeli už také vlakem. Ve vlaku to bylo skoro jako v hotelu. Mohli jsme se tam najíst a vyspat. Autobusem moc rádi nejezdíme. K moři jsme už letěli letadlem a to snad byla nejrychlejší cesta, jakou jsme kdy zažili. Lodí jsme se ještě nikdy neplavili, pokud nepočítám parník na Labi. ✔ Kdo vypráví příběh? Je to holka nebo kluk? Podle čeho jsi to zjistil/a? ✔ Jakými dopravními prostředky už postava jela? ✔ Jak jim říkáme a podle čeho je dělíme? ✔ Jak cestujete VY? Čím cestujete nejčastěji a kam?

2. Řekněte, kterými dalšími dopravními prostředky jste už cestovali. Vyprávějte pomocí těchto otázek.

Kdy?

(např. o prázdninách, vloni, nedávno…)

Čím?

(letadlem, vlakem, na kole…)

Kam? (k babičce, k strýcovi, na výlet…) S kým?

(s rodiči, s tetou, s dědou, s kamarádem…)

3. Vyhledej mezi slovy slova příbuzná. Pokus se určit kořen těchto slov.

Slova příbuzná jsou slova, jejichž významy spolu souvisejí a která mají společnou část. Např. vodní, vodovod, vodník. Nejmenší část slova se nazývá kořen. Např. letiště, letadlo, odlet.

X23

CESTUJEME DOPRAVNÍMI PROSTŘEDKY

1. Popiš rozdíly mezi jednotlivými obrázky. Vymysli k obrázkům otázky. Tři otázky zapiš do sešitu. Sdílej ve dvojici i své případné důvody pro položení otázky. Společně se pokuste odhadnout, jaká by mohla být odpověď na tyto otázky. Své domněnky zapiš do sešitu.

2. Tvoř příbuzná slova.

vypřepo-

odneza-

-les-let-cest-uč-lék-

-árník -itel -ář -uška -ník

3. Vypiš z každého řádku slova příbuzná a vyznač kořen těchto slov.

Slovo může mít i část předponovou, která stojí před kořenem slova anebo část příponovou, která je za kořenem. Např. vyučování nakreslený Předponová i příponová část většinou mění význam slova.

X24

-iště -ující -ěl -ování -ný

1. Vymýšlej slova příbuzná ke slovům na obrázcích.

2. Doplň část příponovou a předponovou tak, aby vznikla nová slova.

let, škol

vař, , skl

chod, ,

uč

rod, ,

zub lov

, hrad byt

, les ,

mluv

3. Předponovou část někdy může tvořit i zápor ne. Doplň zápor na začátek slov a utvoř vhodná slovní spojení. Všímej si, že i po přidání předponové části zůstalo ve slovech –ú-. Vymýšlej se slovními spojeními věty. příklad: neúplný úkol, neúplatný muž

úspěšný chlapec, úplný

, úrodné pole, ústí do moře, účastnil se závodu

4. Doplň ú, ů a zdůvodni pravopis. Přepiš pět slovních spojení do sešitu.

R_žová peřinka, udělal to ne_myslně, d_ležité rozhodnutí, z_stal raději doma, m_žete přijít zítra, ne_plný začátek příběhu, padla na něho _nava, dosáhl velkých _spěchů, vrátil se dom_.

Po předponě píšeme ú, ačkoliv není na začátku slova. Např. ne-úmyslný, ne-úrodný I v některých dalších slovech píšeme ú uvnitř slova. Např. trojúhelník

X25

PODZIM

1. Prohlédni si pozorně obrázek. Vymýšlej věty k obrázku, které budou vyjadřovat nejen to, co se děje na obrázku, ale i atmosféru podzimu.

2. Přečti si text. Zjisti, proč se děti na farmu vydaly.

Ovčí ostrov ve Středních Čechách Je podzim. Roční období plné neskutečných barev. Jelikož se děti ve škole zrovna učily o tom, jak to na statku či farmě vypadá, napadlo je, že nejlepší bude, když se společně na farmu vydají. A tak i udělaly. Možná, děti, i ve vašem blízkém okolí nějakou farmu objevíte a budete se moci vypravit také. „Už ji vidím,“ povídá Max. „No vidíš, už je to jen kousek po této cestě a budeme na farmě,“ reagovala na Maxovu poznámku paní učitelka. „Tato farma je speciﬁcká tím, že zde chovají především ovce. Nela se včera velmi zajímala o to, co všechno můžeme z ovčího mléka vyrobit. Dnes bude mít možnost vidět vše na vlastní oči!“ dořekla paní učitelka a všichni pokračovali směrem k farmě. ✔ Kde se nachází ovčí farma? Podle čeho to poznáme? ✔ Co člověku chov ovcí přináší? ✔ Co znamená pojem biofarma?

3. Vyhledej v textu místa, kde je zapsána přímá řeč postav z příběhu.

Ve vypravování jsou často přesné výpovědi jednotlivých postav. Ty jsou v textu zapsány pomocí uvozovek jako tzv. přímá řeč. Na začátku věty se píší uvozovky dole a na konci věty nahoře. Např.: „Ještě kousek po této cestě a budeme už na farmě.“

X26

NA FARMĚ

1. Přečti věty. Zjisti, čím se odlišuje ovce od kozy.

Ovce Ovce jsou rod malých přežvýkavců. Díky člověku se ovce dostala do celého světa. Původně však pochází z oblastí severní polokoule. Samec ovce je nazýván beran a mládě jehně. Ovce je velmi užitečné domácí zvíře. Může se používat dokonce i jako sekačka – dokáže totiž trávník v poměrně krátké době spást tak, že vypadá jako pečlivě posekaný. Ovce jsou o něco robustnější než kozy a mají silnější, zatočené rohy. Srst je tvořena hustou vlnou. Ovce chováme především pro vlnu, maso a mléko. Jelikož nejsou tak náročné jako skot, chovají se především v horských nebo suchých oblastech. Všechny ovce mají dobře vyvinutý stádní pud a potřebují společnost ostatních jedinců.

✔ Čím se odlišuje ovce od kozy? ✔ Proč se říká ovci „přírodní sekačka“? ✔ Proč člověk ovce chová? ✔ Jaký je význam slovního spojení stádní pud a slova skot?

2. Urči kořen slov. Vymysli k uvedeným slovům další slova příbuzná.

3. Doplň do slov skupiny s ě. Pět slovních spojení přepiš do sešitu.

___kné počasí, ___ží rychle, pečli___ uklízí, s___chá domů, ___stování ___tin, leží v trá___, návš___va ___dečka, v do____ za ____stem, š___ňata š___kají, pravidel___ čte, s ús___vem na tváři, jeh___ hledá stádo, na stro___ je ___nkava

Ve slabikách dě, tě, ně se píše háček nad e. Písmeno ě zde označuje měkkost předcházející souhlásky ď, ť, ň. Písmeno ě ve slabikách bě, pě, vě vyslovujeme [-je-]. Např.: běží, pět, vědět… Písmeno ě ve slabice mě vyslovujeme [-ně-]. Např.: město, mě…

X27

BARVY PODZIMU

1. Vyhledej ve větách vyjmenovaná slova po B a jejich další možné tvary.

Co všechno nabarví podzim Postel, protože jsem nemocný a musím být celý den v posteli. Je součástí mého pokoje a celého bytu. Je to nábytek. Dům, protože v něm bydlím se svou maminkou a tatínkem. Obyvatelé celého domu budou rádi. Dvůr, protože je plný dobytka. Kobyla, býk i ovce mohou ocenit barvy podzimu. Spíše uvítají nějakou bylinu. Tadeáš je bystrý, všiml si, že kousek domu roste babyka. Příbytek, ve kterém žije náš strýc. Všechno je to prostě jeden podivný podzimní obyčej.

2. Vyberte si čtyři vyjmenovaná slova po B a vymyslete s nimi krátký příběh. Sdílejte v rámci celé třídy.

DIKTÁT

✔ slovních spojení: dřevěné vědro, barevný svět, život dětí, běží zpět, vůně květin, těžký náklad, jdeme společně, studený větřík, věrný přítel, větší pěna, spravedlivě rozhodl, věřil sám sobě ✔ vět: Na ovčí farmě Farma je plná ovcí. Kolem nich neustále postávají jehňata. Jedno jehně běží směrem k nám. Je téměř u nás. V to se rozeběhl beran a vše přerušil. Jehně zaběhlo zpět mezi ostatní. Mrzí nás to. Chtěli jsme si ho pohladit.

Po obojetných souhláskách píšeme v některých slovech i, í a v jiných y, ý. Uvnitř slova ve vykovaných slovech a slovech s nimi příbuznými píšeme y, ý. Např.: Vyjmenovaná slova po B být, bydlit, obyvatel, byt, příbytek, nábytek, dobytek, obyčej, bystrý, bylina, kobyla, být, Přibyslav, babyka

X28

STROMY

1. Přečti krátkou báseň a vysvětli její obsah.

2. Doplň do vět slova z nabídky.

Rádi se procházíme v

aleji. BYSTRÝ

Na pastvě byly krávy s telaty a

V dalším výběhu jsou krásné

BYLIN BÝK

Maminka mi uvařila čas z léčivých

Marek se vždy vše rychle naučí, je

BABYKOVÉ KOBYLY

3. Pozorně si prohlédni tabulku. Vymysli věty s danými slovy. Všímej si rozdílnosti významu vět.

být – žít, existovat

bít – tlouci, udeřit

nabýt – získat (majetek, vědomosti…)

nabít – natlouct, vsunout náboj

dobít – doplnit elektrickým nábojem (baterii) – dokončení děje (dobilo srdce), usmrtit

dobýt – zmocnit se (dobýt území) – dosáhnout něčeho

přibýt – zvětšit, být navíc (přibyl žák) – přibrat (přibýt na váze)

přibít – přitlouci

ubýt – zmenšit se

ubít – utlouci, usmrtit

zbýt – zůstat

zbít – utlouci, zmlátit

odbýt – nedbale provést nebo odmítnout

odbít – odtlouci (např. hodiny)

X29

VÍTR A MELUZÍNA KVÍLÍ TU

1. Přečti básničku a urči počet slabik ve slovech. U silně vyznačených slov urči jejich kořen.

Vrbový list Padá z vrby zlatý list, vítr si v něm začal číst. Než přečetl obě stránky, list mu spadl do studánky

2. Urči, která slova do řady nepatří a odůvodni proč.

dobytek, dobytku, býk, dobytkem byteček, příbytek, příbytek, příbytku ubytovna, bydlení, bytná, bytový neobyčejně, obyčejný, obyčej, zvyk

3. Doplň do vět slova z nabídky. Přepiš věty do sešitu.

Ve třídě nám Myslivec si právě půlnoc. Tatínek

nový žák.

mě tím, že nemá teď čas.

pušku. U potoka roste mu jen pár korun. střechu hřebíky. Náš pes má

. Hodiny u nás jen chvíli. obojek.

Nabídka: odbily, zbylo, bílý, pobyl, nabil, přibyl, býlí, pobil, odbyl

4. Doplň i,í/y,ý a zdůvodni pravopis.

Ob_vatelé města, hb_tá dívka, b_l velmi b_strý, ob_čejně přichází pozdě, líb_l se mi, ob_vací pokoj, rozb_té dveře, prohraná b_tva, přib_l hřeb_ky, vedl b_dný život, sb_ráme známky, list bab_ky, léčivé b_liny, neodb_tný člověk.

Dej si pozor na vlastní jména: Bydžov, Hrabyně, Bystřice, Bystrovany, Býkovice, Zbyněk, Zbyšek, Zbyslav.

X30

DUŠIČKY

1. Přečti text a zjisti, proč Marek přirovnal svou babičku k „matce přírodě“?

Slzy vzpomínek Na Dušičky vždy lidé vzpomínají na zemřelé. Snad i příroda se mnohdy přidává svými dešťovými kapkami. V tento den bývá totiž většinou deštivo, sychravo. Každým rokem chodívá Marek se svou babičkou na hřbitov. Babička vždy hrob očistí, položí na něj kytičku a já zatím zapaluji svíčku, vypráví Marek. Počasí mi moc nepomáhá. Jediný, kdo mi obvykle pomůže, je moje babička. Jestlipak není babička tou „matkou přírodou“? Pokaždé jí tečou po tváři slzy, stejně jako dešťové kapky po našem deštníku. Vzpomíná na své rodiče a vypráví mi o nich. Chytne mě za ruku a pomalu odcházíme domů.

✔ Proč chodí lidé na hřbitov? ✔ Jak bychom se měli na hřbitově chovat? Proč?

2. Pozorně si prohlédni tabulku. Vymysli další věty s uvedenými slovy. Všímej si rozdílnosti významu vět. bydlo – živobytí Pálí ho dobré bydlo.

bidlo – delší tyč Babička přehodila peřiny přes bidlo.

býlí – bylina, plevel U potoka roste býlí.

bílý – mající barvu Vašek má bílý míč.

3. Vyber vždy jedno slovo z nabídky a zdůvodni pravopis. Přepiš tři věty správně do sešitu.

Babička trhá na zahradě býlí – bílý. Býlí – bílí hadi se vyhřívali v teráriu. Šňůra na prádlo byla podepřena dřevěným bydlem – bidlem. Nepálí vás dobré bidlo – bydlo? Byl – bil včera doma? Kníže dobyl – dobil dalších území. Martin přibyl – přibil víko dřevěného sudu. Eva odbyla – odbila zadaný úkol. Zbylo – zbilo mu málo peněz. Potřebuji dobýt – dobít baterie. Včera k nám přibyl – přibil další hráč.

X31

BABKA KOŘENÁŘKA

1. Přečti báseň. Zjisti, o jakých bylinkách se v básni píše. Doplň i,í/y,ý a zdůvodni pravopis.

Kořenářka Pavel Jurkovič Ostruž_ny, š_pky, trnky, jeřab_ny, bezinky, natrhám j_ch plné hrnky, navrch př_dám brusinky. Odvar z máty peprné, kdo má zdraví chatrné, ať navšt_ví se mnou, jářku, moudrou bábu kořenářku. ✔ Kdo je kořenářka? Proč se jí tak říká? Proč se říká, že je moudrá? ✔ Jak vypadá? Kde se s ní můžeme setkat? ✔ Jaké bylinky znáš ty? Pil/a jsi někdy bylinkový čaj? Pokud ano, kdy a proč?

Vyrobte si ve třídě babku kořenářku ze zbytků látky, např. na tyč od smetáku a na sukni ji přišijte pytlíčky naplněné sušenými bylinkami nebo si nějaké bylinky klidně můžete vypěstovat sami ve třídě, či ve školní bylinkové zahrádce.

