Zpravodaj 5/2010

NOVÉ VÝZVY A NOVÉ PŘÍLEŽITOSTI PRO

MORAVSKÝ KRAS Číslo 3/2010 www.mas-moravsky-kras.cz

Zpravodaj MAS Moravský kras, o.s. pro Strategický plán Leader 2007-2013

Vyhlašujeme 3. výzvu

Místní akční skupina MAS Moravský kras o.s. vyhlašuje v souladu se Strategickým plánem Leader „Nové výzvy a nové příležitosti pro Moravský kras“ schváleným Státním zemědělským intervenčním fondem v rámci Programu rozvoje venkova ČR, opatření IV.1.1. Místní akční skupina a opatření IV.1.2. Realizace místní rozvojové strategie 3. výzvu pro žadatele k předkládání projektů.

Termín vyhlášení výzvy: 29. března 2010 Termín příjmu žádostí: Od 3. května 2010 do 7. května 2010 do 16 hodin v termínech uvedených jako úřední dny.

Místo podání žádostí: Kancelář MAS Moravský kras o.s., Sloup 221, 679 13 Územní vymezení: Žadatelé mohou předkládat projekty pouze pokud mají místo bydliště, sídlo, nebo provozovnu na katastrálním území obcí Březina, Bukovina, Bukovinka, Habrůvka, Holštejn, Hostěnice, Jedovnice, Kotvrdovice, Krasová, Křtiny, Kulířov, Kuničky, Lipovec, Němčice, Olomučany, Ostrov u Macochy, Rájec-Jestřebí, Rudice, Senetářov, Sloup, Spešov, Šošůvka, Vavřinec, Vilémovice, Vysočany, Žďár, Drnovice, Ježkovice, Krásensko, Luleč, Nemojany, Nové Sady, Olšany, Podomí, Račice-Pístovice, Ruprechtov, Studnice, Bousín, Buková, Drahany, Malé Hradisko, Niva, Otinoves, Protivanov, Rozstání, Babice nad Svitavou, Bílovice nad Svitavou, Kanice, Ochoz u Brna, Řícmanice, Bořitov, Černá Hora, Malá Lhota, Žernovník.

Výše alokace na 3. výzvu: cca 4 632 083,- Kč (částka, která je pro 3. výzvu k dispozici k rozdělení pro projekty žadatelů). Žadatelé mohou předkládat ve 3. výzvě své projekty v rámci Fiche 2,3 a 8.

V jednom kole příjmu žádostí může žadatel podat v rámci jedné Fiche pouze jedinou Žádost o dotaci.

Číslo Fiche 2.

3.

8.

Název Fiche Příležitost pro dědictví Příležitost pro poznání Příležitost pro lesy

Hlavní opatření PRV/ Vedlejší opatření III.2.2. b), c) III. 1.3. b) II.2.4.2.

Přibližná alokace pro Fichi pro 3. výzvu cca 2 194 144,-- Kč cca 1 462 763,-- Kč cca 975 176,-- Kč

Podrobný obsah Fichí je vyvěšen na webových stránkách www.mas-moravsky-kras.cz a je k dispozici v písemné podobě v kanceláři MAS v době úředních hodin. Podrobnosti k výzvám jsou uvedeny ve SPL a formuláří Fichí, které obsahují také preferenční (bodovací) kritéria.

Fiche 2: Příležitost pro dědictví Hlavní opatření PRV: III.2.2. Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova Záměr b) Obnova a zhodnocení kulturního dědictví venkova Záměr c) Stálé výstavní expozice a muzea Oprávnění žadatelé: • Obce podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů.

• Svazky obcí dle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

• Nestátní neziskové organizace podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů (občanská sdružení), zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (obecně prospěšné společnosti), zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech), ve znění pozdějších předpisů (nadace).

• Zájmová sdružení právnických osob podle §20f a následujících zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

• Církve a jejich organizace dle zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech. (pokračování na straně 2)

(pokračování ze strany 1) Oblasti podpory (typy aktivit): Opatření je zaměřeno na investice do udržování, obnovy a zhodnocování nebo využitím kulturního dědictví venkova, jako například kulturních památek (s výjimkou památek UNESCO, národních kulturních památek nebo kulturních památek, již využívaných pro účely služeb cestovního ruchu - ubytování, kongresové využití, muzea), památkově významných území, kulturních prvků vesnic a venkovské krajiny, včetně historických parků, zahrad a alejí, a dále na budování nových stálých výstavních expozic a muzeí s vazbou na místní historii, zajímavosti, kulturní a umělecké aktivity a tradiční lidovou kulturu.

Výše způsobilých výdajů na projekt: max. 2 000 000,- Kč min. 50 000,- Kč max. výše dotace 90% Fiche 3: Příležitost pro poznání Hlavní opatření PRV: III.1.3 Podpora cestovního ruchu Záměr b) ubytování, sport Oprávnění žadatelé:

• Nezemědělské podnikatelské subjekty, pouze pokud činnost zahajují, nebo mají kratší než dvouletou historii v oblasti podnikání v cestovním ruchu ke dni podání Žádosti o dotaci.

• Zemědělský podnikatel, tzn. fyzická nebo právnická osoba, který podniká v zemědělské výrobě v souladu se zákonem č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.

Oblasti podpory (typy aktivit): • Stavební obnova (rekonstrukce, modernizace, statické zabezpečení), případně nová výstavba malokapacitních ubytovacích zařízení, včetně stravování a dalších budov a ploch v rámci turistické infrastruktury, budování koupališť a plováren pro veřejné využití vč. odpovídajícího zázemí (nejedná se o aquaparky a lázně), • Výstavba a rekonstrukce zařízení služeb pro letní i zimní turistiku (zařízení pro aktivní trávení volného času, lyžařské vleky), • Nákup strojů, technologie, zařízení, vybavení, hardware.

Výše způsobilých výdajů na projekt:

max. 2 000 000,- Kč min. 50 000,- Kč max. výše dotace 60 % Fiche 8: Příležitost pro lesy Hlavní opatření PRV: II.2.4.2. Neproduktivní investice v lesích Oprávnění žadatelé: • •

Vlastník nebo nájemce pozemku určeného k plnění funkcí lesa.

Sdružení s právní subjektivitou vlastníků nebo nájemců pozemků určených k plnění funkcí lesa.

Oblasti podpory (typy aktivit): Činností vedoucí k usměrňování návštěvnosti lesa a bezpečnosti jeho návštěvníků, v jehož rámci budou podporovány zejména výstavba, rekonstrukce a modernizace cest sloužících jako stezky pro turisty do šířky 2 metrů, cyklostezky a objekty na nich pro zajištění bezpečnosti návštěvníků, např. mostky, zábradlí, parkovací místa, odpočinková stanoviště, přístřešky, informační tabule, lesní studánky apod.

Výše způsobilých výdajů na projekt: max. 2 000 000,- Kč min. 50 000,- Kč max. výše dotace 100% Způsobilé výdaje: Způsobilé výdaje projektu je možné realizovat od doby registrace projektů na RO SZIF. Předpokládaný termín registrace je do 29. června 2010. Délka realizace projektu je maximálně 24 měsíců od podpisu Dohody. Nejzazším termínem pro předložení Žádosti o proplacení výdajů na MAS a následně na SZIF je termín stanovený v Dohodě o poskytnutí dotace. Žadatel předloží žádost o proplacení výdajů ke kontrole na MAS 14-21 dní před termínem odevzdáním na SZIF.

ně ověřenou plnou mocí od statutárního zástupce žadatele. Plná moc musí obsahovat jasné vymezení rozsahu zmocnění, časovou platnost a úředně ověřený podpis statutárního zástupce žadatele. Žádost o dotaci v předepsaném formátu pdf je předkládána na MAS včetně osnovy projektu a všech povinných příloh ve třech vyhotoveních (paré) v písemné podobě a zároveň třikrát na CD. (Jedno paré bude po výběru projektů odevzdáno na SZIF, jedno paré zůstane v kanceláři MAS a jedno paré bude po hodnocení a výběru projektů vráceno žadateli.) Žádost o dotaci a instruktážní list k vyplňování žádosti o dotaci je možZpůsob podání: Projektové žádosti včetně osnov a povinných příloh předává v termínu né stáhnout v elektronické podobě z webových stránek výzvy pouze osobně statutární zástupce žadatele s dokladem o zvole- www.szif.cz nebo www.mas-moravsky-kras.cz. ní, jmenování či jiném způsobu delegace, nebo osoba pověřená úředJméno

Funkce

Telefon

E-mail

Ing. Jozef Jančo

manažer MAS pro SPL

739 042 933

jozef.janco@seznam.cz

Ing. Petr Revenda

projektový manažer

603 268 562

masmk@seznam.cz

MAS Moravský kras o. s., kancelář: 679 13 Sloup 221, tel. 739 042 933, www.mas-moravsky-kras.cz, e-mail:masmk@seznam.cz, IČ: 27028992, Číslo účtu: 1892159379/0800

2

(pokračování na straně 3)

(pokračování ze strany 2) Úřední dny pro předkládání žádostí na MAS: 3. až 7. května 201, 9.00- 12.00; 13.00- 16.00.

V případě, že bude projekt odevzdán po tomto termínu, bude automaticky vyřazen. Doporučujeme žadatelům termín odevzdání projektů domluvit telefonicky předem.

Další odkazy: Na webových stránkách MAS www.mas-moravsky-kras.cz jsou dostupná ke stažení aktuální Pravidla pro opatření IV.1.1. resp. Příloha č.9 a Pravidla pro opatření IV.1.2. Na stejném místě je k dispozici také závazná osnova projektu.

Výběr projektů: Výběr projektů bude založen na principu soutěže mezi předloženými žádostmi. Budou vybrány projekty, které dosáhly nejlepšího bodového ohodnocení. Počet podpořených projektů bude limitován výší alokace na danou Fichi. Pokud nebude pro jednu Fichi dosažena výše stanovené alokace, budou finanční prostředky převedeny na projekty pro druhou Fichi. Hodnotit projekty ve všech fichích bude 5 členů výběro-

vé komise, v případě vážných důvodů neúčasti člena zastupující soukromý sektor, nebude hodnotit 1 vylosovaný zástupce veřejného sektoru, aby počet zástupců soukromé sféry byl dle pravidel vyšší než zástupců veřejné správy.

