Kino Art 03/2016

jjrrrriif ttttrrrrtfffffi frrrrrrriiir březen 2016

english friendly

Czech films with English subtitles Olga Hepnarová Czech Republic / Poland / France / Slovakia / 2016 / Tomáš Weinreb / Petr Kazda / 105’ >>> 22. 3. 20:30; 25. 3. 18:00; 27. 3. 20:30; 29. 3. 18:00 / Big Hall The film I, Olga Hepnarová is inspired by a real event which took place in July 1973 in Prague. Twenty year old Olga, before she got into the truck, wrote and sent a letter in which she passed a death sentence upon this society. Coincidentally, she became the last executed woman in Czechoslovakia. hhhfjhhhfjhhhfjhhhfjhvvhhfj‑ hhhfjhhhfjhhhfjhhhfjhhhfjhhhfjhhhfjhhhfjhhhfjhhhfjhhhfj‑ vvvvvvvvvvvvvvvv this character - played by the actress Michalina Olszanska - fully captured the attention without Olszanska having to be a jolly good girl. She’s attractive, but disconcerting, visibly stretched between internal grievance and aggression. This impression deepens as the character closes up into existential solitude destroyed by the sense of her own “sexual handicap”.

vvvmmcfdcv, sexual handicap

Lady Midday (Noon Witch) Czech Republic / 2016 / Jiří Sádek / 90’ >>> 4. 3. 20:30; 11. 3. 23:00 / Big Hall When Eliška decides to start again, she returns back to her husband’s birth village along with her young daughter. The village environment as well as the neighbours seem nice enough at first sight. New beginnings tend to have a dark side too, however. While this debut feature film by a 21 year old author Jiří Sládek clearly references the poetics of Czech horror stories, it is definitely not just a modern adaptation of Erben’s classic epic poem.

The Red Captain Czech Republic / Slovakia / Poland / 2016 / Michal Kollár >>> 12. 3. 18:00; 15. 3. 18:00 / Big Hall The Red Captain is an adaptation of a 2007 detective novel, which was published in the Czech Republic under the title Kapitán Smrt (Captain Death). The author Dominik Dán, who is very popular in Slovakia, is shrouded in mystery and the aura of someone who has actually gone through a lot of the things he describes in his books. This long awaited film set in the era of early 90s deals with the investigation of a former legendary StB agent with the recent separation of Czechoslovakia happening in the background.

Family Film Czech Republic / 2015 / Olzo Omerzu / 95’ >>> 2. 3. 20:30; 22. 3. 15:30 / Big Hall Young director Olmo Omerzu hhhfjhhhfjhhhfjhhhfjhhhfj‑ hhhfjhhhfjhhhfjhhhfjhhhfjhhhfj hhhfjhhhfjhhhfjhhhfjhhhfj‑ hhhfjhhhfjhhhfjhhhfjhhhfjhhhfj hhhfjhhhfjhhhvvvvvvvvvfj‑ hhhfjhhhfjhhhfjhhhfjhhhfjhhhfjhhhfjhhhfj originally comes from Jugoslavia but after graduating from FAMU he has been making films in the Czech Republic. His debut A Night Too Young focused on twelve-year-old children and their first encounters with expressions of love and sexuality. Family Film on the other hand shows the world of teenagers whose parents have gone on a yacht cruise.

What does the youth do with their unexpected freedom?

Film festival with English subtitles Future Gate sci-fi film festival 17. – 21. 3.

vvvmmcfdcv, mystery and the aura

2 3 4 5 6 7 8 9 10 0 14 15 16 17 18 20 21 22 23

english friendly obsah exposé hosté trziste senzací profil recenze rog t tipy malý + velký ogr progr jjjrddddddddddejkjwkjrrew ogr dětem senioři / studenti focus ilmové klub ilmovffé festivaly má filmová vlast report rozhovor galerie

V Artu není vstupné jednotné, ale laskavé. Co možná většina z vás neví, tak ceny vstupného si určují především distributoři filmů, tedy ty minimální. A my se většinou tyto ceny snažíme držet tak nízko, jak to je jen možné.

Bližší informace naleznete vždy na webu kina.

vstupenky velký sál 120 Kč malý sál 100 Kč projekce pro seniory a studenty 60 Kč mimikino 60 Kč studentská sleva 20 Kč seniorská sleva 20 Kč slevy se nesčítají!!! pro invalidy (ZTP) je vstupné poloviční členové Filmového klubu mají poloviční vstupné na většinu projekcí klubu pozor, slevy není možné uplatnit vždy, informace naleznete na webu kina cena vstupenek se může měnit v závislosti na distributorovi

rezervace lístků tel.: 541 213 542 e­‑mail.: artpokladna@ticbrno.cz pokladna kina je otevřena denně, hodinu před prvním představením

březnové exposé Každý pravidelný návštěvník kina má své oblíbené kinematografie. Slabost pro americký film je normálka. Mít rád snímky z Francie nebo Skandinávie už je také docela běžná věc – vždyť se přece jenom do kin dostávají docela často. Někdy se ovšem stane, že z různých podivuhodných důvodů přilnete k zemím, které se běžně v kinech neobjevují. Často jen díky jednomu snímku je z vás doživotní fanoušek určité země a její filmové tvorby. Pak vás nezajímají režiséři, hvězdy nebo žánr – jdete jen po kolonce „země vzniku“. A velmi vás potěší, pokud se tam objeví kouzelná slůvka jako Írán / Chorvatsko / hhhhhhf / Japonsko / Severní Korea. Je to prostě vaše láska, váš fetiš, vaše odbornost.

Naprosto specifickou zemí je ale Česká republika. Mít rád staré české filmy je snadné (šedesátá léta nabídly nejenom pořádné umčo, ale také zábavný žánrový main‑ stream), mít rád ty současné se člověk (tedy našinec) často musí naučit. Nabízí se dodat, že český film by se měli v prvé řadě naučit mít rádi filmaři samotní. Každo‑ pádně: spousta českých snímků je výborných – o tom nás přesvědčil zrovna loňský rok. Jenže pak jsou snímky špatné. A špatný český snímek bolí trošku víc než špatný snímek zahraniční – snad protože v sobě máme zbytky národní hrdosti a snažíme se českému filmu fandit (asi tak jako když se hraje hokej… nebo českým krasobrus‑ lařům, pokud zůstanu u toho, co mě alespoň okrajově zajímá). A také je tu skutečnost, že jsme českým filmům příliš blízko.

4

Zahraniční produkci leccos odpustíme, protože nám uniká spousta drobných nuancí. A česká ostuda je tak trochu ostuda naše, české trapnosti mnohem více rozu‑ míme… Každopádně za současný český film obecně se vůbec nestydíme. Co víc – dokonce ho máme rádi (ne jako ten japonský fetiš, ale jen tak decentně). jhhhfjmhfj‑ hhhfjhhhfjhhhjhhhfjhfjhhhfjhhhfjhhhfjhjhhhfjhfjhhhfjhhhfj‑ hhhfjhfjh a proto do Artu také zveme talentované české tvůrce s jejich filmy a dáváme jim zasloužený prostor.

Už 4. března do Artu zavítá Polednice. Tedy nový čes‑ ký hororový (takže žánrový!) snímek od Jiřího Sádka (režisér), Michala Samira (scenárista) a Matěje Chlu‑ páčka (producent). Všechny tři na premiéře budete moc potkat a budete s nimi moc diskutovat mimo jiné o tom, jak v ČR natočit film, když jste mladý tvůrce pod třicet let, nevystudovali jste FAMU a chcete režírovat něco jiného než je hořkosladká komedie s Bolkem Polívkou. 22. břez‑ na přijede (snad ne tatrovkou) Olga Hepnarová. Tomáš Weinreb, Petr Kazda (režiséři, producenti) a Vojtěch Frič (producent, scenárista) uvedou snímek Já, Olga Hep‑ narová, který se úspěšně prezentoval i na únorovém Berlinale. V březnové artové nabídce na vás také čeká (už bez hostů) Rudý kapitán a Eva Nová. Většinu z nich hrajeme i s anglickými titulky, aby měli i vaši zahraniční přátelé možnost poznat českou kinematografii. Kdoví – třeba se z ní zrovna stane ta jejich filmová slabost.

hhhhhhf hhhvvvvvvvvvihhhf vvvvvvvvvvvvvvvv V březnu ovšem dáme šanci i vašim slabostem mimo Českou republiku. Už podruhé hostíme sci-fi film festival Future Gate se spoustou super filmů.

Největším lákadlem je určitě legendární Blade Runner následovaný zběsilou debatou s Kamilem Filou a Radomírem Kokešem.

O autorovi předlohy P. K. Dickovi si můžete přečíst na s. 16 v textu od Terezy Walsbergerové. Každopádně sci-fi nebudou jen z USA, ale také třeba z Finska – film Lovemilla – nebo z Japonska – anime Vesmírný pirát Harlock. Pokud vás nelákají jiné světy, musí vám stačit jeden svět – tedy Jeden svět. jhhhfjhfjhhhfjhhhfjhhhfjhj‑ hhvvhfjhfjhhhfjhhhfjhhhfjhjhhhfjhfjhhhfjhhhfjhhhfjhjhhhfj‑ hfjhhhfjhhhfjhhhfjhjhhhfjhfjhhhfjhhhfjhhhfjhjhhhfjhfjhhhfj‑ hhhfjhhhfjhjhhhfjhfjhhhfjhhhfjhhhfjhvvvvvvvvvvvvvvvv nebo zcela specifický svět studentských filmů, které uvidíte na přehlídce Dark Room. Prostor dostanou i premiéry a v březnu to je jeden očekávaný film vedle druhého. Hned začátkem měsíce na vás čekají noví Coeni a starý Hollywood ve filmu Ave, Caesar. Velkou událostí také bude premiéra filmu Batman vs. Superman: Úsvit spravedlnosti (možná přijde i Wonder Woman).

