Export Journal

Toužíte po medvědí trofeji? Vyrazte na Kamčatku

Vodíkové pohony: sci-fi nebo realita?

Váš odborný a spolehlivý rádce

www.exportjournal.cz 01|2012

Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti Zahraniční platební styk s Ruskem Názory, komentáře, statistiky

Rusko: velké exportní příležitosti Rozhovor s Ivetou Ocáskovou: „Baví mě ambiciózní firmy. V KB je vidím ráda.”

2

EXPORT JOURNAL

KB tradefinance 210x320.indd 1

27.3.12 16:13

.12 16:13

Úvodem

Obsah 3 4 8 10 12 14 17 18 20 22 23 24 25 26 28 30 32 34 35

Editorial Téma: Konkurenceschopnost Rozhovor s Ivetou Ocáskovou Názor: velvyslanec Ruské federace v ČR Sergej Borisovič Kiselev Zahraniční platební styk s Ruskem Exportní příležitosti: Rusko Úspěšný exportér: PSG a. s.

Aktuálně: Zahraniční firmy v ČR Financování Banky v Rusku Vemex s. r. o.

Příklad exportního financování EGAP Komentáře, názory, statistiky Technika Na cestách Etiketa a móda Marketing Informace, užitečné odkazy, kontakty

Dámy a pánové, vážení čtenáři, v dalším vydání Export Journalu jsme se zaměřili na zemi velkých možností - Rusko. Ruský trh nabízí značné exportní příležitosti prakticky ve všech myslitelných oborech, především pak ve strojírenství či automobilovém průmyslu.

Uspět v Rusku však vyžaduje připravenost. Na následujících stránkách najdete nejen rady, jak vstoupit na ruský trh i s omezeným rozpočtem, ale i příklady firem, o nichž můžeme hovořit jako o úspěšných exportérech. Jednou z nich je společnost PSG, která se prosadila nejen na ruských stavebních trzích, ale daří se jí i na dalších progresivních východních trzích. K firmám, které chtějí v zahraničí nejen uspět, ale i nadále se rozvíjet, patří silný a spolehlivý bankovní partner.

Tím je Komerční banka, která se navíc může opírat o silnou pozici své sesterské banky v Rusku - Rosbank.

Ruský trh je výjimečný, obzvlášť v kontextu aktuální situace světové ekonomiky. Zatímco řada evropských zemí stagnuje, Rusko zaznamenalo v uplynulém roce hospodářský růst ve výši kolem čtyř procent. Některá odvětví ruské ekonomiky přitom dosahují a i letos budou dosahovat dvojciferného růstu. Země se navíc zapojila do Světové obchodní organizace, což jistě napomůže odstranit některé z překážek na trhu a dále oživí ekonomiku.

Ať už se v Rusku chystáte angažovat, či o tom zatím jen přemýšlíte, nabízíme vám informace, které vám vstup na ruský trh usnadní. A s nimi také podporu našich specialistů, kteří vám pomůžou sestavit ten nejvhodnější mix bankovních produktů k ošetření řady rizik, k financování a k podpoře vaší konkurenceschopnosti. Ve hře jsou miliardy dolarů ročně a spousta příležitostí, jež by čeští exportéři měli beze zbytku využít.

Přeji vám mnoho úspěšných obchodů.

Henri Bonnet předseda představenstva a generální ředitel Komerční banka, a. s.

EXPORT JOURNAL

3

Jsme na rozcestí.

Půjdeme na sever, nebo na jih?

TEXT Martin Tlapa

FOTO iStock.com

Nespoléhejme příliš na vše tradiční, minulé, osvědčené a přesvědčme ostatní o výhodách umět předvídat ve stále rychlejším, globalizujícím se světě. Dnešní rozcestí je zřejmé: budeme nejjižnější zemí úspěšného severu, či upadneme do obtíží a staneme se nejsevernější zemí jihu?

Martin Tlapa náměstek ministra průmyslu a obchodu

Jak se tedy dá připravovat na budoucnost, jak může Česká republika vyjít s čistým štítem z této šlamastiky, která čeká celý kontinent? A co když krize a rostoucí nejistota jsou pro nás tolik potřebným signálem k dokončení či zahájení změn, reforem a činů, které jsme tak dlouho odkládali? Inspiraci hledejme v rozdílné schopnosti a odvaze reformovat hospodářství od počátku tohoto století a v tvrdých, bolestivých a neoblíbených reformách, do kterých se zakously země severu Evropy a Německa. Země, které si uvědomily osudovost rostoucích příležitostí a hrozeb globálního světa.

Vize, globalizace, inovace a konkurenceschopnost se staly tématem zcela zásadních politických a ekonomických diskuzí, ve kterých se hledal národní konsenzus. Čím je země menší, tím více se musí ohlížet po světě, učit se z příběhů jiných a radovat z úspěchů vlastních.

Abychom uspěli, musíme hledat nejen nové trhy, ale především neztratit schopnost vytvářet odlišná (a nová) řešení. V často zmiňovaném modelu úspěšných Skandinávců musíme zdůraznit jejich vědomou, dlouhodobě pěstovanou schopnost obětovat se pro reformní kroky, pro vyšší cíle na úkor vlastního pohodlí. Myslím, že tyto vlastnosti, morálka a také víra jim pomohly snášet těžké chvíle a v kombinaci s odporem ke krádeži a nemorálnímu bohatnutí by nás měly inspirovat.

Nedávný průzkum mezi našimi exportními firmami ukázal, že nejčastějším protikrizovým opatřením bylo propouštění zaměstnanců (53 %) a omezení objemu investic (39 %).

Pouze jediné procento dotázaných firem uvedlo, že inovovalo své procesy a výrobu. Historie přitom ukazuje,

Umět předvídat budoucí poptávku po nových řešeních je mnohokrát uváděným klíčem k úspěchu. Naše uvažování bývá opačné. Nespoléhejme se tedy příliš na vše tradiční, minulé, osvědčené a přesvědčme ostatní o výhodách umět předvídat.

V jedné skupině s Řeckem, Maďarskem a Slovenskem

Je tomu více než tři desítky let, kdy nejrůznější mezinárodní organizace začaly sestavovat žebříčky zemí, a vyslovovat se tak k úrovni jejich konkurenceschopnosti. Organizace pro hospodářskou spolupráci mezitím přišla s definicí, která tento termín chápe jako schopnost dlouhodoběji vytvářet produkty a služby, jež obstojí ve srovnání s ostatními soupeřícími zeměmi. Největšímu zájmu se těší porovnání konkurenceschopnosti, které zveřejňuje Světové ekonomické fórum (The World Economic Forum, WEF).

Přes skepsi k různým srovnáváním je tento index oceňován pro snahu vyvodit hodnocení jednotlivých zemí z celého spektra faktorů, od kvality institucí, roviny zdraví, vzdělanosti až po kvalitu trhu, podnikatelského prostředí a míru inovací. Česká republika se tohoto srovnání účastní od roku 1993 a v posledním roce poklesla až na 38. příčku. Tento nelichotivý trend potvrdil i poslední, výše uvedený průzkum Evropské unie. Hodnotí nás jako „umírněnou“ inovační zemi a řadí do jedné skupiny s Řeckem, Maďarskem, Itálií, Slovenskem a Španělskem.

Co lze vystopovat ze zkušeností jiných, stejně otevřených a úspěšných globálních firem? V první řadě je to posedlost a vzrušení při hledání, přemýšlení a snění o tom, co přijde – „foresighting“. Docela trefně to vystihl Wayne Gretzky, možná nej-

Domácí trh zdaleka nepředstavuje první krok ke zdolávání globální konkurence; řada řešení se prodá do světa dříve, než vznikne domácí poptávka. že právě v krizi vznikají nové firmy (Hewlett-Packard nebo General Electric), které cítí, že krize vytváří novou poptávku. Kdo ji dokáže nejlépe předvídat, má velkou výhodu.

4

EXPORT JOURNAL

lepší hokejista všech dob, když řekl, že dobrý hráč je tam, kde je puk, zatímco skvělý hráč má namířeno tam, kde se puk teprve objeví. Foresight patří také k novým úkolům agentury Czech-

Trade, která společně s ministerstvem průmyslu a obchodu bude sledovat trendy a vyhodnocovat signály z celého světa a promítat je do predikcí budoucí poptávky. Tento pohled na měnící se poptávku a nové příležitosti je spojen s vytvářením nových, klíčových a slibných technologií (key enabling technologies), tedy jakousi polohou puku, kterou nejen předpovídá, ale též šikovným manévrem správného vyhodnocení a řešení proměňuje v ekonomický gól.

Při procesu čtení, snění a hledání klíčových řešení pro budoucnost se učme rozeznávat turbulence od trendů, příležitosti od reakcí na hrozby.

Samotný sebedokonalejší foresight nám však nepostačí. Z analýzy konkurenceschopnosti České republiky je zřejmé, jak naléhavě nám schází efektivní inovační (eko)systém. „Eko“ říkají Seveřané proto, že jednotlivé prvky v systému se doplňují a násobí místo toho, aby se požíraly a trávily čas vzájemnou destrukcí.

Cílené prostředky do vědy

Druhým úkolem je dobře cílenými prostředky do vědy a výzkumu vytvořit chytrou podporu internacionalizace firem založenou na dostupném exportním financování a špičkových službách našich zástupců v zahraničí.

Dosavadní situace totiž připomínala, pokud zůstaneme u hokejové terminologie, spíš nesourodý tým na rezavějících bruslích, který diriguje několik trenérů, z nichž každý má o taktice odlišné představy a odmítá se měřit se špičkovými týmy soutěže, protože „na ty mít nikdy nebudeme“. Úspěšné firmy i státy dnes začínají přemýšlet jinak než dříve. Zkoumají, kde existují ve světě příležitosti, a povzbuzují invenci svých pracovníků pro nalezení co nejvýhodnějšího řešení.

Domácí trh zdaleka nepředstavuje první krok ke zdolávání globální konkurence; řada řešení se prodá do světa dříve, než vznikne domácí poptávka.

Firmy i vlády hledají především tvořivé lidi, kterým dobře pracuje „pravá polovina mozku“.

A právě proto nastává čas pro dlouhodobou hospodářskou politiku státu, která podpoří prostředí pro růst produktivity, hledání přidané hodnoty našich řešení ve firmách a přilákání privátního kapitálu, který

Téma

Dnešní rozcestí je zřejmé: budeme nejjižnější zemí úspěšného severu, či upadneme do obtíží a staneme se nejsevernější zemí jihu?

Abychom uspěli, musíme hledat nejen nové trhy, ale především neztratit schopnost vytvářet odlišná (a nová) řešení.

bude investovat do naší schopnosti inovovat; tedy přesně toho jediného, co nás v 21. století může uživit. A je zřejmé, že tento úkol musí být spojen také s modernizací řízení, které je, a to především, uměním a nutně patří i k základním kompetencím všech, kteří pracují ve veřejné správě a ve správě věcí veřejných vůbec. Ztratit schopnost konkurovat není ničím menším než rozsudkem naší ekonomické smrti.

Učme se u úspěšných

Naše příležitost spočívá ve schopnosti měnit se a hledat nové. Náš způsob učení a myšlení by se měl inspirovat tím, co se při řešení stejných výzev osvědčilo jinde. Vedle tradičně uváděných skandinávských států stojí za pozornost německá hospodářská politika podporující růst konkurenceschopnosti, která společně s finskou patří ke špičce v evropském poměřování.

A co dělají v těchto zemích jinak? Pro začátek shrňme jejich zkušenosti do tří bodů. Za prvé, porovnávejme se vždy se světem, se špičkami, a hledejme a podporujme ta nejlepší řešení, která jsme schopni vymyslet. K tomu potřebujeme prostředí, aby k nám měl důvod přijít i privátní kapitál; proto musíme zpřehlednit a zjednodušit celou strukturu státem financované podpory inovací, vědy a výzkumu a nutně likvidovat vysokou míru korupce. A za třetí, k reformám je třeba přizvat tvůrce hodnot - podnikatele. Jestliže hlavní myšlenkou Schumpetera bylo soustředit pozornost ekonomů na faktory, které ovlivňují dlouhodobý růst, na schopnost „nového“ nahrazovat „staré“, pak v duchu jeho odkazu musíme, vedle dravého podnikatelského prostředí podněcujícího inovace, nepochybně konečně začít budovat i konkurenceschopný veřejný sektor. x EXPORT JOURNAL

5

Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti - to je 200 cílených opatření TEXT Jana Juklová, MPO

FOTO iStock.com

Korupce, přílišná administrativní zátěž, neefektivní a netransparentní instituce, nedokončená dopravní infrastruktura – to je jen několik známých neduhů, kterými Česká republika trpí.

Dokáže však Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti vyřešit problémy tohoto rozsahu?

Finanční a ekonomická krize ukázala, jak rychle mohou vyspělé státy v globální hospodářské soutěži ztrácet svoji konkurenceschopnost. Tato situace si vyžaduje v relativně krátkém čase přijetí celé řady zásadních systémových reforem, které postaví národní ekonomiky postižených zemí zpět na nohy a umožní jejich další hospodářský rozvoj.

Pro Českou republiku je takovouto systémovou reformou Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR pro období 2012-2020. Tato Strategie obsahuje přes 200 cílených reformních opatření v 9 klíčových oblastech, která mají za cíl posunout ČR do roku 2020 mezi 20 nejvíce konkurenceschopných ekonomik světa, kde v současné době figurují 6

EXPORT JOURNAL

například skandinávské země, Švýcarsko či Nizozemí.

Právě na příkladu severských zemí přitom vidíme, že zvyšování konkurenceschopnosti je přímým důsledkem systematicky prováděných reforem, které nastavují příhodné rámcové podmínky pro růst konkurenceschopnosti dané ekonomiky. Kritickými jsou přitom především oblasti institucí, infrastruktury a inovací.

Slabým místem ČR jsou infrastruktura a instituce

Kvalitní infrastruktura patří mezi základní předpoklady konkurenceschopnosti. Její kvalita významně ovlivňu-

Téma

Problémem českého práva přitom není pouze jeho obtížná a pomalá vymahatelnost, ale pro mnohé podnikatele i značná nepřehlednost kvůli neustálým novelám.

je ekonomickou výkonnost státu a je rovněž důležitým faktorem při rozhodování potenciálních investorů. V oblasti dopravy je hlavním cílem Strategie vybudování rychlejší, spolehlivější, systémově provázané a komfortnější dopravní infrastruktury. U elektronických komunikací je prioritou Strategie především rozšíření přístupu k vysokorychlostnímu internetu, a to i v méně dostupných lokalitách. Pověstnou Achillovou patou České republiky jsou její veřejné instituce. Bez pokroku v této oblasti můžeme jen stěží vytvořit příznivé prostředí, které by zjednodušovalo každodenní život občanů, podněcovalo podnikání a přitahovalo zahraniční investory. Neefektivní fungování státní správy provázené korupcí má rovněž negativní fiskální dopady

rozhodnutí. Pozornost by měla být také věnována tzv. alternativnímu řešení sporů – mediaci, rozhodčímu řízení a mimosoudnímu řešení spotřebitelských sporů. Jedná se o rychlé a efektivní alternativy ke zdlouhavým soudním sporům.

Problémem českého práva přitom není pouze jeho obtížná a pomalá vymahatelnost, ale pro mnohé podnikatele i značná nepřehlednost kvůli neustálým novelám. Vyznat se v častých změnách je složité a firmám to zabere spoustu času. Strategie proto obsahuje například opatření, které zavádí změnu v tom smyslu, že právní předpisy s dopadem na podnikatele budou nabývat účinnosti pouze ke dvěma pevně stanoveným termínům, například k 1. lednu a 1. červenci. Dalším opatřením je zpřístupnění veškeré platné i historické legislativy on-line zdarma a vždy v nejaktuálnější verzi.

