Alternativní stravování

Existuje mnoho variant stravování spojených také s životním stylem. Můžeme být vegetariáni, vegani, stravovat se raw způsobem (jídlem tepelně upraveným do 42°C) nebo paleo dietou (nejíst luštěniny, obiloviny a mléčné výrobky), dále máme např. keto dietu, makrobiotiku nebo ajurvédu (zabývá se především jakým způsobem jíme).

Nyní se budeme věnovat konkrétně vegetariánství.

STEREOTYPY

• “Vegetariáni jsou bledí, pohublí a skončí na kapačkách.“

- Je pravda, že pokud člověk, který je celý život zvyklý na maso a přestane ho ze dne na den jíst, bude se stravovat nezdravě nebo nebude čerpat potřebné vitamíny z jiných potravin, tak to není zdravé. Pokud ale člověk zařadí pestrou stravu s potravinami obsahujícími sacharidy, bílkoviny a tuky, je tento způsob stravy v pořádku a zdraví neškodný, snižuje se také riziko různých onemocnění. O tom ale později. • “No jo, ale my jsme přeci odjakživa všežravci.“ - Kdysi lidé začali jíst maso, aby přežili. Neměli supermarkety se širokým sortimentem potravin jako máme dnes, nejedli pro zábavu, neměli jinou možnost. Každý člověk by dokázal žít bez masa, jen kdyby chtěl.

• “Ale když ty nesníš maso, zvířeti život nevrátíš, koupí,

uvaří a sní ho někdo jiný.“ - Vegetariáni vědí, že svým způsobem stravy životy žádným zvířatům nevrátí, ta budou dále zabíjena, ale mohou žít s pocitem, že si nepochutnávají na mrtvých zvířatech, protože bez nich dokáží bez problému žít.

Proč by se někdo mohl rozhodnout začít omezovat maso a stravovat se vegetariánsky?

1. Chuť - Věřte tomu nebo ne, některým lidem maso opravdu nechutná. Když si vlastně vezmete samotné neochucené kuřecí, vepřové nebo hovězí maso, uvaříte ho ve vodě nebo osmažíte na

oleji, budete se po něm olizovat? Dost možná ani ne, protože vše, co dělá z masa chutný pokrm, jsou koření, marinády a omáčky, kterými ale můžeme ochutit i jiné jídlo, nejen maso. 2. Humanitární důvody - Velkochovy. V jakých podmínkách tam zvířata žijí? Březí prasnice leží nebo sedí v kleci bez možnosti otočení se (zakázáno např. v Česku, Švédsku, Anglii), slepice žijí v klecích bez možnosti roztáhnutí křídel, krávy neustále přivázané k řetězům nikdy neuvidí trávu a jejich mláďata jsou jim po porodu odebrána a zabita, v některých zemích kuřatům a kachnám bývá uřezána část zobáku, aby se mezi sebou nepraly a nezabíjely, mláďata kastrována zaživa bez tišení bolesti. 3. Životní prostředí - Velkochovy mají také dopad na životní prostředí, při chovu zvířat vznikají plyny jako metan a amoniak.

Metan uvolňující se z trávicího traktu skotu znečišťuje atmosféru a zhoršuje globální oteplování, amoniak obsažený v hnoji znečišťuje povrchové i podzemní vody. 4. Snížení hladomoru - Asi 70 % obilí vyprodukovaného v USA tvoří potravu pro zvířata, která jsou chována na porážku. Pokud by se veškerou potravou pěstovanou pro zvířata začali stravovat přímo lidé, mohlo by se nasytit až 800 milionů lidí. 5. Zdraví - Vegetariánská strava snižuje rizika kardiovaskulárních onemocnění, obezity, vysokého krevního tlaku, cukrovky a některých druhů rakoviny (např. tlustého střeva, prsu, prostaty, žaludku, plic). Pro lidské tělo můžou být také nebezpečné toxické chemikálie, které bývají často obsaženy v mase - steroidy, růstové hormony, antibiotika nebo také karcinogeny, rtuť či olovo v rybím mase.

My můžeme žít bez jezení zvířat, zvířata nemohou žít, pokud je jíme. Barbora Kolaříková