A z artovek francouzský film Mustang o pětici izolova‑ ných sester. A pak samozřejmě jeden obří návrat – Kmo‑ tr (1972). A vidět Kmotra na velkém plátně je prostě nabídka, která se neodmítá. hhhfjhfjhhhfjh Březnový Art toho prostě nabídne dost pro fanoušky nejrůzněj‑ ších kinematografií – americké (nové i staré), české, francouzské (turecké), japonské, italské… Ale nakonec jde i ten největší fetiš stranou a film si užijete jen z toho důvodu, že je fakt dobrý. I kdyby byl čistě náhodou třeba z hhhfjhhhfjhhhfjhhhfjhhhfjhhhfjhhhfjhhhfjhhhfjhhhfjhhhfj‑ hhhfjhhhfjhhhfjhhhfjhhhfjhererwerweehhfjhhhfjhhhfjhhhfj‑ hhhfjhhhfjhhhfjhhhfjhhhfjhhhfjbnfjghdjfdhgjkehjkgjrkhehjf‑ kjwwuehrwhhhfjhhhfjhhhfjhhhfjhhhfjhhhfjhhhfjhhhfjhhhfj‑ hhhfjhhhfjhhhfjhhhfjhhhfjhhhfjhhhfjhhhfj (Jana Glocarová)

hosté v artu

4.

páota

20:30 Polednice / VS

Polednice

Česká republika / 2016 / Jiří Sádek / 90’ / česky s anglickými titulky / str. 10

Jiří Sádek (režie), Michal Samir (scénář), Matěj Chlupáček (produkce)

Režisér Jiří Sádek se spojil s producentem Matějem Chlupáčkem a se scenáristou Michalem Samirem a na‑ točil český horor, o kterém dokonce i Mirka Spáčilová prohlásila, že se jedná o malý zázrak. Pro Jiřího Sádka, absolventa filmové školy v Písku, je Polednice celove‑ černím debutem – předtím však natočil několik krátkých snímků (např. Psí jeskyně či Pan Pozdě). Matěj Chlu‑ páček už v osmnácti letech režíroval svou celovečerní prvotinu Bez doteku (2013), o rok později produkoval snímek Hany, který napsal a natočil Michal Samir. Ten je podepsán i pod scénářem k Polednici hfjhhhfjbnfjghd‑ jfdhfjhhhfjbnfjghdjfdhfjhhhfjbnfjghdjfdhfjhhhfjbnfjghdjfdv Trio Sádek–Samir–Chlupáček bude přítomné na projekci 4. března.

22.

úteri

20:30 Já, Olga Hepnarová / VS

Já, Olga Hepnarová

Česká republika / Polsko / Francie / Slovensko / 2016 / Tomáš Weinreb / Petr Kazda / 105’ / česky s ang. titulky recenze s. 8

iivviiednoffm vvvvvvvvvvvv snímek autorské dvojice

Tomáš Weinreb, Petr Kazda (režie, produkce), Vojtěch Frič (střih, produkce) a další…

Uvedení českého filmu na festivalu v Berlíně rozhodně není samozřejmostí a český film jako zahajovací snímek prestižní sekce Panorama je pak věcí úplně nevída‑ nou. Pro celovečerní debutanty Petra Kazdu a Tomáše Weinreba, absolventy FAMU, je tato skutečnost už sama o sobě úspěchem. Tím spíš, že snímek o poslední po‑ pravené ženě v Československu byl dlouho očekávanou událostí a volba natočit film v černobílém provedení je poměrně odvážnou uměleckou volbou.

Na výsledné podobě snímků má nemenší zásluhy i stři‑ hač a producent Vojtěch Frič – ten se kromě „Olgy“ letos podílel i na střihu a produkci Řachandy a v minulosti pro‑ dukoval také české filmy Zakázané uvolnění a Krásno.

Hosté budou přítomní na projekci 22. března.

5.

trziste senzací Pamatujete na scénu v Osmi hrozných, ve které Kurt Russell rozmlátí kytaru? Velmi pěknou, starou, hezky zdobenou, hfjhjhhhfjhfjhhhfjhhhfjgfjhjhhhfjhf .Tak věřte, že ta kytara byla z roku 1870, byla pro natáčení filmu zapůjčená z muzea a měla nevyčíslitelnou hodnotu. Pů‑ vodně bylo naplánováno, že tento vzácný originál bude při natáčení dané scény vyměněn za atrapu, ale stala se jaksi nehoda a Spojeným státům teď chybí kousek kulturního dědictví.

Kanaďan Xavier Dolan nás naposledy potěšil snímkem Mami!, tedy pokud nebudeme počítat videoklip k písnič‑ ce Hello od Adele. Momentálně ovšem připravuje svůj celovečerní americký debut The Life and Death of John F. Donovan, ve kterém se vedle sebe potkají taková herecká jména jako Jessica Chastain, Natalie Portman, fjgfjhjhhhfjhfjgfjhjhhhfjhfjgfjhjhhhfjhfjgfjhjhhiiiihfjhfjgfjhjhh jhfjgfjhjhhhfjhfjgfjhjhhhfjhfjgfjhjhhhfjh, Susan Sarandon nebo Kathy Bates. Kit Harington (Hra o trůny) ztvární titulní roli herce Donovana. Kromě USA natáčí Dolan i další francouzsky mluvený snímek – It’s Only The End Of The World pro změnu vypráví příběh umírajícího spisovatele. A obsazení bude neméně hvězdné – Marion Cotillard, Vincent Cassel nebo třeba Léa Seydoux.

Claire Denis připravuje svůj první anglicky mluvený film.

Sci-fi High Life vypráví příběh, ve kterém jsou odsouzenci (Robert Pattinson, Patricia Arquette) vysláni na obtížnou vesmírnou misi.

Pokud uspějí, měli by být osvobozeni.

6

Americké Psycho byl super film, ve kterém se Christian Bale tvářil jako Tom Cruise, a proto byl hhhhhhh jako šílenec se sekerou ještě děsivější. Režisérka Mary Harronová a scenáristka Guinevere Turnerová se opět rozhodly podívat na vraždící maniaky, a to tentokrát na samotného Charlese Mansona. The Family bude ovšem na vraždy nahlížet pohledem studentky, která pracuje se třemi ženami, které byly součástí Mansonova kultu.

Chybí vám muzikály? Nezoufejte, po Decibelech lásky se do kin chystá i americká hudební komedie. V ní budou Channing Tatum a Joseph Gordon-Levitt hrát dva piloty.

A zatím to vypadá, že obdrží „prokletý“ rating R.

Afroamerická režisérka Ava Duvernay (Sama v prázd‑ notě, Selma) se dočkala nejenom své vlastní Barbie, ale také příležitosti režírovat sci-fi thriller pro Spielbergovo studio Amblin Entertainment. Natáčení by mělo začít v létě, obsazení se teprve hledá.

Poslední lednový den (31. 1. 2016) zemřel Ladislav Helge, režisér pouhých sedmi filmů. Od pozice pomocné‑ ho režiséra se k první samostatné režii dostal až v roce 1957 (Škola otců), svůj poslední film natočil v roce 1967 (Stud). Helgeho filmy byly výrazně angažované – fjhfjgfj‑ hjhhfjhfjgfjhjhhfjhfjgfjhjhhfjhfjgfjhjhhfjhfjgfjhjhhfjhfjgfjhjhhfj‑ hfjgfjhjhhfjhfjgfjhjhhfjhfjgfjhjhhfjhfjgfjhjhhfjhfjgfjhjhhfjhfjgfj‑ hjhhfjhfjgfjhjhhfjhfjgfjhjhhfjhfjgfjhjhhfjhfjgfjhjhhfjhfjgfjhjhhfj‑ hfjgfjhjhhfjhfjgfjhjhhfjhfjgfjhjhh a dodnes jsou dobrou lekcí pro všechny aktivistické duchy bez ohledu na „vyznání“.

Navíc se programově jako jeden z mála soustředil na periferii. Pro nás zcela výlučnou pozici mezi nimi má jeho předposlední snímek První den mého syna (1964), jehož dramatickou zápletku autoři situovali do města Brna.

profil

Yorgos Lanthimos Humr na „podivné řecké vlně“

Prohlásil-li skutečně Luis Buñuel, že „představivost je nevinná“, pak se zdá, že hranice jeho představivosti by nebyly nikdy s to obsáhnout filmy Yorgose Lanthimose. Existujeli totiž nějaká výslovná antiteze tohoto výroku, pak jsou to snímky tohoto řeckého režiséra. V jejich případě totiž představivost už nikdy více nebude nevinná.

Pochopit řeckou duši je vskutku nelehký úkol. Pro mnohé filmové kritiky je dodnes otázkou, jak mohla řecká krize a z ní plynoucí strmé zhoršení tvůrčích podmínek zapří‑ činit obrodu nezávislé národní kinematografie. Na druhé straně, život uvnitř státu postihnutého takřka neřešitelnou ekonomickou krizí, ve frustrované společnosti zmítané hlubokou nezaměstnaností, člověka donutí k čemuko‑ li. Možná proto právě filmy předních řeckých režisérů (získávajících posledních sedm let pravidelně ceny na nejprestižnějších filmových festivalech) začaly platit za to nejpodivnější, co dnes může film nabídnout. A to natolik, že v tradiční honbě za nalezením nové národní „vlny“ se pro tu řeckou vžilo označení „weird greek wave“ (podivná řecká vlna). Je tedy na místě předpokládat, že život v ka‑ ždodenní řecké realitě tyto režiséry hluboce poznamenal.

Ale o kom je tedy vlastně řeč? Kolik režisérů může tvořit vlnu, jejíž existenci sami řečtí tvůrci popírají? To záleží.

