Reportér AŽD Praha

AŽD Praha

B E Z P E Č N Ě

K C Í L I

R E PORTÉR 3 | 2012

Č

T

V

R

T

L

E

T

N

Í

K

A

Ž

D

P

R

A

H

A

Antonín Blažek: Cestující je na prvním místě

ETCS v České republice

Česká Třebová–Přerov

První solární přejezd

t ČESKÉ SPOLEČNOSTI USPĚLY V TVRDÉ SVĚTOVÉ KONKURENCI A BUDOU V ČR INSTALOVAT ETCS L2

t DÁLKOVÉ OVLÁDÁNÍ NA TRATI ČESKÁ TŘEBOVÁ–PŘEROV ZAJIŠŤUJÍ TECHNOLOGIE AŽD PRAHA

t U HUMPOLCE JE TESTOVÁNO PŘEJEZDOVÉ ZABEZPEČOVACÍ ZAŘÍZENÍ S FOTOVOLTAICKÝMI PANELY

álův Dvůr r K – n u ro e Lokalita B % bytů. ,5 0 9 o n á d ro ých bytů za P ln o v 3 2 . h íc n sled avíc 0% DPH n tů y b Doprodej po h c ý n eny, u vybra nákladové c

www.horizont-estate.cz Horizont Estate s.r.o. je 100% dceřinou společností AŽD Praha s.r.o. Její hlavní činností je realizace projektu výstavby a prodeje bytového souboru Královský Horizont v lokalitě Beroun – Králův Dvůr. Celkem se jedná o 9 bytových domů s 242 dokončenými bytovými jednotkami. Aktuálně zbývá k prodeji posledních 23 volných bytů u nichž je možno, vedle přímé koupě, využít i možnosti sjednání dlouhodobého pronájmu s následným odkupem za výhodných podmínek.

Nabídka volných bytů dům

označení

velikost

výměra

lodžie

2

2

výměra celkem 2

cena vč. DPH

B

B1-II.03

2+kk

44,8 m

3,8 m

48,6 m

1 650 000 Kč

C

C1-II.01

2+kk

54,0 m2

---

54,0 m2

1 750 000 Kč

D

D1-II.01

2+kk

52,9 m2

---

52,9 m2

1 700 000 Kč

2

2

D

D1-III.01

2+kk

52,0 m

---

52,0 m

1 700 000 Kč

F

F1-II.01

2+kk

50,9 m2

---

50,9 m2

1 700 000 Kč

2

2

G

G1-II.01A

2+kk

61,0 m

---

61,0 m

2 000 000 Kč

G

G1-III.02

2+kk

43,8 m2

4,3 m2

48,1 m2

1 650 000 Kč

G

G1-IV.01A

2+kk

61,1 m2

---

61,1 m2

1 900 000 Kč

2

2

2

G

G1-IV.02

2+kk

44,7 m

4,3 m

49,0 m

1 650 000 Kč

G

G1-V.01A

2+kk

61,1 m2

---

61,1 m2

1 900 000 Kč

2

2

2

poznámka

0% DPH 0% DPH

G

G1-V.02

2+kk

44,7 m

4,3 m

49,0 m

1 650 000 Kč

G

G1-VI.01A

3+kk

55,2 m2

17,0 m2

72,2 m2

2 400 000 Kč

H

H1-III.01

2+kk

53,9 m2

---

53,9 m2

1 750 000 Kč

2

---

2

54,0 m

1 750 000 Kč

---

60,5 m2

1 900 000 Kč

0% DPH

2

0% DPH

H

H1-IV.01

2+kk

54,0 m

H

H1-V.05

3+kk

60,5 m2 2

2

H

H1-VII.04

3+kk

66,4 m

5,6 m

72,0 m

2 200 000 Kč

I

I1-I.01A

2+kk

54,7 m2

---

54,7 m2

1 534 250 Kč

I

I1-II.01A

2+kk

55,6 m2

---

55,6 m2

1 559 000 Kč

2

2

I

I1-IV.01A

2+kk

55,8 m

---

55,8 m

1 564 500 Kč

I

I1-III.01A

2+kk

55,6 m2

---

55,6 m2

1 559 000 Kč

J

J1-IV.05

2+kk

59,4 m2

---

59,4 m2

1 663 500 Kč

2

3,5 m

70,3 m

2

1 915 125 Kč

2,8 m2

69,6 m2

1 900 000 Kč

J

J1-V.05

2+kk

66,8 m

J

J1-VII.04

2+kk

66,8 m2

2

0% DPH

Kontakt: AŽD Praha s.r.o., ředitelství společnosti, Žirovnická 2/3146, 106 17 Praha 10 Josef Čáslava, DiS – projektový manažer, tel.: 267 287 337, mobil: 602 125 721, caslava.josef@azd.cz

OBSAH

OBSAH KOMUNIKUJEME 6

UvĂ­zlo v sĂ­tĂ­ch

FOCUS 8

Objektivem fotografa Marka Štěpånka

INTERVIEW 10

AntonĂ­n BlaĹžek: CestujĂ­cĂ­ je na prvnĂ­m mĂ­stÄ›

18 r '&/0.­/ #-&4,ƚ

SETKà N� S‌ 14

ÚŞasný malý svět

AKTIVITY 22

ÄŒeskĂŠ spoleÄ?nosti budou instalovat ETCS

24

DĂĄlkovĂŠ ovlĂĄdĂĄnĂ­ tratÄ› PĹ™erov–ČeskĂĄ TĹ™ebovĂĄ

26

Prověrka instalace přestavníků v Malajsii

28

Přejezdy na trati Thessaloniky–Alexandroupoli předåny do provozu

PRODUKTY 34

První přejezd s fotovoltaickými panely u Humpolce

32 r /&+5¹)-&+¹ 7À):#,6 ."+¹ 7 10ƭ¹Ɖ"/&$)

VIZE 40

ÄŒeskĂŠ pĹ™ejezdy jako v Rusku?

42

TlaÄ?Ă­tko = Ăşspora pohonnĂ˝ch hmot, minimĂĄlnĂ­ zpoĹždÄ›nĂ­, spokojenĂ­ cestujĂ­cĂ­

VELETRH 44

Tehnika Bělehrad 2012

46

Czech Raildays 2012, stejnÊ a přece jinÊ‌

TECHNICKĂ? ZPRAVODAJ 50

NeŞådoucí výstraha na přejezdu

UDĂ LOST 52

Ing. Ivo LanĂ­Ä?ek oslavuje 75. narozeniny

38 r %* 10Ɖ&5 .357À$) /" 1ƭ&+&;%&$) PRUDCE VZROSTL, CHCEME Zà VORY

BUDOUCNOST 56

Vlak, co nikde nestavĂ­

TAK Ĺ EL ÄŒAS 58

SvÄ›telnĂĄ nĂĄvÄ›stidla ÄŒSD – 11. Ä?ĂĄst: PouĹžitĂ­ v MHD

ZĂ BAVA 63

KříŞovka 54 r t5"+/Œ .¹45/045i

REPORTÉR AĹ˝D PRAHA 3/2012: VychĂĄzĂ­ 4Ă— roÄ?nÄ›. Toto Ä?Ă­slo vyĹĄlo v zåří 2012. VYDĂ VĂ : AĹ˝D Praha s.r.o., Ĺ˝irovnickĂĄ 2/3146, 106 17 Praha 10, IÄŒ: 48029483, tel.: 267 287 424 REDAKÄŒNĂ? RADA: Jiří Dlabaja, pĹ™edseda, Ä˝ubica JĂĄglovĂĄ, mĂ­stopĹ™edsedkynÄ›, Ing. Miloslav SovĂĄk, tajemnĂ­k. ÄŒlenovĂŠ a spolupracovnĂ­ci redakce: Ing. Eva AppelovĂĄ, Ing. LubomĂ­r MachĂĄÄ?ek, Blanka PreĹĄinskĂĄ, Ing. Josef SchrĂśtter, Ing. Petr Ĺ˝ateckĂ˝ E-mail: dlabaja.jiri@azd.cz, jaglova.lubica@azd.cz, sovak.miloslav@azd.cz, reporter@azd.cz TECHNICKĂ? ZPRAVODAJ: REDAKÄŒNĂ? RADA: Ing. Roman Juřík (pĹ™edseda), Otakar KamenĂ­k, Ing. VladimĂ­r NovĂĄk, Ing. Vlastimil Polach, Ph.D., Ing. LubomĂ­r Ĺ tangler, REDAKTORKA: Ä˝ubica JĂĄglovĂĄ GRAFICKĂ ĂšPRAVA a TISK: Typos, tiskaĹ™skĂŠ zĂĄvody, s.r.o., SazeÄ?skĂĄ 560/8, 108 25 Praha 10 RegistrovĂĄno Ministerstvem kultury ÄŒR pod Ä?Ă­slem MK ÄŒR 12411 ze dne 27. Ä?ervna 2001

3&1035­3 "Â% 13")" r ] ]

AK TUÁLNĚ Z ČR

Nové železniční muzeum

Zloději jsou problém

Parní lokomotivy Rosničku a Kremáka či elektrickou Bobinu si mohou od začátku srpna prohlédnout zájemci v Olomouci. České dráhy tam zahájily zkušební provoz Muzea Českých drah. Na původní projekt za stovky milionů korun zatím chybějí peníze, muzeum se proto bude rozšiřovat postupně. „Rozhodli jsme se veřejnosti zpřístupnit exponáty, které zde máme. Jsou ve vlastnictví ČD a patří Depu historických vozidel v Lužné u Rakovníka, kde máme největší železniční muzeum.

Otevřeli jsme zde historickou remízu neboli rotundu z poválečného období, kde se vozy nacházejí. Lidé si mohou exponáty prohlédnout i vylézt si na ně,“ uvedla regionální mluvčí ČD Kateřina Šubová.

Zdroj: www.ceskenoviny.cz

Mostečtí kriminalisté hledají zloděje kovů s popálenýma rukama. U železniční tratě přesekl kabel, ve kterém byly tisíce voltů. Na místě po něm zůstala jen roztavená sekerka. Zloděj se vydal krást na konci července ke kolejím mezi Mostem a Českými Zlatníky. Na pěti místech vykopal přívodní kabel pro napájení zabezpečovacího zařízení, aby ho přesekal a vytahal ze země. Seknout do něj ale stihl jen jednou. „V kabelu mohlo být až šest tisíc voltů. Zloděj musel být minimálně popálený od záblesku. Měl štěstí, mohlo to s ním dopadnout i hůř,“ komentoval to mluvčí Správy železniční dopravní cesty Pavel Halla. Na trati okamžitě přestala fungovat návěstidla a světelná signalizace na přejezdech. Železničáři hned vyrazili na obhlídku trati. Na 44. kilometru objevili půlmetrovou jámu s přeseknutým kabelem. „Na místě ležela i sekerka, která byla od elektrického oblouku částečně roztavená a ohořelá,“ uvedla policejní mluvčí Ludmila Světláková. Policie případ vyšetřuje jako poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení.

Pokud zloděje dopadne, bude mu hrozit až šest let vězení.

Zdroj: www.idnes.cz

Foto: České dráhy

Přebíhám, přebíháš, přebíháme Je to půl roku, co správci železnice spustili rozsáhlé kontroly hříšníků, kteří i přes zákaz chodí přes koleje. Není divu, protože jen v loňském roce smetl vlak téměř tři stovky lidí, kteří si přes trať zkracovali cestu. Přežil jen každý pátý. Železničáři nakonec od rozsáhlých kontrol s policií upouštějí. Lidé jsou totiž nepoučitelní. Zákaz nedodržují ani zaměstnanci drah, kteří mohou do kolejí vstupovat, jen když jsou v práci, jinak ne. „Za přecházení kolejí přitom hrozí na místě pokuta až dva tisíce korun. O tom se přesvědčily při kontrolách železničářů a policistů stovky lidí. Bohužel, z dostupných informací nám vyplývá, že kontroly a pokutování za přecházení kolejí se nijak nepromítly do počtu mrtvých a zraněných na železnici,“ říká Tomáš Drvota ze Správy železniční dopravní cesty. tJsou to podobná čísla jako v předchozích pololetích. Vlaky v letošním prvním pololetí srazily celkem 125 osob, z toho 93 osob zahynulo a 32 lidí bylo zraněno,“ upozorňuje náměstek šéfa Drážní inspekce Jan Kučera.

Zdroj: www.rozhlas.cz

| 4 | 3&1035­3 "Â% 13")" r ZÁŘÍ 2012

SŽDC prodává majetek za 15 milionů korun Vláda schválila prodej nevyužitého majetku Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) za necelých 15 milionů korun. Jde celkem o 30 pozemků a staveb v okolí železnice, které správa železnic chce nabídnout soukromým kupcům.

Cílem prodeje je sjednotit vlastnictví pozemků, jejichž část patří správě železnic a částečně jsou ve vlastnictví různých soukromých vlastníků. Těm by podle ministerstva dopravy měly být pozemky nabídnuty jako prvním. Pokud tito nabyvatelé o ně nebudou mít zájem a do 60 dnů nezareagují na výzvu k podpisu kupní smlouvy, navrhuje úřad na majetek vypsat výběrové řízení s nabídkovou cenou schválenou v usnesení vlády.

SŽDC nepotřebný majetek prodává průběžně.

Loni v prosinci například prodala zbytný majetek za 11,6 milionu korun, v dubnu za 26 milionů korun a v květnu za 42 milionů.

Zdroj: www.financninoviny.cz

AK TUĂ LNÄš ZE SVÄšTA

Vlak jel ťpatným směrem Sednete si v Bratislavě do vlaku, kterým chcete cestovat do Malacek, ale provozovatel dråhy vås poťle do Rakouska.

To nenĂ­ vtip. Na vlastnĂ­ kĹŻĹži to zaĹžily desĂ­tky cestujĂ­cĂ­ch. UdĂĄlost se stala 1. srpna veÄ?er v DevĂ­nskej Novej Vsi. „Najednou vlak zabrzdil a zaÄ?al couvat zpÄ›t do DevĂ­nskej,“ uvedla pro slovenskou TV MarkĂ­za jedna z cestujĂ­cĂ­ch. VĹĄichni byli pĹ™ekvapeni, co se to dÄ›je. Podle Ĺ˝eleznice SlovenskĂŠ republiky (Ĺ˝SR) selhal zĹ™ejmÄ› lidskĂ˝ faktor. „Byla ĹĄpatnÄ› postavenĂĄ odjezdovĂĄ vlakovĂĄ cesta,“ informovala mluvÄ?Ă­ Ĺ˝SR Martina PavlĂ­kovĂĄ. I kdyĹž tento omyl vyvolĂĄvĂĄ ĂşsmÄ›v na tvĂĄĹ™i, mohl skonÄ?it o mnoho tragiÄ?tÄ›ji, tvrdila TV MarkĂ­za. LidĂŠ totiĹž zaÄ?ali z vlaku vystupovat přímo do tratÄ› a vznikl chaos. Ĺ˝SR prověřuje, proÄ? lidĂŠ zaÄ?ali vlak opouĹĄtÄ›t. CestujĂ­cĂ­ se nakonec s vĂ­ce neĹž hodinovĂ˝m zpoĹždÄ›nĂ­m dostali do cĂ­lovĂŠ stanice.

Zdroj: www.markiza.sk

Troleje pĹŻjdou nĂ­Ĺž VĂ˝raznÄ› pĹ™itvrdit proti Ä?ernĂ˝m pasaŞÊrĹŻm na stĹ™echĂĄch vlakĹŻ se rozhodly indonĂŠskĂŠ Ĺželeznice. Na hlavnĂ­ch tratĂ­ch chtÄ›jĂ­ svÄ›sit troleje natolik, aby se pod nÄ› lidĂŠ na vagonech jednoduĹĄe neveĹĄli. ÄŒernĂŠ pasaŞÊry totiĹž v minulosti neodradilo stříkĂĄnĂ­ stĹ™ech vagonĹŻ olejem nebo barvou, zĂĄbrany pĹ™i vjezdu na nĂĄdraŞí v podobÄ› betonovĂ˝ch koulĂ­ nebo ostnatĂ˝ch drĂĄtĹŻ, vypouĹĄtÄ›nĂ­ psĹŻ, vĂ˝zvy nĂĄboĹženskĂ˝ch vĹŻdcĹŻ ani zĂĄsahy specializovanĂ˝ch zřízencĹŻ, kteří se cestujĂ­cĂ­ pokouĹĄejĂ­ srazit ze stĹ™echy koĹĄĹĽaty.

Vlaky kĹ™iĹžujĂ­cĂ­ IndonĂŠsii po zanedbanĂ˝ch tratĂ­ch, kterĂŠ za sebou v zemi zanechali nizozemĹĄtĂ­ kolonizĂĄtoĹ™i, jsou zvlĂĄĹĄĹĽ v dopravnĂ­ ĹĄpiÄ?ce pĹ™eplnÄ›nĂŠ lidmi. Stovky cestujĂ­cĂ­ch se ve snaze uniknout tlaÄ?enici ve vagonech uchylujĂ­ na stĹ™echy ĹželezniÄ?nĂ­ch souprav, velkou motivacĂ­ jsou takĂŠ uĹĄetĹ™enĂŠ penĂ­ze za jĂ­zdenky. JĂ­zda na stĹ™echĂĄch je vĹĄak velmi nebezpeÄ?nĂĄ a Şeleznice si stěŞuje i na uĹĄlĂŠ zisky, proto v minulĂ˝ch letech neĂşspěťnÄ› zkouĹĄela Ĺ™adu vĂ­ce Ä?i mĂŠnÄ› kuriĂłznĂ­ch opatĹ™enĂ­, jak lidi od dobrodruĹžnĂŠ jĂ­zdy odradit. JĂ­zda pod svěťenĂ˝mi trolejemi bude na rozdĂ­l od nich ale smrtelnÄ› nebezpeÄ?nĂĄ. NovĂŠ opatĹ™enĂ­ zaÄ?Ă­nĂĄ ĹželezniÄ?nĂ­ spoleÄ?nost PT Kereta Api uvĂĄdÄ›t do praxe prĂĄvÄ› nynĂ­.

KvĹŻli riskantnĂ­ jĂ­zdÄ› na stĹ™echĂĄch vlakĹŻ zahynulo loni 11 lidĂ­, pasaŞÊři ale novĂŠ opatĹ™enĂ­ kritizujĂ­. Podle nich by pomohlo spĂ­ĹĄe snĂ­ĹženĂ­ ceny jĂ­zdenek, pĹ™iÄ?emĹž stĂĄtnĂ­ Ĺželeznice chystajĂ­ pravĂ˝ opak. Od letoĹĄnĂ­ho října jĂ­zdnĂŠ podraŞí o 40 procent.

Zdroj: www.ceskatelevize.cz

BritĂĄnii Ä?ekĂĄ nejvÄ›tĹĄĂ­ modernizace Ĺželeznice BritĂĄnie hodlĂĄ investovat 9,4 miliardy liber (pĹ™es 300 miliard korun) do rozvoje domĂĄcĂ­ ĹželezniÄ?nĂ­ sĂ­tÄ›. PremiĂŠr David Cameron oznaÄ?il tento balĂ­k projektĹŻ za nejvÄ›tĹĄĂ­ modernizaci britskĂ˝ch Ĺželeznic od viktoriĂĄnskĂŠ ĂŠry. VlĂĄda tvrdĂ­, Ĺže plĂĄn pomĹŻĹže zeefektivnit fungovĂĄnĂ­ Ĺželeznice a do budoucna zastavit zdraĹžovĂĄnĂ­ jĂ­zdnĂŠho.

Investice se uskuteÄ?nĂ­ v letech 2014 aĹž 2019. „Tato investice bude znamenat rychlejĹĄĂ­ cestovĂĄnĂ­, vĂ­ce sedadel, lepĹĄĂ­ přístup ke stanicĂ­m, lepĹĄĂ­ spojenĂ­ v nĂĄkladnĂ­ pĹ™epravÄ› a ŞelezniÄ?nĂ­ sĂ­ĹĽ skuteÄ?nÄ› svÄ›tovĂŠ třídy,“ uvedl britskĂ˝ premiĂŠr David Cameron. ÄŒĂĄst penÄ›z pĹŻjde takĂŠ do elektrifikace Ĺželeznice. To mĂĄ napomoci mimo jinĂŠ tomu, aby britskĂŠ Ĺželeznice fungovaly efektivnÄ›ji a aby se zabrĂĄnilo dalĹĄĂ­mu zvyĹĄovĂĄnĂ­ jĂ­zdnĂŠho. „VĹĄichni vĂ­me, Ĺže nafta je velmi drahĂĄ, proto musĂ­me vyuŞívat elektrickĂŠ vlaky. Ty jsou nejenom ekologiÄ?tÄ›jĹĄĂ­, ale i levnÄ›jĹĄĂ­ a takĂŠ lehÄ?Ă­, coĹž znamenĂĄ, Ĺže tolik nepoĹĄkozujĂ­ traĹĽ, Ä?ili nĂĄklady na údrĹžbu takĂŠ klesnou,“ vysvÄ›tlila tajemnice pro dopravu Justine GreeningovĂĄ.

PlĂĄnovanĂŠ projekty budou podle vlĂĄdy financovĂĄny zÄ?ĂĄsti ze zvýťenĂ­ jĂ­zdnĂŠho ohlĂĄĹĄenĂŠho uĹž v roce 2010 a takĂŠ ze znaÄ?nĂ˝ch Ăşspor, kterĂŠ pĹ™inesou projekty jako elektrifikace u dlouhodobĂ˝ch provoznĂ­ch nĂĄkladĹŻ.

Zdroj: www.ceskatelevize.cz

100 let Ĺželeznice Jungfrau PrvnĂ­ srpna 1912 byla otevĹ™ena nejvýťe poloĹženĂĄ ĹželezniÄ?nĂ­ TUBOJDF WĚž&WSPQÇ? LUFSĂƒ CZMB QP[EÇ?KJ OB[Ă?WĂƒOB t5PQ PG &VSPQFi JedineÄ?nĂ˝ vĂ˝hled na alpskĂŠ panorama ze sedla Jungfraujoch ve výťce 3454 m n. m. se tak zpřístupnil veĹ™ejnosti. Je to dosud jedna z hlavnĂ­ch atrakcĂ­ Ĺ vĂ˝carska.

Jak se zrodil tenhle smÄ›lĂ˝ plĂĄn? VĂ˝znamnĂ˝ ĹĄvĂ˝carskĂ˝ prĹŻmyslnĂ­k Adolf Guyer-Zeller v oblasti Jungfrau v roce 1893 trĂĄvil dovolenou a pĹ™i jednĂŠ prochĂĄzce ho napadlo vystavÄ›t Ĺželeznici aĹž na Jungfrau. ĂšchvatnĂŠ panorama nerozluÄ?nĂŠ trojice Eiger, Mnich a Jungfrau ho fascinovalo a po nĂĄvratu naÄ?rtl prvnĂ­ skicu a napsal prvnĂ­ poznĂĄmky k tĂŠto pozdÄ›ji realizovanĂŠ stavbÄ›.

Stavba zaÄ?ala v roce 1896. Stovky dÄ›lnĂ­kĹŻ pracovaly ve smÄ›nĂĄch a hloubily ruÄ?nÄ› tunel. Stavba se protahovala dĂ­ky nepříznivĂ˝m geologickĂ˝m podmĂ­nkĂĄm, finanÄ?nĂ­m problĂŠmĹŻm i smrtelnĂ˝m ĂşrazĹŻm. Z pĹŻvodnÄ› plĂĄnovanĂ˝ch sedmi let bylo nakonec ĹĄestnĂĄct. A rozpoÄ?et z 10 milionĹŻ ĹĄvĂ˝carskĂ˝ch frankĹŻ vyĹĄplhal aĹž na 15.

Zdroj: www.turistika.cz

3&1035­3 "Â% 13")" r ] ]

KOMUNIKUJEME AK TUÁLNĚ Z ČR

Uvízlo v sítích Zcela bez diskuze vás nejvíce zaujala anketa: Kdo je nejvlivnější osobností na železnici. Tento příspěvek vidělo v době uzávěrky Reportéra 16 579 lidí. A protože měli návštěvníci našeho profilu na Facebooku možnost přihazovat další osobnosti, pojali to tak trochu Švejkovsky. Pojďte se podívat, jak anketa dopadla.

1. Kouzelník Zababa: 136 hlasů

6. Leoš Novotný, LEO Express: 27 hlasů

2. Jiří Dobiáš, tiskový mluvčí depa zlatých linoleí: 134 hlasů

7. Marek Tomek, Klub přátel lokálek: 25 hlasů

3. Radim Jančura, RegioJet: 38 hlasů

8. –10. Aleš Petrovský, bojovník za zákazníky a budoucí GŘ ČD; Esová Andrejka, strojvedoucí; Zákazník: 11 hlasů

4.–5. Pavel Dobeš, ministr dopravy; Žaluda Petr, ČD: 36 hlasů

Nejsledovanějším fotoalbem na našem profilu na Facebooku se stalo 52 pohledů na CDP Přerov objektivem AŽD Praha.

| 6 | 3&1035­3 "Â% 13")" r ZÁŘÍ 2012

KOMUNIKUJEME

Nejdiskutovanějťím příspěvek, coŞ jsme vůbec netuťili, byla fotografie ťtíhlÊ výhybky ze slovenských Bohuslavic.

A to nĂĄs pĹ™ivedlo k myĹĄlence napsat o ťtĂ­hlĂ˝ch vĂ˝hybkĂĄch Ä?lĂĄnek.

Marek KovĂĄÄ?: ZaujĂ­mala by ma celkovĂĄ dĺŞka vĂ˝hybky :o) MĂĄra Cigl: NemĂĄte tu nÄ›kde nĂĄkres vĂ˝hybky? :) Honza Kodrla: UrÄ?itÄ› tam bude pohyblivĂĄ srdcovka, pĹ™echod do obloukovĂŠ Ä?ĂĄsti s pĹ™echodnicĂ­, Ăşhel velice malĂ˝...

Martin JĂ­lek: V PoříÄ?anech mĂĄme hezÄ?Ă­ :) Krzysztof Urbaniec: MÄ› by zajĂ­malo, k Ä?emu to tam je.

OldĹ™ich KuÄ?era: To je dlouhĂŠ))) No a pak chudaci modelaĹ™i, kdyĹž to maj delat v modelu, se jim to nevejde do pokojiku )))) mj. PoĹ™iÄ?any a vyhybky, to je kapitola sama pro sebe ) Petr Ezio Ĺ evÄ?Ă­k: Jen by mÄ› zajĂ­malo, jak je Ĺ™eĹĄenĂĄ srdcovka. NemĂĄte nÄ›kdo nÄ›jakĂ˝ nĂĄkres nebo nÄ›jakĂ˝ jinĂ˝ detailnÄ›jĹĄĂ­ foto?

Roman Vilím: Hezký :) Taky by mě zajímal nåkres nebo vícero fotek. Děkuji.

Petr Sokola: Tato vĂ˝hybka je zvlĂĄĹĄtnĂ­ tĂ­m, Ĺže obÄ› vÄ›tve vedou rovnÄ› :) Honza Kodrla: 1Ç­ĂŽNP WFEPV KFO [EĂƒOMJWÇ? 1SP LN IPE QPUÇ­FCVKFĂ˜ PCSPWTLĂŠ polomÄ›ry obloukĹŻ bez pĹ™evýťenĂ­ (minimĂĄlnÄ› 1500 m, ale spĂ­ĹĄe jeĹĄtÄ› vÄ›tĹĄĂ­), takĹže ve vĂ˝sledku mĂĄĹĄ vĂ˝hybku dlouhou tĹ™iÄ?tvrtÄ› kilometru a oblouk se odpojuje jen velice pomalu (a jeĹĄtÄ› ve tvaru klotoidickĂŠ pĹ™echodnice).

Lukåť DoleŞal: Je fajn, ze zverejnujete takove zajimavosti, zasveceni urcite vedi, ale byl bych radeji, kdyby k tomu bylo aspon trochu info, k cemu to je dobre, proto Vas mam zatim ve follow :)) Diky.

Jiří BuÄ?ek: Tak to jsem teda eĹĄtÄ› nevidÄ›l.

NejvĂ­ce sledovanou fotografiĂ­ od vĂĄs, fanouĹĄkĹŻ AĹ˝D Praha, byl zĂĄbÄ›r od Jendy Ĺ ebka, kterĂ˝ zachytil konÄ?Ă­cĂ­ rekonstrukci StarĂŠ Paky.

Děkujeme!

Jenda Ĺ ebek: A v kabinÄ› se schovĂĄvĂĄ sleÄ?na strojvedoucĂ­. ;) Saake Jansen: It has not the nice old charme anymore: (I loved the station before because of the old atmosphere :) Vladan Nesvadba: Dnes jsem tam byl a uĹž se těťím, aĹž to bude celkovÄ› zrekonstruovanĂ˝ :D

Facebook: XXX GBDFCPPL DPN B[EQSBIB Twitter: XXX UXJUUFS DPN B[E@QSBIB Google+: IUUQT QMVT HPPHMF DPN

3&1035­3 "Â% 13")" r ] ]

AK TUÁLNĚ FOCUS Z ČR

Objektivem fotografa Marka Štěpánka ÅDvojčata brejlovců 753.752-7 a 753.769-9 stoupají s nákladním vlakem Rn 50540 (Třinec–Kladno-Dubí) od Kralup nad Vltavou k cíli své cesty

Æ Stroje ES 64 F4-907 a ES 64 U2 007 společnosti Lokomotion si dopřávají poslední relativně rovinaté kilometry před stoupáním k Brennerskému průsmyku (Schwaz, 4. 6. 2009)

Å Údolím řeky Salzach mezi stanicemi Golling-Abtenau a Werfen (trať Salzburg–Villach) vedou vlak DG 54434 lokomotivy 1016.048-9 a 1116.168-2

| 8 | 3&1035­3 "Â% 13")" r ZÁŘÍ 2012

AK TUÁLNĚ ZE SVĚTA FOCUS

Æ Lokomotivy SBB Cargo Re 6/6 11671 a Re 4/4 11240 mají téměř na dosah vrchol stoupání, který leží v nadmořské výšce 1151 m.

Právě přejíždějí v čele nákladního vlaku Kellerbach-Brücke mezi stanicemi Wassen a Göschenen

Å V první říjnový den stoupají německé 185.140 a 185.120-3 po severní rampě Svatogotthardské dráhy. Úsek okolo městečka Wassen patří asi k nejznámějším na celé trati

È V některých případech bývá důvodem nasazení více hnacích vozidel do čela vlaku potřeba přepravit nový stroj pro další výkon.