2. Vyhledej mezi slovy slova vyjmenovaná. Slova příbuzná přiřaď správně ke slovu vyjmenovanému.

DIKTÁT

✔ slovních spojení: bílé kotě, léčivé byliny, neobyčejný chlapec, horská bystřina, zelená kobylka, býčí zápas, nestihl dobít mobil, ubyl na váze, v obývacím pokoji, stále pobíhal, bydlí v Bystřici

Vyjmenovaná slova po L slyšet, mlýn, blýskat se, polykat, plynout, plýtvat, vzlykat, lysý, lýtko, lýko, lyže, pelyněk, plyš

X32

JABLKA V ŽUPANU

1. Přečti si pracovní postup. Polož si otázku: „Jaký je postup při pečení jablek v listovém těstě?“

Potřebné ingredience: 12 ks menších křehčích jablíček 150 g nakládaných brusinek 500 g listového těsta – na ozdobu cukr moučka – na potření 1 vejce Pracovní postup: Jablíčka omyjeme, oloupeme a zbavíme jádřinců. Dutinu jablíček vyplníme brusinkami. Listové těsto vyválíme na výšku 3 mm a rozkrájíme na čtverce o straně asi 13 cm. Ze zbytku těsta vykrájíme malá kolečka. Vajíčko rozšleháme. Do středu čtverce listového těsta postavíme naplněné jablíčko. Růžky těsta potřeme rozšlehaným vajíčkem, spojíme na vrcholu a připevníme vykrojeným kolečkem. Celé zabalené jablíčko potřeme rozšlehaným vejcem. Přendáme na plech vyložený pečícím papírem a vložíme do předem vytopené trouby. Pečeme dozlatova a ihned sypeme moučkovým cukrem. Jablíčka v županu podáváme nejlépe teplá. Chutnají i studená, kdy je před podáváním ozdobíme šlehačkou. ✔ Co musíme udělat jako první? ✔ Kdy potíráme rozšlehaným vajíčkem zabalené jablko? ✔ Můžeme podávat i za studena?

2. Pokud máte ve škole k dispozici vybavenou školní kuchyňku, můžete si upéct jablka v župany i sami. Jistě to zvládnete. Vytvořte si skupiny a rozdělte si nákup potřebných ingrediencí k pečení a pusťte se do práce. Dobrou chuť!

3. Zapiš do sešitu pracovní postup nějaké činnosti. Sdílej ve dvojici.

Pracovní postup Jde o přiblížení adresátovi nějaké činnosti, zacházení nebo manipulaci s předmětem. Jde o vytvoření si jasné a přesné představy o jednotlivých úkonech, jejich pořadí a souvislostech mezi nimi.

X33

VŮNĚ BRAMBOR

1. Přečti text. Zjisti, zdali jsou brambory plodinou pěstovanou výhradně jen u nás. Brambory jsou u nás známé teprve tři sta let. Dostaly se k nám z Ameriky a zprvu byly pěstovány pouze v botanických zahradách jako vzácnost a byly obdivovány jako zámořská kuriozita. Většímu rozšíření nejdříve bránila nedůvěra a také nezkušenost lidí. Prostý lid je zpočátku dával jen prasatům a čeládka odmítala toto nezvyklé jídlo jíst. Až krutá válečná období, nouze a drahota přispěla k velké změně. Lidé si náhle na bramborách začali pochutnávat a tato rostlina se stávala stále více a více pěstovanou. Nejobyčejnějším jídlem byly brambory na loupačku. Každý si loupal brambory sám a zapíjel je mlékem. Mléko bylo nalité v míse, která byla uprostřed stolu. Každý stolovník měl svou hromádku brambor. Mléko bylo sladké i kyselé, studené i teplé. Z brambor se také vařily především polévky, například bramboračka, kterou dnes už zná jistě každý. Škrábání brambor byla vždy práce dětí. Nejstarší české pojmenování brambory je zemské jablko. ✔ Proč se bramborám říkalo zemská jablka? ✔ V čem jsou si podobná s jablky a v čem se odlišují? ✔ Jaké další způsoby úpravy brambor znáš? ✔ Na jaký způsob máš brambory nejraději TY?

3. Pozorně si prohlédni tabulku. Vymysli věty s danými slovy. Všímej si rozdílnosti významu vět. mlýn – zařízení na rozemílání, stavba

blýská se – leskne se, třpytí se, objevují se blesky

vyplývat – z něčeho něco vyplývá

vyplivat – plivat z úst

lyže – sportovní náčiní

líže – něco lízat

lyska – vodní pták

líska – keř, přepravka (bedýnka)

líčený, líčit zeď – natírat zeď, líčit si obličej (zkrášlovat se), líčit – vyprávět (historku), líčený – předstíraný, strojený, políčit – nastražit past

lýčený – vyrobený z lýka

X34

mlít – rozemílat (mouku, mák), mlít pusou

blízká – nedaleká (blízká vesnice)

CHLEBA A SŮL

1. Přečti báseň. Vyhledej v básni slova, která se rýmují. Která věta je otázkou. Z otázky vytvoř větu oznamovací a rozkazovací. U silně vyznačených slov urči kořen.

Chléb Jiří Žáček V pekárně se pečou chleby, voní to tam jako v nebi. Kdo se vůni ubrání? Přeji dobré chutnání.

2. Doplň do slov i,í/y,ý a zdůvodni pravopis.

Sl mák nemá ul tu, mysl vec nal čil past, ml nář musí uml t mouku, bl žila se bouře a l ják, děti běhají l povou alejí, pojedu na hory l žovat, Marek pl val na zem, nedodržel svůj sl b, špatně mě sl šel, sny se nám rozpl nuly před očima, l skový oříšek, had není sl zký.

DIKTÁT

✔ slovních spojení: starý mlýn, plyšová hračka, plynový kotel, květy pelyňku, venku se blýsklo, plýtvají vodou, vyslyšel mé přání, je lítostivý, neslyšel o tom, uklidni se, je jako klíště

Dej si pozor na vlastní jména: Volyně, Lysá, Lysolaje a na slova: slynout (být proslulý), plytký (povrchní, mělký), vlys (ozdobný pás ve stavebnictví)

X35

MOJE RODINA

1. Pozorně si prohlédni obrázky a pokus se odpovědět na otázku: Co všechno by měla rodina jednotlivým členům poskytnout?

✔ Proč člověk zakládá rodinu? Jaké k tomu má důvody? ✔ Mají tzv. rodinu i živočichové? ✔ V čem spočívají jejich potřeby rodiny? Proč žijí v pospolitosti? ✔ Žijí všichni živočichové nějaké skupině, ať už to nazveme rodinou, tlupou, smečkou či čímkoliv?

2. Přečti báseň. Přemýšlej o tom, v čem se heřmánek podobá člověku.

Heřmánkovy otázky Ladislav Dvořák Proč je mámo, ráno? Proč mám listy, mámo? Proč mám kořínky, proč nemám křídla? Proč nemají kořínky i šídla? Proč je rosa vždy, když vstávám? Kdo ji kape na list travám? První maminčina odpověď Když je ráno? Proto, heřmánku, že jedno z poupat v keřích červánků právě teď rozevřelo květen a řeklo berušce, co v něm spává: „Vstávej, beruško, obleť svět a vrať se večer zdravá?

X36

Druhá maminčina odpověď Proč máš listy? Dojde na ně, to se dovíš u snídaně, jen co začne pít a jíst, hned uvidíš, nač máš list! A tu krůpěj sladké rosy rosnička nám nejspíš nosí.

PŘÍBUZENSKÉ VZTAHY

1. Prohlédni si obrázky a odpověz na otázky.

✔ Kdo všechno je součástí rodiny? ✔ Jak velká může rodina být? ✔ Co je to rodokmen?

2. Přečti si uvedené texty. Doplň ve slovech i,í /y,ý a zdůvodni pravopis.

Bab_čka neb_la doma. B_la natrhat léčivé b_l_nky, ze kterých vaří čaj. Vaří čaj i pel_ňkový. Má stále ještě b_strý zrak, ačkoliv je občas nedosl_chavá. Možná sl_ší dobře, ale hodí se jí mnohdy nesl_šet. Prostě se jí to l_bí. Můj tatínek se rozhodl pro neob_čejný čin. Rozhodl se pob_t střechu nad garáží dřevěnými latěmi. Vzal si na to hřeb_ky a kladivo. Sl_šel maminčina slova, téměř vzl_kala. Nel_b_lo se jí tatínkovo rozhodnutí. B_la b_ raději, kdyb_ zavolal tesaře. Ale to b_ neb_l náš táta.

3. Vyber si pět vyjmenovaných slov po B a L. Vymysli několik vět o členovi své rodiny. Zapiš věty do sešitu.

4. Doplň slova do vět. Vyber slova z nabídky. Věty přepiš do sešitu. Sdílej ve dvojici a zdůvodni pravopis.

Babička přehodila starý koberec přes dlouhé

. BYLI

U potoka roste Pálí ho dobré Dědeček natírá plot

BIDLO

BYDLO barvou.

BÍLOU BÝLÍ

Včera jsme

na návštěvě u strýčka.

X37

ETAPY LIDSKÉHO ŽIVOTA

1. Pozorně si prohlédni obrázky na předchozí straně a pokus se odpovědět na otázku: Co všechno by měla rodina jednotlivým členům poskytnout?

Byl rodič a měl děcko Zdeněk Svěrák Byl rodič a měl děcko, to bylo jeho všecko, spolu žili, vodu pili, jedli chléb i koláče.

Je rodič a má děcko a je to jeho všecko, spolu žijou, vodu pijou, jedí chléb i koláče.

Ti dva si spolu hráli, když mohli, tak se smáli. Někdy taky přišly mraky, tak se dali do pláče.

A najednou jsi dědou, máš hlavu celou šedou. Je to, hochu, k smíchu trochu, částečně i do pláče.

A život s nimi uhání dál cestou necestou. To dítě náhle, bez ptaní, tu stojí s nevěstou.

A století se překulí a stává se to zas. Jsi dítě s bílou bambulí a pak máš šedý vlas…

✔ Řekni, co všechno v jednotlivých etapách života člověk umí, co dokáže dělat a co nového se naučil. ✔ Ve které etapě se zrovna nacházíš TY? A které tvoji rodiče?

2. Vyhledej v textu podstatná jména, slovesa, předložky a spojky. Vypiš za každý uvedený slovní druh tři slova do sešitu. Sdílej ve dvojici.

DIKTÁT

✔ slovních spojení: pobíhají venku, semlít obilí, bitevní loď, nové působiště, plískanice, dobrý odbýt zboží, blízká řeka, neslýchaná věc, levné živobytí, černobýl a zlatobýl, lidský hlas, útulný příbytek ✔ vět: Mlýn u lesa Narodil jsem se do mlynářské rodiny. Pomáhal jsem otci ve mlýně mlít obilí. Večer jsem lehával pod babykou. Bílý mlýn byl jako hvězda na obloze. Blýskal se jako horská bystřina tekoucí z hor. Bývalo tam krásně.

X38

SLOVNÍ DRUHY OHEBNÉ – mění své tvary

NEOHEBNÉ – nemění své tvary

1. podstatná jména

6. příslovce

– názvy osob, zvířat, věcí, vlastností a dějů Např. Lucian, opice, počítač, skromnost, běhání

2. přídavná jména – vyjadřují vlastnosti osob, zvířat a věcí – odpovídají na otázky: Jaký? Který? Čí? Např.: malý, lstivé, Pavlův

3. zájmena – zastupují názvy osob, zvířat a věcí nebo na ně ukazují Např.: ty, váš, jeho, tento

4. číslovky – vyjadřují počet nebo pořadí Např.: deset, pátý, mnohokrát

5. slovesa – vyjadřují, co osoby, zvířata nebo věci dělají nebo co se s nimi děje Např.: mluvit, běhat, strkat, přinést

– vyjadřují bližší okolnosti dějů, vlastností – odpovídají na otázky: Jak? Kde? Kdy? Kam? Kudy? Odkud? Např.: rychle, doma, včera, ven, rovně, zdola

7. předložky – vysvětlují vztahy, jsou vždy ve spojení s dalšími slovy Např.: v knize, na zemi, kolem zahrady, mezi stromy

8. spojky – spojují slova nebo věty Např.: a, i, ani, když, jestliže, protože, ale

9. částice – uvozují věty nebo vyjadřují různé významové a citové odstíny Např: ať, nechť, kéž, ano, ne

10. citoslovce – vyjadřují pocity a výzvy nebo označují zvuky Např. bum, bác, crrrr

Krabička mého dětství Připrav si doma krabičku (třeba krabici od bot) a vlož si do ní pár drobností, které by vyjadřovaly vzpomínky na dobu, když jsi byl/a ještě malý/á. Například nějaké fotograﬁe, hračku (pokud ji máš schovanou), oblečení nebo malé botičky apod. Zřejmě budeš potřebovat pomoc svých rodičů, popros je, jestli by ti s vytvořením krabičky nepomohli.

X39

ADVENT – ADVENTNÍ VĚNEC

1. Přečti text. Do sešitu nebo na volný list papíru si poznamenej tři důležité informace o adventním věnci.

Advent začíná první nedělí adventní, tedy nedělí mezi 27. listopadem a 3. prosincem. Výrazným symbolem adventu je adventní věnec, který je tradičním symbolem sloužícím k symbolickému odpočítávání čtyř týdnů adventu. Obvykle má podobu věnce z jehličnatých větví ozdobeného 4 svícemi. Každou adventní neděli se zapaluje další svíčka. Svíce mohou být různě vysoké, různých barev a různě rozmístěné. Zdobené věnce bez svíček, které jsou také nazývány adventní věncem, jsou používány k ozdobení vchodových dveří. Klasické adventní věnce byly zavěšované na stuhách. Nyní je nahradily věnce, které se kladou přímo na svátečně ✔ Jak prožívá vaše upravený stůl. rodina adventní čas? Jsou i obce, které na adventní a vánoční ✔ Co všechno období slavnost zdobí adventu přináší? adventní věnec třeba ✔ Máte doma adventní i s průměrem sedmi věnec? Jak vypadá? metrů.

2. U silně vyznačených slov v textu urči slovní druhy.

4. Doplň slova z nabídky do vět. Věty přepiš do sešitu. Letos budeme

velký adventní věnec. MY

Nerad bych se však

MÍT

máme Vánoce rádi. Advent utíká jako

před bouřkou.

Vyjmenovaná slova po M my, mýt, myslit, mýlit se, hmyz, myš, hlemýžď, mýtit, zamykat, smýkat, dmýchat, chmýří, nachomýtnout se, Litomyšl

X40

HLEMÝŽĎ ZMÝLIL

ADVENTNÍ KALENDÁŘ

1. Prohlédni si pozorně obrázky a napiš do sešitu podle nich krátké vyprávění. Dokonči příběh dle vlastní představy.

X41

BARBORKA

Vili, víš že Barborky jsou prastarý lidový adventní zvyk, kdy na svátek sv. Barbory dne 4. prosince 20 dnů před Štědrým dnem o Vánocích se uřežou větvičky třešní nebo višní, vloží se doma do vázy s vodou tak, aby…

Já vím! Aby do Vánoc doma v teple pěkně rozkvetly, což se s trochou péče a štěstí snadno povede.

1. Přečti a vysvětli uvedené pranostiky. Urči slovní druh slov ve větách.

Svatá Barborka táhne sáně ze dvorka. Svatá Kateřina prádlo máchá a Barbora je škrobí. Když je Barbora ucouraná, bude svatý Štěpán na ledě. ✔ Co je to pranostika? Znáš ještě nějaké další pranostiky?

2. Doplň i,í/y,ý a zdůvodni pravopis. Prvních šest slovních spojení přepiš do sešitu.

První m_sto, pom_šlel na pomstu, jednal bezm_šlenkovitě, m_ se nebojíme, zm_lená neplatí, dm_chá do pece, starý kom_n, zam_šlel se nad úkolem, vym_cené zlo, jednom_slně souhlasíme, zm_lil ses, ochom_tala se tu, vlhkom_lná by_l_na, platí se tu m_tné, dej m_ to, m_dlo.