V případě Řecka se jedná především o dvě postavy, Athinu Rachel Tsangari (*1966) a Yorgose Lanthimose (*1973), nově podpořené čerstvým držitelem Stříbrného lva z Benátek Alexandrosem Avranasem (*1977). A jak je vidno, nejde o žádné začínající filmaře. My se ale za‑ měříme na toho nejdůležitějšího. Yorgos Lanthimos v 90. letech vystudoval filmovou a televizní režii na athénské filmové škole Stavrakos. Následně se věnoval natáčení videoklipů, reklam, divadelních představení a nakonec se na přelomu tisíciletí konečně dostal k hranému filmu.

Mnohdy se hovoří o snímku Špičák (2009) jako o Lanthi‑ mosově celovečerním debutu, není tomu tak. V době vzniku byl Lanthimos již protřelým režisérem majícím za sebou dva celovečerní snímky – Můj nejlepší přítel z roku 2001 a Kinetta z roku 2005. Avšak žádný z nich nijak vý‑ razně nerozechvěl hladinu festivalových vod. O to větším šokem bylo uvedení snímku Špičák (Kynodontas) v roce 2009 v Cannes, který zapůsobil jako skutečné tsunami.

Lanthimosovi přinesl cenu Un Certain Regard a přede‑ vším se nesmazatelně zapsal do paměti mnohých kritiků a diváků, kteří ještě dlouhé měsíce museli tento extrémní zážitek vstřebávat fjhfjgfjhjhhhfjhfjgfjfjhfjgfjhjhhhfjhfjgfjfj‑ hfjgfjhjhhhfjhfjgfjfjhfjgfjhjhhhfjhfjgfjfjhfjgfjhjhhhfjvhfjgfjfj‑ hfjgfjhjhhhfjhfjgfjfjhfjgfjhjhhhfjhfjgfjfjhfjgfjhjhhhfjhfjgfjfjhfj‑ gfjhjhhhfjhfjgfjfjhfjgfjhjhhhfjhfjgfjfjhfjgfjhjhhhfjhfjgfjfjhfjgfj‑ hjhhhfjhfjgfjfjhfjgfjhjhhhfjhfjgfjfjhfjgfjhjhhhfjhfjgfjfjhfjgfjhj‑ hhhfjhfjgfjfjhfjgfjhjhhhfjhfjgfjfjhfjgfjhjhhhfjhfjgfjfjhfjgvvfjhj‑ hhhfjhfjgfjfjhfjgfjhjhhhfjhfjgfjfjhfhhhhhjgfjhjhhhfjhfjgfjfvvj‑ hfjgfjhjhhhfjhfjgfjfjhfjgfjhjhhhfjhfjgfjfjhfjgfjhjhhhfjhfjghfjfj‑ hfjgfjhjvvhhhfjhfjgfjfjhfjgfjhjhhhfjhfjgfj Špičák je snímek problematizující téma moci nad druhými lidmi. Lanthimos řízl do citlivého a jal se tuto lidskou potřebu problematizo‑ vat v případě instituce rodinné výchovy a kontroly. Jsme tak svědky rodiny šíleného otce, který své tři dospělé děti se svou ženou drží celý život v jednom domě. Zde je socializuje do zcela zvráceného, od reality odtrženého systému. Promyšlené fabulace o okolním světě ponechá‑ vají potomky v klaustrofobní panice a strachu znemožňu‑ jícím jim obydlí opustit. Leč i ten nejdůmyslnější systém stojící na zvráceném základu přirozeně vede ke zvráce‑ ným konsekvencím. V tomto snímku se naplno projevila Lanthimosova schopnost budovat plně realistickou, sugestivní atmosféru v prostředí zcela se vymykajícímu normálnosti. Špičák byl opravdu výkop vysoko. O to větší očekávání se vázalo na Lanthimosovo další dílo napsané opět ve spolupráci se scenáristou Efthymisem Filippou. Snímek Alpy (Alpeis) z roku 2011 byl přijat rozporuplněji. A to i přestože se jedná o dílo neméně zajímavé a neotřelé.

Bizarnost prostředí je tentokrát vystřídána bizarností lid‑ ského konání. Sdružení různorodých lidí začne pod kry‑ cím názvem Alpy provozovat neobvyklou sociální službu.

Tím je pravidelné a stylizované zastupování zesnulých v životě pozůstalých, a to za úplatu. Brzy však divákovi začne být zřejmě, že žít svůj vlastní život a současně život těch druhých nelze skloubit dohromady a vede nakonec k silným krizím identity. Téma samoty a odcize‑ nosti zde Lanthimos jako obvykle zpracoval až na dřeň, chladným a drásavým způsobem.

Jenže to už došla i Lanthimosovi trpělivost realizovat své snímky ve finančně zcela podvyživeném prostředí a rozhodl se odstěhovat do Londýna. Zde natočil svůj nejnovější snímek, anglofonní debut Humr (The Lobster).

A jedná se bezesporu o Lanthimosovo formálně nejpro‑ pracovanější dílo. Je překvapující jakou hereckou sesta‑ vu se mu hned napoprvé podařilo dát dohromady. V hlav‑ ní roli tak vedle sebe vidíme Colina Farrella a Rachel Weisz, ve vedlejší roli Léu Seydoux, Bena Whishawa či stálici Lanthimosových filmů, vynikající Aggeliki Papouliu.

Humr představuje cynickou dystopii, v níž je společnost zcela posedlá partnerským životem, a to až natolik, že podle něj posuzuje hodnotu života jednotlivce. Nezadaní jedinci ztrácejí v očích společnosti opodstatnění, a proto je třeba s nimi razantně nakládat. Všichni nezadaní lidé jakéhokoli stáří jsou tak odváženi do tzv. hotelu, kde mají 45 dnů na nalezení partnera. Pokud se tak nestane, jsou přeoperováni na zvíře dle svého přání jako výraz druhé šance, neboť jako lidé svůj smysl nenašli. Fatalismus vztahového údělu je posilován přesvědčením, že skuteč‑ ná láska musí být podložena společnou charakteristikou partnerů. Bez této sdílené vlastnosti není možné žádný vztah oficiálně uznat. Hlavní postava Davida se v jedné chvíli rozhodne odmítnout tento nemilosrdný systém a utéct do lesů mezi nezadané odpadlíky, tzv. samotáře.

Jejich posedlost nezávislostí je však podobně radikální, což Davida nakonec vede k hledání své vlastní cesty.

Naštěstí brzy zjistí, že na to nebude sám.

Pro Yorgose Lanthimose neexistuje žádné tabu. Snad proto představuje sledování Lanthimosových filmů značně nepříjemný zážitek.

Právě prvek odporu a odcizenosti je pro Lanthimose hlavním nástrojem jeho filmového sdělování. V tomto ohledu je míra sugestivity, s jakou je v divákovi schopen onen pocit vyvolat, velice blízká stylu Michaela Haneke‑ ho či vzdáleněji Larsi von Trierovi. Zatímco však u Ha‑ nekeho jsme schopni říci, že odpudivá stránka reality, kterou doslovně vyjadřuje, slouží jako funkční demons‑

24.

čtvtrek

18:00 Humr / 118’ / VS

27.

nedele

18:00 Humr / 118’ / VS

trace odvrácené stránky lidského jednání, u Triera jsme na pochybách, do jaké míry pracuje s pocitem odporu a znechucení jako s pouhou atrakcí. Pokud bychom na této ose měli zařadit Lanthimose, určitě bude blíže Hanekemu.

Lanthimose je třeba považovat za extrémního sociálního experimentátora.

A přestože síla a hutnost jeho imaginace je bezesporu ohromná, vydali bychom se špatným směrem, kdyby‑ chom v něm hledali druhého Jodorowského. Lanthimos ve skutečnosti není surrealista, imaginace a divotvornost jeho světů neslouží ani tak nám divákům k hlubokému a magickému ponoru do podvědomí, jako spíše jeho filmovým postavám, které tak Lanthimos dostává přesně tam, kam chce, aby je následovně mohl nekompromisně pokoušet a pozorovat. Avšak na rozdíl od sociálních věd‑ ců, kteří by dnes již v podobných typech „laboratorních“ výzkumů byli zásadně limitováni etickými a metodickými důvody (ve srovnání například se Zimbardovými výzkumy ze šedesátých let), Lanthimos je ve své scenáristické fikci zcela osvobozen od jakýchkoli limitů a své modelové světy rozvíjí do nejkrajnějších poloh a mezí. Výsledkem tak máme extrémní situace, které Lanthimosovi slouží jako východisko fabule a prostředí pro absolutní obnaže‑ ní sledované lidské roviny. A ačkoli výchozí idea Lanthi‑ mosových příběhů působí na první, druhý, někdy i třetí dojem nadmíru zvrhle a komediálně, ve skutečnosti před‑ stavují těžko odvrhnutelná dramata. Extrémní lidská rea‑ lita je tak budována pro možnost pozorování extrémních lidských reakcí. Tyto zdánlivě potrhlé a úchylné hry, které Lanthamos hraje s divákem, jsou ve skutečnosti jedním z nejsilnějších ponorů do duše člověka. A málokdy si je toto divák schopen uvědomit při prvním zhlédnutí. Proto doporučujeme na Humra do Artu minimálně dvakrát.

(Tomáš Hlaváček)

iiiiednoffm neexistuje žádné tabu

7

recenze Já, Olga Hepnarová

22.

úteri

20:30 Já, Olga Hepnarová / 105’ / VS

25.

páota

18:00 Já, Olga Hepnarová / 105’ / VS

27.

nedele

20:30 Já, Olga Hepnarová / 105’ / VS

29.

úteri

hhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhvvhh hhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhiiiih hhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhh je to víc jak čtyřicet let. Pamatuji si, že to byl nástupní ostrůvek. Na zástavce stáli lidi a ona na ně plnou parou vjela. Nevím jestli dvacet a kolik usmrtila to taky nevím…. Byla inteligentní, velmi hezká, krátce střižené vlasy, líbivej obličej.“ Film Já, Olga Hepnarová je inspirovaný skutečnou událostí, která se odehrála v červenci roku 1973 v Praze.

