Bulletin - CZ 2023

Page 28

→ ilustrační foto

Editorial

Příležitost být u toho, tvořit něco nového, dávat dohromady lidi pro společnou věc, dokazovat sám sobě a mnohdy i jiným nedůvěřivým lidem, že vše, co ve firmě děláme, má smysl, mne vždy hnala vpřed a nutila chopit se stále nových a nových příležitostí a výzev.

Nebylo těch třicet let vždy lehkých, ale i v těch těžkých chvílích, kdy jsme bojovali o každou zakázku, mě nikdy neopouštěla ta fantastická představa, ta jedinečnost vymýšlení a vyrábění budov v podmínkách linkové výroby – stavby, která není stavbou v tradičním slova smyslu, ale vlastně dílcovou stavebnicí.

Vytrvalými inovacemi, posedlostí čistotou a kvalitou, sny o promyšlené výrobní lince – tím vším se postupně ve firmě vytvořila kultura: stav, kdy inovace působí jako potrava pro člověka. Já jen mohu konstatovat, že lidé, kteří denně

navrhují a vytváří nové a nové kreace modulárních staveb a architektury, jsou ti praví nadšenci, kteří obohacují náš život.

Modulární výstavba je pro mě osobně prostředkem, který mi umožňuje naplňovat mé životní poslání – pomáhat vytvářenými výrobky a každodenní prací lidem na celém světě. Problém zajištění rychlého bydlení a nutných sanitárních podmínek se stává stále aktuálnějším. Nám ve firmě se to již mnohokrát potvrdilo. Bylo to u dodávek modulárních objektů pro uprchlíky v Německu během války v bývalé Jugoslávii, nebo třeba při budování zázemí pro české stavbaře v Turkmenistánu. Modulární výstavba se uplatňuje v celé řadě odvětví a vyvrcholením pro nás byla dodávka modulárního letiště do Senegalu. Jedná se o první letiště na světě postavené tímto způsobem a my jsme hrdí, že se

vyrábělo právě u nás ve Vizovicích v České republice.

Modularitu vnímám jako jeden z principů budoucího jednoduššího světa. Moduly jsou zelené a používají se v různých konfiguracích. Budoucností jsou modulární flexibilní farmy, nájemní bydlení nebo celá města. Posadíme moduly do přírody jako stromy, nic nenarušíme – dnes jeřábem, v budoucnosti dronem. K přírodě se musíme chovat jako k příteli, recyklovat materiály a uplatňovat principy cirkulární ekonomiky v praxi. V modulární výstavbě nebudujeme základy, moduly stavíme na vruty, které se zavrtávají do země. Tak můžeme stavět farmy tam, kde se to bude zrovna hodit. Nebo nemocnice, domovy pro seniory, školy, školky.

Je toho před námi ještě mnoho...

…a to je dobře.

„Člověk, který pracuje, nepotřebuje nikomu působit problémy.“
„Příležitosti se násobí, jsou-li uchopovány, a mizejí, jsou-li promeškávány.“
„Život je jen dlouhý řetězec příležitostí.“

Afrika

2—3

Když uvažujeme o státech v Africe, možná si často neuvědomíme, že po Asii se jedná o druhý nejrozlehlejší kontinent. Proto, než se vydáme do samotného Saint-Louis, kde se nachází nové KOMA letiště, podnikneme malou výpravu do západní Afriky, kde město leží.

Afrika

Senegal

Západ afrického kontinentu, nebo chcete-li západní Afrika, je územní oblast, kterou ze západu a jihu omývá Atlantský oceán. Severní hranice je pak opačným, suchým extrémem – tvoří ji poušť Sahara. Krom Senegalu je v oblasti ještě dalších 15 států, které dohromady obývá přibližně 419 milionů obyvatel. Ti žijí v krajině, která je převážně planinatá, s průměrnou nadmořskou výškou 300 metrů. Podnebí a prostředí příliš nepřeje chovu dobytka, ovšem půda je celkem úrodná – pěstují se zde kávovníky, palmy olejné, rýže, bavlníky a kakaovníky. Z nerostných surovin převažuje zlato, mangan, fosfáty, železná ruda a bauxit.

V Nigérii bychom mohli nalézt také ropná ložiska a proslulé i nechvalně známé diamanty se těží na Pobřeží slonoviny.

Jazyk států v západní Africe je ovlivněn koloniální historií, uslyšíme francouzštinu i angličtinu, ovšem nativní jazyky nevymizely a setkáme se i s větším počtem kmenových jazyků v rámci jednoho státu. Senegal je součástí

Západoafrické měnové unie sdružující státy, které používají západoafrický frank. Ovšem kromě měny sdružuje místní obyvatele i láska ke sportu, zejména fotbalu. Profesionální mužstva západní Afriky můžeme pravidelně vídat i na mistrovstvích světa.