Tak tomu bylo i 27. 6. 2010, kdy v čele rychlíku R 680 stanuly v úseku Brno hl.n.–Praha hl.n. stroje 363.115-7 a 362.166-1

KDO JE …

Marek Štěpánek Železniční fotograf narozený v roce 1972. Fotografování se věnuje od roku 1983 a jeho archiv čítá několik desítek tisíc snímků z celé Evropy. Své fotografie a články publikuje v železničních časopisech v ČR a v zahraničí. Spolu s kolegou Petrem Doupovcem vytvořil v roce 2009 fotogalerii www.trainfoto.eu, kde postupně uveřejňuje snímky jak současné, tak i z tvorby dřívější a dnes již vlastně historické.

3&1035­3 "Â% 13")" r ] ]

INTERVIE W

Antonín Blažek: Cestující je na prvním místě TEXT: JIŘÍ DLABAJA | FOTO: PETR DOBIÁŠOVSKÝ

Kam se podíváte, všude nějaká fotografie či model lokomotivy anebo rovnou vlakové soupravy. Dokonce i žaluzie jsou přes celou kancelář potištěny vlajkovou lodí Českých drah Pendolinem. A k tomu všemu v kanceláři v posledních dnech vyhrává kapela Mandrage a její hit Františkovy Lázně. Cíleně! Řeč je o kanceláři náměstka generálního ředitele ČD pro osobní dopravu Antonína Blažka, který za tuto společnost doslova a do písmene dýchá. A je to hodně vidět. Mimochodem, když jsme na Facebooku oznámili, že s Antonínem Blažkem chystáme rozhovor a že mu návštěvníci profilu AŽD Praha mohou položit jakoukoliv otázku, nejenom, že překvapivě nepadla ani jedna negativní reakce, ale například Karel Furiš napsal: „Není mnoho odborníků na železnici, jako je pan Blažek, který o železnici ví téměř vše. Přeji hlavně zdraví a mnoho úspěchů u ČD.“ | 10 | 3&1035­3 "Â% 13")" r ZÁŘÍ 2012

INTERVIE W

›

PopravdÄ› Ĺ™eÄ?eno jsem Ä?ekal, Ĺže kdyĹž dĂĄme lidem moĹžnost prostĹ™ednictvĂ­m Facebooku poloĹžit otĂĄzku zĂĄstupci ÄŒD, budou padat nelichotivĂĄ slova a nepříjemnĂŠ otĂĄzky. Opravdu je to poprvĂŠ, co ani jeden Ä?lovÄ›k nebyl negativnĂ­. Co na to říkĂĄte?

MusĂ­m říci, Ĺže mÄ› to velmi těťí. Moc si toho våŞím a hovořím i za dalĹĄĂ­ kolegy, kteří odvĂĄdÄ›jĂ­ kus dobrĂŠ prĂĄce, aby ÄŒeskĂŠ drĂĄhy byly nejlepĹĄĂ­m dopravcem na Şeleznici. Z toho, co mi říkĂĄte, to vypadĂĄ, Ĺže si lidĂŠ zaÄ?Ă­najĂ­ vĹĄĂ­mat promÄ›ny ÄŒeskĂ˝ch drah. ZodpovÄ›dnÄ› říkĂĄm, Ĺže souÄ?asnĂŠ ÄŒeskĂŠ drĂĄhy nejsou tÄ›mi ÄŒeskĂ˝mi drahami pĹ™ed zhruba deseti lety. CestujĂ­cĂ­ je u nĂĄs na prvnĂ­m mĂ­stÄ›!

›

DobĹ™e, porovnejme tedy ÄŒD pĹ™ed pÄ›ti lety a dnes.

OsobnĂ­ doprava u ČD prochĂĄzĂ­ bouĹ™livĂ˝m pĹ™erodem. KaĹždĂ˝ musĂ­ vidÄ›t obrovskĂŠ zmÄ›ny a kdo je nevidĂ­, ten je asi vidÄ›t nechce. PĹ™ed zhruba tĹ™emi lety jsme pĹ™ijali novou koncepci obnovy vozidlovĂŠho parku a podle tohoto konceptu se pořåd pracuje.

Prahu a blĂ­zkĂŠ okolĂ­ a Ostravsko obsluhujeme oblĂ­benĂ˝mi dvoupodlaĹžnĂ­mi CityElefanty, jejichĹž poÄ?et je neustĂĄle navyĹĄovĂĄn. ProbÄ›hla velkĂĄ modernizaÄ?nĂ­ akce pomocĂ­ Regionov.

Liberecko se doÄ?kalo novĂ˝ch motorovĂ˝ch vozidel RegioShutle od spoleÄ?nosti Stadler, kterĂŠ v tuto chvĂ­li dodĂĄvĂĄme takĂŠ do kraje VysoÄ?ina.

V dĂĄlkovĂŠ dopravÄ› mĂĄme modernizovanou prvnĂ­ sĂŠrii zhruba stovky vozĹŻ, u nichĹž byl modernizovĂĄn interiĂŠr, a u vozĹŻ k expresnĂ­ dopravÄ› nechybĂ­ ani klimatizace. K modernizaci interiĂŠrĹŻ jsme pĹ™istoupili takĂŠ u klasickĂ˝ch rychlĂ­kĹŻ, hotovĂ˝ch mĂĄme 160 vozĹŻ a plĂĄnujeme dalĹĄĂ­ch sto. Modernizujeme vozy osobnĂ­ dopravy, a to i pĹ™ebudovĂĄvĂĄnĂ­m na řídicĂ­ vozy, coĹž je trend rovněŞ v zahraniÄ?Ă­.

TakĂŠ restauraÄ?nĂ­ vozy doznaly zĂĄsadnĂ­ch zmÄ›n. Provozujeme prvnĂ­ch ĹĄest bistrovozĹŻ a do roku a pĹŻl pĹ™ijde dalĹĄĂ­ 21 kompletnÄ› modernizovanĂ˝ch, kterĂŠ budou splĹˆovat nejnĂĄroÄ?nÄ›jĹĄĂ­ poĹžadavky pro gastronomii. A kdyĹž k tomu pĹ™ipoÄ?tu deset restauraÄ?nĂ­ch vozĹŻ pro SZDIMPTU LN I QBL NĂƒNF DFMLFN TMVĂ˜OPV flotilu.

› A dalťí plåny?

TeÄ? mÄ› hodnÄ› těťí akce RegioShark. DĂ­ky RegionĂĄlnĂ­mu operaÄ?nĂ­mu programu a příTQÇ?WLV &6 KTNF NPIMJ OBLPVQJU NPEFSOĂŽDI motorovĂ˝ch souprav od polskĂŠ spoleÄ?nosti PESA. TĂ­m pĂĄdem mĂĄme unikĂĄtnĂ­ příleĹžitost radikĂĄlnÄ› zlepĹĄit regionĂĄlnĂ­ dopravu ve Ä?tyĹ™ech krajĂ­ch. V ÚsteckĂŠm, KarlovarskĂŠm, PlzeĹˆskĂŠm a ZlĂ­nskĂŠm. PrvnĂ­ vozidla budou nasa[FOB CÇ?IFN QPE[JNV %PĚžLPODF SPLV TF CVEF QSPIĂƒOÇ?U WĂ˜FDI TPVQSBW VelkĂŠ nadÄ›je vklĂĄdĂĄme do elektrickĂ˝ch jednopodlaĹžnĂ­ch jednotek RegioPanter Ä?eskĂŠho

výrobce Škoda Transportation. Ty nasadíme v ÚsteckÊm, JihomoravskÊm, KrålovehradeckÊm, PardubickÊm a OlomouckÊm kraji. TakŞe s trochou nadsåzky se då říci, Şe do regionů nasazujeme naťe kolejovÊ dravce (úsměv).

TÄ›ch plĂĄnĹŻ je Ĺ™ada. I v dĂĄlkovĂŠ dopravÄ› nĂĄs Ä?ekĂĄ nÄ›kolik modernizaÄ?nĂ­ch akcĂ­. Chceme nĂĄkupem a takĂŠ modernizacĂ­ nÄ›kterĂ˝ch naĹĄich vozĹŻ zĂ­skat cca 400 vagĂłnĹŻ s vĂ˝bornĂ˝mi parametry. Pak uĹž nebudeme zĂĄvislĂ­ na cizĂ­ch vozidlech a vrĂĄtĂ­me Slovensku a MaÄ?arsku zapĹŻjÄ?enĂŠ vagĂłny, jejichĹž kvalita je mnohdy velmi diskutabilnĂ­. Od tĂŠ chvĂ­le budeme moci garantovat kvalitu na spojĂ­ch ÄŒD.

›

NedĂĄvno jste spustili WiFi v Pendolinech, bude tento trend i v dalĹĄĂ­ch vlacĂ­ch pokraÄ?ovat?

Ano, je to tak. V tuto chvĂ­li je dokonÄ?ena instalace WiFi ve vĹĄech jednotkĂĄch Pendolino, WÇŠFUOÇ? EPQMOÇ?OĂŽ [ĂƒTVWFL 7ĚžJĚžWĚžESVIĂŠ UÇ­ĂŽEÇ?

To nĂĄs pĹ™iĹĄlo na zhruba 20 milionĹŻ korun vÄ?etnÄ› garance pÄ›tiletĂŠho provozu. V dalĹĄĂ­ fĂĄzi budou WiFi postupnÄ› vybaveny vozy klasickĂŠ stavby. PilotnĂ­ projekt se uskuteÄ?nĂ­ na vozech, kterĂŠ budou zaĹ™azeny do tzv. D1 expresu. Ten bude nabĂ­zet novĂŠ kvalitnĂ­ spojenĂ­ Praha–Brno v souvislosti s oÄ?ekĂĄvanĂ˝mi potĂ­Ĺžemi pĹ™i chystanĂŠ rekonstrukci dĂĄlnice D1.

3&1035­3 "Â% 13")" r ] ]

INTERVIE W

„Podívejte se, co někteří lidé ve vlacích dělají,“ zlobí se Antonín Blažek

›

Když budu jízlivý, použiji slova některých kritiků: No jo, k práci vás dotlačil až nástup konkurence. Díky Bože za ni! Čekal jsem, že to zmíníte. Potkávám se s tím velmi často. Nevím, jestli mi to vaši čtenáři budou věřit, ale například koncept obnovy vozidlového parku byl přijat už před třemi lety. Tedy v době, kdy se o žluté konkurenci vůbec nevědělo. Obnova tak rozsáhlého parku, jaký ČD mají, je ale velmi složitý proces. Vše musí projít schválením našich orgánů, následuje schválení investičního plánu, otevřené výběrové řízení a další kroky, což trvá velmi dlouho. Ano, první modernizované vozy s klimatizací se objevily měsíc po nástupu RegioJetu. Na veřejnost to působí, jako bychom opožděně reagovali na konkurenci, ale opravdu si myslíte, že za měsíc připravíte koncepci, necháte si ji schválit orgány ČD, vyhlásíte otevřené výběrové řízení a zmodernizujete vozy? Tak to opravdu není a je řada důkazů, že jsme začali dříve, než RegioJet vůbec začal vznikat.

›

Když RegioJet nastoupil, dovolím si říci, že nastala válka s ČD. Proč?

V žádném případě nejsem propagátor monopolu a nemám nic proti konkurenci, která přináší zvýšení kvality. Ale zdůrazňuji, že kon| 12 | 3&1035­3 "Â% 13")" r ZÁŘÍ 2012

kurence musí být férová. Ať prezentují své kvality, ať cestující ohromí něčím, co v tomto segmentu chybělo. Jenže ono to probíhalo stylem: Podívejte se, jak jsou ty České dráhy nemožné, zkostnatělé. Neříkám, že jsme dokonalí, je prostor pro zlepšování, ale nástup, jaký měl RegioJet, nebyl úplně korektní.

›

Pořád ta žlutá válka trvá? Podle mediálních výstupů to vypadá, že nacházíte společnou řeč.

Válečná sekera byla zakopána a jsem za to rád.

V tuto chvíli poskytujeme RegioJetu, a tak to bude i s LEO Expressem, volné kapacity při údržbě a opravě vozidel. Pokud má konkurence zájem, bez problémů jí pronajmeme naše prostory pro komerční prodej jízdenek.

I z druhé strany je už vidět klid zbraní. Když nám selhala lokomotiva, RegioJet bleskově pomohl vlastní. Tak to má na železnici být. Nikdo nikdy neví, co jeho spoj na trati potká, a je normální, že si lidé pomáhají.

Když už jsme u liberalizace trhu tak, jak probíhá v České republice, dovolte mi upozornit na jedno velké úskalí. Nemělo by se jít cestou vyjímání výdělečných segmentů, tím myslím tratě anebo úseku. Je fajn, že se poperou o tuto část českých kolejí všichni konkurenti,

jenže současně s tím dochází k finančnímu vyčerpávaní dopravců, což znamená méně peněz na další oblasti.

Lepší a spravedlivější by byl systém dle zásady K dobrému soustu dvě nahořklá. To znamená k jedné zcela jasně výdělečné trati by si zájemce musel vzít například i dvě nevýdělečné. Bylo by pak na šikovnosti, zda by ony tratě provozoval bez zisku anebo by dokonce něco málo vydělal. Jinak dojde k mediálně přetřásanému vyzobávání rozinek a po některých tratích neštěkne ani pes. Mimochodem, regionální tratě, to je dnes už skoro vulgární výraz.

›

Nicméně, musíte uznat, že nástup konkurence je příjemný pro peněženky cestujících. Ceny totiž padají.

Ale to je přece normální, že se podnikatelský subjekt musí přizpůsobit trhu. Faktem je, že konkurence nasadila velmi nízké ceny.

Víte, na co jsem zvědav? Zda to dlouhodobě zvládne.

Někdy jsme napadáni, že jsme začali s akčními cenami až po nástupu konkurence. To také není pravda. Příkladem je třeba velmi úspěšná akce ČD Net Lidl, kterou jsme poprvé vyzkoušeli už v roce 2009. Moc se líbila i právě ukončená akce Jízdenka na léto, kdy jste

INTERVIE W

Jiří KaĹĄpar: ZajĂ­malo by mÄ›, jak chtÄ›jĂ­ ÄŒD reagovat na nĂĄstup LEO Expressu. KonkrĂŠtnÄ›, jestli například neuvaĹžujĂ­ o mĂ­stenkĂĄch za 0 korun.

Nåstup konkurence bezesporu přinese dalťí variabilitu v nacenění sluŞeb. NicmÊně, o jinÊ ceně místenek zatím neuvaŞujeme.

za 990 korun mohli dva tĂ˝dny jezdit po celĂŠ republice. V tÄ›chto akcĂ­ch budeme samozĹ™ejmÄ› pokraÄ?ovat, ale musĂ­ se velmi dobĹ™e promyslet. KdyĹž pĹ™ipravĂ­me akci, kterĂĄ tĂĄhne zĂĄkaznĂ­ky, musĂ­me vÄ?as zareagovat odpovĂ­dajĂ­cĂ­ kvalitou. Mimochodem, JĂ­zdenka na lĂŠto nĂĄm pĹ™ivedla do vlakĹŻ velmi zajĂ­mavou cĂ­lovou skupinu, studenty. Ti, jak znĂĄmo, majĂ­ mĂĄlo penÄ›z, a tak za 990 korun mohli procestovat doslova celou republiku. A pokud jim ukĂĄĹžeme, Ĺže ÄŒD jsou rychlĂŠ, spolehlivĂŠ, Ä?istĂŠ atd., urÄ?itÄ› budou tento typ dopravy pouŞívat i v budoucnu.

›

KrĂĄsnÄ› jste mi nahrĂĄl na dalĹĄĂ­ otĂĄzku. UĹž neplatĂ­ synonymum ÄŒD = ĹĄpĂ­na?

Kdo toto říkĂĄ, jel vlakem naposledy pĹ™ed takovĂ˝mi deseti lety. Ve vlacĂ­ch, kterĂŠ vyjedou z depa, mĂĄme Ä?isto. DosĂĄhli jsme toho dĹŻslednĂ˝m tlakem na firmy, kterĂŠ u nĂĄs provozujĂ­ Ä?istÄ›nĂ­ souprav. NeříkĂĄm ovĹĄem, Ĺže se nestĂĄvajĂ­ excesy. Ty ale Ĺ™eĹĄĂ­me vĂ˝raznĂ˝mi pokutami a dopady na konkrĂŠtnĂ­ zamÄ›stnance, kteří si neplnĂ­ svĂŠ povinnosti. Ĺ˜Ă­kĂĄvĂĄm to na poradĂĄch a zopakuji to: ÄŒistota je nikdy nekonÄ?Ă­cĂ­ proces. A řeknu i to, co lidĂŠ neradi slyĹĄĂ­, ale je to tak. ZneÄ?istÄ›nĂ­ vozidel majĂ­ na svÄ›domĂ­ primĂĄrnÄ› cestujĂ­cĂ­.

Jak uŞ jsme psali v úvodu, dali jsme nåvťtěvníkům profilu AŽD Praha na Facebooku prostor, aby våm poloŞili dotazy.

PojÄ?me se tedy na nÄ› podĂ­vat: Jindra Ĺ˜eznĂ­Ä?ek: ChtÄ›l jsem se zeptat, jestli plĂĄnujete pořídit jeĹĄtÄ› nÄ›jakĂŠ soupravy pro KrĂĄlovehradeckĂ˝ a PardubickĂ˝ kraj?

Tady bude nasazeno pÄ›t RegioPanterĹŻ, o nichĹž jsem uĹž hovoĹ™il. SouÄ?asnÄ› zde plĂĄnujeme zaĹ™adit osm vozĹŻ klasickĂŠ stavby s jiĹž zmĂ­nÄ›nĂ˝m systĂŠmem řídicĂ­ho vozu. Jde o pĹ™estavÄ›nĂ˝ vĹŻz Bdt, kde bude řídicĂ­ stanoviĹĄtÄ› vybavenĂŠ modernĂ­mi elektronickĂ˝mi prvky.

Peża Foltys: Jak to vidí pan nåměstek s jednotkami pro vysokorychlostní dopravu (v naťich poměrech samozřejmě)? Måme tady Pendolina, mluvilo se o nåkupu RailJetů. Jak to bude dål a mají RailJety v tuto chvíli ťanci na nåkup?

RozhodnÄ› jsem pĹ™esvÄ›dÄ?en, Ĺže by ÄŒD mÄ›ly hrĂĄt hlavnĂ­ roli v mezinĂĄrodnĂ­ dĂĄlkovĂŠ dopravÄ› ve stĹ™ednĂ­ EvropÄ›. Pokud nepĹŻjdeme cestou nĂĄkupĹŻ a provozovĂĄnĂ­ jednotek s parametry splĹˆujĂ­cĂ­mi tyto poĹžadavky ĚžLN I UBL TF [BĚžOÇ?LPMJL MFU TUBOFNF pouze regionĂĄlnĂ­mi operĂĄtory v Ä?eskĂŠ kotlinÄ›. TakĹže vnĂ­mĂĄme, Ĺže v tĂŠto oblasti budeme bojovat.

Co se tĂ˝Ä?e RailJetĹŻ, ta myĹĄlenka rozhodnÄ› nezahynula. Je pravda, Ĺže administrativnĂ­ příprava, ekonomickĂĄ Ä?ĂĄst obchodnĂ­ho modelu a dohody se sousednĂ­mi Ĺželeznicemi a vĂ˝robcem zabraly vĂ­ce Ä?asu, neĹž jsme oÄ?ekĂĄvali. Jsem pĹ™esvÄ›dÄ?en, Ĺže nakonec bude minimĂĄlnÄ› sedm souprav, kterĂŠ by jezdily z Prahy pĹ™es VĂ­deĹˆ aĹž do Grazu. OrgĂĄny ÄŒD nedĂĄvno odsouhlasily jejich nĂĄkup, kterĂ˝ ale teÄ? pozastavil Úřad pro ochranu hospodĂĄĹ™skĂŠ soutěŞe. ZkoumĂĄ totiĹž, zda ÄŒD mohou koupit sedm vysokorychlostnĂ­ch vlakĹŻ od nÄ›meckĂŠ spoleÄ?nosti Siemens.

(Pozn. redakce: Stav v době uzåvěrky) Jan Ondriska: Chtěl jsem se zeptat, zdali je uŞ v plånu nějakå nåhrada anebo rekonstrukce vozů Bdmtee v JihomoravskÊm kraji.

V lĂŠtÄ› je v tam straĹĄnĂ˝ hic a v zimÄ› dost vozĹŻ netopĂ­ tak, aby v tom Ä?lovÄ›ku bylo příjemnÄ›. NehledÄ› na úzkĂŠ sedaÄ?ky apod.

Je pravda, Ĺže tyto vozy trpĂ­ nepříliĹĄ zdaĹ™iMĂ?N TZTUĂŠNFN UPQFOĂŽ WÇ?USĂƒOĂŽ B QSPUP KF QÇ­Jpravena jejich rekonstrukce. V prvnĂ­ fĂĄzi se bude rekonstruovat jen topnĂ˝ systĂŠm, případnÄ› Ăşprava interiĂŠru pro dopravu jĂ­zdnĂ­ kol.

V druhĂŠ fĂĄzi pĹ™ipravujeme komplexnĂ­ modernizaci tÄ›chto vozĹŻ vÄ?etnÄ› interiĂŠru i klimatizace. VĂ˝hodou Bdmtee je pomÄ›rnÄ› zdaĹ™ilĂ˝ podvozek s kotouÄ?ovĂ˝mi brzdami pro rychlost EPĚž LN I VlĂĄÄ?a Deni Jeřåbkovi: Jak to vypadĂĄ s nĂĄkupy dalĹĄĂ­ch jednotek CityElefant a RegioPanter? S kolika CityElefanty se jeĹĄtÄ› poÄ?Ă­tĂĄ pro Prahu? Kdy se ĂşplnÄ›

nahradí jednotky 451 a 452? Jak to vypadå se schvalovåním řady 380?

Co se tĂ˝Ä?e CityElefantĹŻ, jakmile dobÄ›hne do konce roku dodĂĄvka 15 nejnovÄ›jĹĄĂ­ch jednotek, bude jich mĂ­t Praha 75. I tak ale budeme potĹ™ebovat jeĹĄtÄ› dalĹĄĂ­ch minimĂĄlnÄ› osm souprav, kterĂ˝mi je tĹ™eba nahradit zbĂ˝vajĂ­cĂ­ 451 a 452. O koneÄ?nĂŠm zpĹŻsobu Ĺ™eĹĄenĂ­ jeĹĄtÄ› nebylo rozhodnuto. TĂŠma RegioPanterĹŻ najdete v tomto rozhovoru o nÄ›co výťe.

-PLPNPUJWZ Ç­BEZ WĚžTPVÇŠBTOĂŠ EPCÇ? QSPvozujeme v reĹžimu zkuĹĄebnĂ­ho provozu jen OB̞Ù[FNĂŽ Ɖ3 EPĚžSZDIMPTUJ LN I 7Ă˜F [ĂƒvisĂ­ na dodĂĄnĂ­ mezinĂĄrodnĂ­ch homologaÄ?nĂ­ch protokolĹŻ od vĂ˝robce s dodrĹženĂ­m poĹžadovanĂ˝ch parametrĹŻ lokomotivy.

Michal Hruban: V poslednĂ­ dobÄ› vznikĂĄ hodnÄ› specializovanĂ˝ch oddĂ­lĹŻ pro rĹŻznĂŠ typy cestujĂ­cĂ­ch. CestujĂ­cĂ­ s dÄ›tmi, zĂłny bezpeÄ?Ă­, pro cyklisty. NeuvaĹžujĂ­ ÄŒD, Ĺže by ve vlacĂ­ch R, Ex, IC a EC zaĹ™adily oddĂ­l pro cestujĂ­cĂ­ se zvĂ­Ĺ™aty? UrÄ?itÄ› by to uvĂ­tali i mnozĂ­ cestujĂ­cĂ­ bez zvĂ­Ĺ™at. NenĂ­ mi příjemnĂŠ, kdyĹž Ä?lovÄ›k s alergiĂ­ na koÄ?ku/ psa musĂ­ opustit kupĂŠ, kvĹŻli rezervaci mĂŠho mĂ­sta. DoufĂĄm, Ĺže ÄŒD nechystajĂ­ podobnĂĄ omezenĂ­ pro cestovĂĄnĂ­ se zvĂ­Ĺ™aty jako jinĂ­ vlakovĂ­ dopravci.

Budu struÄ?nĂ˝, neuvaĹžujeme.

Jakub VĂĄvra: LĂ­bĂ­ se mi myĹĄlenka 14dennĂ­ jĂ­zdenky na lĂŠto. UvaĹžujĂ­ ÄŒD o opakovĂĄnĂ­ tĂŠto akce? Kdy se doÄ?kĂĄme na trati Praha–PlzeĹˆâ€“Cheb plnÄ› klimatizovanĂ˝ch souprav? DÄ›kuji za odpovÄ›Ä?.

O JĂ­zdence na lĂŠto jsme jiĹž hovoĹ™ili. A jak jsem takĂŠ říkal, potĹ™ebujeme cca 400 plnÄ› vybavenĂ˝ch vozidel pro dĂĄlkovou dopravu. AĹž potĂŠ budeme moci nasadit vozy s klimatizacĂ­, informaÄ?nĂ­m systĂŠmem, vakuovĂ˝mi toaletami atd. na vĹĄechny dĂĄlkovĂŠ rychlĂ­ky na naĹĄich tratĂ­ch.

Odhaduji, Şe se tak stane do tří let.

›

DÄ›kuji za odpovÄ›di na otĂĄzky z Facebooku, ale mĂĄlem jsem na zĂĄvÄ›r naĹĄeho rozhovoru zapomnÄ›l zeptat, proÄ? vĂĄm tu uĹž po nÄ›kolikĂĄtĂŠ hraje hit FrantiĹĄkovy LĂĄznÄ› od skupiny Mandrage?

Za prvĂŠ tu kapelu mĂĄm rĂĄd a za druhĂŠ, tato pĂ­sniÄ?ka bude to prvnĂ­, co uslyĹĄĂ­te, kdyĹž vlakem dojedete do FrantiĹĄkovĂ˝ch LĂĄznĂ­. Tak jako mĂĄme v Praze kousek MĂŠ vlasti od BedĹ™icha Smetany a v OstravÄ› symfonickou Idylu od LeoĹĄe JanĂĄÄ?ka, ve FrantiĹĄkovĂ˝ch LĂĄznĂ­ch hrajĂ­ Mandrage FrantiĹĄkovy LĂĄznÄ› coby znÄ›lku pĹ™ed hlĂĄĹĄenĂ­m pĹ™i příjezdu vlaku do oblĂ­benĂŠho mĂ­sta.

3&1035­3 "Â% 13")" r ] ]

SETK ÁNÍ S…

Úžasný malý svět TEXT: JIŘÍ DLABAJA | FOTO: PETR DOBIÁŠOVSKÝ

„Na světě je jen několik zábav, které přitahují člověka od dětství do stáří a které okouzlují lidi bez ohledu na povolání, vzdělání nebo osobní zaměření. Jedním z takových fenoménů je bezesporu modelová železnice. Takzvané mašinky fascinují děti i dospělé snad právě tím, že nabízejí pohled do zmenšeného a přitom dokonale fungujícího světa, pohled tak podobný pohledu Stvořitele,“ píše se v úvodu propagačním materiálu největší modelové železnice v České republice, která nese jméno Království železnic. Právě tam jsme si dali dostaveníčko s lidmi, kteří zcela propadli vlakům, vláčkům a všemu, co k tomu patří. | 14 | 3&1035­3 "Â% 13")" r ZÁŘÍ 2012

SETK à N� S‌

Srdce Krålovství Şeleznic, odtud se řídí vlakový provoz, pravidelně se střídající den a noc a dalťí technologie

Toto se skrĂ˝vĂĄ pod vlĂĄÄ?ky. VĹĄude drĂĄty a elektronika Pokud jste KrĂĄlovstvĂ­ Ĺželeznic, kde je vĹĄe zmenĹĄeno v pomÄ›ru 1:87, jeĹĄtÄ› nenavĹĄtĂ­vili, pak vĂĄm nĂĄvĹĄtÄ›vu tohoto úŞasnĂŠho malĂŠho svÄ›ta na praĹžskĂŠm SmĂ­chovÄ› mĹŻĹžeme jenom doporuÄ?it. Ve tĹ™ech podlaŞích na ploĹĄe Ěž ĚžN2 TF QSPIĂƒOĂŽ DFMLFN WMBLPWĂ?DI TPV-

Krålovství Şeleznic miluje i Eda Hrubeť

Software Railroad, který řídí veťkerý vlakový provoz v Krålovství Şeleznic

prav v nĂĄdhernÄ› vymodelovanĂŠ krajinÄ› a deTĂŽULZ BVUPNPCJMÇš LUFSĂ?N TF QÇ­J CS[EÇ?OĂŽ SP[svĂ­tĂ­ brzdovĂĄ svÄ›tla a pĹ™i zatĂĄÄ?enĂ­ vidĂ­te zcela zĹ™etelnÄ› blinkry. A protoĹže je snahou tvĹŻrcĹŻ maximĂĄlnĂ­ navozenĂ­ zmenĹĄenĂŠ reality, v praviEFMOĂ?DI JOUFSWBMFDI TF [EF TUÇ­ĂŽEĂƒ OPD JĚžEFO

AĹž bude KrĂĄlovstvĂ­ Ĺželeznic zcela dokonÇŠFOP CVEF QÇ­FETUBWPWBU KBLĂ?TJ NPEFM ƉFTLĂŠ republiky. V tuto chvĂ­li zde najdete zmenĹĄeninu ĂšsteckĂŠho, KarlovarskĂŠho a novÄ› i PlzeĹˆskĂŠho kraje vÄ?etnÄ› nejznĂĄmÄ›jĹĄĂ­ch ĹželezniÄ?nĂ­ch stanic a dominant, jako jsou například

MariånskÊ Låzně 3&1035­3 "Â% 13")" r ] ] 3 103 3& 03 035­3 355­3 5­­3 ­3 "Â "Â% % 1 % 1 13") 3" ") )" r

] ]

A TUĂ LNÄš AK TUĂ L TU SETK Ă L NÄš Ă L N Ă NĂ? ÄšZ Z ČR S‌ ÄŒR

PrvnĂ­ koncert na svÄ›tÄ› v měřítku 1:87. Pokud nepoznĂĄvĂĄte, hraje vynikajĂ­cĂ­ skupina ÄŒechomor Loket, JeĹĄtÄ›d, RabĂ­ a tak dĂĄle. Na svĂŠ si pĹ™ijdou JĚžQVOUJÇŠLĂƒÇ­J 7Ěž,SĂƒMPWTUWĂŽ Ă&#x;FMF[OJD QÇ­JCĂ?WĂƒ UBL[WBOĂ?DI JOUFSBLUJWOĂŽDI UMBÇŠĂŽUFL LUFSĂ?NJ PĂ&#x;JWVjete model Ĺželeznice. Například roztoÄ?Ă­te vrtuli u prĂĄvÄ› startujĂ­cĂ­ho vrtulnĂ­ku, rozehrajete dramatickou situaci, kdy zĂĄchranĂĄĹ™i resuscitujĂ­ zranÄ›nĂŠho Ä?lovÄ›ka anebo slepicĂ­m nasypete zrnĂ­ a ony pak posluĹĄnÄ› zobou. A abychom nezapomnÄ›li, v praĹžskĂŠm KrĂĄlovstvĂ­ Ĺželeznic najdete prvnĂ­ koncert na svÄ›tÄ› v měřítku 1:87, LUFSĂ? TF PQBLVKF WĂ&#x;EZ QPĚžTFUNÇ?OĂŽ UFEZ DP dvacet minut. Na pĂłdiu blikajĂ­ efektovĂĄ svÄ›tla,

lidi jĂĄsajĂ­ a na zmenĹĄenĂŠ velkoploĹĄnĂŠ obrazovce si mĹŻĹžete vychutnat vlastnĂ­ vystoupenĂ­. +EF PĚžLPODFSU TLVQJOZ ƉFDIPNPS LUFSĂƒ NJMVKF vlaky a zahĂĄjila svĂŠ turnĂŠ prĂĄvÄ› prostorĂĄch tohoto úŞasnĂŠho malĂŠho svÄ›ta.