Bez inovací to nejde

Je nesporné, že pro vyspělé ekonomiky představuje kritický faktor úspěchu schopnost vytvářet inovace, bez kterých není možné v globální znalostní ekonomice v dlouhodobém horizontu uspět. Česká republika má

U elektronických komunikací je prioritou Strategie především rozšíření přístupu k vysokorychlostnímu internetu, a to i v méně dostupných lokalitách. a prodražuje služby poskytované státem. Aby státní správa nepředstavovala do budoucna stále větší břemeno, je nezbytné ji modernizovat a profesionalizovat.

Právo je dnes nepřehledné

S oblastí institucí souvisí problematika práva a soudnictví, která je terčem pravidelné kritiky. Je zapotřebí odlehčit soudům, podobně jako tomu je například při úpravě exekuční agendy za účelem rychlejšího vymáhání soudních

v této oblasti značné rezervy, a potřebuje proto zejména správně nastavit inovační ekosystém a lépe koordinovat aktivity zainteresovaných institucí. Důležité pro inovační prostředí je zajistit kvalitní vzdělávací systém a efektivní podporu při samotném vývoji a následně při komercionalizaci inovativních nápadů. Mimoto je klíčové změnit dosavadní přístup, kdy se vytváření inovací stále řídí spíše nabídkovou než poptávkovou stranou. Je potřeba včas reagovat na světovou poptávku a vyvíjet nová

řešení na základě důkladné znalosti nejaktuálnějších technologických trendů. Tento proces umožní určit perspektivní technologické obory, u kterých lze do budoucna očekávat vysoký potenciál z hlediska přínosu pro konkurenční výhody podnikového sektoru na území České republiky.

Ačkoliv Česká republika přestála nedávnou krizi v relativně dobré formě (alespoň ve srovnání s většinou ostatních evropských zemí), ani nám se propad konkurenceschopnosti nevyhnul: ještě v roce 2009 byla ČR v mezinárodním žebříčku konkurenceschopnosti na 31. místě. V roce 2010 se však propadla na 36. místo a v roce 2011 se už dokázala umístit pouze na místě 38. Na tento negativní trend Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti reaguje a její realizace by měla v nejbližších letech přinést řadu hmatatelných dopadů, které potvrdí, že se ČR již dokázala zařadit mezi vyspělé státy, které na zlepšování konkurenceschopnosti svých ekonomik tvrdě pracují. x Pozn.

Popis všech projektů a opatření Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti by výrazně přesáhl možnosti tohoto článku, doporučujeme proto navštívit internetový portál www.businessinfo.cz, kde v sekci „Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti“ naleznete kompletní přehled projektů a celou Strategii ke stažení v elektronické podobě.

EXPORT JOURNAL

7

8

EXPORT JOURNAL

Rozhovor

„Baví mě ambiciózní firmy.

V KB je vidím ráda.“ Těší ji být blízko firem, které vědí, co chtějí. „Zhmotňují své nápady, motivují kolegy, staví ambiciózní cíle a nebojí se je zpětně hodnotit,“ říká Iveta Ocásková, zástupkyně výkonného ředitele pro distribuční síť pro korporátní segment Komerční banky. V rozhovoru pro Export Journal hodnotí ekonomické vyhlídky s ohledem na probíhající krizi a vysvětluje, jak může KB pomoci českým exportérům ve hře o velké mezinárodní zakázky.

TEXT Martin Kavka

FOTO Vojtěch Vlk

EJ: Jaký je aktuální stav a výhled české ekonomiky?

Dle údajů o HDP se česká ekonomika nacházela v druhé polovině loňského roku v mírné recesi. V první polovině letošního roku by pak ekonomika měla stagnovat. Za slabým výkonem domácí ekonomiky stojí domácí fiskální konsolidace a vnější prostředí, ekonomika eurozóny se již od posledního čtvrtletí loňského roku nachází v recesi. Za celý letošní rok očekáváme, že HDP vzroste pouze o 0,1 %.

vyspělých ekonomik. Tento slabý růst by měl být doprovázen postupným snižováním zadlužení na přijatelné úrovně, zejména se to týká státních rozpočtů. Pokud je potenciální růst ekonomik nízký, budou i recese jednotlivých ekonomik častější.

EJ: Průmysl loni rostl hlavně díky výrobě aut, co letos?

Výhled na další měsíce příznivý není – německé tovární objednávky kumulativně poklesly mezi červencem až prosincem 2011 o více než 9 %, klesající trend je patrný i u registrací aut v eurozóně. Z mezikvartálního pohledu očekáváme pokles průmyslové výroby v prvním čtvrtletí letošního roku o téměř 3 %, mírnější snížení výroby zřejmě nastane i ve druhém čtvrtletí. V průměru by si měl průmysl meziročně pohoršit o 1,6 %.

EJ: Které odvětví krize nejvíce postihuje, které se naopak s jejím průběhem vyrovnalo nejlépe?

Krize je dovezená ze zahraničí, proto je nejdříve zasažen exportně zaměřený průmysl. Poté nastanou horší časy ve službách navázaných na průmysl a cestovní ruch. Slabost ekonomiky se pak postupně přenáší i na další sektory. Nejvíce jsou postižena ta odvětví, která produkují statky investiční či luxusnější povahy, dlouhodobé spotřeby apod. Následné oživení se poté nejdříve ukáže v průmyslu.

V posledních letech bylo silně zasaženo i stavebnictví, když i na českém trhu s nemovitostmi existovala bublina. Navíc stát se rozhodl šetřit ve svých výdajích na infrastrukturní projekty.

EJ: Klíčová je pro tuzemskou ekonomiku situace v Německu. Co k ní lze říci?

Daleko optimističtější než ve zbytku eurozóny, jelikož Němci částečně těží

EJ: Komerční banka je na korporátním poli silná. Kolik firem obsluhuje a jaká je jejich poptávka po úvěrech?

Firemních klientů máme přes 11 tisíc.

Tato doba je charakterizovaná hlavně

růst úrokových sazeb zejména kvůli rostoucí ceně peněz, likviditě na trhu, dostupnosti dlouhodobých zdrojů a důslednějšímu oceňování rizika, které je promítáno do cen.

EJ: Jaký je váš názor na konkurenceschopnost českých exportérů?

Vysoký přebytek zahraničního obchodu České republiky za celý loňský rok ukazuje, že existují dynamické tuzemské společnosti, které se nezalekly černých vyhlídek a dál tlačí své obchody do světa. Očekávám, že v průběhu letošního roku se určitě ukáže, jestli firmy ustojí nižší či kolísavou poptávku, mají dostatečně inovativní výrobky a umí snižovat své jednotkové náklady práce.

EJ: Kde vidíte jejich silné a kde naopak slabé stránky?

Zaměření českého exportu na stroje a dopravní prostředky, země EU a relativně malý počet velkých vývozců je dlouhodobou neznámou a klíčovou proměnnou. Zaměření na méně tradiční, inovativní či chybějící produkty a odvaha pustit se na méně známé trhy bude stále častěji figurovat ve strategiích i středních společností. Je však zřejmé, že pustit se do obchodování na neznámé půdě vyžaduje schopné lidi, silné exportní oddělení,

„Plánujeme pokračovat v růstu úvěrového portfolia, i když si podpořené projekty budeme více vybírat.“ ze slabšího eura. Z mezikvartálního pohledu by měla německá ekonomika v prvních dvou letošních čtvrtletích marginálně růst o 0,1 %.

EJ: Ve hře je několik scénářů světového vývoje, od hluboké krize po dlouhou stagnaci. Jak se na to díváte vy a co to znamená pro české firmy?

Naši kolegové vidí v delším období scénář nízké dynamiky růstu

velkou nejistotou, což se samozřejmě odráží v řízení firem. Zasaženy byly nejvíce investiční plány a expanze dalšího podnikání. Společnosti se zaměřily na úspory provozních nákladů.

Nicméně poptávka po úvěrech stále existuje, a dokonce roste. Plánujeme pokračovat v růstu úvěrového portfolia, i když si podpořené projekty budeme více vybírat. Rovněž současná situace bude obecně mít vliv na

odvahu a kapitál, který unese zvýšené riziko.

EJ: Jak může KB pomoci českým exportérům ve hře o velké mezinárodní zakázky?

Tím, že stojíme za svými klienty dlouhodobě u jejich rozvojových plánů, nových investičních záměrů a taktéž samozřejmě navazujících provozních potřeb. Tím, že umíme navrhnout

struktury obchodů eliminující jejich zahraniční podnikatelské, měnové i úrokové riziko. Tím, že jsme předním hráčem na trhu ve financování obchodu a exportu s nepřeberným množstvím zkušeností z různých zemí. Tím, že jsme spolehlivou bankou pro zahraniční platební styk. V neposlední řadě zmíním úzkou spolupráci v rámci státní podpory exportu. Tedy marketingovou a vzdělávací činnost zaštítěnou agenturou CzechTrade, potřebné pojištění exportních produktů EGAPem či podporu vývozu malých a středních podniků nově organizovaných Českou exportní bankou.

EJ: Jste dáma a jedna z mála žen v nejužším vedení Komerční banky. Můžete přiblížit, jak se pracuje manažerce v typicky mužském světě? Člověk, který tvrdě pracuje, získal řadu zkušeností a prošel mnoha pracovními situacemi, může růst v každé firmě, ať jde o muže, či ženu. Určitě existují rozdíly v přístupu k řízení mezi oběma pohlavími. Ženy jsou vnímavější ke svému okolí, řeší více detaily. Neumím říci, jaký styl je optimální. Vždy záleží na týmu spolupracovníků, náplni práce. Lidé mě určitě vnímají jako člověka, který tlačí řadu změn a přístupů a je netrpělivý. Mám neustále hodně reálných nápadů, ale musím si dělat vlastní prioritizaci, abych nezařadila rychlost 7, a tím „dojela“. Nicméně když se ohlédnu za sebe, ty změny vidím…

EJ: Co vás na práci baví nejvíce?

Být blízko firem, které vědí, co chtějí.

Zhmotňují své nápady, motivují kolegy, staví ambiciózní cíle a nebojí se je zpětně hodnotit. Takové společnosti vidím ráda v portfoliu financovaných klientů KB. Těší mě, když mohu být hrdá na to, že KB byla u toho.

EJ: Co vám udělalo v poslední době největší radost?

Raduji se každý den, jsem pozitivní člověk. Jsem ráda za dobré, oboustranně výhodné obchody, které někdy mohou být negociačně či časově náročné. Těším se z řady systémových interních změn, kterými procházíme a budeme procházet… A vidím první krůčky své vnučky. x EXPORT JOURNAL

9

TEXT Martin Kavka FOTO Fotobanka velvyslanectví

Rusko otevírá pro české firmy obrovský trh

O svůj názor na hospodářské vztahy mezi Ruskem a Českou republikou se v Export Journalu podělil mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Ruské federace v ČR Sergej Borisovič Kiselev.

Upozornil v něm i na potenciál českých firem na ruském trhu.

Dovolte mi na úvod pár čísel. Naše ekonomické vztahy se rozvíjejí prakticky ve všech oblastech. Za loňský rok se mezi oběma zeměmi uskutečnila obchodní výměna ve výši 13,31 miliard dolarů, český vývoz do Ruska přitom činil 5,22 miliard. Z toho je patrné, že Rusko je pro české firmy obrovským trhem. A to nejen díky aktuálním tématům vzájemných vztahů v ekonomické oblasti, ale i s ohledem na potřeby a výzvy, včetně modernizace, které Rusko v blízké budoucnosti čekají. Česká republika dováží do Ruska osobní automobily, automobilové komponenty pro ruské montážní podniky, náhradní díly a rovněž obráběcí stroje a zařízení pro četná průmyslová odvětví. Opačným směrem pak tra10

EXPORT JOURNAL

dičně míří ropa, plyn a další suroviny, zároveň hrají ve vývozu stále větší roli strojírenské a chemické výrobky.

Spolupráce v oblasti špičkových technologií

Ovšem naše ekonomická spolupráce se nedá omezit jen na vzájemný obchod.

Důležité je i vytváření společných podniků pro realizaci projektů v Česku a Rusku, stejně jako na trzích třetích zemí. Již loni v prosinci byla během pražské návštěvy ruského prezidenta Dmitrije Medveděva podepsána Deklarace o partnerství pro modernizaci a bylo oznámeno, že vznikne několik česko-ruských podniků v oblasti špičkových technologií. Například společnost Alvel, jejímiž zakladateli

jsou český podnik ALTA a ruská státní korporace TVEL, jeden z předních výrobců jaderného paliva. Alvel se bude zabývat poskytováním služeb v oblasti dodávek a kontroly jaderného paliva a taktéž bude přispívat k prosazování ruských jaderných technologií na trzích EU. Bezesporu jde o velice důležitý projekt, zvláště když se vezme v potaz, že jde o oblast, v níž Rusko stále zůstává mezi světovými lídry – tedy o jadernou energetiku.

Aktuální je také otázka dostavby jaderné elektrárny Temelín, kde může být jedním z nejdůležitějších a nejzajímavějších projektů účast rusko-českého konsorcia Škoda Jaderné strojírenství, Hydropress a Atomstrojexport. Předpokládá se navíc i široké

zapojení dalších českých průmyslových podniků. Státní korporace Rosatom prohlašuje, že nabízí tuzemským podnikům účast v dodávkách zařízení pro atomové elektrárny, které se stavějí podle ruských technologií. Celkový objem tohoto trhu přitom představuje částku ve výši až 300 miliard dolarů. České firmy mají zároveň velkou perspektivu i na ruském trhu s ohledem na jejich specializaci a potřeby země.

Chtěl bych upozornit na možnosti vyplývající z reformování systému bytového a komunálního hospodářství a modernizace objektů energetického významu v ruských regionech. Rusko má rovněž zájem na modernizaci velkých strojírenských podniků s tím, aby jejich produkce vyhovovala meziná-

Názor

rodním standardům. Když se vezmou v úvahu rozměry ruského území, pak by se zajímavým směrem oboustranné spolupráce mohlo stát založení moderní výroby malých cestovních letadel a letadel pro střední vzdálenosti.

Rusko sází na spolupráci s českými firmami. Zdejší výrobky a služby se v Rusku hodnotí tradičně vysoko. Čeští podnikatelé jsou známí svou profesionalitou, jejíž součástí je chápání zvláštností podnikání v Rusku. Velice důležitý je i jazykový aspekt. Naši čeští partneři mají za sebou mnohaletou zkušenost, což je taktéž pozitivní.

Z toho všeho vyplývá, že potenciál českých firem uspět na ruském trhu je výrazný.

Velkou pozornost věnujeme rozvoji obchodně-ekonomických vztahů mezi našimi zeměmi také na regionální a korporativní úrovni. Naším úkolem je odstraňovat bariéry bránící spolupráci, vytvořit svého druhu základnu pro přímé vztahy zainteresovaných podnikatelských subjektů z Ruska i z Česka.

Na této cestě hraje významnou úlohu mezivládní komise pro hospodářskou, průmyslovou a vědecko-technickou spolupráci, jejíž nejbližší zasedání se možná uskuteční v Kazani, protože Tatarstán je jedním z lídrů v meziregionálních stycích.

Rusko má taktéž co nabídnout

Chci podotknout, že Rusko má Česku taktéž co nabídnout. Především jde o spolupráci v oblasti zmiňované jaderné energetiky, a to jak při provozu, modernizaci a rozšiřování instalovaných kapacit na území České republiky, tak i na území třetích zemí, které v současnosti aktivně rozvíjejí svůj jaderný program. Zájem předsta-

vují tradičně vysoce vyspělé rezorty ruského průmyslu, jako například hutnictví černých kovů a letecký průmysl.

Velké ruské podniky již nyní realizují své projekty na území Česka. Připomenu například holding EvrazGroup, který je majitelem hutního kombinátu Vítkovice Steel, dále Uralskou důlní a hutní společnost UGMK-Holding, s. r. o., které patří

51 % akcií podniku na výrobu malokapacitních letounů Aircraft Industries, nebo ropnou společnost Lukoil, které patří síť čerpacích stanic.