Specifické vymezení: Soulad se SPL „Nové výzvy a nové příležitosti pro Moravský kras“ a integrovanou strategií rozvoje MAS Moravský kras o.s. 2007-2013 „Otevíráme Moravský kras“ a rozvíjení dalších strategií v regionu.

Další poznámky: MAS Moravský kras o.s. pořádá pro veřejnost a žadatele seminář k přípravě projektů, který proběhne 8. dubna 2010 ve Sloupě.

V jiné dny jsou manažeři MAS k dispozici v kanceláři v sídle MAS, nebo lze domluvit setkání či poskytnout radu na kontaktech uvedených ve výzvě a na webových stránkách. V době předkládání žádostí na MAS, tj. 3. - 7. května 2010 již konzultace nejsou možné.

Podrobný harmonogram administrace žádostí o dotaci v rámci 3. výzvy, včetně termínu konání veřejné prezentace žadatelů a zasedání výběrové komise je uveden na webových stránkách MAS.

Závist jenom zdržuje, říká Tomio Okamura V Česku jsem si zkusil splnit svůj sen, říká podnikatel a odborník na cestovní ruch Tomio Okamura.

Podle svých předků jste si mohl vybrat: mohl jste být Japonec, Korejec nebo Čech. Proč jste zvolil být právě Čechem?

Korejec byl můj dědeček, který byl ve dvaceti letech adoptován bezdětnými japonskými rodiči, takže kromě tohoto svazku já s Koreou víc společného nemám. Nicméně tatínek říkal, že se mu v dětství smáli, protože poznali, že není úplný Japonec.

A kdy jste se dozvěděl vy, že nejste úplný Japonec?

Narodil jsem se v Tokiu, ale celé dětství jsem si procházel tím, že se vám někdo vysmívá a odstrkuje vás, protože jste moc bílý. Přes celou ulici na vás děti ukazují a křičí „gajdžin, gajdžin“, což znamená cizinec. Jako šestileté dítě se můžete hanbou propadnout. Celá ulice se na vás dívá a jediný, kdo na té ulici nemá černé vlasy jsem já. Protože je mám hnědé, což Japonci okamžitě poznají. Jediný kdo tam svítí, je moje maminka, přirozená blondýna. Když jsem šel prvně do samoobsluhy nakoupit, tak se mně pokladní zeptala, jak to, že umíš tak dobře japonsky, když nejsi Japonec? Tenkrát jsem si poprvé v životě uvědomil, že jsem jiný.

světě sám. Že si musím všechno sám vybudovat. Tam už ve mně začal doutnat ten pocit, že chci prostě té většinové společnosti ukázat, že nejsem horší jen proto, že jsem jiný. Že taky něco dokážu.

koliv. Aby ta ostatní společnost řekla, ty to výborně umíš, poraď nám. Najednou to člověku přecvakne v hlavě a už ví, že se mu nebudou vysmívat. Určitě nestačí, když je na vás maminka hodná. Já jsem se za to svoje koktání strašně styděl a byl jsem těžký případ. A výsledek je, že ze mne kolegové udělali mluvčího!

To šlo takhle jednoduše?

Pak jste ale žil zase v Tokiu?

Samozřejmě, že ne. Tyhle problémy v dětském domově způsobily, že jsem asi do 20 let koktal. Léčil jsem se na různých logopedických pobytech, pořád jsem chodil k doktorovi, musel jsem si doma opakovat slabiky, ale vůbec se to nelepšilo. Z toho jsem měl velké trauma, nechtěl jsem být vyvolávaný před tabuli. Asi kvůli tomu dětství jsem se do 14 let taky počurával. Proto jsem nejezdil ani na školní výlety ani lyžovat, protože jsem se strašně bál ostudy. Jednou jsem jel a celý večer jsem nepil. Ostatní se ptali, proč nepiješ, a já jsem říkal, nemám žízeň. Tak strašně jsem se bál. To se pak ve 14 spravilo, ale to koktání ne.

Co rodiče? Nepodrželi vás?

Tatínek, protože byl typický Japonec, tak byl pořád v práci. Japonci to mají v sobě, že se musejí o rodinu postarat sami. Ale neuvědomil si, že maminka, která neuměla vůbec japonsky, protože spolu doma mluvili anglicky, tam byla hrozně osamocená. Blondýna mezi Japonci. Provdala se tam v roce 1966. S tatínkem se seznámili, když byl v západním Německu na vysokoškolských studiích. Předtím si jen psali. Dostali na sebe adresy, aby se zdokonalovali v angličtině. Maminka to nakonec psychicky nevydržela, a když mi bylo šest let, tak jsme poprvé přijeli do Československa.

A co vás tam čekalo?

To byla v Japonsku těžká realita, protože jsem nejdřív pracoval jako popelář, a po půl roce jsem začal v jednom tokijském kině prodávat popcorn a kolu. To jsem dělal asi tři a půl roku. A zjistil jsem, že v japonské společnosti nemám šanci. Bez vzdělání, ještě jako míšenec. Od kamaráda jsem si nechal poslat české sklo a zkoušel sem to prodávat večer po práci po domech. Jenže tam na mně vždycky vyvalili oči, řekli ´vy jste cizinec´ a ani jsem se nedostal k tomu, abych to pořádně odprezentoval.

To je až neuvěřitelné, protože tady jste se jako symbol úspěšného podnikatele dostal i do televize.

Tehdy jsem si ale právě uvědomil, že v Japonsku je drsná konkurence a nemám tam šanci.

To je japonská společnost tak rasistická, nebo tradiční, konzervativní?

A co bylo tady?

Jsem ze tří dětí. O staršího bratra se postarala babička, ale o mně a mladšího bratra se neměl kdo postarat, tak jsme skončili v dětském domově u Podbořan v západních Čechách. Tam jsem zažil, co je to šikana. To probíhalo například tak, že když vám přijde dopis od rodičů, tak vám ho starší kluci vezmou a musíte si nechat nafackovat, aby vám ho dali.

Ano, to mi bylo asi 18 a tatínek chtěl, abych šel na vysokou, protože oba rodiče mají vysokou a mí dva bratři dokonce mají každý dvě vysoké školy. A chtěl, abych vystudoval, měl nějaké úřednické zaměstnání, děti, důchod, žil takový ten normální život. Jenže u mě tyhle ty zkušenosti z dětství - a vidím to z odstupu mých dnešních sedmatřiceti let - vzbudily pocit, že už ten normální život nechci. Chtěl jsem něco dokázat. Tak jsem vysokou přerušil a v 18 odešel z domu do světa.

A jak jste přestal koktat?

Mně se to začalo ztrácet až v okamžiku, když jsem začal úspěšně podnikat v těch dva- třičtyřiadvaceti. Výrazně se to zlepšilo ve 24 když jsem začal s cestovní kanceláří a začali za mnou chodit lidi a všichni chtěli moje skupiny do restaurací, do hotelů a najednou bylo všem úplně jedno, jestli koktám nebo ne. Začali mně hodnotit ne podle toho, jak vypaTo jste to tam neměl komu říct?

Víte, byl jsem relativně malý, a tak jsem dám, ale co jsem dokázal. Tehdy to přestalo. vždycky brečel pod peřinou. Bylo nás na po- Už jsem neměl strach. koji 15 dětí a jediné soukromí bylo, když se zhaslo, pod tou peřinou. Jenže v tom okamži- Co byste tedy poradil lidem, kteří koktají? ku přišli ti starší kluci, peřinu mi strhli a zača- Můj návod je, zkuste se věnovat něčemu, li křičet: co tam děláš? A tam jsem si uvědo- v čem byste byli dobří. V čem byste se prosamil, že jsem nejenom jiný, ale že jsem na tom dili. To může být tanec, hip hop, počítače, co-

Já si myslím, že je tam především neskutečně konkurenční prostředí. Protože v Japonsku když řeknete velká firma, tak to znamená, že je největší na světě. To je úplně jiný pojem než troufám si říci v Německu nebo v ČR. Tady velká firma je z celosvětového hlediska malá lokální firma. V Japonsku jsou ale stovky firem, které jsou celosvětovými lídry. Konkurence je tam nastavená zcela jinak. Já jsem neměl na začátek žádný kapitál. A tenkrát jsem si řekl, že jsem napůl Čech, umím česky, je po revoluci a dá se tady podnikat, tak že si tady zkusím splnit svůj sen.

Kolik vám bylo?

Bylo to v roce 1994 a mně bylo 21 let. Tady jsem měl plán učit soukromně japonštinu.

Nicméně protože jsem koktal, tak mi to zkraje moc nešlo. Není to tedy o tom, že bych byl nějak extrémně schopný. Chce to i štěstí a hlavně, to mně naučil tatínek, takovou tu každodenní trpělivou práci. To je takový japonský přístup. (pokračování na straně 9) 3

Nové cyklostezky v Moravském krasu

Téměř tři a půl tisíce cyklistů, jezdců na bruslích, turistů nebo těch, kteří se vydali jednu květnovou neděli na procházku, zaznamenalo počítadlo v obou směrech na trase vedoucí z Obřan do Bílovic nad Svitavou. Zásluhu na tak enormním provozu má vybudování nové cyklostezky, a za celým tímto dílem, které si vyžádalo tři roky intenzívní práce, je nutné hledat předsedu svazku obcí Časnýř a starostu obce Kanice Vladimíra Kalivodu. „Kanice leží patnáct kilometrů od středu Brna na spodní hranici Moravského krasu, a tak k nám zasahují přírodní rezervace CHKO. Obec patří do mikroregionu Časnýř, který vznikl v roce 2001. Patří do něj dále Bílovice nad Svitavou, Řícmanice, Babice nad Svitavou a Ochoz u Brna. Mikroregion dostal jméno podle potoka Časnýře, který vyvěrá v Ochozu u Brna, protéká Kanicemi a Řícmanicemi, v Bílovicích se vlévá do řeky Svitavy.

Z Babic nad Svitavou do Časnýře přitéká bezejmenný potok. Časnýř tedy naše obce spojuje,“ vysvětlil Vladimír Kalivoda.

Mikroregion se nejdříve věnoval otázce dopravní obslužnosti. K dalším okruhům patří školství, zdravotnictví, životní prostředí, turistika a cykloturistika. Tak vznikla už v roce 2005 rozvojová strategie – dokument, který mimo jiné otvírá dveře k dotacím. Součástí dokumentu byla i mapa dvou plánovaných cyklostezek, které se právě teď na podzim dočkaly oficiálního otevření.