Kam vĂĄs nepustĂ­, ale my vĂĄm to ukĂĄĹžeme, je mozek KrĂĄlovstvĂ­ Ĺželeznic. Jde o mĂ­stnost napÄ›chovanou poÄ?Ă­taÄ?i s programem Railroad.

ProvoznĂ­ technik Jakub FĂĄber nĂĄm vysvÄ›tlil, Ă&#x;F UFOUP TPGUXBSF [BKJĂ˜ÇłVKF BCZ LBĂ&#x;EĂ? WMBL WÇ?dÄ›l, v kolik a kam mĂĄ vyrazit. VyuŞívĂĄ k tomu LPMFKOJDF LUFSĂ?NJ QPTĂŽMĂƒ EBUB EPĚžKFEOPUMJ-

PodĂ­vejte se pozornÄ›. Na ulici stojĂ­ muĹž s kufrem, kterĂŠho manĹželka vyhodila z bytu | 16 16 | 3&1035­3 "Ă‚% 13")" r ZĂ Ĺ˜Ă? | 3 3&1035 3&1 3& 0 ­3 ­3 "Ă‚% ­3 "Ă‚% Ă‚% % 13 13")" ") r Z ZĂ ZĂ Ĺ˜ Ă Ĺ˜ Ă Ĺ˜Ă? 2 20 2012 012 12

W�DI MPLPNPUJW 1SPHSBN VNÎ OBQPEPCJU OFjenom plynulÊ rozjíŞdění a brzdění vlaků, ale takÊ rozsvěcí světla a pokud to lokomotiva dokåŞe, dokonce se starå o houkåní a dalťí zvukovÊ efekty. A protoŞe i v modelovÊm kolejiťti je vťe jako v reålu, tu a tam se stane nějakå mimořådnå udålost, kdy se vlaky rozpojí anebo selŞe dålkovÊ ovlådåní a jedna souprava narazí do druhÊ.

Mimochodem, kdyĹž se PR manaĹžera Josefa MiřåckĂŠho zeptĂĄte, na co jsou v KrĂĄlovstvĂ­ Ĺželeznic nejvĂ­ce hrdĂ­, neÄ?ekejte nÄ›jakou vzĂĄcnou

SETK à N� S‌

InteraktivnĂ­ mapa Praha. Na fotografii vidĂ­te, jak bylo postiĹženo hlavnĂ­ mÄ›sto pĹ™i zĂĄplavĂĄch v roce 2002 maĹĄinku Ä?i historickou uniformu, bez vĂĄhĂĄnĂ­ odpovĂ­: „Jsme rĂĄdi, Ĺže nĂĄm to vĹĄechno funguje.“ KrĂĄlovstvĂ­ Ĺželeznic totiĹž nemĂĄ nÄ›jakĂŠ speciĂĄlnÄ› odolnĂŠ vlĂĄÄ?ky, jde o běŞnĂŠ modely zakoupenĂŠ v obchodÄ› a kdyĹž si uvÄ›domĂ­te, Ĺže dennÄ› najezdĂ­ tĂŠměř 7 kilometrĹŻ, je aĹž s podiWFN Ă&#x;F WĂ?QBELÇš KF NJOJNVN ;BĚžUP BMF QBUÇ­ĂŽ dĂ­k osmi provoznĂ­m technikĹŻm, kteří majĂ­ plnĂŠ ruce prĂĄce a obÄ?as je potkĂĄte přímo v kolejiĹĄti, kde Ĺ™eĹĄĂ­ nenadĂĄlou situaci.

A co novÊho se v Krålovství Şeleznic chystå?

PrĂĄvÄ› teÄ? se pracuje na StĹ™edoÄ?eskĂŠm kraji a hlavnĂ­m mÄ›stÄ› Praze. Pokud vĹĄe pĹŻjde dobĹ™e,

UBUP ÇŠĂƒTU NPEFMPWĂŠIP LPMFKJĂ˜UÇ? CZ NÇ?MB CĂ?U zprovoznÄ›na v Ä?ervnu příťtĂ­ho roku. Najdou-li se dalĹĄĂ­ penĂ­ze, vznikne nĂĄdhernĂĄ vÄ›c. SpeciĂĄlnĂ­ technologie, dĂ­ky nĂ­Ĺž si za pomocĂ­ dotykovĂŠ obrazovky budeme moci pĹ™iblĂ­Ĺžit na moOJUPSV KBLĂ?LPMJW WMBL KFEPVDĂŽ QPĚžLPMFKJĂ˜UJ EPNJOBOUV BOFCP JĚžESPCOĂŠ MJETLĂŠ WĂ?KFWZ LUFSĂ?DI TJ QÇ­J CÇ?Ă&#x;OĂŠN QPIMFEV BOJ OFWĂ˜JNOFUF DetailnÄ› si budete moci prohlĂŠdnout opilĂŠ svazĂĄky u chaty SSM, chlapĂ­ka s kufrem, kterĂŠho manĹželka vyhodila z bytu, anebo policejnĂ­ vyĹĄetĹ™ovĂĄnĂ­ velkĂŠ ĂşplatkovĂŠ afĂŠry. Ano, i takovĂŠ ESPCOPTUJ EÇ?MBKĂŽ ,SĂƒMPWTUWĂŽ Ă&#x;FMF[OJD Ă™DIWBUOĂ?N

3&1035­3 "Â% 13")" r ] ]

AK TUÁLNĚTÉMA Z ČR

Fenomén blesků TEXT: ING. VÁCLAV BARTŮNĚK, JIŘÍ DLABAJA | FOTO: PETR DOBIÁŠOVSKÝ, ARCHIV DIVIZE SERVISU

Bleskem zničený senzor počítače náprav Frauscher

Tento článek vznikl na základě ostřejší diskuze na sociálních sítích AŽD Praha. Českou republiku sužovalo několik bouřek po sobě, což vedlo k omezení provozu na některých tratích. Je pochopitelné, že se pak lidé ptali na to, jak je možné, že pár blesků zastaví někde dopravu. Vysvětlování na pár řádcích Facebooku a hlavně Twitteru nemělo smysl, a tak jsme slíbili, že o fenoménu BLESK napíšeme článek do časopisu Reportér. Z diskuze jsme totiž měli pocit, že si lidé myslí, že AŽD Praha neví, co je to bleskojistka, přepěťová ochrana, oddělovací transformátory, uzemnění, ukolejnění a podobně. Fenomén blesků je ale mnohem složitější záležitost, než se může zdát.

Je nutno přiznat, že se objevuje čím dál více LSJUJDLÝDI IMBTǹ LUFSÊ WPMBKÎ QP̾UPN BCZ WÝrobci zabezpečovacího zařízení přijali taková opatření, která by následky blesků zcela eliminovala. Ony kritické hlasy ale netuší, o čem mluví, pokud požadují absolutní odolnost.

7ØJDIOJ TJ NVTÎ CÝU WǏEPNJ UPIP ßF OFCF[QFNJOÝN ÙNJJOLǹN QǭÎNÊIP ÙEFSV CMFTLV OB̾[Břízení nelze plně zabránit, protože nejsme schopni charakter blesku předem definovat.

4̾CMFTLZ TF OFQPUÝLÃ QPV[F ƉFTLÃ SFQVCMJLB BMF WØFDIOZ TUÃUZ T̾FMFLUSPOJDLÝN [BCF[QFNJP| 18 | 3&1035­3 "Â% 13")" r ZÁŘÍ 2012

vacím zařízením. Za příklad si můžeme vzít například Německé dráhy DB, které také bojují s blesky a této problematice věnují velkou pozornost. Příčinou je narůstající počet elektroOJDLÝDI TUBWǏEFM B̾UBLÊ [WZØVKÎDÎ TF NJFUOPTU a intenzita bouřek.

Mimochodem, ve společnosti AŽD Praha pracuje autor uznávané publikace Ochrana ßFMF[OJNJOÎDI FMFLUSPOJDLÝDI TUBWǏEFM B̾QǭFKF[EPWÝDI [BǭÎ[FOÎ QǭFE ÙNJJOLZ CMFTLV 7MBEJmír Verzich. Ten je ve spojení s řadou světoWÝDI PECPSOÎLǹ LUFǭÎ TQPMFNJOÝNJ TJMBNJ ǭFØÎ

fenomén blesků. „Aplikace obecných zásad ochrany proti účinkům blesku v podmínkách železniční zabezpečovací techniky je obtížnější v tom, že podstatnou část zabezpečovacích obvodů není možno chránit osazením přepěťové ochrany mezi aktivní vodič a zem, protože by to mohlo způsobit ohrožení bezpečnosti železničního provozu. Mimo to je zařízení elektronického stavědla umístěno jak v budově, tak i ve venkovním otevřeném prostranství, a proto je vystaveno nejen přímým (galvanickým) účinkům blesku, ale i nepřímým (indukovaným) vlivům.

TÉMA

PoĹĄkozenĂŠ bĹ™evno zĂĄvory po zĂĄsahu bleskem PĹ™i stanovovĂĄnĂ­ podmĂ­nek ochrany proti ĂşÄ?inkĹŻm blesku je rovněŞ nezbytnĂŠ pĹ™ihlĂ­Ĺžet k tomu, zda se jednĂĄ o provoz na elektrizovanĂŠ Ä?i neelektrizovanĂŠ trati,“ vysvÄ›tluje ve svĂŠ publikaci VladimĂ­r Verzich.

Na zaÄ?ĂĄtku zděťenĂ­ Doslova zděťenĂ­ kolem fenomĂŠnu bleskĹŻ naTUBMP WĚž MFUFDI NJOVMĂŠIP TUPMFUĂŽ LEZ EPĚžĂ&#x;FMF[OJÇŠOĂŽIP QSPWP[V ƉFTLĂ?DI ESBI CZMP [BWFEFOP elektronickĂŠ zabezpeÄ?ovacĂ­ zařízenĂ­ (elektronickĂĄ stavÄ›dla a elektronickĂĄ pĹ™ejezdovĂĄ zaří-

[FOĂŽ TĚžJOUFHSPWBOĂ?NJ PCWPEZ DJUMJWĂ?NJ OBĚžQÇ­FpÄ›tĂ­. I kdyĹž veĹĄkerĂĄ zařízenĂ­ splĹˆovala přísluĹĄnĂŠ normy a pĹ™edpisy, servisnĂ­ technici po bouĹ™kĂĄch nachĂĄzeli ve velkĂŠm mnoĹžstvĂ­ zniÄ?enĂŠ elektroOJDLĂŠ QSWLZ PIPÇ­FMĂŠ EFTLZ QMPĂ˜OĂ?DI TQPKÇš BĚžWĂ?jimeÄ?nÄ› i znaÄ?nÄ› poĹĄkozenĂŠ technologie obKFLUÇš %ÇšMFĂ&#x;JUĂ?N QP[OBULFN CZMP Ă&#x;F OFKWĂŽDF ĹĄkod na elektronickĂŠm zařízenĂ­ je zpĹŻsobeno elektromagnetickou indukcĂ­ pĹ™i Ăşderech blesku, BĚžUP OFKFO CMĂŽ[LĂ?DI BMF JĚžW[EĂƒMFOĂ?DI OÇ?LPMJL TFU metrĹŻ. Ĺ lo tedy o signĂĄl, Ĺže lze nĂĄsledky do jistĂŠ mĂ­ry eliminovat.

Tento stav si vynutil vznik samostatnĂŠho elektrotechnickĂŠho oboru ochrany pĹ™ed blesLFN LUFSĂ? KFEOP[OBÇŠOÇ? QSPLĂƒ[BM Ă&#x;F PQBUÇ­FOĂŽ pouze u elektronickĂŠho zabezpeÄ?ovacĂ­ho zařízenĂ­ nestaÄ?Ă­. „ÚÄ?innĂĄ ochrana musĂ­ bĂ˝t Ĺ™eĹĄena komplexnÄ›, dĹŻslednou koordinacĂ­ stavebnĂ­ Ä?ĂĄsti, zabezpeÄ?ovacĂ­ techniky, silnoproudĂ˝ch rozvodĹŻ a trakÄ?nĂ­ho vedenĂ­ a ve svĂŠm koneÄ?nĂŠm provedenĂ­ je vĹždy urÄ?itĂ˝m kompromisem mezi obecnĂ˝mi poĹžadavky norem a dodrĹženĂ­m bezpeÄ?nostnĂ­ch kritĂŠriĂ­ ĹželezniÄ?nĂ­ch zabezpeÄ?ovacĂ­ch zařízenĂ­,“ uvĂĄdĂ­ VladimĂ­r Verzich.

Příklady poťkozenÊ elektroniky 3&1035­3 "Â% 13")" r ] ]

AK TUĂ LNÄšTÉMA Z ČR

umístění směrem do trati

Příklad uzemnění neelektrifikovanÊ tratě

Jak zkrotit blesky SpoleÄ?nost AĹ˝D Praha hned zkraje pochopila, Ă&#x;F CMFTLZ KTPV UBLPWĂ?N GFOPNĂŠOFN Ă&#x;F WMBTUnĂ­mi silami nemĂĄ ĹĄanci vyĹ™eĹĄit kritickou situaci. „Proto jsme se spojili se ĹĄpiÄ?kovĂ˝mi odbornĂ­ky ze spoleÄ?nostĂ­ Silektro a Saltek a hledali jsme zpĹŻsoby jak zkrotit blesky. PrvnĂ­mi opatĹ™enĂ­mi byly pĹ™epěżovĂŠ ochrany instalovanĂŠ na napĂĄjenĂ­ z elektrickĂŠ sĂ­tÄ›. NĂĄslednÄ› bylo zjiĹĄtÄ›no, Ĺže pĹ™epÄ›tĂ­ pĹ™ichĂĄzĂ­ i z kolejiĹĄtÄ›. Technici hlĂĄsili vypĂĄlenĂŠ desky ploĹĄnĂ˝ch spojĹŻ anulaÄ?nĂ­ch souborĹŻ ASE a poÄ?Ă­taÄ?ĹŻ nĂĄprav. I kdyĹž vĹĄechna zařízenĂ­ odpovĂ­dala normĂĄm, vĂ˝voj AĹ˝D Praha navrhl takovĂŠ Ăşpravy, aby byly maximĂĄlnÄ› zvýťeny izolaÄ?nĂ­ pevnosti. NĂĄslednÄ› se u dalĹĄĂ­ch technologiĂ­ zaÄ?aly pouŞívat prvky s izolaÄ?nĂ­ bariĂŠrou (oddÄ›lovacĂ­ transformĂĄtory, DC/DC konvertory), byly zakomponovĂĄny varistory, supresorovĂŠ diody a tak dĂĄle. V technologickĂ˝ch budovĂĄch se oddÄ›lily napĂĄjecĂ­ kabely od datovĂ˝ch. OdbornĂ­ci zjistili takĂŠ to, Ĺže velkĂ˝m problĂŠmem je vedenĂ­ hromosvodu vnÄ› budovy ve stejnĂŠm mĂ­stÄ›, kde jsou uvnitĹ™ kabely k zabezpeÄ?ovacĂ­mu zařízenĂ­. Po-

kud totiĹž doĹĄlo ke svedenĂ­ blesku hromosvodem, vysokĂŠ hodnoty proudu se pĹ™es zdivo naindukovaly na kabely a zabezpeÄ?ovacĂ­ zařízenĂ­ bylo poniÄ?eno. Proto se v tÄ›chto kritickĂ˝ch mĂ­stech uvnitĹ™ jiĹž postavenĂ˝ch budov pĹ™emĂ­sĹĽovala zařízenĂ­ a kabelovĂĄ vedenĂ­ a nÄ›kde instalujĂ­ i stĂ­nicĂ­ pletiva, kterĂĄ zabraĹˆujĂ­ indukci,“ popisuje zaÄ?ĂĄtky Ĺ™editel divize Servisu AĹ˝D Praha VĂĄclav BartĹŻnÄ›k a dodĂĄvĂĄ, Ĺže pokud bychom chtÄ›li vyjmenovat vĹĄechna opatĹ™enĂ­, kterĂĄ se postupnÄ› na zařízenĂ­ aplikovala, asi by nĂĄm neTUBÇŠJM DFMĂ? ÇŠBTPQJT 3FQPSUĂŠS

PĹ™erov–Olomouc. V roce 2007 servisnĂ­ techOJDJ FWJEPWBMJ EWBDFU PTN QPOJÇŠFOĂ?DI QSWLÇš oproti Ä?tyĹ™em z roku 2011. Zde je tedy 86 % pokles nĂĄsledkĹŻ bleskĹŻ. „DovolĂ­m si říci, Ĺže v souÄ?asnĂŠ chvĂ­li jsou opatĹ™enĂ­ na takovĂŠ Ăşrovni, Ĺže na vnitĹ™nĂ­m zařízenĂ­ zabezpeÄ?ovacĂ­ch zařízenĂ­ uĹž toho nelze moc zlepĹĄit. MusĂ­me se zaměřit na venkovnĂ­ prvky, pĹ™edevĹĄĂ­m pak na neelektrifikovanĂ˝ch tratĂ­ch, tam je znaÄ?nĂ˝ prostor a vysokĂĄ Ä?Ă­sla poĹĄkozenĂŠho zařízenĂ­,“ říkĂĄ VĂĄclav BartĹŻnÄ›k.

Přibývå nåsledků?

Funguje to!

1PLVE TF QUĂƒUF OBĚžLPOLSĂŠUOĂŽ WĂ?TMFELZ QSPWFEFOĂ?DI PQBUÇ­FOĂŽ NĂƒNF EPCSPV [QSĂƒWV Blesky se dajĂ­ znaÄ?nÄ› zkrotit. PodĂ­vejme se OBQÇ­ĂŽLMBE OBĚžUSBÇł #SOPmƉFTLĂƒ 5Ç­FCPWĂƒ ;BtĂ­mco v roce 2007 bylo evidovĂĄno padesĂĄt QPĂ˜LP[FOĂ?DI QSWLÇš QPĚžCPVÇ­LĂƒDI WĚžSPDF 2011, po zavedenĂ­ nejrĹŻznÄ›jĹĄĂ­ch opatĹ™enĂ­, IMĂƒTJMJ UFDIOJDJ EWBDFU QPĂ˜LP[FOĂ?DI QSWLÇš +EF UFEZ PĚž QPLMFT %SVIĂ? QÇ­ĂŽLMBE USBÇł

I kdyĹž kritici říkajĂ­, Ĺže zabezpeÄ?ovacĂ­ zařízenĂ­ vypadĂĄvĂĄ pĹ™i bouĹ™kĂĄch Ä?Ă­m dĂĄl Ä?astÄ›ji, opak je pravdou. DoklĂĄdĂĄ to tabulka PoÄ?et vadOĂ?DI QSWLÇš OBĚžKFEFO TFSWJTOĂŽ [ĂƒTBI WĚžSĂƒNDJ celĂŠ Ä?eskĂŠ ĹželezniÄ?nĂ­ sĂ­tÄ›. ZatĂ­mco v roce TFSWJTOĂŽ UFDIOJDJ PQSBWPWBMJ QÇ­J [ĂƒTBIV QPĚžCPVÇ­LĂƒDI QSWLV WĚžSPDF UP CZMP jen 1,6 prvku. PĹ™epoÄ?Ă­tĂĄno na procenta, jde PĚžTOĂŽĂ&#x;FOĂŽ OĂƒTMFELÇš PĚž NejtvrdĹĄĂ­ kritici ale budou asi i nadĂĄle opoOPWBU Ă&#x;F WĂ?SPCDF [BCF[QFÇŠPWBDĂŽIP [BÇ­ĂŽ[FOĂŽ mĂĄ mĂ­t takovĂŠ technologie, kterĂŠ odolajĂ­ bouĹ™kĂĄm. „MĹŻĹžu vĂĄs ujistit, Ĺže nikde na svÄ›tÄ› nenĂ­ takovĂ˝ vĂ˝robce, kterĂ˝ to umĂ­. Pokud do zařízenĂ­ blesk udeří napřímo, vĹždy bude zniÄ?eno. NaĹĄe zabezpeÄ?ovacĂ­ zařízenĂ­ je srovnatelnĂŠ se zahraniÄ?nĂ­ konkurencĂ­. Kdyby to tak nebylo, asi bychom těŞko prodĂĄvali naĹĄe technologie do dvaceti zemĂ­ svÄ›ta. A navĂ­c zopakuji to, co bylo v Ä?lĂĄnku napsĂĄno. Nelze dÄ›lat opatĹ™enĂ­ jen na stranÄ› zabezpeÄ?ovacĂ­ho zařízenĂ­, to nestaÄ?Ă­.

V budovÄ›, kterĂĄ nĂĄm nepatří, ale je tam naĹĄe zabezpeÄ?ovacĂ­ zařízenĂ­, musĂ­ bĂ˝t dobĹ™e provedenĂŠ hromosvody, kvalitnĂ­ uzemĹˆovacĂ­ soustava, musĂ­ bĂ˝t například koordinovĂĄn vnitĹ™nĂ­ a vnÄ›jĹĄĂ­ systĂŠm pĹ™epěżovĂŠ ochrany a tak dĂĄle. Z toho je patrno, Ĺže staÄ?Ă­, aby nÄ›kdo udÄ›lal chybu anebo odvedl nekvalitnĂ­ prĂĄci a vĂ˝sledkem je nĂĄmi nezavinÄ›nĂŠ zniÄ?enĂŠ anebo poĹĄkozenĂŠ zabezpeÄ?ovacĂ­ zařízenĂ­,“ vysvÄ›tluje generĂĄlnĂ­ Ĺ™editel AĹ˝D Praha ZdenÄ›k Chrdle.

Víme, co jeťtě udělat

PraktickĂŠ provedenĂ­ uzemnÄ›nĂ­ | 20 | 3&1035­3 "Ă‚% 13")" r ZĂ Ĺ˜Ă? 2012

+F QPUÇ­FCB OBIMBT Ç­ĂŽDJ Ă&#x;F QPÇŠFU QPĂ˜LP[FOĂ?DI prvkĹŻ po bouĹ™kĂĄch by mohl klesnout podstatnÄ› vĂ­ce! AĹ˝D Praha sleduje nĂĄsledky bouÇ­FL PEĚžSPLV BĚž[BĚžUV EPCV CZMP [KJĂ˜UÇ?OP Ă&#x;F k tĂŠměř 70 % vĹĄech problĂŠmĹŻ dochĂĄzĂ­ na ved-

TÉMA

UzemnÄ›nĂ­ vĂ˝straĹžnĂ­ku na neelektrifikovanĂŠ trati MFKĂ˜ĂŽDI OFFMFLUSJĂąLPWBOĂ?DI USBUĂŽDI "Ă‚%Ěž1SBIB proto navrhla smÄ›rnici, kterĂĄ pĹ™esnÄ› popisuje, jak uzemĹˆovat venkovnĂ­ prvky zabezpeÄ?ovacĂ­ho zařízenĂ­, aby byly ĹĄkody minimĂĄlnĂ­. SmÄ›rnice byla zpracovĂĄna tak, aby krok po kroku vedla projektanty pĹ™i jejich prĂĄci. „JenĹže nĂĄmi nÄ›kdy v roce 2009 vytvoĹ™enou smÄ›rnici SprĂĄva ĹželezniÄ?nĂ­ dopravnĂ­ cesty (SĹ˝DC) tehdy nevydala. VĂ˝sledkem je, Ĺže prakticky pĹ™i kaĹždĂŠ bouĹ™ce nÄ›kde stojĂ­ vlak,“ říkĂĄ generĂĄlnĂ­ Ĺ™editel AĹ˝D Praha ZdenÄ›k Chrdle. Ten mimochodem rozhodl, Ĺže vĹĄechny venkovnĂ­ prvky na neelekUSJĂąLPWBOĂ?DI USBUĂŽDI LUFSĂŠ KTPV PEĚžESVIĂŠ QPMPviny roku 2010 instalovĂĄny AĹ˝D Praha, budou uzemĹˆovĂĄny na nĂĄklady spoleÄ?nosti. „VĂ˝sledky uzemĹˆovĂĄnĂ­ jsou vynikajĂ­cĂ­. MĂĄme provedenĂĄ ochrannĂĄ opatĹ™enĂ­ na trati Zdice–

ProtivĂ­n, aĹĽ uĹž se jednĂĄ o uzemnÄ›nĂ­ kolejnic v blĂ­zkosti poÄ?Ă­taÄ?ĹŻ nĂĄprav, vjezdovĂ˝ch nĂĄvÄ›stidel, pĹ™edvÄ›stĂ­, vĂ˝straĹžnĂ­kĹŻ atd. Podle informacĂ­ servisnĂ­ch technikĹŻ se tam od dokonÄ?enĂ­ Blesk je rĂĄzovĂ˝ elektrickĂ˝ vĂ˝boj atmosfĂŠrickĂŠho pĹŻvodu, ke kterĂŠmu dochĂĄzĂ­ uvnitĹ™ mraku, mezi mraky a mezi mrakem a zemĂ­. PĹ™i Ăşderu blesku se vzduch rozĹžhavĂ­ na teplotu okolo 300 000 °K a stane se silnÄ› vodivĂ˝m.

PrĹŻmÄ›r bleskovĂŠho kanĂĄlu jsou řådovÄ› centimetry. Hodnota proudovĂŠho impulsu se pohybuje od 2 do 300 kA v zĂĄvislosti na tom, zda jde o negativnĂ­ Ä?i pozitivnĂ­ blesky.

podstatnÄ› snĂ­Ĺžila poruchovost, nebylo tam evidovĂĄno poĹĄkozenĂ­ poÄ?Ă­taÄ?e nĂĄprav pĹ™i bouĹ™ce.

MyslĂ­m si, Ĺže je to dobrĂ˝ impuls pro novĂŠ vedenĂ­ SĹ˝DC, aby se smÄ›rnicĂ­ opÄ›t zaÄ?alo zabĂ˝vat,“ říkĂĄ VĂĄclav BartĹŻnÄ›k. „Na zĂĄvÄ›r mĂĄm dobrou zprĂĄvu. UĹž delĹĄĂ­ dobu existuje komise zabĂ˝vajĂ­cĂ­ se ochranou pĹ™ed ĂşÄ?inky blesku, kterĂĄ reaguje na konkrĂŠtnĂ­ udĂĄlosti, analyzuje je a potĂŠ vydĂĄvĂĄ postupy, jak eliminovat nĂĄsledky bouĹ™ek. Je to pĂĄr dnĹŻ, co komise vypracovala dalĹĄĂ­ sĂŠrii opatĹ™enĂ­. Ta budou nynĂ­ konzultovĂĄna s novĂ˝m vedenĂ­m SĹ˝DC, kterĂŠ mĂĄ zĂĄjem na řeĹĄenĂ­ situace. MĂĄ-li bĂ˝t totiĹž Ĺželeznice konkurenceschopnĂĄ, musĂ­ bĂ˝t zabezpeÄ?ovacĂ­ zařízenĂ­ maximĂĄlnÄ› odolnĂŠ atmosfĂŠrickĂ˝m vlivĹŻm,“ uzavĂ­rĂĄ generĂĄlnĂ­ Ĺ™editel AĹ˝D Praha ZdenÄ›k Chrdle.

3&1035­3 "Â% 13")" r ] ]

AK TUÁLNĚ AKTIVIT Z ČR Y

České společnosti budou instalovat

ETCS TEXT: ING. ANTONÍN DIVIŠ, JIŘÍ DLABAJA | FOTO: PETR DOBIÁŠOVSKÝ

Sdružení českých společností pod názvem České technologie pro ETCS v čele s AŽD Praha uspělo v tvrdé světové konkurenci a vyhrálo výběrové řízení na instalaci evropského vlakového zabezpečovacího systému ETCS, které vypsala Správa železniční dopravní cesty. Běžný člověk si vůbec neuvědomí, že prakticky každá země má vlastní národní vlakový zabezpečovač, který plní požadavky na zabezpečení jízdy vlaků. V rámci Evropy jich napočítáme okolo dvaceti. Na žádnou lokomotivu se totiž všechny zabezpečovače se svými snímači nevejdou. V praxi to pak znamená, že se na hranicích států musí měnit lokomotivy. To prodlužuje přepravní dobu, zvyšují se náklady na přepravu a železnice není konkurenceschopná se silniční dopravou.