→ Senegal

Na západní straně afrického kontinentu, v ohraničení Mauritánie, Mali, Guinei a Guinei-Bissau, pak nalezneme náš cíl, Senegal. Býval také považován za vstupní bránu do Afriky. Název je odvozen od slova Sunugal, které lze volně přeložit frází: Všichni jsme na jedné lodi. V suchém tropickém klimatu žije populace 16,7 milionu lidí, ze kterých čtvrtina obývá hlavní město Dakar a jeho nejbližší okolí. Národní filozofie etnického obyvatelstva stojí na třech pilířích: Kersa (respekt k ostatním), Tegin (dobré vychování) a Terranga (pohostinnost). V současnosti je Senegal považován za jeden z nejstabilnějších států západní Afriky.

4—5
Senegal
Saint-Louis

→ Ne vše v historii bylo WOW

Senegal byl po 300 let francouzskou kolonií, byla zde vytvořena dokonce první francouzská základna. Krom francouzštiny je národním jazykem také wolofština. Její fragment nalezneme dokonce v angličtině. Citoslovce WOW pochází právě z wolofštiny a znamená ano. Do Spojených států se výraz dostal s otroky právě ze Senegalu a dalších zemí. Smutnou historii kolonialismu připomíná také ostrov Gorée, který je nyní součástí světového dědictví UNESCO a sloužil jako obchodní uzel pro otrokáře.

→ Malý princ v Senegalu?

Svobodnou zemí se Senegal stal v roce 1960. Ovšem francouzské stopy v zemi stále nalezneme. Zajímavým je například most Faidherbe Bridge, jehož autorem je Gustave Eiffel. Říká se, že měl původně sloužit v Německu, ale kvůli chybě při nakládce v přístavu dorazil právě do Senegalu, kde je používaný dodnes, podobně jako Eiffelova věž v Paříži. Ovšem i Senegal ovlivnil část evropské kultury. Během zlaté éry Senegalu, kdy tudy vedla zásobovací a dopravní letecká trasa z Francie do Jižní Ameriky, zde působil i Antoine de

6—7

Saint-Exupéry. Vybavíte si baobaby, o které pečoval Malý princ? Ano tyto tisícileté stromy jsou národním stromem právě v Senegalu. Na okrajích osad, vesnic a měst chrání před zlými duchy a pod baobaby probíhají diskuze i politické agitace. Je velmi pravděpodobné, že si je francouzský spisovatel oblíbil právě zde.

→ Wolofové a další kmeny

Majoritním nativním obyvatelstvem jsou Wolofové a s nimi dalších 11 původních kmenů. Největší minoritou jsou pak Francouzi a Libanonci. Hlavním vyznáním je islám, který

však má v zemi spoustu specifických odnoží a Senegal je považován za poměrně sekulární zemi. Zejména na pobřeží je zdrojem obživy hlavně rybářství, což je samozřejmě patrné i v národní kuchyni. Národním pokrmem je Chep-bu-jen (těbuděn). Pokrm z rýže a ryb, vařený v rajčatové omáčce.

Senegal

Saint-Louis

Chep-bu-jen je typickým jídlem právě pro obyvatele tohoto přímořského města. Nalezneme ho přibližně 300 kilometrů od Dakaru v ústí řeky Senegal. Z názvu, který je odvozen od jmen francouzských králů Ludvíků je patrné, že město bylo založeno Francouzi v sedmnáctém století jako říční pevnost, první Evropské město v západní Africe. A v minulosti, až do roku 1902, sloužilo jako hlavní město celého Senegalu a francouzských kolonií. Hrálo také důležitou kulturní a obchodní roli pro celou západní Afriku.

→ Pod ochranou moře

Město bylo obchodním cílem nejen otrokářů, ale také arabských výprav, které vyvážely a dovážely zlato, kůže, drahé kameny, koření a další zboží. Ovšem pobřeží v této oblasti je pro námořníky velmi záludné a ti proto často využívali služeb rybářů, kteří byli v tamních vodách mnohem zkušenější. Jejich obchodní strategie byla jednoduchá – buď nám zaplatíte teď a my vám pomůžeme, nebo za dva dny. Což znamenalo, že vraky lodí samy vydají své bohatství, až ztroskotají.

8—9

→ Jak poznáte bohatství?

Protože se jednalo o město se silným francouzským vlivem a zároveň se zde mísily další kultury a tendence, vlivem obchodních cest dalších národností, bylo Saint-Louis svědkem nově vznikajících multikulturních tendencí a formování nového humanismu, které však probíhaly občas spíše v neprospěch místního obyvatelstva. Ovšem obyvatelé Saint-Louis byli jedněmi z prvních, kteří získali oficiální senegalské občanství a volební právo. Ostrov Saint-Louis, který je součástí města, je dokonce památkově chráněn v UNESCO jako svědek koloniálních tendencí a zejména jejich vlivu na urbanismus a kulturní rozvoj. Typické jsou domy s balkóny, které měly v minulosti speciální význam. Byly výstavním piedestalem družek bohatých kolonialistů tzv. signar.

Podle balkonu se tak poznal dům opravdu bohatého a váženého pána.