Nad Klajdovkou

První z nich nese jméno Nad Klajdovkou a vede od parkoviště u restaurace Klajdovka v Líšni v souběhu se státní silnicí 373 směrem na Ochoz u Brna a Jedovnice. Samozřejmě vede lesem. „Plány na zbudování této stezky jsem nosil dlouhou dobu v hlavě, protože silnice je velmi 4

nepřehledná, plná ostrých zatáček a nehod tam nebylo málo. Pustili jsme se do práce, nechali jsme vypracovat projektovou dokumentaci, začali jsme žádat o dotace. Z krajského úřadu jsme získali čtyři a čtvrt milionu korun. Z prostředků mikroregionu jsme přidali dalších187 tisíc,“ říká kanický starosta..

Dodává, že stavba je dlouhá necelé čtyři kilometry, a protože cyklostezka prochází Přírodní rezervací Hádecká planinka, nemůže mít asfaltový povrch. Podmínkou byla volba přírodních materiálů. Dnes tak zvaný minerální beton kryje stezku širokou tři metry, která vede lesnatým porostem a je tedy přirozeně zastíněna. Využívají ji především občané Brna, a to nejen cyklisté a turisté, ale i běžci nebo rodiny s dětmi při svých procházkách.

Osmdesát procent délky vede cyklostezka po

pozemcích Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity Brno, dalších dvacet je na soukromých pozemcích rodiny Belcredi. Na spolupráci a vstřícnost obou majitelů si Vladimír Kalivoda nemůže stěžovat. „Využili jsme stávající mobiliář u nového odstavného parkoviště na Klajdovce. Na stezce jsou dvě informační tabule a my jsme nově zbudovali z akátové tyčoviny zábrany proti vjezdu motorových vozidel. Novinkou je dopravní značení a směrovky – od Klajdovky až k vodojemu v Ochozu u Brna, které navázalo na cyklotrasu směrem na Říčky do Mokré.

Stezka teď dostala nově číslo od klubu českých turistů 5134,“ konstatuje předseda mikroregionu Časnýř.

Kolem řeky Svitavy

Druhá stezka, která je také dílem tohoto mikroregionu, vede z Bílovic nad Svitavou do Obřan kolem řeky Svitavy. „Tato stezka má dokonce nadnárodní význam. Je součástí mezinárodního cyklokoridoru Krakov – Vídeň s označením Jantarová stezka. Tato stavba

vznikala pod dohledem, ve spolupráci a za spolufinancování Evropských fondů z Regionálního operačního programu s kofinancováním Jihomoravského kraje,“ vysvětluje Vladimír Kalivoda. Dodává, že základem byla cesta, která vznikla při výstavbě železničního koridoru. Asfalt byl ale už úplně strávený a rozpadlý. „My jsme vyspravili povrch v délce 3714 metrů a natáhli asfaltový koberec v šířce tří metrů. Povrch je tak kvalitní, že vedle cyklistů na stezku přilákal i vyznavače stále vyhledávanějšího sportu – ježdění na kolečkových bruslích. A protože povrch byl hotov už v dubnu, byla po celou letní sezónu plně vytížena,“ říká spokojeně předseda Časnýře a dokladem jsou právě údaje z květnového měření. Že provoz byl o prázdninách ještě větší, o tom nikdo nepochybuje. „Jak se ukazuje, ne vždy se cyklisté, bruslaři a chodci shodnou. Snažíme se apelovat na všechny uživatele, aby k sobě byli ohleduplnější, vždyť jsou mezi nimi i malé děti. Už mám v hlavě další nápad. Uděláme všechno proto, aby se pro pěší upravil i druhý břeh řeky Svitavy,“ dodává iniciátor.

Také cyklostezka z Bílovic do Obřan byla oficiálně dokončena letos na podzim. V poslední fázi byly instalovány bezpečnostní prvky, stezka dostala i středovou přerušovanou čáru, pracovalo se na zpevnění některých úseku krajnice, dřevoocelové svodnice lemují břehy příkře spadající k řece Svitavě. V nepřehledných místech napomohou ke zvýšení bezpečnosti i zrcadla. „Teď připravujeme plán údržby stezky, uvažujeme také o jejím pravidelném čištění zametacím vozem, tak dvakrát až třikrát do roka.

To bude stát další peníze,“ upozorňuje Vladimír Kalivoda.

Majetková jednání kolem stezky byla hodně náročná především proto, že parcely jsou v majetku státních organizací. Například Správě dopravních a železničních cest trvalo tři měsíce, než schválila oprava povrchu jejich cesty, navíc stanovila poměrně náročné podmínky pronájmu na dalších patnáct let dopředu.

Naopak výborná byla spolupráce s městem Brnem. Bezúročnou půjčkou ve výši 4 290 tisíc korun pomohlo předfinancovat celou stavbu. Půjčka bude Brnu vrácena ještě v tomto roce. Existuje i reálná úvaha o tom, že stezka bude časem převedena do majetku města Brna, které se o ni bude dále starat, protože ji využívají především Brňané.

Vladimír Kalivoda věnoval zbudování dvou cyklostezek tři roky mravenčí práce. Je to o to obdivuhodnější, že jemu před dvaceti lety někdo ukradl kolo a od té doby na kole nejezdí. Před cyklistikou dnes dává přednost pěší turistice a přesto se o lidi na kolech a kolečkách tolik stará.

Týden praktických činností

Tato celotýdenní osvědčená forma práce s žáky a studenty se konala na sklonku podzimu ve dnech 30.11. – 4.12. 2009. Jako vždy se v jejím rámci konaly rodičovské schůzky a Den otevřených dveří pro zájemce o studium na naší škole, ale také pro veřejnost. Letos měly všechny ročníky zadáno jedno ústřední téma , ke kterému připravily tu „ svoji“ náplň, a to „Propagace Moravského krasu a našeho regionu“ Žáci druhého ročníku učňovského oboru přichystali pro naše hosty ochutnávku salátů a výrobků studené kuchyně. Letos se mimořádně chuťově vydařily, navíc byly ozdobeny ukázkami carvingu. Žáci třetího, tedy posledního ročníku , měli za úkol připravit výseč slavnostní tabule vč. návrhu menu, inventáře a esteticky doladit dané téma. Tentokrát volili varianty na to ústřední např. blanenský zámek, blanenští rytíři, zahájení sezóny v jeskyni Balcarka atp. „Poprali“ se s tímto úkolem velmi dobře a také se to odrazilo na známkách při obhajobách. Jen je třeba doufat, že si stejně tak dobře povedou při závěrečných zkouškách ze stolničení, v červnu, kdy se pojede již naostro.

Studenti prvního ročníku nástavbového studia přichystali slavnostní bankety. Všichni na škole očekáváme s napětím, jak dopadne nejen design stolu a místnosti, ale také, jaké chody menu budou zařazeny a hlavně – jak budou chutnat. Celý průběh hostiny zůstává až do poslední chvíle tajemstvím. Letos byli na bankety pozváni vzácní hosté ze sdružení „MAS Moravský kras„, které zajímala zejmé-

na propagace regionálních potravinářských výrobků a menu z nich. Také nám zapůjčili řadu propagačních materiálů. Dále k nám zavítali pracovníci komise Ministerstva zemědělství ČR, kteří sledovali celkové vyznění akce. Všichni hosté odcházeli od nás jen neradi a velmi spokojeni. Studenští organizátoři se vypořádali s úkolem dobře, někde ale zaskřípala režie, jinde se nevydařila příprava chodu anebo se zase mohlo přidat na estetic-

Soutěž o Vesnici roku byla vyhlášena V rámci 33. setkání starostů na Dni malých obcí byl dnes slavnostně vyhlášen již 16. ročník soutěže Vesnice roku v Programu obnovy venkova. Podmínky soutěže Vesnice roku 2010 byly podepsány jednotlivými zástupci vyhlašovatelů. Na schválení podmínek soutěže se kromě Spolku pro obnovu venkova, ministerstva pro místní rozvoj, Svazu měst a obcí také podílí ministerstvo zemědělství. Pro Agroweb to uvedl jeho mluvčí Petr Vorlíček.

Ministerstvo zemědělství se zavázalo ke spolupráci při přípravě Soutěže Vesnice roku,

konkrétně má na starosti ocenění Oranžová stuha, které se udílí v rámci soutěže za spolupráci obce a zemědělského subjektu.

V souvislosti s aktualizací podmínek soutěže Vesnice roku 2010 byly rovněž upraveny podmínky a charakteristika ocenění Oranžová stuha, které jsou k dispozici v příloze.

Podmínky soutěže stvrdili předseda Spolku pro obnovu venkova ČR Eduard Kavala, ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška a předseda Svazu měst a obcí Oldřich Vlasák.

Ministr zemědělství Jakub Šebesta, který se

kém ztvárnění. Přesto je neocenitelné, že si studenti vyzkoušeli týmovou práci a organizaci banketu, alespoň ve školních podmínkách.

Studenty maturitní třídy nástavbového studia čekala k závěru týdne zkouška praktické maturity. Každý v rámci tohoto projektu si musel vybrat k propagaci kongresových služeb jeden hotel našeho regionu a jeden z jiné oblasti republiky. Za použití AV techniky si někteří z nich svůj vstup připravili již vskutku profesionálně, u jiného zapracovala tréma atp. S každým studentem byly po skončení jeho prezentace dopodrobna rozebrány nedostatky – např. způsob mluveného projevu, orientace v problematice, znalost zvoleného prostředí, práce s technikou, pohotovost při otázkách komise. Ale také se samozřejmě chválilo, povzbudilo do budoucna, dokonce i tleskalo. Všichni studenti si na závěr oddechli, že už to mají za sebou, ale shodli se na tom, že jsou velmi rádi, že si všechno mohli vyzkoušet nanečisto, aby věděli, co je čeká v červnu . „ Tato zkušenost je k nezaplacení“, říkali.

Letošního praktického týdne se poprve zúčastnili studenti nově otevřeného čtyřletého oboru Cestovní ruch. Ačkoliv sotva opustili základní školu, zabrali se do svého zadání vskutku pořádně. Připravili pro návštěvníky výstavu o Moravském krasu a okolí Blanska, písemný zábavný tematický kvíz, prováděli zájemce o studium u nás, jejich rodiče a jiné hosty po celé škole s výkladem o studijních oborech, organizaci výuky, odpovídali na dotazy. Počínali se opravdu jako profesionální průvodci, tak jak je jejich studium směruje.