Dvaadvacetiletá Olga, předtím než nasedla do nákla‑ ďáku, napsala a odeslala dopis, ve kterém vynesla svůj rozsudek smrti nad touto společností. Shodou okolností se o dva roky později stala poslední popravenou ženou v Československu. Impulsem k napsání první verze scénáře, která vznikla ještě na FAMU v roce 2007, se pro autory stala kniha Oprátka za osm mrtvých od spisova‑ tele Romana Cílka. Kniha coby literatura faktu „pouze“ cituje a drobnými postřehy doplňuje řadu písemných materiálů. Ze soudních spisů a z jiných zdrojů přitom Cílek skládá dramatickou koláž. Režiséři Roman Kazda a Tomáš Weinreb z Cílkovy knihy vycházejí, ovšem vý‑ razně mění optiku. Ve filmu (s výjimkou dopisů a pozná‑ mek Olgy Hepnarové hfjhhfsh hfshfjh hfshfjhhfsh hfshfjh hfshfjhhfsh hfshfjhvvvvvvvvv) jsou citace použity poměr‑ ně nenápadně a civilně, natož aby se výrazněji věnovaly samotnému vyšetřování a soudnímu přelíčení (byť i to má tady své místo…). Spíš sledují vývoj Olžina charakte‑ ru v průběhu roku a půl před provedením činu.

18:00 Já, Olga Hepnarová / 105’ / VS

Česká republika / Polsko / Francie / Slovensko / 2016 / Tomáš Weinreb / Petr Kazda / 105’ / česky s ang. titulky

8

vvvvvvcfdcv, snaha natočit velký film

hfjhhfsh hfshfjh hfshfjhhfsh hfshfjh hfshfjhhfsh hfshvvfj‑ vvvhvvvvvvvvvhfjhhfsh hfshfjh hfshfjhhfsh hfshfjh hfshfj‑ hhfsh hfshfjhvvvvvvvvvv vůbec celý film je koncipován s naléhavou nenápadností. Ačkoliv použití černobílé kamery v první chvíli překvapí, velmi rychle se sta‑ ne součástí světa Olgy Hepnarové. Poměrně strohá výprava neodvádí příliš pozornost (jako např. seriál Vyprávěj) k vypočítávání dobových fetišů a předmětů denní potřeby. Spíše využívá optiku spjatou s kinema‑ tografií šedesátých let k tomu, aby se vymezila vůči těm filmovým a televizním konvencím, jimž vděčíme za to, že s měšťáckým zaujetím můžeme srovnávat blahobyt tehdejší (normalizační) s tím dnešním. Koncipování kamery a výpravy navíc zřejmě odkazuje k charakteru a vidění Olgy Hepnarové. Film je navíc o to „čistší“, oč méně pracuje s hudbou a spíš si vystačí s ruchy. Postava ztvárněná herečkou Michalinou Olszanskou tak zcela získává pozornost publika, aniž by Olszanská kvůli tomu musela být za hodnou sympatickou holku. Je pohledná, ale zneklidňující, hfjhhfsh hfshfjh hfshvv viditelně napjatá mezi vnitřní křivdu a agresi. Tento dojem se nenápadně prohlubuje a její postava se uzavírá do existenciální sa‑ moty, kterou ničí vědomí vlastního „sexuálního mrzáctví“.

O to výrazněji se v těch několika scénách musela projevit Klára Melíšková (matka Olgy) a další epizodní herci. Film Já, Olga Hepnarová rozhodně patří k nejzajímavějším českým filmům tohoto roku. Ano, filmařům se dá vyčítat, že (námětem, prací s homosexuálním motivem) koketují s čirou exploatací. Zároveň jim však není možné upřít snahu natočit velký film. Ne náhodou se hlásí k Františ‑ kovi Vláčilovi (jemuž je film v titulcích věnovaný). Přes‑ to – Vláčila v tomto případě lze spíš chápat jako svébyt‑ nou uměleckou autoritu, kterou se leckde inspirují, ale jíž se nepodřizují. Pokud už film Já, Olga Hepnarová vybízí k nějakým srovnáním, pak se nabízí vnímat jej jako vy‑ hroceného blížence Pout (2009) Radima Špačka.

(Miloš Henkrich)

trziste tipy Ave, Caesar!

Hail, Caesar! / USA / 2016 / Joel Coen / Ethan Coen / 106’ / titulky >>> 3. – 4. 3. 18:00; 6. 3. 20:30; 11. 3. 20:30; 14. 3. 18:00; 16. 3. 20:30; 22. 3. 18:00 / VS Srdce i duše Eddieho Mannixe patří filmu a každý den všechny své síly věnuje tomu, aby si Hollywood udržo‑ val svou tvář a hrdost vzdor naivitě hvězd, prohnanosti levicových scenáristů a bezskrupulnímu bulváru. Bratři Coenové si v komedii Ave, Caesar! pohrávají s Hollywoo‑ dem, s jeho sebevzhlížením, a je vidět, že jej mají rádi, byť poněkud netypicky. Pokud si Tarantino vystačil s iro‑ nickým uchopením žánru westernu, neironickým užitím 70mm filmu a (v USA) uváděním filmu (v USA) formou „road showing“, bratrům Coenům to bylo málo.

Ave, Caesar! je stejně tak láskyplný jako jízlivý pohled na fungování a ideologii Hollywoodu nejen 50. let. Ho‑ llywood jaký byl (a jaký by chtěl být) totiž nejvýstižněji charakterizují nikoliv stars či auteurs, ale výkonní produ‑ centi. Filmový Mannix je volně inspirovaný skutečným Jo‑ sephem Edgarem Allanem Johnem „Eddiem“ Mannixem (mj. napsal knihu, ve které uvádí všechny výdaje a tržby filmů studia MGM z let 1924–1948), ovšem přetváří si jej k obrazu svému, coby energického producenta, který zároveň zaštiťuje vznik westernu, muzikálu či kostýmní romantický film. Ave, Caesar! tak je svým způsobem adorací hollywoodského života shfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hvv, kde se filmování prolíná se skutečným životem. Natáčení muzikálových scén promění ve velkolepě pojatá čísla, z cituplných monologů filmových hvězd slzí celý štáb a svět filmové fikce se zároveň stává součástí kalifornského života. Bratři Coeni natočili film, který si můžeme (a nemusíme) prostě užít nejen jako pohrávání si s filmovými žánry, ale také hru s utvářením (a přejímáním) mediálních obrazů.

(Miloš Henkrich)

fffffvddddd ifiiaifuaiufiaui unese hvězdu

ifiiaifuaiufiiaui tvrdou rukou

Kmotr The Godfather / USA / 1972 / Francis Ford Coppola / 175’ / titulky >>> 3. 3. 20:30; 5. 3. 20:30; 12. 3. 20:30; 21. 3. 20:30 / VS Knižní předloha, shfjh hfshshfjh hfsh, přetavený marke‑ tingový model, postavy, do kterých si mohli diváci promít‑ nout kritiku společnosti (ať už šlo o dění kolem pozdější aféry Watergate nebo mnohem obecnější vzpouru proti předchozí generaci a následně opětovnou kooptaci tradičních hodnot), a také oprášení starých žánrových vzorců filmů 30. let a v jádru vlastně velmi jednoduchý příběh rodiny ctící konzervativní tradice. shfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshffffffffffffffffffffffffffffffffshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshffffffffffffffffjh hfshshfjh hfshshfjh hfsh i přes značné (před)porodní bolesti, jimiž si musel film projít, se z Kmotra stal hit; komplikací nebylo vlastně tak úplně málo, kromě neustálých tahanic týkajících se castingu (dohady se vlekly zejména v případě nepo‑ slušného a příliš mladého Marlona Branda a v té době neznámého Al Pacina), to byl také styl, který Coppola zvolil – žádné divoké jízdy ani bujarý střih a hlavně sví‑ cení. Způsob snímání postav tonoucích ve tmě se zdál studiovým producentům matoucí, celý film jim připadal příliš temný, bez možnosti rozpoznat detaily mizanscény.

Ale premiérový týden vystřelil Kmotra na první příčku, a i když byla později závratná výdělečnost několikrát překonána, zájem o kmotra všech gangsterek neupadl.

Nepřeberné množství přímých citací nezapomenutelných replik, nepřímé analogie, nápodoba stylu nejen v případě filmových děl – to vše drží Coppolův film stále v patrnosti a titul jednoznačné klasiky žánru už mu nikdo neodpáře.

(Stanislav Růžička)

9

Batman vs Superman: Úsvit spravedlnosti Batman v Superman: Dawn of Justice / USA / 2016 / Zack Snyder / 151’ / titulky >>> 24. 3. 20:30 (2D); 25. 3. 20:30 (3D); 26. 3. 20:30 (2D); 28. 3. 20:30 (2D) / VS Dlouho jsme čekali na souboj dvou největších a nejkla‑ sičtějších figur komiksového univerza a najednou je to tady. Skepse se mísí s optimismem, víme toho dost, ale pořád málo. Tak třeba, co vše se bude muset stát, než budou tihle dva kumpáni moci zase v klidu skočit na kafe? Kdy konečně Lex Luthor shodí háro? shfjhvvvvvv hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfsfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfsh? Obleče si ještě někdy Superman slipy přes kalhoty? Jednoduše, velký zápas o podobu komiksového světa je na spadnutí, takže si zapněte své batmaní opasky, přibalte červené pláštěnky a vzhůru do kina!

Brooklyn Velká Británie / Irsko / Kanada / 2015 / John Crowley / 113’ / titulky >>> 5. 3. 18:00; 29. 3. 15:30 / VS Romantický snímek Brooklyn je závanem minulosti. Nese v sobě kouzlo filmů třicátých a čtyřicátých let, kdy se na plátně pohybovaly hrdinky v podání Bette Davisové či Barbary Stanwyckové. Příběh tohoto filmu se ovšem odehrává o trochu později – v letech padesátých. Irská emigrantka Eilis (Saiorse Ronan) poznává lásku v chudé čtvrti New Yorku. Ital Tony je okouzlující, milý a sluš‑ ný a čeká ji s ním skvělá budoucnost. Kvůli událostem v rodině se ovšem Eilis musí nakrátko vrátit do Irska.