Na závěr bych rád zdůraznil, že obchodně-ekonomické vztahy mezi našimi zeměmi mají dobrou perspektivu. Chtěl bych při této příležitosti přizvat české podnikatele k aktivní a vzájemně výhodné spolupráci ve prospěch lidí obou zemí. x

Řada úspěšných projektů

Z nejúspěšnějších projektů, které české firmy v Rusku realizovaly, bych zmínil výstavbu farmaceutického závodu společnosti Rafarma ve Zvláštní ekonomické zóně Těrbuny v Lipecké oblasti. České firmy se podílí také na modernizaci podniku Uralvagonzavod a Magnitogorského hutního kombinátu. Během zmiňované návštěvy prezidenta Dmitrije Medveděva byla zároveň podepsána dohoda týkající se společného projektu výstavby železniční tratě s názvem Severnyj širotnyj chod. Tato železnice umožní propojit průmyslové a polární oblasti Uralu.

Podle mého názoru nenarážejí čeští podnikatelé v Rusku na nějaké zvláštní problémy. Samozřejmě, bývají jisté potíže administrativního charakteru, ovšem jednak platí, že zdokonalování v této oblasti permanentně probíhá, za druhé je zřejmé, že registrace a následná právní a účetní obsluha „smíšených“ podniků není o nic složitější a dražší než v samotném Česku nebo Evropské unii.

Rád bych dodal a zdůraznil, že vedení Ruské federace podniká opatření k ulehčení administrativního břemene.

Pokračuje rovněž protikorupční úsilí, které si vzal pod patronát také prezident Ruské federace, při jehož úřadu byla zřízena Komise pro boj s korupcí. Českým podnikatelům doporučuji obracet se pro radu na Obchodní zastupitelství Ruska v ČR. Jeho spolupracovníci mají veškeré potřebné znalosti a zkušenosti, které umožní českému podnikateli najít odpovídajícího partnera. Obdrží u nich informace potřebné k podnikání v Rusku. V Praze působí také regionální zástupce Obchodně-průmyslové komory Ruské federace.

Chci podotknout, že Rusko má Česku taktéž co nabídnout.

Především jde o spolupráci v oblasti zmiňované jaderné energetiky, a to jak při provozu, modernizaci a rozšiřování instalovaných kapacit na území České republiky, tak i na území třetích zemí, které v současnosti aktivně rozvíjejí svůj jaderný program.

EXPORT JOURNAL

11

Zahraniční platební styk s Ruskem Na to, jak probíhá platební styk s Ruskem a jaká jsou jeho specifika, jsme se zeptali Jany Švábenské, výkonné ředitelky pro Provoz Komerční banky.

TEXT Monika Frýdová

FOTO Vojtěch Vlk, iStock.com

narůstá, a to zejména na úkor amerických dolarů. Obecně lze říci, že platby v ruských rublech se připisují převážně na účty vedené v této měně, na účty v jiných měnách jsou směrované spíše výjimečně.

EJ: Čím si vysvětlujete rostoucí zájem klientů o platby v ruských rublech? Za jaké služby/produkty se do Ruska platí nejvíce?

Za tímto trendem jistě stojí vyšší stabilita ruské měny, a tedy i větší ochota tuto měnu přijímat, a zároveň snaha účastníků platebních transakcí eliminovat kurzové riziko. Do Ruska se nejvíce platí za plyn a za záruky v rámci projektů, kterých se naše firmy v Rusku účastní. Největší objem plateb s Ruskem realizovaných prostřednictvím KB se týká strojírenského exportu.

EJ: Jaké korespondenční banky v Rusku KB využívá?

Pro ruskou měnu jako korespondenta využíváme především svoji partnerskou Rosbank, která následně platby v ruských rublech posílá prostřednictvím ruského clearingu na konečnou banku příjemce. Platby jak v ruských rublech, tak v jiných měnách umíme samozřejmě poslat do jakékoliv ruské banky pomocí široké sítě našich korespondenčních bank.

EJ: Jaká je přesně role korespondenční banky?

Korespondenční banka je prostředník, přes kterého se platby do zahraničí realizují. Vždy sídlí v zemi, která používá měnu převodu jako svou domácí měnu. Výběr korespondenční banky pro platby tedy nezávisí primárně na zemi, do které platba směřuje, ale na měně platby. Každá banka mívá své smluvní korespondenty.

EJ: V jakých měnách se dnes do Ruska nejčastěji platí?

Jaký je trend?

U plateb do Ruska převažuje jednoznačně euro, dnes je to

EJ: Platí pro platby v ruských rublech nějaká specifika?

Ano, pokud chcete poslat do Ruska platbu v ruských rublech, je nutné kromě údajů, které jsou nezbytné pro odeslání standardní zahraniční platby, doplnit ještě další údaje požadované ruským regulátorem, které nám již

Největší objem plateb s Ruskem realizovaných prostřednictvím KB se týká strojírenského exportu.

přibližně 80 % z celkového počtu plateb do Ruska. Zhruba 10 % pak tvoří platby v amerických dolarech a další neméně významnou měnou, pokud hovoříme o platbách do Ruska, je ruský rubl (RUB). Platby v této měně dosahují téměř 10 %, což v celkovém součtu není příliš výrazné číslo, ale podíl plateb do/z Ruska právě v ruských rublech postupně12

EXPORT JOURNAL

mohou připadat poněkud neobvyklé a připomenou nám léta minulá, přesto bez nich nelze platbu odeslat. Jedná se například o ruský platební titul (VO code) nebo informace o DPH a daňové správě, bližší identifikace korespondenční banky atd. Úplný výčet všech nezbytných údajů uvádíme v tabulce a je taktéž uveden na internetových stránkách

Platidla Ruský rubl ( ) je zákonným platidlem Ruska (ISO kód je RUB).

V roce 1998 provedlo Rusko měnovou reformu, kdy se z 1 000 starých rublů RUR stal 1 nový rubl RUB. Jedna setina rublu se nazývá kopějka ( ).

Komerční banky, spolu s příkladem správného vyplnění.

EJ: Zajímalo by mě, kde klient všechny tyto informace sežene a co se stane, pokud pošle platbu bez nich?

Klient by měl získat všechny potřebné informace od svého obchodního partnera. Největší problém mají klienti s ruským VO codem, se kterým jsme jim schopni poradit a požádat o radu kolegy z naší korespondenční banky.

Některé další údaje je možné dohledat i na internetu, je to případ od případu, doporučujeme ale stejně údaje raději s obchodním partnerem ověřit, protože zodpovědnost za platební instrukce nese klient. Pokud klient nevyplní všechny potřebné údaje, pak KB klienta vždy kontaktuje ještě před odesláním platby s žádostí, aby potřebné údaje doplnil. Klienti to mohou vnímat jako obtěžování, ale pokud bychom odeslali platbu bez všech potřebných platebních instrukcí, po zkušenostech víme, že ruská banka by platbu nepro-

Rozhovor

V ruských rublech je také možné sjednávat termínované vklady s individuální úrokovou sazbou, tzv. TVIS.

vedla a vrátila by ji zpět do KB. Což by pro klienta představovalo nejen zdržení platby, ale také dodatečné náklady, které by byly zúčtovány k tíži jeho účtu.

EJ: S jakými problémy se klienti nejčastěji potýkají při odesílání plateb v ruských rublech?

Jak již bylo zmíněno, nejvíce problémů činí našim klientům získání správného VO code, tj. ruského platebního titulu.

Komplikace také někdy nastávají u přepisu názvů společností z azbuky do latinky. Jinak obecně platí, jako u všech ostatních plateb, držet se platebních instrukcí od příjemce, nezaměnit číslo účtu konečného příjemce s účtem mezibankovním a v případě nejasností kontaktovat svého bankovního poradce. Správným vyplněním příkazu k úhradě lze předejít případným komplikacím s připsáním platby.

Seznam údajů, které je potřeba zjistit pro uskutečnění platby v RUB do zahraničí INN KPP BIK ACC VO code Důvod platby VAT

registrační číslo daňové správy (10-12 číslic) speciální kód pro daňovou správu, týkající se „důvodu registrace“ (9 číslic) národní číselný identifikační kód banky (9 číslic) číslo korespondenčního účtu (20 číslic) ruský platební titul (5 číslic) přesný popis důvodu platby (za co plátce platí příjemci apod.) informace, zda platba zahrnuje DPH

Seznam údajů, které je potřeba předat pro uskutečnění platby v RUB ze zahraničí Bank of Beneficiary (Banka příjemce) Correspondent bank of Beneficiary‘s bank (Bank in Russia) (Korespondenční banka banky příjemce - banka v Rusku) BIK code of Correspondent bank (Russian clearing code) (BIK kód korespondenční banky - ruský clearingový kód) Correspondent account of ROSBANK with CBR (Korespondenční účet ROSBANK u centrální banky Ruska) Correspondent account of Komerční banka with ROSBANK MOSCOW (Korespondenční účet Komerční banky u ROSBANK v Moskvě) INN registrační číslo daňové správy (of Komerční banka)

Komerční banka, a.s., Prague, SWIFT: KOMBCZPPXXX ROSBANK (OJSC JSCB), Moscow, SWIFT: RSBNRUMMXXX 044525256

30101810000000000256 30111810400000020570

22352

EJ: Potřebuje klient nějaké zvláštní instrukce i v případě, že bude dostávat platby v RUB? Ano, pokud bude klient dostávat platby v ruských rublech, bude potřebovat pro plátce údaje o naší korespondenční bance v Rusku, včetně korespondenčních účtů, viz přiložená tabulka. Klienti tyto informace najdou na našich internetových stránkách nebo se mohou obrátit na svého bankovního poradce.

EJ: Je možné si u KB otevřít účet v ruských rublech?

Ano, Komerční banka umožňuje otevření běžného účtu v ruských rublech jak pro fyzické osoby, tak pro podnikatele a firmy. Klienti, kteří obchodují v rublech, tak mohou ve spojení s běžným účtem v téže měně lépe eliminovat kurzové riziko. V ruských rublech je také možné sjednávat termínované vklady s individuální úrokovou sazbou, tzv. TVIS. EJ: Jakým způsobem mohou klienti platbu v RUB zadat?

Je potřeba zvláštní formulář? Žádný zvláštní formulář potřeba není. Platby v této měně lze zadat na standardních formulářích pro zahraniční platby, a to jak prostřednictvím papírového příkazu k úhradě na pobočce, tak prostřednictvím kanálů elektronického bankovnictví, které zasílání zahraničních plateb umožňují, tj. MojeBanka, Profibanka, Přímý kanál, EDI a Multicash.

EJ: Platí klient za platbu v RUB navíc nějaký speciální poplatek? Jak rychle je taková platba zpracována?

V tomto ohledu neplatí žádné zvláštnosti. Platby v ruských rublech se zpoplatňují naprosto stejně jako ostatní zahraniční platby podle Sazebníku KB. Rychlost či způsob zpracování z Ruska závisí na příslušné ruské bance, za nás mohu potvrdit, že platby v RUB připisujeme ihned, jakmile obdržíme peněžní prostředky a všechny podklady potřebné pro připsání. Rychlost zpracování plateb do zahraničí zajišťujeme dle přání klienta – standard nebo expres. Peněžní prostředky jsou připsány ve prospěch účtu banky příjemce v závislosti na zvolené rychlosti zpracování, například platby pořízené elektronicky jsou zpracovány standardně expres, tzn. že peníze jsou připsány na účet naší korespondenční banky druhý pracovní den po odeslání, do jiných bank se připsání obvykle ještě o den prodlouží. To, kdy je platba připsána na účet samotného příjemce, záleží na bance příjemce. x EXPORT JOURNAL

13

Ruská lokomotiva opět láká exportéry TEXT Milan Mostýn

FOTO iStock.com

Zatímco ekonomika řady evropských zemí letos stagnuje a eurozóna se v lepším případě dočká jednoprocentního růstu, Rusko se zotavilo z krize předchozích let a jeho hospodářský růst vyvolává značná očekávání exportérů a investorů. Veškeré odhady růstu ruského hrubého domácího produktu se pohybují kolem čtyř procent, počínaje konzervativními údaji z ruského ministerstva hospodářství s 3,7 % přes odhady MMF (4,1 %) až po 4,2% prognózu EBRD. „Patrná je silná růstová tendence kolem čtyř procent,“ říká i Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banky.

Svůj díl na oživení bude mít čerstvé zapojení země do Světové obchodní organizace. Podle odhadů citovaných BBC členství a odstranění překážek na trhu oživí ekonomiku v řádu miliard dolarů ročně.

Rozpočet jistí ropa

Co se týká státního rozpočtu, Rusko zatím stojí na poměrně pevných nohou, byť o ideálním stavu se nedá hovořit. Závislost na cenách ropy je zřejmá a agentura Fitch dokonce upozornila, že při výrazném pádu cen ropy by rostoucí státní výdaje mohly Rusku snížit kreditní rating. Letos má federální rozpočet skončit s jednoprocentním deficitem, oproti loňskému plusu 0,8 % HDP. Část stáních peněz přitom půjde na splnění předvolebních slibů Vladimira Putina. Jak spočítala londýnská výzkumná skupina Capital Economics, jeho sociální sliby přijdou státní kasu na 4,8 bilionu rublů ročně.

Pro povzbuzení domácí spotřeby je to však účinná vzpruha.

14

EXPORT JOURNAL

Šetřit by se nemělo ve zbrojním průmyslu. Během deseti let má být na modernizaci armády vyčleněno řádově 23 miliard rublů. Podnikatelská sféra i zahraniční investoři nepředpokládají výraznou změnu v dosavadní hospodářské politice Kremlu. „Návrat Vladimira Putina nepřinese zásadní obrat v dosavadním vývoji ruské ekonomiky, ale bude pokračovat její stabilita,“ shodlo se 70 % ze tří set vrcholových manažerů evropských firem působících v Rusku v šetření zveřejněném na serveru RIA Novosti.

Putin slibuje modernizaci

Vladimir Putin hodlá změnit strukturu ekonomiky a uspíšit její modernizaci.

Do nové industrializace by vláda, státní korporace a soukromý sektor měly v nejbližších letech investovat 43 bilionů rublů. Putin slibuje, že vliv státu v ekonomice zeslábne a že privatizace podílů v důležitých firmách by měla v letech 2012 až 2014 vynést zhruba 1,4 bilionu rublů.

Snížit by se měl podíl státu v těžebních a dalších klíčových podnicích.

Měly by se přetvořit ve veřejné společnosti. Hovoří se o takových podnicích, jako je Rosavtodor, Rostechnologii, civilní část Rosatom a řada dalších.

V plánech je letiště Šeremetěvo, které má být sdruženo ve společnosti s letištěm Vnukovo. S privatizací se počítá u 11 regionálních dceřiných distribučních elektrárenských společností holdingu OAO MRSK. V případě telekomunikační společnosti Rostelekom je předpokladem její vnitřní přeměna ruku v ruce se státním holdingem Svjazinvest.

Jen v loňském roce došlo podle informací agentury GTAI k privatizaci v hodnotě 120 miliard rublů. Konzervativní část ruských vládních politiků ale preferuje silnou roli státu v ekonomice a někteří členové kabinetu radí vyčkávat s privatizací na příznivější dobu.

Zlepší se podmínky pro podnikání ?

Vladimir Putin také slibuje zlepšení možností pro podnikání. Rád by měl z Ruska dvacátou zemi, co se týká přitažlivosti podnikatelského prostředí.

Daňová přiznání by se měla vyplňovat třikrát rychleji, stejně by se měl ušetřit čas při získání stavebního povolení.

Vedle toho bude zaveden post ombudsmana, který by obhajoval práva podnikatelů.