3. Pozorně si prohlédni tabulku. Vymysli věty s danými slovy. Všímej si rozdílnosti významu vět.

X42

my – všichni

mi – já

mýt – čistit vodou

mít – vlastnit něco

mýval – medvídkovitá šelma

míval – něco vlastnil

mýlí se – plete se

milý – drahý, milovaný

vymýtit – vykácet

vymítit – vypuzovat

rozdmýchat – rozfoukat

rozmíchat – rozkvedlat

ANDĚL, MIKULÁŠ A ČERT

1. Přečti báseň a vyprávěj o tom, jak to na Mikuláše vypadá u Tebe doma.

Na Mikuláše Jiří Žáček Už je zima, už je čas – Mikuláši mají sraz. Jeden půjde rovnou k nám. Bude bručet – však to znám. Číhni se mu na boty: „Ahoj, táto, jsi to ty?“

✔ Chodí k tobě domů Mikuláš s čertem a andělem? ✔ Co ti většinou přinesou? Jaká je nadílka? Byl/a jsi někdy na Mikuláše smutný/á? ✔ Jaké máš vzpomínky na čerta z dětství? Bál/a ses čerta? ✔ Vyhledej v textu přímou řeč. Jak ji poznáme? ✔ U silně vyznačených slov urči slovní druh.

2. Pozorně si přečti uvedené věty. Vysvětli význam silně vyznačených slov, která stejně čteme, ale jinak píšeme. Vymysli s těmito slovy další věty.

My se ničeho nebojíme.

Půjčíš mi to?

Pravidelně se musím mýt.

Chtěl byt mít nové kolo.

Mýval vyhledává skrýše v podobě nory.

Míval vždy dobrou náladu.

Dej si pozor na vlastní jména: Litomyšl, Přemysl, Nezamysl, Křesomysl, Kamýk a na slova: mýto (poplatek za používání cest), mykat (urovnávat vlákna na přízi jedním směrem), mys (skalnatý výběžek pevniny v moři), sumýš (živočich žijící na mořském dně-podobný okurce)

X43

VÁNOCE

1. Přečti báseň. Přemýšlej o tom, co mohl kapr povídat. Zapiš několika větami do sešitu. Sdílej ve dvojici, v rámci celé třídy.

Vánoční

✔ Urči u slov slovní druhy.

Jindřich Hilčr

✔ Vyhledej větu tázací. Vytvoř z ní větu přací.

Maminka přinesla živého kapra. Ve vodě se nehýbal a stále jen otvíral ústa. Co si asi povídal? Zůstalo nám po něm mnoho stříbrných penízků.

✔ U silně vyznačených slov urči kořen. ✔ K podtrženým slovům vymysli slova protikladná. ✔ Vysvětli význam slovních spojení: zůstalo nám po něm mnoho stříbrných penízků. ✔ Jak u Vás probíhá štědrovečerní večeře? Co máte na stole? ✔ Dodržujete při večeři nějaké rodinné zvyky?

2. Urči, k jakému vyjmenovanému slovu patří slova příbuzná.

průmysl

omyl

dmychadlo myšina

umývárna hmyzí

DIKTÁT

mýto

mysl

smyk

chmýří úmysl

odhmyzit

✔ slovních spojení: zmizel první dárek, myslí na nás, umíněné dítě, vzpomínka na babičku, promyslel to, nemívá moc hlad, ochomýtal se kolem stromečku, zmizela v pokoji, plyšový medvěd, mít radost ✔ vět: Vánoce Myslel jsem, že se letos Vánoc nedočkám. Zmýlil jsem se. Bylo to lehkomyslné. Chtěl bych mít plný pokoj dárku. Nakreslil jsem všechno, co bych si přál, do vánočního přání. V pokoji stál neobyčejně krásný strom. Blýskal se. Byla pod ním kupa dárků. Přemítal jsem, co všechno jsem si vlastně přál.

X44

ŠTĚDRÝ DEN

1. Přečti text. Přemýšlej o tom, v čem se v severských zemích, např. ve Švédsku, Vánoce liší od našich.

Byl poslední den před Vánocemi. Maminka s Agdou dělaly vánoční uzenky. Jakmile jsme se najedli, postavili jsme na zahradě velikou sněhovou lucernu. Na lípě seděla spousta vrabců a hejlů a sýkor a vypadali tak hladově, že jsem se běžel zeptat tatínka, jestli jim smíme přinést vánoční snůpky ovsa. Přivázali jsme je na jabloně a za chvíli už tam ptáci seděli a pochutnávali si. Asi si mysleli, že už je Štědrý večer. Na Štědrý den jsme k obědu snědli podle vánočního zvyku chleba namáčený v omáčce a potom nezbývalo nic než ČEKAT. Nakonec byl přece jen večer. Na stole byly svíčky a ohromná spousta jídel, ale já jsem jedla skoro jen šunku. A pak samozřejmě kaši s mlékem. To abych v ní našla mandli. Ten, kdo najde v kaši mandli, bude mít určitě napřesrok svatbu. Potom jsme se usadili ve velkém pokoji. Stromek byl rozsvícen, tatínek nám chvíli předčítal. A když jsme zpívali „Když na Štědrý den svítá“, vytratil se Lasse ven a za chvilku přišel ustrojen za skřítka s velkým pytlem na zádech. „Máte tady nějaké hodné děti?“ ptal se. „Ano, dvě,“ řekl Bosse. „Ale máme taky uličníka, který se jmenuje Lasse. Ten je naštěstí venku.“ „O něm jsem slyšel,“ řekl skřítek. „Je to nejlepší chlapec ze všech v téhle zemi. Však taky dostane víc dárku než jiní.“ Ale dostali jsme všichni stejně. Potom jsme tančili kolem stromku, a to k nám přišli všichni ze sousedství. Je to báječné, když jsou Vánoce. ✔ Vánoční zvyky se v různých krajinách od sebe liší. V textu jsme měli možnost dozvědět se několik informací o tom, jak slaví Vánoce ve Švédsku. V čem se tedy liší švédské Vánoce od těch našich? ✔ Popiš Štědrý den u vás doma. Máte nějaké vlastní rodinné zvyky? Pokud ano, tak jaké? ✔ Vymysli název textu. ✔ Vyhledej v textu přímou řeč. ✔ Řekni, jakým slovem začíná a končí druhý odstavec. Vysvětli, co je to odstavec.

Odstavec naznačíme odsazením textu od začátku řádky. Jedná se tedy o graﬁcky oddělenou část souvislého textu. Odstavec obsahuje jednu nebo více vět, které mají tvořit určitý logický celek. Text se člení na odstavce kvůli lepší čitelnosti. Odstavce na sebe zpravidla navazují.

X45

ZIMA

1. Prohlédni si pozorně obrázek a popiš ho.

✔ Co bys ještě do obrázku přikreslil/a? Proč?

2. Přečti text. Přemýšlej o tom, v čem se liší příběh od obrázku.

Zima v parku Dlouho očekávaná zima je konečně tu. Všude je sníh, který neláká jen děti, ale i jejich rodiče. Ačkoliv je mráz, který zalézá pod kůži a štípe do tváří, přesto se tu dnes sešla spousta lidí. Z parku se stalo jedno velké zimní sportoviště. Na kluzišti zrovna rozehrávají chlapci svůj další hokejový zápas. Od zámku k parku vede cesta z kopce. Teď se z ní stala bobová dráha. Kousek vedle se několik dětí učí lyžovat. Od rána je tu je tu slyšet samý smích a výskot. Večer park hlídá několik sněhuláků, co tu děti postavily podél cest. ✔ Před označená slova v textu vhodně doplň slova přídavná. Nabídka slov: velký, zámecký, prudký, veselý, bílý, úzká, velký. ✔ U slov první věty urči slovní druhy. ✔ V poslední větě nahraď slovesné tvary jinými. ✔ Vyhledej v textu příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po B a L. ✔ Vysvětli význam slova: výskot. ✔ Jak jinak bys nazval/a tento příběh? ✔ Co děláš rád/a v zimě TY?

X46

1. Vyhledej správné dvojice slov přiřazením slova vyjmenovaného a příbuzného.

dmýchat

lysinka

nepolykat

mýtit

dmychadlo

vymýtit

myslit

polykání

Lysá

polykat

plynně

nesmysl

lysý

mýtné

plyn

plynout

rozdmýchat

Mýto

2. Vymýšlej slov příbuzná k následujícím slovům.

3. Přečti báseň a přemýšlej o tom, co všechno mohl mráz udělat.

Bílá zima Milena Lukešová Mráz olízl kliku dveří, mrak od rána dere peří, Mete, mete, metelice, fujá, fujá, fujavice, sotva vběhne na chodník chundelatý černý psík, sníh za ním hned utíká. Převleče ho za bílého pudlíka. ✔ Vysvětli význam označeného slovního spojení. ✔ Jak je možné, že z chundelatého černého psíka se stal bílý pudlík? ✔ Co všechno ještě sníh může změnit? ✔ Vyhledej rýmy. Vytvoř s nimi věty přací.

X47

POZDRAV Z HOR

1. Přečti dopis. Zjisti, kdo píše dopis a komu je určen. Na volný list papíru napiš, co by Lucianovi babička odpověděla. Sdílej ve dvojici, případně v rámci třídy. Nezapomeň, jak se správně píše dopis!

X48

✔ Kdy psal Lucian dopis? Proč je důležité uvádět v dopisech datum? ✔ Odkud psal Lucian dopis? Podle čeho tak usuzuješ? Vyhledej v dopise věty, kterými můžeš své tvrzení potvrdit. ✔ Proč lidé jezdí na hory? Jezdíš také na hory? Pokud ano, proč? ✔ Zjisti, z jakých hor posílá Lucian pozdrav babičce. Použij mapu. ✔ Vyhledej případně i zajímavá místa, kam by se mohl Lucian podívat. ✔ Vypiš do sešitu z dopisu všechna příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po B, L, M. Urči, k jakému vyjmenovanému slovu patří. ✔ Ve druhém odstavci urči u slov jejich druh. ✔ Kolik odstavců má dopis? Jak to poznáme?

To je krása, děti. Myslím, že Lucian si svůj pobyt na horách opravdu hezky užil!

Dopis Ten, kdo dopis posílá, říkáme odesílatel. Ten, komu je dopis určen, je adresát. V dopise uvádíme datum. Oslovení zakončujeme interpunkční čárkou nebo vykřičníkem. Dopis ukončujeme podpisem. Slova Ty, Vy, Tvůj, Váš a jejich tvary píšeme v dopisech s velkým počátečním písmenem.

X49

1. Přečti text a zjisti, proč chtěly jít děti do lesa.

Stromeček pro zvířátka Když se Lucian vrátil z hor, hned následující víkend jel k babičce. A nejel sám, jela s ním i Ema. „Ahoj babi, co teď děláš?“ povídá Lucian babičce mezi dveřmi. „Ahoj, co bych dělala? Těším se, až se rozrazí dveře a uvidím tě!“ usmála se na Luciana babička. „Taky jsem se těšil!“a objal babičku. „Celou cestu si však s Emou říkáme, jestli bys s námi hned nezašla do lesa. Chtěli bychom se podívat na stromeček, který jsme tam před Vánocemi ozdobili pro zvířátka. „To můžeme, ale měli bychom s sebou vzít alespoň menší pytel sena. Půjdeme cestou kolem krmelce, tak tam můžeme něco přihodit.“ Řekla babička a šla se připravit na cestu. Za chvíli už byli na lesní cestě. Ve sněhu viděli stopy kopýtek lesní zvěře. „Podívej, tohle by mohl být zajíc, že?!“ „Ano, to byl zajíc. A komu patří tato stopa? Poznáš ji?“ zeptala se babička. „Já vím, to by mohl být bažant!“ vykřikla Ema. „Mohl, máš pravdu,“ řekla babička a usmála se na Emu. Všechno kolem bylo přikryto sněhovou peřinou. Příroda tiše odpočívala. Třpytivý bílý sníh křupal pod nohama a všude bylo krásné ticho. Babička se zasněně porozhlédla a řekla: „Je tu tak krásně!“ Lucian se na ní podíval a s úsměvem ve tváři dodal: „Už se zase kocháš, co?!“ Všichni tři vyprskli najednou smíchy, ale jen potichu, aby nevyplašili lesní zvěř.

2. V lese můžeme vidět spoustu živočichů a rostlin. Zapiš do sešitu názvy těch, která patří mezi vyjmenovaná nebo příbuzná slova po B, L, M, P. Sdílej ve dvojici.

3. Společně o nich vyhledejte další informace, např. v encyklopediích, atlasech zvířata a rostlin nebo na internetu a připravte si o nich krátkou prezentaci.

Vyjmenovaná slova po P pýcha, pytel, pysk, netopýr, slepýš, pyl, kopyto, klopýtat, třpytit se, zpytovat, pykat, pýr, pýřit se, čepýřit se

X50

1. Urči, komu stopy patří. Z písmen slož vyjmenovaná slova po P. Urči kořen těchto slov. Vymysli k vyjmenovaným slovům další slova příbuzná. Použij slova ve větách.

Y E L T

✔ Jaké další stopy můžeme v lese vidět? ✔ V čem se liší?

P Y

A K

2. Doplň i,í/y,ý a zdůvodni pravopis. Vysvětli česká přísloví a pořekadla.

3. Pozorně si prohlédni tabulku. Vymysli věty s danými slovy. Všímej si rozdílnosti významu vět.

pýcha – nadutost

píchá – bodat

pyl – prášek v květu rostliny

pil – tvar slovesa pít

opylovat – oplodňovat květy pylem

opilovat – pilníkem zbavit okrajů

slepýš – beznohý plaz podobný hadu

slepíš – spojit (lepidlem)

pykat – nést trest za něco

pikat – hrát na pikanou

X51

1. Přečti báseň. Vyhledej v básni slova, která se rýmují.

Vrána a Nový rok Zuzana Kopecká Kráká vrána s havranem, že prý dneska nad ránem, Co se stane? Kdopak to ví? Začne rok a celý Nový!

✔ Vysvětli význam slova novoročenka. ✔ Jak by mohlo novoroční přání sněhuláků pokračovat? ✔ Co všechno si do nového roku většinou vzájemně přejeme?

2. Vyhledej ve větách slova příbuzná k vyjmenovaným slovům po P. Přiřaď k nim další slova příbuzná z nabídky. U zbývajících slov urči, k jakému vyjmenovanému slovu patří.