V současné době žije ve městě přibližně 258 000 obyvatel. I když již není hlavním městem, stále je považováno za nezbytný bod průmyslu i cestovního ruchu. Také je důležité pro rybářský průmysl a cukrovarnictví. Zajímavostí je, že se každé činnosti věnují jednotlivé kmeny. Wolofové a Lebousové jsou zejména rybáři a tvoří rybářské komunity, Fulasové pro změnu žijí dále od moře a věnují se pastevectví a farmaření. Krom dědictví UNESCO jsou součástí kultury a turistického ruchu také hudební festivaly, které pracují s lokální hudbou a historickými kořeny. Koná se zde i nejvýznamnější jazzový festival v Africe – Saint-Louis Jazz Festival.

Saint-Louis

Letiště v číslech

111 modulů

Takový počet modulů tvoří letištní terminál, který vytváří přibližně 2 700 m2 užitné plochy.

První zkušební letoun CASA 235 přistál 7. 7. 2022 a otevření letiště proběhlo 14. 7. 2022 za účasti prezidenta Senegalské republiky Mackyho Salla.

10—11
Letiště v číslech

Návrh letiště

→ Návrh letiště

Návrh modulárního letiště byl výzvou. Letištní budovy se vyznačují velkými otevřenými prostory s vysokými stropy a bez sloupů typických pro modulární výstavbu. Proto i k samotnému návrhu jsme museli přistoupit jinak.

panely. Okenní otvory jsou vyplněny hliníkovými profily s trojsklem s vysokým solárním filtrem, aby se minimalizoval prostup tepla do objektu a zlepšil se tak tepelný komfort uvnitř budovy.

INFO O STAVBĚ

Zastavěná plocha celkem:

2 395 m2

Podlahová plocha přízemí: 2 037,3 m2

Podlahová plocha v mezaninu (mezipatro, pozn. redakce): 634,1 m2

Vznikl návrh, kdy jsou moduly uspořádány v řadách a slouží jako sloupy, které tvoří základní konstrukci letiště, na níž je umístěna dílcová střešní konstrukce. Tímto způsobem vznikly otevřené vzdušné prostory hal s vysokou světlou výškou. Abychom si systém vyzkoušeli v praxi, vyrobili jsme a smontovali prototyp ve Vizovicích. Ten jsme otestovali, ověřili funkčnost a bezpečnost celého sytému, abychom se ujistili, že splňuje veškeré požadavky a standardy. Po úspěšném prototypování jsme byli schopni zahájit sériovou výrobu všech 142 kusů modulů, ze kterých se skládá letiště v Saint-Louis.

→ Technické náležitosti

Ocelová rámová konstrukce modulů je vyrobená z ohýbaných pozinkovaných profilů, která je založena na statických výpočtech poskytnutých certifikovanou společností v souladu s Eurokódy. Rozměry nosných rámů jsou L6050 nebo 3025 × W2430 × H3000 mm. Nosná konstrukce prosklených fasád a hlavní haly terminálu je také z oceli, a střešní plášť je tvořen sendvičovými tepelně a hydroizolačními panely. Budova je navržena tak, aby odolala větru o maximální intenzitě 41 m/s. Stavba je sekundárně opláštěna sendvičovými tepelně izolačními

→ Použité technologie

Obecně bylo cílem udělat letiště co nejjednodušší, aby i obsluha byla, s ohledem na místní pracovníky i podmínky, bez obtíží.

Venkovní ventilační a klimatizační jednotky jsou osazeny v modulech na střeše budov. Montáž jednotek proběhla ve výrobním závodě, na místě se pak zvedly celé moduly na střechu a provedlo se pouze připojení jednotek.

Kvůli nedostatečnému zdroji vody na místě nebylo možné využít klasické zhášecí spriklery. Proto bylo instalováno mlhové samočinné hasicí zařízení, které využívá mnohem menší množství vody.

→ Budova terminálu

Terminál pro cestující je hlavní budovou v plánovaném letištním komplexu v Saint-Louis. Budova je dimenzována na mezinárodní komerční letecký provoz. Očekávaná úroveň služeb LOS pro letištní terminál v Saint-Louis, dle mezinárodní klasifikace IATA a DGAC, je rovna stupni E. Letiště má rozsah odbavení navržen v denní špičce na kapacitu 2 letadel Boeing 737-300 s počtem 154 pasažérů na odletu a 154 pasažérů na příletu.

12—13

→ Technické zajímavosti: Střešní panely byly již ve výrobě opatřeny TPO fólií, na místě se prováděly pouze spoje. Celoplošné lepení na místě bylo kvůli prašnosti a silnému větru nereálné.

Z důvodu umístění u moře, silnému větru a podloží jsme museli navrhnout velké statické zatížení.

Sekundární fasáda je přichycena do rámu bez použití rastru, profily jsme museli pro tento účel upravit přímo ve výrobě.

Ocel v halách je požárně ochráněna na 30 minut. Odhalené profily ocelové konstrukce a střechy jsou staticky navrženy na tuto požární odolnost. Rámy modulů jsou chráněny SDK obkladem. Obklad se využil i pro vedení kabelů po konstrukci.

V objektech není použita parozábrana – vychází to z klimatických podmínek.