Týden uběhl jako voda ve Svitavě, zbývalo jen dát celou školu do pořádku a nachystat ji k běžné výuce. Nikomu se moc nechtělo. Ale za rok si to zase dáme znovu ! Neboť, tak jak řekl Konfucius : „ Co si vyzkouším, tomu rozumím.“ (Autor: Mgr. Naděžda Strážnická)

dnes účastní zahájení 27. mezinárodního potravinářského veletrhu Salima v Brně, proto podmínky soutěže podepsal již v předstihu.

33. setkání starostů na Dni malých obcí probíhá v Praze v Národním domě na Smíchově.

Těchto pravidelných setkání starostů venkovských obcí s představiteli ústředních orgánů státní správy se pravidelně zúčastňuje asi 800 starostů a starostek venkovských obcí.

Dny malých obcí organizuje časopis OBEC a finance ve spolupráci se Svazem měst a obcí, Sdružením místních samospráv a Spolkem pro obnovu venkova.

(Autor: Oldřich Přibík) 5

Včelařům se blýská na lepší časy

zhruba odpovídá naší průměrné domácí produkci. Včelaři také po dlouhé době neměli problémy s odbytem. Zřejmě zafungoval tříletý program propagace medu a také v médiích publikované informace o kontrolách, které prokázaly, že dovážený med často není kvalitní. Důležitým aspektem je ale větší zájem spotřebitelů o to, co konzumují, a větší poptávka po zdravých a kvalitních potravinách domácího původu, mezi které samozřejmě včelí produkty patří. Vyšší poptávce odpovídá i cena medu, která poněkud vzrostla, i když nijak dramaticky. Podle našich průzkuJak tedy vypadal z pohledu včelařů loň- mů mezi včelaři se cena světlého květového ský rok? medu při prodeji tzv. ze dvora pohybuje koRok 2009 byl ve srovnání s rokem předcho- lem 100 až 120 korun za kilogram. Enormní zím úspěšný. Loni jsme u nás zazimovali téměř 498 tisíc včelstev, zatímco v předešlém roce to bylo něco přes 461 tisíc. Zaznamenali jsme tedy nárůst včelstev zhruba o 37 tisíc, ale stále to ještě nedosáhlo úrovně roku 2007, kdy bylo zazimováno 520 tisíc včelstev. Dobrou zprávou je, že v loňském roce došlo meziročně i k nárůstu počtu chovatelů včel, což je úspěch, protože v posledních letech jejich počet stále klesal. Doufejme že ten trend bude pokračovat. Už v době úbytku chovatelů a de facto stabilního počtu včelstev však bylo zřejmé, že roste počet včelařů, kteří mají více včelstev. Evropská unie považuje za profesionálního včelaře toho, kdo chová více než 150 včelstev. V roce 2008 jsme měli 83 takových chovatelů, ale loni jich už bylo 141, a počet včelstev u těchto profesionálních včelařů vzrostl z 19 tisíc na loňských téměř 24 tisíc. Zhruba tedy můžeme zájem je o tmavý medovicový med, kterého je říci, že pět procent včelstev u nás je již cho- však nedostatek, takže se jeho cena vyšplhaváno ve velkochovech. Jedním z důvodů ná- la až ke 150 korunám za kilogram. Většinou růstu profesionálních včelařů je zřejmě sku- ale už včelaři tento med nemají. tečnost, že se pro ně zlepšily podmínky, a to Hlavní část produkce medu se u nás realizuje jak ekonomické, tak i legislativní, například v menších obchodech zaměřených na zdramožnost odbytu přímo ze dvora. Dalším dů- vou výživu a přírodní produkty nebo při provodem jsou pak ekonomické změny na ven- deji přímo ze dvora. V maloobchodních řetězkově, kdy se lidé, kteří tam žijí a mají ke vče- cích se téměř výhradně prodává směs medů lám vztah, snaží najít další zdroj obživy. Zají- ze zemí Evropské unie i z dalších zemí, promavé je, že za posledních dvacet let ubylo ne- tože domácí včelaři nejsou zatím tak velcí, více právě drobných včelařů s počtem do pěti aby dokázali splňovat požadavky řetězců, včelstev a i platí to i dnes, kdy jich roce 2008 tedy nabízet celý sortiment medu ve velkém u nás bylo 19 tisíc, ale vloni už jen 18 tisíc, a množství a v průběhu celého roku. to i přesto, že celkově počet včelařů narostl. Co se týká zahraničního obchodu, vloni se doNevíme, zda tito včelaři zanechali chovu včel voz a vývoz medu vyrovnal, i když dříve jsme úplně, nebo zda naopak svoji činnost rozšíři- byli u medu výrazně exportní zemí. Negativní li a zařadili se tak do kategorie s vyšším po- však je, že průměrná vývozní cena se loni počtem včelstev. hybovala kolem 53 korun za kilogram, zatím Také výnos medu byl loni meziročně o něco průměrná cena dováženého medu byla zhruvyšší. V roce 2008 bylo v České republice vy- ba 64 korun za kilogram. Takže saldo zahraprodukováno celkem téměř 6 079 tun medu, ničního obchodu v této komoditě máme zázatímco loni to bylo více než 6 891 tun, což porné. To ale jako včelaři ovlivnit nemůžeme V posledních několika letech to u nás neměli včelaři ani včely jednoduché. Výrazný úbytek včelstev spojený s ochabujícím zájmem o jejich chov, nízká cena medu a jeho komplikovaný odbyt a také nepřízeň počasí a choroby, které decimovaly chovy, to vše jim komplikovalo život. Jak se ale zdá, v loňském roce se situace začala pomalu obracet k lepšímu. O tom, s jakou bilancí uzavřelo včelařství v České republice loňský rok jsme mluvili s tajemníkem Českého svazu včelařů Miloslavem Peroutkou.

6

Zmínil jste tříletý program propagace, který včelařům pomohl, v čem spočíval?

Před třemi lety byl Bruselem schválen jediný projekt z České republiky, a to projekt na propagaci spotřeby medu Jako svaz jsme na něj uvolnili tři miliony korun, což bylo z celkových nákladů na projet třicet procent, dvacet procent dodal stát a padesát procent šlo z unijních fondů. Celkem to tedy bylo deset milionů korun na tři roky. Propagace mířila zejména přes tisk k cílovým skupinám, kterými byli důchodci a maminky s dětmi. Součástí projektu byla osvěta, ochutnávky na výstavách a podobně. Také jsme se s tímto projektem dostali do televize do pořadu pro seniory Barvy života, který měl velký ohlas.

U nás je sice poměrně nízká spotřeba medu, ale horší je, že tato spotřeba je nevyrovnaná, protože u rodin, kde se med konzumuje, činí několik kilogramů na osobu ročně, ale jsou rodiny, kde vůbec med celý rok nepřijde na stůl.

Zmíněný projekt skončil vloni v říjnu a byl úspěšný – průměrná spotřeba u nás vzrostla z 0,6 na 0,7 kg medu na hlavu a rok. Proto jsme hned v listopadu začali uvažovat o podobném projektu, na který jsme nakonec vyčlenili šest milionů korun a znovu jsme podali žádost. V případě, že ji Brusel schválí měli bychom mít na propagaci spotřeby medu v dalších třech letech k dispozici částku 30 milionů korun.

Změnily se nějak v loňském roce podpory, které včelaři dostávají od státu či Evropské unie?

Dotace včelařům se v podstatě nezměnily a je možné je rozdělit do několika vrstev. Velmi dobře se v posledních dvou třech letech zapojily do podpory včelařství kraje. To je velmi významná podpora. Kraj od kraje byla zaměřena různě, ale především se orientovala na mladé začínající včelaře a na děti.

Pak je již klasická národní podpora, na níž je letos i přes úsporné balíčky vyčleněno 70 milionů. Další je potom podpora z fondů Evropské unie. Jde o samostatný tříletý program na podporu produkce včelích produktů. Pro celou unii je v něm 30 milionů eur a zemím se z něj přidělují prostředky podle počtu včelstev. Letos na konci srpna bude končit druhé tříleté období tohoto programu, takže právě v této době připravuje ministerstvo zemědělství ve spolupráci s včelařskými organizacemi projekt na další tříleté období. Jde o oblasti vzdělávání, technologie zpracování medu, léčení varoázy, o obnova včelstev, rozbory medu, či kočování. Doufejme že tento projekt bude schválen a že naši včelaři budou moci tyto prostředky čerpat. My jsme jeden z mála členských států, který tuto podporu již poslední dva roky čerpá na sto procent, a dokonce je větší zájem, takže některé dotace, například na technickou pomoc a na kočování bylo třeba krátit. Za loňský rok činila tato podpora včetně příspěvku státu zhruba 55 milionů korun. Letos se nám také nově otevírá možnost čerpání podpor z programu rozvoje venkova. Ty jsou určeny především větším včelařům, podnikatelům, kteří právě v tomto období mohou podávat svoje žádosti. Jde především o podporu investičních projektů.

To, že jsme schopni zcela vyčerpat unijní dotace je podle mého názoru především vysokou organizovaností našich včelařů. My chovatelům včel jako svaz sloužíme, například v našem svazovém časopise jsou podrobně zveřejňovány žádosti i návody, jak je vyplnit, včetně praktických rad. Dokonce jsme schopni v některých případech a v dostatečném časovém předstihu jejich žádosti zkontrolovat, zda jsou vyplněny správně. Takže naši členové, kterých je dnes celkem 47 330, jsou velmi dobře informování.

(Autor: Oldřich Přibík)

Cena potravin hraje při jejich výběru roli Lidé čím dál více preferují jednorázové velké nákupy ve velkoformátových prodejnách, přičemž o deset procent narostla obliba diskontů. Cena potravin stále hraje významnou roli při výběru, 66 % lidí vyhledává akční slevy a zlevněné potraviny občas nakoupí 77 % dotázaných. Ačkoliv lidé podle svých odpovědí preferují čerstvé nebalené potraviny, rádi nakoupí ve velkém do zásoby, pokud jsou za výhodnou cenu. Stejně jako v roce 2005 čeští spotřebitelé lépe hodnotí bezpečnost a kvalitu českých potravin než těch zahraničních, mírně také vzrostl počet lidí, kteří odpověděli, že bezpečnost a kvalita potravin se v porovnání se stavem před deseti lety zvýšila.

