BERNARDA JELEN
Late night shopping! Byl říjnový déšť a roztomilé dívence, která ve vesnické sámošce čekala, až zaplatí chleba, se fatálně chtělo čůrat. Netroufala si podívat se na prodavačku, zeptat se, jestli může jít na WC: v obchodech nemají záchody, prodavačka je bez očí, nečůrá. Dostala se do jádra, chvíli před explozí; přinucená zosnovat plán na provedení světového poháru loupeže, vraždy. Prozkoumala vhodnost okolností, srovnala je se vzorným chováním – nosila trikolóru: červený kabátek, bílou halenku, modrou sukni. Poté se v duchu prošla po té dráze, s geniální přesností vypočítala: jestli se počůrá jen mírně, poteče to do nových holínek. Dokonalé alibi. Nikdo ji nebude podezřívat. A spustila. Přála si, aby to vyteklo do levé, do pravé nekonečnosti, spolu s účtenkou těch tří nehynoucích zákazníků před ní. Potom zaplatila dluh jasnovidnosti. Neslyšně, vzpřímeně odčvachtala domů a o 30 let později odpřisáhla, že nejde na Late night shopping! Protože je řada na pokladnu netečné nebe: prodavačka pod dohledem načítá ceny, vsedě slepě čůrá, zákaznice vypočítává děsivé schopnosti: kolik kusů chleba vydrží kapitalistická X-Large Super plena a kolik vytékajícího života socialistická holínka?
© Bernarda Jelen © for translation Jana Šnytová
1
Návod na výrobu Lidí Nadlidské úsilí: umřít, vystěhovat se z druhé půlky prostoru. Ze strašlivého hemžení, kde jsou jiskry omezené, aby nevznítily požár. Kde je strach před ohněm strachem před pravdou. Starý jídelní příbor a opotřebované oblečení složit do skříně vytesané z lásky. Za účelem, aby je očistil duch levandule, aby se dioptrie zničila spolu se vzdáleností. Jako exploze, kterou pohltí vakuum. Cukrové kostky falešných úsměvů se rozpustí, stečou z jazyka, vyostří poslání písmen. Cestování, začaté Tady a Teď nepotřebuje zavazadla, proto nemůžeš nic ztratit. Jediné jmění je odvaha.
Přeložila Jana Šnytová
© Bernarda Jelen © for translation Jana Šnytová
2