Návrh letiště

VIP salónek pro cestující při odletu

Zázemí a služby spojené s kontrolou palubních lístků cestujících při odletu

Čekárna na odletovou bránu

Pasová kontrola při odletu a čekárna

Bezpečnostní kontrola skenováním příručních zavazadel cestujících při odletu, čekací prostor

Brána pro kontrolu cestujících před nastupováním na palubu letadla při odletu

Kontrola bezpečnosti zavazadel, odbavení zavazadel s nadváhou

14—15

Odbavovací přepážky (Check-in) a čekárna

Hala určená pro veřejnost a pro cestující po příletu

Celní kontrola pro cestující po příletu

Vybavení pro kontrolu cestujících po příletu

Prostor určený pro vyzvedávání zavazadel

Automatický pás

Pasová kontrola při příletu a čekárna

Brány pro cestující po příletu

Budova terminálu a hangáru byla navržena architektonickým ateliérem Borci s.r.o., architekty Sikorou a Boreckým. Výrobní dokumentace byla zpracována ve spolupráci s firmou

KOMA MODULAR s.r.o. a dalšími subdodavateli. Projekt vznikl v roce 2021, realizace proběhla v roce 2022

Návrh letiště

I přes těžké podmínky pro život jsou Senegalci obvykle velmi milí a vstřícní.

Spolupráce v Senegalu

Rekonstrukce pěti regionálních letišť patří mezi největší projekty senegalské vlády.

Modulární letiště je světový unikát.

Spolupráce v Senegalu

Čas v Senegalu plyne jinak, musíte si zvyknout na to, že vše trvá třikrát pomaleji.

Spolupráce v Senegalu

Projekt je pro naši komunitu velmi důležitý

Přečtěte si rozhovor s Ibrahimou Sowem, který byl předákem místní senegalské komunity Bango. Zaměstnancům KOMA pomáhal nejen s projektem, ale v mnoha případech také s kulturní asimilací.

Na začátek se nám prosím představte, odkud jste a kolik vám je let?

Jmenuji se Ibrahima Sow. Jsem z Bango (Saint-Louis) a je mi 32 let.

Jste zástupce místní komunity. Můžeme nám o ní něco říct?

Jsem zástupcem komunity Bango, která se nachází velmi blízko letiště. Původní letiště bylo založeno v roce 1957 a už od té doby máme velmi dobré vztahy.

Pamatujete si na to, když jste se dozvěděli, že se bude realizovat výstavba nového letiště? O projektu jsem se dozvěděl v roce 2018, když přijeli pracovníci, aby provedli posouzení dopadů projektu na životní prostředí a sociální dopady, (tzv. SEA, pozn. redakce).

24—
24—25

Jak jste se ke spolupráci na stavbě letiště dostal? A jaká byla vaše role na projektu?

Co byly vaše úkoly?

Do projektu jsem se zapojil prostřednictvím pana Mazánka (bývalý diplomat Ilja Mazánek byl klíčovou osobou pro dodávku letišť v Senegalu, pozn. red.) a mým úkolem bylo řídit veškeré skladování stavebních materiálů, zejména z kontejnerů.

Co pro oblast znamená otevření nového letiště?

Tento projekt je pro naši komunitu velmi důležitý, protože je velkou příležitostí pro zaměstnání mladých lidí a zejména pro místní ekonomické aktivity.

Jak jste se s kolegy z KOMY domlouvali? Naučil jste se nějaká slova česky?

S pracovníky společnosti KOMA mám dobré vztahy. První česká slovíčka jsem se naučil s nimi, i když to byla zpočátku trochu legrace.

A jaká ta spolupráce byla pro vás? Jsou Češi jako kolegové jiní/stejní?

Je to velmi příjemná spolupráce, protože většina z nich jsou příjemní lidé a hlavně profesionálové, kteří vědí, co dělají.

Jak jste se cítil, když jste letiště dokončili a proběhlo slavnostní předání?

Mám z toho smíšené pocity. Jsem šťastný i smutný zároveň. Protože někdy je těžké vidět lidi, se kterými jste měli blízké vztahy přesahující ty profesní, odcházet domů.

Vzpomínám si, že když KOMA dokončila budovy, mnoho lidí v komunitě bylo smutných, a dokonce i plakalo, že se vracejí zpět do České republiky.

S jakými problémy jste se při výstavbě letiště potýkali?

Nenazval bych to přímo problémy. Až na to, že někdy jsou jazykové překážky v komunikaci s některými kolegy, a to může způsobit nedorozumění.

Kolegové z KOMY často mluvili o šílených teplotách, při kterých se v Senegalu pracuje, jak to jako místní vnímáte vy?

Chápu, že mají často problémy s horkem, protože je velký rozdíl mezi teplotou v Evropě a tady v Senegalu.

Jaké změny vnímáte v místní komunitě po dokončení projektu?

Projekt byl pro nás určitě přínosem. Naši občané měli díky projektu dobrou práci (a za to děkuji společnosti KOMA, která hodně přispěla k zaměstnávání našich mladých lidí).

