IKEM News

roč ník 4 / únor 20 1 3 / č. 1

NEWS

Zpravodaj pro zaměstnance

Jak může IKEM (ekonomicky) přežít rok 2013?

V roce 2013 lze očekávat reálný pokles příjmů od zdravotních pojišťoven o 5 – 7 %. Úhradová vyhláška je postavena velmi komplikovaně, přičemž kombinuje řadu způsobů úhrad. Pro IKEM jsou největšími položkami: 1. individuálně sjednané položky (ICD, kardiostimulátory, centrové léky) 2. případový paušál – tzv. DRG alfa (jehož obě složky výpočtu – tzv. case mix a zejména tzv. základní sazba – jsou vyhláškou významně redukovány proti minulým letům) 3. DRG beta – zahrnuje zejména transplantace s uplatněním degresivní platby při překročení limitu.

Ambulantní péče snižuje maximální objem na 98% s degresí nad tento limit, a to s předem definovanou srážkou za překročení ambulantní preskripce. Navíc pro každou pojišťovnu je nastaven konkrétní limit, jeho nesplnění je penalizováno srážkou, jeho překročení není proplaceno. Prostá matematická kalkulace po dosazení do komplikovaných úhradových vzorců pak vychází s významnou predikovanou ztrátou příjmů. Tuto ztrátu jsme však ze zákona povinni uhradit z rezerv, které byly v minulosti vytvořeny. Můžeme se tedy chovat podle dvou scénářů:

ROK 2013 V Institutu klinické a experimentální medicíny

Změny ve financování zdravotních služeb, změny v rámcových smlouvách od pojišťoven, změny v lůžkové péči v ČR – události, které hýbaly rokem 2012. Jaký bude ale rok 2013? A co čeká Institut klinické a experimentální medicíny?

Odpovídá ředitel IKEM, MUDr. Aleš Herman, Ph.D.

A/ pasivní model – budeme nadále pracovat tak, jak jsme zvyklí dosud, skončíme ve ztrátě, kterou budeme muset pokrýt z rezerv a během 1 - 2 následujících let „projíme“ vše, co bylo v minulosti vytvořeno.

pokračování na str. 4

Obsah

3

Vyjímečný rok 2012

4

Novela transplantačního zákona

Foto: Tomáš Zýka Letošní rok má na konci 13. Snad každý proto uvažuje nad tím, zda bude šťastný či naopak.

Jaký bude tedy letošek pro IKEM podle Vás?

Chtělo by se říct, že rok 2013 nebude ničím výjimečný, bude stejný jako rok předtím, ve zdravotnictví se nestane nic neobvyklého. Realita je ovšem taková, že po našich představách o špatných letech 2010 - 2012 nám rok 2013 dá skutečně poznat, jak to vypadá, když „ve zdravotnictví dojdou peníze“.

Ani tato situace zde není poprvé a obávám se, že ani naposled. Skutečně budeme muset přijmout fakt, že všichni společně musíme překlenout toto nepříznivé období. Podobných let však Institut

klinické a experimentální medicíny už přežil více, a proto nepochybně přežije i ten letošní rok. Očekávám však, že se letopočet 2013 zapíše do historie tak, že pravděpodobně jen těžko budeme nalézat v minulých dvaceti letech podobně těžké údobí.

Doba hojných let již pominula a jednoduchá řešení nejsou na stole.

V roce 2012 jsme zásluhou všech zaměstnanců skončili s vyrovnaným hospodařením, jak s oblibou říká jeden z ministrů současné vlády s „kladnou nulou“. Vzhledem k platné úhradové vyhlášce pro rok 2013 můžeme bohužel s jistotou říci, že se to v letošním roce nemůže povést.

Proč?