Stanoviště strojvedoucího se zobrazovací jednotkou ETCS (napravo) | 22 | REPORTÉR "Â%̾13")" r ;¦ƭ± 2012

AK TUĂ LNÄš AKTIVIT Y ZE SVÄšTA

1SĂƒWÇ? QSPUP WĚžSPDF QBEMB NZĂ˜MFOLB OBĚžWZtvoĹ™enĂ­ jednotnĂŠho evropskĂŠho vlakovĂŠho zaCF[QFÇŠPWBÇŠF &5$4 EPĚžKFIPĂ&#x; WĂ?WPKF TF [BQPKJMB takĂŠ AĹ˝D Praha. O deset let pozdÄ›ji byly zahĂĄjeny testy na trati VĂ­deĹˆâ€“BudapeĹĄĹĽ a od roku 2001 je zabezpeÄ?ovaÄ? ETCS postupnÄ› instaMPWĂƒO W̞ǭBEÇ? FWSPQTLĂ?DI [FNĂŽ 5FÇ? LĚžOJN QÇ­JCVEF UBLĂŠ ƉFTLĂƒ SFQVCMJLB QP̞ÙTQÇ?Ă˜OĂŠN PWÇ?Ĺ™enĂ­ systĂŠmu na pilotnĂ­m projektu ETCS L2 v úseku PoříÄ?any–PeÄ?ky–Velim na trati KolĂ­n– #SOPm#Ç­FDMBWmTUĂƒUOĂŽ ISBOJDF 4MPWFOTLP 3Bkousko o celkovĂŠ dĂŠlce 277 km, a to v reĹžimu takzvanĂŠho „smĂ­ĹĄenĂŠho provozu“. PovaĹžujeme UBLĂŠ [BĚžEÇšMFĂ&#x;JUĂŠ [NĂŽOJU Ă&#x;F WĚžSĂƒNDJ WĂ?Ă˜F [NĂŽnÄ›nĂŠho pilotnĂ­ho projektu doĹĄlo k jednomu [ĚžIJTUPSJDLZ QSWOĂŽDI Ă™TQÇ?Ă˜OĂ?DI QPLVTÇš OBĚžQSPvĂĄzĂĄnĂ­ on-board systĂŠmĹŻ ETCS L2 s AutoNBUJDLĂ?N 7FEFOĂŽN 7MBLV "77 TQPMFÇŠOPTUJ AĹ˝D Praha. „Je potěťujĂ­cĂ­, Ĺže instalaci evropskĂŠho vlakovĂŠho zabezpeÄ?ovacĂ­ho systĂŠmu zajistĂ­ sdruĹženĂ­ Ä?eskĂ˝ch spoleÄ?nostĂ­ pod nĂĄzvem ÄŒeskĂŠ technologie pro ETCS, kterĂŠ povede AĹ˝D Praha. VåŞíme si toho, je to tĂ˝movĂĄ prĂĄce Ä?eskĂ˝ch firem. Reference chceme vyuŞít takĂŠ v zahraniÄ?Ă­,“ uvedl generĂĄlnĂ­ Ĺ™editel AĹ˝D Praha ZdenÄ›k Chrdle.

PĹŻjde o ETCS ĂşrovnÄ› L2, kdy zařízenĂ­ praDVKF TĚžQFWOĂ?NJ CBMĂŽ[BNJ VNĂŽTUÇ?OĂ?NJ WĚžLPMFjiĹĄti. Ty slouŞí jako referenÄ?nĂ­ bod, aby zabezpeÄ?ovaÄ? naprosto pĹ™esnÄ› vÄ›dÄ›l, kde se vlak nachĂĄzĂ­. Pokud snĂ­maÄ?e na spodnĂ­ Ä?ĂĄsti vozidla zaznamenajĂ­ balĂ­zu, mobilnĂ­ Ä?ĂĄst ETCS zajistĂ­, aby tato informace byla prostĹ™ednictvĂ­m mobilnĂ­ rĂĄdiovĂŠ sĂ­tÄ› GSM-R zaslĂĄna radioblokovĂŠ centrĂĄle RBC. Naopak RBC na zĂĄkladÄ› informace o poloze a na zĂĄkladÄ› znalosti stavu pevnĂŠ infrastruktury kolejiĹĄtÄ› posĂ­lĂĄ strojvedoucĂ­mu informaci o povolenĂŠ rychlosti a dalĹĄĂ­ nezbytnĂŠ pokyny. DĂ­ky kontinuĂĄlnĂ­mu

ZobrazovacĂ­ jednotka ETCS

Podpis smlouvy na dodåvku ETCS pro traż Kolín–Brno–Břeclav–ståtní hranice Slovensko/Rakousko. Zleva generålní ředitel AŽD Praha Zdeněk Chrdle a generålní ředitel SŽDC Jiří Kolåř. rådiovÊmu spojení je strojvedoucí neuståle kontrolovån, zda vťechny pokyny dodrŞuje.

Pokud selĹže, ETCS zajistĂ­, aby nedoĹĄlo k neCF[QFÇŠOĂ?N VEĂƒMPTUFN ;BKĂŽNBWPTUĂŽ KF Ă&#x;F QSP tuto aplikaÄ?nĂ­ ĂşroveĹˆ nejsou v případÄ› proWP[V QPV[F &5$4 WZCBWFOĂ?DI WP[JEFM QPUÇ­FCB nĂĄvÄ›stidla. „To ale nenĂ­ případ instalace v ČeskĂŠ republice, kde se poÄ?Ă­tĂĄ po dobu migraÄ?nĂ­ fĂĄze se spoleÄ?nĂ˝m provozem vybavenĂ˝ch i nevybavenĂ˝ch vozidel. Toto umoĹžnĂ­ postupnĂ˝ pĹ™echod k modernĂ­ technologii bez toho, Ĺže by muselo dojĂ­t k jednorĂĄzovĂŠmu vybavenĂ­ vĹĄech vozidel anebo k omezenĂ­ provozu, resp. potĹ™ebÄ› vĂ˝stavby zcela novĂ˝ch tratĂ­, na kterĂŠ by mÄ›ly přístup pouze vybavenĂĄ vozidla. ZjiĹĄĹĽovĂĄnĂ­ volnosti

ĂşsekĹŻ se dÄ›je konvenÄ?nĂ­mi prostĹ™edky, tedy kolejovĂ˝mi obvody a poÄ?Ă­taÄ?i nĂĄprav,“ vysvÄ›tluje nĂĄNÇ?TUFL Ç­FEJUFMF QSP 7Ă?[LVN BĚžWĂ?WPK "Ă‚%Ěž1SBIB AntonĂ­n DiviĹĄ.

1SWOĂŽ EPEĂƒWLB &5$4 QSP ƉFTLPV SFQVCMJLV pro komerÄ?nĂ­ vyuĹžitĂ­ zahrnuje osm radiobloLPWĂ?DI DFOUSĂƒM 3#$ NPEJĂąLBDJ ÇŠJ Ă™QMOPV SFLPOTUSVLDJ TUBOJÇŠOĂŽDI [BCF[QFÇŠPWBDĂŽDI zařízenĂ­ (AĹ˝D 71, ETB, ESA), Ăşpravu (ABE-1, "#Ěž '&-# BOFCP OĂƒISBEV USBÇłPWĂ?DI [BCF[QFÇŠPWBDĂŽDI [BÇ­ĂŽ[FOĂŽ "# "# 4443 POAB), vÄ?etnÄ› doplnÄ›nĂ­ indikacĂ­ stavĹŻ vĹĄech QÇ­FKF[EPWĂ?DI [BCF[QFÇŠPWBDĂŽDI [BÇ­ĂŽ[FOĂŽ 1SPKFLU CZM [BIĂƒKFO W̞NJFSWFODJ UPIPUP SPLV BĚžDFMĂ?

TZTUĂŠN &5$4 - NĂƒ CĂ?U TQVĂ˜UÇ?O W̞ǭÎKOV

Eurobalízy, kterÊ vidíte v kolejiťti, jsou zåkladním prostředkem přenosu informací na vozidlo.

Jsou napåjeny bezkontaktně z vozidla při jeho průjezdu nad balízou. Z důvodu rozliťení směru jízdy se balízy umísżují do skupin REPORTÉR AŽD PRAHA r ] ]

AK TUĂ LNÄš AKTIVIT ZÂ ÄŒR Y

DĂĄlkovĂŠ ovlĂĄdĂĄnĂ­ tratÄ› PĹ™erov–ČeskĂĄ TĹ™ebovĂĄ TEXT: ANTONĂ?N POLĂ K | FOTO: PETR DOBIĂ Ĺ OVSKĂ?

Na konci kvÄ›tna bylo uvedeno do provozu dĂĄlkovĂŠ ovlĂĄdĂĄnĂ­ tratÄ› ÄŒeskĂĄ TĹ™ebovå–PĹ™erov (DOZ). JednĂĄ se o dalĹĄĂ­ Ăşsek tranzitnĂ­ho koridoru, jehoĹž srdcem je CentrĂĄlnĂ­ dispeÄ?erskĂŠ pracoviĹĄtÄ› v PĹ™erovÄ›.

CelkovĂĄ dĂŠlka novÄ› ovlĂĄdanĂŠho Ăşseku je LN TĚžEWBOĂƒDUJ PWMĂƒEBOĂ?NJ TUBOJDFNJ Stavba byla rozÄ?lenÄ›na na Ä?ĂĄst technologicLPV UB TF UĂ?LBMB Ă™QSBW TUBOJÇŠOĂŽDI USBÇłPWĂ?DI a sdÄ›lovacĂ­ch zařízenĂ­, a Ä?ĂĄst stavebnĂ­ obnĂĄĹĄeKĂŽDĂŽ TUBWFCOĂŽ Ă™QSBWZ WĚžOĂƒDFTUOĂ?DI TUBOJDĂŽDI TJMnoproudĂŠ rozvody a přípojky.

Provoz na tomto Ăşseku je zajiĹĄĹĽovĂĄn nejmodernÄ›jĹĄĂ­m zabezpeÄ?ovacĂ­m a sdÄ›lovacĂ­m zařízenĂ­m kompatibilnĂ­m s CentrĂĄlnĂ­m dispeÄ?erTLĂ?N QSBDPWJĂ˜UÇ?N WĚž1Ç­FSPWÇ? 5PUP DFOUSVN KF | 24 | REPORTÉR AĹ˝D PRAHA r ZĂ Ĺ˜Ă? 2012

sloĹženo z pracoviĹĄĹĽ dispeÄ?erĹŻ, kteří ovlĂĄdajĂ­ jednotlivĂŠ ĹželezniÄ?nĂ­ Ăşseky na MoravÄ›. JednĂĄ se o úsek BĹ™eclav–PĹ™erov, PĹ™erov–Polanka nad 0ESPV BĚžQSĂƒWÇ? EPLPOÇŠFOĂ? Ă™TFL 1Ç­FSPWmƉFTLĂƒ TĹ™ebovĂĄ. V budoucnu se z CentrĂĄlnĂ­ho dispeÄ?erskĂŠho pracoviĹĄtÄ› PĹ™erov bude řídit provoz ĹželezniÄ?nĂ­ stanice Olomouc hlavnĂ­ nĂĄdraŞí.

NedĂ­lnou souÄ?ĂĄstĂ­ stavby bylo zkvalitnÄ›nĂ­ NPOJUPSPWĂƒOĂŽ NĂŽTU QÇ­ĂŽTUVQOĂ?DI DFTUVKĂŽDĂŽ WFÇ­FKnosti pomocĂ­ rozĹĄĂ­Ĺ™enĂŠho dohledovĂŠho sysUĂŠNV TĚž LBNFSBNJ 5Ç?NJUP LBNFSBNJ KTPV

vybaveny i důleŞitÊ přejezdy silnic I. aŞ III. třídy.

4JUVBDJ OBĚžUBLUP WZCBWFOĂ?DI QÇ­FKF[EFDI WZhodnocuje dispeÄ?er dopravnĂ­ cesty.

4PVÇŠĂƒTUĂŽ %0; ƉFTLĂƒ 5Ç­FCPWĂƒm1Ç­FSPW CZMP takĂŠ doplnÄ›nĂ­ pĹ™enosovĂŠ technologie pro zkvalitnÄ›nĂ­ komunikace s mobilnĂ­mi proTUÇ­FELZ QPNPDĂŽ SĂƒEJPWĂ?DI TFSWFSÇš [ĂƒLMBEOPWĂŠ SBEJPTUBOJDF 534 TNÇ?SPWĂ?DI BOUĂŠO BĚž LT radiostanic mĂ­stnĂ­ rĂĄdiovĂŠ sĂ­tÄ›. Byly takĂŠ rozĂ˜ĂŽÇ­FOZ QPÇŠUZ FMFLUSJDLZ WZIÇ­ĂŽWBOĂ?DI WĂ?IZCFL aby v zimnĂ­ch mÄ›sĂ­cĂ­ch nedochĂĄzelo k zamr-

AK TUĂ LNÄš AKTIVIT Y ZE SVÄšTA

[ĂƒOĂŽ WĂ?NÇ?O BĚžOĂƒTMFEOĂŠNV [QPĂ&#x;Ç?PWBOĂŽ WMBLPWĂ?DI TQPKÇš 4UBOJDF QÇ­JMĂŠIBKĂŽDĂŽ LĚžDFOUSĂƒMOÇ? řízenĂŠmu Ăşseku jsou doplnÄ›ny vstupnĂ­mi terminĂĄly pro zadĂĄvĂĄnĂ­ Ä?Ă­sel vlakĹŻ.

3FBMJ[BDĂŽ EĂƒMLPWĂŠIP PWMĂƒEĂƒOĂŽ USBUÇ? ƉFTLĂƒ 5Ç­FCPWĂƒm1Ç­FSPW EPĂ˜MP QÇ­FEFWĂ˜ĂŽN LFĚž[WĂ?Ă˜FOĂŽ bezpeÄ?nosti a zkvalitnÄ›nĂ­ vlakovĂŠ dopravy NF[J EÇšMFĂ&#x;JUĂ?NJ Ă&#x;FMF[OJÇŠOĂŽNJ V[MZ 4PVÇŠBTOÇ? byl zĂĄsadnÄ› redukovĂĄn poÄ?et provoznĂ­ch zaNÇ?TUOBODÇš ;ĚžQÇšWPEOĂŽDI KJDI [ÇšTUBMP +FEOĂƒ TF PĚžQSPGFTF WĂ?QSBWÇŠĂŽ TUBOJÇŠOĂŽ EP[PSDF operĂĄtor a dalĹĄĂ­.

Tato stavba byla realizovĂĄna hlavnĂ­m zhotovitelem AĹ˝D Praha, konkrĂŠtnÄ› MontĂĄĹžnĂ­m zĂĄvodem Olomouc ve spoluprĂĄci s DTI Praha BĚž0)- Ă‚4 QPE OĂƒ[WFN %0; ƉFTLĂƒ 5Ç­FCPWĂƒm PĹ™erov. Investorem akce byla SprĂĄva ĹželezniÄ?nĂ­ EPQSBWOĂŽ DFTUZ T̞ùOBOÇŠOĂŽN PCKFNFN ĚžNJlionĹŻ KÄ? z prostĹ™edkĹŻ StĂĄtnĂ­ho fondu dopravnĂ­ infrastruktury. Bylo vyuĹžito takĂŠ spolufinancovĂĄnĂ­ z prostĹ™edkĹŻ EU z Fondu SoudrĹžnosti v rĂĄmci OperaÄ?nĂ­ho programu „Doprava“.

GenerĂĄlnĂ­m projektantem byl SUDOP Praha.

3&1035­3 "Â% 13")" r ] ]

AK TUĂ LNÄš AKTIVIT ZÂ ÄŒR Y

ProvÄ›rka instalace pĹ™estavnĂ­kĹŻ v Malajsii TEXT: ING. JAN Ĺ EJTKA | FOTO: ARCHIV ZAHRANIÄŒNĂ?HO MARKETINGU A OBCHODU

Od roku 2008, kdy AĹ˝D Praha aktivnÄ› pĹŻsobĂ­ na malajskĂŠm trhu v oblasti dodĂĄvky pĹ™estavnĂ­kĹŻ pro malajskĂŠ Ĺželeznice KTM, bylo k dneĹĄnĂ­mu dni dodĂĄno celkem 68 pĹ™estavnĂ­kĹŻ typu EP 643 vÄ?etnÄ› přísluĹĄenstvĂ­. PoslednĂ­ dodĂĄvka, v celkovĂŠm poÄ?tu 18 ks, byla realizovĂĄna v letoĹĄnĂ­m roce.

Na zĂĄkladÄ› dohody s naĹĄĂ­m mĂ­stnĂ­m partnerem, firmou Global Rail, byla realizovĂĄna pilotnĂ­ montĂĄĹž pouze u 2 ks pĹ™estavnĂ­kĹŻ. Tyto QÇ­FTUBWOĂŽLZ GVOHVKĂŽ TQPMFÇŠOÇ? TĚžWĂ?LPMFKLPV TF kterou jsou spojeny, coĹž je uspořådĂĄnĂ­ pĹ™estavnĂ­ku, kterĂŠ dosud nebylo do Malajsie dodĂĄvĂĄno. .POUĂƒĂ&#x; [CĂ?WBKĂŽDĂŽDI LT LT CZMZ PCKFEnĂĄny jako rezervnĂ­) provedl Global Rail samostatnÄ› dle pokynĹŻ a instrukcĂ­ AĹ˝D Praha a po pĹ™edchozĂ­m zaĹĄkolenĂ­ naĹĄimi pracovOĂŽLZ .POUĂƒĂ&#x; QSPCĂŽIBMB [BĚžLPNQMJLPWBOĂ?DI QPENĂŽOFL OFCPÇł NPIMB CĂ?U QSPWĂƒEÇ?OB pouze za snĂ­ĹženĂŠho provozu v noÄ?nĂ­ch hodiOĂƒDI UFEZ PEĚž EPĚž IPEJO SĂƒOP 1PĚžP[OĂƒmenĂ­ Global Rail o ukonÄ?enĂ­ montĂĄĹže Ä?trnĂĄctĂŠho pĹ™estavnĂ­ku bylo dohodnuto provedenĂ­ kontroly kvality montĂĄĹže pracovnĂ­ky AĹ˝D Praha. Tato kontrola byla provedena ve dnech 24.–27. Ä?ervence na vĹĄech PTB[FOĂ?DI WĂ?IZCLĂƒDI 1Ç­FTUBWOĂŽLZ ÇŠFMJTÇłPWĂŠ zĂĄvÄ›ry i kontrolnĂ­ tyÄ?e byly namontovĂĄny a seřízeny pĹ™esnÄ› dle naĹĄich podkladĹŻ, pĹ™estavnĂ­ky byly pĹ™i kontrole Ä?istĂŠ, bez znĂĄmek vlhkosti. ZĂĄstupcĹŻm Global Rail bylo proto pĹ™edĂĄno osvÄ›dÄ?enĂ­ a autorizace pro pÄ›t WZCSBOĂ?DI QSBDPWOĂŽLÇš PQSBWÇĽVKĂŽDĂŽ LĚžEBMĂ˜ĂŽ montĂĄĹži tÄ›chto naĹĄich prvkĹŻ.

Po ukonÄ?enĂ­ prvnĂ­ pilotnĂ­ montĂĄĹže se jako velice prozĂ­ravĂŠ ukĂĄzalo doporuÄ?enĂ­ AĹ˝D Praha, aby byl zmÄ›nÄ›n zpĹŻsob montĂĄĹže OB U[W [WĂ?Ă˜FOĂŠ QSPWFEFOĂŽ 4IPEPV PLPMOPTUĂŽ EPĂ˜MP OBĚžWĂ?IZCDF ÇŠ LEF CZM QÇ­FTUBWOĂŽL umĂ­stÄ›n v niŞťí poloze dle pĹŻvodnĂ­ho poĹžadavku provozovatele, k zaplavenĂ­ pĹ™estavnĂ­ku WMJWFN QÇ­ĂŽWBMPWĂ?DI EFĂ˜ÇłÇš 4ĚžPIMFEFN OBĚžUP Ă&#x;F EPQPSVÇŠFOĂ? [QÇšTPC NPOUĂƒĂ&#x;F CZM VĚž[CĂ?WBKĂŽcĂ­ch pĹ™estavnĂ­kĹŻ realizovĂĄn ihned po prvotnĂ­ pilotnĂ­ zkuĹĄenosti, doĹĄlo k zaplavenĂ­ jen u tohoto jedinĂŠho pĹ™estavnĂ­ku, Ä?Ă­mĹž se zabrĂĄnilo dalĹĄĂ­m vÄ›tĹĄĂ­m ĹĄkodĂĄm. Global Rail situaci operativnÄ›, na zĂĄkladÄ› instrukcĂ­ AĹ˝D Praha, WZÇ­FĂ˜JM BĚžQSPWFEM TĂƒN OPWPV [WĂ?Ă˜FOPV NPOUĂƒĂ&#x; [ĚžEÇ­ĂŽWF EPEBOĂ?DI QSWLÇš WĂ?IZCLPWĂŠIP QSPHSBNV | 26 | 3&1035­3 "Ă‚% 13")" r ZĂ Ĺ˜Ă? 2012

AKTIVIT Y

;EBÇ­JMĂƒ BQMJLBDF [WĂ?Ă˜FOĂŠIP VMPĂ&#x;FOĂŽ UBL PUFvĹ™ela cestu pro zĂĄmÄ›ry malajskĂŠ Ĺželeznice KTM OBĚžSFQBTPWĂƒOĂŽ TUĂƒWBKĂŽDĂŽDI WĂ?IZCFL TF [NÇ?nou uloĹženĂ­ pĹ™estavnĂ­ku z pĹŻvodnĂ­ho nĂ­zkĂŠho OBĚž[WĂ?Ă˜FOĂŠ QSPWFEFOĂŽ ĂšspěťnĂĄ dodĂĄvka a montĂĄĹž vyvolaly dalĹĄĂ­ [ĂƒKFN NBMBKTLĂ?DI Ă&#x;FMF[OJD PĚžQÇ­FTUBWOĂŽLZ

"Ă‚%Ěž1SBIB TQPKFOĂ? TĚžQPĂ&#x;BEBWLFN OBĚžEBMĂ˜ĂŽ WBSJBOUZ BĚžBQMJLBDJ WĂ?SPCLÇš OBĚžDPĂ&#x; OBĂ˜F ĂąSNB EPvedla vĹždy operativnÄ› reagovat.

Na zåkladě tohoto pozitivního vyhodnocení proběhlo jednåní s Global Rail o dalťím projektu – rozťíření depa Seremban, kde Global Rail vstoupil do jednåní s vítězem tendru

OBĚžTUBWFCOĂŽ QSĂƒDF KBLP NPĂ&#x;OĂ? TVCEPEBWBUFM QÇ­FTUBWOĂŽLÇš OBĚžOPWĂŠ WĂ?IZCLZ EPEĂƒWBOĂŠ [Ěž*OEJF WĚžDFMLPWĂŠN QPÇŠUV LT 1PĚžVQÇ­FTOÇ?OĂŽ Ç­BEZ UFDIOJDLĂ?DI EFUBJMÇš CVEPV QPLSBÇŠPWBU KFEnĂĄnĂ­ o koneÄ?nĂŠ podobÄ› pĹ™estavnĂ­kĹŻ a Ä?elisĹĽoWĂ?DI [ĂƒWÇ?SÇš 4BNPUOĂƒ EPEĂƒWLB CZ CZMB SFBMJ[PWĂƒOB [BÇŠĂƒULFN SPLV

3&1035­3 "Â% 13")" r ] ]

AKTIVIT Y

Přejezdy na trati

Thessaloniky–Alexandroupoli předány do provozu TEXT: ING. IVAN TUHÁČEK, PH.D. | FOTO: ZAHRANIČNÍ MARKETING A OBCHOD AŽD PRAHA

V polovině května byly Řeckým státním drahám (O.S.E.) definitivně předány do užívání tři železniční přejezdy AŽD Praha na trati Thessaloniky–Alexandroupoli. Tak krátce by mohla znít strohá tisková zpráva o jednom z dalších milníků na cestě naší společnosti za dobýváním nových trhů. Ale to by byla škoda.

Jelikož i v tomto případě je čím se pochlubit. Pojďme si tedy připomenout, co se za tímto úspěchem skrývá a jaká byla historie (a možná i další budoucnost?) celé zakázky. | 28 | 3&1035­3 "Â% 13")" r ZÁŘÍ 2012

AKTIVIT Y

PZS „A1“ – Drama, příjezd od Thessalonik

Historie zakázky Historie se začala psát velmi nenápadně v prosinci roku 2008, kdy jsme obdrželi „tuctovou“ poptávku na dodávku a montáž tří přejezdových zabezpečovacích zařízení od zcela neznámé firmy Elliniki Domiki S.A., vrchního zhotovitele celé zakázky. Po dlouhých technicko-obchodních jednáních byla smlouva o dílo podepsána v srpnu roku

2009 a neprodleně nato byly zahájeny veškeré náležité projekční a výrobní práce. Montáž zařízení na místě byla odstartována v březnu 2010 a s přestávkami pokračovala až do 15. dubna, kdy byly přejezdy komisí O.S.E. uvedeny do zkušebního provozu. V květnu, tedy po měsíci bezproblémového provozu, pak bylo vydáno takzvané předběžné převzetí díla a začal dvouletý záruční provoz

Drama 17. 5. 2012 – zástupci O.S.E. podepisují závěrečný předávací protokol. Jejich spokojený výraz snad hovoří za vše

zařízení, po jehož dobu měla AŽD Praha na bedrech také veškerý servis těchto zařízení (více: Reportér 1/2011 Servis zahraničních zakázek). Česká přejezdová zařízení čelila vysokému počtu automobily přeražených břeven závor, či břeven sklopených na karoserie vozidel místních řidičů. Jedno ze zařízení (viz dále) se pak potýkalo také s řadou poruch spojených

Železniční stanice Drama 3&1035­3 "Â% 13")" r ] ]

AKTIVIT Y

s kolejovĂ˝m obvodem EON-8. OvĹĄem dĂ­ky kvalitnĂ­ prĂĄci naĹĄeho servisnĂ­ho tĂ˝mu divize Servisu (DSE) bylo vĹĄe zvlĂĄdnuto na jedniÄ?ku a v kvÄ›tnu tohoto roku mohla komise sloĹženĂĄ ze zĂĄstupcĹŻ rĹŻznĂ˝ch sloĹžek O.S.E. a vrchnĂ­ho zhotovitele dĂ­lo definitivnÄ› pĹ™evzĂ­t do uŞívĂĄnĂ­.

TechnickĂĄ specifika Jak jiĹž bylo popsĂĄno v TechnickĂŠm zpravodaji "Ă‚% W̞NJMĂƒOLV TĚžOĂƒ[WFN Ć­FDLPĚžm [FNÇ? nĂĄm aĹž neÄ?ekanÄ› blĂ­zkĂĄ, zvyklosti a mĂ­stnÄ› platnĂŠ pĹ™edpisy pro ĹželezniÄ?nĂ­ pĹ™ejezdy se vÂ Ĺ˜ecku odliĹĄujĂ­ od tÄ›ch, na kterĂŠ jsme zvyklĂ­ z ČR. OdliĹĄujĂ­ se zejmĂŠna v nÄ›kterĂ˝ch funkÄ?nĂ­ch algoritmech, optickĂ˝m vzhledem a funkcĂ­ pĹ™ejezdnĂ­kĹŻ, zvlĂĄĹĄtnĂ­m „poruchovĂ˝m“ majĂĄÄ?kem vnÄ› pĹ™ejezdovĂŠho domku a v řadÄ› dalĹĄĂ­ch detailech. V rĂĄmci tohoto projektu takĂŠ doĹĄlo k prvnĂ­ zahraniÄ?nĂ­ aplikaci sysUĂŠNV %P41" EPIMFEPWĂ? TFSWFS m TZTUĂŠN QSP diagnostiku pĹ™ejezdovĂ˝ch svÄ›telnĂ˝ch zabezpeÄ?ovacĂ­ch zařízenĂ­).

V případě tohoto projektu jsme vťak díky specifickým poŞadavkům zåkazníka ťli jeťtě

PZS „A3“ – Alexandroupolis | | 3&1035­3 "Ă‚% 13")" r ZĂ Ĺ˜Ă? 2012

dĂĄle. ZĂĄkaznĂ­k na poÄ?ĂĄtku poĹžadoval, aby vĹĄechna pĹ™ejezdovĂĄ zařízenĂ­ byla ovlĂĄdĂĄna krĂĄtkĂ˝mi kolejovĂ˝mi obvody. Postupem doby, kdy byla zlomena nedĹŻvÄ›ra v technologii poÄ?Ă­taÄ?e nĂĄprav, doĹĄlo u dvou ze tří dodĂĄvanĂ˝ch pĹ™ejezdĹŻ ke zmÄ›nÄ› tohoto konceptu na ovlĂĄdĂĄnĂ­ pomocĂ­ poÄ?Ă­taÄ?e nĂĄprav. /JDNĂŠOÇ? KFEFO [ĚžQÇ­FKF[EÇš 1;4 t" i "MFxandroupolis) byl nadĂĄle poĹžadovĂĄn s bodovĂ˝m ovlĂĄdĂĄnĂ­m krĂĄtkĂ˝mi kolejovĂ˝mi obvody.

A pråvě toto rozhodnutí zåkazníka se nåsledně ukåzalo jako zåsadní pro aktivitu servisního týmu AŽD Praha a troufåm si říci, Şe do budoucna i servisního týmu O.S.E., který se o zařízení z naťí produkce nyní starå. AŽD Praha si je nade vťí pochybnost vědoma svÊ odpovědnosti a je kdykoliv připravena servisnímu týmu O.S.E. poskytnout potřebnou pomoc při plnění kaŞdodenních povinností.

ZĂĄkaznĂ­k zde bohuĹžel nereflektoval doporuÄ?enĂ­ expertĹŻ AĹ˝D Praha a na řeĹĄenĂ­ s krĂĄtkĂ˝mi LPMFKPWĂ?NJ PCWPEZ QSP 1;4 t" i USWBM 1SP BLtivaci tohoto pĹ™ejezdu tedy slouŞí kolejovĂŠ obvody EON-8, pro deaktivaci pak ASE-5. Z pohledu AĹ˝D Praha ĹĄlo o teprve druhou instalaci

takto ovlĂĄdanĂŠho PZS v historii a vĹŻbec poprvĂŠ v zahraniÄ?Ă­.

Oba prvky ASE-5 i EON-8 jsou citlivĂĄ zařízenĂ­ se zvýťenĂ˝m nĂĄrokem na údrĹžbu a regulaci svĂ˝ch parametrĹŻ a ukĂĄzala se takĂŠ jako velmi citlivĂĄ na interferenci s nestandardnÄ› provedenĂ˝m vedenĂ­m vysokĂŠho napÄ›tĂ­ v mĂ­stÄ› pĹ™ejezdu a podĂŠl trati. ServisnĂ­ [ĂƒTBIZ TQPKFOĂŠ TĚžUÇ?NJUP QSWLZ OBĚž1;4 t" i ÇŠJnily 50 % vĹĄech zĂĄsahĹŻ na vĹĄech zařízenĂ­ch, pĹ™iÄ?emĹž vÄ›tĹĄinu zbylĂ˝ch udĂĄlostĂ­ tvoĹ™ila pĹ™eraĹženĂĄ bĹ™evna zĂĄvor. S postupem doby byla proto pĹ™ijĂ­mĂĄna dodateÄ?nĂĄ a nadstandardnĂ­ opatĹ™enĂ­, kterĂĄ tyto vlivy eliminovala s maximĂĄlnĂ­ moĹžnou mÄ›rou. S ohledem na bezproblĂŠmovĂ˝ provoz v dalĹĄĂ­ch letech vĹĄak AĹ˝D Praha doporuÄ?ila, a za symbolickou DFOV [ĂƒLB[OĂŽLPWJ OBCĂŽEMB QÇ­FTUBWCV 1;4 t" i na ovlĂĄdĂĄnĂ­ pomocĂ­ poÄ?Ă­taÄ?e nĂĄprav. K tomuto kroku se, zĹ™ejmÄ› kvĹŻli souÄ?asnĂŠ situaci vÂ Ĺ˜ecku, zĂĄkaznĂ­k jeĹĄtÄ› nerozhodl.