Tam poznává Jima a najednou se nemůže rozhodnout, komu (a kam) vlastně patří její srdce. Inteligentní dojem‑ ná romance, která má nakročeno k tomu, aby se stala žánrovou klasikou.

Deník komorné Journal d‘une femme de chambre / Francie / Belgie / 2015 / Benoît Jacquot / 96’ / titulky >>> 11. 3. 17:30; 14. 3. 17:30; 21. 3. 17:30; 27. 3. 17:30 / MS Známý skandální román zpracoval Luis Buňuel, Jean Re‑ noir – a nejnověji také Benoit Jacquot. Krásná komorná (Lea Seydoux známá i z nejnovější bondovky Spectre) se v tomto snímku musí vyrovnávat se sexuálními návrhy svého pána i s podivným zahradníkem – antisemitou.

Komorná Celestine však není žádnou upjatou služebnou spokojenou se svým osudem – vidí se jako daleko lepší než všichni okolo ní a chce za svůj úspěch bojovat i přes nepříznivé sociální podmínky shfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshsvjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfsshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfsh. A třeba i za použití vlastní sexuality.

Eva Nová Slovensko / Česká republika / 2015 / Marko Škop / 106’ / slovensky >>> 24. 3. 17:30; 26. 3. 20:00; 31. 3. 17:30 / MS Okej, vieme, že slovenská kinematografia nie je medzi divákmi tá najobľúbenejšia, ale tentoraz by ste predsa len mali zbystriť pozornosť. Emília Vášaryová sa na plátna kín vracia ako bývalá známa herečka Eva, ktorá sa pre svoje problémy s alkoholom vytratila z povedomia ľudí i z priazne svojho syna. Práve k nemu sa snaží nájsť opäť cestu po prepustení z protialkoholickej liečebne a rozohráva tak osobnú drámu jednej ženy, ktorá v živote zakúsila svoj vrchol shfjh hfshshfjh hfsh i dno. Sociálna dráma ako charakteristický žáner slovenskej kinemato‑ grafie opäť bojuje o priazeň diváka a kritiky.

Fúsi Island / Dánsko / 2015 / Dagur Kári / 94’ / titulky >>> 2. 3. 15:30 / VS; 4. 3. 20:00; 8. 3. 20:00 / MS Fúsiho život možno zhrnúť pár slovami: nudná práca, nudný život - proste dokonalá rutina. Každodennú šeď si snaží spríjemniť hrou s miniatúrami vojakov a absenciu vzrušenia tvrdou hudbou. Zlom však nastáva, keď do života samotára náhodou vstúpi temperamentná žena a dievčatko túžiace po porozumení a parťákovi na hranie.

Dokáže sa po toľkých rokoch v úzadí a samote zme‑ niť? shfjh hfshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshshfjh hfsh Neveselý život vyrozprávaný pokiaľ možno v odľahčených a úsmevných kontúrach nestráca nič zo svojej závažnosti ani v momentoch, v ktorých ma divák skôr úsmev na tvári ako slzy v očiach.

10

malý + velký sál Můj král Mon Roi / Francie / 2015 / Maiwenn / 130’ / titulky >>> 20. 3. 20:00; 22. 3. 20:00; 23. 3. 20:00; 26. 3. 17:30 / MS O lásce shfjh hfshshfjh hfsh, která může být stejně tak skvělá, jako zničující. Hrdinka Tony využije čas v re‑ habilitačním centru, aby se ohlédla za svým vztahem s Georgiem, který trvá už více než deset let a vede jen k sebedestrukci. Výborné herecké výkony a dynamická kamera jsou hlavními přednostmi tohoto melodramatu, které ukazuje prvotní zamilovanost i bolestivé následky jednoho vztahu.

Gravitation Česká republika / 2015 / Denisa Gumbírová / Petr Špetla / 95’ / česky >>> 2. 3. 18:00 / VS Gravitation není typický dokument. Staví na úspěchu internetových motivačních videí a v devadesáti pěti minutách tak předává divákovi hlavně energii zabalenou v příbězích sportovců, kteří to v životě neměli snadné a jejichž sporty nejsou v Česku na nejvyšších příčkách popularity.

Humr The Lobster / Irsko / Velká Británie / Řecko / Francie / Nizozemsko / 2015 / Yorgos Lanthimos / 118’ / titulky >>> 24. 3. 18:00; 27. 3. 18:00 / VS Humr představuje cynickou dystopii, v níž je společnost zcela posedlá partnerským životem, a to až natolik, že podle něj posuzuje hodnotu života jednotlivce. Nezadaní jedinci ztrácejí v očích společnosti opodstatnění, a proto je třeba s nimi razantně nakládat. Všichni nezadaní lidé jakéhokoli stáří jsou tak odváženi do tzv. hotelu, kde mají 45 dnů na nalezení partnera. Pokud se tak nestane, jsou přeoperováni na zvíře dle svého přání jako výraz druhé šance, neboť jako lidé svůj smysl nenašli.

Já, Olga Hepnarová Česká republika / Polsko / Francie / Slovensko / 2016 / Tomáš Weinreb / Petr Kazda / 105’ / česky s ang. titulky 22. 3. 20:30; 25. 3. 18:00; 27. 3. 20:30; 29. 3. 18:00 / VS Film Já, Olga Hepnarová je inspirovaný skutečnou událostí, která se odehrála v červenci roku 1973 v Praze.

Dvadvacetiletá Olga, předtím než nasedla do náklaďá‑ ku, napsala a odeslala dopis, ve kterém vynesla svůj rozsudek smrti nad touto společností. Shodou okolností se o dva roky později stala poslední popravenou ženou v Československu shfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshvvvvvvvv Po‑ stava ztvárněná herečkou Michalinou Olszanskou zcela získává pozornost publika, aniž by Olszanská kvůli tomu musela být za hodnou sympatickou holku. Je pohledná, ale zneklidňující, viditelně napjatá mezi vnitřní křivdu a agresi. Tento dojem se nenápadně prohlubuje a její postava se uzavírá do existenciální samoty, kterou ničí vědomí vlastního „sexuálního mrzáctví“.

Recenze na s. 8 Ma Ma Španělsko / 2015 / Julio Medem / 111’ / titulky >>> 2. 3. 17:30; 6. 3. 17:30; 9. 3. 17:30; 12. 3. 20:00; 16. 3. 17:30 / MS Magda (Penelope Cruz) je bez práce a její manželství je v troskách. A aby toho nebylo málo, tak na rutinní pro‑ hlídce u svého zpívajícího sexy gynekologa Raula zjistí, že má rakovinu. Později potkává Artura, jehož dcera zemřela při autonehodě a manželka skončila v kómatu.

Mezitím Raul se svou ženou plánuje adopci dítěte ze Sibiře… Melodramatický snímek naplněný velkými my‑ šlenkami natočil jeden z nejvýznamnějších španělských režisérů Julio Medem (Zrzavá veverka, Sex a Lucia, Chaotická Ana).

Mládí La Giovinezza / Itálie / Francie / Velká Británie / 2015 / Paolo Sorrentino / 118’ / titulky >>> 2. 3. 17:30; 15. 3. 17:30; 20. 3. 17:30; 22.–23. 3. 17:30 / MS Nejnovější snímek Paola Sorrentina (Velká nádhera) opět pracuje s příběhem stárnoucích postav ohlížejích se za životem a minulostí, na základě které je možné pochopit i přítomnost. Už tradičně můžete očekávat velmi vizuálně podmanivou jízdu.

Mustang Francie / 2015 / Deniz Gamze Ergüven / 97’ / titulky >>> 23. 3. 20:30; 26. 3. 18:00 / VS; 27. 3. 20:00; 28. 3. 17:30; 29. 3. 20:00 / MS Pět dospívajících sester z tureckého venkova stráví odpoledne v nevinné zábavě s několika chlapci u jeze‑ ra. Jejich rodina to ovšem bere jako amorální skandál, sestry izoluje ve vlastním domě a těm starším se snaží dojednat sňatek. Jeden z nejočekávanějších artových snímků poslední doby ukazuje příběh nezávislých mladých dívek, které se okolí snaží zkrotit do tradičních ženských rolí (nejen) muslimského světa shfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfsh. Mustang je něžným a úspěšným debutem režisérky Deniz Gamze Ergüven, který dá vzpo‑ menout na Smrt panen od Sofie Coppolové.

Muž na laně Man on Wire / Velká Británie / 2008 / James Marsh / 94’ / titulky >>> 7. 3. 20:00 / MS Před natočením hitu Teorie všeho (2014) se věnoval režisér James Marh hlavně dokumentům. Muž na laně z roku 2008 vypráví o takřka neuvěřitelném kousku pro‑ vazochodce a pouličního umělce Philippa Petita. Ten se v roce 1974 rozhodl přejít na ocelovém laně mezi (teh‑ dy) nejvyššími budovami světa – dvojčaty v New Yorku.

Napínavý skutečný příběh, který kombinuje rozhovory s autentickými záběry, je doplněn také výbornou hudbou Michaela Nymana.

Osm a půl 8 ½ / Itálie / Francie / 1963 / Federico Fellini / 138’ / tit. >>> 7. 3. 20:30 / VS V případě snímku Osm a půl máme co do činění s fil‑ mem, v němž pochybnosti nejsou pouze tématem příběhu, ale přítomny v samotné struktuře příběhu.

A tak palčivá otázka režisérova alter-ega, hlavní postavy snímku Guida Anselmiho – O čem tento film bude? – se zároveň stává hlavní otázkou v myslích diváků. Je až s podivem, jak hluboko do své mysli nás Fellini zavádí, a to skrze postavu tápajícího režiséra Guida, kterého s neochvějnou lehkostí ztvárnil Felliniho dvorní herec Marcello Mastroianni.