Také se těšíme na komunitní projekt, který realizuje Velvyslanectví České republiky ve spolupráci s KOMOU (komunitní centrum Bango, pozn. redakce). Tuto pomoc komunitě opravdu vítáme.

Co jste se naučil o práci na takto velkém mezinárodním projektu?

Díky tomuto projektu mám bohaté zkušenosti. Byla to pro mě příležitost pracovat s lidmi ze zahraničí, naučil jsem se jiný přístup, získal nové znalosti.

Jaké jsou teď vaše plány, když je letiště hotové?

Právě teď nic není jisté. Víte, jsem mladý člověk, který se stále snaží plnit si své sny. Nadále hledat příležitosti k práci a moci realizovat své projekty.

Co by měl člověk o Senegalu a Senegalcích vědět, než do země přicestuje?

Myslím, že před příjezdem by měli více studovat mentalitu Senegalců a zjistit si informace o tom, jak s nimi komunikovat. A také poznat senegalská fakta. Problémy, se kterými se pak jako Čech tady setkáváte často pramení z toho, že se chcete chovat stejně jako doma, přitom jste ve zcela jiném prostředí.

Přeloženo z francouzského originálu, pozn. redakce.

Rozhovor s Ibrahimou Sowem

Logistika

Z Česka i Itálie téměř rok putovaly jednotlivé části a materiál na stavbu letiště. Pojďme se podívat, jak vypadala logistika projektu, která zahrnovala nejen koordinaci v rámci vizovické KOMY, ale také souhru subdodavatelů.

Aby se moduly na 7 000kilometrové trase neztratily, bylo potřeba je po vyrobení zabalit do fólie a číselně označit. Čísla jsou orientačním bodem nejen pro dopravu, ale i pro jeřábníky, kteří vykládku a nakládku na jednotlivých zastávkách z Vizovic až do Saint-Louis zajišťovali.

Expedice procházela speciálním proclením. Každý modul i odeslaný přepravní kontejner s materiálem musel mít svou exportní fakturu. Nejsložitější bylo proclení tzv. ADR zboží. (Jedná se o nebezpečné látky typu barvy, spreje, plyny, atd, pozn. red.) Ty podléhají IMO deklaraci, která definuje jaké látky a jejich kombinace mohou být odeslány dohromady. Toto zboží pak dostává speciální label a třídu bezpečnosti.

Trasa z Vizovic do Hamburku patřila kamionům. Zde byly kontejnery přeloženy na tzv.

Délka expedice 1 rok Počet modulů 142 Trasa, kterou urazily 7 000 km MODULY V ČÍSLECH 26—27

RO-RO loď Grande Angola na speciálních podvozcích (odborně muffy trailerech) v trupu lodi.

Loď zakotvila v největším přístavu Dakaru, odkud náklad pokračoval opět na kamionech až do místa uskladnění.

Při logistice jsme chtěli využít veškerý prostor. Materiál a vybavení se balilo jak do přepravních lodních kontejnerů, tak do samotných letištních modulů.

Montážní materiál a další vybavení jsme převáželi v tzv. KPT boxech. Díky ideálním rozměrům perfektně vyplňovaly prostory modulů a nepřeváželi jsme tak „vzduch“.

Protože materiálu bylo opravdu hodně, byl vytvořen na místě mobilní sklad z přivezených námořních kontejnerů, mezi které byla nainstalována oblouková konstrukce s plachtou.

Na místě byl náš zaměstnanec skladu z Česka, který měl na starost veškerý pohyb materiálu. Všechen materiál se po vyskladnění ve Vizovicích nachystal elektronicky na evidenční sklad Saint-Louis, odkud skladník vyskladňoval klasicky za pomocí tabletu, které používáme v našem vizovickém provozu. To nám zajistilo přehled o naskladněném materiálu jak ve Vizovicích, tak přímo na stavbě. Mohli jsme tak pružně reagovat v případě, když některý z materiálů docházel.

Logistika

Komunitní centrum v Saint-Louis bude modulární

Jak již víte, mezinárodní letiště v Saint-Louis prošlo významnou rekonstrukcí a následnou transformací urbanizační struktury byla nejvíce zasažena přilehlá venkovská komunita s názvem Bango. Tato komunita má přibližně 2 000 příslušníků kmene Polár, kteří dosud žijí tradičním způsobem života, založeném převážně na pastevectví a lovu ryb. S cílem zlepšit socio-ekonomický a inkluzivní rozvoj komunity, zaměřený na aktivity pro mládež a dívky, bylo rozhodnuto postavit komunitní centrum, které se stane plnohodnotnou součástí vesnice a bude sloužit všem společenským a sociálním vrstvám. Moduly v hodnotě přibližně 0,5 milion korun na vybudování centra daruje KOMA.

Cílem je také zachování tradičních dovedností, které se předávaly z generace na generaci a jejich souvislost s okolní přírodou a krajinou, která prochází urbanizací a čelí rizikům s ní spojených, zejména socio-environmentálním. Společenství má tradiční strukturu, do níž

spadá náčelník a jeho další spolupracovníci. Komunitní centrum má sloužit všem společenským a sociálním vrstvám, kde se mají prolínat všechny generace a tím bude i nadále docházet k přenosu tradic, znalostí a dovedností. Projekt bude také sloužit jako vzdělávací centrum, které pomůže místní komunitě lépe se integrovat do současné moderní společnosti a ochrání ekologické a přírodní hodnoty území s cílem zachování a rozvoje jejich přirozeného potenciálu.