DalĹĄĂ­ projekty AĹ˝D Praha vÂ Ĺ˜ecku Z dalĹĄĂ­ch stĂĄle jeĹĄtÄ› běŞícĂ­ch projektĹŻ vÂ Ĺ˜ecku jmenujme zejmĂŠna dodĂĄvku a montĂĄĹž 12 ks

PRODUKT AKTIVIT YY

PZS „A3“ – Alexandroupolis, zapadĂĄ zde snad slunce Ĺ™eckĂŠ ekonomiky?

PZS typu PZZ-EA pro logistickĂŠ centrum Thriasio Pedio, kterĂŠ byly v říjnu 2010 pĹ™edĂĄny zĂĄkaznĂ­kovi pro uvedenĂ­ do provozu. NynĂ­ probĂ­hĂĄ zĂĄruÄ?nĂ­ lhĹŻta, po jejĂ­Ĺž dobu je AĹ˝D Praha odpovÄ›dna i za veĹĄkerĂŠ servisnĂ­ prĂĄce. DefinitivnĂ­ pĹ™edĂĄnĂ­ a ukonÄ?enĂ­ zĂĄruÄ?nĂ­ doby je naplĂĄnovĂĄno na únor příťtĂ­ho roku. O technickĂ˝ch zvlĂĄĹĄtnostech i tohoto projektu je moĹžnĂŠ si vĂ­ce pĹ™eÄ?Ă­st v TechnickĂŠm zpravodaji "Ă‚%Ěž1SBIB NenĂ­ bez zajĂ­mavosti, Ĺže v zåří 2011 probÄ›hlo odevzdĂĄnĂ­ nabĂ­dek do veĹ™ejnĂŠ soutěŞe na tzv. II. etapu realizace projektu LogistickĂŠho centra Thriasio. Tato nabĂ­dka zahrnovala dodĂĄvku a montĂĄĹž kompletnĂ­ho systĂŠmu zabezpeÄ?enĂ­ vÄ?etnÄ› podĂ­lu ETCS L1. SpoleÄ?nost AĹ˝D Praha se tohoto vĂ˝bÄ›rovĂŠho řízenĂ­ rovněŞ zĂşÄ?astnila. V kontextu dalĹĄĂ­ch ekonomickĂ˝ch potíŞí Ĺ˜ecka, v kombinaci s leŞÊrnostnĂ­m naturelem obyvatel tĂŠto zemÄ›, moĹžnĂĄ mĂĄlokoho pĹ™ekvapĂ­, Ĺže ani jeĹĄtÄ› tĂŠměř po jednom roce od odevzdĂĄnĂ­ nabĂ­dek nedoĹĄlo k vyhlĂĄĹĄenĂ­ vĂ˝sledku.

SystÊm DoSPA 3&1035­3 "Â% 13")" r ] ]

PRODUKT Y

NejĹĄtĂ­hlejĹĄĂ­ vĂ˝hybku majĂ­ v PoříÄ?anech TEXT: ING. JOSEF ADAMEC, ING. JIĹ˜Ă? HLAVĂ ÄŒ | FOTO: ARCHIV AĹ˝D PRAHA

PĹ™ed pÄ›ti lety, v dubnu roku 2007, byla jako vĂ˝hybka Ä?Ă­slo 3 v ŞelezniÄ?nĂ­ stanici PoříÄ?any vloĹžena a uvedena do ověřovacĂ­ho provozu vĂ˝hybka tvaru J60-1:26,5-2500 PHS, prvnĂ­ a doposud jedinĂĄ vĂ˝hybka tÄ›chto parametrĹŻ u nĂĄs. PohyblivĂ˝ hrot srdcovky (PHS) umoĹžĹˆuje vytvoĹ™it nepĹ™eruĹĄovanou drĂĄhu kola pĹ™es celou vĂ˝hybku. SvojĂ­ konstrukcĂ­ umoĹžĹˆuje vĂ˝hybka jĂ­zdu vlaku rychlostĂ­ 250 km/h v přímĂŠm smÄ›ru a do odboÄ?ky dovoluje jet rychlostĂ­ aĹž 130 km/h. MĂ­stnĂ­ podmĂ­nky, zejmĂŠna nĂĄslednĂ˝ oblouk za vĂ˝hybkou, nedovolujĂ­ plnÄ› vyuŞít moĹžnosti vĂ˝hybky. TraĹĽovĂĄ rychlost pro odboÄ?nĂ˝ smÄ›r je zde omezena na 120 km/h.

ZaÄ?ĂĄtky vĂ˝voje vĂ˝hybky spadajĂ­ do roku 2004, kdy spolu uzavĹ™ely DT vĂ˝hybkĂĄrna a mostĂĄrna a.s. ProstÄ›jov (nynĂ­ DT vĂ˝hybkĂĄrna a strojĂ­rna a.s. ProstÄ›jov) a spoleÄ?nost AĹ˝D Praha smlouvu o spoluprĂĄci na vĂ˝voji a systĂŠmu zabezpeÄ?enĂ­ vysokorychlostnĂ­ vĂ˝hybky.

Jednalo se o vĂ˝voj konstrukÄ?nÄ› zcela novĂŠ vĂ˝hybky, kterĂĄ bude vyuŞívat nÄ›kterĂŠ dříve odzkouĹĄenĂŠ prvky. PHS a jeho ovlĂĄdĂĄnĂ­ a zabezpeÄ?enĂ­ bylo odzkouĹĄeno na vĂ˝hybce Ä?. 5 tvaru J60-1:12-500 ve VranovicĂ­ch. ÄŒelisĹĽovĂŠ zĂĄvÄ›ry ve ŞlabovĂ˝ch praĹžcĂ­ch a pĹ™estavnĂ­ky EP 600 v přírubovĂŠm provedenĂ­ se jiĹž běŞnÄ› pouŞívaly. ZkuĹĄenosti se zabezpeÄ?enĂ­m vĂ­cezĂĄvÄ›rovĂ˝ch vĂ˝hybek s vyuĹžitĂ­m spoluchodu dvou pĹ™estavnĂ­kĹŻ a jejich ovlĂĄdĂĄnĂ­ relĂŠovĂ˝m | | 3&1035­3 "Ă‚% 13")" r ZĂ Ĺ˜Ă? 2012

zabezpeÄ?ovacĂ­m zařízenĂ­m jsme zĂ­skali na třízĂĄvÄ›rovĂŠ vĂ˝hybce Ä?. 19 tvaru 1:18,5-1200 v ŞelezniÄ?nĂ­ stanici Prosenice.

PomocĂ­ optimalizaÄ?nĂ­ch vĂ˝poÄ?tĹŻ stanovil vĂ˝robce vĂ˝hybek poÄ?et zĂĄvÄ›rĹŻ vĂ˝mÄ›novĂŠ Ä?ĂĄsti vĂ˝hybky na Ä?tyĹ™i a pro PHS dva zĂĄvÄ›ry. Pro zabezpeÄ?enĂ­ takto navrĹženĂŠ vĂ˝hybky byly urÄ?eny Ä?elisĹĽovĂŠ vĂ˝mÄ›novĂŠ zĂĄvÄ›ry ve ŞlabovĂŠm přírubovĂŠm provedenĂ­ ovlĂĄdanĂŠ buÄ? dvÄ›ma, nebo Ä?tyĹ™mi elektromotorickĂ˝mi pĹ™estavnĂ­ky, Ä?elisĹĽovĂŠ zĂĄvÄ›ry ve ŞlabovĂŠm přírubovĂŠm provedenĂ­ pro PHS, pĹ™estavnĂ­ky v přírubovĂŠm provedenĂ­ pro vĂ˝mÄ›novou Ä?ĂĄst i pro PHS, snĂ­maÄ?e polohy pro kontrolu polohy jazykĹŻ vĂ˝mÄ›ny, snĂ­maÄ? polohy PHS pro indikaci najetĂ­ do vĂ˝hybky z nesprĂĄvnĂŠho smÄ›ru a vĂĄleÄ?kovĂŠ stoliÄ?ky do-

tlaÄ?ovacĂ­ pro dotlaÄ?ovĂĄnĂ­ jazykĹŻ do opÄ›rek tam, kde uĹž by byl pĹ™estavnĂ­k zbyteÄ?nĂ˝.

Na podzim roku 2005 byla vĂ˝hybka sestavena v areĂĄlu DT ProstÄ›jov a mohlo zaÄ?Ă­t zkouĹĄenĂ­, nastavovĂĄnĂ­ a testovĂĄnĂ­ jak samotnĂŠ vĂ˝hybky, tak zejmĂŠna hledĂĄnĂ­ nejvhodnÄ›jĹĄĂ­ho zpĹŻsobu jejĂ­ho ovlĂĄdĂĄnĂ­. To uĹž byla prĂĄce pĹ™edevĹĄĂ­m pro pracovnĂ­ky vĂ˝voje AĹ˝D Praha.

Na vĂ˝hybce osazenĂŠ Ä?tyĹ™mi pĹ™estavnĂ­ky ve vĂ˝mÄ›novĂŠ Ä?ĂĄsti a dvÄ›ma pĹ™estavnĂ­ky na PHS jsme měřili pĹ™estavnĂŠ odpory, tvoĹ™enĂŠ pĹ™edevĹĄĂ­m tĹ™enĂ­m jazykĹŻ po opornici, a zjiĹĄĹĽovali jsme nejvhodnÄ›jĹĄĂ­ poĹ™adĂ­ a Ä?asovĂĄnĂ­ chodu pĹ™estavnĂ­kĹŻ pro rovnomÄ›rnĂ˝ a plynulĂ˝ chod jazykĹŻ, pro rozloĹženĂ­ proudovĂ˝ch ĹĄpiÄ?ek pĹ™i rozbÄ›hu pĹ™estavnĂ­kĹŻ a co nejrovnomÄ›rnÄ›jĹĄĂ­ rozloĹženĂ­ zatĂ­ĹženĂ­ jednotlivĂ˝ch pĹ™estavnĂ­kĹŻ.

ZatĂ­ĹženĂ­ pĹ™estavnĂ­kĹŻ se pohybovalo v běŞnĂ˝ch mezĂ­ch a dĂĄvalo zĂĄruku bezproblĂŠmovĂŠho ovlĂĄdĂĄnĂ­ jak vĂ˝mÄ›ny, tak i PHS. NĂĄsledovalo testovĂĄnĂ­ s vĂ˝mÄ›nou osazenou pĹ™estavnĂ­ky jen na prvnĂ­m a tĹ™etĂ­m zĂĄvÄ›ru, druhĂ˝ a Ä?tvrtĂ˝ zĂĄvÄ›r byly ovlĂĄdĂĄny pomocĂ­ spřåhlovĂŠho mechanismu od pĹ™edchozĂ­ho pĹ™estavnĂ­ku. V tomto případÄ› bylo zatĂ­ĹženĂ­ pĹ™estavnĂ­kĹŻ mnohem vyĹĄĹĄĂ­ a pro spolehlivou funkci musela bĂ˝t u pĹ™estavnĂ­kĹŻ nastavena sĂ­la blíŞícĂ­ se hornĂ­ hranici jejich moĹžnostĂ­. Proto jsme se opÄ›t vrĂĄtili k ovlĂĄdĂĄnĂ­ vĂ˝mÄ›ny Ä?tyĹ™mi pĹ™estavnĂ­ky.

V dalĹĄĂ­m kroku testovĂĄnĂ­ jsme simulovali vĂ˝padky napĂĄjenĂ­ jednotlivĂ˝ch pĹ™estavnĂ­kĹŻ a zjiĹĄĹĽovali chovĂĄnĂ­ vĂ˝hybky. ProhĂ˝bĂĄnĂ­ jazykĹŻ vypadalo hrozivÄ› a obĂĄvali jsme se moĹžnosti poruĹĄenĂ­ jazykĹŻ kĹ™ehkĂ˝m lomem zejmĂŠna pĹ™i velkĂ˝ch mrazech. Proto jsme si od vĂ˝robce vĂ˝hybky nechali zpracovat napěżovÄ›-deformaÄ?nĂ­ analĂ˝zu jazykĹŻ. AnalĂ˝za prokĂĄzala, Ĺže jazyky jsou dostateÄ?nÄ› odolnĂŠ proti takovĂ˝m deformacĂ­m, a proto jsme nemuseli dĂĄle hledat Ĺ™eĹĄenĂ­, kterĂŠ by eliminovalo nĂĄsledky vĂ˝padku napĂĄjenĂ­ jednotlivĂ˝ch pĹ™estavnĂ­kĹŻ.

PoslednĂ­m krokem testovĂĄnĂ­ vĂ˝hybky u vĂ˝robce bylo dlouhodobĂŠ cyklovĂĄnĂ­ vĂ˝hybky v prĹŻbÄ›hu zimnĂ­ho i letnĂ­ho obdobĂ­. VĂ˝hybka se pĹ™estavovala cca pĹŻl roku osm hodin dennÄ› kaĹždĂ˝ch 15 minut, celkem asi 6 tisĂ­c pĹ™estavenĂ­. V lĂŠtÄ› roku 2006 bylo ukonÄ?eno testovĂĄnĂ­ a po zĂĄvÄ›reÄ?nĂŠm vyhodnocenĂ­ byla vĂ˝hybka pĹ™ipravena k vloĹženĂ­.

Pro vloĹženĂ­ vĂ˝hybky byla vybrĂĄna investiÄ?nĂ­ akce s pĹŻvodnÄ› zamýťlenou regeneracĂ­ nevyIPWVKĂŽDĂŽ TUĂƒWBKĂŽDĂŽ WĂ?IZCLZ ÇŠ BĚžWĂ?IZCFL ÇŠ a 2 v jednoduchĂŠ kolejovĂŠ spojce v Şst. PoříÄ?any. VĂ˝hybka v pravĂŠm provedenĂ­ mĂĄ přímĂ˝ smÄ›r z 2. do 0. koleje. VloĹženĂ­ novĂŠ vĂ˝hybky

PRODUKT Y

Dispozice a vybavenĂ­ vĂ˝mÄ›novĂŠ Ä?ĂĄsti

si vyŞådalo posunutĂ­ jejĂ­ho zaÄ?ĂĄtku o 66 m do trati, posunutĂ­ vĂ˝hybek Ä?. 1 a 2 a souvisejĂ­cĂ­ Ăşpravy na ŞelezniÄ?nĂ­m spodku i trolejovĂŠm vedenĂ­.

NovĂŠ ovlĂĄdĂĄnĂ­ vĂ˝hybky si vyŞådalo i zĂĄsah do stĂĄvajĂ­cĂ­ho zabezpeÄ?ovacĂ­ho zařízenĂ­ typu ETB, pĹ™edevĹĄĂ­m rozĹĄĂ­Ĺ™enĂ­ relĂŠovĂŠ Ä?ĂĄsti pro tĹ™i dvojice pĹ™estavnĂ­kĹŻ se spoluchodem s Ä?asovĂ˝m posunutĂ­m dvojic o cca 0,2 s spouĹĄtÄ›nĂŠ jednĂ­m povelem, rozloĹženĂ­ vĂ­cebodovĂŠ kontroly do tří samostatnÄ› vyhodnocovanĂ˝ch okruhĹŻ, Ăşpravu softwaru a doplnÄ›nĂ­ informacĂ­ na obrazovce obsluĹžnĂŠho pracoviĹĄtÄ›. DĂĄle bylo potĹ™eba poloĹžit samostatnĂ˝ kabel pro ovlĂĄdĂĄnĂ­ vĂ˝hybky, posunout přísluĹĄnĂĄ nĂĄvÄ›stidla a osadit je indikĂĄtorem rychlosti 120 km/h (rychlost do odboÄ?ky).

Pro monitorovåní provozního stavu výhybky, zejmÊna přestavných odporů, byla na napåjecí vedení k přestavníkům namontovåna diagnostickå jednotka DMS-EP, kterå

na PC mĹŻĹže zobrazovat prĹŻbÄ›h zatĂ­ĹženĂ­ pĹ™estavnĂ­kĹŻ a tĂ­m dokĂĄĹže vÄ?as odhalit rostoucĂ­ pĹ™estavnĂŠ odpory. KromÄ› toho dokĂĄĹže takĂŠ trvale hlĂ­dat izolaÄ?nĂ­ stav pĹ™estavnĂ­kĹŻ a napĂĄjecĂ­ch kabelĹŻ.

Parametry vĂ˝hybky VĂ˝mÄ›na obsahuje Ä?tyĹ™i samostatnĂŠ Ä?elisĹĽovĂŠ zĂĄvÄ›ry typu VZ 200 ve ŞlabovĂ˝ch praĹžcĂ­ch, kaĹždĂ˝ zĂĄvÄ›r je ovlĂĄdĂĄn jednĂ­m elektromotorickĂ˝m nerozĹ™eznĂ˝m pĹ™estavnĂ­kem typu EP 600.

Přestavník prvního zåvěru je vybaven kontrolními pravítky a kontroluje tak přilehlost hrotu.

SeřízenĂ­ se kontroluje zĂĄpadkovou zkouĹĄkou na 4 mm. Mezi jednotlivĂ˝mi Ä?elisĹĽovĂ˝mi zĂĄvÄ›ry jsou umĂ­stÄ›ny snĂ­maÄ?e polohy typu SPA pro kontrolu tvaru pojĂ­ĹždÄ›nĂŠ hrany. ProtoĹže tento tvar vĂ˝hybky umoĹžĹˆuje i do odboÄ?nĂŠho TNÇ?SV SZDIMPTU BĂ&#x; LN I [EF KF QPWPMFOĂƒ traĹĽovĂĄ rychlost 120 km/h), jsou snĂ­maÄ?e pouĹžity i v tomto odboÄ?nĂŠm smÄ›ru. Ĺ tĂ­hlĂĄ vĂ˝hybka pĹ™ed instalacĂ­

Dispozice a vybavení PHS

ÄŒĂĄst PHS je vybavena dvÄ›ma Ä?elisĹĽovĂ˝mi zĂĄvÄ›ry typu VZ 200 ve ŞlabovĂ˝ch praĹžcĂ­ch, kaĹždĂ˝ zĂĄvÄ›r je ovlĂĄdĂĄn jednĂ­m elektromotorickĂ˝m nerozĹ™eznĂ˝m pĹ™estavnĂ­kem typu EP 600.

PĹ™estavnĂ­k prvnĂ­ho zĂĄvÄ›ru je vybaven kontrolnĂ­m pravĂ­tkem a indikuje tak pĹ™ilehlost hrotu ve sprĂĄvnĂŠ poloze. SeřízenĂ­ se kontroluje zĂĄpadkovou zkouĹĄkou na 4 mm v ose prvnĂ­ho zĂĄvÄ›ru PHS. Z dĹŻvodu nerozĹ™eznosti je PHS vybaven snĂ­maÄ?em polohy typu SPA 25. Tento snĂ­maÄ? v kaĹždĂŠ krajnĂ­ poloze hrotu indikuje najetĂ­ do vĂ˝hybky z nesprĂĄvnĂŠho smÄ›ru tĂ­m, Ĺže reaguje na nĂĄsilnou zmÄ›nu polohy hrotu o 10 mm a vĂ­ce (rozĹ™ez).

CelkovĂĄ dĂŠlka vloĹženĂŠ vĂ˝hybky je N )F[LĂ? QPIMFE OBĚžWĂ?IZCLV OBCĂŽ[ĂŽ server www.mapy.cz, zaÄ?ĂĄtek vĂ˝hybky je OBĚž ž A i/ ž A i& Letos byly dalĹĄĂ­ dvÄ› tyto vĂ˝hybky vloĹženy na Slovensku v Şst. TrenÄ?ianskĂŠ Bohuslavice v jednoduchĂŠ kolejovĂŠ spojce.

3&1035­3 "Â% 13")" r ] ]

PRODUKT Y

První přejezd s fotovoltaickými panely u Humpolce TEXT: ING. PŘEMYSL ŠOLC, PH.D. | FOTO: PETR DOBIÁŠOVSKÝ

Cestující, kteří využívají trať Havlíčkův Brod–Humpolec, si v km 15,664 určitě všimli velmi netradičního přejezdového zabezpečovacího zařízení (PZZ), které má na střeše technologického domku instalovány fotovoltaické panely.

Jde o první použití fotovoltaického systému napájení ve spojení s přejezdovým zabezpečovacím zařízením v České republice. | | 3&1035­3 "Â% 13")" r ZÁŘÍ 2012

PRODUKT Y

Jedná se o typ PZZ-RE s LED svítilnami výstražníků PVL111 a PVL112 ovládaný počítači náprav Frauscher typ AzF s čidly RSR180. Přejezd je doplněn 2 ks přejezdníků ATE Cheb s žárovkou 12V/5W v pozici lunobílého světla. Konfigurace PZS byla zvolena s ohledem na co nejnižší spotřebu elektrické energie z důvodu dimenzování fotovoltaického systému na celoroční provoz.

Fotovoltaický systém napájení je doplněn ke stávajícímu napájecímu systému PZZ, který je tvořen dobíječem napájeným z veřejné distribuční sítě. V základním stavu je spotřeba PZZ kryta výhradně z fotovoltaických panelů.

Pouze v případě několika po sobě následujících dnů nepříznivého počasí je napájení PZZ zajištěno z dobíječe. Cílem ověřovacího provozu systému fotovoltaického napájení AŽD Praha je ověřit schopnost systému celoročně napájet PZZ ve zvolené konfiguraci a v podmínkách ČR pouze z fotovoltaických panelů.

Nad střechou domku PZZ je umístěno 15 ks GPUPWPMUBJDLÝDI QBOFMǹ $*4 UZQ 84( & 3&1035­3 "Â% 13")" r ] ]

PRODUKT Y

kaĹždĂ˝ o ťpiÄ?kovĂŠm instalovanĂŠm vĂ˝konu Ěž8 1PVĂ&#x;JUĂŽ QBOFMÇš WZSPCFOĂ?DI UFDIOPMPHJĂŽ CIS (mÄ›Ä?-indium-selen) umoĹžnilo vĂ˝raznĂ˝ pokles ceny tÄ›chto panelĹŻ v prĹŻbÄ›hu poslednĂ­ch let. Mezi hlavnĂ­ vĂ˝hody panelĹŻ CIS oproti nejrozĹĄĂ­Ĺ™enÄ›jĹĄĂ­mu typu panelĹŻ na bĂĄzi kĹ™emĂ­ku patří vysokĂ˝ vĂ˝kon pĹ™i zastĂ­nÄ›nĂ­, vysokĂ˝ vĂ˝kon pĹ™i zhorĹĄenĂŠm osvÄ›tlenĂ­ a vyĹĄĹĄĂ­ energetickĂŠ vĂ˝nosy. FotovoltaickĂ˝ systĂŠm napĂĄjenĂ­ je EPQMOÇ?O BLVNVMĂƒUPSPWPV CBUFSJĂŽ 7 "I AkumulĂĄtorovĂĄ baterie sloĹženĂĄ z 12 ks bateriĂ­

Sonnenschein typ A602 je uloĹžena v plastovĂŠ bateriovĂŠ studni od firmy SignalMont. PlastovĂĄ bateriovĂĄ studna byla zvolena s ohledem na schopnost vytvoĹ™it optimĂĄlnĂ­ teplotnĂ­ podmĂ­nky pro baterii, a to bez nutnosti pouĹžitĂ­ klimatizace. ElektrickĂĄ energie z fotovoltaickĂ˝ch panelĹŻ slouŞí k pokrytĂ­ spotĹ™eby PZZ a pĹ™ebytek energie je vyuŞívĂĄn k dobĂ­jenĂ­ akumulĂĄtorovĂŠ baterie. V dobÄ› bez sluneÄ?nĂ­ho svitu nebo pĹ™es noc je spotĹ™eba PZZ kryta vĂ˝hradnÄ› z akumulĂĄtorovĂŠ baterie.

CO JE ‌

FOTOVOLTAIKA Pro vĂ˝robu elektĹ™iny ze sluneÄ?nĂ­ho zĂĄĹ™enĂ­ se pouŞívajĂ­ fotovoltaickĂŠ Ä?lĂĄnky, kterĂŠ dopadajĂ­cĂ­ svÄ›telnou energii pĹ™emÄ›ĹˆujĂ­ na energii elektrickou. ModernĂ­ fotovoltaickĂŠ Ä?lĂĄnky pracujĂ­ s ĂşÄ?innosti aĹž 16 %. DopadajĂ­cĂ­ solĂĄrnĂ­ energie mĂĄ malou ploĹĄnou hustotu a zařízenĂ­ pro jejĂ­ zachycenĂ­ jsou proto pomÄ›rnÄ› velkĂĄ.

V případÄ› napĂĄjenĂ­ PZZ z fotovoltaiky je poÄ?et instalovanĂ˝ch fotovoltaickĂ˝ch panelĹŻ omezen plochou nad stĹ™echou domku PZZ. MnoĹžstvĂ­ elektrickĂŠ energie, kterou dokĂĄĹže fotovoltaickĂ˝ systĂŠm vyrobit, zĂĄvisĂ­ zejmĂŠna na poÄ?tu sluneÄ?nĂ­ch hodin v prĹŻbÄ›hu dne a intenzitÄ› dopadajĂ­cĂ­ho sluneÄ?nĂ­ho zĂĄĹ™enĂ­ v danĂŠ lokalitÄ›. Pro celoroÄ?nĂ­ provoz fotovoltaickĂ˝ch panelĹŻ je nejvĂ˝hodnÄ›jĹĄĂ­ jiĹžnĂ­ orientace a sklon panelĹŻ mezi 35–45°.

| | 3&1035­3 "Ă‚% 13")" r ZĂ Ĺ˜Ă? 2012

Ochrana fotovoltaickĂ˝ch panelĹŻ proti krĂĄdeĹži je zajiĹĄtÄ›na nosnou konstrukcĂ­ nad stĹ™echou domku PZZ, kterĂĄ znemoĹžĹˆuje jejich demontĂĄĹž. V případÄ› neoprĂĄvnÄ›nĂŠ manipulace s panely pĹ™edĂĄ blok diagnostiky BDA informaci prostĹ™ednictvĂ­m mobilnĂ­ sĂ­tÄ› GSM. FotovoltaickĂŠ panely jsou chrĂĄnÄ›ny proti přímĂŠmu Ăşderu blesku bleskosvodem. PlusovĂŠ a minusovĂŠ sbÄ›rnice fotovoltaickĂŠho systĂŠmu jsou chrĂĄnÄ›ny pĹ™ed ĂşÄ?inky pĹ™epÄ›tĂ­ pĹ™epěżovou ochranou SPC PV fy Hakel Trade.

PRODUKT Y

Ve žlutém rámečku vidíte doplněný solární regulátor Do budoucna se využití fotovoltaického systému napájení předpokládá u nízkonákladové varianty PZZ-J, která bude určena pro zabezpečení přejezdů na jednokolejných vedlejších tratích s traťovou rychlostí do 60 km/h včetně. Z důvodu úspory na kabelizaci a výkopových pracích se předpokládá použití celoročního ostrovního fotovoltaického systému pro napájení zapínacích prvků, přejezdníků a případně řídicího jádra nízkonákladového PZZ-J. Zapínací prvky budou tvořit vozidlové radarové senzory QT50R, které jsou výrobcem ověřeny a doporučeny pro spolehlivou detekci drážních vozidel v železničním provozu. Informace o stavu PZS bude přenášena přímo strojvedoucímu prostřednictvím přejezdníků LED-P umístěných maximálně na zábrzdnou vzdálenost od přejezdu. Přenos povelu z řídicího jádra PZZ-J na přejezdníky LED-P bude probíhat bezdrátově prostřednictvím modifikovaného průmyslového rádia s protokolem RBNET.

Instalace fotovoltaických panelů na střeše zkušebního polygonu Výrobního závodu Olomouc 3&1035­3 "Â% 13")" r ] ]

BEZPEČNOST

Drážní inspekce: Počet mrtvých na přejezdech prudce vzrostl,

chceme závory TEXT: MGR. JAN KUČERA | FOTO: DRÁŽNÍ INSPEKCE ČR, PETR DOBIÁŠOVSKÝ

Drážní inspekce ČR bije na poplach. Od začátku roku totiž došlo na přejezdech, oproti stejnému období loňského roku, ke 14 % nárůstu počtu střetů. Následky jsou však mnohem tragičtější než loni. Proč tomu tak je, to zatím nikdo nedokáže spolehlivě vysvětlit. Jisté ale je, že od začátku roku zemřelo na přejezdech o 40 % více lidí než loni.

Generální inspektor Drážní inspekce ČR Roman Šigut

„Zcela netypickou situaci jsme zažívali v pátek 20. července. Ráno se udála stá nehoda na přejezdu v letošním roce. Než náš mluvčí připravil tiskovou zprávu, zazvonil telefon a místo stovky už jich bylo 101. Během přepočítávání údajů týkajících se procentního nárůstu došlo k další nehodě. Než jsme zprávu stihli upravit a vydat, obdrželi jsme hlášení o čtvrtém případu,“ popsal dramatickou situaci na Drážní inspekci ČR její generální inspektor Roman Šigut.

Stým střetnutím na železničním přejezdu v letošním roce se stala nehoda na okraji

řádnou událost na přejezdu u Butovsi na Jičínsku ze dne 4. února, kde se střetl osobní vlak s osobním automobilem. Další událostí byl střet rychlíku s osobním automobilem z 11. dubna v Bakově nad Jizerou (obě neštěstí se odehrála na přejezdu zabezpečeném světelnou výstražnou signalizací bez závor, která byla v době nehody v činnosti). Tragickým případem, kdy zemřeli dva lidé, byla i srážka vlaku s automobilem na železničním přejezdu pouze s výstražnými kříži z 14. května v obci Jeřice na Jičínsku.

| 38 | 3&1035­3 "Â% 13")" r ZÁŘÍ 2012

Blatna na Lounsku, kde rychlíku jedoucímu na trase Most–Praha vjel do dráhy osobní automobil. Nehoda se udála na železničním přejezdu zabezpečeném světelnou výstražnou signalizací (bez závor), která byla v době nehody v činnosti. Zraněný řidič osobního automobilu byl letecky transportován do nemocnice. Škoda byla odhadnuta na 81 000 Kč.