Bílý sníh se třpytí v dálce jako drahý kámen. Vrabčáci štěbetají na stromě a čepýří si svá křidélka. Netopýra mezi nimi však ve dne nespatříš. Ten si někde zrovna visí jako pytlík na háčku. Nabídka slov: třpytka, rozčepýřený, netopýří, pytlák, suchopýr, odpykat, přepychový

Dej si pozor na vlastní jména: Spytihněv, Chropyně, Pyšely, Spytovice, Solopysky, Přepychy. a na slova: pýří (chmýří např. pampelišky)

X52

NOVÝ ROK

1. Přečti text a zjisti alespoň dva způsoby, jak lidé dříve vítali Nový rok. U označených slov urči jejich druh.

Jak se dříve vítal Nový rok Říkalo se. „Jak na Nový rok, tak po celý rok“. Nehádat se, nerozčilovat, nezlobit – jinak to tak bude po celý rok. Na Nový rok se nesmělo nic jíst, co mělo původ od drůbeže, to aby štěstí neulétlo. Ani zajíc nepatřil na novoroční stůl, to aby štěstí neuteklo (zajíc má dlouhé nohy). Naopak se měly konzumovat luštěniny a v kapse nosit peníz, a to proto, aby přičarovaly bohatý rok. Z domu se nemělo ani nic vynášet, aby to v příštím roce nechybělo. Bylo zakázáno prát prádlo, mlátit obilí – jinak by byla špatná úroda. Kdo sušil prádlo, do roka se usoužil. Do novoroční vánočky se zapékal hrášek, kdo ho našel, měl mít hodně štěstí. Příchod Nového roku provázelo i koledování a obchůzky po domech.

2. Doplň správně i/í, y/ý a zdůvodni pravopis. Vypiš slova do sešitu podle příbuznosti. Vyznač ve slovech jejich kořen.

s_korka, zlos_n, zas_čení, us_chající, s_kořice, s_novec, zas_chat, s_čení, s_kot

DIKTÁT

✔ slovních spojení: Měl napilno, tvrdohlavě se vzpíral, odpykal si trest, pod kopytem klisny, tři pytle krupice, sníh se lepil na lyže, zbytečně se čepýříš, napínej uši, bílé chmýří suchopýru. ✔ vět: Sáňky nebo pytel Marek přišel na kopec s pytlem plným sena. Vzal seno od jejich klisny. Mohla by ho sice kopnout kopytem, ale on strachy ani neklopýtl. Byl na sebe pyšný. Čepýřil se jako vrabec na střeše a věděl dobře proč. Nikdy bych nevěřil tomu, jak rychle pytel frčí z kopce dolů.

Vyjmenovaná slova po S syn, sytý, sýr, syrový, sychravý, usychat, sýkora, sýček sysel, syčet, sypat

X53

TŘI KRÁLOVÉ

1. Přečti báseň. Vyhledej slova, která se rýmují. Vymysli se slovy další rýmy.

Na Tři krále Marie Tetourová Na Tři krále za vesnicí bloudí sněhem koledníci. Šlapy – šlapy, šlápoty pletou se jim do noty. Ťuky, ťuky, už tu jsou, štěstí, zdraví vinšujou. Zpívá Pavel, Olda, Míra – panímáma otevírá.

✔ Jak se králové jmenovali? ✔ Víš, jak vypadaly tříkrálové obchůzky? Můžeme se s podobnou obchůzkou setkat ještě nyní?

2. Pozorně si text přečti. Najdi chyby. Zjisti, u kterého písmene jsou slova zapsaná bezchybně. Vyber si jednu ze tří částí a přepiš věty správně do sešitu.

nasycený psík, sladké sipání, vysipaná krabyce, syrový brambor, silný provaz, plné sípky obilí sychravé počasí, osyřelý dům, spánek posiluje, osykové listy, lůj pro sýkorky, koláč sypaný perníkem těžko usíná, zasytíš se chlebem, zasyknout bolestí, nesýčkuj, posypat sýrem, zámek Sychrov

3. Pozorně si prohlédni tabulku. Vymysli věty s danými slovy. Všímej si rozdílnosti významu vět.

X54

sýr – mléčný výrobek

síra – na sirkách

sýrový – ze sýra

sírový – ze síry

syrý – syrový, studený, vlhký

sirý – osiřelý, opuštěný

sypat – nechat padat

sípat – chraptět

MASOPUST

1. Přečti text. Zjisti, jak masopust v obcích probíhá.

Dnešní masopust U nás dochází v řadě měst a vesnic k obnově masopustních zábav z iniciativy obcí, různých spolků, muzeí, folklórních souborů nebo prostě jen nadšenců, kteří chtějí sobě i svému okolí přichystat dobrou zábavu. Na rozdíl od minulosti, kdy šlo o záležitost pouze dospělých, účastní se dnes i děti. Podoby současných masopustů jsou různé. Mnohé navazují na místní tradice a jejich jádrem je průvod masek, zakončený zábavou v místní restauraci nebo hospodě. Průvod buď prochází pouze obcí, nebo se jako dřív zastavuje u jednotlivých domů a masky žertují s jejich obyvateli, tancují a dostávají za to výslužku. Velmi často se začíná tím, že masky žádají starostu o povolení průchodu obcí a slibují, že nebudou provádět neplechy. Právě tak je stále oblíbené ukončení masopustu scénkou pochování basy, někde Bakchuse či Masopusta, jinde symbolicky střílejí medvěda nebo kobylu. Tato závěrečná fáze je stejně jako dřív příležitostí ke čtení „rozsudku“, v němž se často humornou formou vzpomíná na události uplynulého roku v obci. ✔ Popiš, jak u nás dnes probíhá masopust. ✔ Vysvětli význam slovního spojení: folklórní soubory, provádět neplechy. ✔ Vyhledej v textu slovo příbuzné k vyjmenovanému slovu po B, L. ✔ V první větě urči slovní druhy.

2. Urči, k jakému vyjmenovanému slovu patří uvedená slova příbuzná.

PŘESYCENÝ SYCHRAVO SÝPKA SÝKOŘICE ZÁSYP SÝRÁRNA DOSYTA SYNOVEC

Dej si pozor na vlastní jména: Sychrov, Bosyně, Syneč

X55

1. Přečti báseň, co je po masopust charakteristické. Doplň i/í, y/ý a zdůvodni pravopis.

Masopust Jan Čarek Ověnč li sál, v hospodě je bál. P ští klarinet, v kole všechna chasa, jako medvěd, jako medvěd bruč tetka basa. Tanči, Hančí, tanči, však už zima skončí, zase budem brzy sl chat p sn čku skř vánčí. ✔ Vysvětli význam slova bál a chasa. ✔ Urči u slov jejich druh. ✔ Vyhledej v básni podstatná jména a urči jejich číslo.

2. Utvoř podstatná jména ve tvaru čísla množného. Přepiš slova do sešitu podle abecedy.

Podstatná jména mají obvykle tvary čísla jednotného a čísla množného (zkráceno na č. j. a č. mn.). Podstatná jména označují v čísle jednotném jednu osobu, zvíře nebo věc. V čísle množném označují více osob, zvířat nebo věcí. Některá podstatná jména mají jen tvary čísla jednotného (např. křoví, obyvatelstvo), některá mají tvary čísla množného (např. sáňky, Vánoce).

X56

1. Urči číslo u podstatných slov. Ukaž na ně pomocí slov ten, ta, to a urči jejich rod. Uveď další slova, na která ukazujeme ten, ta, to.

2. Vypište na volný list papíru deset slov, která Vás napadnou v souvislosti s masopustem a použijte jich v krátkém vyprávění. Sdílejte v rámci dvojic, případně celé třídy.

3. Vypiš do sešitu všechna podstatná jména z vyjmenovaných slov po B, L, M, P, S. Rozděl je do skupin podle rodu. Sdílej ve dvojici.

4. Přepiš věty do sešitu. Vyhledej ve větách podstatná jména a barevně je označ: – rodu mužského

– rodu ženského

– rodu středního

V noci se nad městem přehnal velký vítr. Sypký sníh se vznášel v oblacích. Vše živé zalézalo raději do svých příbytků. Všichni s nedočkavostí očekávali, co bude dál. Náhle vše utichlo. Ticho uspalo i malého chlapce, který vše sledoval z okna svého pokoje. ✔ Jaký by mohl mít příběh název? ✔ Co příběhu předcházelo? Jak mohl příběh pokračovat? ✔ Pokud ticho chlapce uspalo, co se mu mohlo zdát? ✔ Stalo se i tobě něco podobného? Pokud ano, co? ✔ Urči ve větách slovní druhy. ✔ Vyhledej slova příbuzná a urči, k jakému vyjmenovanému slovu patří. Urči kořen těchto slov.

Každé podstatné jméno vyjadřuje jeden ze tří rodů: rod mužský (životný/neživotný): ukazujeme ten například: sníh, kroužek, slon, rod ženský: ukazujeme ta například: pavučina, duha, lékárna, rod střední: ukazujeme to například: slunce, štěně, koleno.

X57

KDYSI DÁVNO

1. Pozorně si obrázek prohlédni. Vymýšlej otázky k obrázku, na které budou ostatní odpovídat. Odpověď musí být znatelná v obrázku.

2. Přečti si příběh a zjisti, o kom vypráví.

Chaloupka na vršku Kdysi dávno stávala v kopcovité krajině pod horami ve stráni došková chaloupka a shlížela do údolí přes louky a lesy na domky sousedů. V té chaloupce žil řezbář Tomeš se svými třemi dětmi. O děti se musel starat sám, protože jeho žena Marjánka umřela při narození nejmladší Andulky. Na živobytí si vydělával vyřezáváním sošek ze dřeva a o svátcích ještě hraním na basu s venkovskou kapelou. Věru, měl se co ohánět. Naštěstí měl vydatnou pomocnici, nejstarší dceru Mařenku. Zastala skoro všechno za nepřítomnou maminku, ale co naplat, máma dětem scházela. Honzíkovi šlo na sedmý rok a připadal si už velký, ale přesto by se moc rád k mamince přitulil. A malá Andulka znala maminku jen obrázku, co visel nad postelí. Představovala si, že mamina je „v nebíčku“ a občas si jí v duchu postěžovala na Honzíka. Honzík měl totiž spoustu ztřeštěných nápadů, každou chvíli něco vyvedl a Andulku něčím pozlobil. Tak si raději hrála s Apolenkou Vojtovou a Honzík zase nejvíc kamarádil s Martínkem, bratrem Apolenky. ✔ O kom příběh vypráví? Přečti větu, ze které je zřejmé, kdo je ze všech nejmladší. ✔ Vysvětli význam slovního spojení: maminka je v nebíčku. ✔ V prvním odstavci: – urči druh jednotlivých slov – označ barevně podstatná jména – urči u podstatných jmen mluvnické kategorie: číslo, rod.

X58

1. Přiřaď slov příbuzná ke slovům vyjmenovaným. Vymysli se slovy vyjmenovanými krátké věty. Věty zapiš do sešitu. Sdílej ve dvojici.

vysoký

výskat

zvykat

výt

2. Doplň do vět slova z nabídky. Vysvětli význam poslední věty. Ke každé větě vymysli otázku.

Pes _______ na měsíc. Andulka ____________ tatínka ve vlasech. Mařenka __________ věneček z pampelišek. Honzík __________ radostí. Tatínek včera _________ na poli hrách. Honzík po celou dobu _________ očima na tatínkovi. Nabídka slov: vije, vyje, víská, výská, vysel, visel.

DIKTÁT

✔ slovních spojení: býváme tu často, pisklavý hlas, nadouval se pýchou, domýšlivý chlapec, semlít krupici, myší díra, menší námitka, libové maso, syrové maso, kmínová polívka ✔ vět: Cesta do města Pan Tomeš chodil každou neděli na trh do města. Prodával tam své sošky ze dřeva. Nebylo to jednoduché. Mnohdy neprodal nic. Cestou domů si říkával, že pověsí své řemeslo na hřebík. Hrával s venkovskou kapelou a obyčejně nějakou tu zlatku vždy dostal. Musí přeci z něčeho žít.

Vyjmenovaná slova po V vy, vysoký, výt, výskat, zvykat, žvýkat, vydra, výr, vyžle, povyk, výheň, slova s předponou vy- /vý-

X59

PŘÍSLOVÍ A POŘEKADLA

1. Vysvětli česká přísloví a pořekadla. Doplň i, í/y, ý a zdůvodni pravopis. Spoj obrázek s vhodným příslovím.

✔ Dříve lidé věřili ve význam různých pořekadel a přísloví. Jak je tomu dnes? Myslíš si, že je to stejné? ✔ Slyšel/a jsi doma od rodičů nějaké přísloví? ✔ Která přísloví si pamatuješ? Znáš i jejich význam?

2. Pozorně si prohlédni tabulku. Vymysli věty s danými slovy. Všímej si rozdílnosti významu vět.

výt – vydávat zvuk

× vít – splétat, např. věneček

výr – druh sovy

× vír – krouživý pohyb vody nebo vzduchu

výskat – jásavě křičet

× vískat – probírat se někomu ve vlasech

výška – vzdálenost od země vzhůru

× vížka – malá věž, věžička

vysel – zasel něco do země

× visel – byl zavěšen ve vzduchu

vysutý – vysunutý, např. hrazda

× visutý – zavěšený, např. lanovka

Dej si pozor na vlastní jména: Vyšehrad, Vysočany, Vyškov, Výtoň a na slova: vykat, vykání, cavyky.

X60

1. Urči, ve kterých příslovích se daná slova vyskytují. Vymysli se slovy věty. Použij ve větách vyjmenovaná slova po V. Vhodná přísloví najdeš i v nabídce.

volá

lež

Nabídka: Na hrubý pytel hrubá záplata. Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. Lež má krátké nohy. Nemaluj čerta na zeď. Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá.

✔ Urči ve větách slovní druhy. ✔ U podstatných jmen urči jejich číslo a rod. ✔ Barevně označ příbuzné slovo ke slovu nazývat.

2. Vymysli jednoduché věty, ve kterých použiješ uvedená slova. Mohu být i v různých tvarech. Zapiš věty do sešitu. Sdílej ve dvojici.

3. Doplň do vět vhodná slova z nabídky a slova příbuzná přiřaď ke správnému vyjmenovanému slovu.

Honzík byl večer velmi unavený, co on se to ____________ . Tatínek ho _________ Šípkovou Růženkou. Andulka má rychlý _________ . Hned se přidá do hovoru. Je sice ještě _______ , ale Mařenka už je žene do postele. Zítra ráno už musí být všichni zase opět na nohách a pomáhat tatínkovi. Nabídka: nazívá, nazývá, jazyk, brzy

Vyjmenovaná slova po V vy, vysoký, výt, výskat, zvykat, žvýkat, vydra, výr, vyžle, povyk, výheň, slova s předponou vy- /vý-

X61

STARÁ ŘEMESLA

1. Přečti si názvy jednotlivých řemesel. Vysvětli, v čem spočívalo dané řemeslo. Barevně označ, s jakým řemeslem se ještě můžeme setkat v dnešní době.

řemesla potravinářská: mlynář, pekař, řezník, sladovník řemesla dřevozpracující: bednář, tesař, truhlář, kolář, uhlíř řemesla kovodělná: kovář

2. Doplň i,í/y,ý a zdůvodni pravopis. Urči, k jakému řemeslu se uvedená slova vztahují.

Ml nářka je žena ml náře, které se taktéž ř kalo pan máma. Ml nář je maj tel ml na nebo jeho nájemce, který ř dil provoz ml na. Stárek je v učený ml nář, který m val na starosti domluvu s těmi, kdo chtěli ve ml ně seml t ob lí na mouku. Mládek b l ml nářský tovar š, který obsluhoval ml n a mlel mouku. Prášek se ř kalo tomu, kdo b l ve ml ně na učení. Kromě učení se řemeslu měl na starost ometání ml na od moučného prachu, aby nedošlo k požáru. ✔ Kdo všechno ve mlýně pracoval? Co měl na starosti mlynářský učeň?