Jeho návrhy vítá Ruský svaz průmyslníků a podnikatelů i zahraniční investoři. Jak vyplývá z výše zmíněného šetření, více než polovina (52 %) cizích investorů v Rusku míní, že možnosti podnikání v Rusku se od roku 2002 zlepšily, oproti 12 % s opačným názorem. Podle 87 % respondentů nehledě na přetrvávají problémy s korupcí, přílišnou regulaci a špatnou

Exportní příležitosti

infrastrukturu se investiční prostředí zlepšilo. Podobně na věc nahlíží i čeští exportéři. Ve většině případů prý nemají problémy s platební morálkou partnerů. Řada odvětví ruské ekonomiky již loni zaznamenala dvojmístné nárůsty, trend má pokračovat i letos. Vysoká zůstává poptávka po strojích a zařízení. Exportéři již nyní profitují z robustní průmyslové produkce a ochablých investic v letech 2009 a 2010. Jestliže loni se obraty ve strojírenství zvýšily o zhruba 14 procent, v příštích letech počítá vláda až se 17 procenty.

Exportérům více otevřelo dveře členství Ruska ve WTO, což přináší snížení celních sazeb. Současně se zostřuje mezinárodní konkurence, která vytváří tlak na místní producenty, aby investovali do vyšší kvality, designu a produktivity. Ruští výrobci nejsou dovozům schopni konkurovat ani v After-Sales-Service.

Jak uvádí Svaz strojírenské technologie, v uplynulém roce došlo jen u obráběcích a tvářecích strojů k meziročnímu nárůstu o neuvěřitelných 50 %. „Je nutné udržovat kontakty s klienty, protože roste konkurence. Všichni západoevropští výrobci v oboru se vrhli na východ,“ upozorňuje Viktor Sochalský, manažer prodeje TOS Varnsdorf do Ruska. Loňský rok přinesl zvýšenou poptávku po stavebních a textilních strojích, po strojích na zpracování umělé hmoty a gumy, pumpách, kompresorech, kovoobráběcích strojích a dalších.

Jak upozorňuje Štěpán Jílek, ředitel kanceláře CzechTrade v Moskvě, příležitosti jsou i ve dřevozpracujícím průmyslu.

Zájem o automobily roste

Jako žádné jiné odvětví oživuje automobilový průmysl. Jen loni bylo podle údajů Association of European Business prodáno na ruském trhu 2,65 milionu osobních aut.

Jako žádné jiné odvětví oživuje automobilový průmysl.

Jen loni bylo podle údajů Association of European Business prodáno na ruském trhu 2,65 milionu osobních aut. Z toho importováno bylo za jedenáct měsíců 902 tisíce vozidel, což představuje meziroční nárůst téměř o dvě pětiny. Obzvláště vysoký je zájem o terénní limuzíny. Široké možnosti představují i subdodávky. Ruští subdodavatelé a pět desítek zahraničních investorů nejsou v současnosti schopni zajistit potřebu automobilek v dostatečné míře. Proto jen v roce 2010 byly dovezeny automobilové části v hodnotě v přepočtu 8,25 miliard dolarů. Přitom v letech 2015 až 2020 má být prolomena hranice čtyř milionů prodaných aut, značná část z ruské domácí produkce. Doplňována a modernizována má být i flotila téměř čtyř set tisíc městských autobusů. Dvě třetiny pochází z ruské produkce, ale i u nich je poptávka po dodávkách klimatizace. Mimo jiné bude množství autobusů nasazeno při univerziádě v Kazani v roce 2013, při ZOH v Soči 2014 a při MS ve fotbale 2018.

Vzhledem k tomu, že až 80 % veškerých českých vývozů do Ruska představuje stroje a dopravní zařízení, současný vývoj je příznivý a řada tuzemských firem se na ruském trhu již etablovala.

EXPORT JOURNAL

15

Ruská ekonomika z pohledu rizik a šancí Silné stránky • Rozsáhlý trh • Přírodní zdroje • Stabilní finance • Politická stabilita • Dynamický růst v regionech Slabé stránky • Závislost na vývoji cen surovin • Nedostatečně silné inovativní opory ekonomiky • Byrokracie a korupce • Slabě rozvinutá střední vrstva podnikatelů • Špatný stav infrastruktury Šance • Plánovaná diverzifikace ekonomiky • Vysoká poptávka průmyslu po inovacích • Velké projekty (olympiáda 2014, MS ve fotbale 2018) • Stoupající význam energetické úspornosti • Mnohamiliardové infrastrukturní projekty Rizika • Nedostatek kvalifikované pracovní síly • Demografický vývoj • Závislost finanční stability na cenách surovin • Trend k protekcionismu • Velký vliv státu na ekonomiku Zdroj: GTAI

16

EXPORT JOURNAL

Příležitosti jsou v železniční dopravě. Jeden z největších železničních kontraktů posledních let v objemu více než 1,5 miliardy eur již realizuje na Urale brněnská OHL ŽS.

Oživuje stavebnictví

Za povšimnutí stojí i oživování stavebnictví. U kanceláří, nákupních a logistických center rostou ceny a snižuje se množství neobsazených ploch, což přirozeně povzbuzuje chuť investovat do novostaveb. „V případě dodávek ze zahraničí je zájem spíše o dokončovací práce. Pokud přijdete s nabídkou financování, máte výhodu před konkurencí,“ říká Štěpán Jílek z CzechTrade. Poptávka je přitom po řadě segmentů, zájem je například o energeticky úsporná okna, roury z umělé hmoty, kabely, podlahové krytiny, izolační materiály, vzduchotechniku.

Příležitosti jsou v železniční dopravě.

Jeden z největších železničních kontraktů posledních let v objemu více než 1,5 miliardy eur již realizuje na

Urale brněnská OHL ŽS. Jedná se o 390 kilometrů tratí. Tato zakázka zapadá do Strategie rozvoje železniční dopravy do roku 2030 v Ruské federaci. Na jedné straně mají být rozvíjeny trati pro těžkotonážní hnutí v délce 13 784 kilometrů. Na druhé straně mají být vybudovány trati pro rychlý a vysokorychlostní železniční provoz s vlaky, které by měly dosahovat rychlosti 250 a 350 kilometrů za hodinu. Součástí plánů je i výroba vlakových souprav nové generace.

Možnosti jsou i ve zdravotnické technice, nanotechnologiích, v energetice, zejména při dodávkách malých vodních elektráren v odlehlejších regionech nebo paroplynových elektrárnách. Právě paroplynovou elektrárnu má postavit firma Královopolská Ria v Soči, ve městě konání ZOH 2014.

Příležitosti jsou v oblasti těžební techniky, kde se prosadila společnost INCO engineering.

Nikterak nepodstatné pro vývoj zakázek v Rusku bude, do jaké míry dojde k naplňování Společné deklarace o partnerství pro modernizaci Ruska. Podepsána byla v prosinci za účasti obou hlav států a čtrnáct smluv v hodnotě 54 miliard korun se stalo značným impulzem pro rozvoj vztahů. x

Úspěšný exportér

PSG slaví úspěch v Rusku

TEXT Aleš Novák

Generálním dodavatelem na českém trhu v oborech stavebnictví, energetiky a petrochemie je společnost PSG, která v České republice i zahraničí působí od roku 1924. Za téměř devět desetiletí realizovala projekty ve více než 20 zemích na čtyřech kontinentech.

Akademický výukový a výzkumný areál Brno: V letech 2008-2010 realizovalo PSG zakázku jako generální dodavatel ve sdružení pro Masarykovu univerzitu v Brně.

Aleš Novák ředitel Obchodní divize Morava, Top Corporations KB

Paroplynová elektrárna Krasavino, Ruská federace: Výstavba paroplynové jednotky sestávající ze tří spalovacích turbín se třemi spalinovými kotli a jednou parní kondenzační turbínou.

PSG realizovalo zakázku v letech 2007-2010 jako generální dodavatel.

Do jejího portfolia patří kromě dodávek energetických a petrochemických celků také výrobní haly pro strojírenský, elektrotechnický, papírenský, automobilový, farmaceutický, potravinářský, chemický a petrochemický průmysl, cementárny, spalovny komunálního odpadu, environmentální či vodohospodářské stavby.

Počátky činnosti skupiny PSG ve 20. letech minulého století jsou spojeny s obuvnickým koncernem Baťa, z jehož stavebního oddělení firma vznikla. Zajišťovala celosvětovou průmyslovou výstavbu rychle se rozvíjejícího globálního koncernu.

Od druhé poloviny století se začala specializovat na bytovou a především průmyslovou výstavbu a orientovat se i na zahraniční trhy. Dnes se pro-

sazuje na progresivních především východních trzích. Konsolidovaný obrat skupiny PSG v roce 2010 byl 6,25 miliardy Kč, z toho 68 % v Rusku (4,6 miliardy Kč), 25 % pak v tuzemsku, 5,5 % na Slovensku, dále v Ukrajině a dalších zemích. Stavební činnost skupiny PSG v roce 2010 zaujímala 68 % obratu, následovala ji energetika a petrochemie (24 %).

Mezi nejvýznamnější projekty realizované společností PSG v současné době na území Ruské federace patří výstavba paroplynových elektráren Kurgan a Poljarnaja, výstavba obchodně-administrativního centra Pravda v Petrohradě nebo výrobní závod pro Volkswagen u Moskvy. PSG má za sebou také realizace logistických parků nebo sítí obchodních center. x

Ing. Pavel Peterka, finanční ředitel PSG: „Překonáváme období, kdy je stavebnictví kvůli zhoršující se ekonomické situaci v recesi.“ Právě schopnost prosadit se na zahraničních trzích a diverzifikace našich oborů činnosti umožňuje PSG překonávat i období, kdy je stavebnictví kvůli zhoršující se ekonomické situaci v recesi. Mezi naše další mezinárodní projekty patří například výstavba administrativně-obchodního centra REN Tower v Turecku nebo stavba výrobního závodu pro společnost PEGAS v Egyptě. A právě to je směr, kterým se chce PSG jako úspěšný exportér rozvíjet. Hledáme a projednáváme nové příležitosti ve stavebnictví, energetice i petrochemii na rychle se rozvíjejícím trhu v Turecku a také v Iráku.

Ke stabilní a rozvíjející se firmě, jakou PSG je, patří také silná a spolehlivá banka. S Komerční bankou spolupracujeme již několik let.

Máme u ní vedeny běžné provozní účty společností ze skupiny PSG. Dále využíváme produkty zejména v oblasti zajišťování proti kurzovému riziku cizích měn a bankovní záruky. Se službami banky jsme velmi spokojeni, zejména s osobním přístupem k našim individuálním potřebám v oblasti bankovních záruk pro naše tuzemské i zahraniční obchodní partnery. x EXPORT JOURNAL

17

Zahraniční firmy v ČR: Oslabily, nebo dále sílí?

TEXT Drahomíra Dubská, Oddělení svodných analýz ČSÚ

FOTO iStock.com

Kapitál ze zahraničí kontroluje v České republice prakticky celé odvětví peněžnictví a dále i automobilový průmysl.

Firmy pod zahraniční kontrolou působící v České republice tvoří plné dvě třetiny všech firemních zisků.

Na produkci nefinančních podniků se podílejí více než polovinou. Impozantní je i jejich proporce, pokud jde o celou českou ekonomiku – produkují přes 30 % HDP, vyplácejí třetinu úhrnného objemu mezd. Za posledních patnáct let zvýšily svou produkci i hrubou přidanou hodnotu čtrnáctkrát, zisky dvacetkrát. Pracuje v nich pětina všech zaměstnaných

v ekonomice, ale jejich podíl na výsledku je podstatně větší. Produktivita práce zahraničních firem v ČR je tak vyšší než za ekonomiku jako celek. Kolik zde zahraniční podnikatelé nainvestovali a kde dominují především?

Příliv přímých investic

Podle dat z konce září 2011 přiteklo do ČR přímých zahraničních investic celkem za 2 499 mld. korun. Příliv eskaloval kolem roku 2000, podruhé

Graf 1: Podíly finančních a nefinančních podniků pod zahraniční kontrolou na ekonomice ČR (v %)

pak po vstupu země do EU. V letech 2002 a 2005 převýšil roční příliv čvrtbilionovou hranici. Nejdříve směřoval do zpracovatelského průmyslu, od počátku minulé dekády pak více do ostatních odvětví včetně služeb.

Silnou investiční vlnu kolem roku 2000 vyvolávala hlavně privatizace podílů státu ve velkých firmách.

Nešlo však jen o největší banky. ČR přestála po měnové krizi i mělkou recesi z druhé poloviny 90. let,

získávala důvěru a přitom aktiva byla stále levná. To vše investory lákalo. Mohutné dovozy investičního charakteru, jimiž přímí investoři vybavovali své nově získané výrobní kapacity, byly v té době příčinou výrazného schodku v obchodu se zahraničím. Neohrožoval však vnější rovnováhu české ekonomiky, neboť šlo převážně o dovozy investiční. Podle dostupných dat z konce roku 2009 participovali němečtí a rakouští přímí investoři na stavu

Graf 2: Zisky investované zpět do ekonomiky ČR (v mld. korun, do konce roku 2009) Zdroj: ČNB

Zdroj: ČSÚ, vlastní propočty 900 900

6060% %

Podíl na produkci v ekonomice

P odíl na produkci v ekonomice

800 800

5050% %

Podíl na mezispotřebě v ekonomice

o íl na mezispotřebě v ekonomice

700 700

600 600

Podíl na hrubé přidané hodnotě v ekonomice

4040% %

o íl na hrubé při ané ho notě v ekonomice

400 400

Nizozemí

3030% %

Celkem

500 500

18

EXPORT JOURNAL

Španělsko panělsko

USA U S A

Švýcarsko Š vý carsko

Francie

Belgie B elg ie

R akousko

ěmecko

00

N izozemí

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

0 0% % 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

C elkem

100 100

F rancie

200 200

1010% %

Rakousko

Německo

300 300

2020% %

Aktuálně

přímých investic v ČR asi čtvrtinou, další více než třetinou pak přímé investice z Nizozemí a Lucemburska.

Vysoce kapitalizované banky

Drtivou dominanci zaznamenávají firmy pod zahraniční kontrolou v ČR ve finanční sféře. Jejich vlastníci kontrolují plných 4,2 bil. korun, tj. 97 % celkových aktiv bankovního sektoru. Na výši úvěrů poskytnutých klientům participují z 96 % (tj. 2,1 bil. korun). Nejvyšší je však jejich podíl na vkladech (99 %, tj. 2,6 bil. korun), v drtivé míře v českých korunách (2,4 bil. korun). Zahraniční banky v ČR rostly - dokonce rychleji než předtím - i v letech 2008 a 2009, kdy byl zbytek ekonomiky zasažen hospodářskou krizí a finanční instituce v Evropě a zbytku světa pak globální krizí finanční. Přečkat toto období bez úhony jim umožnila vysoká kapitalizace, absence rizikových cenných papírů v jejich portfoliích a velmi levné primární zdroje. V roce 2010 činila kapitálová přiměřenost bank pod zahraniční kontrolou 15,5 % jejich rizikově vážených aktiv a proti výši požadované mezinárodní regulatorikou byla téměř dvojnásobná.

Nefinanční podniky s menšími šrámy

Zahraniční nefinanční podniky v ČR zasáhla předchozí recese dříve než zbytek ekonomiky, protože byly svou převažující exportní orientací více postiženy propadem zahraniční poptávky. Pokud je však srovnáme s tzv. soukromými národními podniky, tedy českými firmami nebo s firmami, v nichž vlastní většinu veřejný sektor, jsou v té době patrné výkonnostní rozdíly. Nejhlubší propad zaznamenaly české soukromé firmy, jejichž hrubá přidaná hodnota poklesla v roce 2009 meziročně o 11,7 %. U firem pod zahraniční kontrolou pouze o 2,9 %. Naopak firmy veřejného sektoru překvapily v krizovém roce růstem o 4,6 %: díky společnosti ČEZ rostlo elektrárenství, výkon zvýšily i Lesy ČR, o desetinu stoupla hrubá přidaná hodnota ve zdravotnictví, přírůstky zaznamenala i pozemní a potrubní doprava nebo Česká pošta.