Jednoduše, vycházejme z toho, co nám předepisuje vyhláška: dosadíme-li do platného vzorce naše výkony jako výraz našeho pracovního úsilí a náklady tomu odpovídající, výsledek prostě nemůže být pozitivní. IKEM tak bude hospodařit s dosud nebývalým deficitem. A my musíme hledat řešení jinde. S největší pravděpodobností nám nezbyde nic jiného, než jej částečně sanovat z rezerv a částečně jej budeme muset pokrýt úsporami. Čeho se budou týkat zmiňované úspory? Dotknou se i léčebných programů? Úspory budeme muset hledat v provozu institutu, to je jisté. Zaměříme se na nemedicínskou oblast, ve které se budeme snažit najít další možnosti, jak ještě více ušetřit. U zdravotních programů bude záležet na dohodách s našimi plátci, tedy pojišťovnami, na kolik budou ochotny nasmlouvat formou individuálních plateb námi prováděné exkluzivní výkony. A to jak na poli transplantací, tak na poli kardiologie, kardiochirurgie i diabetologie. Je nutné si přiznat, že pokud pojišťovny výjimečnost našeho institutu nezohlední, budeme muset některé z programů pozastavit. Ze všech sil se budu snažit tomu zabránit a to i za cenu výrazného snížení rezervních fondů. Pokud k tomu ale budu nucen přistoupit, nebude se jednat o mé soukromé rozhodnutí.

V takovém případě bude přesné vymezení těchto opatření projednáváno s přednosty a vedoucími lékaři dotčených odborností a klinik. Chci všechny zaměstnance ujistit, že tuto variantu spatřuji jako extrémní, použitelnou pouze ve vyhrocené situaci.

A zdůrazňuji, že bych se k ní nechtěl uchýlit.

Jak tedy chcete zlepšit výchozí postavení institutu pro letošní rok, když úhradová vyhláška nevypadá vůbec pozitivně?

Na tom již pracujeme od konce minulého roku.

Neustále jednáme se zdravotními pojišťovnami. Ministerstvu zdravotnictví jsme dodali detailní přehled roku 2012 a přesně spočítaný výhled roku 2013 a to jak na straně výnosů, tak na straně nákladů, bohu-

Foto: IKEM

žel obě položky jsou v záporných číslech. Současně navrhujeme způsoby řešení. V nich vidím možnou pozitivní roli našeho zřizovatele, se kterým bychom chtěli jednat o mimořádné provozní dotaci pro naše exkluzivní programy, což by mohla být další varianta toho, jak tento zvlášť těžký rok překlenout.

Jsem přesvědčen, že Institut klinické a experimentální medicíny nemůže zůstat na holičkách vzhledem ke svému mimořádnému postavení a že čas, který se v této době jeví spíše temně, bude s prodloužením slunečního svitu příznivější.

Institut klinické a experimentální medicíny je superspecializované pracoviště s exkluzivními programy. Je to hlavní důvod, proč se letos bude potýkat s financováním, nebo jsou na tom stejně i jiná zdravotnická zařízení?

Musíme mít na paměti, že úhradová vyhláška platí pro všechny nemocnice tohoto státu a podobné problémy, ne-li větší, budou pociťovat i zařízení obratově i objemově větší než IKEM. Troufám si říct, že bude nutno nalézt komplexní řešení již během roku pro všechna tato zařízení.

V posledních letech se mluví o rozvoji IKEM, ať už v oblasti experimentu, tak například nutnosti postavit nový urgentní příjem, vybudovat nové prostory pro Endokrinologický ústav, který ministerstvo plánuje do institutu sloučit. Znamená to, že se tedy tyto aktivity také pozastaví?

V souladu se svojí původní koncepcí trvám na udržení experimentálních programů, které představují přidanou hodnotu našeho institutu a které nás odlišují od ostatních fakultních nemocnic. Jak můžete všichni denně sledovat, práce na výstavbě pavilonu Z7 probíhají mílovými kroky a velmi pravděpodobně bude tento projekt kompletován koncem letošního roku, což je výrazně dříve, než bylo původně plánováno. Navíc výstavbou tohoto pavilonu si vytvoříme nové možnosti výzkumu v dalších letech.