3. Zjisti, jakým způsobem se dnes mele mouka. Sepište ve dvojici rozdíly řemesla dříve a nyní.

4. Pozorně si prohlédni tabulku. Vymysli věty o řemeslu potravinářském s danými slovy. Všímej si rozdílnosti významu vět.

nazývat se – mít jméno, název

nazívat – hodně zívat

Dej si pozor na vlastní jména: Ruzyně

brzy × brzičko

a na slovo: brzičko.

Obě slova sice mají stejný kořen BRZ, ale vždy se jedná o jinou příponu. brzy – přípona Y brzičko – přípona IČKO

X62

1. Prohlédni si pozorně obrázek. Přemýšlej o tom, v čem se změnilo řemeslo pekaře. Sdílej ve dvojici, v rámci celé třídy.

Pekař chlebová pec ohniště

dřevěná lopata na chleba díže

pohrabáč

pometlo

hrablo ošatka

✔ U názvů jednotlivých předmětů urči rod. ✔ Které předměty ještě může používat při práci pekař i dnes? Které ne a proč tomu tak je? Co je nahradilo? Proč?

2. Na obrázcích jsou druhy pečiva, které se dříve nejčastěji pekly. Urči u slov jejich číslo a rod. Vyber si tři slova a vymysli se slovy věty. Zapiš věty do sešitu. U podstatných jmen urči pád, číslo a rod.

chleba

perník

preclík

pletýnka

calta

rohlík

šáteček

caletky

mazanec

koláče

Podstatná jména se skloňují, a to znamená, že mění své tvary. Svými různými tvary vyjadřují různé pády. Český jazyk má pádů sedm. (Slovo pád zkracujeme na p.) Pád tvaru podstatného jména zjistíme vždy pádovou otázkou:

1. pád 2. pád 3. pád 4. pád 5. pád

Kdo, co? (bez) Koho, čeho? (ke) Komu, čemu? (vidím) Koho, co? Oslovujeme, voláme:

Ema, stromy Emy, stromů Emě, stromům Emu, stromy Emo,

6. pád

(o) Kom, čem?

Emě, stromech

7. pád

(s) Kým, čím?

Emou, stromy

X63

MUZEUM LIDOVÝCH STAVEB

Souhlasím. Je to poučné pro nás i další generace.

Zachování kulturních památek a vzpomínek je moc důležité.

1. Prohlédni si pozorně obrázek a odpověz na otázky.

✔ Navštívil/a jsi někdy muzeum lidových staveb? Pokud ano, co tě tam nejvíce zaujalo? Proč? ✔ Proč se muzea lidových staveb zakládají? Jaký je jejich účel? ✔ Jak jinak se ještě muzeu lidových staveb říká? Znáš nějaké další názvy?

2. Přečti si věty. U slov urči jejich slovní druh. Podtrhni podstatná jména a urči u nich: pád, číslo, rod (životnost).

Muzeum lidových staveb v Kouřimi Muzeum shromažďuje stavitelské památky z celého území Čech. Nachází se zde větší obytné a hospodářské objekty, které doplňuje několik drobnějších památek. Celoročně se zde konají různé doprovodné programy. Každý návštěvník má možnost svou návštěvou nejen podpořit skanzen, ale i získat představu o životě v dřívějších dobách. V roce 2012 byla zahájena realizace rozsáhlého projektu dostavby muzea a jeho proměny na „Muzeum české vesnice“.

Pokud mají podstatná jména rodu mužského v 1. a ve 4. pádě rozdílné tvary, označujeme je jako životná (zkracujeme na živ.). Například: pekař – pekaře. Pokud mají podstatná jména rodu mužského v 1. a ve 4. pádě stejný tvar, označujeme je jako neživotná (zkracujeme na neživ.). Například: mlýn – mlýn.

X64

1. Pokus se pomocí obrázkového příběhu napsat krátký příběh. Před psaním příběhu si napiš osnovu svého vyprávění. Sdílej ve dvojici, případně v rámci celé třídy.

X65

MOJE ZDRAVÍ

1. Pokus se vysvětlit uvedená přísloví. Doplň ve slovech i, í/y, ý a zdůvodni pravopis.

✔ Znáš ještě nějaká další přísloví, která by vypovídala o tom, s čím je spojené zdraví? ✔ Které z uvedených přísloví se hodí k danému obrázku?

S jídlem roste chuť. Ve zdravém těle zdravý duch. Kdo nelení, tomu se zelení.

2. Přečti si text a zjisti, co všechno bychom měli pro své zdraví dělat.

Zdraví Jiří Žáček Přísloví říká: Čistota půl zdraví. A jiné: Veselá mysl půl zdraví. Obě mají kus pravdy. Chceme-li být zdraví, musíme o své tělo pečovat. Ve špíně bývají zárodky různých nemocí, proto se každý den myjeme, čistíme si zuby a oblékáme si čisté prádlo. Tělu prospívá otužování a pravidelné cvičení. Měli bychom jíst zdravě a zbytečně se nepřejídat. Pro naše zdraví jsou nezbytné vitamíny. Vitamín C, obsažený v ovoci a zelenině, posiluje odolnost proti nemocem. Zdrojem vitamínu A, který prospívá našemu zraku, jsou například mrkev, rajčata a šípky. Vitamín D, který získáváme z mléka a mořských ryb, je potřebný pro kosti a růst. Důležité jsou i další vitamíny – B v tmavém pečivu, E v mléce a másle, K ve špenátu a salátu. Nesmíme zapomínat na odpočinek: děti by měly spát 9–10 hodin denně. Našemu tělu svědčí i dobrá nálada. Dlouhodobý smutek, strach a trápení mohou způsobit nemoc. Když máme horečku nebo nás něco bolí, je třeba navštívit lékaře. Vyšetří nás a určí způsob léčby, abychom byli co nejdřív zase zdraví. ✔ Co děláš pro své zdraví Ty? Co bys měl/a ještě dělat?

X66

ZDRAVÁ VÝŽIVA

1. Vyhledej v básni podstatná jména a urči jejich pád, číslo a rod.

K obědu i na svačinu chroustám čerstvou zeleninu, zeleninu, ovoce – vyhnou se mi nemoce. ✔ Proč bychom měli jíst zeleninu a ovoce? Které ovoce a zeleninu náš rád/a? ✔ Co jsou to biopotraviny? Kde je můžeme koupit? Jak a kde se biopotraviny pěstují?

2. Doplň ve slovech i, í/y, ý a zdůvodni pravopis. Věty přepiš do sešitu.

Biopotravina Jedná se o potrav nu v robenou z produktů ekologického zemědělství. Při pěstování nesmí b t už to umělých hnoj v nebo škodl vých chem ck ch prostředků, které by mohly naruš t ž votní prostředí. Kval ta v robku je dána způsobem, jakým b ly rostl ny v pěstovány.

DIKTÁT

✔ slovních spojení: vymýcený les, slovanské jazyky, hliníková vidlička, jazýček na vahách, mladý slepýš, neplýtvej zbytky, měsíční svit, všechno vysypal, vysilující práce, okrasné dřeviny ✔ vět: Zdravá svačina. Mirek má každé ráno na stole připravenou svačinu od své maminky, ale jen málokdy ji sní celou. Maminka totiž myslí na jeho zdraví a vždy mu k svačině připraví i kousek ovoce nebo zeleniny. Mirek ji však rozdá svým spolužákům nebo vysype obsah krabičky do koše.

X67

ČISTOTA – PŮL ZDRAVÍ

1. Prohlédni si pozorně obrázky a pokus se svými slovy vyjádřit, co jednotlivé obrázky vyjadřují. Sdílej ve dvojici.

Kde to všechno asi začalo?

2. Přečti správně věty. Doplň i,í/y,ý a zdůvodni pravopis. Přepiš věty do sešitu.

První kartáčky na zuby v_m_sleli ve staré Č ně. Dělaly se z praseč ch štět n. J ž staří Ř mané používali m dlo. V ráběli ho ze zv řecího tuku a soli. Moc hezky pak nevoněli! Prvn sprch se ovládal nohou. Aby tekla voda, šlapalo se na pedál. ✔ Vyhledej ve větách podstatná jména. Urči u nich mluvnické kategorie: pád, číslo, rod a životnost. ✔ Vyhledej slova příbuzná k vyjmenovaným slovům po M. ✔ Vyhledej v knihách, na internetu nebo i v jiných informačních zdrojích zajímavosti z oblasti lidské hygieny. Sdílej v rámci celé třídy.

X68

1. Doplň i, í/y, ý a zdůvodni pravopis. Vyhledej ve větách vlastní jména.

Myj si ruce Ivona Březinová Neotesánek př šel z hřiště tak šp navý, že mam nka nevěděla, jestli se tak špatně choval, že znovu obrostl kůrou, nebo jestli jen spadl do bláta. Naštěstí to b lo bláto, a to se dá sm t. Však proti tomu Neotesánek ani moc neprotestoval. Zato kd ž ho maminka před večeří zahnala znovu si umýt ruce, nam tal, že je má č sté. „Kdepak, čisté,“ nedala se maminka. „Vždyť sis hrál na podlaze. Cvrnkal jsi do kul_ček, co b ly v trávě. A hlad l jsi Hopíka.“ „No jo,“ zabručel Neotesánek a šel pust t vodu a namoč t m dlo. „Já tě v dím,“ volala na něj maminka, která ho sice neviděla, ale správně tuš la, co má Neotesánek za lubem. „Pamatuj si, že ruce se musí umýt pokaždé, když přijdeš domů, pokaždé, když použ ješ záchod, a pokaždé, než jdeš íst.“ „A co Hopík?“ brblal Neotesánek. „Ten nemusí?“ ✔ Taky se ti někdy podařilo přijít domů stejně špinavý/á jako Neotesánek? ✔ Co se ti přihodilo? ✔ Proč Neotesánek namáčel mýdlo? ✔ Kdo by mohl být Hopík? Proč si to myslíš? ✔ Jak mohla maminka Neotesánkovi odpovědět? ✔ V textu je několik silně vyznačených podstatných jmen. Urči u nich mluvnické kategorie: pád, číslo, rod.

Podstatná jména vlastní označují jména určitých osob, zvířat, měst a vesnic, ulic a náměstí, hor a pohoří, řek a rybníků, států a příslušníků národů. Vlastní jména píšeme s velkým písmenem na začátku. Např.: Milan, Alík, Praha, Labe. V názvech států a pohoří se obvykle píší velká písmena s výjimkou slov republika, království, hory, pokud však dané slovo nestojí na prvním místě. Např.: Česká republika, Orlické hory. Slova názvů měst a vesnic se kromě předložek obvykle píší s velkým písmenem. Např.: Kutná Hora, Rokytnice nad Jizerou. V názvech ulic a náměstí bývá velké písmeno nejčastěji jen v prvním slově za slovem ulice nebo náměstí. Např.: ulice Pražská, náměstí Jiřího z Poděbrad. Podstatná jména obecná píšeme s malým počátečním písmenem. Např.: žák, pes, město, řeka.

X69

PÉČE O ZUBY

1. Přečti báseň. Zjisti, k čemu autor čisté zuby přirovnává. Pokus se jeho vyjádření zdůvodnit.

Čistím zoubky řízy, říz Čistím zoubky řízy, řízy, ať jsou bílé jako břízy. Čistím zoubky říz a říz, ať jsou bílé jako sníh. Vlevo, vpravo, vpředu, vzadu, horní a pak ještě dolní řadu. Čistím zoubky říz a říz, ať má každý radost z nich. ✔ Vyhledej v básni: ✔ podstatná jména a urči jejich pád, číslo a rod ✔ slovesa a urči jejich osobu a číslo ✔ slova, která se rýmují ✔ Proč je nutné dodržovat zubní hygienu? ✔ Co všechno do zubní hygieny můžeme zařadit?

2. Urči osobu a číslo. Slovesné tvary užij ve větách. Tři věty zapiš do sešitu a sdílej ve dvojici.

Slovesa se časují, to znamená, že mění své tvary. Tvary mají různá zakončení. Tvary sloves vyjadřují např. osobu, číslo a čas. Sloveso různými tvary vyjadřuje číslo jednotné a množné a osobu 1.,2. a 3. Při určování osob si pomáháme zájmeny. Např.:

X70

číslo 1. osoba: (já) čtu jednotné 2. osoba: (ty) čteš 3. osoba: (on, ona, ono) čte

číslo 1. osoba: (my) čteme množné 2. osoba: (vy) čtete 3. osoba: (oni, ony, ona) čtou

U ZUBAŘE

1. Pozorně si prohlédni obrázek a vymysli k němu jednoduché otázky.

✔ Proč je nutné docházet na pravidelné kontroly k zubaři? ✔ Kolikrát za rok bychom měli navštívit zubaře? ✔ Vysvětli, jaký je správný způsob čištění zubů. Pokud je to možné, proveď i praktickou ukázku. ✔ Zdůvodni, proč je nutné kartáček na zuby vyměňovat? ✔ K čemu slouží rovnátka? Znáš někoho ze svého okolí, kdo je má?

2. Doplň i, í/y, ý. Zdůvodni pravopis. U silně vyznačených sloves urči jejich osobu a číslo. Přepiš do sešitu pět podstatných jmen a urči jejich pád, číslo a rod (životnost).

První návštěva zubaře Na tento den vzpom nám nejraději, neboť to byla snad jedna z mála mých návštěv u zubaře, kdy jsem se cít la v bezpečí. Pan zubař mě povoz l v křesle nahoru a zase dolů. V světloval m , na co jaké nástroje použ vá a jak b ch si měla nejlépe č st t zuby. M l la jsem se, kd ž jsem si m slela, že takto bude v padat každá moje návštěva zubaře.

DIKTÁT

✔ slovních spojení: zubní sklovina, zbytek pasty, vyviklaný zub, třpytí se, vyskočil z křesla, nemůže si zvyknout, bílá pasta, je to omyl, mýdlová bublina, rozvzlykala se ✔ vět: U zubaře. Janek Luka sedí v čekárně u zubaře. Z ordinace je slyšet zvuk zubní vrtačky. Janek myslí jen na to nejhorší. Nejraději by někam zmizel. Ale kam? Kéž by mu zub vypadl sám.

X71

LÉČIVÉ BYLINKY

1. Přečti báseň, zjisti, z čeho všeho sedmikráska získává svou krásu.

Sedmikráska Jitka Baďoučková Sedmikráska počítá si své sedmery jarní krásy: První darovala jí duha, od hlíny je krása druhá. Třetí, když se z jihu vrací, nesou pro ni tažní ptáci. Čtvrtou, tu má od červánků, pátou od teplého vánku. V šesté déšť jí klíčky smáčí. Sedmikrásko, už to stačí? Kdepak, ještě slunce chvátá, nese sedmou plnou zlata. ✔ Vypiš do sešitu 4 slovesa a urči u nich osobu a číslo. ✔ U silně vyznačených podstatných jmen urči pád, číslo a rod (životnost). ✔ K jakému vyjmenovanému slovu bys přiřadil/a slovo bylina. Jaká další příbuzná slova tě k uvedenému slovu napadají. ✔ Zjisti, proč se sedmikráska vyskytuje mezi léčivými bylinami. V čem je člověku prospěšná? Která část této rostliny se využívá? Jaké další léčivé byliny znáš? Při jaké léčbě se využívají? Svá zjištění sdílej ve skupině.