Tento projekt je realizován neziskovou organizací SOS Langue de Barbarie, která dlouhodobě působí v regionu Saint-Louis a zaměřuje se převážně na socio-ekologické projekty se zaměřením na místní mládež, spolupráci s místní komunitou a vzdělávacími organizacemi. Tyto projekty již v minulosti zahrnovaly úklid pláží od odpadků v místní rybářské komunitě Gern-dar, rozvoj zemědělských aktivit pro místní farmáře jako třeba výsadba stromů.

28—29

→ Vše pod jednou modulární střechou Pro komunitní centrum bude vybudována funkční modulární stavba. Centrální dispozice bude sloužit jako shromažďovací prostor, na který bude navazovat krytá venkovní část vedle nově vybudované komunitní zahrady s prvky tradiční místní architektury a umění. Prostor komunitního centra bude mít solární panely, knihovnu, WC, sprchu a malou kuchyňku, které budou sloužit i jako zázemí pro děti využívající místní fotbalové hřiště. Objekt bude plnit účel také pro pořádání společenských aktivit širokého rozsahu, zejména přednášek, tematicky zaměřených workshopů. Přilehlá zahrada bude arboretum pro tradiční místní stromy a rostliny. Navíc se bude využívat jako komunitní zahrada pro místní obyvatele, zejména ženy, které se o zahradu budou starat a následně zpracovávat a prodávat její plody. Místní ženy a dívky budou zapojeny do chodu a aktivit komunitního centra, což povede k pozvednutí jejich socio-ekonomické situace, zvýší jejich postavení a potenciál zrovnoprávnění ve společnosti. V prostoru zahrady vzniknou ukázky místní tradiční architektury a mohou zde probíhat workshopy, kde se budou provo-

zovat tradiční řemesla a vylepšovat technické dovednosti členů komunity.

→ Oživit život ve vsi Komunitní centrum bude centrálním místem pro život ve vsi, který tu dlouhodobě chybí. Organizace SOS Langue de Barbarie, ale i další neziskové a příspěvkové organizace aktivní v Senegalu, budou moci využívat prostory pro školení místních obyvatel v oblastech rozvoje zemědělství, environmentálních otázkách, hygieny, sanitace a dalších hlavních tématech. Komunitní centrum bude dobrým příkladem české angažovanosti v Senegalu, přispívající k soudržnosti místní komunity a rozvoji dobrých vztahů v sousedství velkého českého projektu letiště. Komunitní centrum si bude schopno na svůj provoz vydělat komercializací vypěstovaných produktů z komunitní zahrady – s průběžným působením neziskové organizace SOS Langue de Barbarie. Existence tohoto centra zásadně ovlivní rozvoj celé komunity. Je dalším krokem v této snaze pomoci místní komunitě a podpořit její rozvoj v době, kdy se vyrovnává s urbanizačními tlaky a změnami ve svém okolí.

Komunitní centrum v Saint Louis

Kola pro Afriku

Průměrný věk v Senegalu je 19 let, v Gambii 18 let. Mnoho dětí v Africe žije na ulici a má obtížný přístup ke vzdělávání. Do nejbližší školy je to mnoho kilometrů, které děti zdolávají pěšky, což jim bere mnoho času a energie. Proto je rodiče často nechávají doma a vzdělávání tak jde stranou. A protože vzdělávání a rozvoj člověka hraje velkou roli i v KOMĚ, rádi bychom vám představili projekt Kola pro Afriku.

V roce 2012 Roman Posolda a Richard Gazda založili společnost Kola pro Afriku, o. p. s. (www.kolaproafriku.cz), jehož hlavním posláním je prostřednictvím iniciativy české společnosti umožnit dětem v Africe cestu ke vzdělávání. Lidé v České republice darují jízdní kola, které organizace opraví a dopraví do Afriky. Dovezená kola podporují celkový

nárůst gramotnosti a představují možnost pracovního uplatnění i zvýšení občanského statusu místních lidí.

→ Jak projekt funguje?

Kdokoliv v České republice může darovat jízdní kolo na některém ze sběrných míst. Na konci roku 2022 jich bylo celkem 56 po celé ČR a 2 na Slovensku. Kolo může být i ve špatném stavu, akceptovány jsou i náhradní díly či reflexní vesty. Kolo se následně převeze do centrálního skladu v ostravské věznici, kde vězni kola třídí a ty, která to potřebují, tak i opraví. Některá zůstanou v ČR, protože nejsou vhodná do afrických podmínek. Ta se recyklují, upcyklují, rozeberou nebo prodají. Následuje nakládka kol a náhradních dílů do přepravních kontejnerů, které se lodí dopraví do Gambie, do města Gunjur, kde se nachází

30—31

místní sklad. Průměrná cena dopravy jednoho kola do Gambie je 1 000 Kč. Kola pro Afriku mají nasmlouvané lokální školy, které provozují opravny kol a zaškolují mechaniky. Cílem projektu není jen dovézt kola dětem do Afriky, ale aby se je i naučily opravovat. Kolo dostanou v demontovaném stavu, tzv. cyklo stavebnici – rám, kola, vidlice, řídítka, řetěz, pedály atd. Sami si pod vedením školního cyklomechanika kolo sestaví.