Současně i při stávající stále nepříznivé situaci chceme dále pokračovat v úvaze výstavby pavilonu urgentního příjmu a převzetí Endokrinologického ústavu, tedy pavilonů G1 a G2. Za tímto účelem během roku vyhlásíme výběrové řízení na projekt stavby. Poté se znalostí celkových nákladů a po dohodě se zřizovatelem o jeho finančnímu příspěvku na stavbu budeme pokračovat v dalších krocích.

Zatím to tedy vypadá, že hlavní projekty a jejich příprava zastaveny nebudou. Co ale další investice, například nové vybavení klinik?

I když je doba těžká, pořád si říkám, že je nutné myslet na budoucnost. Proto nechci zcela zastavit zásadní projekty, které IKEM v letech dalších-lepších mohou posunout opět dál. Plně si uvědomuji, že pokud například stavíme v době krize, stavíme levněji než v době hojnosti, kdy firmy mají ceny o desítky procent vyšší. Když nyní pečlivě připravíme projekt na nové pavilony, nic nás už nebude brzdit, až bude situace příznivější. Proto v těchto zásadních věcech chci pokračovat, protože pokud bych tak nečinil, mohl by to v následujících letech institut pociťovat jako silný hendikep. Zároveň se ale musím chovat jako řádný

správce. Proto například nějaké velké nákupy přístrojů nelze letos vůbec čekat, výjimku tvoří již rozběhnuté evropské programy s naším podílem. Jinak budou přístroje obměňovány pouze v nezbytném případech.

Foto: Tomáš Zýka Zatím ta 13 na konci tohoto letopočtu nepřináší IKEM nic pozitivního, nebo se mýlím?

Bohužel zatím nějaká velká pozitiva nevidím.

Ale je začátek roku. Doufám, že po prázdninách budu už mluvit jinak. A jak se tak na ekonomickou situaci dívám, jsem velmi rád, že stále můžeme garantovat například dva dny sick day, které jsou plně hrazeny nebo že máme nový gastroprovoz, díky němuž „neprovařujeme“ již zbytečné náklady na stravě a který, doufám, přispěl k většímu komfortu zaměstnanců.

A co si tedy přát do toho letošního roku?

Přál bych IKEM, aby toto velmi nepříznivé období překlenul beze ztrát, to jest aby udržel většinu svých programů, neustrnul v experimentální činnosti a udržel si postavení na poli medicíny v ČR i zahraničí. IKEM není izolován mimo ekonomiku tohoto státu, a proto s jejím poklesem i my nemůžeme kalkulovat s nárůstem prostředků.

Proto bych chtěl všechny zaměstnance IKEM moc požádat, aby se soustředili na práci, která právě jejich zásluhou je v celé republice vysoce hodnocena, a to nejen mezi odbornou veřejností, ale i mezi laickou veřejností a pacienty. Zároveň bych všem přál, aby hledali nejen na práci v IKEM, ale i ve svých soukromých životech především to pozitivní, aby se nenechali stáhnout všudypřítomnou negativní náladou a neustálým celospolečenským „hudrováním“. Přechodné těžkosti by neměly podrýt kvalitu značky IKEM, na kterou můžeme být po právu hrdí.

A za to všem, děkuji!