Polednice Česká republika / 2016 / Jiří Sádek / 90’ / česky s anglickými titulky >>> 4. 3. 20:30; 11. 3. 23:00 / VS Eliška se rozhodne začít znovu. S malou dcerkou se vrací do rodného vesnice svého muže. Vesnické pro‑ středí je na pohled vlídné, sousedi milí. Nové začátky však mají i své stinné stránky. K poetice českých straši‑ delných příběhů se svým názvem odkazuje celovečerní debut jednadvacetiletého Jiřího Sádka, rozhodně se však nejedná o pouhý převod Erbenovy klasické balady do současnosti.

Případ SK1 L’ Affaire SK1 / Francie / 2014 / Frédérick Tellier / 120’ / titulky >>> 28. 3. 18:00 / VS Šerosvitné krimi shfjh hfshshfjh hfshsvvvvvhfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfsh založené na skutečném případu sériového vraha, jehož zločiny otřásaly Francií dlouhých deset let – to je Případ SK1. Film nabízí strhující příběh dopadení brutálního zabijáka, znamenité herecké výkony a skvělý střih. Na rozdíl od mysteriózního Zodiacu je SK1 čistým detektivním dramatem o zločinci a vyšetřovateli, který obsedantně propadne své práci.

Rodinka Beliérových La Famille Bélier / Francie / Belgie / 2014 / Eric Lartigau / 105’ / titulky >>> 3. 3. 17:30; 5. 3. 17.30; 6. 3. 20:00; 13. 3. 17:30; 18. 3. 17:30; 25. 3. 17:30 / MS Paula Bélier řeší dilema, se kterým se potýká snad každá dospívající dívka. Tedy v případě, že jsou rodiče této všední dospívající dívky zrovna neslyšící a navíc odkázáni na svou dceru jakožto na překladatelku. A také v případě, že je u takové obyčejné mladé slečny objeven nevšední hudební talent. Víte co? Bereme zpátky! Paula Bélier není ani za mák běžné děvče a navíc se musí rozhodnout, jestli se vydá vstříc hudební kariéře, nebo zůstane dál pomáhat rodičům…

Rodinný film Česká republika / Francie / Německo / Slovinsko / Slovensko / 2015 / Olmo Omerzu / 95’ / česky s anglickými titulky >>> 2. 3. 20:30; 22. 3. 15:30 / VS shfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshsfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfsfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfsh s. 15 Rudý kapitán Česká republika / Slovensko / Polsko / 2016 / Michal Kollár / 115‘ / česky s anglickými titulky >>> 12. 3. 18:00; 15. 3. 18:00 / VS Rudý kapitán je adaptací detektivního románu z roku 2007, který u nás vyšel pod názvem Kapitán Smrt. Jeho autorem je na Slovensku velmi populární Dominik Dán, jež kolem sebe vytváří opar tajemství a auru člověka, co skutečně zažil mnoho z toho, o čem píše. Dlouho oče‑ kávaný film je zasazen do období začátku devadesátých let, kdy se na pozadí nedávného rozdělení Českosloven‑ ska začíná odehrávat pátrání po legendami opředeném bývalém odborníkovi StB na výslechy a mučení.

Saulův syn Saul fia / Maďarsko / 2015 / László Nemes / 107’ / titulky >>> 3. 3. 20:00; 5. 3. 20:00; 11. 3. 20:00; 19. 3. 20:00; 22. 3. 17:30; 25. 3. 20:00 / MS Je rok 1944, v Osvětimi se připravuje vzpoura, všude kolem vládne utrpení a neuvěřitelný, ale přitom syste‑ matický činný chaos. Maďarský Žid Saul Ausländer, člen Sonderkommanda, objeví v hromadě mrtvol tělo svého syna. Saul se bez ohledu na všechno rozhodne zajistit synovi řádný pohřeb a vypraví se za rabínem shfjhvvvv hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfsvvvvh László Nemes a jeho film Saulův syn byl jedním z obje‑ vů posledního canneského festivalu, kde získal Velkou cenu.

Subbura Itálie / Francie / 2015 / Stefano Sollima / 135’ / titulky >>> 6. 3. 18:00; 8. 3. 20:30; 14. 3. 20:30 / VS Suburra byl název předměstí starověkého Říma obý‑ vaného nižšími třídami, které bylo proslavené svými putykami a nevěstinci, kde se střetávali politici se zločinci ve vzájemně výhodných vztazích. shfjh hfshshfjh hfshvv film stejného jména se snaží ukázat, že se vlastně nic nezměnilo. Podsvětí se setkává s vrcholy společnosti v neo-noirovém nočním Římě topícím se v dešti. Je rok 2011 a mezi temnými předzvěstmi schylujícího se pádu Berlusconiho vlády se protínají zájmy gaunerů všech typů v plánu proměnit přístav Ostia v „nové Las Vegas“, centrum plné kasin a hotelů.

Takovej barevnej vocas letící komety Česká republika / 2015 / Václav Kučera / 100’ / česky >>> 21. 3. 20:00 / MS Režisér Václav Kučera natočil dokumentární snímek o jedné z výrazných postav českého undergroundu – Fili‑ pu Topolovi – a o kapele Psí vojáci, která je sním spoje‑ na. Film odkrývá Topolovu hudební dráhu a osobní život skrze exkluzivní archivní rozhovory s ním i s jeho přáteli.

Tohle není Kalifornie This Ain’t California / Německo / 2012 / Marten Persiel / 90’ / titulky >>> 28. 3. 20:00 / MS Sedmdesátá léta v NDR a parta tří kamarádů tráví veš‑ kerý svůj volný čas na skateboardu a natáčením svého života na 8mm kameru. Dokumentární snímek Tohle není Kalifornie toto extrémní množství záběrů od sedmdesá‑ tých let do roku 1989 bere a seřazuje je do napínavého příběhu o dětství, Berlíně, skejtování, shfjh hfshshfvvvv, amatérském filmování… Nejdynamičtější a nejautentič‑ tější dokument posledních několika let.

Trabantem do posledního dechu Česká republika / 2015 / Dan Přibáň / 95’ / česky >>> 17. 3. 18:00; 21. 3. 18:00 / VS Fanúšikom dokumentárnych road movie určite netre‑ ba meno Dana Přibráňa špeciálne predstavovať. Jeho adrenalínové cesty naprieč svetom poznajú diváci už z troch filmov a z jedného seriálu. Po Ázii, Afrike a Južnej Amerike sa spoločne so svojim týmom vydáva na dvoch trabantoch, Poľskom fiate a Jawe na dosiaľ najnáročnej‑ šiu cestu po Tichomorí. Ako táto cesta dopadne? Tým skončí a)v blázninci b)na vrakovisku c) cestu zvládne.

Už je tady zas Er ist wieder da / Německo / 2015 / David Wnendt / 116’ / titulky >>> 10. 3. 20:30; 11. 3. 18:00; 13. 3. 20:30; 15. 3. 20:30; 16. 3. 18:00; 23. 3. 18:00 / VS Jak často si kladete otázku: „Co by tak mohlo nastat, kdyby se Hitler probudil v Berlíně roku 2014“? Nejpravdě‑ podobnější odpověď zní – virální celosvětová senzace!

Pokud máte další duchaplné otázky týkající se Führera, jako například jestli je jeho oblíbená barva trenýrek bílá nebo hnědá nebo jaké je oblíbené demokratické zřízení Herr Hitlera, a bojíte se zeptat, snímek Už je tady zas vám přinese odpovědi. Tentokrát to bude skutečný triumf vůle.

Velká nádhera La grande bellezza / Itálie / Francie / 2014 / Paolo Sorrentino / 142’ / titulky >>> 2. 3. 20:00; 9. 3. 20:00; 18. 3. 20:00 / MS Není náhoda, že je Velká nádhera přirovnávána k Slad‑ kému životu Federica Felliniho, mimochodem Sorrenti‑ nova oblíbeného režiséra. Opět je to Řím, který slouží jako přiléhavá kulisa nespoutaného společenského života. A je to také Sorrentiniho věrný Toni Servillo a jeho postava letitého světáka Jepa Gambardelliho, který nás provází vizuálně opojným světem římské smetánky.

Ta je však natolik zaneprázdněna svým hédonistickým životním stylem, že si zapomněla povšimnout, co se to vlastně s Itálií Berlusconiho doby děje.

Ve sklepě Im Keller / 2014 / Rakousko / Ulrich Seidl / 81’ / titulky >>> 31. 3. 20:00 / MS Kmeny: Sklep. Nejtajnější emoce rakouské duše neod‑ halíte ve filmech, ale spíše pokud se Rakušanům podí‑ váte do sklepa. Tak to alespoň v dokumentárním snímku učinil Ulrich Seidl (trilogie Ráj). A našel tam Fritze Langa, nacistické relikvie,shfjh hfshshfjh hfsh, sexuální hrátky, reborn panenky. A co máte ve sklepě vy?

Ve stínu žen L‘ombre des Femmes / Francie / 2015 / Philippe Garrel / 73’ / titulky >>> 10. 3. 17:30; 12. 3. 17:30; 17. 3. 20:00 / MS Manon a Pierre jsou dokumentaristé a zároveň manželé, kteří se odcizili. Navzájem se začnou podvádět s lidmi, kteří je uspokojují fyzicky, ale už ne duševně. Ironický příběh plný nevěry je natočený na černobílý filmový ma‑ teriál a připomene dnes již klasické snímky francouzské nové vlny. Jedná se o první spolupráci režiséra Philippa Garrela (Zrození lásky) a scenáristy Jean-Clauda Carrie‑ ra (např. filmy Miloše Formana).

Zkáza krásou Česká republika / 2015 / Helena Třeštíková / 90’ / česky >>> 2. 3. 20:00; 4. 3. 17:30; 8. 3. 17:30; 13. 3. 20:00; 17. 3. 17:30; 21. 3. 17:30; 29. 3. 17:30 / MS Lída Baarová byla nejenom filmovou hvězdou evrop‑ ského formátu, ale také dívkou, jejíž vztah s Josephem Goebbelsem z ní udělal později takřka nepřítele státu.