Vyplynulo to ze sociologického výzkumu, jenž pro Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci (SZPI) na sklonku loňského roku provedla agentura Focus, Marketing & Social Research. Výsledky průzkumu potvrzují současný trend v oblasti dozoru potravin. Informovala o tom mluvčí SZPI Martina Šmídtová.

Z výzkumu se také zjistilo, že počet lidí, kteří nevěnují pozornost údajům na obalech potravin, vzrostl ve rovnání s rokem 2005 ze 49 % na 56 %. Zdůvodňují to nejčastěji tím, že informace na obalech jsou nečitelné a další skupina lidí říká, že je to nezajímá. Spotřebitelé také jsou méně spokojeni s dostatečností a srozumitelností informací na potravinách.

Velmi výrazně, ze 77 na 56 procent, klesl podíl lidí, kteří se domnívají, že údaje na potravinách jsou pravdivé. Tyto poznatky vyplynuly ze sociologického výzkumu, jenž pro Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci na sklonku loňského roku provedla agentura Focus, Marketing & Social Research. Výsledky průzkumu potvrzují současný trend v oblasti dozoru potravin. „Případy porušení bezpečnosti potravin jsou dnes již výjimečné, mnohem častěji se ale potýkáme s případy klamání spotřebitele,“ uvedl zastupující ústřední ředitel potravinářské inspekce Martin Klanica. Výrobci vymýšlejí stále nové způsoby, jak upoutat po-

zornost zákazníka, proto se i na obalech potravin objevují mnohá nová tvrzení přisuzují-

cí potravinám zvláštní vlastnosti. Příkladem může být častější označování nutričních hodnot, výživových či zdravotních tvrzení. Základním vodítkem pro určování kvality potraviny však stále zůstává její složení, proto je nezbytné, aby se spotřebitelé naučili v něm číst.

Dosud se tak neděje; pokud už spotřebitelé údaje na obalech čtou, zajímají se především o data použitelnosti či trvanlivosti, zemi původu, podmínky uchování a informace o výrobci. „SZPI klamání spotřebitele věnuje stále větší pozornost, což dokazují i počty kontrol v této oblasti. Nicméně tyto výsledky výzkumu nás překvapily, určitě na ně zareagujeme při plánování našich osvětových aktivit a celkově při komunikaci s veřejností,“ uzavřel Martin Klanica.

Uvedený sociologický výzkum zkoumal také domácí návyky spotřebitelů při zacházení s potravinami. I v roce 2005, kdy tento výzkum probíhal poprvé, odpovídali respondenti na dotazy týkající se bezpečného skladování či úpravy potravin správně. Podle nových výsledků se základní bezpečnostní návyky ještě více upevnily: rychle se kazící potraviny lidé konzumují v krátké době po nákupu i je správně skladují v lednici, při manipulaci s potravinami dodržují osobní hygienu a používají k tomu čisté náčiní, a to zvláště při

manipulaci se syrovým masem. Zatímco v minulém výzkumu 43 % respondentů odpovědělo, že konzumují ovoce a zeleninu, ze kterého předtím odkrojili plesnivou či nahnilou část, nyní to uvedlo jen 29 %. Naopak více lidí se přiznalo, že znovu zmrazují jednou rozmražené potraviny nebo nechávají nakoupené potraviny delší dobu v autě, než je doma správně uloží.

Výzkum také potvrdil, že lidé čím dál více preferují jednorázové velké nákupy ve velkoformátových prodejnách, přičemž o deset procent narostla obliba diskontů. Cena potravin stále hraje významnou roli při výběru; 66 % lidí vyhledává akční slevy a zlevněné potraviny občas nakoupí 77 % dotázaných. Ačkoliv lidé podle svých odpovědí preferují čerstvé nebalené potraviny, rádi nakoupí ve velkém do zásoby, pokud jsou za výhodnou cenu.

Stejně jako v roce 2005 čeští spotřebitelé lépe hodnotí bezpečnost a kvalitu českých potravin než těch zahraničních, mírně také vzrostl počet lidí, kteří odpověděli, že bezpečnost a kvalita potravin se v porovnání se stavem před deseti lety zvýšila.

(Autor: Eva Seifertová)

Dotace nejsou pro zemědělce otázkou přežití, ale nutnou podmínkou rozvoje

„Po vstupu naší republiky do Evropské unie se situace v zemědělství jednoznačně zlepšila.

Uvědomujeme si ale i stinné stránky systému evropských dotací.“ Farma Fomas, s.r.o., leží u Domažlic, téměř na hranici s Německem. S jejím jednatelem Františkem Červeným jsme si povídali o začátcích jeho podnikání v devadesátých letech, o problémech současného zemědělství, evropských dotacích i o tom, jak je získat a kdo vám v tom může pomoci.

Co vám přinesl, či naopak vzal vstup ČR do Evropské unie?

Začátky byly opravdu těžké. Když jsme farmu v roce 1994 přebírali, nebyla zrovna v dobrém stavu a vyžadovala značné investice do obnovy. Se vstupem České republiky do Evropské unie se situace v zemědělství jednoznačně zlepšila. Rozšířilo se uplatnění našich výrobků. Našli jsme si nové obchodní partnery. A konečně jsme dosáhli na možnost čerpat evropské dotace v objemu až čtyřikrát vyšším než před vstupem.

Je pro vás získání dotací z Evropských strukturálních fondů otázkou přežití?

budov. Samozřejmě si uvědomujeme, že sys- strukci kravína a potřebovali jsme tedy investiční úvěr, který by nám pomohl přestavbu zatém dotací má i své stinné stránky. financovat.

Jaký je přístup k dotacím z evropských Dotaci totiž dostanete až zpětně, tedy po reafondů? Je získání dotace komplikova- lizaci a následném auditu ze strany poskytoné? vatele dotace. Celková investice byla ve výši Dnes už je celý proces hodně zjednodušený, 6 milionů Kč, úvěr jsme si brali na částku 4,5 takže to zase taková administrativní zátěž milionu. 1,5 milionu jsme použili z vlastních není. Přece jen ty programy už pár let běží, prostředků. Zpětně jsme pak dostali dotaci takže času na vychytání chyb bylo dost. Na- ve výši 35 % z celkové víc existují zavedené firmy, které se zpracová- částky. Když jsme tehdy o úvěr žádali, měli váním projektů a podáváním žádostí živí. S fi- jsme dobré vztahy asi se třemi peněžními nancováním vám zase pomůže banka. ústavy, které jsme také oslovili. Komerční nám však nabídla jednoznačně nejPůjde však zřejmě o běh na dlouhou banka lepší podmínky. Vyšla nám vstříc jak ve výši trať. Jak dlouho trvá, než se vám pení- úroků, tak poplatků, které souvisely s vyříze vrátí zpět? zením úvěru i s jeho splácením. Využili jsme Když podáte žádost o dotaci, trvá tak půl také možnosti mimořádných splátek, protoroku, než vám ji schválí. A od jejího schválení že jsme potřebovali splátky různě upravopak máte rok a půl na to, abyste projekt zrea- vat. Komerční banka nám dala k dispozici i lizovali a zažádali o proplacení. Můžete se na své kontakty na firmy, které žádosti o dotace to vrhnout hned a za tři měsíce máte hoto- zpracovávají. Našeho bankovního poradce vo, ale někdy se objeví vnější okolnosti, které z Komerční banky v Domažlicích znám osobvás přimějí vyčkávat. Lhůtu samozřejmě pře- ně dlouhá léta. Vše, na čem se domluvíme, táhnout nesmíte. Proto se u jednotlivých pro- platí. Věřím, že se nám snaží nabídnout i výjektů velmi liší doba, kdy dostanete část pe- hodnější podmínky, než jaké bychom dostaněz prostřednictvím dotace zpět – maximum li u konkurence. A my se na oplátku snažíme jsou dva roky. dostát svým závazkům. Takže to oboustranJak dlouho spolupracujete s Komerční ně funguje.

Neřekl bych, že jsou pro nás dotace otázkou přežití, ale jsou podmínkou dalšího rozvoje. bankou a jak vaše spolupráce začala?

Bez nich bychom neměli peníze na moderni- Zhruba před dvěma lety jsme požádali o do- (Autor: František Červený, jednatel firmy Farzaci provozu ani na nezbytnou rekonstrukci taci ze Strukturálních fondů EU na rekon- ma Fomas, s.r.o. Komerční banka) 7

Zemědělské produkty pro pražský trh Na několika místech v Praze by mohla v blízké budoucnosti vzniknout takzvaná farmářská tržiště, kde si lidé koupí přímo od soukromých zemědělců čerstvé potraviny. S jejich založením počítá společný projekt nadace Partnerství a občanského sdružení Archetyp. Vážný zájem o zřízení tržnic potvrdili zástupci některých městských částí i farmářů.

V zahraničí jsou taková tržiště obvyklá, v našem hlavním městě i v dalších českých a moravských městech však dnes téměř neexistují. Výjimkou je Zelný trh v Brně a trhy v několika menších městech. V Praze v minulosti fungovalo několik tržnic, například na Vinohradech, Pankráci, Smíchově či v Holešovicích, většina z nich však zanikla. V holešovické tržnici sice stánkový prodej přetrval, sortiment

letech spíše hanlivý nádech, přestože jsou tou nejjednodušší formou kontaktu mezi prodejci a zákazníky,“ uvádějí tvůrci projektu.

Místo pro tržnici

Podle informací internetového serveru apetitonline.cz zadalo hlavní město studii v níž odborníci vytipovali 17 pražských lokalit, které jsou nejvhodnější pro zřízení tržnice, a to především z hlediska dopravní dostupnosti, blízkosti centra apod. Jako ideální bylo zvoleno místo na náplavce mezi Palackého mostem a Výtoní. Koncem letošního ledna se uskutečnilo první oficiální jednání, kterého se zúčastnili zástupci městských částí, Středočeského kraje, farmářů a bioprodejen. Podle Daniela Mourka z Nadace Partnerství už tržnici odsouhlasily hlavní město Praha, Středočeský kraj a Praha 2 a nyní probíhají jednání s konkrétními prodejci. Pokud všechno dobře dopadne, mohla by tržnice přivítat první nakupující už letos v dubnu. Zřízení tržnice hodlá Nadace Partnerství a sdružení Archetyp podpořit také webovým portálem, který má sloužit jako virtuální náměstí.