Foto: Tomáš Zýka

Vyjímečný rok 2012 Transplantcentra IKEM Transplantcentrum IKEM má za sebou výjimečný rok. Lékaři provedli nejvíce transplantací jater u dětí i dospělých v historii celého programu a nejvíce transplantací ledvin od žijících dárců. Celkem pomohli zachránit nebo zkvalitnit život 373 pacientům, kterým transplantovali 396 orgánů. Institut klinické a experimentální medicíny tak stále drží pozici největšího a nejvýkonnějšího transplantačního centra v ČR. V průměru víc než jednu transplantaci denně provedli v roce 2012 týmy pražského IKEM. „Velmi mě těší úspěchy lékařů ve velkých či unikátních transplantačních programem, které v IKEM jsou a které v loňském roce zaznamenaly takové úspěchy. Zároveň jsem velmi rád, že i programy jako transplantace srdce, transplantace slinivky břišní nebo Langerhansových ostrůvků drží svůj standard, který je nad průměrem oproti ostatním transplantačním centrům v ČR,“ říká ředitel institutu, MUDr. Aleš Herman, Ph.D. Nejvíc transplantací ledvin od živých dárců Kvantitativně největším programem v IKEM jsou transplantace ledvin. „I když nejvíce ledvin získáváme od zemřelých dárců, loni to bylo 183 orgánů, podařilo se velmi výrazně rozvinout program transplantace od živých dárců. Ledvinu tak někdo příbuzný, známý nebo kamarád loni daroval nemocnému v 52 případech, což je nejvíc v celé historii programu,“ říká přednosta Transplantcentra IKEM, MUDr. Pavel Trunečka, CSc.

Foto: IKEM Velkou mírou k tomu přispěla také vůbec první řetězová transplantace ledvin v ČR (6. a 7. 11. 2012), během které orgán darovalo šest lidí a šest pacientů tak dostalo možnost vyřešit své onemocnění. „Přípravy, vyšetřování pacientů a dárců, hledání shod mezi dvojicemi, to vše trvalo přes tři čtvrtě roku. Nyní se pacientům daří dobře a jejich nové ledviny fungují až dvakrát déle, než kdyby dostali ledvinu od zemřelého dárce.

Navíc se blížíme k dalšímu párování mezi nekompatibilními dvojicemi, které snad přinese další řetězovou transplantaci a párové výměny ledvin,“ v IKEM jsou navíc od června 2011 všechny odběry ledvin ze žijících dárců prováděny mini invazívní tzv. laparoskopickou technikou vysvětluje MUDr. Jiří Froněk, Ph.D. FRCS, přednosta Kliniky transplantační chirurgie, vedoucí týmů transplantací od živých dárců.

Transplantace ledvin představují nejlepší metodu léčby nezvratného selhání ledvin. Tím v Česku trpí přes 6000 lidí, kteří jsou vesměs léčeni především dialyzačními metodami. „Jen 12 % z nich je zařazeno k transplantaci ledvin, z toho víc než polovina z nich jsou pacienti IKEM. Proto se naši nefrologové i speciálně vyškolené sestry snaží pacienty z ostatních zdravotnických

zařízení co nejvíce informovat o tom, jaké jsou jejich další možnosti a že se díky transplantaci může jejich výrazně zlepšit, a v IKEM se je pak k transplantaci snažíme co nejlépe připravit,“ doplňuje týmovou práci u transplantací ledvin prof. MUDr. Ondřej Viklický, CSc., přednosta Kliniky nefrologie IKEM. Nejvíce transplantací jater u dospělých i dětí O téměř 20 transplantací víc než v roce 2012 (celkem 83) zachránilo život pacientům se selhanými játry. Výjimečnými úspěchy prošel i program transplantací tohoto orgánu u dětí, který IKEM provádí jako jediné centrum v republice. Nová játra dostal rekordní počet 11 dětí. „V jednom případech jsme museli přejít k retransplantaci orgánu, neboť pacientovo tělo nový orgán odmítlo,“ vysvětluje MUDr. Libor Janoušek, Ph.D., vedoucí programu dětských transplantací jater v IKEM, a dodává: „Navíc se nám podařilo odtransplantovat vůbec nejmenší dítě v historii programu, byl jím čtyřměsíční René, který nevážil ani 6 kilo.“ Počty nejmenších pacientů také zvýšila změna tzv. alokačních kritérií a aktivnější přístup ke zmenšení štěpu jater případně k hledání příbuzenských dárců. Díky nim mají dětští pacienti větší šanci na transplantaci.