Gambijské školáky organizace vede k pravidelné kontrole kola. Učí je, jak si opravit defekt – nejčastější poruchu. Děti mají ve škole cykloservisní stanici, samy si tak mohou v případě potřeby kola dofouknout a udělat drobný servis. Na závěr montážního týdne, si děti vybudují cykloparkoviště. Opět jde o aktivitu, která podporuje fungování projektu ve školách a prohlubuje vztah dětí k novému kolu. Kolo přineslo gambijským dětem nové možnosti a s nimi i zodpovědnost. Právě díky

zodpovědnosti, kterou za svůj nový prostředek cítí, budou o kola dobře pečovat a zajistí jim dlouhou životnost.

Projekt můžete podpořit prostřednictvím platformy donio.cz

Kola pro Afriku
→ Kola v Africe

Výstavba modulárního letiště v senegalském Saint-Louis

Již mnoho bylo řečeno během našich předešlých rozhovorů a vystoupení pro odbornou i laickou veřejnost o zhruba 30 letech zkušeností společnosti Transcon Electronic Systems s využíváním modulárních řešení pro naše produkty pro budování letištní infrastruktury. Modularita je princip, který jsme se nakonec postupně rozhodli aplikovat na řešení kompletního letiště, které nyní budujeme v západoafrickém Senegalu. Senegal je zemí, která oproti evropskému prostředí skýtá celou sérii praktických a logistických výzev a s tím spjatých rizik, které nám modulární přístup pomáhá výrazně redukovat, kdy jednotlivé prefabrikované moduly dovážíme z ČR přímo do Afriky a na místě je následně rychle kompletujeme jako stavebnici Lego.

Projekt výstavby modulárních letišť v Senegalu je beze sporu největším českým pro-

jektem v subsaharské Africe za posledních několik desetiletí, přičemž se mu (byť často v porodních bolestech) daří znovu obnovovat dřívější československou tradici v budování investičních celků v zemích Globálního jihu, které tak zoufale potřebují rozvoj moderní infrastruktury a průmyslu (vedle dalších strukturálních změn) nezbytných pro svůj rozvoj a sociálně-ekonomickou stabilitu, která může mít kladný vliv na redukci chudoby a omezit, ideálně eliminovat, některé negativní jevy, jakým je například v zemích Evropské unie tolik diskutovaná nelegální migrace z těchto částí světa.

Výstavba letiště sama o sobě přirozeně nemůže radikálně změnit veškeré komplexní makroekonomické a strukturální výzvy, se kterými se potýká hospodářství dotyčné země, avšak o pozitivním přínosu projektu

32—33

(pro Senegal i ČR) nemůže být pochyb. Při hodnocení tohoto projektu by se tudíž nemělo hledět pouze na tradiční ekonomické ukazatele, popř. kolik se podařilo zapojit českých podniků do projektu, ale zároveň jak se projekt promítl i do života místních komunit, které se nachází v místech, kde probíhá výstavba modulárních letišť. Stavba letiště Saint-Louis ku příkladu představovala pro místní komunity celou řadu výzev, kdy si rekonstrukce zdejšího letiště vyžádala (v islámském světě téměř nemyslitelný) přesun místního hřbitova (nacházejícího se v místech prodloužené runwaye), či narušila migrační trasy zdejších pastevců, kteří byli zvyklí hnát

svůj dobytek přes areál letiště. Toto je pouze nejviditelnější výčet věcí, které místní komunita vyměnila za příslib pracovních příležitostí v průběhu budování letiště a těch vyplývajících z jeho budoucího provozu, jako je zejména rozvoj cestovního ruchu (ve městě, které je zapsané na seznamu kulturního dědictví UNESCO), rozvoj logistické základny pro potřeby těžby zemního plynu (ze senegalských vod Atlantického oceánu) a lepšího propojení s metropolí Dakarem a dalšími částmi země.

Jsem proto velice potěšen, že naši partneři ze společnosti KOMA nebrali otázku dobrých vztahů s místní komunitou a potřeby jejího

Výstavba modulárního letiště v senegalském Saint-Louis

rozvoje na lehkou váhu a velice upřímně a seriózně se v této věci angažovali. Výsledkem působení KOMY v Saint-Louis je asi padesátka místní pracovní síly, která pracovala po boku českých techniků a inženýrů, učila se od nich v afrických podmínkách tolik neprobádanému modulárnímu způsobu výstavby budov a tím posilovala své stávající technické schopnosti, popř. se od nuly naučila úplně nové, kdy se českému týmu podařilo vyškolit nové řemeslníky, jako například elektrikáře, či instalatéry, kteří si tyto zkušenosti nepochybně odnesou sebou do dalších zaměstnání a projektů, či k založení vlastních živností v budoucnu.