Podle Mourka by na trzích měly být k dostání hlavně čerstvá zelenina, ovoce, bylinky, džusy a šťávy, ale také mléčné výrobky nebo řezané květiny od českých pěstitelů. „Bio by bylo vítáno, ale hlavní důraz bude kladen na místní a regionální výpěstky,“ podotkl. Tržiště by podle něj měly oživit také kavárny, stánky s občerstvením z místních produktů či doprovodný kulturní program.

Nejen centrum je však v současnosti zcela jiný než dříve.

Převažují stánky s nepotravinářským zbožím, které často provozují u nás žijící Vietnamci.

Nedostatek čerstvých a kvalitních domácích zemědělských produktů ve velkých městech dnes trápí nejen běžné spotřebitele či špičkové kuchaře, ale v poslední době čím dál hlasitěji volají po tržnici i představitelé jednotlivých městských částí.

Zmíněný projekt má podle jeho autorů kromě podpory odbytu produktů českých farmářů také zlepšit přísun čerstvých potravin a bylinek pro gastronomická zařízení. Prodej regionálních výrobků navíc podpoří místní ekonomiku, zatraktivní veřejná prostranství a pomůže obnovit komunitní život v obci, předpokládají. „Tržnice a tržiště získala v posledních

O zřízení farmářského tržiště vážně uvažuje také například modřanská nebo suchdolská radnice. „Diskutujeme o tom. Už jsme dostali nabídku i od jiného soukromníka, který by dokázal něco takového uspořádat. Dali jsme také na web a do novin anketu, v které se mohou lidé vyjádřit, jestli by měli o tržiště zájem,“ uvedla místostarostka Prahy 12 Hana Jandová. Podle ní by se obyvatelé Modřan mohli takového trhu dočkat už letos na jaře, zatím by se ale konal spíše jednou do měsíce. Radnice však ještě nemá úplně jasno, které místo zvolí.

Suchdol by chtěl s tržnicí začít spíše až na podzim, kdy by mohla být nabídka ovoce a zeleniny větší. „Moc se mi ten nápad líbí, pomalu se začínáme s touto myšlenkou sžívat,“ uvedla suchdolská místostarostka Věra Ště-

Výroba energetické štěpky z lesních zbytků

Mohlo by se zdát, že hodnota lesních zbytků po těžbě, malých stromů, pařezů a kořenů je nižší, než náklady na sběr, dopravu a zpracování. Díky pokročilým technologiím však i z této biomasy lze efektivně vyrobit dřevní štěpku a přispět k naplnění cílů Akčního pánu pro biomasu ČR. Lesní zbytky jsou shromažďovány z mýtní těžby, mladých porostů, probírek a plantáží s krátkou dobou obmýtí. Klíčovým faktorem efektivity jejich využití je správná technologie.

Těžební zbytky či tzv. lesní klest jsou zbytky ponechané na zemi po těžbě nebo z nadbytku produkce, která se nevyužije. Ve většině zemí, kromě Finska, Švédka, Rakouska, Německa a několika málo dalších, nejsou využívány nebo jen na minimální úrovni. Klest a odpad po těžbě je tvořen zejména větvemi, asimilačními orgány, špičkami stromů a odřezky. Klest a odpad po těžbě jsou hlavním zdrojem lesní energetické štěpky.

Pařezy a kořeny jsou hlavním nevyužitým zdrojem ze zbytků lesní těžby. Tvoří více než 20 % suché biomasy stromu. Při těžbě bývá 8

pánková. Ani místní radnice ale nerozhodla, které místo pro tržiště vyhradí.

Zkušebně bylo loni zprovozněno také farmářské tržiště v pražských Klánovicích. Na dvoře místní školy nabízeli ovoce a zeleninu každou sobotu v říjnu a listopadu pěstitelé z Polabí.

Návštěvníci trhů mohli zakoupit také kozí a kravské sýry, klobásky, vajíčka, mošty a med. „Zájem byl velký. Teď dojednáváme podmínky pro letošek. Znovu bychom to chtěli spustit od dubna,“ řekl tajemník klánovické radnice Stanislav Dušek.

Producenti mají zájem

Zájem farmářů o přímý prodej výpěstků v poslední době roste. Dostávají tak za svoji produkci lépe zaplaceno, protože se nemusejí dělit o marži s obchodníky, jejichž podíl na konečné ceně výrobků se stále zvětšuje, zároveň však s sebou takový prodej nese i určitou nejistotu.

O účasti na trzích uvažuje například pěstitel zeleniny z Poděbradska Martin Kuchař. Na svých polích pěstuje brambory, mrkev, dýně, řepu či rajčata. Vzhledem k velikosti své produkce je nucen její část prodávat prostřednictvím velkoobchodu, který mu zaplatí jen třetinu až čtvrtinu ceny, za kterou by zeleninu prodal při přímém prodeji. Na druhou stranu mu však při této formě prodeje odpadá riziko. „Velkoobchod ode mě vezme dvě tuny zeleniny hned, na tržnici to dlouho trvá a není jisté, jestli ji vůbec prodám,“ řekl.

Záměr zřídit městské tržnice se zamlouvá také ministerstvu zemědělství, které by podle jeho mluvčího Petra Vorlíčka jejich vznik do budoucna mohlo podpořit i finančně v rámci některého ze svých dotačních programů.

Plánování vzniku farmářských tržnic však není zdaleka jedinou podobnou aktivitou sedláků v poslední době. Jak náš týdeník již informoval, například soukromý zemědělec František Němec z Netína na Žďársku začal sestavovat databázi zemědělských farem s prodejem ze dvora nebo s přímými dodávkami zákazníkům. Po celé zemi také hromadně přibývají automaty na prodej čerstvého mléka a v blízké budoucnosti by prostřednictvím automatů měli zemědělci začít prodávat i další produkty.

Samostatnou kapitolou je pak prodej biopotravin, které stále více spotřebitelů nakupuje rovnou od ekologických zemědělců. Rostoucí oblibě se těší například přímo pěstiteli dodávané bedýnky s čerstvou zeleninou.

(Autor: Oldřich Přibík)

prav. Za běžných okolností se těžební odpad navrství na pasekách během jara, léta a případně podzimu. Hromady těžebního odpadu plný výtěžek z pařezového dříví stejně velký se naštěpkují a rozváží zákazníkům na podjako z nadzemních zbytků. Technologie těžby zim a v zimě, kdy je potřeba paliva největší. a zpracování je v současné době konkuren- (pokračování na straně 7) ceschopná a kvalita štěpky vyhovující. Lesní práce spojené s odstraňováním pařezů jsou postupem času jednodušší a cenově efektivnější než v minulosti.

V příliš hustých mladých lesních porostech se provádí probírka, která zajišťuje kvalitnější a cennější dřevo ponechaných stromů. Může se provádět ručně nebo automaticky pomocí strojů. Biomasa z probírek obsahuje nehroubí (kmeny o malém průměru), větve a jehličí a je významným zdrojem lesní energetické štěpky.

Odpovědi na časté otázky:

Jak dlouho trvá, než budou hromady těžebního odpadu u cest a na pasekách naštěpkovány a odvezeny?

Celý proces vyvážení, naštěpkování a odvezení může trvat až jeden rok v závislosti na povětrnostních podmínkách, sjízdnosti dopravních cest a dále pak na plánovaných rutinních trasách štěpkovačů a vyvážecích sou-

Výroba energetické štěpky z lesních zbytků Proč je nutné těžbu dřeva přizpůsobit Objem stěpky však může být vyšší i nižší než tak, aby těžební odpad mohl být použit uvedené hodnoty v závislosti především na míře vyklizení klestu z pasek. na výrobu paliva?

Pokud by způsob těžby nebyl přizpůsoben ná- Jaké množství energie poskytne běžný slednému zpracování na palivo, jeho kvalita kubický metr lesní štěpky? by byla velmi nízká a náklady vysoké. Běžný těžební odpad nemůže ve stejné míře vyschnout a jelikož přes něj přejíždějí lesní těžební stroje, je v něm velké množství zeminy a kamenů. Hlína a kameny poškozují štěpkovací nože ve štěpkovači, snižují výhřevnost paliva a zvyšuje se procento popela.

Energetický obsah se obvykle pohybuje v intervalu 0,7 až 0,95 MWh za prms lesní palivové štěpky v závislosti na druhu dřeviny a na tom, do jaké míry je těžební odpad vyschlý.

Bude z pasek odvezen veškerý těžební odpad?

Asi 30 % těžebního odpadu se ponechává na

O jaké množství lesní palivové štěpky místě s ohledem na životní prostředí a stejjde? ným způsobem se postupuje i při přesunu těPři běžném finálním zpracování převážně smrkového dřeva lze počítat s tím, že objem lesní štěpky bude 40 až 60 % objemu vytěženého dřeva v plnometrech. Např. 200 m³ (plm) poskytne 80 – 120 prms lesní štěpky.

žebního odpadu k dopravním cestám. Zákon na ochranu lesních porostů platný ve dřevozpracujícím průmyslu se kvůli zachování biodiverzity samozřejmě týká i odběru těžební-

ho odpadu po těžbě dřeva.

V jakých případech není odběr těžebního odpadu při těžbě dřeva vhodný?

Z praktických důvodů není odběr těžebního odpadu vhodný na půdách s nízkou nosností nebo v oblastech s nezpevněnými dopravními cestami. Daná oblast musí poskytnout minimálně 100 prms palivové štěpky, což znamená, že celkem musí být vytěženo 200 až 300 m3 dřeva, jinak by cena výrobních nákladů převýšila cenu štěpky. Těžby s velkými vzdálenostmi (více než 500 metrů) jsou kvůli dlouhým trasám posunu z ekonomického hlediska nevýhodné. S ohledem na životní prostředí nejsou pro odběr těžebního odpadu vhodné suché borové lesy s hrubšími půdami a slabou vrstvou humusu a rašeliniště.

Běžný těžební odpad pochází z těžby převážně smrkového dřeva.

(Zdroj: www.energie21.cz, autor: Ing. Michal Wantulok, Ing. Vladimír Stupavský)

Závist jenom zdržuje, říká Tomio Okamura

společně s kolegy nastolili a myslím, že to funguje.

Co vás ještě naučil tatínek?

Je česká společnost rasistická?