A těsně před Vánoci tak lékaři po deseti letech a teprve po třetí v ČR provedli transplantaci jater od živého dárce. Pro roční Aničku se dlouho nemohl najít vhodný orgán, proto se její otec rozhodl jí část svých jater darovat. „Odebrat část životně důležitého orgánu zdravému člověku a tu pak transplantovat malému dětskému příjemci je jedna z nejobtížnějších transplantací. Pro malou Aničku už nebyla jiná možnost, čekala na játra od zemřelého dárce dlouho a její stav se rapidně zhoršoval. O to větší je radost, jak se po měsíci od operace oběma – tatínkovi i dceři – daří,“ popisuje důvody operace MUDr. Jiří Froněk, který operaci prováděl. „Příbuzenské transplantace jater plánujeme provádět ve větším počtu zejména u nejmenších pacientů. I když se jedná o velmi materiálově a odborně náročné výkony, pro naše malé příjemce nabízejí nejlepší možnost úspěšného výkonu,“ dodává MUDr. Janoušek.

I když se IKEM specializuje především na dospělé pacienty, pro ty dětské má speciálně vyškolený personál. „U dětských pacientů s tak těžkou diagnózou, jakou jsou jaterní onemocnění, je velmi náročná jak operační, tak pooperační péče. Proto veškerý personál naší kliniky prošel vysoce specializovaným výcvikem, jsme pro tyto pacienty plně vybaveni, např. pro ně máme přizpůsobeny všechny přístroje jak na sálech, tak na klinice, kde jsou umístěny vždy v samostatném boxu apod.,“ doplňuje MUDr. Eva Kieslichová, Ph.D., přednostka Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče.

Ocenění od ČSL JEP Za znalosti v v lékařských vědách se rozhodla Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně jmenovat čestným členem prof. MUDr. Janu Peregrina, CSc., přednostu Pracoviště radiodiagnostiky a intervenční radiologie IKEM. Odborná lékařská obec ocenila práci prof. Peregrina, který se celou dobu své medicínské i vědecké činnosti věnuje intervenční radiologii. Je autorem 1 patentu. Prof.

Peregrin reprezentuje obor radiologie a především intervenční radiologie v zahraničí. Svou činnost v mezinárodních odborných organizacích zaměřuje na propagaci české radiologie a její začlenění do mezinárodní výzkumné sítě pracovišť. Prof. Peregrin je jiné mnohaletým členem výboru CIRSE (Evropská společnost kardiovaskulární a intervenční radiologie), ve které byl v roce 2007 zvolen viceprezidentem, v roce 2009 se stal na jedno funkční období prezidentem a nyní zastává post prezidenta CIRSE Nadace pro vzdělávání.

Foto: Tomáš Zýka

IKEM má titul Bezpečná nemocnice 2012 Institut klinické a experimentální medicíny získal titul Bezpečná nemocnice 2012. Tým IKEM ve složení Ján Dunaj Jurčo, MUDr. Michal Kahle, Ph.D., Mgr. Jiří Čáp, Mgr. Iveta Vejrová, Mgr. Stanislava Fatorová, Mgr. Martina Šochmanová se v technicko-provozní kategorii umístil na 1. místě s projektem „Elektronická evidence vyhlášky č. 11/2005 Sb. – zvýšená bezpečnost pacienta, méně práce pro zdravotnický personál“, který na konkrétní praxi v IKEM ukazuje, jak lze elektronizací úkonů předepsaných vyhláškou dosáhnout zpřesnění a sjednocení zápisu zdravotnických prostředků použitých při konkrétních zdravotnických úkonech na konkrétním pacientovi do jeho zdravotní dokumentace, ulehčení práce ošetřujícímu personálu, zvýšení bezpečnosti pacienta a umožnění dalšího využití dat.