V průmyslu dvojkolejnost

Ačkoli se má za to, že zahraniční kapitál je v ČR zastoupen především v automobilovém průmyslu, je toto odvětví v podílu firem pod zahraniční kontrolou na hrubé přidané hodnotě odvětví s 90 % až na druhém místě za peněžnictvím. Dále jsou zahraniční firmy nejvíce zastoupeny v rafinériích a koksárenství, v gumárenství a výrobě plastů, v telekomunikacích. Na úhrnné zaměstnanosti firem pod zahraniční kontrolou se podílí největší měrou automobilový průmysl (11,2 %, tj. 118 tis. zaměstnaných), ale i obchod, hutnictví a elektrotechnický průmysl. V průmyslu České republiky se projevuje dvojkolejnost daná lepšími výsledky zahraničních firem nejen v produktivitě, ale i v rozdílném tempu tržeb na zahraničních trzích oproti domácímu trhu. x

Firmy pod zahraniční kontrolou působící v České republice tvoří plné dvě třetiny všech firemních zisků.

Iva Ritschelová, předsedkyně ČSÚ: „Když západoevropský trh ochabne, pocítíme to i my.“ Během roku 2011 vzrostl český vývoz o více než 13 %, což je rychlejší tempo, než kterým rostl dovoz do země. Nejlepší výsledky jsme měli v obchodu se západní Evropou – export byl o více než 670 miliard korun vyšší než import.

EJ: Rok 2011 je označován za hospodářsky krizový - podle čísel ČSÚ ale zahraniční obchod dopadl více než dobře. Čekáte, že bude tuzemská ekonomika i díky zahraniční poptávce v růstu i letos? Českému statistickému úřadu nepřísluší dělat predikce, ale sledovat vývoj toho, co se ve společnosti a v ekonomice událo. Podrobné výhledy do budoucnosti necháváme ostatním – analytikům státní správy, ekonomům a nezávislým odborníkům.

Nicméně příčiny zpomalování, jako je například neoživující spotřeba domácností nebo slabší investice, mohou být stále ještě do jisté míry eliminovány právě výsledkem zahraničního obchodu.

EJ: Mluví se o těsné vazbě českého hospodářství na automobilový průmysl a dodávky do EU, zejména do Německa. Dokazují to tvrdá čísla. Je to pro domácí ekonomiku spíš výhoda, nebo potenciální nebezpečí?

Koncem roku 2011 se česká bilance obchodu se stroji a dopravními prostředky výrazně zlepšila. Abychom ale nebyli příliš optimističtí, má to háček. Lepší výsledek byl sice zčásti důsledkem rostoucího vývozu strojů a dopravních prostředků, ale především toho, že jsme jich dovezli meziročně méně. I za celý loňský rok bylo u této položky tempo vývozu dvojnásobně vyšší oproti tempu dovozu. Navíc podle posledních čísel domácí poptávka stagnuje, v průmyslu klesá a hlavním „tahounem“ pro průmyslovou produkci je zahraniční poptávka. Ovšem pokud západoevropský trh ochabne významně, pocítíme to i my. Z profesního hlediska jsem příznivcem větší diverzifikace, ať se jedná o dodavatele, či odběratele. Tzn. jsem pro podporu zahraničního obchodu ČR i do jiných než jen západoevropských destinací.

EJ: Jak mohou českým firmám pomoci statistiky zahraničního obchodu, které zpracováváte?

Statistiky mohou upozornit na „slabá“ místa, jako je například riziková struktura zahraničního obchodu z teritoriálního hlediska. Nebo i na to, jak se ekonomické subjekty staví k budoucí poptávce. K tomu slouží naše národní, ale i evropské konjunkturální průzkumy. Zajímavé může být i mezinárodní srovnání marží, tržeb nebo nákladů práce. Možností využití je skutečně celá řada a ten, kdo ve statistikách umí číst, vždy nalezne potřebná data, která mu usnadní jeho rozhodnutí.

panělsko

Text: Jiří Němeček Foto: Archiv ČSÚ

EXPORT JOURNAL

19

Ruský trh je výzvou TEXT Jaromír Chabr FOTO Vojtěch Vlk, iStock.com

Jaromír Chabr ředitel divize Financování obchodu a exportu KB

Rusko je rozlohou největší zemí světa a s kupní silou více než 143 milionů obyvatel je magnetem lákajícím podnikatele z celého světa. Napříč kontinenty pokrývá značnou část východní Evropy a téměř celou severní Asii. Jen Moskva samotná má více obyvatel než celá Česká republika.

V době finanční krize postupně získává na důležitosti potřeba diverzifikace produktového i odběratelského portfolia a Rusko je připraveno zaplnit mezery v příjmech způsobených problémy, které postihly řadu evropských obchodních partnerů. I pohled českého exportéra je čím dál více upřený na východ. Dle marketingových průzkumů považuje 42 % českých vývozců země SNS za klíčovou složku svého exportního mixu. Nejlépe je podle očekávání hodnocena Ruská federace (76 % dotázaných vývozců ji považuje za nejlukrativnější trh), dále jsou to Ukrajina, Bělorusko, Ázerbájdžán, Kazachstán a Gruzie. Statistiky českého statistického úřadu pak poukazují na růst exportu do Ruska o více než 36 % v meziročním srovnání.

Ruský bankovní systém

Na naše poměry tvoří ruský bankovní systém až neuvěřitelné množství 20

EXPORT JOURNAL

finančních institucí (kolem jednoho tisíce). Dominantní postavení mají převážně banky s podílem státního kapitálu jako Sberbank, Vneshtorgbank, Gazprombank nebo Bank of Moscow. Zajímavá je ovšem i koncentrace zahraničního kapitálu v bankovním sektoru – až 220 bank v Rusku je částečně vlastněno zahraničními investory, z toho až 109 z více než 50 procent. V konkurenci silných soukromých bank (například Rosbank, Alfa Bank, Nomos Bank) na trhu působí i menší regionální banky.

Spolupráce s předními ruskými bankami probíhá na vysoké úrovni, zvýšenou pozornost je ale potřeba věnovat regionálním bankám, kde zaběhnutá mezinárodní bankovní praxe nemusí být pravidlem. Doporučení ze strany Komerční banky je spolupracovat s 15-20 bankami s celoruskou působností a s bankami, které patří do mezinárodních skupin. Naše přítom-

nost na ruském trhu prostřednictvím mateřské Société Générale (Entity SG zaměstnávají v Rusku přes 23 tisíc zaměstnanců ve více než 700 pobočkách a počet klientů se blíží k pěti milionům) zaručuje rychlý a bezpečný platební styk a schopnost zabezpečit veškeré potřeby obchodních partnerů.

Financování obchodu

Pokud jde o financování obchodu, hrají ve vztahu k Rusku prim exporty. Čeští exportéři dodávají do Ruska široký sortiment výrobků, od kusového spotřebního zboží přes klimatizační jednotky až po velké technologické celky na klíč. Cílovými lokalitami nejsou pouze Moskva nebo Petrohrad, ale dnes již i Ural, Sibiř a oblasti za polárním kruhem.

Na tomto trhu se téměř vůbec nevyužívají dokumentární inkasa, na druhou stranu každoročně stoupá počet exportních dokumentárních

Financování

akreditivů. Tento platební instrument plní zároveň i zabezpečovací funkci, pro naše klienty je tedy v některých případech velmi výhodný a nezbytný.

Akreditiv umožňuje bez obav z neobdržení platby realizovat dodávky i u obchodních partnerů, u kterých klient nemá praxí ověřenou spolehlivost a platební morálku. V akreditivní listině, kterou banka kupujícího ve prospěch exportéra vystaví, jsou jasně vymezeny podmínky, za kterých budou prostředky ve prospěch exportéra uvolněny. To znamená, že ještě před vyexpedováním zboží, někdy dokonce před zahájením výroby samotné, zná exportér přesné podmínky, které musí splnit, aby inkasoval prostředky za výrobek bez prodlev a v plné výši.

Podmínky musí být formulovány jasně a v souladu s předešlou domluvou obou stran a zároveň tak, aby je exportér dokázal splnit.

Proto svým klientům vždy nabízíme možnost konzultace podmínek akreditivu, který byl otevřen v jejich prospěch bankou odběratele.

Podmínky je po dohodě protistran

možné kdykoliv upravit. Ideálním případem je situa- ce, kdy nás klient osloví ještě před otevřením akreditivu a konzultuje s námi podmínky již ve fázi přípravy. Mimo prodlevy v čase se tak vyhne i případným poplatkům za změny již vystavené listiny.

Při větších zakázkách může být akreditiv kombinován s bankovní zárukou. Záruka za náležité provedení smlouvy, záruka za vrácení akontace nebo záruka za vrácení zádržného jsou námi nejčastěji vystavovanými typy záruk na ruském trhu. Obvyklou měnou je EUR, výjimkou ovšem nejsou ani obchody v USD a ruských rublech.

Po jazykové stránce jde pak převážně o záruky v angličtině. Ruština se na druhou stranu často využívá u akreditivů a velký význam má při obchodních jednáních.

Dlouholeté zkušenosti má KB s financováním projektů napříč Ruskem formou exportního financování. Realizace investic pomocí exportních odběratelských úvěrů je komplexním a náročným úkolem,

který ovšem umožní tuzemským exportérům inkasovat prostředky za zboží ihned po dodání. Ruskému odběrateli zase zpřístupní úrokové sazby nižší, než by získal na místním trhu. Riziko nezaplacení na sebe přebírá financující banka ve spolupráci s EGAP, tj. pojištěním obchodního případu.

Formou financování pohledávek vzniklých za dodávky zboží investiční povahy, přístupných českému exportérovi, je také forfaiting pohledávek za ruským kupujícím s využitím pojištění EGAP nebo forfaiting pohledávek pod dokumentárním akreditivem, vystaveným některou z bonitních ruských bank. Obvyklá doba odložené splatnosti bývá 3-5 let. Ruské banky často samy aktivně poptávají u českých bank možnost a podmínky diskontování pohledávek s odloženou splatností pod dokumentárními akreditivy, které vystavují ve prospěch českých exportérů. Důvodem je skutečnost, že výlohy spojené s diskontováním odložené splatnosti nese ruský kupující a vystavující banky dosáhnou

Pozor na ruštinu Exportní akreditivy z ruských bank často obsahují podmínku opatření dopravních dokumentů razítkem ruské celnice o tom, že zboží přešlo ruské hranice. Ničím výjimečným též není požadavek na podpis předávacího protokolu. Pozor na dokumenty v ruském jazyce.

na bankovním trhu výhodných podmínek.

Závěrem dodejme, že z Ruska ve spojení se správným partnerem, jakým se KB snaží být v každém ohledu, není třeba mít obavy. Správná kombinace bankovních produktů umožní tuzemskému vývozci klidný spánek a jednou nastavená korektní spolupráce pravidelně přerůstá do dlouhodobých obchodních až přátelských vztahů. x

Spolupráce s předními ruskými bankami probíhá na vysoké úrovni, zvýšenou pozornost je ale potřeba věnovat regionálním bankám, kde zaběhnutá mezinárodní bankovní praxe nemusí být pravidlem.

EXPORT JOURNAL

21

SG není v Rusku nováčkem TEXT Martin Kadorík

FOTO archiv SG, Vojtěch Vlk

Ruský bankovní sektor nyní tvoří téměř jeden tisíc úvěrových institucí, z nichž 220 má zahraniční kapitálovou účast. Pro Rusko je charakteristická koncentrace zahraničních investic právě v bankovním sektoru. V roce 2008 se 200 největších bank (měřeno objemem aktiv) podílelo na celkových aktivech bankovního sektoru 93,9 %, přičemž k 1. 1. 2009 podíl pěti největších bank na celkových aktivech činil 46,2 %.

Martin Kadorík Zástupce výkonné ředitelky úseku Provoz KB

Přímo v Rosbank vám v případě dotazů pomůže paní Olga Yakimova.

Obracet se na ni můžete v segmentech Automotive Industry, Car Dealers, Heavy Industry (Machinery, Pipes, Cement), Pharmacy/Chemical, Telecom a Transportation. V případě jiných oborů vás nasměruje na své kompetentní kolegy. Komunikovat můžete v ruštině a angličtině.

Olga Yakimova, tel.: +7 (495) 956-3512, e-mail: yasec@rosbank.ru

Ruská ekonomika v roce 2010 rychle překonala krizi. K růstu přispěla průmyslová výroba a hlavně obnovený růst cen komodit, které tvoří páteř ekonomiky. Trvale rostoucí přímé investice ze zahraničí odrážejí názor, že Rusko bude patřit k trhům budoucnosti. Ruská vláda se snaží lépe spolupracovat se zahraničními investory.

Dobře si uvědomuje, že hlavně velké soukromé investice dovolí vyřešit strategické úkoly modernizace země.

Indikátorem důvěry trhů byla úspěšná veřejná nabídka akcií v objemu 3,3 mld. USD ruské dvojky VTB Bank začátkem loňského roku. Ruská vláda si v bance podrží 75% podíl. Státní banky si zřejmě podrží i do budoucna svoji dominantní pozici v úvěrové soustavě Ruska. Od nich vychází v poslední době iniciativa k určité konsolidaci bankovního sektoru: například Sberbank, největší ústav držící 48 % všech vkladů občanů, usiluje o investiční banku Troika-Dialog. VTB Bank získala TransCreditBank a projevila zájem o Bank of Moscow.

V retailu je trh ovládán Sberbankou, proto je zde konkurence omezená.

Příkladem úspěšných bank v cizím vlastnictví je ZAO Raiffeisenbank a Rosbank. Druhá ze jmenovaných, v 75% držení francouzské Société Générale, se úspěšně prosazuje i v retailovém segmentu spotřebních úvěrů.

Rosbank, sesterská banka Komerční

Síť Rosbanky v Rusku po spojení s BSGV - září 2011

22

EXPORT JOURNAL

banky v rámci skupiny SG, je sedmou největší ruskou bankou podle výše kapitálu, je třetí největší ruskou bankou v objemu poskytnutých financí fyzickým osobám a malým podnikům, má 20 tisíc zaměstnanců.

Několik dalších zajímavých údajů uvádíme v pravém sloupci. Rosbank loni převzala původní Banque Société Générale Vostok (BSGV), která na ruském trhu působí řadu let. Bankovní skupina též zahrnuje 100% dcery – z oblasti leasingového a spotřebního financování, jako je RB Leasing resp.

Rusfinance a DeltaCredit, které zároveň mění svá loga, z nichž je patrná příslušnost ke skupině SG.

osud postihl i ostatní zahraniční banky a vlastně vůbec všechny banky. Société Générale se vrací až v 90. letech. x

Skupina Rosbank dnes představuje • • •

Historie Société Générale v Rusku

Société Générale není v Rusku žádným nováčkem. První dceřinou banku zde pařížská centrála otevřela v roce 1901 pod názvem Credit du Nord. V roce 1910 už patřila mezi největší finanční ústavy Ruské říše s pobočkami na Sibiři a Dálném východě. Zajišťovala financování rusko-francouzského obchodu. Její postavení bylo také odrazem úzkého politického spojenectví obou zemí. V letech před první světovou válkou vystupuje pod jménem Banque Russo-Asiatique. Následující chaos a ruská revoluce znamenaly úplné vyklizení trhu. Stejný

• • • • • • • • •

největší zahraniční finanční strukturu v Rusku největší zahraniční aktivum Société Générale mimo Francii univerzální banku – poskytující plný rozsah služeb všem klientským segmentům (od retailu po velké korporáty) TOP 5 ruská banka podle velikosti kreditního portfolia TOP 3 ruská banka v oblasti retailového bankovnictví přítomnost ve 340 největších městech a 70 regionech 700 poboček a 8 000 prodejních míst 2 800 ATM 3,2 mil. individuálních klientů 44 000 SME klientů více než 8 000 top korporátních klientů aktivně působí v Bělorusku prostřednictvím své 100% dcery Belrosbank

Servis

Letos budeme více vidět

FOTO Tereza Melicharová

Společnost VEMEX Energie nabízí dodávky elektřiny všem kategoriím odběratelů, stejně tak zajišťuje i dodávky plynu. Předností firmy je zejména individuální péče. „Jsme tu především pro klienta a pro jeho maximální spokojenost při volbě nového dodavatele energií,“ říká Vasily Dinkov, předseda představenstva společnosti.