Herbář – kniha o bylinkách ✔ Na volný list papíru přilep vylisovanou bylinu. ✔ Společně vytvořte třídní HERBÁŘ LÉČIVÝCH ROSTLIN. ✔ Pokud budete mít možnost: ✔ uvařte si čaje z léčivých bylinek ✔ vytvořte si vonné sáčky z bylinek

X72

LÉKY

1. Přečti si text a přemýšlej o tom, jakou podobu mohou léky mít.

Lék Jiří Žáček K léčení nejrůznějších nemocí a k utišení bolesti a zdravotních obtíží se užívají léky. Tablety a sirupy se polykají, kloktadly se kloktá, mastmi a roztoky se potírá kůže, injekční sérum se vstřikuje pod kůži injekční stříkačkou. Běžné léky, vitamíny a bylinkové čaje si můžeme koupit v lékárně. Některé léky nám však lékárník vydá jen na lékařský předpis. Aby lék správně účinkoval, musíme ho užívat přesně podle návodu. A že nám některý lék nechutná? Pro zdraví musíme něco vydržet. ✔ S jakou podobou léků se můžeme setkat? ✔ Jaké léky jsi již užíval/a? Proč? Dodržoval/a jsi správné dávkování? ✔ Kde se dozvíme, jak správně léky užívat? ✔ Co je to lékařský předpis? Proč některé léky bez něho nemůžeme v lékárně dostat? ✔ Vyhledej v textu: ✔ slovesné tvary složené a jednoduché ✔ urči u slovesného tvaru složeného osobu a číslo ✔ podstatná jména rodu ženského a čísla jednotného ✔ vypiš do sešitu pět podstatných jmen a urči jejich mluvnické kategorie: pád, číslo, rod (životnost) ✔ příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po B, L. ✔ Zdůvodni pravopis u silně vyznačených slov.

Slovesné tvary jsou buď jednoduché, nebo složené. Např.: jednoduché: neseme, vylezla složené: budeme číst, vstali jsme, chtěl bych, kdybychom byli zůstali

X73

JARO

1. Přečti básničku a zjisti, co jako první může sněženka vidět.

Sněženka Jitka Baďoučková Když se vám nechce do zimy, jen pomyslete na sněženku, jak první ze všech květinek vždycky první bývá venku. I jí je teplo pod sněhem, a přesto jaro budit spěchá, a zato první uvidí, jak ze sněhu se svléká střecha. ✔ Co všechno by ještě mohla sněženka vidět? K jakým změnám v přírodě dochází, když přichází JARO? ✔ Jaké další jarní rostliny znáš? Které rostlině se říká „klíč jara“? ✔ S jakou rostlinou si nejčastěji lidé sněženku pletou? Jak je od sebe rozlišíme? ✔ Probouzí jaro ze zimního spánku jen rostliny? Koho ještě jaro probouzí? ✔ Někteří ptáci se s příchodem jara vrací z teplých krajin. Víš, kteří to jsou? Proč tu přes zimu nezůstávají? Proč musejí odlétat do teplých krajin?

X74

1. Vyhledej v obrázku slova a urči mluvnické kategorie: – u sloves (osobu a číslo) – u podstatných jmen (pád, číslo a rod-životnost)

HŘ S JAREM

E EKÁM

SLUNCE

K O U K A JÍ

CÍT

ÍŠ

PAPRSKY

M E ÁT

BEZ MRAKŮ

2. Do sešitu napiš vzkaz pro jaro v podobě krátké sms. Dodrž při psaní všechna uvedená kritéria: – text bude obsahovat 15 slov (nezapomeň na to, že i předložku počítáme jako slovo) – v textu se objeví slova: ráno, sen, spěcháme Sdílej ve dvojici.

DIKTÁT

✔ slovních spojení: jarní písnička, vymyšlená básnička, neskutečný omyl, venku je sychravo, žádné cavyky, uviděl vydru, byla to sýkorka, ozýval se výskot, jarní výzdoba, velikonoční svátky ✔ vět: Jaro. Mizí sníh a rostliny se probouzejí ze zimního spánku, klíčí, pučí a začínají kvést. Ptáci pořádají jarní koncerty, stavějí si svá hnízda a zakládají rodiny. Jarní květiny rychle vykvétají, aby si užily slunečního svitu, než je zastíní rašící listy keřů a stromů. S jarem jsou spojeny i Velikonoce, kdy se dodržují různé zvyky a tradice.

X75

ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ

1. Doplň vhodné slovesné tvary z nabídky do vět. Urči u nich osobu a číslo.

Březen V lese i na zahrádce

sněženky a ptáci. Je vhodná

bledule. Z jihu doba

ptačí budky. Čmeláci u země a

různé

otvory k vytvoření hnízda. Mravenci na povrch mraveniště. vnitřek mraveniště. Teprve později

svá tělíčka a následně jimi po okolí.

Nabídka slov: nahřívají, se rozlézají, poletují, se vracejí, hledají, vyhřívají, vyvěsit, rostou, vylézají

2. Doplň i,í/y,ý a zdůvodni pravopis. Vyhledej ve větách slovesa v inﬁnitivu. U silně vyznačených podstatných jmen urči pád, číslo a rod.

Duben Větš na stromů a keřů zač ná pučet a v hání nové v honky, ze země v rážejí svěží rostl nky. Př létají ptáci z teplých krajin a zač nají stavět svá hnízda. Jiní už v vádějí svá mláďata. V budkách s korek můžeme objev t už i vaj čka. Objevují se první hejna hm zu. Probouzejí se ježci a ze svých úkr tů začínají v lézat ještěrky a hadi. Ve stojatých vodách se l hnou pulci obojživelníků.

Slovesný tvar zakončený na -t je tvar neurčitý, neboť u něj nemůžeme určit osobu ani číslo. Tento tvar nazýváme inﬁnitiv. Např.: sázet, sbírat, trhat, sekat. U některých sloves bývá zájmeno se nebo si. Jsou to slovesa zvratná. Např.: probouzet se, těšit se, hrát si.

X76

1. Přečti si uvedený text. Vypiš do sešitu názvy rostlin nebo živočichů a seřaď je podle abecedy. Vyhledej v textu sloveso zvratné.

Květen Je to měsíc květů, vůně a mláďat. I nadále kvetou jeřáby, kaštany, šípky a bezy. Mezi posledními přilétají rorýsi a ťuhýci. Kosi, drozdi, kvíčaly už vyvádějí mladé. Ve stojatých vodách se vylíhli pulci obojživelníků. Lesníci likvidují ohniska lýkožrouta smrkového a kontrolují lýkožrouta borového, ale i bekyni mnišku. Na kopřivách můžeme pozorovat housenky babočky kopřivové. Lýkožrout smrkový se také nazývá kůrovec. Je to malý nenápadný brouček.

Malý a nenápadný možná, ale podívej se, co dokáže po sobě zanechat!

✔ Vyber si jednu rostlinu nebo jednoho živočicha a vyhledej o něm několik zajímavostí. Poděl se o svá zjištění s ostatními.

2. Urči osobu, číslo a čas u uvedených sloves. Uveď inﬁnitiv jednotlivých sloves.

budeme sázet, sbíráte, rostou, voníš, kvete, trháš, uvidíte, zalijeme, udělal

Slovesa se časují, což znamená, že mění své tvary podle osoby, čísla a času. osoba 1. 2. 3. 1. 2. 3.

čas přítomný rostu rosteš roste

čas minulý rostl (a,o) jsem rostl (a,o) jsi rostl (a,o)

čas budoucí budu růst budeš růst bude růst

rosteme rostete rostou

rostli (y,a) jsme rostli (y,a) jste rostli (y,a)

budeme růst budete růst¨ budou růst

X77

VRBA

1. Přečti básničku. Zjisti, jaký potřebujeme proutek na výrobu vrbové píšťalky.

Vrbová píšťalka Jaroslav Seifert U potoka vrba stará první probouzí se z jara. Proutek rovný jako svíčka, nůž – a je z něj píšťalička. Ještě v trávě leží zmrazky a už kvetou sedmikrásky. A už zní to z měkké kory, až se zelenají hory. Poslední led počne pukat, louka je hned samý dukát. ✔ Vysvětli význam označených slovních spojení či slov. ✔ Zjisti, co znamená, když se o někom řekne, že je jeho vrba. ✔ Co všechno se ještě z vrby vyrábí?

2. Vyčasuj uvedená slovesa v čase přítomném. Použij je ve větách.

X78

VELIKONOCE

Hody, hody, doprovody,, dejte vejce malovaný. Nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý, slepička vám snese jiný.

✔ Co všechno víš o Velikonocích? ✔ Co je symbolem Velikonoc? Jaké se dodržují zvyky a tradice? ✔ Jak u Vás doma probíhají velikonoční svátky?

1. Přečti si všechny uvedené názvy pomlázky a přemýšlej o tom, jak asi tyto názvy vznikly.

POMLÁZKA

Krajové výrazy pro tuto neodmyslitelnou součást velikonočního veselí jsou také: mrskačka (Zlínsko), mrskut (Haná, Valašsko), šmigrust (Slezsko), šmekrust (Severní Morava) a také… tatar, žíla, binovačka, houdovačka, dynovačka, korbáč, kančák, konak, čugar, šibák, rocák, šlahačka. ✔ Jak mohl vzniknout název pomlázka? Pokud si nejsi jistý/á, pokus se odpověď na otázku zjistit z knih případně z jiných informačních zdrojů. ✔ Z proutků jakého stromu se vyrábí pomlázka? Proč asi? ✔ Vyber si pět nejzajímavějších názvů pomlázky a napiš je do sešitu podle abecedy.

DIKTÁT

✔ slovních spojení: barevná kraslice, pisklavý hlas, zapomenutá myšlenka, přivítání, skupiny děvčat, domýšlivé děvče, obydlený dům, plná ulice, my se nebojíme, zbytek lýka ✔ vět: Velikonoce. Letos bylo na Velikonoce sychravé počasí. Venku foukal silný vítr. Nezbývalo než se teple obléci. Děvčata už vyhlížela z oken. Koledníky bylo slyšet u dveří.

X79

PÁLENÍ ČARODĚJNIC

1. Přečti si text a zjisti, jak si lidé dříve čarodějnice představovali.

Filipojakubská noc Alena Vondrušková O tom, že je noc z 30. dubna na 1. května kouzelná, svědčí ohně planoucí na návrších kolem našich měst a vesnic. Pálí se totiž čarodějnice. Od středověku se věřilo, že existují dny, kdy mají zlé síly větší moc než jindy. A jedním z nich byl právě poslední dubnový de a hlavně noc. Tehdy mohli nejvíce škodit čarodějnice, nazývané také bosorky, které v myslích lidí představovaly ďábelské zlo sesílané na zem. Lidé si je představovali buď jako nadpřirozené bytosti, které jsou většinou neviditelné a je těžké je odhalit, anebo jako staré ženy. ✔ Proč si myslíš, že dříve čarodějnice zrovna upalovali? ✔ Myslíš si, že měl oheň nějaký význam? ✔ Lidé se před čarodějnicemi snažili uchránit. Zjisti, jakým způsobem. ✔ Jak trávíš Filipojakubskou noc ty?

2. Urči u slov jejich slovní druh. Pokud si nebudeš jistý/á, použij tabulku u žárovky.

středověk

letí

její

pětkrát

stará

upálili

můj

čaruje

kouzelná

lektvar

svého

pátý

škodit

ďábelské

zlo

Přídavná jména vyjadřují vlastnosti osob, zvířat a věcí. Odpovídají na otázky: Jaký (jaká, jaké)? Který (která, které)? Čí? Řadíme je mezi slova ohebná, skloňují se. Např.: malý, červené, bratrův. Zájmena zastupují podstatná jména (pán-on, opice-ona, slůně-ono) nebo na ně ukazují (ten, ta, to). Např.: jeho, náš. Číslovky vyjadřují čísla (osm, třicet), počet (dvě knihy) nebo pořadí (čtvrtý, devátý). Číslovky odpovídají na otázky: Kolik? Kolikátý? Kolikrát? Kolikanásobný?

X80

MÁJ

1. Doplň i,í/y,ý a zdůvodni pravopis. Po přečtení textu zdůvodni, proč se stavěli i menší májky u domů.

Symboly lásky Alena Vondrušková Ověnčený strom představuje nejen s mbol jara, ale také lásky. B valo zv kem stavět kromě ústředn ho stromu, kterému někde ř kali král, také menší májky, stejně upravené a ozdobené. Chlapci je stavěli před domy svých d vek a b dlelo-li j ch v jednom domě někol k, dostala každou svou vlastní májku. Dokonce mohly b t vel kostí odl šené podle věku jednotl vých „adresátek“, nebo na n ch b li pro pořádek cedulky s křestn mi jmény. ✔ Vysvětli význam slova: adresátka. ✔ Stojí u vás v obci máj? Pokud ne, viděl/a jsi někdy máj? ✔ Zažil/a jsi někde májové slavnosti? ✔ Myslíš si, že probíhali májové slavnosti všude v Čechách stejně? Zjisti informace, které tvůj názor potvrzují. ✔ Vyhledej v textu: ✔ podstatná jména a urči jejich pád, číslo a rod (životnost) ✔ slovesa a urči u nich osobu, číslo a čas ✔ inﬁnitiv ✔ zájmeno a přídavné jméno

2. Vyhledej mezi uvedenými slovy slovesa a urči jejich osobu, číslo a čas. Vymysli s nimi věty a zapiš je do sešitu. Sdílej ve dvojici.

slavnost říkám

postavili

dostal

ověnčené

X81

ČIŠTĚNÍ STUDÁNEK

1. Přečti si text a zjisti, jak probíhalo dříve čištění studánek. Doplň i,í/y,ý a zdůvodni pravopis.

Čištění studánek Dagmar Šottnerová Pro naše předky b_ly velmi důležité zdroje vody, bez ní neb_la vláha a ani úroda. Mladé d_vky se v_dávaly ke studánkám a k pramenům, aby je po z_mě v_č_stily a otevřely. Na kraj potom položily věnečky z brus_nek a z_mostrázu a do vody házely drobečky ze svátečn_ho peč_va. Čistou vodu pak nab_raly do malovaného džbánku a rozlévaly ji do všech světových stran. ✔ Jak probíhalo dříve čištění studánek? ✔ Proč si lidé tolik vážili zdrojů vody? ✔ Myslíš si, že i dnes si lidé dostatečně váží zdrojů vody? ✔ Proč bychom se měli starat o zdroje vody? ✔ Co mohou lidé udělat ve vztahu k ochraně vodních zdrojů? A co bys mohl/a udělat TY?

2. Přepiš podstatná jména do sešitu a urči jejich pád, číslo a rod (životnost). Sdílej ve dvojici.

Z brusinek, moje, položily, s věnečky, do vody, házejí, čistou, váš, ke studánkám, bez vláhy, do džbánku, malovaného, tento, světových, položily, mladé, naše.