Foto: Johnson & Johnson

2–3

Parlamentem schválena novela transplantačního zákona Senát Parlamentu České republiky na konci ledna schválil novelu transplantačního zákona (zveřejněno ve Sbírce zákonů pod číslem 44/2013), která vstoupí v účinnost 1. dubna 2013. Je dobré říci, že samotné projednávání na půdě Parlamentu ČR bylo z pohledu praxe věcné a v rámci legislativního procesu byly dokonce přijaty pozměňovací návrhy, na kterých se podíleli i zástupci IKEM a Česká transplantační společnost!

Co přináší odborníky na transplantace i samotnými pacienty očekávaná novela tohoto zákona? Bude mít zásadní vliv na zvýšení počtů transplantací v ČR? Novela jednak promítá do transplantačního zákona evropskou směrnici o jakostních a bezpečnostních normách pro lidské orgány určené k transplantaci, neboli pro všechny fáze zacházení s orgány jsou navržena upřesňující pravidla s cílem minimalizovat rizika spojená s odběrem a transplantacemi, zvýšením dostupnosti transplantací, k zamezení nekalých praktik včetně obchodování s orgány apod. Druhým velkým cílem dané novely je odstranění nedostatků, které se v průběhu aplikační praxe vyskytly.

Zaměřme se na dvě významné změny z pohledu IKEM, které novela přináší: Kompenzace žijícím dárcům!

První z oblastí je oblast kompenzací spojených s darováním orgánů neboli určitá forma podpory příbuzenským a altruistickým dárcům orgánů, kteří dnes v případě odběru orgánů nemají žádné výhody! Přestože je stávající právní úpravou zakázána jakákoliv možnost odměny spojené s darováním

orgánů (s cílem zabránit obchodování s orgány), schválená novela v souladu s předpisy ES připouští možnost vhodným způsobem kompenzovat žijícím dárcům újmu, nepohodlí a omezení spojená s darováním. Nově je upraven systém náhrad na pokrytí výdajů a ztrát příjmů pro žijící dárce. Zákon dále stanoví, že příjem ve formě náhrad je daňově osvobozen a dále je žijícím dárcům dána možnost odečíst si od základu daně hodnotu odběru orgánů od žijícího dárce, která se oceňuje částkou 20 tisíc korun!

Nově zákon přináší příspěvek na náklady pohřbu, který bude náležet osobě, která vypraví pohřeb zemřelému dárci orgánů, tj. dárci, kterému byl orgán odebrán posmrtně. Schválený příspěvek za náklady pohřbu má být jakýmsi solidárním vyjádřením úcty a vděčnosti zemřelému dárci za poskytnutí nezištné pomoci pro něj neznámému příjemci orgánů.

Možnost odběru orgánů od cizinců!

Druhou oblastí je změna v podmínkách odběru orgánů od zemřelých dárců - cizinců. Stávající právní úprava prakticky znemožňovala bez případného porušení zákona a vystavení se případné sankce (správní řízení, případný trestněprávní postih pro lékaře) transplantovat orgán od zemřelého cizince v ČR. Zákon jen stroze konstatoval, že „odběr od zemřelého cizince lze provést pouze za podmínek stanovených v mezinárodní smlouvě, kterou je ČR vázána“. Samotná absence těchto smluv tyto odběry v praxi neumožňovala. Nově přijatá právní

úprava odběr orgánů od cizinců sice umožňuje, ale zároveň stanovuje podmínky, při jejichž nesplnění nelze odběr orgánu provést. Například odběr od cizince bude možné provést jen, pokud bude držitelem tzv. dárcovské karty neboli dokladu, který bude deklarovat vůli darovat posmrtně tkáně nebo orgány. Jestliže cizinec nebude držitelem takové karty, pak Koordinační středisko transplantací ověří, zda cizinec ve státě, jehož je občanem, nevyjádřil nesouhlas s posmrtným odběrem. Pokud do 72 hodin toto KST neprověří, odběr nebude možné provést.