Drážní inspekce ČR v letošním roce eviduje už tři střety na přejezdech, při kterých byly současně usmrceny dvě osoby. Jde o mimo-

BEZPEČNOST

Nejtragičtějším dnem byl ale 25. květen, kdy se na železničním přejezdu se světelnou signalizací v Třešti střetl vlak s autobusem. Při této nehodě byla usmrcena jedna cestující z autobusu a zraněno bylo 17 osob. Škoda byla na místě nehody odhadnuta na 300 000 Kč.

Přesné příčiny a okolnosti vzniku této mimořádné události ještě nejsou známy a nadále probíhá jejich zjišťování. „Dlouhodobé statistiky jednoznačně ukazují, že nejbezpečnější přejezd je ten, který má závory.

A pozor, úplně nejbezpečnější jsou původní přejezdy s mechanickými závorami, tam naši inspektoři téměř šetřit nejezdí. Chápeme samozřejmě, že je modernizace nevyhnutelná. Čemu ale nerozumíme, je skutečnost, že se často léty prověřené mechanické závory nahrazují pouze světelnou signalizací bez závor! Světla sice fungují správně, ale mechanická překážka v zorném poli řidiče zmizí. Drážní inspekce proto dlouhodobě prosazuje, aby závory byly doplněny na všech železničních přejezdech,“ uzavírá generální inspektor Roman Šigut.

Drtivou většinu nehod na železničních přejezdech i nadále způsobují neukáznění účastníci silničního provozu, kteří fatálním způsobem porušují hned několik ustanovení zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Nejčastějším prohřeškem je ignorování světelné a zvukové signalizace přejezdového zabezpečovacího zařízení, případně jízda nebo chůze přes přejezd se sklopenými závorovými břevny. Ze statistik Drážní inspekce vyplývá, že na přejezdech zabezpečených světelnou výstražnou signalizací bez závor se stalo v roce 2011 více než 45 % všech střetnutí a bylo při nich usmrceno 61,7 % a zraněno 60,8 % osob z celkového počtu usmrcených a zraněných osob na všech přejezdech.

3&1035­3 "Â% 13")" r ] ]

VIZE

České přejezdy jako v Rusku?

TEXT: JIŘÍ DLABAJA | FOTO: DRÁŽNÍ INSPEKCE ČR | VIZUALIZACE: PETR DOBIÁŠOVSKÝ

Nad tím, co se děje na českých železničních přejezdech, opravdu zůstává rozum stát. Ostatně článek náměstka generálního inspektora Drážní inspekce Jana Kučery na předchozích stranách časopisu Reportér hovoří za vše. V porovnání s minulým rokem narostl počet nehod na přejezdech o 14 procent! I proto Ministerstvo dopravy ČR ustanovilo komisi, která má navrhnout opatření, zabraňující vjezdu automobilů na přejezd v době, kdy projíždí vlak. Jedním z uvažovaných opatření je výklopná ocelová silniční bariéra před přejezdem, kterou známe z Ruska.

Existuje už konkrétní návrh, který zpracoval obchodní úsek pro Silniční telematiku AŽD Praha. Silniční bariéra by měla být umístěna v obou směrech komunikace v obou jízdních pruzích. V klidovém stavu bude sklopená a zarovnaná s vozovkou s odolností

proti nápravovému tlaku 20 tun. „Jakmile ale bude přejezd uveden do výstrahy, sklopí se závory a bariéry o velikosti 3000x1200 mm se vyklopí ve směru jízdy do výšky 650 mm v protisměru z bezpečnostních důvodů jen 200 mm. To je pro případ, aby případné vozidlo, které uvázne

Vizualizace výklopných silničních bariér na českých přejezdech | 40 | 3&1035­3 "Â% 13")" r ZÁŘÍ 2012

na přejezdu, mohlo tento prostor bez větších problémů opustit,“ vysvětluje generální ředitel AŽD Praha Zdeněk Chrdle.

Ovládání bariéry je navrženo tak, aby bylo závislé na funkci přejezdového zabezpečovacího zařízení. Až po sklopení závor by byl

VIZE VELETRHY

Výklopné silniční bariéry v Rusku vydán impuls do ovládací jednotky silniční bariéry k jejímu vyklopení, což by mělo trvat 2 až 4 sekundy. Po uvolnění přejezdu vlakem by se silniční bariéra sklopila do své základní polohy ve chvíli, kdy se budou zvedat břevna závory. Počítá se s tím, že by přejezd s výklopnými silničními bariérami měl být vybaven kamerovým systémem, aby dohlížel na správnou funkci zábran a případné poruchy. „Z dlouhodobých statistik Drážní inspekce vyplývá, že nejvíce nehod se stává na přejezdech zabezpečených světelnou signalizací. Zároveň na těchto přejezdech umírá nejvíce lidí.

Tam, kde jsou také závory, drtivou většinu mrtvých představují chodci, kteří závory obcházejí či podlézají, případně cyklisté, kteří se břevnu umějí také vyhnout. Z tohoto pohledu se instalace bariéry před přejezdem nejeví jako efektivní, protože pokud se někdo rozhodne riskovat svůj život vědomě tím, že ignoruje spadlou závoru, kterou nutně musí vidět (na rozdíl od blikajících světel, jež lze občas ve slunci přehlédnout), poradí si také se silniční bariérou.

Ta zabrání „pouze“ vjetí automobilu na přejezd.

Drážní inspekce proto instalaci bariéry chápe

jen jako doplněk, který by se měl používat pouze na přejezdech se závorami, které jsou dlouhodobě ignorovány řidiči automobilů,“ říká k silničním bariérám generální inspektor Drážní inspekce ČR Roman Šigut.

S tím plně souhlasí i generální ředitel AŽD Praha Zdeněk Chrdle. „Když už se nemůže přejezd úplně zrušit a jeho plné vybavení, tzn. světelná signalizace se závorami, nepomáhá, je asi taková mechanická překážka poslední nadějí, jak pirátům silnic zamezit v jízdě na koleje, po kterých se blíží vlak. Druhou možností, jak využít bariéry, je jejich instalace u přejezdů, přes které by vlaky jezdily rychlostí 200 km/h. V tomto případě totiž musíme stoprocentně zajistit, že na přejezd za žádných okolností nevjede auto.“ Zda výklopné silniční bariéry budou v České republice opravdu instalovány, záleží pouze

na komisi Ministerstva dopravy ČR. Padají sice další návrhy, jak zamezit vjezdu řidičů na přejezdy, které jsou ve výstraze, faktem ale je, že žádný z nich není tak účinný jako zmiňované výklopné bariéry.

3&1035­3 "Â% 13")" r ] ]

VELETRHY VIZE

Tlačítko

= úspora pohonných hmot, minimální zpoždění, spokojení cestující TEXT: JIŘÍ DLABAJA | FOTO: PETR DOBIÁŠOVSKÝ | VIZUALIZACE: PETR DOBIÁŠOVSKÝ

Společnost AŽD Praha navrhla Správě železniční dopravní cesty Systémy pro zastavení vlaku v zastávkách NA ZNAMENÍ.

Vlak by zastavil pouze v tom případě, že by cestující na zastávce stlačil ovládací tlačítko. V opačném případě by strojvedoucí projeli povolenou rychlostí, čímž by se značně šetřily pohonné hmoty nutné k rozjezdu a eliminovalo by se zpoždění.

| 42 | 3&1035­3 "Â% 13")" r ZÁŘÍ 2012

VIZE VELETRHY

Signalizace před zaståvkou AŽD Praha přiťla se dvěma nåvrhy. První, levnějťí, se jmenuje Signalizace před zaståvkou.

V zastĂĄvce by byla instalovĂĄna dvÄ› tlaÄ?Ă­tka pro kaĹždĂ˝ smÄ›r jĂ­zdy vlaku s patĹ™iÄ?nĂ˝mi pokyny. PĹ™ed zastĂĄvkou, v zĂĄbrzdnĂŠ vzdĂĄlenosti, a v mĂ­stÄ› zastavenĂ­ vlaku by pak byly nainstalovĂĄny svÄ›telnĂŠ informaÄ?nĂ­ tabule s bĂ­lĂ˝m nĂĄpisem VOLNO a ŞlutĂ˝m ZASTAV. V zĂĄkladnĂ­m stavu bude svĂ­tit nĂĄpis VOLNO, tedy pokyn pro strojvedoucĂ­ho, Ĺže nikdo v za-

stĂĄvce neŞådĂĄ o zastavenĂ­ vlaku a mĹŻĹže pokraÄ?ovat v jĂ­zdÄ› beze zmÄ›ny rychlosti. PĹ™i poĹžadavku na zastavenĂ­ vlaku cestujĂ­cĂ­ stlaÄ?Ă­ přísluĹĄnĂŠ tlaÄ?Ă­tko, na nÄ›m se rozsvĂ­tĂ­ STOP a na svÄ›telnĂŠ informaÄ?nĂ­ tabuli se objevĂ­ ĹžlutĂ˝ nĂĄpis ZASTAV. Po projetĂ­ vlaku pĹ™es indukÄ?nĂ­ smyÄ?ku se systĂŠm sĂĄm uvede do zĂĄkladnĂ­ho stavu.

BezdrĂĄtovĂ˝ systĂŠm DruhĂ˝ systĂŠm, kterĂ˝ navrhuje spoleÄ?nost AĹ˝D Praha, je nĂĄkladnÄ›jĹĄĂ­, ale strojvedoucĂ­ by dĂ­ky bezdrĂĄtovĂŠmu pĹ™enosu v dostateÄ?nĂŠ dobÄ› pĹ™ed zastĂĄvkou vÄ›dÄ›li o pĹ™istupujĂ­cĂ­ch cestujĂ­cĂ­ch. StejnÄ› jako v prvnĂ­m nĂĄvrhu by v kaĹždĂŠ zastĂĄvce bylo instalovĂĄno tlaÄ?Ă­tko, v tomto případÄ› by ale bylo napojeno na rĂĄ-

EJPWĂ? TZUĂŠN 7)' 6)' 5FO CZ PQBLPWBOÇ? WZTĂŽlal poĹžadavek na zastavenĂ­ do tĂŠ chvĂ­le, neĹž by jej mobilnĂ­ Ä?ĂĄst ve vlaku pĹ™ijala. Po pĹ™ijetĂ­ poĹžadavku by mobilnĂ­ Ä?ĂĄst systĂŠmu vyslala stacionĂĄrnĂ­ Ä?ĂĄsti potvrzenĂ­, coĹž by bylo cestujĂ­cĂ­mu na zastĂĄvce akusticky a opticky signalizovĂĄno a souÄ?asnÄ› by se strojvedoucĂ­mu v dostateÄ?nĂŠ Ä?asovĂŠ rezervÄ› na displej mobilnĂ­ Ä?ĂĄsti zobrazil poĹžadavek na zastavenĂ­.

Pokud se ptĂĄte na cenu takovĂŠho zařízenĂ­, nebude vysokĂĄ. V nĂĄvrhu se hovoří o řådech desetitisĂ­cĹŻ korun, coĹž se vrĂĄtĂ­ nejenom v uĹĄetĹ™enĂ˝ch pohonnĂ˝ch hmotĂĄch a eliminacĂ­ zpoĹždÄ›nĂ­, ale pĹ™edevĹĄĂ­m ve spokojenosti cestujĂ­cĂ­ch, kteří za zhorĹĄenĂŠ viditelnosti a hlavnÄ› v noci mĂĄvajĂ­ na vlaky s nervĂłznĂ­m oÄ?ekĂĄvĂĄnĂ­m, zda jim bude zastaveno.

3&1035­3 "Â% 13")" r ] ]

VELETRHY

Tehnika BÄ›lehrad 2012 TEXT: ILONA HREÄŒKOVĂ | FOTO: Ä˝UBICA JĂ GLOVĂ

StĂĄlĂ­ Ä?tenĂĄĹ™i naĹĄeho Ä?tvrtletnĂ­ku vÄ›dĂ­, Ĺže mezinĂĄrodnĂ­ strojĂ­renskĂ˝ veletrh TEHNIKA BÄ›lehrad, ze kterĂŠho vĂĄm kaĹždoroÄ?nÄ› pĹ™inĂĄĹĄĂ­me informace slovem i obrazem, je nejstarĹĄĂ­ a nejvĂ˝znamnÄ›jĹĄĂ­ veletrh v oboru techniky, strojĂ­renstvĂ­ a materiĂĄlĹŻ na územĂ­ Srbska a takĂŠ nejvÄ›tĹĄĂ­ ekonomickou a technologickou udĂĄlostĂ­ v Srbsku a jihovĂ˝chodnĂ­ EvropÄ› s hlubokĂ˝m vlivem na budoucĂ­ vĂ˝voj prĹŻmyslu v tomto regionu.

Ve dnech 14.–18. kvÄ›tna 2012 se v BÄ›lehradÄ› konal jeho 56. roÄ?nĂ­k a i letos byla pod zĂĄĹĄtitou Ministerstva prĹŻmyslu a obchodu ÄŒR zajiĹĄtÄ›na Ä?eskĂĄ oficiĂĄlnĂ­ ĂşÄ?ast, kterĂĄ je pořådĂĄna praviEFMOÇ? PEĚžSPLV 4WĂŠ [BTUPVQFOĂŽ [EF NÇ?MZ vystavovatelskĂŠ firmy z Belgie, Bosny a Hercegoviny, Bulharska, ÄŒĂ­ny, ÄŒernĂŠ Hory, ÄŒeskĂŠ republiky, Francie, Chorvatska, Irska, ItĂĄlie, Japonska, Korey, MaÄ?arska, Makedonie, Nizozemska, NÄ›mecka, Polska, RuskĂŠ federace, Rakouska, Rumunska, Slovenska, Slovinska, Srbska, Ĺ panÄ›lska, Ĺ vĂ˝carska, Ĺ vĂŠdska, Turecka a VelkĂŠ BritĂĄnie.

Produkce Ä?eskĂ˝ch firem, kterĂ˝ch se letos na veletrhu prezentovalo 18, byla zaměřena

| 44 | 3&1035­3 "Ă‚% 13")" r ZĂ Ĺ˜Ă? 2012

na tyto obory a Ä?innosti: komunikaÄ?nĂ­ technologie, rekonstrukce a modernizace dopravnĂ­ infrastruktury, lokomotivy, stroje pro stavebnictvĂ­, kovovĂ˝roba, chemickĂŠ a plastovĂŠ vĂ˝robky, tlakovĂĄ kanalizace atd.

V rĂĄmci Ä?eskĂŠ oficiĂĄlnĂ­ ĂşÄ?asti se po slavnostnĂ­m zahĂĄjenĂ­ veletrhu uskuteÄ?nil seminĂĄĹ™, jehoĹž klĂ­Ä?ovou Ä?ĂĄstĂ­ byly prezentace Ä?eskĂ˝ch vystavovatelĹŻ. ÄŒtyĹ™icet ĂşÄ?astnĂ­kĹŻ seminĂĄĹ™e vÄ?etnÄ› zĂĄstupcĹŻ srbskĂ˝ch mĂŠdiĂ­ sledovalo vystoupenĂ­ Ĺ™editelky oficiĂĄlnĂ­ ĂşÄ?asti (Ministerstvo prĹŻmyslu a obchodu – MPO), vedoucĂ­ho oddÄ›lenĂ­ jihovĂ˝chodnĂ­ Evropy MPO, vedoucĂ­ho ekonomickĂŠho Ăşseku ZastupitelskĂŠho úřadu v BÄ›lehradÄ›, vedoucĂ­ho zahraniÄ?nĂ­ kancelĂĄĹ™e

Czech Trade BÄ›lehrad a generĂĄlnĂ­ Ĺ™editelky Asociace podnikĹŻ Ä?eskĂŠho ĹželezniÄ?nĂ­ho prĹŻmyslu (ACRI byla partnerskĂ˝m oborovĂ˝m svazem veletrhu).

Jako kaĹždoroÄ?nÄ› se v rĂĄmci tohoto veletrhu techniky, letos jiĹž po jedenĂĄctĂŠ, konal koktejl na pĹŻdÄ› VelvyslanectvĂ­ ÄŒeskĂŠ republiky v BÄ›lehradÄ›. VÄ›hlas tĂŠto akce jiĹž dĂĄvno pĹ™ekroÄ?il hranice Republiky SrbskĂŠ, a proto nebylo divu, Ĺže se na koktejlu seĹĄlo vĂ­ce neĹž 100 obchodnĂ­ch partnerĹŻ, přåtel a kolegĹŻ AĹ˝D Praha z rĹŻznĂ˝ch oblastĂ­ a rĹŻznĂ˝ch stĂĄtĹŻ. Mezi nejvĂ˝znamnÄ›jĹĄĂ­ ĂşÄ?astnĂ­ky tohoto setkĂĄnĂ­ bezesporu patĹ™ili Milan Maksimović a Predrag NeĹĄković z vedenĂ­ Ĺ˝eleznic Srbska, Ratko Stijepović

VELETRHY

ze Ĺ˝eleznic ÄŒernĂŠ hory (Ĺ˝CG) a v neposlednĂ­ Ĺ™adÄ› Dragan Savanović, generĂĄlnĂ­ Ĺ™editel Ĺ˝eleznic Republiky SrbskĂŠ v BosnÄ› a HercegovinÄ›. VĹĄichni tito pĹ™edstavitelĂŠ ve svĂ˝ch projevech zmĂ­nili Ăşspěťnou spoluprĂĄci s AĹ˝D Praha, vĂ˝znam naĹĄĂ­ firmy pĹ™i rekonstrukcĂ­ch zabezpeÄ?ovacĂ­ch zařízenĂ­ na zdejĹĄĂ­ch tratĂ­ch a moĹžnou dalĹĄĂ­ spoluprĂĄci pĹ™i modernizaci Ĺželeznic a tratĂ­ jihovĂ˝chodnĂ­ Evropy. ĂšvodnĂ­ slovo k zahĂĄjenĂ­ tĂŠto akce patĹ™ilo panĂ­ velvyslankyni HanÄ› HubĂĄÄ?kovĂŠ, kterĂĄ ve svĂŠm projevu ocenila naĹĄi aktivnĂ­ zahraniÄ?nĂ­ obchodnĂ­ politiku, vyzdvihla pozitivnĂ­ přístup AĹ˝D Praha k srbskĂŠmu trhu a oznaÄ?ila jej za velmi perspektivnĂ­. GenerĂĄlnĂ­ Ĺ™editel naĹĄĂ­ spoleÄ?nosti ZdenÄ›k Chrdle podÄ›koval přítomnĂ˝m za úÄ?ast a za pĹ™ednesenĂŠ

projevy a seznĂĄmil je mj. s pokraÄ?ujĂ­cĂ­mi aktivitami na teritoriu BalkĂĄnu. ZmĂ­nil takĂŠ vzrĹŻstajĂ­cĂ­ zĂĄjem, kterĂ˝ je zde o dalĹĄĂ­ zakĂĄzky.

Expozice ÄŒR byla umĂ­stÄ›na takĂŠ jiĹž tradiÄ?nÄ› v hale Ä?. 3. NĂĄĹĄ stĂĄnek Ä?. 3005, kde jsme se prezentovali spoleÄ?nÄ› s dceĹ™inou spoleÄ?nostĂ­ DCom, nabĂ­dl nĂĄvĹĄtÄ›vnĂ­kĹŻm demoverzi jednotnĂŠho obsluĹžnĂŠho pracoviĹĄtÄ› (JOP) Niť– Dimitrovgrad a dal prostor zejmĂŠna prezentaci odboru silniÄ?nĂ­ telematiky. NĂĄvĹĄtÄ›vnĂ­ci tak mÄ›li moĹžnost blĂ­Ĺže se seznĂĄmit s produkty STM – mikroprocesorovĂ˝mi Ĺ™adiÄ?i MR11 a MR22 a s laserovĂ˝m detektorem a infraÄ?ervenĂ˝m reflektorem – souÄ?ĂĄstmi systĂŠmu měřenĂ­ Ă™TFLPWĂŠ SZDIMPTUJ .63 1SFNJĂŠSV [EF NÇ?MB EDAPTIVA, mÄ›stskĂĄ dopravnĂ­ řídicĂ­ ĂşstĹ™edna.

ProbÄ›hla takĂŠ separĂĄtnĂ­ jednĂĄnĂ­ s pĹ™edstaviteli Ĺ˝eleznic Republiky SrbskĂŠ Bosny a Hercegoviny a podle nĂĄslednĂŠho vyjĂĄdĹ™enĂ­ Ĺ™editele tÄ›chto Ĺželeznic doĹĄlo k posunu pĹ™i projednĂĄnĂ­ moĹžnĂŠ ĂşÄ?asti AĹ˝D Praha na modernizaci ĹželezniÄ?nĂ­ch tratĂ­.

CelkovÄ› se dĂĄ ĂşÄ?ast Ä?eskĂ˝ch vystavovatelĹŻ oznaÄ?it jako ĂşspěťnĂĄ. Firmy byly spokojeny jak s prĹŻbÄ›hem veletrhu, tak s nĂĄvĹĄtÄ›vnostĂ­. VÄ›tĹĄinÄ› vystavovatelĹŻ se podaĹ™ilo zcela nebo Ä?ĂĄsteÄ?nÄ› splnit stanovenĂŠ cĂ­le a navĂĄzat novĂŠ obchodnĂ­ kontakty s mĂ­stnĂ­mi firmami. NÄ›kterĂŠ firmy vyuĹžily ĂşÄ?asti na veletrhu takĂŠ k vyhledĂĄvĂĄnĂ­ svĂ˝ch novĂ˝ch obchodnĂ­ch zĂĄstupcĹŻ, kteří by jim v příťtĂ­ch letech napomĂĄhali pĹ™i prosazovĂĄnĂ­ se na mĂ­stnĂ­m trhu.

3&1035­3 "Â% 13")" r ] ]

VE V VELETRHY E LE LET TR R HY H

Czech Raildays 2012, stejné a přece jiné…

TEXT: ILONA HREČKOVÁ | FOTO: JIŘÍ DLABAJA

Každoročně v tomto čísle Reportéra přinášíme zprávu o mezinárodním veletrhu drážní techniky, výrobků a služeb pro potřeby železniční a městské kolejové dopravy, pro zasvěcené známém jako Czech Raildays.

Veletrh se koná pod záštitou ministra dopravy ČR a primátora Statutárního města Ostrava v areálu nákladového nádraží železniční stanice Ostrava hl. n. Komplexní nomenklaturu veletrhu nejlépe a nejstručněji shrnuje záhlaví veletržních novin: Od prvního šroubku k modernímu kolejovému vozidlu, od pražce ke kvalitní trati.

A tak si zde návštěvníci mohou prohlédnout vystavovaná železniční kolejová vozidla i vozidla pro městskou kolejovou dopravu včetně jejich příslušenství, ale také prostředky pro stavbu, provoz a údržbu železniční a tramvajové dopravní cesty a pro provoz kolejových

| 46 | REPORTÉR AŽ% 13")" r ZÁŘÍ 2012

vozidel. Také se mohou seznámit s manipulační technikou a s novými informačními technologiemi a službami pro drážní dopravu.

Součástí oficiálních prezentací bývají konference a seminář, jejichž nosná témata jsou již tradičně úzce vázána na zaměření veletrhu a na problematiku zejména veřejné kolejové dopravy.

Počasí v průběhu zmíněného veletrhu bývá v posledních letech stabilní, tedy teplé a slunečné (pro vystavovatele v neklimatizovaných halách a stanech téměř vražedné), takže skutečnost, že si někteří místní obyvatelé plánují podle termínu konání veletrhu dovolenou,

není vtipem, nýbrž faktem. Tolik obecné údaje.

Již potřinácté se v Ostravě sešli všichni, které svět kolejové dopravy oslovuje profesně anebo jako záliba. Letošní ročník Czech Raildays představil to nejmodernější z produkce především (ale nejen) českých výrobců. Většina návštěvníků s výjimkou odborníků jdoucích vysloveně za svým cílem logicky vidí především vozidla na kolejích a tedy finální výrobce, pro mnoho příchozích zůstávají zcela neprávem a jakoby v pozadí dodavatelé komponentů či firmy zabývající se infrastrukturou apod. A tak, jako doklad předchozí věty, zde měly premiéru lokomotivy řad 744 a 753.8

VELETRHY

z produkce CZ LOKO, stejnosměrná třídílná jednopodlažní jednotka 440 005 (RegioPanter) v expozici Škoda Transportation nebo motorová jednotka řady 861 ŽOS Vrútky. Dále se zde prezentovaly ČD, a.s. a jejich dceřiné společnosti a mnoho dalších firem. Pro všechny zúčastněné se organizátoři snaží veletrh každým rokem v rámci možností obohatit či zdokonalit. Letošní novinkou byl stan (suplující výstavní halu) od nového dodavatele.

Z důvodu nevyjasněné budoucnosti veletrhu byly tento rok práce v areálu až na výjimky pozastaveny, ale zdá se, že tradice navzdory spekulacím přetrvá a organizátoři se budou snažit posouvat se postupnými krůčky dopředu. Proto dal manažer veletrhu pokyn k vypracování projektu další fáze rekonstrukce elektrorozvodů v halách. Hlavním cílem příštího 14. ročníku bude použití malých klimatizačních jednotek v hale A1 a posílení wi-fi pro možnost připojení vystavovatelů v celém areálu bez omezení.

Doprovodné odborné akce, seminář Trendy v oblasti infrastruktury a kolejových vozidel 2012 a dvoudenní konference Aplikace cílů #ÎMÊ LOJIZ &6 W̾EPQSBWǏ W̾QPENÎOLÃDI NJFTLÊ železnice, byly pečlivě připravovány (při sestavování programu v úzké spolupráci s Ministerstvem dopravy ČR), bohužel se ale až na výjimky nesetkaly s velkou účastí těch, které by měly zajímat především, tedy zástupců krajů.

To je škoda vzhledem k obsahu zejména kon-

ference, která každoročně řeší především otázky samotné koncepce a konkurenceschopnosti železnice.

AŽD Praha si za dobu svého působení na ostravském výstavišti našla mezi vystavovateli své místo, takže, stejně jako doposud, i letos vzbudila zájem návštěvníků o exponáty a o informace týkající se naší produkce.

Kromě oblíbeného LED výstražníku, umístěného na rampě u vchodu do haly A1 v blízkosti našeho stánku č. 24, jsme představili také vlakový zabezpečovač LS07, demoverzi zahraničního JOP a prezentaci nové funkcionality elektronického stavědla VNPN (Výstraha při nedovoleném projetí návěstidla). Čtenářům, kteří dosud nejsou blíže seznámeni s VNPN, přinášíme jeho stručný popis.

Nový bezpečnostní systém VNPN dokáže nejen identifikovat a zastavit vlak, který projede návěst zakazující jízdu, navíc dokáže zastavit i všechny okolní vlaky, jejichž bezpečnost by mohla být touto mimořádnou událostí ohrožena. Systém se skládá z obvodů umístěných u návěstidla, díky nimž je identifikováno každé projíždějící vozidlo. Zjistí-li systém, že vlak minul návěstidlo neoprávněně, ozve se dispečerovi varovná siréna a posléze je na vlakovou soupravu vyslán povel k zastavení. Totéž se týká i všech ohrožených vlaků na trase.

Současně si návštěvníci veletrhu mohli prohlédnout produkty vystavované dceřinými společnostmi DCom, Radom a Signal Mont,

Ročník

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2010

2011

2012

Návštěvnost

3785

4180

4733

5482

5513

5228

6346

5682

6685

6307

6526

6338

Z toho odborná veřejnost

85 %

75 %

75 %

70 %

70 %

75 %

75 %

72 %

80 %

75 %

75 %

70 %

80 %

3217

3135

3714

3313

3837

4135

4715

5000

4750

4600

5100

56

101

105

116

123

135

144

146

156

167

178

Prezentované firmy

Třináctiletý vývoj Czech Raildays charakterizují statistické údaje – vzrůstající počet vystavovatelských firem i zvyšující se procento návštěvnosti z řad odborné veřejnosti 3&1035­3 "Â% 13")" r ] ]

VELETRHY

kterĂŠ k naĹĄĂ­ expozici jiĹž lĂŠta neodmyslitelnÄ› patří a ani letoĹĄnĂ­ rok z tohoto pohledu nebyl vĂ˝jimkou. Pro ty z vĂĄs, kteří se o exponĂĄty zajĂ­majĂ­ a nemohli se veletrhu osobnÄ› zĂşÄ?astnit, doplĹˆujeme jejich vĂ˝Ä?et o profesionĂĄlnĂ­ klasickĂŠ analogovĂŠ radiostanice a digitĂĄlnĂ­ ruÄ?nĂ­ a vozidlovĂŠ radiostanice Hytera a novinku DMR radiostanice X1e, tzv. bondovku, z pro-

| 48 | 3&1035­3 "Ă‚% 13")" r ZĂ Ĺ˜Ă? 2012

dukce spoleÄ?nosti DCom. Radiostanice Hytera prĂĄvÄ› v dobÄ› konĂĄnĂ­ Czech Raildays zabezpeÄ?ovaly provoz i na fotbalovĂŠm ĹĄampionĂĄtu &630 WĚž1PMTLV DCom dĂĄle prezentoval integrovanĂ˝ dispeÄ?erskĂ˝ systĂŠm RV3, letos s novinkami – RV3 adaptĂŠrem DTMF a RV3 adaptĂŠrem TRS. Oba adaptĂŠry umoĹžnily napĹ™. pĹ™estÄ›hovĂĄnĂ­ dispe-

Ä?erĹŻ z Ostravy a Brna do CDP v PĹ™erovÄ›. NezanedbatelnĂ˝ je jejich ekonomickĂ˝ přínos, protoĹže se zĂĄroveĹˆ s centralizacĂ­ do CDP nemusela mÄ›nit telekomunikaÄ?nĂ­ infrastruktura na 14 mĂ­stnĂ­ch tratĂ­ch na MoravÄ›. AdaptĂŠry umĂ­ pĹ™evĂŠst hovorovĂ˝ provoz vedenĂ˝ na stĂĄvajĂ­cĂ­ch starĹĄĂ­ch technologiĂ­ch rĹŻznĂ˝ch vĂ˝robcĹŻ mezi lokĂĄlnĂ­ obsluhou nebo strojvedoucĂ­m

VELETRHY

na straně jedné a dispečerem na straně druhé prakticky kamkoli po ČR. Radom měl svoji expozici sestavenu z CAB rádií MTR 10 a FXM 25 a analogového rádia FAM 10. CAB rádia jsou digitální, určená pro hlasovou komunikaci z kolejových vozidel.