EJ: Vaše služby jsou určeny odběratelům všech velikostí?

Co se týče dodávek elektřiny, nabízíme své produkty všem kategoriím odběratelů od domácností až po velkoodběratele. U dodávek plynu máme rozdělené „kompetence“ s mateřskou společností, náš segment zákazníků je od cca 4 mil. m3 ročně směrem dolů.

Ovšem je pravda, že VME se vždy zaměřovala spíše na zákazníky z řad maloodběratelů.

EJ: Proč na rozdíl od ostatních dodavatelů energií nevidíme v médiích masivní reklamní kampaně VEMEX Energie?

Spíše jste doposud neviděli. Všechno má svůj čas. V minulosti jsme stavěli spíše na přímém kontaktu se zákazníkem z hlediska akvizice. A nelze říct, že by tato strategie nenesla ovoce. Nicméně rosteme a postupně testujeme nové prodejní kanály, které vyžadují reklamní podporu. Takže nechte se překvapit, a to už v průběhu letošního roku!

řeknu, že nabízíme to, co zpravidla zákazník postrádá u dominantních regionálních dodavatelů. Tedy individuální péči, která by měla znamenat více než návštěvu manažera prodeje z důvodu prodloužení smlouvy. Pochopitelně se to snažíme podpořit konkurenceschopnou cenovou nabídkou.

EJ: Pokud si vás zákazník vybere jako dodavatele energií, je proces přechodu od toho původního náročný?

Samotný proces by byl určitě náročný v případě, kdyby ho chtěl zákazník absolvovat samostatně. Ovšem od toho jsme tu my, abychom to klientovi maximálně usnadnili. Zákazníkovi stačí pouze podepsat společně se smlouvou plnou moc, na základě které za něj veškeré formality vyřídíme.

Samozřejmě vznikají výjimečné situace, ovšem vše se dá zvládnout, když nám klient poskytne všechny relevantní informace o stávajícím smluvním vztahu. A je třeba říct, že tato služba je zcela zdarma. x

„Co se týče dodávek elektřiny, nabízíme své produkty všem kategoriím odběratelů od domácností až po velkoodběratele.“

EJ: Co může VEMEX Energie nabídnout malým a středním firmám?

Zde asi nikoho nepřekvapím, když

Úspěšní na trhu s elektřinou i plynem Firma VEMEX Energie se zrodila 1. listopadu loňského roku poté, co VEMEX s. r. o. jako dceřiná společnost ruského plynárenského koncernu Gazprom převzala kontrolní podíl ve společnosti RSP Energy.

VEMEX Energie disponuje širokým portfoliem produktů, může tak nabídnout nejvýhodnější produkt z hlediska ceny a velikosti odběru každému zákazníkovi, to vše s kompletním vyřízením smluv souvisejících s dodávkou plynu či elektřiny.

Vedle toho nabízí celou řadu nadstandardních služeb.

Zákazníkům například nejsou účtovány žádné další poplatky, odběratelé také nejsou povinni podepisovat dlouhodobé smlouvy, mohou využít bezplatného poradenství apod.

VEMEX Energie a. s.

Sídlo společnosti: Dělnická 1324/9 Praha 7 - Holešovice, 170 04 Tel.: +420 226 258 180 Fax: +420 226 291 151 E-mail: info@vemexenergie.cz Zelená linka:

+ 420 800 400 420 EXPORT JOURNAL

23

Jednejte s Rusy u stolu, ne na dálku TEXT Aleš Hrnčíř FOTO Vojtěch Vlk, iStock.com

Je dobré počítat s tím, že prostředí pro podnikání je v Rusku v současné době těžko slučitelné s byznys modelem západního střihu. Na standardní průběh obchodního procesu můžete téměř zapomenout. I když ruského partnera zaujmete unikátní a jedinečnou technologií, bez dobrých kontaktů lze jen těžko obstát a obchodní případ zdárně uskutečnit. Je zapotřebí zapojit i lidský faktor, ale zapomeňte na vžitý omyl, že uzavření obchodu musí předcházet nekonečné proudy vypité vodky. Tak se velké obchody nedělají.

Konkrétní obchodní případ z nedávné doby

Aleš Hrnčíř Nastoupil do KB v červenci 2011 jako vedoucí oddělení exportního financování v rámci divize Trade and Export Finance. V předchozích čtyřech letech působil jako ředitel strukturovaného financování v Credit Agricole. Má 16 let praxe v investičním bankovnictví a strukturovaném financování, mj. v Commerzbank, BNP Paribas a Credit Agricole.

24

EXPORT JOURNAL

Tento obchodní případ se začal rozehrávat na sklonku roku 2009 a skončil realizací dodávky stroje v září 2010. Financování na bázi přímého exportního odběratelského úvěru pro ruský podnik poskytla Komerční banka pod pojištěním EGAP. V těchto dnech je úvěr touto ruskou společností řádně splácen a je předpoklad opakování podobných dodávek v budoucnosti.

Na začátku exportér požádal Komerční banku o zajištění financování pro dodávku speciálního stroje svému dlouholetému ruskému obchodnímu partnerovi. Komerční banka v té době převážně poskytovala exportní úvěry do Ruska na riziko ruských bank, tedy nepřímý odběratelský úvěr.

V tomto případě se ale jednalo o úvěr na riziko pro banku neznámého dlužníka. Po určité době analýz a vyhodnocení výkazů budoucího dlužníka banka dospěla k závěru, že úvěr lze poskytnout jedině za podmínky, když bude zajištěn bankovní zárukou. To ruské společnosti nevyhovovalo, a tak exportér požádal banku o přehodnocení jejího předběžného stanoviska. Následovala poznávací a seznamovací cesta zástupce KB v doprovodu exportéra do sídla ruské společnosti. Výsledkem bylo navázání úzkých

osobních kontaktů s jejím vedením a poznatek, že majitel firmy, která živí třetinu města, se snaží do firmy zavádět ty nejpokrokovější výrobní postupy a zkušenosti (Německo, USA, Japonsko, Itálie, Čína).

Po návratu do Prahy následovala čilá výměna mezi bankou a managementem ruské společnosti a shoda v tom, že se banka pokusí přesvědčit všechny schvalovatele v bance i na EGAP, aby byl úvěr poskytnut bez dalšího dozajištění na riziko samotného závodu. A vyplatilo se! Rusové si tohoto přístupu banky a EGAP natolik považují, že patří mezi ty nejlepší dlužníky Komerční banky.

I další moment svědčí o tom, že osobní vztahy dokážou vyřešit vše. Když byl drahý obráběcí stroj připravený k expedici, ruský investor bance a exportérovi oznámil, že ještě není vyklizena část haly, kam měl být stroj umístěn. Banka na jeho žádost požádala exportéra, aby s expedicí posečkal.

Při dobré vůli exportéra byl stroj prozatímně uskladněn pod fólií v prostorách investora a zachráněn - a dobré jméno banky a exportéra též!

Tento přístup se Komerční bance v minulosti mnohokrát vyplatil i u jiných obchodních případů, a tak lze doporučit jediné: jednejte s Rusy u stolu, ne na dálku, a za čas se úspěch dostaví… x

V těchto dnech je úvěr touto ruskou společností řádně splácen a je předpoklad opakování podobných dodávek v budoucnosti.

Servis

Návrat nebyl jednoduchý, ale povedl se Rusko jednoznačně patří mezi naše klíčová teritoria. Dá se říci, že v posledních letech dokonce naše obchodní vztahy s Ruskem prožívají určitou renesanci. Po hlubokém propadu českého vývozu v devadesátých letech se situace začala postupně zlepšovat a dnes se řada našich firem na ruském trhu velmi dobře uplatňuje. Nebylo sice snadné obnovit zpřetrhané vazby a navázat nové, zvláště v silné mezinárodní konkurenci, ale návrat na ruský trh se českým vývozcům do značné míry podařil. Svědčí o tom i následující čísla. Zatímco do roku 2006 pojistil EGAP české vývozy do Ruska za přibližně 21 mld. Kč, za posledních pět let je to za více než 100 mld. Kč. Vedle četnosti kontraktů se také v řadě případů rapidně zvýšil jejich objem. Češi dnes v Rusku staví elektrárny, průmyslové podniky, dodávají technologické komplety, podílejí se na rekonstrukci starších výrobních provozů, zajišťují výstavbu logistických a obchodních center či dopravních staveb.

Seznam všech aktivit by byl dost dlouhý a perspektivy vůbec nejsou

špatné. Dobré renomé, kterému se čeští dodavatelé v Rusku těší, otevírá dveře i k opravdu ohromným projektům na revitalizaci a efektivní využití ekonomického potenciálu celých regionů, konkrétně a aktuálně například Uralského federálního okruhu. Pojištění vývozních úvěrů, které EGAP nabízí, v tom také hraje podstatnou pozitivní roli. Jako každá jiná obdobná instituce ve vyspělých zemích, také EGAP chrání své klienty před možností, že z nějakých nepředvídatelných příčin nedostanou od svých obchodních partnerů zaplaceno. To je ale jenom jedna strana mince. Ta druhá je přívětivá i vůči zákazníkům, v tomto případě ruským. Úvěrové pojištění totiž umožňuje bankám nabídnout dlouhodobé financování projektů za poměrně atraktivních podmínek, kterých by jinak rozhodně nešlo dosáhnout. Jde nejenom o možnost rozložit splátky úvěru na optimální dobu odpovídající charakteru a potřebám projektu, ale také o pevné úrokové sazby na bázi CIRR. Obchodu prospívá i skutečnost, že experti OECD dnes řadí Rusko podle míry teritoriálního rizika do třetí rizi-

kové kategorie ze sedmi. Jinými slovy, Rusko je z pohledu úvěrové pojišťovny standardní zemí a tomu také odpovídá pojistná prémie, která je teď zejména u dobrých dlužníků výrazně nižší, než když bylo Rusko před nějakou dobou hodnoceno o stupeň hůře.

Pozitivní zprávou je také to, že v Rusku vznikla obdoba EGAP, tedy úvěrové pojišťovny zaměřené na podporu vývozu. EXIAR, jak se jmenuje, má začít upisovat rizika v polovině tohoto roku. Měli jsme příležitost se se zástupci této agentury již několikrát setkat a věříme, že najdeme cesty, jak úspěšně spolupracovat při vývozech na třetí trhy. Máme co nabídnout. Věnujeme se totiž pojišťování vývozních úvěrů, bankovních záruk a investic již dvacet let. Disponujeme širokou škálou variabilních pojistných produktů a hlavně zkušeným týmem odborníků, který už pomohl realizovat stovky obchodních případů v zemích všech kontinentů. Vznik našeho partnera na ruské straně nás naplňuje optimismem, že před námi stojí nová, kvalitativně vyšší úroveň vzájemně výhodné spolupráce. x

Karel Pleva předseda představenstva a generální ředitel EGAP

EXPORT JOURNAL

25

Česká ekonomika loni rostla jen díky exportérům TEXT Jan Vejmělek

FOTO iStock.com, Vojtěch Vlk

Rok 2011 byl rokem eskalace evropské dluhové krize. Do dluhových problémů na vládní úrovni se kromě periferních zemí typu Řecko, Irsko či Portugalsko začaly dostávat i systémově významné země jako Itálie či Španělsko.

Krize evropských vládních dluhopisů začala negativně ovlivňovat zdraví evropského finančního sektoru a následně i růstovou výkonnost eurozóny, našeho obchodního partnera číslo jedna. Ve druhé polovině roku 2011 se české hospodářství nacházelo v technické recesi.

Zejména díky výborné kondici německé ekonomiky, která v loňském roce zaznamenávala nejlepší makroekonomické výsledky od znovusjednocení v roce 1990, byl pro českou ekonomiku vstup do roku 2011 úspěšný, což se projevovalo nejen v růstu exportů a průmyslové výroby, ale i ekonomiky jako celku. Druhá polovina loňského roku již byla negativně ovlivněna dopady evropské dluhové krize do poptávky po českých exportech. Za celý rok 2011 česká ekonomika, měřeno reálným HDP, vzrostla o 1,7 % po vzestupu o 2,7 % zaznamenaném v předchozím roce; ve druhé polovině roku však již byly zaznamenány mezičvrtletní poklesy.

Tahounem českého hospodářství byla loni výlučně zahraniční poptávka. Příspěvek čistých exportů k ekonomickému růstu dokonce přesáhl 3procentní body, příspěvek domácí poptávky byl tedy negativní.

Přebytek bilance zahraničního obchodu (dle přeshraniční statistiky) za rok 2011 byl vyšší než 190 mld. CZK, což znamenalo meziroční zlepšení o více než 70 mld. CZK a dosažení nejlepšího výsledku v historii. Hlavní zásluhu na zlepšení měly exporty strojů a dopravních prostředků.

Pozitivně na bilanci působily meziročně nižší dovozy solárních panelů. Zhoršení zaznamenala komoditní bilance

Jan Vejmělek hlavní ekonom KB

zejména kvůli vyšším cenám dovážených komodit, což ovšem bylo více než kompenzováno zlepšením v bilanci o komodity očištěné. Celkové vývozy vzrostly ve srovnání s rokem 2010 o 13,2 %, dovozy byly vyšší o 10,9 %. Zejména zlepšení v zahraničním obchodu se zbožím a službami stálo za snížením loňského schodku běžného účtu platební bilance na -2,1 % HDP z -3,1 % HDP v roce předchozím. Deficit byl více než pokryt přebytky na kapitálovém a zejména finančním účtu platební bilance. Česká republika ani v loňském roce netrpěla vnější nerovnováhou.

Z hlediska teritoriální struktury českého zahraničního obchodu se posilovala závislost na Evropské unii. Zahraniční obchod se státy EU skončil v roce 2011 přebytkem 670,4 mld. CZK, který byl meziročně o 71,9 mld. CZK vyšší. Se státy mimo EU se schodek prohloubil o 1,7 mld.

CZK na 478,9 mld. CZK. Aktivum se zvýšilo v obchodě s Německem o 32,1 mld. CZK, s Francií o 14,1 mld. CZK a se Slovenskem o 14,0 mld. CZK. Přechodem z pasiva do aktiva se zlepšila bilance se Spojenými státy o 13,3 mld. CZK a deficit klesl v obchodě s Ruskem o 12,7 mld. CZK. Schodek se naopak prohloubil v obchodě s Čínou o 31,2 mld. CZK a Ázerbájdžánem o 6,3 mld. CZK. x

Kumulativní deficit zahraničního obchodu (v mld. CZK) 2008

200 200

2008

2009

2009

2010 2010

2011

2011

160 160

120 120

80 80

40 40

0 0

leden leden

únor únor

3.11

03/2011

26

EXPORT JOURNAL

březen březen

duben duben

květen květen

červen červen

červenec červenec

srpen srpen

září září

říjen říjen

listopad listopad

prosinec prosinec

Komentáře, názory, statistiky

Ekonomiku drží nad vodou jen čisté exporty I v roce 2012 se bude výkonnost české ekonomiky odvíjet od kondice našich nejvýznamnějších obchodních partnerů. Vzhledem k tomu, že ekonomika EMU se již od Q4 11 nachází v recesi, německé tovární objednávky v druhé polovině loňského roku významně poklesly.