Závěrem ještě jedna důležitá zpráva. Novela navrací zpět stav před 1. 4. 2012, kdy bude opět úhradu výkonů spojených s transplantacemi hradit zdravotní pojišťovna příjemce. Změna, která nastala po 1. 4. 2012 na základě novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, kdy výkony hradila pojišťovna dárce, ohrožovala mezinárodní spolupráci v oblasti transplantací, v praxi IKEM se toto týkalo zejména transplantací od dárců krvetvorných buněk.

Mgr. et Mgr. Barbora PŮŽOVÁ vedoucí Právního oddělení

Jak může IKEM (ekonomicky) přežít rok 2013? (pokračování ze strany 1)

B/ aktivní model – budeme se snažit o maximální snížení možných ztrát – tedy splnění všech limitů daných úhradovou vyhláškou s co nejnižšími náklady.

Vedení IKEM doporučuje přistoupit k letošní úhradové vyhlášce aktivně. Proto bychom chtěli všechny zaměstnance požádat o dodržení základních pravidel: 1. udržet počet tzv. klíčových výkonů; 2. udržet vysokou kvalitu výkonů a léčebné péče; 3. dodržovat zásady racionální ambulantní preskripce; 4. aktivně získávat nové pacienty pro specializované výkony; 5. hledat možné způsoby snížení nákladů.

Jsme přesvědčeni, že jsme schopni rok 2013 překonat s podstatně menším nežli nyní predikovaným negativním hospodářským výsledkem, a to při zachování kvality naší práce a tím i postavení

?

IKEM. Tento rok je tak i příležitostí zamyslet se nad vším, co můžeme zlepšit, a zda to, co děláme dnes automaticky a stereotypně, nemůžeme dělat efektivněji, rychleji nebo s menšími náklady.

Jedno zásadní negativum však letošní rok přinese – lze očekávat stupňující se tlak na poskytovatele zdravotní péče, a to jak od plátců, tak pojištěnců. Proto přeji nám všem, abychom měli dost trpělivosti tomuto tlaku čelit.

Vedle výčtu negativ ale určitě najdeme i oblasti, které nám naopak pomohou překonat nepříznivé výhledy na rok 2013. V rámci všech omezujících opatření se můžeme naučit pracovat efektivněji, najdeme zcela jistě i míru vlastní invence, jak se skutečně aktivně postavit k roku 2013. K těmto krokům nám všem, jako zaměstnancům, přispějí plánované investice do různých oblastí, které bychom chtěli a měli dodržet. Začátkem letošního roku byl obnoven provoz v zrekonstruovaném stravovacím provozu, který přinese určitou

míru úspory nákladů, úspěšně pokračuje výstavba nového pavilonu experimentální medicíny, která je předpokladem rozvoje výzkumu v IKEM a současně může být při aktivním přístupu přítokem financí.

V letošním roce máme také plánovanou investici do nového ERP systému, který by měl podpořit hlavní poslání institutu po stránce ekonomicko-administrativní tak, abychom byli schopni v dostatečném časovém předstihu reagovat na všechna možná rizika a připravovat se na jejich řešení a nebyli zaskočeni.

Ing. Michal Stiborek, MBA náměstek pro ekonomiku a provoz

MUDr. Michael Želízko, CSc. náměstek pro léčebně preventivní péči

POJĎTE NÁŠ ZPRAVODAJ TVOŘIT SPOLEČNĚ. Na vaše náměty a připomínky se těšíme na adrese marketa.senkyrova@ikem.cz.

Za vaše podněty předem děkujeme.

IKEM NEWS – zpravodaj pro zaměstnance číslo 1, dvouměsíčník, únor 2013 Evidenční číslo periodického tisku přidělené MK ČR: MK ČR E 19613 Vydavatel: IKEM – Institut klinické a experimentální medicíny, Vídeňská 1958/9, 140 21 Praha 4, IČO: 00023011 Koordinátor IKEM: Mgr. Markéta Šenkýřová, Martin Kutil Grafické zpracování: Yvetta Palinerová, Tomáš Zýka NEPRODEJNÉ Všechna práva vyhrazena. © IKEM, 2013.