Jan Žižka z Trocnova

ŽiŽka jako čeledín krále VáclaVa Z příliš strohých dobových zpráv, které se nám zachovaly o Žižkovi z prvních let potom, se dovídáme, že se stal dvořanem nebo jak se tehdy říkalo čeledínem krále Václava iV., a že tedy zastával nějakou službu u královského dvora. nepraví se, kdy do této služby vstoupil, ale dle starých pamětí bratří českých byl u dvora již v letech, kdy se manželka krále Václava Žofie účastnila Husových kázání, tedy minimálně již roku 1412 a nepochybně i dříve.

Podle tohoto data je pravděpodobné, že byl přijat do královské služby hned po skončení nepřátelství s mocnými sousedy svého rodiště. jeho spojenci, kteří mu dopomohli ke králově milosti, snad zároveň dokázali i to, že mu král Václav propůjčil místo u svého dvora a poskytl tak stálou ochranu, které mu bylo nepochybně velmi zapotřebí, neboť po věcech, které se staly, byl by ve svém zděděném sídle, v sousedství mocného rodu rožmberků, sotva požíval bezpečnosti.

Zde již není doloženo, zdali Žižka zůstával ještě déle vlastníkem Trocnova, popř. zdali někdo z jeho příbuzných tam přebýval, či se to malé panství dostalo hned tehdy prodejem nebo nějakým jiným způsobem do rukou docela cizích. o Trocnově nejsou z té doby žádné zmínky až do roku 1441, kdy byl držitelem Trocnova i čeřejova jakýsi zeman, Zdeněk z chlebova, který řečeného roku postoupil poplužní dvůr ve dvorci (asi hodinu cesty od Trocnova poblíž 17

Borovan) s veškerým příslušenstvím svému nevlastnímu synovi, jankovi líčkovi ze dvorce, přičemž zde si vymiňoval odvádět pouze platy ve dvorci, v Trocnově, v čeřejově a ještě ve dvou jiných vesnicích. Po dvou létech pak (1443) učinil jinou smlouvu, kterou jan ze dvorce jemu, svému otčímovi, dvůr na dvorci zase navrátil nazpět se vším „kromě lesa Čeřejovského“ a vzal za to „odměnu na platech a právu věnném v Čeřejově a Trocnově a ve velkém Třebči“. jak dlouho předtím Zdeněk z chlebova vlastnil tvrz Trocnov a od koho a jakým způsobem ji nabyl, to nám není známo. královými dvořany, či čeledíny se nazývali muži různých stupňů důstojenství a různého zaměstnání u dvora. Že nezastával Žižka nijak důležitý úřad, je patrné, neboť jinak by se jeho jméno vyskytovalo v královských listinách nebo jiných veřejných písemnostech. Takové listiny se však nedochovaly. dle zmíněných pamětí bratří českých byl komorníkem královny Žofie, manželky Václava iV., z čehož se však nemusí soudit, že by nekonal také služby vojenské. k válečnictví musil totiž dle celé povahy své lnout nejvíce.

Svědčí o tom fakt, že dříve než proslul jako veliký vojevůdce, přišel o jedno oko v boji.

Bohužel nemáme zprávy, kdy a v jakém boji se to stalo, zdali když byl již u královského dvora či dříve. existují mnohé domněnky, jako např. že Žižka sloužil již někdy dříve v královském vojsku proti panské jednotě a jejím zahraničním spojencům, a že to i pak mohlo zapříčinit jeho nepřátelství s mocnými sousedy Trocnova, jakož i jeho následné získání královské přízně. Mohl však přijít o oko v boji také později, neboť i po uklidnění rozepří mezi krá18

lem a panskou jednotou, jejíž hlavou byl pan jindřich z rožmberka, se v zemi odehrálo několik menších válečných výprav k pokárání jednotlivých odbojných pánů v různých místních konfliktech království. Také je třeba připomenout, že král Václav se doposud nacházel ve válečném stavu s míšeňskými markrabími, jako s někdejšími spojenci panské jednoty. Po bojích s nimi v letech 1408 (16. října), 1411 (31. října) a 1413 (16. června) byla pokaždé na několik měsíců uzavřena příměří. Ve druhé polovici roku 1409, ve kterém asi Žižka vstoupil do královské služby, konal král Václav právě přípravy k tažení proti Míšňanům. Z domácích odbojných pánů byli toho času nejmocnější páni ze Švamberka a z janovic, proti kterým král Václav vypravil v červnu roku 1413 vojsko k obležení hradu Skály v krajině za Plzní směrem ke klatovům. Toto obležení trvalo až do začátku měsíce listopadu toho roku, a mohlo při něm samozřejmě dojít k mnohým událostem. roku 1414 se u dvora krále Václava připomíná jakýsi panoš janek, řečený jednooký, jenž tehdy zastával službu vrátného. Byla to služba, kterou u dvora zpravidla konaly osoby zemanského stavu nebo zámožní pražští měšťané. dle novoměstské soudní knihy si tento panoš koupil toho roku dům na Příkopě od Václava Stoherky za 50 kop grošů.

Tento dům stál vedle nynějšího domu muzea českého na části půdorysu nynějšího čísla 859. odtud nebylo daleko k tzv. dvoru královu vedle nynější Prašné brány, kde tehdy král Václav obyčejně přebýval, když se nacházel v Praze.

Po dvou letech (1416) byl dům znovu prodán, a tehdy o něm již kniha městská nemluví jako o vrátném, nýbrž nazývá jej prostě panošem od královského dvora. Z toho lze 19

tedy soudit, že již vrátným nebyl, nýbrž zastával jinou službu a někde jinde než v řečeném dvoře králově. nelze ovšem s jistotou tvrdit, že panoš janek jednooký byl právě jan Žižka, ale je to dost pravděpodobné. Přišelli Žižka například při obléhání Skály o jedno oko, mohlo to dobře zavdat příčinu, pro níž byl na místo komornictví u královny ustanoven k jiné službě, např. jako vrátný dvora králova, a později, když se zotavil od těžkého úrazu, tak že byl znovu schopen vojenské služby, mohl opět nastoupit jiné zaměstnání. Žižka musil být již dříve, než vstoupil do dvorské služby, ženatý, popř. ovdovělý, neboť měl dceru, která, nevíme kdy, ale určitě před rokem 1424, byla provdána za pana ondřeje z dubé. Byl to nejspíš potomek některé z četných chudších větví tohoto slavného panského rodu. Pravděpodobně byl spřízněn s později často jmenovaným Žižkovým přítelem janem roháčem z dubé, jehož rodová posloupnost nám ovšem rovněž není přímo známa. není nepravděpodobné, že mohlo jít o panoše ondřeje z dubé řečeného Sokolík. k tomuto závěru docházíme mj. proto, že ondřej Sokolík byl nedalekým sousedem Žižkova rodiště. důkaz toho nám podává listina datovaná dne 23. června roku 1419.

Z ní plyne, že Petr z doudleb, jako jistec a Svatomír z doudleb sídlem v Hůrce, Hroch z doudleb sídlem v cipíně a jan ze Sedlce, jako jeho ručitel v dluhu třicet dva kop grošů zavazují a postupují mu roční platy v jedovařích a Strážkovicích. dvě posledně jmenované vesnice leží nejblíže Trocnova, Hůrka nedaleko nich u Zborova, Sedlec a doudleby poblíž Velešína, pouze cipín o něco dále odtud, za krumlovem.

20