Snižující se trend je patrný i u registrací nových aut v eurozóně, a tak zůstává budoucí vývoj domácí ekonomiky velmi nejistý. Společně s horší ziskovostí nelze počítat s vysokými investicemi průmyslových podniků, a to ani v prostředí nízkých úrokových sazeb. Investiční aktivitu a zejména stavebnictví by mělo negativně ovlivňovat i omezení veřejných výdajů na infrastrukturu. České ekonomice se nedostane podpory ani ze strany spotřeby domácností, na kterou bude negativně působit fiskální restrikce či zhoršená situace na trhu práce. Za celý letošní rok očekáváme, že HDP vzroste pouze o 0,1 % po loňských 1,7 %. x

Bilance zahraničního obchodu (v mld. CZK) měsíčně - přeshraniční statistika

35 35

12M kumulativně - přeshraniční statistika

12M kumulativně - přeshraniční statistika

měsíčně - přeshraniční statistika

200 200

23 23

140 140

11 11

80 80

-1 -1

20 20

-13 -13

-25 -25 1.03 1.03

-40 -40

1.05 1.05

1.07 1.07

1.09 1.09

1.11

1.11

EXPORT JOURNAL

-100 -100

27

Vodíkové pohony: sci-fi nebo realita?

TEXT Ondřej Pohl FOTO Fotobanka Horizon Fuel Cell Technologies

Tento den se blíží s každým dalším spotřebovaným barelem ropy anebo jiných fosilních paliv. Jejich zásoba na světe je totiž omezená, zatímco vodíku je všude dostatek – je to ostatně nejčastěji se vyskytující prvek jak na Zemi, tak v celém vesmíru.

Vodík je tak jednou z nejslibnějších alternativních technologií pro pohon dopravních prostředků všeho druhu. Motory na naftu a benzin patří jakožto technologie 19. století spíše do muzea než do běžného provozu a jejich nahrazení motory na LPG nebo zemní plyn je vytloukání klínu klínem. Elektromobily a jejich různé hybridní verze sice neustále plní stránky novin i prostory automobilových veletrhů, ale jejich nasazení do praxe asi jen tak nepřijde. Hlavní překážkou je totiž nízká kapacita baterií, která ruku v ruce s jejich zdlouhavým nabíjením předurčuje čistě elektrická vozidla pro kratší jízdy po městě.

U vodíkových motorů jsou všechny tyto problémy vyřešeny. Jak už bylo řečeno, vodíku je všude dostatek, i současné technologie jsou schopny nabídnout srovnatelný komfort pro řidiče a jako produkt

Dopravní prostředky poháněné vodíkem stále zní jako produkt sci-fi nebo vesmírného výzkumu. Čím dál víc se ale přibližuje den, kdy se stanou běžnou součástí našich životů. jeho spalování vzniká pouze čistá vodní pára. Zbývá vyřešit už jen jedinou, přesto zásadní otázku: jak onen vodík vyrobit?

Bez energie to nepůjde

V současnosti se používají hlavní čtyři přístupy ve výrobě vodíku. Pojďme si je nyní ve stručnosti představit.

Nejlevnějším a nejčastějším způsobem je parní reforming zemního plynu. Do horké vodní páry pod tlakem se společně s katalyzátorem přivádí metan, což je dominantní složka zemního plynu. Následnými reakcemi vzniká oxid uhelnatý, posléze oxid uhličitý a samozřejmě i kýžený vodík. Nevýhody jsou tak zcela zřejmé: kromě závislosti na těžbě zemního plynu je to i produkce oxidu uhličitého.

Takto vyrobený vodík tedy moc přínosů k ekologii nemá, maximálně odsouvá zdroje znečištění pryč z městských aglomerací.

Daleko zajímavější je pak elektrolýza vody. Do té je skrze speciální membránu zaveden stejnosměrný

proud, který štěpí molekuly vody na kyslík a vodík.

Nevýhodou jsou ale vysoké ceny membrán a také spotřeba elektrické energie, protože se účinnost celého procesu pohybuje okolo 25 %. Tento způsob je tak prozatím vhodný pro místa s dostatkem levné energie a vody. Příkladem budiž Island s jeho geotermálními prameny anebo pobřeží Německa s farmami větrných elektráren.

Problémy částečně řeší vysokoteplotní elektrolýza. Část energie potřebné pro štěpení je přivedena ve formě tepla a samotný proces pak probíhá ve vysokoteplotním elektrolyzéru a je reverzní k reakci probíhající v palivových článcích s pevnými oxidy. Účinnost celého procesu se tak zvýší až na 45 %.

Zatím málo probádanou a používanou metodou jsou termochemické cykly. Při nich se do zahřívané vody dodávají speciální chemikálie, které ji štěpí na kyslík a vodík. Celý cyklus je uzavřený, což znamená, že použité chemické látky jsou v průběhu reakcí recyklovány a znovu vstupují do procesu.

Vodíkové články se často používají i k pohonu nejrůznějších modelů.

28

EXPORT JOURNAL

Technika

Minipak Jednou z možností využití energie získané z vodíku je toto zařízení. Stačí jen vložit speciální cartrige s vodíkem a začne produkce energie - tu pak můžete využít ke svícení anebo k nabíjení nejrůznější elektroniky, jako jsou mobilní telefony atd.

Hydropak Energie získaná z vodíku nemusí pohánět jen malou elektroniku, ale i větší zařízení. Tento přenosný generátor například zvládne napájet zařízení až do příkonu 50 W. Existují i stacionární generátory do celkového příkonu 2 000 W.

A můžeme vyrazit

Skladování vodíku a jeho tankování se v zásadě nijak neliší od současného použití zemního plynu nebo LPG. Prakticky se tak jedná o stlačený plyn, čemuž odpovídají nároky na přepravu a skladování.

Samotné tankování pak řídí automatika a naplnění nádrže osobního vozu by nemělo zabrat více než dvě minuty. Zní to samozřejmě jednoduše, ale bez velkých investic do vybudování sítě speciálních čerpacích (lépe řečeno plnicích) stanic se to neobejde.

U nás najdeme zatím pouze jednu vodíkovou stanici, a to v Neratovicích, kterou využívá tamní dopravní podnik na provoz testovacího autobusu.

Celkový počet těchto stanic se pak počítá na stovky, což opravdu není mnoho.

Před vědci leží ještě jeden zásadní problém, a to jak garantovat těsnost nádrží i při nízkých výrobních nákladech. Molekuly vodíku jsou tak malé, že snadno pronikají sebemenší netěsností. Směs vodíku se vzduchem je přitom silně výbušná.

V zásadě existují dva hlavní způsoby, jak vyrobený vodík přeměnit na pohyb. Jednodušší variantou je použít běžný spalovací motor, který může po specifických úpravách spalovat i vodík.

Zjednodušeně řečeno, je to podobné, jako když si necháte přestavět auto na LPG. To znamená dobrou zprávu pro všechny výrobce aut a jiných motorových dopravních prostředků. V případě přechodu na tento nový druh paliva nebudou muset zásadním způsobem upravovat své výrobky.

Daleko zajímavějším způsobem využití vodíku je palivový článek, protože se jeho aplikace nevztahuje pouze na dopravní prostředky, ale může zásadním způsobem proměnit svět, ve kterém žijeme.

Palivový článek – naděje budoucnosti

Palivový článek není nijak nový vynález. Jeho fungování bylo prvně teoreticky popsáno už roku 1838, brzy poté následoval první použitelný prototyp. Po vynálezu dynama však na čas upadl v zapomnění, protože byl jako zdroj elektrické energie příliš drahý a nepraktický. Na výsluní ho znovu dostal až kosmický program, konkrétně cesty Američanů na Měsíc, protože má oproti jiným zdrojům energie lepší poměr výkonu a hmotnosti.

Princi je stále stejný – jedná se o galvanický článek, který přeměňuje chemickou energii na elektrickou. Skládá ze dvou elektrod, které jsou odděleny

membránou nebo elektrolytem. K elektrodám je přiváděno palivo, tedy vodík (k anodě), a okysličovadlo, konkrétně atmosférický kyslík (ke katodě).

Zjednodušeně řečeno tak získáme malou elektrárnu, která bude pracovat tak dlouho, dokud bude mít zdroj vodíku. Tu pak stačí jen vhodně implementovat do elektromobilu, aby nabíjela jeho akumulátory a poháněla elektromotory. Takový přístup je vhodnější než použití upraveného spalovacího motoru, protože se tak dosáhne vyšší účinnosti. Že palivové články na vodík nemusejí být jen hudbou budoucnosti, ale mohou najít praktické využití i dnes, se můžeme přesvědčit v nabídce některého z jejich producentů. Kupříkladu v nabídce společnosti Horizon Fuel Cell, která patří k největším výrobcům vodíkových palivových článků, najdeme energetické zdroje až do výkonu 5 000 W (na přání lze vyrobit i sestavu o výkonu 30 kW). Pro koncového uživatele jsou ale možná zajímavější kapesní řešení: jak různé verze miničlánků pro pohon rádiem ovládaných modelů, tak tzv. Minipak, který po zasunutí kapsle s vodíkem slouží jako osobní zdroj energie pro mobily, přenosné počítače a další kapesní elektroniku. x EXPORT JOURNAL

29

Neobyčejný zážitek: lov medvědů v Rusku TEXT Martin Kavka

FOTO iStock.com

Vzrušení z lovu ve zdánlivě nekonečné ruské divočině, to může být výjimečný výlet či nezapomenutelný zážitek pro významné obchodní partnery.

Velmi atraktivní je především lov medvědů, který má v zemi velkou tradici.

Mezi medvědí ráje patří zejména Kamčatka. Ta je zážitkem i sama o sobě, leží prakticky na „konci světa“, na obrovské ploše žije jen minimum obyvatel, většina z nich přitom v hlavním městě Petropavlovsku. Do roku 1993 byla Kamčatka pro civilní osoby prakticky nedostupná, nabízí proto přírodu nedotčenou civilizací. Je zde na 160 aktivních sopek, které dokonce vytápějí i některá města a vesnice termální vodou. Většinu území tvoří hory a lesotundra, žije zde až 20 tisíc medvědů, kteří díky velkému množ-

evropských regionech Ruské federace, což jsou další oblíbené destinace loveckých výprav. Vydáte-li se na Kamčatku, počítejte s dlouhou cestou, jen let z Moskvy do Petropavlovsku trvá dlouhých osm hodin. Odtud se pak ještě cestuje znovu, blíž samotnému místu lovu. V honitbě strávíte několik dnů, vyžaduje to přitom dobrou kondiční přípravu. Během jarního lovu pokrývá zemi sníh a je potřeba se pohybovat na lyžích či sněžném skútru. Využívají se případně také menší motorové lodě. Střílí se mnohdy

Zdejší jarní lovy jsou podle zkušených lovců neopakovatelnými zážitky, které není možné v tuzemské přírodě zažít.

Také Magadanská oblast nabízí nedotčenou přírodu a velké možnosti pro loveckou turistiku, pro lovce je oblíbená i tím, že je zde možné ulovit i velkého losa. Stejně jako v případě Kamčatky, i zde je potřeba se připravit na dlouhý let. Z Moskvy do Magadanu trvá znovu zhruba osm hodin. Způsob lovu se v Magadanu liší podle počasí.

Zatímco od druhé poloviny dubna do poloviny května se loví s pomocí saní či snowmobilu, v květnu a na začátku června se loví šouláním či se využívá člun, v němž lovci projíždějí podél pobřeží a zjišťují výskyt medvědů.

Lovit je možné i v Kirovské oblasti, která leží v evropské části Ruska, a je tedy mnohem dostupnější. Má přitom podobné rysy jako výše zmíněné regiony, především nízkou hustotu osídlení. Přestože je 1,5krát větší než Česká republika, žije zde jen 1,5 milionu lidí, převážná většina přitom ve městech. Prostředí je typické, jsou zde husté lesy, močály, často i neprostupná tajga.

Nejlépe na jaře, lov je snazší ství potravy dorůstají úctyhodných rozměrů.

Nepříliš obydlený poloostrov vždy skýtal dobré podhoubí pro růst populace medvědů kamčatských, kteří patří k největším poddruhům hnědých medvědů na světě. Průměrná váha zdejších medvědů bývá od 300 až do 600 kilogramů, délka medvědí deky je přitom až 310 centimetrů.

Zdejší medvědi jsou tedy větší než ti na Čukotce, v Magadanské oblasti či

na vzdálenost 150 až 300 metrů.

Jaké jsou další lovecké oblasti?

Zmínili jsme i další destinace, jaké je to tam? Magadan je po Kamčatce druhou nejlepší oblastí pro lov velkých medvědů. S Kamčatkou ostatně celá oblast sousedí. I zde je jen velmi nízká hustota osídlení, na ploše o rozloze přes 460 tisíc kilometrů čtverečních žije pouhých 171 tisíc obyvatel.

Ideální dobou pro lov je jaro, kdy mají medvědi lepší srst a lov je také snazší.

Lepší než na vlastní pěst je ale podniknout výpravu za medvědí trofejí s pomocí specializovaných společností, jež za vás pokoří veškeré byrokratické překážky, které jsou tradičním koloritem ruského života a stále více i evropského. Zajistí lov včetně povolenek, dopředu obstarají přelety helikoptérou do lovecké oblasti, ubytování s jídlem, ale třeba i přípravu medvědí trofeje bez ohledu na velikost. Skupiny

Kapitální úlovek z Kamčatky Medvěd kamčatský (Ursus arctos beringianus) dorůstá až třímetrové délky, váží až 1 000 kilogramů. Podobá se grizzlymu, má ale mírnější povahu. Je silný, odolný, velmi mrštný, s rychlými reakcemi. Zvládne toho hodně, například překousnout jakoukoliv kost, pohnout balvany či vyšplhat na téměř kolmý svah. Za den dokáže urazit i 100 kilometrů a je velmi zdatným plavcem.

Je poddruhem medvěda hnědého, jehož nejčastější výskyt je právě v Rusku. Zde se pohybuje až 120 tisíc jedinců, ve Spojených státech jen čtvrtina tohoto množství.

30

EXPORT JOURNAL

Na cestách

Za kolik na medvěda?

Kamčatka Čtrnáctidenní pobyt (dvanáctidenní lov) stojí 11 500 dolarů.

V ceně je zajištění lovu, okolní lety helikoptérou do lovecké oblasti, veškerá přemístění v oblasti, ubytování s jídlem, příprava trofeje, povolenka k lovu. Za druhého hnědého medvěda zaplatíte 4 500 dolarů. Nelovci, kteří chtějí lov jen pozorovat, zaplatí 2 700 dolarů.

Evropská část Ruska Sedmidenní pobyt (pět loveckých dnů) stojí 1 900 dolarů.

Také zde je v ceně organizace lovu, doprava v revíru, ubytování a strava či příprava trofejí. Cena trofeje medvěda pak činí 4 000 dolarů. Pro nelovce stojí výprava 900 dolarů.

Informace o dodatečných výdajích při loveckých cestách poskytnou agentury na základě dalších požadavků klientů.

Zdroj cen: společnost Prolov

lovců bývají často několikačlenné, ale můžete se také vydat vstříc loveckému dobrodružství úplně sami. Agentury bez problémů vyjdou vstříc vašemu přání.

Rusko je pořád zemí neomezených možností a v lovu to platí obzvlášť. Zdejší jarní lovy jsou podle zkušených lovců neopakovatelnými zážitky, které není možné v tuzemské přírodě zažít. Otázkou je, jak dlouho to ještě vydrží, podle znalců zvažuje Evropská unie zákaz dovozu loveckých trofejí. Už nyní je ostatně nutné mít povolení CITES na dovoz trofejí velkých šelem, tedy i medvěda. x

S kým vyrazit na lov medvědů Agentur, které se specializují na lov nejen medvědů po celém světě, je v Česku hned několik. Vybrali jsme dvě, které jsou na trhu řadu let a mají s podobnými akcemi velké zkušenosti.

Prolov Klatovský Prolov vede Karel Janoušek, který zprostředkovává lovy již dvacet let. Vedle Ruska nabízí i další destinace jako Kanada, Jihoafrická republika či Nový Zéland. www.prolov.net Safarex Agenturu Safarex vede Zdeněk Blacký, zdatný lovec a myslivec se 30letými zkušenostmi. Lovecké výpravy už doprovázel jak do evropské, tak i asijské části Ruska, stejně tak podnikl také výpravy do Grónska či na Nový Zéland.