Rozšířením o datovou kartu umožňují přenos dat v síti GSM-P a obě jsou volně propojitelná s analogovým rádiem traťového a místního rádiového systému FAM 10. Rádio MTR 10 má navíc možnost datového propojení se systémem ETCS (přenos čísla vlaku). FAM 10 umožňuje přenos informací, generální volby a nouzového volání a také dálkové zastavení vlaku.

Ve vitrínách Signal Montu mohli návštěvníci vidět měniče kmitočtů pro napájení staničních i traťových kolejových obvodů, vyrá-

běné v několika výkonových řadách, měniče pro napájení přestavníků, bezkontaktní zdroj kmitavých signálů, indikátor kolejových proudů, hlídače napětí baterie a další dohlížecí a kontrolní obvody. Sortiment doplnily jedno či dvouvrstvé plošné spoje s prokovenými otvory. Nechyběl ani nový výrobek – napájecí skříň, zajišťující kompletní napájení zabezpečovacího zařízení. Zámečnická výroba Signal Montu představila inovaci používaných známých ocelových skříní a truhlářská výroba se, alespoň v reklamním šotu, prezentovala vybavením dopravních kanceláří a dispečerských pracovišť.

13. ročník Czech Raildays skončil a jak už bylo zmíněno, věřme, že můžeme začít s přípravou na ten následující s pořadovým čís-

lem 14, jehož termín je již daný, tj. 18. až 20. června 2013 (informace důležitá zejména pro místní, kteří plánují dovolenou s dlouhodobým předstihem).

S jistotou se však budeme těšit na tým organizačních pracovníků pod vedením manažera veletrhu Ing. Stanislava Zapletala, záruku profesionality a toho, že se v Ostravě cítíme dobře a rádi se tam každoročně vracíme. A pokud vyjde příslib organizátorů a bude zajištěna klimatizace a připojení wi-fi, pak v názvu příštího článku o Czech Raildays nebude chybět slovo „ideální“. Současně snad také můžeme věřit, že absolvovaná pracovní jednání přinesou v konečné fázi efekt jak nám, vystavovatelským firmám, tak potenciálním uživatelům našich výrobků.

3&1035­3 "Â% 13")" r ] ]

TECHNICKÝ ZPR AVODA J

Nežádoucí výstraha na přejezdu

TEXT: ING. PAVEL ČERMÁK | FOTO: PETR DOBIÁŠOVSKÝ

A. Projevy a následky nežádoucí výstrahy

C. Nástroje k ukončení nežádoucí výstrahy a jejich účinnost

Fronty aut před přejezdem, doprava řízena pracovníky dráhy a policisty, titulky v tisku. Nebo ještě hůře: „Jeď, prosím tě, určitě jim to zase nefunguje!“ Tak to jsou viditelné i neviditelné projevy nežádoucí výstrahy – výstrahy vyvolané pouze poruchou tak, jak ji definuje norma ČSN 34 2650 ed. 2. Nežádoucí výstraha s sebou přináší nedůvěru ve správnou činnost přejezdových zabezpečovacích zařízení a demoralizuje uživatele pozemní komunikace. Je v rozporu s výstrahou „žádoucí“, to znamená výstrahou potřebnou pro vyklizení přejezdu před příjezdem drážního vozidla.

Přitom spuštění výstrahy, v případě některých poruch přejezdového nebo navazujícího zabezpečovacího zařízení, je nezbytné a vyplývá ze samotné podstaty zabezpečovacího zařízení.

Je však nezbytně nutné poruchou spuštěnou výstrahu odhalit, učinit náležitá opatření pro zajištění bezpečnosti dopravy na přejezdu a nežádoucí výstrahu vypnout. Nově vyvíjená zařízení je třeba koncipovat tak, aby poruchy vyvolávající výstrahu na přejezdu byly minimalizovány.

K ukončení poruchou spuštěné výstrahy PZS kategorie I nebo LI (bez automatického ukončení výstrahy po uplynutí mezní výstražné doby), to znamená k jejímu včasnému vypnutí ze strany obsluhy zabezpečovacího zařízení, se dle ČSN 34 2650 ed. 2 standardně používají následující povely vydávané obsluhou PZS: a) dálkové nouzové otevření (NOT), b) dopravní klid na přejezdu (DKNP), c) nouzové vypnutí z činnosti (NVC).

Poznámka: Povel k místnímu nouzovému otevření není považován za nástroj vhodný k včasnému ukončení nežádoucí výstrahy z důvodu vzdálenosti trvale obsazené dopravny od přejezdu a ve většině případech neexistence pohotovostního dopravního zaměstnance s kvalifikací závoráře, který by dostatečně včas zahájil místní obsluhu přejezdu.

B. Příčiny – zdroje nežádoucí výstrahy Z pohledu konfigurace přejezdového zabezpečovacího zařízení, která je dána umístěním přejezdu a tím i vazbou PZS na ostatní zařízení železniční infrastruktury, je nutné vyvolat výstrahu činností a/nebo poruchou následujících částí přejezdového a navazujícího zabezpečovacího zařízení: a) prostředků pro spolupůsobení vlaku na zabezpečovací zařízení, b) navazujícího zabezpečovacího zařízení, c) řídicí logiky PZS a povelu k místnímu uzavření, d) mechanické výstrahy u PZS se závorami.

| 50 | 3&1035­3 "Â% 13")" r ZÁŘÍ 2012

D. Poruchy prostředků pro spolupůsobení vlaku na zabezpečovací zařízení U většiny provozovaných kolejových obvodů nelze rozeznat stav poruchového obsazení od obsazení drážním vozidlem. Odpovědnost za odhalení nežádoucí výstrahy, zavedení příslušných opatření a za její následné vypnutí tak zůstává na dopravním zaměstnanci, který na základě sledování stavu indikace PZS „Přejezd uzavřen“ postupuje podle ustanovení Předpisu pro obsluhu přejezdových zabezpečovacích zařízení.

Při rekonstrukcích PZS typu VÚD přejezdovým zabezpečovacím zařízením PZZ-EA se základní aplikací ZA974 (PZZ-EAV) se pro detekci nežádoucí výstrahy a její ukončení začalo používat modulu diagnostiky PZS komunikujícího s Dohledovým serverem přejezdu DoSPA. Následně byl tento způsob modifikován a chystá se jeho rozší-

ření i na PZS typu AŽD 71, PZZ-RE a PZZ-RE/AC. Činnost lze popsat takto. Každé spuštění výstrahy, vyjma jejího zapnutí povelem k místnímu uzavření, je měřeno – tzv. 1. část mezní výstražné doby. Protože se nejedná o bezpečnostně relevantní funkci, je měření prováděno na úrovní diagnostiky PZS. Po uplynutí 1. části mezní doby výstrahy je výstraha vyhodnocena jako nežádoucí a informace o ní vyslána na dohledové pracoviště (cestou DoSPA). Po zobrazení zprávy dopravní zaměstnanec, obeznámený s aktuální dopravní situací, rozhodne o vydání povelu k vypnutí výstrahy.

Povel je přenesen spolehlivě (cestou DoSPA). Vykonání, to znamená uplatnění povelu – NVC je bezpečné konstrukce. Přijetí povelu obvody PZS je vyhodnoceno ztrátou pohotovostního stavu přejezdu a zahájením měření kritické doby technickým prostředkem, který zajišťuje nezkrácení měřeného intervalu. Po uplynutí kritické doby dojde k uplatnění povelu – k vypnutí výstrahy.

V souladu s ČSN 34 2650 ed. 2 je opětovné uvedení PZS do činnosti možné až po zásahu udržujícího zaměstnance.

– Výpočet 1. části mezní doby výstrahy a kritické doby tM1 = tgp + tgv +3,6 (2Lp + sp + dv) Vv-1 tK = tgp +1,5 te + 3,6 (LD + dv) Vv-1 kde tM1 – 1. část mezní doby výstrahy, tK – kritická doba, tgp – doba (součet dob) nejdelšího pravidelného plánovaného stání drážního vozidla v přibližovacím úseku přejezdu, tgv – doba (součet dob) nejdelšího pravidelného plánovaného stání drážního vozidla ve vzdalovacím úseku přejezdu,

TECHNICKÝ ZPR AVODA J

te – celková doba plánovaného stání drážního vozidla mezi dopravnou a obvodem přejezdu, Lp – délka přibližovacího úseku, LD – vzdálenost mezi středem přejezdu a nejvzdálenějším místem v dopravně, kde již strojvedoucí nemůže přijmout informaci o stavu přejezdu, to znamená poloha od přejezdu nejvzdálenějšího odjezdového nebo cestového návěstidla pro povolení jízdy směrem k přejezdu, dv – délka nejdelší soupravy drážních vozidel, Vv-1 – 20 km h -1.

U nových typů kolejových obvodů, například u nově vyvíjeného elektronického ventilového kolejového obvodu EVKO, nebo u počítačů náprav, které jsou schopny rozlišit provozní a poruchové obsazení, je možné hlásit nežádoucí výstrahu ihned po jejím vzniku a nepodmiňovat hlášení uplynutím 1. části mezní výstražné doby.

stáním vlaku, je možné doplnit zařízením, které umožní automatické vypnutí nežádoucí výstrahy po uplynutí kritické doby, měřené od okamžiku vzniku poruchy stavědla.

Zařízení funguje následovně. Nežádoucí výstraha je vyhodnocena automaticky, po detekci poruchy stavědla a vyhodnocení neaktivity výstupu pro zapnutí výstrahy na přejezdu. Vyhodnocení nežádoucí výstrahy vede ke ztrátě pohotovostního stavu PZS a tím i k rozsvícení zakazující návěsti na návěstidlech kryjících přejezd. Automaticky je zahájeno měření kritické doby technickým prostředkem, který zajišťuje nezkrácení měřeného intervalu. Po uplynutí kritické doby dojde k automatickému vydání povelu k dálkovému otevření přejezdu. Zrušení povelu k dálkovému otevření je možné po provedení opravy SZZ, nebo krátkodobě obsluhou (dálkovým uzavřením přejezdu) zabezpečovacího zařízení z desky nouzových obsluh.

Proces řešení nežádoucí výstrahy je v tomto případě plně automatický, nezávislý na dopravním zaměstnanci a nezávislý na funkčnosti zařízení, jehož porucha nežádoucí výstrahu vyvolala.

E. Poruchy navazujícího zabezpečovacího zařízení Všechna PZS v dopravnách a PZS na trati, jejichž přibližovací úseky do dopraven zasahují, jsou vybavena povelem k dálkovému nouzovému otevření. Povel k dálkovému otevření je vydáván obsluhou zabezpečovacího zařízení z obslužného pracoviště při dodržení podmínek stanovených Předpisem pro obsluhu přejezdových zabezpečovacích zařízení. Pro vydání povelu k nouzovému otevření je však nutná bezchybná funkce hlavního obslužného pracoviště, nebo alespoň záložního (nouzového) obslužného pracoviště – desky nouzových obsluh.

Dispečerské řízení dopravy přináší do problematiky nežádoucí výstrahy nový fenomén – dohled nad činností PZS umístěných v neobsazených dopravnách a v mezistaničních úsecích k neobsazeným dopravnám přilehlých. Při takové poruše SZZ, která vede k zapnutí výstrahy na podřízených PZS, je obsazení záložního obslužného pracoviště dopravním zaměstnancem (rovněž záložním), pokud takový ovšem existuje, problematické a časově náročné. Včasné ukončení poruchou zapnuté výstrahy tak nelze z nouzových pracovišť zajistit.

PZS ve stanici, u nichž je zajištěno, že jsou kryta návěstidly umístěnými maximálně na zábrzdnou vzdálenost od přejezdu, a kde se mezi návěstidly a přejezdem nenachází místo s pravidelným

– Výpočet kritické doby tK = 180 + 3,6 (LZ+ sp/2 + dv) Vv-1 kde 180 – doba, kterou potřebuje železniční vozidlo pro průjezd úsekem vymezeným předvěstí krycího návěstidla přejezdu a krycím návěstidlem, tK – kritická doba, LZ – vzdálenost nejvzdálenějšího návěstidla kryjícího přejezd od osy přejezdu, dv – délka nejdelší soupravy železničních vozidel, sp – šířka přejezdu, Vv-1 – 20 km h-1.

F. Poruchy řídicí logiky PZS U většiny provozovaných PZS, reléových zařízení s gravitačními relé nebo elektronických PZS pracujících na principu 2oo2, je poruchou řídicí logiky vždy vyvolána nežádoucí výstraha. Porucha je rovněž vyhodnocena poruchovým stavem přejezdu. Vypnutí nežádoucí výstrahy je potom možné pouze povelem k nouzovému vypnutí z činnosti. S výhodou lze povel technicky realizo-

Tabulka uvádí účinnost povelů na vypnutí poruchou spuštěné výstrahy Nástroje/Zdroje

Porucha prostředků pro spolupůsobení vlaku na z.z.

Porucha navazujícího zařízení

Porucha řídicí logiky PZS

Porucha mechanické výstrahy

NOT

9

8

8

8

DKNP

9

8

8

8

NVC

9

9

9

8

Poznámka: 9 – účinný 8 – neúčinný

*

* – mimo poruchy povelu k místnímu uzavření PZS

vat bezdrátově – diagnostikou PZS a dohledovým serverem přejezdu DoSPA. U nově vyvíjených elektronických PZS je žádoucí minimalizovat poruchy vedoucí k nežádoucí výstraze již v první etapě životního cyklu volbou vhodné koncepce zařízení. Příkladem může být nově vyvíjené PZS typu PZZ-J, jehož vysoká dostupnost bude dosažena zálohováním. Řídicí jádro PZZ-J pracuje na principu 2oo3, vstupně/výstupní rozhraní Řídicího jádra PZZ-J na principu 2 x 2oo2 a řídicí subsystémy výstražníku LED-J a závory PZA200-J pracují na principu 2oo3.

G. Poruchy mechanické výstrahy PZS se závorami Vypnutí nežádoucí výstrahy způsobené poruchou mechanické výstrahy PZS bez zásahu udržujícího zaměstnance není možné. Nelze ponechat sklápějící se či sklopené závory bez světelné výstrahy. Rovněž je technicky, provozně a ekonomicky neúnosné vybavit stávající pohony závor zařízením, které by nežádoucí výstrahu zcela eliminovalo. Je však nezbytně nutné tuto poruchu indikovat ihned po jejím vzniku obsluhujícímu zaměstnanci.

V rámci vývoje pohonů závor PZA100 a PZA200 byla na základě provozně získaných údajů provedena analýza spolehlivosti pohonů závor AŽD99 a ZPZ – Pintsch Bamag.

Výsledkem analýzy byl mimo jiné požadavek na změnu konstrukce subsystému pro zapevnění břevna závory v horní koncové poloze a subsystému pro snímání polohy břevna závory. Jedná se o subsystémy, jejichž poruchovost má významný vliv na výskyt nežádoucí výstrahy. Z těchto důvodů byly pro funkci zapevnění břevna v horní koncové poloze u pohonů PZA100 i PZA200 použity nové konstrukční prvky s vysokou spolehlivostí – elektricky řazené kotoučové brzdy typu EKP3 s MTBF = 2,5 . 106 hodin. Pro snímání polohy byly u pohonu PZA100 použity spínače typu Schaltbau, jejichž funkce se osvědčila ve snímačích polohy jazyků výměn SPA. Snímání polohy břevna u PZA200 je zajištěno elektronicky jednootáčkovými rotačními snímači s MTBF= 1,5 . 106 hodin.

H. Závěr Nežádoucí výstrahu a zejména z ní vyplývající riziko střetu na přejezdu z důvodu nedůvěry ve funkci přejezdového zabezpečovacího zařízení nelze podceňovat. Dříve v oboru oblíbené rčení „lepší je zavřený přejezd než zavřený projektant“ pozbylo platnost. Zejména při vývoji nových typů zařízení je nutné mít problematiku nežádoucí výstrahy neustále na zřeteli. Při projektování adresných instalací je dále potřebné citlivě řešit dobu trvání výstrahy z pohledu vazby PZS na jiná zařízení železniční infrastruktury, vlečky, nákladiště, zastávky tak, aby na PZS provozně nedocházelo ke zbytečné, nadměrné výstraze.

3&1035­3 "Â% 13")" r ] ]

UDÁLOST

Ing. Ivo Laníček oslavuje 75. narozeniny Curriculum vitae Ing. Ivo Laníčka (24. září 1937, Prostějov) 1960–1963 technik železniční dopravy, inženýr železniční dopravy (SZD Olomouc), výpravčí 1963–1965 inženýr železniční dopravy (služba 14 Správa dráhy v Olomouci) 1965–1971 kontrolor služby 14 1971–1973 zástupce náčelníka služby 14 (N1) 1973–1976 náčelník služby 14 SSD Olomouc 1976–1979 zástupce (N2) ředitele odboru 14 Federálního ministerstva dopravy 1980–1987 ředitel odboru 14 FMD 1987–1992 samostatný rada (Y/2) Komitétu Organizace pro spolupráci železnic (předseda Stálé pracovní skupiny pro VTI, předseda Stálé pracovní skupiny pro dopravní film, sekretář Stálé pracovní skupiny pro dopravní medicínu, sekretář Stálé pracovní skupiny pro dopravní a přepravní právo, úřadující předseda VII. komise OSŽD) 1992–1993 technický pracovník Odboru 14, specialista GŘ ČD 1993 vedoucí střediska koroze Sekce elektrotechniky a energetiky Technické ústředny dopravní cesty 1993–1998 vedoucí oddělení koroze Sekce elektrotechniky a energetiky TÚDC 1998 technický pracovník v oddělení koroze Sekce elektrotechniky a energetiky TÚDC 2005 prezident Mezinárodní technické komise FISAIC pro obor film a video | 52 | 3&1035­3 "Â% 13")" r ZÁŘÍ 2012

UDÁLOST

Josef Kadlec, nestor zabezpečováků v České republice a bývalý kolega Ivo Laníčka Setkali jsme se skoro před 50 lety. Naše první setkání bylo při cestě do Bulharska, kdy mě zaujal tento sportovně vyhlížející muž. Samotný pobyt u moře, kde jsme společně trávili dovolenou, mi napověděl, že naše setkání není poslední. Služební dráha ve stejném oboru způsobila občasnou komunikaci. Bylo to vždy věcné a zajímavé. Vyústilo to až ve služební vztah, což bylo vzpomenuto v minulém čísle Reportéra.

Ivoši, milý příteli, nemohu a nechci uvádět všechny Tvoje, pro společnost velmi prospěšné iniciativy. Jedna, a je to asi Tvoje vášeň, je pátrání po stopách vzniku a vývoji železnic.

Za to, že nás s tím vším seznamuješ, Ti vděčím já i další. Dne 7. listopadu to bude již po patnácté, kdy nás svoláváš na přátelské posezení do Brna. Na tuto akci se všichni těšíme, protože se zde setkáme s realitou v oboru. Jsou sem zváni odborníci z AŽD Praha, provozu, ale i zahraniční hosté. Organizace těchto setkání musí být kyklopská práce. Drahý Ivoši, zejména za tuto iniciativu Ti chci z celého srdce poděkovat. Myslím, že nikoho neurazím, když poděkuji i jménem všech účastníků.

Chci Ti popřát dobré zdraví! A hlavně, pokračuj ve velmi prospěšné práci, která Tě těší. Neváhám použít jedno motto T. G. Masaryka: „Žij, dělej a pracuj, pokud ti minuty plynou.“ Končím s přáním, aby Tě neopustila neutuchající iniciativa a životní optimismus.

Mojmír Krejčiřík, předseda redakční rady časopisu NŽT Již po řadu let je Ivo Laníček, náš přední odborník v oboru železniční zabezpečovací a sdělovací techniky, aktivním členem redakční rady odborného časopisu Nové železniční trendy (dříve Nová železniční technika). Díky jeho hlubokým znalostem a odborné erudici, ale i přátelskému a srdečnému jednání, se stal od svého příchodu do redakční rady jejím platným a oblíbeným členem. Svou prací v redakční radě účinně pomáhá zvyšovat odbornou úroveň časopisu, stejně jako svými publikovanými články.

V těchto dnech se Ivo Laníček dožívá neuvěřitelných 75 let. Kolektiv redakční rady spolu s redakcí a vydavatelem časopisu NŽT přichází při této příležitosti s přáním pevného zdraví a neutuchajícího životního optimismu. Do dalších let života mu rovněž přejeme hodně tvůrčích sil v jeho publicistické činnosti i v záslužné práci při mapování historie naší železniční zabezpečovací a sdělovací techniky.

Těšíme se, že jeho spolupráce s časopisem bude i nadále úspěšně pokračovat.

Zdeněk Chrdle, generální ředitel AŽD Praha Pana Ivo Laníčka znám již z dob, kdy působil ve funkci ředitele odboru Sdělovací a zabezpečovací techniky Federálního ministerstva dopravy. Jeho úžasná pracovitost a technický rozhled byly i pro mne určitým stimulem. Vždy byl pro novou techniku a v oblasti technické strategie odvětví SZT se snažil, aby nová zařízení, byla brzy nasazena do provozu. Důvod byl zcela prostý – věděl, že zařízení se musí provozně ověřit. Pravidelně navštěvoval AŽD, abychom ho informovali, na jakých úkolech technického rozvoje pracujeme. Jeho zájem o novou techniku neutuchá ani po odchodu do penze, kdy pravidelně navštěvuje naše stánky na výstavách a veletrzích a píše o nich v různých železničních periodikách. Svými články přispívá také do našeho firemního magazínu Reportér.

Přeji mu hodně zdraví a stálý zájem o novou techniku.

Jaroslav Grim, generální ředitel VUZ Dovolte mi, vážení čtenáři, připojit své osobní blahopřání jubilantovi. S Ivem Laníčkem se známe již více než 42 let. Po celou tuto dobu jsme se potkávali a spolupracovali v mnoha odborných institucích i pracovních pozicích a naše profesní, služební i osobní vztahy se vzájemně prolínaly. Byly to vždy vztahy nanejvýš korektní, oboustranně respektované a v mnoha ohledech i kamarádské. V každém případě však byly vedeny snahou přispět k celkovému rozvoji a vyšší bezpečnosti železniční dopravy, zejména v rámci služebního odvětví sdělovací a zabezpečovací techniky.

Naše spolupráce začala již v sedmdesátých létech, kdy Ivo působil ve vedoucí funkci v rámci bývalé Střední dráhy v Olomouci a já ve Sdělovací a zabezpečovací laboratoři v Ostravě. O něco později jsme společně pracovali na odboru sdělovací a zabezpečovací techniky tehdejšího FMD v Praze, Ivo ve funkci náměstka, resp. ředitele odboru. Aktivní spolupráce pokračovala i v době, kdy působil v Komitétu OSŽD ve Varšavě. Po ukončení jeho funkčního období jsme se opět setkali na odboru automatizace a elektrotechniky, tentokrát již organizačně začleněném do generálního ředitelství ČD, a později i v nové organizační složce ČD – Technické ústředně dopravní cesty. Vedle těchto pracovních činností se Ivo podílel na řadě dalších odborných aktivit, z nichž bych chtěl především vyzdvihnout jeho významný tvůrčí podíl na vzniku, rozvoji a udržení provozu jedinečné Muzejní expozice sdělovací a zabezpečovací techniky ve Vidnavě a později v Hradci Králové.

Vždy, a je tomu tak doposud, jsem si jubilanta vysoce vážil a oceňoval především jeho nesmírnou pracovitost, odbornost, zodpovědnost i celkovou životní vitalitu a optimismus.

Dovol, milý Ivo, abych Ti k Tvému významnému životnímu jubileu popřál pevné zdraví, štěstí, rodinnou pohodu a také hodně sil ve všech Tvých současných i budoucích aktivitách. Jsem opravdu rád, že se naše životní cesty setkaly, že jsem měl to štěstí s Tebou spolupracovat a prožít s Tebou kus života. Věřím, že tomu tak bude i nadále.

Petr Lapáček, obchodní ředitel SUDOP Praha Nestor všech zabezpečováků v naší zemi prof. Ing. Václav Chudáček ve své knize „Zabezpečovací technika v železniční dopravě“ napsal – cituji: „Z vedoucí úlohy zabezpečovacího vyplývá, že především on musí dostát všem nárokům zabezpečovací služby. Těm může vyhovět jen ten, kdo je mimořádně odborně vzdělán, zná dobře technologii dopravy a má k tomu i charakterové předpoklady, z nichž jsou hlavní láska k lidem, píle, vytrvalost, rozvaha, kázeň, ale také fantazie a odvaha, jakož i záliba k oboru, opřená o víru v účelnost vlastní práce.“ Když si tyto věty přečtu, připomíná mi to celou profesní dráhu Ivo Laníčka. Stejnými zásadami se řídí do dnešních dnů, kdy se dožívá 75 let. Přeji mu k tomuto výročí vše nejlepší.

3&1035­3 "Â% 13")" r ] ]

VELETRHY Z ÁKULISÍ

„Tajná místnost“ TEXT: ING. LUBOMÍR MACHÁČEK | FOTO: PETR DOBIÁŠOVSKÝ

Pod pojmem „tajná místnost“ se ukrývá Polygon SZZ závodu Technika – Výzkumu a vývoje. Polygon obsahuje staniční zabezpečovací zařízení (SZZ) ETB, ESA 11 (s panely PRV a PRR), ESA 33/44 (s panely EIP), ESA 11-BC, ESA 11-SB/CG, ESA 11-LG (s panely EIP). Dále se na polygonu SZZ nachází traťová zabezpečovací zařízení (TZZ) a přejezdová zabezpečovací zařízení (PZZ) pro ověřování vazby na tyto systémy. U SZZ ESA 11 se pro vazbu na reléové systémy používají malorozměrová relé typu NMŠ. Nainstalovaná SZZ jsou v plné konfiguraci (zadávací počítače, technologické počítače, prováděcí počítače, kontaktová rozhraní).

Pouze venkovní prvky (návěstidla, přestavníky, kolejové obvody atd.) jsou nahrazeny maketami věrně je simulujícími. I tak jsou na polygonu zastoupeny některé venkovní prvky, které lze připojit ke všem typům SZZ. Díky položenému zkušebnímu kabelu lze venkovní prvky připojovat do různé vzdálenosti od prováděcí úrovně, a to až do vzdálenosti 16 km.

Na levé straně se nachází TZZ ABE-1-LG a SZZ ESA 11-LG (Litva) s panely EIP. Na pravé straně je umístěno SZZ ESA 11-SB/CG (Srbsko/Černá Hora) a SZZ ESA 11-BC (Bělorusko). Na zadní stěně jsou umístěny žárovky všech světelných návěstidel od všech SZZ. | 54 | 3&1035­3 "Â% 13")" r ZÁŘÍ 2012

Toto je SZZ ESA 11-BC, ve kterém musela být použita ruská relé typu REL. V horní části se nachází panely reléové vazby.

Pohled na skříně technologických počítačů. Z levé strany: SZZ ETB, SZZ ESA 11 a SZZ ESA 11-LG. Na tomto obrázku jsou patrné i vývojové kroky v použitých hardwarových komponentech.

Z ÁKULISÍ VELETRHY

Zde je detailní pohled na stěnu se žárovkami všech světelných návěstidel. Pod touto světelnou stěnou se nachází přepínače sloužící k simulaci přepálené žárovky. Dále je na obrázku vidět pult (maketa) stanice Polygonas pro simulaci vnějších prvků připojených k SZZ ESA 11-LG. Konkrétně jsou na pultu přepínače simulující informace od kolejových obvodů a na pultu vidíme i LED indikující obsazený/volný úsek a stav kódování LVZ (liniového vlakového zabezpečovače).

K věrné simulaci přestavníků slouží makety přestavníků. Tyto makety jsou třífázové a dokáží simulovat různé stavy přestavníku.

Na vysunuté procesorové jednotce panelu EIP CPU167-1 vidíme tři procesory. Dva z nich se starají o bezpečnost (2 ze 2) a třetí o zprostředkování sběru diagnostických dat a komunikaci s diagnostickým systémem.

Dále je na jednotce vidět paměť typu CF (Compact Flash), na kterou je ukládán kompletní archiv zaznamenávající všechny události související s daným panelem EIP.

Simulátor automatické jízdy vlaků (AJV). Slangově se tomuto počítači říká „Veverka“ podle autorky softwaru, který vlaky automaticky simuluje. Simulátor vychází z počítače PNR a je připojen na vstupy informací od kolejových obvodů.

Ruský přestavník SP-6 používaný v Bělorusku a Litvě připojitelný k SZZ ESA 11-BC a SZZ ESA 11-LG. Zařízení připojené k přestavné tyči je brzda, která simuluje chod výhybky v různých podmínkách.

3&1035­3 "Â% 13")" r ] ]

BUDOUCNOST VELETRHY

Vlak, co nikde nestaví TEXT: JIŘÍ DLABAJA | VIZUALIZACE: PETR DOBIÁŠOVSKÝ, PRIESTMANGOODE

V této rubrice jsme vám už jednou ukazovali, jak by se dala v budoucnu zrychlit doprava na železnici.

Jednalo se o nápad designéra Paula Priestmana, ředitele britské design skupiny Priestmangoode, který přišel s revolučním systémem přestupování z tramvaje do tramvaje, z tramvaje do vlaku a z vlaku do vlaku za jízdy.

Paul Priestman si řekl: „Co kdyby vlaky a tramvaje nezastavovaly, jen by tramvaj na nezbytně dlouhou dobu zrychlila a vysokorychlostní vlak by zpomalil, aby lidé mohli přestupovat ze spojů do spojů za jízdy?“ Tento nápad má mnoho otazníků, a tak přinášíme čínský koncept jak nezastavovat a přitom lidi dostat z a do vlaku. A je nutno přiznat, že čínský koncept je mnohem reálnější než ten britský. | 56 | 3&1035­3 "Â% 13")" r ZÁŘÍ 2012

BUDOUCNOST VELETRHY

Britská vize: Vysokorychlostní vlak na nezbytně nutnou dobu mírně zpomalí, tramvaj zrychlí, soupravy se propojí a cestující mohou přestupovat za jízdy Jak by tedy měla čínská verze vlaku, co nikde nestaví, fungovat? Na střeše každého rychlovlaku by bylo umístěno několik modulů, které by se na začátku stanice s vystupujícími cestujícími odpojily a na konci stanice by vlak nabral moduly s cestujícími připravenými k nástupu. Ti by pak podlahovým otvorem v modulu a střešním ve vlaku sestoupili do rychlovlaku, kde by se pohodlně usadili a užívali si komfortu čínských rychlovlaků. Mimochodem, ty jsou mezi místními obyvateli velmi oblíbené pro přepravu na delší vzdálenosti.