(pokračování ze strany 3)

Že závist zdržuje. Když je někdo úspěšnější, tak že se od něj mám přiučit, jak on to dělá a pokud možno se dostat na jeho úroveň. A předběhnout ho, samozřejmě. Tohle bychom si měli uvědomit všichni. Protože si myslím, že Češi jsou historicky schopný národ. Tomu se Japonci vždycky strašně diví, že takhle malý národ vygeneroval tolik světových osobností. Ať už je to Kafka, byť to je jen pražský rodák, Navrátilová, Lendl, Mucha, Smetana, Dvořák. V každém případě vždycky říkám, že kdybychom si tady méně záviděli a víc se soustředili na každodenní práci, tak by se náš národ posunul dál.

ale dneska už mám absolutní podporu, opakovaně potvrzenou v tajných volbách. Říkal jsem jim, podívejte: abychom dostali prostor pro naše věci, abychom je mohli prosadit, tak musíme veřejnosti ukázat, že myslíme i na ni.

A potom nám média dají prostor řešit i naše témata.

Můžete uvést nějaký konkrétní příklad?

Z maminčiny strany jsem si vzal poučení, že je třeba víc společnosti dávat než si od ní brát. A to kdyby si uvědomily všechny menšiny, tak to bude fungovat. Protože i já sám platím za menšinu, vypadám jinak, a je to podle mé zkušenosti nejlepší lék na jakýkoli rasismus, na jakékoli vzdychání, že nám někdo ubližuje. Všem vzkazuji: začněte pracovat, začněte chodit do školy, snažte se ukázat majoritní společnosti, že jí víc dáváte, než od ní berete. Jinak to nemá řešení.

Když někdo nejedná správně, když klientům nedává to, co si zaplatili a na co mají právo, tak je třeba to říct, jak to je. Ne říkat „nevím“, nebo „nebudu se vyjadřovat“. Ale říct, podle zákona je to takhle a takhle a klient má náVám se to říká, když se vám to povedlo… rok na to a na to.

No, ale taky jsem se denně snažil. Já jsem se neflákal a nechodil na úřad práce. Snažil jsem se najít si svou práci. Vzdělávat se, naučit se jazyky, abych mohl lépe fungovat. Od tatínka mám buddhistický přístup. Což je trpělivá práce a zdokonalení sama sebe. To znamená poctivě na sobě pracovat a doufat, že to přinese ovoce.

Jak vás napadlo začít v cestovním ruchu?

Proč jste třeba nezůstal u toho skla?

Takže pokud jde o vztah k práci, jste spíš A s tím jste tu nenarazil?

Japonec než Čech?

Je to úplně jednoduché. Když říkáte všechno Převzal jsem něco od obou rodičů. Maminku mám věřící katoličku, odmalička nás vodila do kostela a tam jsem slýchával, jak máme pomáhat druhým a nemáme myslet na sebe.

V posledních pěti letech je to součástí mého života, protože drtivou většinu dne pracuji jako dobrovolník úplně zadarmo pro Asociaci českých cestovních kanceláří a agentur. Ani mi neproplácí telefony. Prostě jsem se rozhodl, že chci pomáhat kultivovat naše odvětví.

Poradit lidem na co mají nárok, celkově kultivovat ten náš obor.

jak to je, tak si nemusíte vzpomínat, co jste říkala. Ten kdo lže a vymýšlí si, tak se do toho postupně zamotá. Zvlášť při frekvenci mých mediálních výstupů. Má to tu výhodu, že mám pořád čistou hlavu a nic mně netrápí.

Tady ale není moc zvykem říkat všechno na rovinu.

To jsem si musel vybojovávat, protože ne všichni kolegové to pochopili ze začátku. Někdy je tam trošku diplomacie, ale k tomu, abychom si vybudovali důvěru v naše cestovní kanceláře, je třeba k tomu přistupovat otevřeDají na vás vaši kolegové? ně a pravdivě. Aby lidé věděli, že se o naše inZkraje to bylo náročné, protože my máme formace mohou opřít. To je cesta, kterou jsme v asociaci více než 240 cestovních kanceláří,

Prvopočátek to asi mělo už v Japonsku u mého velmi přísného tatínka. On pochází z úspěšné japonské podnikatelské rodiny, a to v Japonsku znamená, nebo minimálně u nás to znamenalo, že byl extrémně přísný na svoje děti. Teď jsem mu za to ohromně vděčný a jsme nejlepší přátelé, ale do 18 než jsem odešel z domova jsem musel být každý den do šesti večer doma, musel jsem nahrávat všechny telefony na záznamník, aby si namátkou mohl poslechnout, jestli nejsou závadné. Dával mi každý měsíc číst knížky o úspěšných japonských podnikatelích a z toho jsem musel psát referát, abych ukázal, jestli jsem to správně pochopil. Nesměl jsem pracovat, abych něco špatného nepochytil, ale dostával jsem jen minimální kapesné, za které jsem nemohl ani pozvat dívku, takže jsem neměl šanci se seznámit. Byla to drsná řehole, ale do života mně to připravilo obrovsky. Když k tomu vezmu ty svoje dětské zkušenosti, tak jsem byl plný elánu něco zkusit a dokázat. V Čechách jsem si nejdřív dal inzeráty, že budu učit japonštinu. Učil jsem pár žáků doma u rodičů, ale po měsíci jsem se šel poprvé projít a v lese mně kouslo klíště.

Dostal jsem boreliozu i zánět mozkových blan najednou. Odvezli mně na Bulovku, tam jsem byl 6 týdnů na kapačkách. Dvakrát mi dělali lumbální funkci. Byl jsem nemohoucí. Viděl jsem spolupacienty, kteří skončili na invalidním vozíku a uvědomil jsem si, že život může kdykoliv skončit. A že ho nesmím promarnit. (pokračování na straně 10) 9

Závist jenom zdržuje, říká Tomio Okamura

Co myslíte okrádáním?

Když má klient zaplacenou prohlídku Prahy, rů. Různá lobbyistická sdružení si prolobovala tak ho nemá kdo tahat do obchodu se sklem.

Samozřejmě je tu asociace průvodců, která vázané živnosti na všechno možné. se to snaží opět zvrátit a zase z toho udělat vázanou živnost, aby tady byl monopol, který Jaké to má důsledky?

Stáváme se neschopnými konkurence. Nemá- my tady nechceme. te tu žádnou pořádnou českou firmu. Všechny supermarkety, všechny výrobky, všechno je A v Japonsku to není? v zahraničním držení. To znamená český mo- V Japonsku nebo v Německu, řekněme si to zek, česká šikovnost se projevuje jen v pár na rovinu, inkasovat černé peníze a nezdanit českých firmách. Ty jsou potom i medializová- je, rovná se málem sazbě odnětí svobody na ny, protože nejsou vůbec pravidlem. Nakupo- úrovni vraždy. V USA šli do extrému, průměrvat chodíme do německých obchodů. Já sám né spropitné tam mají už předem zdaněné, jsem sice globalizovaný člověk a ve svém tu- takže ho na vás přímo žádají. Kdo byl v Jaristickém byznysu na globalizaci profituji, ale ponsku, tak ví, že kdyby chtěl v restauraci nechat spropitné, tak za ním budou utíkat až na je to velká škoda. ulici s těmi penězi, protože vůbec nevědí, co s tím. Nemají na to v kase žádnou škatulku.

Co tím chcete říct? Že se národní sebevědomí Čechů absolutně Pro Japonce je to velký nezvyk tady v Evropě. vytratilo. Protože tady nemáme člověka, lídra, Ale z hlediska spropitného jsou Japonci tady v ať by to byl prezident, premiér, který by řekl, ČR nejpopulárnějšími turisty. Uklízečky v pražže se přece můžeme opřít o osobnosti v naší ských hotelích se perou o úklid po japonských historii, že můžeme být jako národ na sebe turistech, protože jak to spropitné neznají, tak hrdí, že musíme zase táhnout za jeden pro- v průvodcích mají napsáno, že je zvykem dát vaz. Naopak jsme svědky kampaní, kdy se za od 5 do 10 dolarů za noc na polštář v hotelu, miliony korun dělají reklamní spoty o ČR s ně- a to svědomitě dodržují. To ale žádný jiný nájakými neznámými modelkami, s paní Něm- rod nedává. covou nebo Kuchařovou, jenom proto, že jsou O jedné sféře podnikání řekl kdysi omto něčí známí, místo aby se za stejné peníze budsman Motejl, že je jako Lochneská udělaly spoty se skutečnými světoznámými příšera:všichni o ní mluví, ale nikdo ji niosobnostmi. I kdyby se měl oslovit Lendl s Nakdy neviděl. Na mysli měl korupci. Vy jste vrátilovou. Je ostudou, že si všichni ve světě, i ji viděl?

Japonci dneska myslí, že ti dva jsou AmeričaSamozřejmě. Na mně už úplatek žádán byl, ni. Přitom, kdyby se jim ta ruka ke spolupráci a sice úředníkem ministerstva pro místní roznabídla, tak by to určitě šlo. Je to škoda. voj. Uspořádali jsme k tomu tiskovou konfeJe normální, že se tady dávají za přivede- renci, sdělili, kdo to byl a dotyčný už na mně ní skupiny turistů do restaurace provize? dvakrát podal trestní oznámení pro pomluvu.