3. Zdůvodni pravopis silně vyznačených písmen. Vyber si pět slov a zapiš s nimi věty do sešitu. Sdílej ve dvojici.

Větev, žabky, blízko, vlhko, kaluž, pařez, koš, klid, les, mech, šípky, hříbky

X82

CESTA K PRAMENŮM

1. Přečti si text a zjisti, kudy vede cesta k pramenům. Doplň i, í/y, ý a zdůvodni pravopis.

Zpět k pramenům Pojďte s námi prod rat se houšt nami, brodit se potoky, zdolávat baž ny. V dejme se tou pradávnou cestou člověka, který, kd ž os dloval zemi, postupoval proti toku řek. Začněme u soutoku, kde řeka ztrácí své jméno a zan ká, a v stoupejme až tam, kde se řeka rodí. Pojďte s námi k m stům, která b la odpradávna opatrována a uct vána, a pod vejme se, jaká jsou dnes. Pojďte s námi zpět k pramenům. ✔ Kudy vede cesta k pramenům? ✔ Co je to pramen? Kde ho najdeme? ✔ Vysvětli význam slova soutok. ✔ Viděl/a jsi někdy už pramen nějaké řeky?

2. Napiš do sešitu, co by ti mohla řeka vyprávět na cestě ke svému prameni. Sdílej ve dvojici, případně skupině.

X83

HOSPODAŘÍME S PENĚZI – NAŠE POTŘEBY

1. Přečti si text a přemýšlej o tom, jaké jsou potřeby lidí.

Naše potřeby Představ si, že jdeš hned po vyučování domů ze školy. Venku je velká zima, fouká vír. Od svačiny jsi nic nejedl/a ani nepil/a. Potřeboval/a by ses ohřát, najíst a napít. Když otevřeš dveře vašeho domu/bytu, náhle cítíš velké teplo, maminka na tebe čeká s obědem. Uspokojí tvé potřeby.

✔ Co je to potřeba? ✔ Co všechno mohou lidé potřebovat a proč?

2. Pozorně si přečti rozhovor mezi Lucianem a Emou. Zapiš na volný list papíru nebo do sešitu, jaké jsou tvé nezbytné a zbytné potřeby. Barevně označ potřeby, k jejichž uspokojení potřebuješ peníze. Sdílej ve skupině.

Lucian: „Co je to potřeba?“ Ema: „Potřeba je individuální pocit nějakého nedostatku. Lidé jsou různí, mají odlišné potřeby, potřeby jsou neomezené.“

Lucian: „Dobře, ale něco přeci potřebuji zcela nezbytně!“ Ema: „Jasně, potřebuješ dýchat, jíst, pít, být v teple, ale nejnovější typ XBOXU přece k životu nezbytně nepotřebuješ!“ Lucian: „No, o tom by se dalo diskutovat!“

X84

Ema: „Nejnovější telefon, počítač, televize, nebo i zmrzlina po obědě, to všechno jsou potřeby zbytné, můžeme se bez nich obejít. Lucian: „No, to je právě ono! Jak jednoduché, ale přesto tak těžké! Počítač, televize nebo i ten telefon, jsou součástí života v tomto století.“

Ema: „To sice ano, ale k uspokojení svých potřeb potřebuješ také určité zdroje. Ať už je to voda, kyslík, rostliny, slunce, samozřejmě i peníze.“ Lucian: „Jenomže s nimi to zas tak jednoduché není!“

KDE SE BEROU PENÍZE?

1. Přečti si pozorně rozhovor Lili a Viliho a přemýšlej o tom, kde se berou peníze. Odpovězte společně na otázky.

Vili: „Dospělí lidé tráví hodné svého času v práci.“ Lili: „Lidé ale nemohou být od rána do večera doma, potom by neměli dostatek peněz na to, co potřebují. Vili: „Myslíš si, že je to baví?“ Lili: Ten, koho ano, má veliké štěstí. Vždy tomu tak samozřejmě být nemusí! Přesto ale lidé chodí do práce, aby za svou práci získali nějaké peníze. Vili: „Peníze, peníze!!! Vždyť si za ně všechno ale nekoupí?!“ Lili: „To máš sice pravdu, ale i tak jsou k životu potřebné!“ ✔ Za co všechno mohou lidé dostat peníze? ✔ Vysvětli význam slov příjmy a výdaje. ✔ Jsou mezi námi i lidé, kteří nemohou nebo nechtějí pracovat? ✔ Víš, kde mají tito lidé možnost získat nějaké ﬁnanční prostředky? Jsou všechna řešení správná? Myslíš si, že jsou všechna lidem prospěšná? Pokud ano, tak proč a čím?

2. Urči slovní druh uvedených slov. U podstatných jmen urči pád, číslo a rod. U sloves osobu, číslo a čas. Tvoř se slovy věty.

DIKTÁT

✔ slovních spojení: měsíční výplata, rodinný rozpočet, neustálé výdaje, živobytí, blahobyt, úspory, výdělek podnikatele, majitel ﬁrmy, myslí na práci, přemýšlí nad cenou útraty. ✔ vět: Počátky obchodování. Pro některé lovce mamutů bylo ulovit mamuta hračkou. Ale co s masem, když nebyla lednička? Sběrač sbíral v lese různé plodiny. Nezbyl mu čas na lovení mamutů a také by rád maso ochutnal. Tak vznikal první výměnný obchod.

X85

OCHRANA PENĚZ

1. Přečti si text a polož si otázku: Jak je měna chráněna proti padělání? Doplň i, í/y, ý a zdůvodni pravopis.

Svou měnu si každý stát obezřetně chrání. Pro padělatele peněz b ly vždy ty nejpř snější tresty. V m nulosti b li například vařeni v oleji, někteří b li vpleteni do kola. V př padě stětí hlavy se jednalo téměř o v svobození. Dnes samozřejmě tak drastické tresty nejsou, což však neznamená, že se měna nechrání. Padělatelé jsou trestáni přísn mi tresty i n ní. V době, kdy existují již i barevné t skárny a možná ji máte i doma, není problém udělat si kopii bankovky. Mus me m t však na paměti, že i pouhé v tvoření kopie bankovky, ačkoliv ji následně k zaplacení nepouž jeme, je trestné. Přesto se stále mezi námi najdou tací, kteří se snaží bankovky padělat. Proto stát chrání svou měnu ochrann mi prvky. Informace např klad o česk ch bankovkách najdete na webových stránkách České národní banky (www.cnb.cz). ✔ Vyhledej na stránkách České národní banky, jaké jsou ochranné prvky našich bankovek. ✔ Půjč si od rodičů bankovku a najdi na ni její ochranné prvky. ✔ Vysvětli rozdíl mezi bankovkou a mincí. ✔ U silně vyznačených slov urči jejich slovní druh. ✔ Vyhledej pět podstatných jmen a sloves a urči u nich mluvnické kategorie, které znáš. ✔ Přepiš do sešitu první dvě věty třetího odstavce.

Příslovce jsou slova, která odpovídají na otázky: Kde? Kam? Kdy? Jak? Např.: dole, domů, včera, pomalu. Předložky jsou slova, která ačkoliv píšeme zvlášť, při čtení spojujeme s dalšími slovy. Např.: z, u, nad, před. Spojky spojují sova nebo věty. Před spojkami se píše obvykle čárka. Čárka se většinou nepíše před spojkami a, i, ani, nebo. Příslovce, předložky a spojky jsou slova, která se neskloňují ani nečasují, patří tedy mezi slova neohebná.

X86

JAK MŮŽEME PLATIT?

1. Přečti si pozorně rozhovor Lili a Vili a přemýšlej o tom, jak můžeme nakupovat bez hotovosti v peněžence. Odpovězte společně na otázky.

Vili: „Všiml jsem si, že lidé v obchodech platí i nějakou kouzelnou kartou! Namačkají několik čísel a odcházejí domů s nákupem.“ Lili: „Tak jednoduché to není. Nic není zadarmo! Za všechno se musí v obchodech platit. Dnes lidé mohou využívat platebních karet.“ Vili: „A kde jsou ty peníze? Copak se do té karty mohou vejít? Copak je to, jak v pohádce Oslíčku otřes se?“ Lili: „ Platit platební kartou nám umožňuje banka.“ Vili: „Tak tomu už vůbec nerozumím. Vždyť je to budova na náměstí? Copak ona může někde něco platit?“ Lili: „Tak tedy pozorně poslouchej, prosím tě… Představ si banku jako takovou velkou pokladničku, kam posílají peníze spousty lidí. Mají je tam schované a kdykoliv jimi mohou zaplatit v obchodě. Aby každý věděl, kolik má v bance peněz, má u banky zřízený svůj účet. Podle čísla účtu, každý pozná, který účet je jeho. Na účet je možné peníze vkládat, ale také z něho vybírat. Účet, ze kterého se peníze vybírají pomocí platební karty, se nazývá běžný účet. Když se v obchodě nebo kdekoliv jinde platí (např. v restauraci, v hotelu aj.) pomocí platební karty, musí se vyťukat správné přístupové číslo – PIN, čímž se dostanou do svého účtu. PIN je možné využívat i při výběru hotovosti z bankomatu. PIN se pro ochranu osobních dat nikomu nesmí prozradit! Už tomu aspoň trochu rozumíš?“ ✔ Vysvětli rozdíl mezi hotovostním platebním stykem a bezhotovostním. ✔ Co je to banka, účet? Jak můžeme ze svého účtu vybírat peníze? ✔ Jak vypadá platební karta? K čemu potřebujeme PIN? ✔ Proč se nesmí PIN prozrazovat? Před čím se tak chráníme? ✔ K čemu slouží bankomat? Na co bychom si při výběru peněz měli dávat pozor? ✔ Práce s první větou v textu o bance: ✔ urči slovní druhy ✔ u sloves urči osobu, číslo a čas ✔ u podstatných jmen urči pád, číslo a rod ✔ užij podstatných jmen v dalších větách

X87

REKLAMACE

1. Pokus se pomocí obrázků vyprávět příběh.

✔ Jak bude zřejmě příběh pokračovat? ✔ Vysvětli význam slova reklamace? ✔ Už jsi někdy něco reklamoval/a? Pokud ano, tak co? ✔ Co všechno k reklamaci potřebujeme? ✔ Jaké informace můžeme vyčíst z pokladního dokladu ? ✔ Co by nám v případě reklamace zboží měli v obchodě nabídnout?

2. Vytvořte dvojice a připravte si dramatizaci obdobné situace jako je vyjádřena v obrázkovém příběhu. Půjde o reklamaci jakéhokoliv druhu zboží. Sledujte pozorně, jak situace probíhají. Případně se předem dohodněte, zda budete v roli neochotného prodavače nebo nepříjemného zákazníka apod.

X88

KDO JE CHUDÝ A KDO JE BOHATÝ?

1. Přečti si krátkou báseň a vysvětli význam přísloví: Chudoba cti netratí.

Chudoba cti netratí Petr Kukal Že můj svetr není nový? Kamarádům je to fuk! Ať mám šaty po bráškovi – hlavně že jsem prima kluk.

✔ Myslíš si, že děti, které mají starší oblečení nebo nemohou jet k moři, jsou horší kamarádi? Nebo se ti zdá, že na tom nezáleží? ✔ Urči u slov jejich slovní druhy.

2. Vysvětli význam podobných přísloví.

✔ Co to znamená dostávat kapesné? Dostáváš i ty doma kapesné? ✔ Dostáváš ho pravidelně nebo jen občas? Proč myslíš, že dostáváš kapesné? ✔ Co si za kapesné kupuješ? ✔ Jak hospodaříš s penězi TY? Myslíš si, že správné všechny peníze, které dostaneš, hned utratit? ✔ Spoříš si? Co by sis chtěl/a za naspořené peníze koupit?

Částice jsou slova, která vyjadřují přání, zvolání nebo zdůraznění. Např.: ať, kéž, nechť. Také slova ano, ne jsou částice. Většinou stojí na začátku věty, větu tedy uvozují. Citoslovce jsou slova, která označují zvuky nebo vyjadřují pocity a výzvy. Např.: au, bum, crr, bác, vrr. Částice i citoslovce jsou slova, která se neskloňují ani nečasují, patří tedy mezi slova neohebná.

X89

LÉTO

1. Přečti si básničku a přemýšlej nad tím, jak vypadá příroda v létě. Co všechno můžeme v létě vidět?

Na chytanou Jiří Faltus Motýli rozevřou křídla plná květů a letí vstříc létu. Léto rozevře náruč, že motýly chytí. Chytilo louku. A místo motýlů drží kytici kvítí.

✔ K jaké změně došlo od jara? Co všechno se děje kolem nás? ✔ Co máš na létě rád/a? Proč? ✔ Urči u všech slov v básni jejich slovní druh. ✔ U podstatných jmen urči pád, číslo a rod.

2. Urči slovní druh uvedených slov. U sloves a podstatných jmen urči mluvnické kategorie, které již znáš.

V dálce, nevím, svítí, k, protože, au, nechť, ale, dole, rostou, uviděla, sluneční, úsměvy, s radostí, volně, pod, jestliže, osm, pampeliška, barevný, sen.

3. Vyber si pět slov ze cvičení 2 a použij je v krátkém vyprávění, které bude mít název louka za domem. Vyprávění napiš do sešitu nebo na volný list. Případně doplň příběh kresbou. Sdílej ve dvojici.

X90

LETNÍ POČASÍ

1. Přečti si báseň a polož si otázku: Co má bouřka společného s létem?

Šup šup šup Václav Fischer Šup, šup, šup, pod zelený dub, nebem táhnou černé mraky, mraky plné krup, šup, šup, šup, pod zelený dub, sic na tobě nezůstane suchý ani chlup.

✔ Proč se vyskytují bouřky nejčastěji v létě? Jak k tomu dochází? ✔ Na co bychom neměli při bouřce zapomenout? Jak se bezpečně chovat? ✔ Vysvětli význam slov a slovních spojení: přívalový déšť, povodeň, blesk, hrom. ✔ Z čeho je kroupa a jak vzniká? Ovlivňuje něco její velikost? ✔ Urči slovní druhy u všech slov v básni. ✔ Urči mluvnické kategorie u podstatných jmen a sloves.

2. Vyhledej ve větách základní skladební dvojice.

Venku je pěkné počasí. Martin běhá po zahradě. Pes Alík je venku s ním. Andulka zalévá květiny. Maminka umyla všechna okna. Starý kocour se vyhřívá na sluníčku. Dědeček sedí pod stromem na lavičce. Tatínek všechny pozoruje z okna.

Věta je myšlenka, která se skládá ze slov. Základem věty je sloveso. Ve větách se vyskytují dvojice slov, které k sobě patří svým významem a vytvářejí skladební dvojice. Základní skladební dvojice se skládá ze dvou větných členů: – podstatného jména v 1. pádu (podmět) – slovesa (přísudek)

X91

ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ

1. Přečti si text a přemýšlej nad tím, jak začíná léto.

Červen V červnu jsou nejdelší dny. Kvete všechno kolem nás. Louky jsou plné květin. Je nejlepší doba pro vytvoření herbáře. Zrají třešně. Zrají i maliny, borůvky a jahody. Vytírají se sumci a rojí se lesní mravenci. Lesníci stavějí oplocenky. ✔ Jak začíná léto? Jak poznáme příchod dalšího ročního období, léta? ✔ Jaký význam spatřuješ v tvorbě herbáře? ✔ Vysvětli význam označených slov. ✔ Urči všechny slovní druhy v textu Červen. ✔ Přepiš věty do sešitu. ✔ V první větě urči základní skladební dvojici.