V lednu je možné vidět nejen hraný film o jejím životě od Filipa Renče, ale také dokumentární snímek Zkáza krásou od Heleny Třeštíkové. Ta s Baarovou hovořila na sklonku jejího života a natočila otevřenou zpověď, kterou doplnila o nejrůznější archivní záběry.

11

program / březen kinoart.cz

/ VS / MS

velký sál

malý sál

DĚT S

dětské představení

G FG

galerie

PP

J

DR

senioři / studenti přímy přenos Future Gate Jeden svět

Dark Room

1.

S

15:30 17:30 18:00 20:00 20:30

7.

pondelí

15:30 Dánská dívka / 120’ / VS G 17:30 Marie Lukáčová / projekce / MS 18:00 Fénix / 80’ / VS 20:00 Muž na laně / 94’ / MS 20:30 Osm a půl / 139’ / VS

17:30 18:00 DR 20:00 20:30 DR 22:00

Deník komorné / 96’ / MS Ave, Caesar! / 106’ / VS Dark room – Blok 1 / 87’ / MS Suburra / 135’ / VS Dark room – Blok 2 / MS

17:30 Zkáza krásou / 90’ / MS 18:00 Trabantem do posledního dechu / 95’ / VS 20:00 Takovej barevnej vocas letící komety / 100’ / MS 20:30 Kmotr / 175’ / VS

S 15:30 Dánská dívka / 120’ / VS

17:30 18:00 20:00 20:30

17:30 18:00 20:00 20:30

12

Mustang / 97’ / MS Případ SK1 / 120’ / VS Tohle není Kalifornie / 90’ / MS Batman vs. Superman: Úsvit spravedlnosti / 151’ / VS

Zkáza krásou / 90’ / MS Fénix / 80’ / VS Fúsi / 94’ / MS Suburra / 135’ / VS

úteri

S 15:30 Taxi Teherán / 82’ / VS

17:30 18:00 DR 20:00 20:30 DR 21:30

Mládí / 118’ / MS Rudý kapitán / 115’ / VS Dark room – Blok 3 / 51’ / MS Už je tady zas / 116’ / VS Dark room – Blok 4 / 25’ / MS

15:30 17:30 18:00 20:00 FK 20:30

15:30 17:00 18:00 DR 20:00 20:30 DR 21:00

úteri

17:30 18:00 20:00 20:30

Saulův syn / 118’ / MS Ave, Caesar! / 106’ / VS FK Můj král / 130’ / MS Já, Olga Hepnarová / 105’ / VS

29.

S

J

15:30 17:30 18:00 20:00 20:30

úteri

MIMIkiNO / VS Ma Ma / 111’ / MS iShorts / animace / 86’ / VS Velká nádhera / 141’ / MS iShorts / hrané / 107’ / VS

streda

MIMIkiNO / VS Ma Ma / 111’ / MS Fénix / 80’ / VS Velká nádhera / 141’ / MS Krátký film o zabíjení / 84’ / VS

16.

streda

MIMIkiNO / VS Ma Ma / 111’ / MS Už je tady zas / 116’ / VS Dark room – Blok 5 / MS Ave, Caesar! / 106’ / VS Dark room – Blok 6 / MS

23.

22.

S 15:30 Rodinný film / 95’ / VS

streda

9.

15.

28.

pondelí

15:30 17:30 18:00 20:00 20:30

Fúsi / 94’ / VS Mládí / 118’ / MS Gravitation / 95’ / VS Zkáza krásou / 90’ / MS Rodinný film / 95’ / VS

úteri

21.

pondelí

úteri

8.

14.

pondelí

2.

15:30 17:30 18:00 20:00 20:30

streda

MIMIkiNO / VS Mládí / 118’ / MS Už je tady zas / 116’ / VS Černá vdova / 120’ / MS Mustang / 97’ / VS

30.

streda

J 16:00 MamaTata kino: Brooklyn / 112’ / VS Co se nenosí / 58’ / VS Zkáza krásou / 90’ / MS 17:30 Tajná projekce / MS Já, Olga Hepnarová / 105’ / VS FK J 18:00 Nemusíš s láskou, Mustang / 97’ / MS stačí s citem / 52’ / VS Cowspiracy / 90’ / VS 20:00 iShorts; Thrillery / MS J 20:30 Koudelka fotografuje Svatou zemi / 71’ / VS

4.

3.

17:30 18:00 20:00 20:30

čtvtrek

Rodinka Belierových / 105’ / MS Ave, Caesar! / 106’ / VS Saulův syn / 107’ / MS Kmotr / 175’ / VS

17:30 18:00 20:00 20:30

čtvtrek

Ve stínu žen / 73’ / MS Fénix / 80’ / VS Jeskyně žlutého psa / 93’ / MS Už je tady zas / 116’ / VS

17:30 18:00 20:00 20:30 23:00

17.

čtvtrek

17:30 Zkáza krásou / 90’ / MS 18:00 Trabantem do posledního dechu / 95’ / VS 20:00 Ve stínu žen / 73’ / MS FG 20:30 Terminus / 94’ / VS FG 22:00 DJ Soda

17:30 18:00 20:00 20:30

Eva Nová / 106’ / MS Humr / 118’ / VS Khadak / 104’ / MS Batman vs. Superman: Úsvit spravedlnosti / 151’ / VS

DĚT 14:00 Řachanda / 104’ / VS DĚT 16:00 Až po uši v mechu / 40’ / VS

17:30 18:00 20:00 20:30

páota

Deník komorné / 95’ / MS Už je tady zas / 116’ / VS Saulův syn / 107’ / MS Ave, Caesar! / 106’ / VS Polednice / 90’ / VS

páota

sobota

10:00 Seminář filmové výchovy

DĚT 14:00 Až po uši v mechu / 40’ / VS DĚT 16:00 Zootropolis: Město

17:30 18:00 20:00 20:30

17:30 Rodinka Belierových / 105’ / MS DĚT 15:00 DĚT 16:00

FG 17:00 20:00 Velká nádhera / 141’ / MS FG 20:30 Vetřelec 3 / 145’ / VS FG 18:00

FG 18:00 Lovemilla / 98’ / VS

25.

17:30 18:00 20:00 20:30

páota

Rodinka Belierových / 105’ / MS Brooklyn / 112’ / VS Saulův syn / 107’ / MS Kmotr / 175’ / VS

12.

18.

24.

čtvtrek

Zkáza krásou / 90’ / MS Ave, Caesar! / 106’ / VS Fúsi / 94’ / MS Polednice / 90’ / VS

nedele

sobota

11.

10.

17:30 18:00 20:00 20:30

páota

6.

5.

zvířat / 108’ / VS Ve stínu žen / 73’ / MS Rudý kapitán / 115’ / VS Ma Ma / 111’ / MS Kmotr / 175’ / VS

19.

sobota

Až po uši v mechu / 40’ / MS Kung Fu Panda 3 / 94’ / VS Lucasovo impérium: Přednáška o Star Wars / MS Vesmírny pirát kapitán Harlock / 3D / 113’ / VS 20:00 Saulův syn / 117’ / MS FG 20:00 Blade Runner / 117’ / VS

26.

sobota

DĚT 14:00 Až po uši v mechu / 40’ / VS DĚT 16:00 Zootropolis: Město

17:30 18:00 20:00 20:30

zvířat / 3D / 108’ / VS Ma Ma / 111’ / MS Suburra / 135’ / VS Rodinka Belierových / 105’ / MS Ave, Caesar! / 106’ / VS

13.

nedele

DĚT 14:00 Řachanda / 104’ / VS PP 15:45 Bolšoj Balet:

Spartakus / 171’ / VS 17:30 Rodinka Belierových / 105’ / MS 20:00 Zkáza krásou / 90’ / MS 20:30 Už je tady zas / 116’ / VS

20.

nedele

DĚT 14:00 Řachanda / 104’ / VS DĚT 16:00 Kung Fu Panda 3 / 3D / 94’ / VS

17:30 Mládí / 118’ / MS

FG 18:00 Turbo Kid / 95’ / VS

20:00 Můj král / 130’ / MS

FG 20:30 iShorts: Sci-fi / 90’ / VS

27.

nedele

Rodinka Belierových / 105’ / MS DĚT 14:00 Kung Fu Panda 3 / 94’ / VS DĚT 14:00 Zootropolis: Město zvířat / Já, Olga Hepnarová / 105’ / VS DĚT 16:00 Zootropolis: Město zvířat / / 108’ / VS Saulův syn / 118’ / MS 3D / 108’ / VS 16:00 Kung Fu Panda 3 / 94’ / VS DĚT Batman vs. Superman: Úsvit 17:30 Můj král / 130’ / MS 17:30 Deník komorné / 96’ / MS spravedlnosti / 151’ / 3D / VS 18:00 Mustang / 97’ / VS 18:00 Humr / 118’ / VS 20:00 Eva Nová / 106’ / MS 20:00 Mustang / 97’ / MS 20:30 Batman vs. Superman: 20:30 Já, Olga Hepnarová / 105’ / VS Úsvit spravedlnosti / 151’ / VS

31.