To, že se za přivedení skupiny dávají provize, Bylo to v souvislosti s kauzou právě těch průje zcela běžná praxe. Je to provize za to, abys- vodcovských licencí, kdy já jsem byl v obrovte měl důvod příště tu klientelu zase přivést. ských problémech, protože nám neměl kdo Mně absolutně nevadí, když se provize dávají provádět japonské turisty. Padly tam nějaké cestovním kancelářím. Protože oni jsou „maji- nesystémové návrhy - mimo budovu ministeli“ té klientely, oni to aranžují a mají náklady terstva - jestli bych nezařídil zájezd do Japonska pro něj a jeho manželku, a následně jsem V čem konkrétně? měl přispívat na nějaké materiály za 100 000 Například dávají Japoncům jídlo, které abso- 150 000 a podobně. lutně nemůžou jíst. Třeba českou čínu, tu Japonci celou nechávají, protože tu opravdovou Co jste udělal? znají. Nebo kuře s kostmi, To Japonec nikdy Nahlásil jsem to s kolegou, který u toho byl, a není schopen příborem sníst. Tak to nechávadodnes, když to někde zmíním, tak je na mně li a měli hlad. Ale hlavně tady nikdo nebyl, kdo podáno trestní oznámení a musím to jít na by uměl japonsky. Takže mně neustále propolicii vysvětlit a ta to pak zase odloží. I zde, zváněli na můj mobil, že mám v noci někam až to zveřejníte, tak je pravděpodobné, že na jet, že se starším klientům něco stalo, a nimně ten člověk, který je v seznamech veden kdo neví co, že mi zaplatí, co budu chtít, taxíjako agent STB, podá oznámení znova. ka a všechno, ať to hlavně dořeším. Nakonec (pokračování na straně 11) jsem z našetřených peněz jel do Londýna i do dalších měst, kde mají ústředí japonské, potažmo asijské cestovky, a tam jsem jim nabídl, aby jezdili přese mně. Že budou mít servis v japonštině, 24 hodin hotline, a to, ale nejen s tím, aby jí vůbec získali, Nicméně obrovský to, je přesvědčilo. Neměl jsem sice ani kance- nešvar je inkasování provizí načerno místními lář, ale tehdy se pro mě rozhodly dvě největší průvodci. S tím jsem bojoval celá 90 léta. Teď japonské cestovky. jsme to konečně dořešili, tím pádem je průJak je možné, že když Japonci vlastně vodcovská činnost opět volnou živností, o což nepřetržitě pracují, mohl jste svůj byznys naše asociace usilovala. (pokračování ze strany 9) Potom přišel ten zlom: na záznamníku jsem měl, že nějaká cestovka tady shání někoho, kdo umí japonsky, protože jí vypadl průvodce.

A hned na příští den. Tak jsem se jim ozval a skupinu jsem nějak zázračně provedl podle narychlo koupeného průvodce. A když jsem to šel vyúčtovat, tak mi dali vzhledem k té japonštině 500 korun na hodinu. To bylo v roce 1995 a tolik jsem si do té doby výukou japonštiny vydělal za měsíc. Tak jsem si udělal živnostenský list na průvodcovství, což byla volná živnost, obešel jsem si cestovky a večer jsem učil a přes den prováděl. To jsem dělal asi rok a půl a všiml jsem si, kolik ty cestovky dělají chyb.

přesto postavit na japonských turistech?

Právě proto. Když se podíváte na japonskou skupinu, tak uvidíte, že se skládá většinou z žen středního věku., Protože muži nemají čas nikam jezdit, to pracují. Ale manželky mají už větší děti a mohou cestovat. Muže vidíte v japonských skupinách většinou jenom v tom nejstarším důchodovém věku.

Vy tady už podnikáte 15 let, změnilo se tady prostředí ve vašem oboru?

Změnilo se zásadně. V 90. letech byla většina živností volných, což byl systém, který podle mého soudu většině Čechů absolutně vyhovoval. Každý se mohl rozhodnout, začít podnikat, zkusit něco sám, byla malá byrokracie.

Za posledních deset let se byrokracie neskutečně rozbujela, na všechno je potřeba x papí10

Proč je to tak důležité?

Mí japonští turisté si například stěžovali, že místo prohlídky Prahy je průvodci neustále tahají do obchodů se sklem, do restaurací, kde inkasovali černé provize. Protože jsem tyhle podněty od našich turistů musel řešit, tak jsme si tenkrát museli až z Japonska najmout zkušené průvodce, tady jim zařídit pracovní povolení a povolení k pobytu a nechat je tu udělat průvodcovské zkoušky, a od té doby tu provádějí naše skupiny Japonci. A už tento systém po mně okopírovaly i další velké zahraniční cestovky, protože když vám jednou okradou skupinu, tak to turisti řeknou dalším a postěžují si hlavně u mého partnera, že nejsem schopen zajistit průvodce, kteří neokrádají.

Závist jenom zdržuje, říká Tomio Okamura

že jsem byl opakovaně obětí vydírání, když mi v noci telefonem vyhrožovali, táhni zpátky do příklad. Jestli se něco zásadně nezmění, a to Japonska, nebo tvého syna na přechodu pře(pokračování ze sraně 10) se nezmění bohužel, tak to bude čím dál hor- jede auto, to už jsem zažíval před deseti lety.

A to pro něj nemělo žádné následky? Je ší. Pro běžného člověka to bude čím dál tím Těmi bezesnými nocemi jsem si prošel a posílilo mně to. Teď už spím klidně. pořád na svém místě? větší utrpení.

Co vím, tak v poslední době byl snad ředitelem sekce přes peníze z fondu EU. Každopád- Kde se vidíte za dvacet let? Tady nebo Čeho byste chtěl konkrétně dosáhnout?

Máme za asociaci připravené zákony, aby se ně korupce jednoznačně existuje v této zemi. v Japonsku?

Mám s tím osobní zkušenost. Ale můžu ubez- Rozhodně tady. Čechy mi daly šanci. Cítím se zpřísnilo postihování například pouliční krimipečit, že nikdy v životě úplatek nevezmu ani spíš Čechem. I když se lidi usmívají, když to nality. Mně nepřipadá normální, že 50 pronedám. Přece je nutné mít svědomí. Vím, že tady řeknu, protože na to nevypadám. Když cent populace, všechny ženy a dívky, si drží, tady spousta lidí myslí jenom na sebe a na se mi v Japonsku smáli a odstrkovali mně, tak když jedou pražským metrem, tašku před seto svoje koryto, aby si nahrabali. Právě to mi jsem se chlubil českými osobnostmi. Že na bou nebo pod paží, aby jim ji nevykradl kaptady chybí, že tady ti naši čelní představitelé mně tady konkurence posílala kontroly, nebo sář. Ve vlastní zemi se necítíme bezpečně.

Nepřipadá mi normální, když moje teta se nemají jedinou vizi, jak ten národ posunout. bojí jít do divadla, protože by musela jít v 9 vePoslední kdo snad o té vizi trošku hovořil, byl čer od tramvaje nuselským údolím. Nebo naHavel, ale od té doby je to čistý a tvrdý materivrhujeme zákon o taxislužbě. Navrhujeme taalismus. Je jedno přísloví, které si uvědomuji, xametr na horní palubní desce, aby ho klienčím jsem starší, tím dál víc: Prach jsi a v prach ti viděli ze zadních sedadel. S tím chodím za se obrátíš. A proto v mém případě drtivou větpolitiky a snažím se je přesvědčit. šinu dne pracuji jako dobrovolník, protože si říkám, co zbude z peněz, až tady nebudu? Ale A co oni na to? když si ale aspoň pár lidí vzpomene, s TomiOni to často odkývají, ale pak to stejně nenaem nám bylo fajn, pomáhal nám, to je přece vrhnou. Nebo na tom hlasování ani nejsou. super. To je recept na nesmrtelnost!

Je tady ale zase pár lidí, kteří v zákulisí často mají jiné názory, než prezentují navenek.

Co vám tady ještě vadí?

Je to zajímavé. Celkový poznatek je, že neplaProstředí není dobré. Lidé jsou velmi vulgártí, že by pravicová strana prosazovala praviconí. Je to vidět i v internetových diskuzích, jak vé věci a levicová levicové. S těmi zákony se se tam lidi častují. To v Japonsku takhle spoopravdu hodně kšeftuje. To se stalo i nám a lu lidi nemluví. Takovéhle vulgarismy, co tady v knize, která v květnu vyjde, to popisuji. používají mladí lidé i děti na ulici, tak to jsem přesvědčen, že to neexistuje ani v Německu Šel byste někdy do politiky? nebo v Rakousku. Škodíme sami sobě. NeO tom nepřemýšlím. Mně tyhle otázky spíš můžeme přece v téhle zemi žít tak, že my, překvapují. Finančně bych si výrazně pohorco něco máme, si obeženeme domy ostnatýšil, a když vidím, jak se tam všichni hádají, tak mi ploty. To zazlívám českým boháčům i polimi to nevyhovuje. Líbil by se mi třeba většitikům, kteří mají prostor v médiích. Proč třenový systém, postavený na osobnostech. Neba mluví čeští miliardáři v rozhovorech o tom, bojím se obhájit své názory a nepotřebuji se že mají soukromý tryskáč. Proč hovoří o tom, schovávat na druhém, třetím místě kandidátjaké mají auto? Co kdyby řekli něco osobnějky, abych tam proplul. šího, co chtějí udělat pro společnost, nebo kde by chtěli pomoct? Z toho by si lidi vzali (Zdroj: denikl.cz, autor: Ludmila Rakušanová)

Hradiště Černov

Na jižním okraji Drahanské vrchoviny se mezi obcemi Ježkovicemi, Ruprechtovem a Račicemi na ostrohu nad potokem Rakovcem nacházejí zbytky hradiska Černov.

Tato lokalita je známá již od 80. let 19. století, kdy zde byly nalezeny typické pozůstatky ranně středověké keramiky. Proto se usuzovalo, že toto hradiště bylo slovanské.

V letech 1950 - 1953, kdy zde probíhal odborný výzkum, byly nalezeny doklady pozdně-laténského osídlení a lokalita byla mylně označena jako za oppidum. V 80. letech 20. století zde byl prováděn další výzkum, který vedl dr. Čižmář, při němž bylo zjištěno, že hradiště bylo zbudováno kolem roku 400 před naším letopočtem, tedy v době časného laténu. Lokalita hradiště se rozkládá na ploše 2,3 ha, dobře zachované vnější příkopy a valy probíhají v mírném oblouku v délce 225 m. Na nejohroženější straně jsou další dva mohutné valy. Uvnitř hradiště se nacházejí zřetelné pozůstatky zdiva, které je místy i ohořelé, což dokládá násilný konec keltského osídlení lokality.

Hradiště Černov se nachází v přírodním parku Rakovecké údolí. Z jeho jižní části je výhled do údolí Rakovce. Přístup k lokalitě je možný po zelené turistické stezce vedoucí z Ježkovic do Ruprechtova. Další možností, jak se dostat k hradišti, je po lesní ces-

tě, která odbočuje ze silnice vedoucí z Račic ke křižovatce mezi Ruprechtovem a Ježkovicemi. V okolí se nachází pomník sovětským letcům z druhé světové války, pomník

konce II. světové války či zaniklá středověká ves Sokolí.

(Autor: Jan Celý)

Nové výzvy a nové příležitosti pro Moravský kras, zpravodaj MAS Moravský kras, o.s. pro Strategický plán Leader 2007-2013 • Vydává MAS Moravský kras o. s., Sloup 221, 679 13 • IČ: 27028992 • office@mas-moravsky-kras. cz, www.mas-moravsky-kras.cz

11