Pracovat na českém projektu bylo pro senegalskou stranu nepochybně zajímavé, neboť se pro ni jednalo o narušení zavedených paradigmat, kdy podobně velké projekty v zemi z pravidla realizují velcí hráči, předně z Francie, Číny, či Turecka. Oproti čínským

projektům, které se vyznačují intenzivním zapojením čínských expertů a dělnictva prakticky na všech úrovních, získala senegalská strana na českém projektu větší možnosti participace a zapojení vlastních lidí a podniků. Ve srovnání ku příkladu s francouzskými projekty se výrazněji projevila lingvistická stránka věci, kdy převážná část českého personálu nebyla frankofonní a obě strany si tak musely vypomáhat často lámanou angličtinou, což mohlo nejednou působit místy komicky a bylo beze sporu prospěšné pro rozvoj všech zúčastněných aktérů.

Neméně důležité bylo, že se zároveň jednalo o možnost, kdy naši kolegové mohli svým senegalským partnerům představit pro ně na první pohled neznámou zemi, která ovšem disponuje celou řadou ekonomických i kulturních výdobytků a atributů, se kterými se Senegalci mohou identifikovat. A to sice zemi odkud pochází Petr Čech, ten který

34—35

přivedl senegalského profesionálního reprezentačního gólmana Édouarda Mendyho do londýnské Chelsea; zemi, která není zatížena koloniální minulostí, ba mohla by prohlásit, že byla sama prakticky kolonizována; zemi, odkud původně (z kraje KOMY ze Zlínska) pochází obuv Baťa, která byla pro prarodiče mnoha dnešních mladých Senegalců první obuví, kterou kdy navlékli; zemi odkud pochází vozy Škoda Octavia (první generace) tolik populární mezi místními taxikáři; zemi odkud pochází látky VEBA, které nosí nejedna senegalská žena. Jsem proto ještě jednou velice vděčný společnosti KOMA, jak se zhostila práce s místní komunitou a zároveň pomohla šířit dobré jméno Česka v Senegalu.

→ Ilja Mazánek

Ilja Mazánek jr. vystudoval arabštinu a mezinárodní rozvoj na University of Leeds (ve Velké Británii). V minulosti působil v ropném koncernu ExxonMobil či poradenské společnosti Deloitte. V současné době vede zastoupení společnosti Transcon Electronic Systems v senegalském Dakaru v rámci projektu rekonstrukce regionálních letišť. Ovládá arabštinu, angličtinu, bulharštinu a francouzštinu. Ve volném čase se nejraději věnuje cestování, letectví a 3D tisku.

Výstavba
modulárního letiště v senegalském Saint-Louis

Modularita podporuje rozvoj.

Děkujeme všem spolupracovníkům a dodavatelům, kteří se podíleli na zakázce prvního modulárního letiště na světě, jmenovitě:

→ Hlavní dodavatelé:

TRANSCON: Generální dodavatel, elektronika

KOMA MODULAR: Dodavatel modulárních objektů vč. TZB

Colas: Dodavatel infrastruktury

TECHNISERV: Dodavatel navigačních systémů

Keramoprojekt: Hlavní projektant

Borci: Projektant modulárních objektů

SAFETY PRO: Správce stavby, TDS

→ Spolupracovníci:

Filip Kováč: Obchodní ředitel zakázky

Tomáš Borecký: Architekt/Vedoucí výstavby

Ondřej Sikora: Architekt/HiP

Michal Koval: Projektant

Radomír Glac, Michal Drábek: Konstruktéři zakázky

Martin Mališka: Hlavní rozpočtář

Zdeněk Krejčí: Koordinace subdodávek, správce harmonogramů

Jiřina Grygarová: Finanční ředitelka

Vladimíra Čablová: Vedoucí kontrolor – ekonomika

Roman Rožnovják: Vedoucí kvality

Kamil Kovář, Martin Čada: Vedoucí výroby modulů

David Masař: Vedoucí logistik

Patrik Paroulek: Vedoucí nákupu

Jaroslav Suchánek: Vedoucí skladu na místě

Martina Holbová: Administrativa

Marie Schüller, Lucie Füchsová: Marketing, prezentace

Děkujeme i všem subdodavatelům, kteří dodávali elektroinstalační práce, právní poradenství, dodávky TZB, daňové poradenství, BOZP, projekční práce a požární a elektrické zabezpečení.

→ ilustrační foto

KOMA Bulletin — periodikum o modulární architektuře a výstavbě skupiny firem

KOMA FAMILY.

#22

Duben 2023

Vydává KOMA MODULAR s.r.o.

Redakce

Marie Schüller, Martin Mališka, Tomáš Borecký, Ilja Mazánek ml., Roman Posolda, Magdaléna Řiháková

Fotografie

Tomáš Borecký, Studio Rokhaya, archiv KOMA MODULAR

Vyrobilo KNOW HOW solutions s.r.o.

Tiskárna TRIKOLORA, s.r.o.

Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.