2. Přečti si text a vyber si jednu z uvedených rostlin, o které víš nejvíce informací a pokus se ji ostatním popsat. Doplň i,í/y,ý a zdůvodni pravopis.

Červenec Na loukách kvetou třezalky, zvonky, kopret ny a trávy. V lese začínají růst houby. Stromy mají vzrostlé l sty, proto pod n mi kvetou st nom lné b l ny. Někteří ptáci podruhé hn zdí, j ní již naopak odlétají do teplých kraj n. Srnci mají ř ji, jeleni si v tloukají (zbavují se odumřelého obalu) parohy, které j m na jaře v rostly, a na podz m je budou zase shazovat. Lesn ci se starají o v sázené stromky. ✔ Vysvětli význam slovních spojení: srnci mají říji, jeleni si vytloukají parohy. ✔ Jaký je rozdíl mezi srncem a jelenem? ✔ V prvních třech větách vyhledej podstatná jména a urči pád, číslo a rod (životnost). ✔ V poslední větě vyhledej základní skladební dvojici.

X92

1. Přečti si informace o dalším letním měsíci a změnách přírody. Zamysli se nad tím, co dalšího bys mohl/a o srpnu říci.

Srpen Je nejteplejší měsíc roku. Koncem července bývají už poměrně výrazněji chladnější rána, která jsou způsobena nočním vyjasněním. Louky bývají plné cvrkotu kobylek a sarančat a pavoučích sítí. V lese si děti užívají zralých vystřelovacích plodů netýkavky nedůtklivé. Do teplejších krajin odlétají kukačky a čápi. ✔ Jaká je příroda v srpnu? Co může ještě v srpnu upoutat naši pozornost? ✔ Jaký je rozdíl mezi kobylkou a sarančetem. Pokud si nebudeš jistý/á, podívej se do encyklopedie zvířat nebo na internet. ✔ Co většinou všichni v srpnu dělají? Co děláš TY? ✔ Vyhledej v textu slova příbuzná ke slovu být. ✔ Objevuje se v textu ještě nějaké další příbuzné slovo k vyjmenovaným slovům po B? ✔ Urči slovní druhy. ✔ Přepiš věty/text do sešitu. Označ ve větách slovesa.

2. Urči u podstatných jmen mluvnické kategorie: pád, číslo a rod (životnost). Tvoř se slovy krátké věty.

louce

kobylek

v lese

plodů

kukačky

sarančat

vyjasněním

rána

měsíc

čápi

roku

července

noc

obloze

plodů

v srpnu

na síti

u stromu

v oku

mravenec

bez barev

v květinách

v trávě

u nosu

k berušce

v lese

vůně

se sluncem

na ruce

ve vlasech

DIKTÁT

✔ slovních spojení: poraněné lýtko, netopýří let, hlemýžď, malá ulita, změna bydliště, pyšný páv, vyhřátá písčina, píšťalka, jednáš bezmyšlenkovitě, děsivá představa ✔ vět: Léto. V létě si užijeme nejvíce tepla. Co na jaře kvetlo, nyní zraje. Všude je plno hmyzu, který opyluje. Teplé letní noci jsou vhodnou dobou pro zkoumání letní oblohy, poslouchání nočních zvuku a vnímání letních vůní.

X93

RYBNÍK

1. Přečti báseň a zjisti, jaké rostou u vodníka v zahrádce květiny.

U vodníka Jan Čarek U vodníka v zahrádce kvetou zlaté kosatce, kvetou mu tam z hlubiny stulíky a lekníny, a pan vodník, ten je rád, že nemusí zalévat. ✔ Jak si představuješ, že by to mohlo vypadat u vodníka doma? ✔ Urči slovní druhy, u všech slov v básničce. ✔ U podstatných jmen urči pád, číslo a rod.

2. Rozhodni, zda se jedná o větu jednoduchou nebo souvětí. Věty jednoduché přepiš do sešitu. Označ v nich základní skladební dvojici. Sdílej ve dvojici.

U rybníka roste stará vrba. Povídá se, že tam každý večer vysedává vodník a čeká na své dušičky. Možná tam poctivě sedí, ale čekat na dušičky? Snad byste tomu nevěřili? Vždyť nejsme v pohádkách!

2. Spoj vhodně jednoduché věty a pomocí spojovacích výrazů vytvoř souvětí.

Včera nebylo vodníka skoro vidět. Vodník u starého mlýna je velký šprýmař. Včera mu do mlynářské čepice schoval malého ráčka.

Pravidelně mlynáře zlobí svými žertíky. Sledoval ho z povzdálí od staré stodoly. Bylo ošklivé počasí.

V českém jazyce rozlišujeme věty jednoduché a souvětí. Ve větě jednoduché je zpravidla jeden slovesný tvar. Souvětí vznikne spojením dvou nebo více vět jednoduchých a jsou v něm dva nebo více slovesných tvarů. Např.: Vodník se dnes probudil velmi brzy, neboť začalo prudce pršet.

X94

STANOVÁNÍ

1. Přečti si báseň a zjisti, co všechno můžeme při stanování zažít. Doplň i, í/y, ý a zdůvodni pravopis.

Stanování Jiří Žáček Pomoz m , bráško, stavět stan, zálesák má m t vlastní střechu. Les cvrl ká a ze všech stran je c tit vůně hř bů v mechu. Mus me naj t studánku, ať máme čerstvou vodu k p tí. Ohn ček hasne ve vánku – škrtej a škrtej, však on ch tí! Až noční st ny v plavou, neboj se ježků ani s čka. Spoč tej hvězdy nad hlavou, poslouchej, co ti šeptá ř čka. Skoč do snů jako do vody, zapomeň na to, že zem tlačí. Cítíš, jak voní jahody? Ráno tě vzbudí koncert ptačí. ✔ Jaké jsou výhody a nevýhody stanování? ✔ Co všechno můžeme při stanování zažít? Stanoval/a jsi už? Pokud ano, tak s kým a kde? Jaké to bylo? Vzpomínáš na to rád/a? ✔ Urči slovní druh vyznačených slov a tvoř s nimi věty a souvětí.

2. Urči slovesný tvar uvedených sloves. Urči mluvnické kategorie: osobu, číslo a čas.

Vzbudil jsem se, stál, chtěl bys jít, čekáte, skoč, cítíme, poslouchají.

X95

DARY ZEMĚ

1. Přečti text a přemýšlej nad odlišnosti života dříve a nyní. Doplň i, í/y, ý a zdůvodni pravopis.

Sklizeň Dagmar Šottnerová Letní období až do raného podz_mu bylo poměrně chudé na l_dové trad_ce, Pravděpodobně to způsob_lo to, že neb_lo příl_š času na radovánky a oslavy. Zaj_stit dostatek potravy b_la odedávna jedna z nejdůlež_tějších potřeb člověka. L_dé už od jara v_nakládali velké ús_lí, aby b_la hojná úroda. Kromě různ_ch magických praktik, jež měly př_nést dobré meteorologické podm_ nky, to b_la předevš_m tvrdá dř_na, která měla vl_v na množství, kval_tu a včasnou skl_zeň úrody. Není divu, že se lidé těšili, až skončí těžká práce provázející tento čas, a když byla úroda pod střechou, pak to náležitě oslavili. Oslavy sklizně patřili k nejrozšířenějším lidovým zvykům, a tak se často stávalo, že byly velmi bujaré. Charakteristické znaky tohoto období jsou v současnosti zcela jiné, dá se říci opačné. Této době vévodí dovolená, odpočinek, lenošení, prázdniny. Samozřejmě se to netýká zemědělců, tam je pracovní nasazení velice náročné. ✔ Co způsobovalo dříve sounáležitost člověka s přírodou? ✔ Jaké výhody a nevýhody má minulost i současnost? ✔ V silně vyznačené větě urči slovní druhy jednotlivých slov. Jedná se o větu jednoduchou nebo souvětí. Podle čeho to poznáme? ✔ Vyhledej v textu souvětí. Znázorni je vzorcem.

2. Vymysli souvětí s použitím uvedených spojovacích výrazů. Souvětí zapiš do sešitu. Sdílej ve dvojici.

Ale, protože, neboť, jestliže, nebo, a, i, když.

Stavbu souvětí znázorňuje vzorec. Každou větu v něm označuje písmeno V. Pořadí věty označuje číslice. Vzorec obsahuje i všechny čárky mezi větami, spojovací výrazy a znaménko na konci věty. Např.: Martin si přeje hezké počasí, aby mohl stanovat. – V1, aby V2.

X96

DOŽÍNKY, DOČESNÁ, VINOBRANÍ

1. Zjisti podrobnější informace o průběhu uvedených slavností. I jejich dnešní podoba je mnohdy zajímavá. Velmi záleží na oblasti naší země, kde se jak dané tradice dodržují. Sdílej ve skupině.

DOŽÍNKY

DOČESNÁ

VINOBRANÍ

– slavnost sklizně obilí.

– slavnost sklizně chmele.

– slavnost sklizně vinné révy.

✔ Na kterou slavnost by ses rád/a podíval a proč? ✔ Jaké další slavnosti by se mohly v létě konat?

2. Dokonči souvětí. Do sešitu zapiš jejich vzorec. Sdílej ve dvojici.

Dožínky začínaly s odvozem posledního svazku obilí z pole, kde Věřilo se, že

, proto

Poslední štok piva z chmelnice byl ozdoben červeným šátkem a Současné pivo se pije, ale

Jižní Morava a oblast kolem toku Labe jsou pro pěstování vinné révy nejvhodnější, protože . Když průvod vedl vinař vezoucí trakař s hromadou hroznů, který , .

X97

TĚŠÍME SE NA PRÁZDNINY 1. Přečti si, o čem si děti vyprávějí.

LUCIAN: „Ahoj, vy dva! Tak co dnes podnikneme? EMA: „Zrovna jsme si říkali, kde jsi!“ VIKI: „Máme před sebou ještě celý víkend, než budeme chodit na příměstský tábor. A víkend je dlouhá doba! Říkal jsem si, jestli někam nezajedeme. Rád bych něco podnikl!“ LUCIAN: „No, právě! Nemůžeme promarnit ani jediný den, proto jsem pro nás něco vymyslel. Záleží na tom, jestli se vám do toho bude chtít. Na víkend musím k babičce, mamka musí na nějaké školení a tak mě bude hlídat babička. Mohli bychom u ní na zahradě stanovat. Co vy na to? Pojedete se mnou? Mohla by být legrace. A pokud by se stačila v neděli vrátit dříve, vzala by nás ještě cestou zpět do aqvaparku.“ VIKI: „No, to vypadá, jako docela fajn nabídka! Co, Emo?! Můžu si s sebou přibalit i psa?“ LUCIAN: „Jasně, v tom nebude problém! Zahradě je dost velká i pro něho!“ EMA: „Cožpak o to, u Lucianovi babičky jsme už byla, je moc hodná! Ale nevím, jestli mě doma pustí!“ LUCIAN: „V tom případě stačí jediné, zeptat se!“ ✔ Jak by mohl ještě rozhovor pokračovat? ✔ Myslíš si, že nakonec spolu všichni k Lucianově babičce pojedou? ✔ Co by tam mohli společně zažít? Na co by si měli dát pozor?

X98

1. Předvídej pomocí obrázků, o čem bude následující příběh s názvem…

Jak za mnou přijeli kamarádi Vojtěch Steklač

„Ahoj, Boříku!“ volal od vrátek Čenda. „Tak se mi zdá,“ vykoukla babička, „že ten tvůj kamarád je už tady. Ale něco se mi nezdá.“ „Copak, babi?“ „Buď mám vlčí mlhu, anebo vidím dva chlapce,“ oznámila mi pekelecká babička. „Ahoj, Boříku!“ volala rovněž od vrátek Mirek. „Jen dva?“ odkašlal jsem si. „On jich snad mělo být víc?“ vyděsila se pekelecká babička. „Ahoj, Boříku?“ Hulákal ze zahrady Aleš, jelikož ten přelezl plot. „Panebože,“ pokřižovala se babička. „To přijela celá vaše třída?“ „Jen mí nejlepší kamarádi,“ pravil jsem zkoušeně a podle pravdy. „Jen tihle tři.“ „Tak to mi spad kámen ze srdce,“ usmála se. „Spát ovšem budete všichni na půdě.“ „Jasně, babi, viď, že se nezlobíš?“ „To víš, že ne,“ řekla chladnokrevně. „Ba naopak, mám příšernou radost!“ ✔ Myslíš si, že se babička hodně zlobila? ✔ Jak bude příběh pokračovat? Na základě čeho tak usuzuješ? Zdůvodni.

X99

Nechci se opakovat, ale to je fakt, že pekelecká babička je nejlepší ze všech babiček na světě. My kluci, co spolu kamarádíme, jsme zase konečně byli všichni pohromadě a už jsme se preventivně těšili, že na půdě, kterou nám babička vykázala, bude fajn. Lezlo se tam po žebříku a pak se spadlo nebo seskočilo rovnou do voňavého sena. „Paráda, kluci,“ přesvědčoval nás Aleš. „Tady se nám bude bydlet jako ve vatě.“ „Vemte si nahoru aspoň deky!“ volala za námi. „K ránu bývá zima!“ „Není třeba,“ ujišťoval jsem babičku. „My se do toho sena zavrtáme a bude havaj. „Jo, havaj,“ řekla pekelecká babička, „a já pak od tvý mámy dostanu vynadáno, žes mi tu nastyd. Šup,“ řekla a vylezla do tří čtvrtin žebříku, takž jí na půdu koukala jen hlava. „Tady jsou ty čtyři pořádný vlněný deky, tak už se o ně nějak podělte.“ „Ale to je zbytečný.“ „Hele, Boříku, neodmlouvej babičce,“ zavrčel na mě Mirek a tiše dodal: „Nikdo nám přece výslovně nenařizuje, že se jima máme přikrejt. Dáme je tady složený pěkně do kouta a pak, tedy v noci, se uvidí.“ No a tak babička nejen mě, ale hlavně mé kamarády, ubytovala. ✔ Shodovala se s něčím tvá předpověď, jak by mohl příběh pokračovat? ✔ Co se zdálo babičce na Boříkovi divné? Co Boříka trápilo? ✔ Přiznal babičce Bořík všechno? ✔ Co udělal Bořík nesprávně, když pozval kamarády ke své babičce? ✔ Jak to měl udělat a proč?

X100

1. Přečti báseň a polož si otázku: Kam by mohl vlak jet?

Každá škola má svůj konec Jiří Žáček Slunce svítí, nebo voní, mráček vláček nedohoní. Ujíždíme do zelena, zve nás louka orosená; Čeká nás tam les, maliny a vřes, koupání a jez, dětí plná ves. Sbohem, školo, kupa dětí utíká ti ze zajetí. Vez nás, vláčku, do zelena vez!

2. Představ si, že máš možnost cestovat tímto vlakem, kam bys chtěl/a jet? Proč? Napiš o své cestě několik vět do sešitu. Sdílej ve dvojici.

✔ Koho bys chtěl/a vzít s sebou? Proč?

3. Odpovídejte na otázky, diskutujte nad uvedenými tématy.

✔ Už víš, kam pojedeš letos o prázdninách TY? ✔ Napiš stručný plán letošních prázdnin. ✔ Na co se nejvíce těšíš a proč? ✔ Které jsou tvé oblíbené činnosti o prázdninách?

X101