V Rusku se s ním můžete vydat na lov do Magadanu, na Kamčatku apod. Sídlí v Praze. www.lovzvere.cz

EXPORT JOURNAL

31

V Rusku se vyjednává tvrdě TEXT Zdena Líkařová

Společenská etiketa a obchodní protokol mají v Rusku své tradice, které vychází z národní kultury a zvyklostí. Rusové si potrpí na ceremoniálnost, důležitou roli hrají i neformální rozhovory, během nichž se snaží svého partnera lépe poznat.

Nepodceňujte partnery

Pokud chcete vést obchodní jednání v Rusku, dobře se na něj připravte.

V žádném případě se nevyplácí obchodní partnery podceňovat. Většina z nich jsou vzdělaní, zcestovalí lidé se značným přehledem o trhu. Styl obchodního jednání, zejména v odlehlejších oblastech, je stále ještě jakousi směsicí evropsko-sovětského, někdy i muslimsko-orientálního přístupu.

Vhodnými tématy společenské konverzace jsou světová politika, změny v Rusku, sport, rodina či kultura, na kterou jsou Rusové velice hrdí. Naopak není vhodné hovořit o některých aspektech ruské historie, například o stalinismu, a kritizovat je.

Buďte trpěliví

Rusové téměř vždy jednají v týmu.

Předsedající z ruské strany, který

Jemné pastelové tóny volí pro pánské obleky i Ermenegildo Zegna, střihy však zůstávají klasické.

32

EXPORT JOURNAL

jednání zahajuje a vede, většinou disponuje vysokou formální autoritou.

V takovém případě je pro zdárný průběh jednání nezbytné respektovat hierarchii ruských protějšků a vedoucímu týmu prokazovat náležitou úctu.

ví. Dávají přednost dlouhým jednáním ve snaze znervóznit obchodního partnera. Málokdy dojde k dohodě už po první schůzce. Při jednání dokáží být srdeční a zdvořilí, ale nemají zájem obchodnímu partnerovi „dát něco

při obchodním jednání dávat výrazně najevo i pocity nevole. Jednají-li arogantně, pak chtějí znervóznit nebo zastrašit partnera, aby ustoupil všem jejich požadavkům. Jestliže se jejich protistrana nechová stejně,

Rusové téměř vždy jednají v týmu.

Někdy se Rusové naopak uchylují k taktice „omezené pravomoci“, což znamená, že jednající osoby nemají právo posledního rozhodnutí. Ve skutečnosti se o všem musí radit se svými ještě vyššími nadřízenými, kteří vstupují do jednání až na konci.

Obranou proti této taktice je pokusit se hned na úvod vyjasnit kompetence.

Při jednáních jsou Rusové velmi trpěli-

zadarmo“. V takovém případě vystupují velmi chladně, neboť kompromis často považují za známku slabosti.

Obecně lze říci, že Rusové patří mezi velice tvrdé vyjednavače.

Smlouvy platí

Jak se uvádí v knize Mezinárodní obchodní a diplomatický protokol (Grada Publishing, 2010), Rusové dokáží

považují ho za špatného obchodníka. Dojde-li k podpisu smlouvy, její ustanovení většinou dodržují, řídí se ale pouze jejím doslovným zněním.

Formulaci kontraktu je tudíž třeba věnovat mimořádnou pozornost.

Dohody musí mít písemnou podobu, ústní ujednání nemají, na rozdíl od některých evropských zemí, stejnou platnost. x

Etiketa a móda

Společenské šaty módního domu Valentino jsou hitem sezóny.

Společenská móda je plná barev a fantazie TEXT Zdena Líkařová

FOTO Prospecta Moda

Chystáte-li se na obchodní cesty do Ruska, měli byste počítat také se společenskými událostmi, které bývají jejich nedílnou součástí.

Ty se nedají absolvovat bez kvalitního oblečení.

V Rusku si dobře situovaní lidé potrpí na světově proslulé značky.

V současné době do té míry, že řada světově uznávaných firem z oblasti módy a kosmetiky přizpůsobuje svoji produkci ruskému nákladnému životnímu stylu tak, aby se jim podařilo tamější movité zákazníky oslovit.

Společenské oděvy pro jaro a léto 2012 zdůrazňují trendy, jimiž se móda v posledních letech ubírá. Hlavním motivem je návrat k přírodě, oslava přirozenosti, svěžest a ekologické myšlení – to vše v noblesním a luxusním provedení. Střihy bývají jednoduché a dokonale propracované, materiály jsou přírodní, drahé a ušlechtile zpracované. Barvy jsou organické a vzory bývají inspirovány přírodou – letos jsou to především květinové kompozice v jemných pastelech.

s Mariou našli v květinových vzorech francouzského stylu 18. století, v myšlenkách Jean-Jacquesse Rousseaua, který volal po návratu k přírodě a přirozenosti, a v postavě Marie Terezie, která se nechala přímo pohltit svou malou farmou vybudovanou uprostřed parků Versailles.“ Šaty mají většinou střih splývající podél těla a nechávají vyniknout lehounké, vzdušné materiály. Vedle průsvitných hedvábných látek, jako je organza a šifon, se i na večerní šaty uplatňují bavlněné textilie, ovšem v tom nejušlechtilejším zpracování. Také barvy a květinové vzory symbolizují přírodu. Uplatňuje se především bílá, růžová, bledě zelená a modrá, žlutá a také červená. Boty volíme podle

střihů šatů - buď jednoduché ploché, anebo originálně zdobené na vysokých platformách. Společenská dámská móda tak letos silně působí na smysly a je velmi emocionální.

Barvy patří i do pánského šatníku

Tato emocionalita se přenesla i do letošní pánské módy, a to zejména barevností a použitými materiály. Hravou barevností jsou proslulé především sportovní kolekce, ale i do těch společenských pronikají jemné pastely, a to nejen v doplňcích, jako jsou košile a kravaty. Například Massimiliano Giornetti, který je autorem velice ambiciózní a nepřehlédnutelné pánské kolekce značky Salvatore Ferragamo, navrhl v jemných pastelových tónech i saka společenských obleků. Používá na ně hlavně ledově modrou nebo safírovou zelenou. Vedle klasických černých se v kolekci objevují také bílé, béžové a perlově šedé obleky. Střihy jsou velmi zajímavé - honosně působící sofistikovaná saka ve štíhlé linii doplňují hodně široké kalhoty, což těmto kompletům dodává ležérní a zároveň nesmírně noblesní vzhled. Materiály jsou přírodní - hedvábí a bavlna nebo jejich směsi.

Také kravaty zdobí pastelové tóny, vzory jsou klasické pruhy a puntíky anebo abstraktní motivy. Společenské boty a pásky jsou ručně šité z jemné kůže a vedle černé jsou především v různých odstínech hnědé. Velký návrat slaví manžetové knoflíky nejrůznějších tvarů. x

Hlavním motivem je návrat k přírodě, oslava přirozenosti, svěžest a ekologické myšlení – to vše v noblesním a luxusním provedení.

Letošní inspirací je Marie Terezie

V dámské módě se tento trend projevuje především ve společenských šatech, které se objevují ve dvou základních délkách - oblíbené mini a stále více se uplatňující maxi, které sahají až ke kotníkům. „Móda potřebuje kulturu, aby se nestala prázdnou,“ říká designér Pier Paolo Piccioli, který se svou kolegyní Mariou Garcia navrhl svou zatím nejúspěšnější kolekci pro italský módní dům Valentino. „Tuto kulturní osu jsme

Ručně šitá obuv značky Ermenegildo Zegna doplní pánský společenský oděv.

Barevné jsou i kravaty značky Salvatore Ferragamo .

EXPORT JOURNAL

33

Marketing TEXT Martin Kavka FOTO Vojtěch Vlk, iStock.com

Ruský trh je šancí i pro malé firmy

Ani menší firmy by se neměly vzdávat příležitosti podnikat na zahraničních trzích včetně toho ruského, je přesvědčen Radek Basár, zástupce ředitele pro marketing, komunikaci a obchodní rozvoj v Komerční bance. „Důležitá je správná strategie a neopakovat chyby,“ říká.

EJ: Chápou čeští exportéři nutnost marketingových aktivit při vstupu na zahraniční trhy?

Uvědomují si to, ale platí, že jen některé firmy vědí, co dělat, zbylé tápou. Vždy záleží na tom, zda jde o začínajícího exportéra, či o zkušený podnik. Stejně tak hraje roli velikost společnosti - mezinárodní giganti to mají samozřejmě snazší než menší firmy. Každý exportér si vždy musí vyhodnotit, zda má dostatek prostředků, kapacit či lidských zdrojů.

EJ: Jaké největší chyby tuzemské exportní společnosti dělají?

Vždy musí brát do úvahy místní mentalitu, zvyklosti, konkurenci i tře-

to vypadat jako maličkosti, ovšem právě ty mohou rozhodovat.

EJ: To si mohou dovolit velké firmy, které disponují dostatkem prostředků i kapacit na prosazení v zahraničí.

Jakou šanci ale mají ty menší s ohledem na výši svých marketingových rozpočtů?

V jejich případě je vhodnější volit opatrnější strategii a najít si například prostředníka na místním trhu, vybudovat síť obchodních zástupců nebo se spojit s jinými exportéry.

Dobrou volbou pro menší firmy může být také forma franchisingu.

Chybějící zdroje mohou nahradit zapojením se do existujících programů,

To nejzásadnější pomáhá odhalit kvalitní marketingový průzkum v zemi zamýšleného působení. ba právní prostředí. To nejzásadnější pomáhá odhalit kvalitní marketingový průzkum v zemi zamýšleného působení. Pokud firmy nemají v ruce potřebná data, pravděpodobnost úspěchu se výrazně snižuje. Exportéři se již v mnohém poučili, přesto však opakují chyby při propagaci. Zmíním například špatnou jazykovou úroveň propagačních materiálů či nepřehledné internetové stránky apod. Může

využitím pomoci státních institucí, Hospodářské komory, České exportní banky, pojišťovny EGAP či agentury CzechTrade, která pomůže najít první obchodní kontakty a pomůže i s marketingem. Měly by tedy v každém případě využít možností, které se nabízejí, a nevstupovat na trh samy. Zvlášť na specifické trhy, jakým je třeba ruský.

EJ: Můžete specifika ruského trhu přiblížit?

To by bylo povídání na celé hodiny.

Především je nepředvídatelný, čímž se významně liší od standardních západních trhů. Rozdíly jsou v byrokracii, velkých vzdálenostech, vysoké korupci, transparentnosti obchodů a mnoha dalších záležitostech.

Zahraniční investoři proto nemají možnost využít nabytých zkušeností s expanzemi na jiné trhy a potřebují se opřít o profesionálního průvodce ruským trhem, který pomůže v začátcích a s následným usazením na trhu.

EJ: Nakolik je vůbec pro české firmy ruský trh důležitý?

Velmi. Rusko patří spolu s Indií, Brazílií a Čínou mezi nejrychleji se vyvíjející ekonomiky světa. Ruský trh je nám nejbližší, ve srovnání s Evropou je velmi široký a nabízí nebývalé možnosti. Rusko bude řešit řadu strukturálních problémů - dopravní infrastrukturu, modernizaci průmyslu, bytovou výstavbu apod. Země má velké finanční zdroje a je zde možné prodat vše od nejluxusnějšího zboží až po nejprostší výrobek. x

34

EXPORT JOURNAL

Vzdělávání a informace

KB doporučuje: vzdělávací akce pro exportéry Doporučené zdroje

Podle nás stojí za to letos navštívit:

Exportní konference pořádané Komerční bankou ve spolupráci s agenturou CzechTrade 15. května 21. června

Jak dobýt Ukrajinu a Turecko Exportujeme do Kazachstánu a do zakavkazské oblasti

Další vybrané akce Exportní akademie CzechTrade (www.czechtrade.cz)

Odborné semináře (Praha a regiony ČR): Exportní akademie vám nabízí jednodenní i dvoudenní vzdělávací akce s tématikou mezinárodního obchodu, praktické informace pro přípravu a úspěšný vstup na zahraniční trhy.

12. dubna 18. dubna 23. a 24. dubna 25. dubna 15. května 22. května 24. května 29. května 12. června 19. června 20. června

Finanční analýza podniku v praxi Proč je většina firem na internetu neúspěšných Obchodní vyjednávání Marketingové strategie na zahraničních trzích Timemanagement nové generace Zvyšování exportně inovačního potenciálu firmy Finanční řízení a controlling Trénink začínajícího exportéra do USA - Zdravotnická technika Export Opportunities to Scandinavia: Energy and Engineering sectors JAR - Energetika a zdravotnická technika JAR - Strojírenství a těžba nerostných surovin

Mezinárodní hospodářská komora ČR www.icc-cr.cz Agentura CzechTrade www.czechtrade.cz Komora SNS www.komorasns.cz Exportní, garanční a pojišťovací společnost www.egap.cz Česká exportní banka www.ceb.cz Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR www.mpo.cz/cz/zahranicni-obchod Oficiální portál pro podnikání a export www.businessinfo.cz Stránky Ministerstva zahraničních věcí ČR a Českých center www.export.cz Svaz průmyslu a dopravy ČR www.spcr.cz Přehled webových adres obecných, cestovatelských a byznysových v NJ www.countries.ifim.de Praktické vyhledávání hotelů po celém světě www.booking.com Vyhledávání leteckých spojů www.skyscanner.cz

Vybrané akce pořádané ICC Czech Republic (www.icc-cr.cz) 2.-7. června

Business Regatta Chorvatsko

Vybrané akce pořádané Komorou SNS (www.komorasns.cz) 17.-20. dubna 23.-27. května květen-červen květen-červen 25.-31. srpna

Podnikatelská mise do Běloruska Podnikatelská konference při příležitosti výstavy METALOBRABOTKA Podnikatelská mise s MZe do Ruské federace Podnikatelská mise na Ukrajinu Podnikatelská mise do Ruské federace

Kontakty na velvyslanectví Ruské federace a konzuláty: Velvyslanectví Ruské federace tel.: 233 374 100, 233 371 545 e-mail: embrus@bluetone.cz www.prague.rusembassy.org

Generální konzulát Ruska v Brně tel.: 543 232 157 e-mail: gkbrno@iol.cz www.brno.mid.ru

Kancelář obchodního představitele tel.: 233 321 487 Konzulární oddělení tel.: 233 375 650, 233 379 473

Honorární konzulát Ruska v Ostravě tel.: 596 112 261 e-mail: info@honorarnikonzulat-rf.cz www.honorarnikonzulat-rf.cz

Kontakt na Komerční banku Adresa: Na Příkopě 33, 114 07 Praha 1, P. O. BOX 839, Česká republika Informační linka KB: 800 521 521 Pro volání ze zahraničí: +420 955 559 550

Kontakt na Trade Finance KB Gabriela Kostková vedoucí oddělení Podpory prodeje divize Financování ochodu a exportu KB tel.: +420 955 541 554, e-mail: gabriela_kostkova@kb.cz Dotazy a připomínky můžete do KB zaslat i elektronicky na e-mailovou adresu: mojebanka@kb.cz www.kb.cz

Generální konzulát Ruska v Karlových Varech tel.: 353 221 325 e-mail: gk-karlovy-vary@rambler.ru

Tiráž Export Journal Vydavatel: Corporate Publishing, s. r. o.

Hornoměcholupská 565 109 00 Praha 10 Telefon: +420 244 112 324 Web: www.copu.cz

Produkce a grafické zpracování: Corporate Publishing, s. r. o.

Redakce: Milan Mostýn, Martin Kavka, Petra Vychodilová, Ondřej Pohl, Zdena Líkařová Jazyková úprava: Petra Vychodilová Design: Vladimír Trčka

Foto: Vojtěch Vlk, Tereza Melicharová Produkce: Soňa Jelínková - KB, Ditta Dvořáčková - CoPu Vedoucí magazínu: Ditta Dvořáčková, +420 603 196 614, ditta.dvorackova@copu.cz

EXPORT JOURNAL

35

800 521 521 www.kb.cz

KOB RAM Platinum CLAIM ExportJour 210x320.indd 1

28.3.12 15:17