MONODRAMA

(SKORO) MONODRAMA

Manželská etuda po X letech

Scéna: obývací pokoj, v něm gauč, křeslo, stolek, na zdi zavěšená televize, v rohu akvárko se suchozemskou želvou; je večer, jeden z posledních dní letních prázdnin. Z vedlejšího pokoje je slyšet pravidelné oddychování spících dětí. V koupelně se ozývá jednotvárné rachocení sušičky. On polosedí, pololeží na gauči, na klíně elektronické zařízení, jehož monitor má natočený tak, aby ona neviděla, že místo připravování zprávy předsedy předmětové komise angličtiny prokrastinuje na bikeforu. Ona sedí v křesle, na klíně elektronické zařízení, jehož monitor má natočený tak, aby on neviděl, že místo příprav prokrastinuje na fler.cz. Mezi jednotlivými replikami je vždy zhruba půlminutová prodleva, během níž ona dává jemu šanci, aby se rozhovořil.

Ona: (s pohledem na monitoru, skrolujíc, klikajíc, multitaskujíc) Zítra si beru auto. On: Hm. Ona: Potřebuju zajet do školy. On: Hmm. Ona: Pojedeš taky? On: Mmm. Ona: Jo, kluci potřebují nové papuče a tenisky do tělocviku. On: (Mlčí a fascinovaně zírá na obrázek na monitoru, který si předtím pomocí dvou prstů na touchpadu přiblížil.) Ona: Tak já je odpoledne zajedu koupit. On: Nádhera. (s očima stále upřenýma na obrazovku) Ona: (překvapeně zvedne oči od monitoru, pak se ale pohledem vrátí na

stránku s hadříky) Na poště máme ten balík. On: Hmmm. Ona: Tak já se tam cestou stavím a vyzvednu ho, jo? On: Paráda. Ona: (s nadějí vzhlédne od monitoru, ale paráda nebyla adresována jí, balíku ani poště)

Ona: Nechtěl sis půjčit vrtačku a pověsit konečně ten věšák? On: No to snad ne! (s pohledem upřeným na obrazovku nevěřícně kroutí hlavou) Ona: (odlepí hlavu od monitoru, on ale ne) Aha. Tak asi nic.

Ona: Musíme nakoupit na tu páteční grilovačku. (na chvíli se odmlčí, pak hlasitě dodá) JÍDLO! On: (zmínka o jídle zabere; zvedne hlavu a začne se rozhlížet) Jaké jídlo? Kde? Ona: Na grilovačku, kterou jsi sám naplánoval a na kterou jsi pozval svou sestru s rodinou. On: A jo. (hlava opět klesne, oči znovu zírají do modrého světla) Ona: Aktualizuju ti nákupní seznam v Google Keep a pozítří bys to mohl sjet koupit. On: Mmmmmhm. Ona: (povzdechne si a klikne na ‘vložit zboží do košíku’ v domnění, že dnešní pokus o rozhovor je definitivně u konce) On: (zničehonic zaklapne chromebook) Musím zítra zajet do školy. Nebudeš potřebovat auto, že ne? A neměl bych zajet nakoupit? Chci se totiž stavit pro vrtačku, abych mohl pověsit ten věšák, tak že bych to s tím spojil.

Ona: (chvíli svádí vnitřní boj, pak naštěstí uslyší povědomé pípání - sušička hlásí, že dokončila cyklus sušení. Pocítí radost, že večer nakonec nebude úplně marný, zaklapne chromebook a vydá se do koupelny pro voňavé prádlo. Uprostřed místnosti/jeviště se najednou zastaví, upře na něj pohled, ve kterém je řečeno vše, a řekne) Paráda. Konec. Opona.

Oliver Hyvnar, septima

A CO SE JEŠTĚ NESTALO...

90 LET Den, kdy se narodil jediný prezident SSSR, Michail Sergejevič Gorbačov

50 LET Den, kdy zemřel český básník František Hrubín

30 LET Den, kdy se Lotyšsko a Estonsko rozhodly pro odtržení od Sovětského svazu

10 LET Den, kdy NATO zahájilo vojenskou intervenci při občanské válce v Libyi

Prázdniny na sněhu

Prázdniny utekly jako voda a my se brzy opět podíváme za naše tolik oblíbené školní lavice. Setkáme se s našimi spolužáky, učiteli a postupně se společně pokusíme vrátit do studijního režimu. Úmyslně říkám pokusíme, jelikož v mém případě to nikdy nebylo jednoduché. Ale stojí to za to! Kdo by se nechtěl vrátit do tak skvělé školy jako je GYPRI! A nyní k tomu hlavnímu. K mým prázdninám. Možná si říkáte, že prázdniny na sněhu v téhle době nejsou možné a částečně máte pravdu. Nebyl to tak docela sníh. Celé dva měsíce jsem strávil na letní brigádě v lomu nacházející se pod krásným vrchem s názvem Kotouč, který několik staletí předává svůj pohádkový nádech ještě pohlednějšímu Štramberku. Mezi produkty vyvážející se z lomu patří vápenec, vápno, struska a hydrát. Všechny tyto materiály jsou velmi důležitou součástí stavebního průmyslu, a proto lom prakticky nezastaví. Náplní mé práce bylo spoustu pomocných úkonů jako natírání, broušení, vrtání, zametání, nebo dokonce práce se sbíječkou a stříkací pistolí. Občas to nebyla procházka růžovým sadem, ale spoustě věcí jsem se přiučil a cítím, že se mé mechanické schopnosti opět zlepšily, což se vždy hodí. Každá ženská potřebuje chlapa do domácnosti! Jedinou nevýhodou bylo prostředí, které bezpochyby není zdraví prospěšné. K první těžbě zde došlo už v roce 1881 a některé části provozu dodnes fungují. Nicméně proces výroby

v té době nebyl dokonalý a to má dopad na stav pracoviště. Všude spousta vápence, který se dostane i do těch nejmenších otvorů anebo volně poletuje ve vzduchu. Člověk se pohybuje v zcela bílých místnostech a chodí po zatvrdlé vrstvě, které nápadně připomíná sníh. Ani vysoké teploty a stísněné prostory nebyly výjimkou. Respirátor, ochranná přilba, brýle a pořádně pevné rukavice. Tyto věci tvořily mou každodenní výbavu. Až na drobnosti si nemohu brigádu vynachválit. Poznal jsem spoustu skvělých lidí a srandy bylo na rozdávání. Musím vypíchnout především mého kolegu brigádníka díky kterému utíkal čas dvakrát rychleji. Manuální práce mi nikdy nevadily a se správnou partou mohou být i příjemnou zábavou a odreagováním. Můj vedoucí byl spokojen a vypadá to, že si budu moci přivydělat i v průběhu školního roku. A to je super! Mimo brigádu jsem si prázdniny užíval naplno. Spousta času s kamarády, stanování, večerní grilovačky, přespávačky, rybaření, zábavné výlety, výborné jídlo a krásné holky okolo. Sport taky nesměl chybět. Pravidelné posilování, běh, fotbal s přáteli a zdravý životní styl už je nedílnou součástí mého života. K tomu všemu nekonečná porce rockové a metalové muziky, která mé prázdninové zážitky zaryla hluboko do paměti. Tak zase za rok, prázdniny!

Adam Heimerle, 3.A