Arthur Conan Doyle

Studie v šarlatové (1897)

S trochou nadsázky můžeme britského spisovatele A. C. Doyla (1859–1930) korunovat na otce detektivky. Každopádně je otcem jednoho z nejznámějších detektivů: Sherlocka Holmese. Do života ho uvedl právě románem Studie v šarlatové, v němž se našli Holmes s dr. Watsonem. Od té doby po celou více než 50titulovou sérii případů tato protikladná dvojice přátel rozvíjí deduktivní úvahy, které nakonec vždy vedou k rozluštění záhady a odhalení pachatele. Proslulost Doylovy literární postavy poněkud překrývá další sféry zájmu velmi aktivního a všestranného autora. V rámci tohoto výběru z našeho edičního plánu zaujme fakt, že podobně jako London se zasazoval o nápravu soudních omylů. Kromě toho se věnoval své profesi – medicíně, ale dále též dějinám, politice, sportu, psal nejen detektivky, ale i sci­fi, historické romány, články do novin, dramata, ba i poezii, až dospěl k spiritistické tematice. Přestože jako lékař se specializoval na oční nemoci, jako spisovatel zůstává oblíben natolik, že nad jeho dílem si oči ochotně namáháme.

Edgar Allan Poe

Zlatý skarabeus (1843)

Již jsme vydali:

Filozofie básnické skladby; Havran a jiné básně

Americký spisovatel E. A. Poe (1809–1849) je oblíbený jako autor hororových příběhů (Černý kocour, 1843), jako tvůrce detektivek (Vraždy v ulici Morgue, 1841), jako romantický básník (Havran, 1845) i jako originální esejista (Filozofie nábytku, 1840). Žil krátký, o to komplikovanější život sirotka braného na milost, nedostudovaného studenta dychtícího po vědění, vdovce po životní lásce, úspěšného spisovatele v neustálé finanční tísni a v důsledku všeho nešťastného muže s alkoholovými a drogovými excesy. Jakkoliv zoufale se jevil jeho osud lidský, v dějinách literatury se řadí k velikánům, a to jak z pohledu čtenářského zájmu, tak jako trvalá inspirace. Pro nás se zde sešel s Doylem, pro nějž svým Dupinem vytvořil vzor detektiva, zapůsobil ale i na Baudelaira, Dostojevského, Bradburyho, Rowlingovou… A tak nikoliv „nevermore“, nýbrž „pořád dál“ se nechme unášet záhadami, tajemnými předměty, přízraky a třeba i šiframi, z nichž jednu luští povídka Zlatý skarabeus.