Možná si řeknete, stojí to za těch pár ušetřených minut? Čínští autoři konceptu jsou o tom jednoznačně přesvědčeni. Mají totiž spočítáno, že by se v každé stanici ušetřilo zhruba pět minut času. Násobeno třiceti železničními stanicemi mezi Pekingem a městem Kuang-čou, dostáváme se ke zrychlení jízdy o úctyhodné dvě a půl hodiny! Jen pro zajímavost, přesně tak dlouho jedete u nás mezi Prahou a Olomoucí v Ex 151 Jan Perner. A to jsme nezmínili značné úspory energie, která je potřeba pro každý rozjezd rychlovlaku.

Na internetu se o řešeních, která slibují cestování bez zastavování, vedou bouřlivé diskuze

Čínská vize: Vysokorychlostní vlak veze na střeše několik modulů, do nichž se před železniční stanicí přesunou z vlaku cestující. Jakmile vlak projíždí stanicí, moduly se odpojí a zastaví, aby lidé mohli v klidu vystoupit. Naopak moduly s cestujícími, kteří chtějí přistoupit, čekají na konci stanice, kde se připojí k jedoucímu vlaku 3&1035­3 "Â% 13")" r ] ]

TAK VELETRHY ŠEL Č AS

Seriál internetového magazínu VLAKY.NET

Světelná návěstidla ČSD – 11. část: Použití v MHD TEXT: ING. MARKO ENGLER, PHD. | FOTO: PETR BLATNÝ, ING. MARKO ENGLER, PHD.

Blízko k železniční dopravě má také tramvajová doprava v městech. Rozdíl mezi železnicí a tramvajovým provozem je především v lehčích tramvajových vozidlech, která jsou schopna zabrzdit na viditelnou vzdálenost řidiče. Proto je možno tramvaje provozovat v jízdě na dohled bez použití zabezpečovacího zařízení. To je možné na dvoukolejných tratích, kde je pro každou kolej určený směr jízdy a vozidla jedoucí jedním směrem se mohou pouze dojet, nikoliv čelně srazit.

Pokud však byly původní tramvajové tratě jednokolejné, respektive později zůstaly jednokolejné pouze ve stísněných prostorech, anebo tam, kde byla intenzita provozu velmi slabá, bylo potřeba řešit obousměrný provoz. Důvo-

dem byl fakt, že na dlouhé úseky často členité v terénu nebylo vidět protijedoucí vozidla vjíždějící na jednokolejnou trať.

Možností bylo několik. Pokud při velmi slabé intenzitě jezdilo na jednokolejném

Tramvaj ev. č. 908 míří po bývalé místní železnici do Ostravy-Poruby | 58 | 3&1035­3 "Â% 13")" r ZÁŘÍ 2012

úseku jen jedno vozidlo, nebyl problém. Při požadavku provozovat více vozidel na jednokolejné trati už byly potřeba výhybny, ve kterých se protijedoucí vozidla křižovala. Vzhledem ke snaze o pravidelný takt tramvají bylo

TAK Ĺ EL ÄŒ AS VELETRHY

TrpasliÄ?Ă­ nĂĄvÄ›stidlo AĹ˝D 70, KoĹĄice, Ĺ tadiĂłn LokomotĂ­vy dochĂĄzelo ke kĹ™iĹžovĂĄnĂ­. AdministrativnĂ­ opatĹ™enĂ­ zĹŻstalo, Detail nĂĄvÄ›stidla se signĂĄly pro tramvaj, Ostrava, Poruba, zodpovÄ›dnost se ale zvÄ›tĹĄila VĹ™esinskĂĄ u řidiÄ?ĹŻ tramvajĂ­, kteří si museli uvÄ›domit, v kterĂŠm Ä?ase potĹ™eba vhodnÄ› umĂ­stit vĂ˝hybny. Administraa ve kterĂŠ vĂ˝hybnÄ› se kĹ™iĹžuje, respektive nekĹ™itivnÄ› se potom zabezpeÄ?ilo nařízenĂ­ kĹ™iĹžovat Ĺžuje, a je tak moĹžnĂŠ vjet do přísluĹĄnĂŠho Ăşseku. ve vĂ˝hybnÄ›, coĹž bylo zĹ™ejmĂŠ z jĂ­zdnĂ­ho řådu. /BĚžĂ&#x;FMF[OJDJ TF VĂ&#x; PEĚžQPMPWJOZ TUPMFUĂŽ Ç­FĂ˜JM Pokud se vĹĄak intenzita spojĹŻ bÄ›hem dne mÄ›stejnĂ˝ problĂŠm – aby se dva protijedoucĂ­ vlaky nestĹ™etly na jednokolejnĂŠ trati (u Şeleznice se nila (ĹĄpiÄ?ka a sedlo), bylo nutnĂŠ brĂĄt vÄ›tĹĄĂ­ hlĂ­dalo takĂŠ to, aby se nedojely dva vlaky jeohled na kĹ™iĹžovĂĄnĂ­ ve vĂ˝hybnĂĄch. ObyÄ?ejnÄ› se v sedle pouĹžil dvojnĂĄsobnÄ› delĹĄĂ­ interval spojĹŻ doucĂ­ stejnĂ˝m smÄ›rem; tramvaj dokĂĄĹže zaoproti ĹĄpiÄ?ce, a tak v kaĹždĂŠ druhĂŠ vĂ˝hybnÄ› nebrzdit na rozhled). JednoduchĂŠ systĂŠmy, jako

SignĂĄly pro tramvaj

například Şezlo pro konkrÊtní úsek, kterÊ se předåvalo mezi protijedoucími vozidly ve výhybnåch, se od Şeleznice dostalo takÊ k tramvajím.

I tak se hledaly moĹžnosti, jak odstranit moĹžnost selhĂĄnĂ­ lidskĂŠho faktoru pouĹžitĂ­m traĹĽovĂŠho zabezpeÄ?ovacĂ­ho zařízenĂ­ takĂŠ u tramWBKĂŽ /BQÇ­ĂŽLMBE QPÇŠĂƒULFN TUPMFUĂŽ TF uvĂĄdĂ­ pouĹžitĂ­ „relĂŠovĂŠho zabezpeÄ?ovacĂ­ho zařízenĂ­â€œ na řízenĂ­ jĂ­zd tramvajĂ­ na krĂĄtkĂŠm jednokolejnĂŠm Ăşseku (40 m) tramvajovĂŠ trati mezi hotelem Dax a kĹ™iĹžovatkou na ŠancovĂŠ ulici v BratislavÄ› [1]. VĂ­c jsem se o danĂŠm systĂŠmu zatĂ­m nedozvÄ›dÄ›l. Intenzita tramvajĂ­ si vĹĄak vyŞådala postupnĂŠ zdvojkolejnÄ›nĂ­ tĂŠměř celĂŠ jejich sĂ­tÄ› ve vÄ›tĹĄinÄ› mÄ›st v Československu, coĹž znamenalo, Ĺže podobnĂŠ systĂŠmy nebylo potĹ™eba v pozdÄ›jĹĄĂ­m obdobĂ­ pouŞívat.

V omezenĂŠ mĂ­Ĺ™e se Ĺ™eĹĄil pouze provoz na jednokolejnĂ˝ch ĂşsecĂ­ch, případnÄ› kolejovĂ˝ch splĂ­tkĂĄch, kterĂŠ vĹĄak obyÄ?ejnÄ› nebyly dlouhĂŠ (pĹ™ejezd pĹ™es most, prĹŻjezd domem‌) anebo byly doÄ?asnĂŠ (zjednokolejnÄ›nĂ­ bÄ›hem rekonstrukce druhĂŠ koleje‌).

Na takovĂŠ řízenĂ­ se Ä?asto pouĹžila jednoduchĂĄ signalizace pomocĂ­ „semaforĹŻâ€œ pouŞívanĂ˝ch v běŞnĂŠm silniÄ?nĂ­m provozu. PostaÄ?ovala dvÄ› svÄ›tla – Ä?ervenĂŠ a zelenĂŠ, kterĂĄ se pĹ™epĂ­nala pomocĂ­ pĹ™edem nastavenĂŠ relĂŠovĂŠ (pozdÄ›ji 3&1035­3 "Ă‚% 13")" r ] ]

TAK VELETRHY ŠEL Č AS

Čtyřsvětlové návěstidlo AŽD 70 s křížem neplatnosti v Jablonci nad Nisou elektronické) logiky anebo manuálně zaměstnancem. Při přepínání směru svítila jistou dobu na obou návěstidlech červená světla, dokud vozidla neuvolnila celý úsek. Takováto zařízení však nezjišťovala volnost daného úseku, jen zabezpečovala návěstění.

Jinak pro tramvaje platila pravidla silničního provozu včetně silniční světelné signalizace na křižovatkách a přechodech (tj. červená, žlutá a zelená světla), která se ve velkém začala instalovat od konce 60. let minulého století v celém Československu. Postupným zdo-

konalováním křižovatkových řadičů byly pro tramvaje vytvořeny samostatné signály, které na křižovatkách preferují tramvaje před automobily, respektive byly odděleny signály pro silniční vozidla a tramvaje na společných úsecích silnice a tramvajové trati.

Jde o čtyři světla bílé barvy umístěná ve tvaru písmene „T“, přičemž v horní části jsou tři světla a ve spodní pouze jedno ve středu.

Všechna světla jsou umístěna v jednom pouzdře o stejné velikosti jako ostatní světla silničních světelných návěstidel. Kombinací svícení

Světelné návěstidlo AŽD 70 „Z1“ na tramvajové trati do Budišovic v Ostravě | 60 | 3&1035­3 "Â% 13")" r ZÁŘÍ 2012

Budišovice Zátiší se světelným návěstidlem AŽD 70 „V1“, Ostrava jednotlivých bílých světel je možné návěstit sedm návěstí (Stůj!, Jízda přímo, Jízda vlevo, Jízda vpravo, Jízda přímo a vpravo, Jízda přímo a vlevo, Jízda vpravo a vlevo). V posledních letech se místo bílého žárovkového světla používají LED diody.

Výše popsané návěstění se již méně používalo na regulování odjezdů na významnějších tramvajových obratištích, kde bylo více kolejí (například Bratislava Hlavná stanica) anebo ve vozovnách (např. Ostrava). Ojediněle se s těmito návěstidly bylo možné potkat také

Indikování polohy tramvajové výhybky č. 043 na Hlavnej stanici v Bratislave

TAK Ĺ EL ÄŒ AS VELETRHY

NoÄ?nĂ­ atmosfĂŠra na kĹ™iĹžovatce se silniÄ?nĂ­ svÄ›telnou signalizacĂ­ v TrenÄ?Ă­nÄ› mimo kolejovou dopravu – napĹ™. na zastĂĄvce „Hlohovec, Ĺ ulekovo rĂĄzc. Benzinol“, kde tento typ nĂĄvÄ›stidla umoĹžĹˆoval vĂ˝jezd autobusĹŻ ze zastĂĄvky přímÄ›stskĂŠ hromadnĂŠ dopravy do rozlehlĂŠ kĹ™iĹžovatky.

V KoĹĄicĂ­ch se na nÄ›kterĂ˝ch vĂ˝znamnÄ›jĹĄĂ­ch obratiĹĄtĂ­ch (napĹ™. Ĺ˝elezniÄ?nĂĄ stanica anebo Ĺ tadiĂłn LokomotĂ­vy) postavily řídicĂ­ věŞe, ze kterĂ˝ch dispeÄ?eĹ™i pouĹĄtÄ›li pĹ™i mimořådnostech (napĹ™. bÄ›hem konĂĄnĂ­ dĹŻleĹžitĂ˝ch sportovnĂ­ch zĂĄpasĹŻ anebo kulturnĂ­ch akcĂ­) tramvaje jednotlivĂ˝ch linek pomocĂ­ svÄ›telnĂ˝ch nĂĄvÄ›stidel u jednotlivĂ˝ch kolejĂ­. Jako nĂĄvÄ›stidla byla pouĹžita rĹŻznĂĄ silniÄ?nĂ­ signalizaÄ?nĂ­ zařízenĂ­, nĂĄvÄ›stidla AĹ˝D 70 anebo mnou neidentifikovanĂĄ nĂĄvÄ›stidla i se tĹ™emi svÄ›tly (zĹ™ejmÄ› starĹĄĂ­, pĹŻvodnÄ› pouĹžitĂĄ na silniÄ?nĂ­ch kĹ™iĹžovatkĂĄch).

I pĹ™es vyjasnÄ›nĂ­ situace v MHD v Československu v 50. aĹž 70. letech (zĂĄnik vÄ›tĹĄiny tramvajovĂ˝ch systĂŠmĹŻ s úzkĂ˝m rozchodem, zdvoukolejnÄ›nĂ­ zachovanĂ˝ch provozů‌) zĹŻstaly i v 80. letech minulĂŠho stoletĂ­ v provozu jednokolejnĂŠ tramvajovĂŠ tratÄ› například v Liberci (s mezimÄ›stskou tratĂ­ do Jablonce)

anebo v OstravÄ&#x203A; (traĹĽ Poruba VĹ&#x2122;esinskĂĄâ&#x20AC;&#x201C;BudiĹĄovice ZĂĄtiĹĄĂ­, pĹŻvodnÄ&#x203A; ĹželezniÄ?nĂ­ traĹĽ). NeustĂĄle narĹŻstajĂ­cĂ­ intenzita dopravy vyĹžadovala takĂŠ v tÄ&#x203A;chto pĹ&#x2122;Ă­padech Ĺ&#x2122;eĹĄit zabezpeÄ?enĂ­ provozu. Podnik AĹ˝D Praha, dodĂĄvajĂ­cĂ­ zabezpeÄ?ovacĂ­ zaĹ&#x2122;Ă­zenĂ­ pĹ&#x2122;edevĹĄĂ­m pro Ĺželeznici, ale takĂŠ silniÄ?nĂ­ kĹ&#x2122;iĹžovatkovĂŠ systĂŠmy, dodal systĂŠm nĂĄvÄ&#x203A;stÄ&#x203A;nĂ­ spolupracujĂ­cĂ­ s tramvajovĂ˝mi vozidly i na tyto tratÄ&#x203A;. Ĺ lo o pouĹžitĂ­ kontaktĹŻ, svÄ&#x203A;telnĂ˝ch nĂĄvÄ&#x203A;stidel a relĂŠovĂŠ logiky. PrvnĂ­ nĂĄvÄ&#x203A;stnĂ­ zaĹ&#x2122;Ă­zenĂ­ pro â&#x20AC;&#x17E;mÄ&#x203A;stskou traĹĽâ&#x20AC;&#x153; v Liberci si vyrobil DopravnĂ­ podnik svĂŠpomocĂ­. Ĺ lo o pouĹžitĂ­ kontaktĹŻ, svÄ&#x203A;UFMOĂ?DI OĂ&#x192;WÇ?TUJEFM BĚžSFMĂ&#x160;PWĂ&#x160; MPHJLZ < > 1P[EÇ?KJ ho uĹž podnik AĹ˝D Praha zdokonalil a aplikoval takĂŠ na mezimÄ&#x203A;stskou traĹĽ do Jablonce nad Nisou, kde byla pouĹžita Ä?tyĹ&#x2122;svÄ&#x203A;tlovĂĄ nĂĄvÄ&#x203A;stidla AĹ˝D 70 (pĹŻvodnĂ­ nĂĄvÄ&#x203A;stidla byla tĹ&#x2122;Ă­svÄ&#x203A;tlovĂĄ vyrobenĂĄ svĂŠpomocĂ­ ze starĹĄĂ­ kĹ&#x2122;iĹžovatkovĂŠ signalizace). NĂĄvÄ&#x203A;stidla AĹ˝D 70 se v tĂŠ dobÄ&#x203A; uĹž roky pouŞívala na Ä&#x152;SD. PodrobnÄ&#x203A;jĹĄĂ­ opis celĂŠho zaĹ&#x2122;Ă­[FOĂ&#x17D; BĚžOĂ&#x192;WÇ?TUÇ?OĂ&#x17D; OBKEFUF WĚžMJUFSBUVÇ­F < > S modernÄ&#x203A;jĹĄĂ­m systĂŠmem s nĂĄvÄ&#x203A;stidly AĹ˝D 70 (uĹž s plastovĂ˝m ĹĄtĂ­tem) jsem se setkal

WĚžSPDF WĚž0TUSBWÇ? OBĚžĂ&#x2122;TFDĂ&#x17D;DI NF[J Porubou VĹ&#x2122;esinskou a BudiĹĄovicemi ZĂĄtiĹĄĂ­m, coĹž byla pĹŻvodnÄ&#x203A; mĂ­stnĂ­ Ĺželeznice s parnĂ­m provozem.

V prostĹ&#x2122;edĂ­ MHD je moĹžnĂŠ se potkat s dalĹĄĂ­m druhem svÄ&#x203A;telnĂ˝ch nĂĄvÄ&#x203A;stidel. ZejmĂŠna PEĚžLPODF MFU TF [BÇ&#x160;BMP WĚžOÇ?LUFSĂ?DI NÇ?TUFDI hromadnÄ&#x203A; rozĹĄiĹ&#x2122;ovat dĂĄlkovĂŠ ovlĂĄdĂĄnĂ­ tramvajovĂ˝ch rozĹ&#x2122;eznĂ˝ch vĂ˝hybek, kterĂŠ nemÄ&#x203A;lo pĹ&#x2122;edem stanovenou zĂĄkladnĂ­ polohu. PĹŻvodnÄ&#x203A; se tyto vĂ˝hybky nejÄ?astÄ&#x203A;ji ovlĂĄdaly pomocĂ­ kontaktu na trolejovĂŠm vedenĂ­. PĹ&#x2122;i jeho projetĂ­ bylo dĹŻleĹžitĂŠ, zda pĹ&#x2122;edchĂĄzejĂ­cĂ­ tramvaj mÄ&#x203A;la anebo nemÄ&#x203A;la zapnutĂ˝ pĹ&#x2122;Ă­vod proudu (proud prochĂĄzel solenoidem). Podle toho zĹŻstala vĂ˝hybka ve svĂŠ pĹŻvodnĂ­ poloze anebo se pĹ&#x2122;estavila do opaÄ?nĂŠ polohy. PozdÄ&#x203A;ji byly pouŞívĂĄny rĹŻznĂŠ bezkontaktnĂ­ systĂŠmy. U vĂ˝hybek bez pĹ&#x2122;edem stanovenĂŠ zĂĄkladnĂ­ polohy, kterou by mohli Ĺ&#x2122;idiÄ?i zjistit jedinÄ&#x203A; podle polohy jazykĹŻ, bylo potĹ&#x2122;eba instalovat svÄ&#x203A;telnĂĄ nĂĄvÄ&#x203A;stidla ukazujĂ­cĂ­ smÄ&#x203A;r, do kterĂŠho je aktuĂĄlnÄ&#x203A; vĂ˝hybka pĹ&#x2122;estavena. Na tuto indikaci byly uĹž pouĹžity LED diody, kterĂŠ se jiĹž vĂ­c neĹž 10 let rozĹĄiĹ&#x2122;ujĂ­ 3&1035­3 "Ă&#x201A;% 13")" r ] ]

TAK Ĺ EL Ä&#x152; AS

â&#x20AC;&#x17E;SvÄ&#x203A;telnĂ˝ chodecâ&#x20AC;&#x153; v TrnavÄ&#x203A; do systĂŠmĹŻ nĂĄvÄ&#x203A;stÄ&#x203A;nĂ­ i v silniÄ?nĂ­m provozu.

PodobnĂ˝ princip nĂĄvÄ&#x203A;stÄ&#x203A;nĂ­ polohy vĂ˝hybky se PEĚžLPODF MFU SP[Ă&#x2DC;Ă&#x17D;Ç­JM UBLĂ&#x160; EPĚžUSPMFKCVTPWĂ&#x160; dopravy.

SvÄ&#x203A;telnĂĄ nĂĄvÄ&#x203A;stidla se zaÄ?ala pouŞívat od zprovoznÄ&#x203A;nĂ­ prvnĂ­ trasy i v praĹžskĂŠm metru. Byla vĹĄak uĹž souÄ?ĂĄstĂ­ dĹŻmyslnÄ&#x203A;jĹĄĂ­ho zabezpeÄ?ovacĂ­ho zaĹ&#x2122;Ă­zenĂ­ aplikovanĂŠho v celĂŠ sĂ­ti metra (tj. vÄ?etnÄ&#x203A; staniÄ?nĂ­ho, traĹĽovĂŠho, vlakovĂŠho... zabezpeÄ?ovacĂ­ho zaĹ&#x2122;Ă­zenĂ­), protoĹže charakter provozu se vĂ­c pĹ&#x2122;ibliĹžoval ĹželezniÄ?nĂ­mu provozu neĹž provozu tramvajovĂŠmu.

Vzhledem k vĂ˝stavbÄ&#x203A; metra od 70. let uĹž byla pouĹžita nĂĄvÄ&#x203A;stidla AĹ˝D70.

SystĂŠm nĂĄvÄ&#x203A;stÄ&#x203A;nĂ­ pomocĂ­ svÄ&#x203A;telnĂ˝ch nĂĄvÄ&#x203A;stidel byl pouĹžit, jak uĹž bylo zmĂ­nÄ&#x203A;no, takĂŠ pro silniÄ?nĂ­ provoz (klasickĂŠ â&#x20AC;&#x17E;semaforyâ&#x20AC;&#x153; na kĹ&#x2122;iĹžovatkĂĄch a pĹ&#x2122;echodech pro chodce), a tak jej vyuŞívajĂ­ i jinĂĄ drĂĄĹžnĂ­ vozidla â&#x20AC;&#x201C; trolejbusy. PotkĂĄvajĂ­ se s nimi vlastnÄ&#x203A; takĂŠ chodci a cyklistĂŠ.

Z pĹŻvodnÄ&#x203A; plnĂ˝ch kruhovĂ˝ch svÄ&#x203A;tel vznikly takĂŠ rĹŻznÄ&#x203A; svĂ­ticĂ­ znaky, jako jsou ĹĄipky, obrysy chodcĹŻ, kol, Ä?Ă­sel apod., pĹ&#x2122;evĂĄĹžnÄ&#x203A; se zelenĂ˝mi, Ä?ervenĂ˝mi a ŞlutĂ˝mi barvami. SvÄ&#x203A;telnĂĄ nĂĄvÄ&#x203A;s| 62 | 3&1035­3 "Ă&#x201A;% 13")" r ZĂ Ĺ&#x2DC;Ă? 2012

tidla pro silniÄ?nĂ­ provoz se rozĹĄĂ­Ĺ&#x2122;ila takĂŠ jako signalizaÄ?nĂ­ zaĹ&#x2122;Ă­zenĂ­ u vjezdovĂ˝ch zĂĄvor, dĂĄlkovÄ&#x203A; ovlĂĄdanĂ˝ch dveĹ&#x2122;Ă­, bran atd.

Jejich vyuĹžitĂ­ pro systĂŠm nĂĄvÄ&#x203A;stÄ&#x203A;nĂ­ â&#x20AC;&#x201C; optickĂŠho pĹ&#x2122;edĂĄvĂĄnĂ­ informace â&#x20AC;&#x201C; stavu, pokynu anebo pĹ&#x2122;Ă­kazu, je moĹžno hledat takĂŠ napĹ&#x2122;Ă­klad u lanovek. StejnĂĄ signalizaÄ?nĂ­ zaĹ&#x2122;Ă­zenĂ­ pouŞívanĂĄ na kĹ&#x2122;iĹžovatkĂĄch (svÄ&#x203A;telnĂĄ nĂĄvÄ&#x203A;stidla) byla pouĹžita napĹ&#x2122;Ă­klad na pĹŻvodnĂ­ch kabinovĂ˝ch lanovkĂĄch Transporta (TatranskĂĄ -PNOJDBmÂťUBSUm4LBMOBUĂ&#x160; 1MFTP m 3 VĂ&#x;PNCFSPLm.BMJOĂ&#x201D; #SEP m LEF obsluze kabinek signalizovala, Ĺže mohou BOFCP OFTNĂ&#x17D; QVTUJU LBCJOLV OBĚžUSBÇł [FMFOĂ&#x160; Ä?ervenĂŠ svÄ&#x203A;tlo), protoĹže jednotlivĂŠ kabinky ve stanicĂ­ch se od dopravnĂ­ho lana odepĂ­naly a na traĹĽ vysĂ­laly v urÄ?itĂ˝ch intervalech, pĹ&#x2122;iÄ?emĹž posun byl zabezpeÄ?ovĂĄn ruÄ?nÄ&#x203A; zamÄ&#x203A;stnanci.

TĂ­mto poslednĂ­m dĂ­lem seriĂĄlu o svÄ&#x203A;telnĂ˝ch nĂĄvÄ&#x203A;stidlech na Ä&#x152;SD jsme danou oblast historie prakticky zmapovali. SamozĹ&#x2122;ejmÄ&#x203A; se svÄ&#x203A;telnĂĄ nĂĄvÄ&#x203A;stidla pouŞívala a taky pouŞívajĂ­ i na dalĹĄĂ­ch rĹŻznĂ˝ch mĂ­stech, kde jezdily vlaky nebo alespoĹ&#x2C6; stroje jezdĂ­cĂ­ po kolejĂ­ch (Ăşzko-

rozchodnĂŠ drĂĄhy, drĂĄhy v povrchovĂ˝ch dolech atd.), pĹ&#x2122;Ă­padnÄ&#x203A; i jinde.

DÄ&#x203A;kuji redakci Ä?asopisu REPORTĂ&#x2030;R za moĹžnost publikovĂĄnĂ­ tĂŠto neprĂĄvem opomĂ­jenĂŠ historie a vĹĄem Ä?tenĂĄĹ&#x2122;ĹŻm za reakce, doplnÄ&#x203A;nĂ­ a opravy. DalĹĄĂ­ fotografie pak bude moĹžnĂŠ najĂ­t v elektronickĂŠ podobÄ&#x203A; na strĂĄnkĂĄch internetovĂŠho magazĂ­nu VLAKY.NET. Literatura a zdroje: [1] HLĂ VEK, VladimĂ­r. 1985. ZaÄ?iatky a rozvoj elektriďŹ kovanej mestskej hromadnej dopravy v Bratislave v obdobĂ­ rokov 1895â&#x20AC;&#x201C;1918. In SCHWARCZOVĂ , Anna (ed. â&#x20AC;&#x201C; editor). TechnickĂŠ pamiatky Bratislavy. Bratislava: PrĂ­roda, 1985. S. 127â&#x20AC;&#x201C;157 [2] KREBS, TomĂĄĹĄ. Liberec 1984/85. In Zpravodaj KrouĹžku pĹ&#x2122;ĂĄtel mÄ&#x203A;stskĂŠ dopravy Praha, Ä?Ă­slo bloku 669,671, s. 35, 37 [3] ZIKMUND, FrantiĹĄek. Historie signalizace pro jednokolejnĂŠ tramvajovĂŠ tratÄ&#x203A; v Liberci. http:// www.tram.webzdarma.cz/texty/siglib.htm [4] VyhlĂĄĹĄka Ä?. 153/2009 Z.z., ktorou sa vykonĂĄva zĂĄkon o cestnej premĂĄvke a o zmene a doplnenĂ­ niektorĂ˝ch zĂĄkonov

Z ÁBAVA

KŘÍŽOVKA Někteří lidé rádi snášejí bolest jen proto, aby… (Dokončení aforismu najdete v tajence.)

AUTOR: MILOŠ ŠŤASTNÝ

VOJENSKÁ KANTÝNA

CUKRÁŘSKÝ VÝROBEK

ODZNAK (ZASTARALE)

PÁDOVÁ OTÁZKA

LISTNATÝ STROM

OZVĚNA

PÁDOVÁ OTÁZKA 1.DÍL TAJENKY

SPZ PRAHY

ČÁST HLAVY PRINCEZNY SE ZLATOU HVĚZDOU

RAB

PRŠET

OTŮV MODEL

ŘEŠETA

JEDNOTKA AKTIVITY

INFORMAČNÍ SYSTÉM O ODPADU

ZÁTKA U SUDU

KAMERUNSKÁ ŘEKA 2.DÍL TAJENKY

PROTŘEPAT ŠŤÁVU Z OVOCE SOUHRNY VĚTÉVEK SLOVENSKY PLOŠNÁ MÍRA

PRTĚ

PEČIVO

CHATEAUBRIANDOVA POVÍDKA

KARETNÍ HRA RUSKY „SKŘÍŇ“

MEDVÍDKOVITÁ ŠELMA DOTAZ (ZASTARALE)

CHYBA NEPŘÁTELÉ ŠATNÍKŮ

ZKRATKA ŠTÁTNÉHO MAJETKU

DEKAGRAM

KONZERVOVAT KOUŘEM

PASTI

SŮL SODNÁ

OBOHACENÉ ÁRIE

STROMY U SILNICE

KULKAS

ZVUK HADA

EXMISTR V ŠACHU

NEPOLAPIT KRÁTCE SE OZVAT

FOUKAT

PŘEDLOŽKA

ZKRATKA SVĚTOVÉ STRANY

DRUH ÚČESU

ŽENSKÉ JMÉNO

CENA

SKVĚLE (HOVOROVĚ) KORYTO

VZDYCHAT

UTREJCHY

NAPĚTÍ DŘÍVĚJŠÍ CIGARETY ADAMOVA DRUŽKA

ZÁHADY

POZLACOVAČ

SOUČÁSTI MASTÍ

SIBIŘSKÁ ŘEKA

VYJADŘOVATI PŘEKVAPENÍ

PLOŠNÉ MÍRY

DESKA NA HLAVICI SLOUPU

Ceny pro tři vylosované výherce jsou: 1. cena – Větrovka 2. cena – Sportovní láhev 3. cena – Kšiltovka Tajenku zasílejte do 10. 11. 2012 společně se svým jménem a telefonním kontaktem na e-mailovou adresu reporter@azd.cz nebo písemně na adresu: AŽD Praha s.r.o., Reportér, Žirovnická 2/3146, 106 17 Praha 10, heslo: KŘÍŽOVKA

VRCHOLNÝ

POMŮCKA: NDO; ŠKAF

OTISK CHODIDLA

Tajenka křížovky z minulého čísla je doplněním aforismu Lidé jsou obětí vlastní mystifikace. Rozdíl je pouze v tom, … nakolik ji kdo dokáže využít.

Vylosovaní výherci: 1. cena – Batoh: Jaroslav Jágr, Smiřice 2. cena – Dámská šála: Marie Rišková, VZO 3. cena – Zápisník: Pavel Pecka, ZTE 3&1035­3 "Â% 13")" r ] ]

AŽD Praha železniční doprava silniční doprava telekomunikace

Tradiční český dodavatel moderních řídicích a zabezpečovacích systémů pro dopravu

Bezpečně k cíli www.azd.cz