J

J J

čtvtrek

16:00 MamaTata kino: Milostné radikálky / 75’ / VS 17:30 Eva Nová / 106’ / MS 18:00 Tak daleko, tak blízko / 80’ / VS 20:00 Ve sklepě / 81’ / MS 20:30 Mallory / 101’ / VS

13

artk dětem Až po uši v mechu Česká republika / 2015 / Filip Pošivač / Barbara Valecká / 40’ / česky >>> 5. 3. 16:00; 6. 3. 14:00; 12. 3. 14:00; 19. 3. 15:00 / VS Loutková pohádka o životě „až po uši v mechu“. V pa‑ řezu totiž bydlí Bertík a Josefka, kteří se starají o lesní podrost. Žije se jim pěkně hfshshfjh hfshshfjhvvvhshfjh hfshshfjhvvvhshfjh hfshshfjhvvvhshfjh hfshshfjhvvvhshfjh hfshshfjhvvvhshfjh hfshshfjhvvvhshfjh hfshshfjhvvvhshfjh hfshshfjhvvvhshfjh hfshshfjhvvvhshfjh hfshshfjhvvvhshfjh hfshshfjhvvvhshfjh hfshshfjhvvvhhfjh hfshshfjhvvvhshfjh hfshshfjhvvvhshfjh hfshshfjhvvvhshfjh hfshshfjhvvvhshfjh hfshshfjhvvvhshfjh hfshshfjhvvvhshfjh hfshshfjhvvvhshfjh hfshshfjhvvvhshfjh hfshshfjhvvvhshfjh hfshshfjhvvvhshfjh hfshshfjhvvvhshfjh hfshshfjhvvvhshfjh fshshfjhvvvhshfjh hfshshfjhvvvv až do doby, než se Bertíkovi začnou ztrá‑ cet svítivé houby…

Kung-fu Panda 3 USA / Čína / 2015 / Jennifer Yuh / Alessandro Carloni / 94’ / dabing >>> 19. 3. 16:00 (2D); 20. 3. 16:00 (3D); 26. 3. 14:00 (2D); 27. 3. 16:00 (2D) / VS Čo si budeme klamať: asi žiadna panda nemá miery mo‑ delky (maximálne tak niekoľkých naraz) a nevyznačuje sa ani extra veľkou energiou a obratnosťou. Cieľavedomý Po sa však rozhodol túto skutočnosť zmeniť a v roku 2008 prvou časťou úspešného animáku začal pracovať na svojom prerode k vysnívanej Kung fu legende. Dnes jeho cesta pokračuje, hoci hladký priebeh výcviku naruší stretnutie, na ktoré Po dlho čakal. Na scéne sa objavu‑ je po dlhých rokoch Poov skutočný otec a snaží sa ho začleniť späť medzi „svojich“. Podarí sa mu naplniť sen o spoločenstve Kung fu pánd? Řachanda Česká republika / 2016 / Marta Ferencová / 104’ / česky >>> 5. 3. 14:00; 13. 3. 14:00; 20. 3. 14:00 / VS Za nejmenším publikem vyráží nejnovější pohádka pro děti, která u nich přinejmenším procvičí artikulaci písme‑ ne Ř. Jednoslovný, úderný název schovává pohádkovou komedii, v níž se v jednom začarovaném lese setkají dva pocestní s princeznou. Každý z nich se zde, samo‑ zřejmě, ocitne kvůli svým povahovým nectnostem. A na kouzelném lese je, aby je „nenápadně“ napravil.

FINNICK

ifiiaifuaiufiaui nebo malá myška

Zootropolis: Město zvířat Zootopia / USA / 2016 / Byron Howard / Rich Moore / stopáž / 108‘ / dabing / 2D nebo 3D >>> 6. 3. 16:00 (3D); 12. 3. 16:00 (2D); 26. 3. 16:00 (3D); 27. 3. 14:00 (2D) / VS Ať už jste obří nosorožec nebo malá myška, své místo si mezi antropomorfními zvířaty žijícími ve velkoměstě Zootropolis určitě najdete! Ostatně, přesně o to se pokusí Judy Hopkavá, která se má stát prvním králíkem v met‑ ropolitním policejním sboru. Aby si vysloužila uznání ko‑ legů, kterými jsou zvířata o poznání větší, vrhne se hlava nehlava do spletence záhadného případu. Klid, nebude na to sama, jejím parťákem se stane mazaný lišák Nick.

A tak králík a lišák, přestože si v přírodě zrovna dvakrát nerozumí, spojí síly a snad nás přesvědčí, že na barvě kožichu hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjh hfshshfjhv vlastně vůbec nezáleží a společně dokážeme cokoli.

seminář filmové 12. výchovy

sobota

10:00 Seminář filmové výchovy

V sobotu 12. 3. proběhne v Artu už druhý seminář ostře zacílený na filmovou a audiovizuální výchovu. Akce je určena především všem pedagogům, ale přijít může kdokoli, koho zajímají otázky ohledně propojení kinematografie, filmové animace a mediální výchovy s výukou ve škole i za školou.

14

Dozvíte se, jak funguje filmová výchova od Polska po Velkou Británii. Kdo má obavy z právních tahanic, se dozví, jak je to s užíváním filmů pro výukové účely.

Kde a jak se dostat ke kvalitním filmům? Jak propojit učivo s workshopem animovaného filmu? Na to vše vám odpoví zkušení odborníci (Národní filmový archiv, Ani‑ manie, Centrum dokumentárního filmu v Jihlavě a další).

Kromě řady příkladů dobré praxe si na závěr sami mů‑ žete vyzkoušet ukázkovou projekci a workshop animace.

Seminář je od desíti ráno do čtyř odpoledne a vstup je pro všechny zdarma. Nějaké to menší občerstvení samo‑ zřejmě bude také.

senioři / studenti Brooklyn Velká Británie / Irsko / Kanada / 2015 / John Crowley / 113’ / titulky >>> 29. 3. 15:30 / VS hshfjh hfshshfjh hfshhshfjh hfshshfjh hfshhshfjh hfshshfjh hfshhshfjh hfshshfjh hfshhshfjh hfshshfjh hfshhshfjh hvvf‑ shshfjh hfshhshfjh hfshshfjh hfshhshfjh hfshshfjh hfshh‑ shfjh hfshshfjh hfshhshfjh hfshshfjh hfshhshfjh hfshshfjh hfshhshfjh hfshshfjh hfshhshfjh hfshshfjh hfshhshfjh vvhf‑ shshfjh hfshhshfjh hfshshfjh hfshhshfjh hfshshfjh hfsvhh‑ shfjh hfshshfjh hfshhshfjh hfshshfjh hfshhshfjh hfshshfjh hfshhshfjh hfshshfjh hfshhshfjh hfshshfjh hfsh s. 10 Dánská dívka The Danish Girl / Velká Británie / USA / 2015 / Tom Hooper / 119’ / titulky >>> 8. 3. 15:30 / VS Tom Hooper, režisér Kráľovskej reči či Bedárov, prichádza s novým milostným príbehom prepojeným s queer tématikou. Dánske dievča je inšpirované skutoč‑ ným príbehom maliarky Gerdy Wegener a jej partnera Einara. Ten v sebe časom objaví doposiaľ skrytú sku‑ točnosť týkajúcu sa svojho pohlavia. Vo chvíli stoper‑ centnej istoty jeho ženskej duše uväznenej v mužskom tele sa rozhodne podstúpiť ako prvá osoba v histórii zmenu pohlavia a vysporiadať sa tak s problémom, ktorý jeho myseľ ťaží viac ako ktorýkoľvek hshfjh hfshhshfjh hfshshfjh hfshhshfjh hfshshfjh hfshhshfjh hfshshfjh iný.

Hlavnú postavu si zahral už tradične výborný Eddie Red‑ mayne a postaral sa tak divákovi o filmový zážitok hodný pozornosti.

Fúsi Island / Dánsko / 2015 / Dagur Kári / 94’ / titulky >>> 1. 3. 15:30 / VS hshfjh hfshshfjh hfshhshfjh hfshshfjh hfshhshfjh hfshshfjh hfshhshfjh hfshshfjhhshfjh hfshhshfjh hfshvvvshfjh hfshh‑ shfjh hfshshfjh hfshhshfjh hfshshvvvvfjhhshfjh hfshhshfjh hfshshfjh hfshhshfjh hfshshfjh hfshhshfjh hfshshfjhhshfjh hfshhshfjh hfshshfjh hfshhshfjh hfshshfjh hfshhsffffffffhfjh hfshshfjh hfshhshfjh hfshshfjh hfshhshfjh hfshshfffffffffffjh vvvvvvvfjfhdjkshfjkdshfjksdhfjkdsfdskfhdsahfjdsffffffhd‑ kjsfjkdsjkfsdhfjkdsfjkhdsjfhjkdshfjkdshfsjkhfjshhaffffffffffhj‑ kasdfhskdfhsdafhjshfkjhfjksdahfkjhsakjfhkfhhfshhshfjh hfshshfjh hfshhshfjh hfshshfjh hfsh s. 10

>>

Rodinný film Česká republika / Francie / Německo / Slovinsko / Slo‑ vensko / 2015 / Olmo Omerzu / 95’ / česky s ang. titulky >>> 22. 3. 15:30 / VS Mladý režisér Olmo Omerzu je původem z Jugoslávie, ale po studiu na FAMU tvoří filmy v České republice.

Jeho debut Příliš mladá noc byl zaměřen na dvanáctileté děti a jejich první setkání s projevy lásky i sexuality. Ro‑ dinný film naopak ukazuje svět dospívajících, hshfjh hfsv jejichž rodiče se vydali na plavbu jachtou. Jak si mládež poradí s nečekanou svobodou?

Taxi Teherán Taxi / Írán / 2015 / Jafar Panahí / 82’ / titulky >>> 15. 3. 15:30 / VS Premisa komediálního filmu je jednoduchá. V Teheránu do taxíku nastupují postavy z různých sociálních vrstev a nechávají se odvézt tam, kam potřebují. Záhy po začát‑ ku jeden z pasažérů vyjádří své překvapení a zeptá se řidiče: „Jste to vážně vy, pane Panahí? Vy něco natáčí‑ te?” Tím naznačí, že se nejedná o obvyklý film, ale o dílo, kde se zcela vědomě prolíná několik vrstev sdělení. A je to tak - cesta tímto teheránským taxíkem je možná klika‑ tá, ale rozhodně není nahodilá. Že bude mít řadu neče‑ kaných kvalit odhaluje jméno taxikáře a režiséra v jedné osobě – Jafara Panahího hshfjh hfshhshfjh hfshshfjh hfshhshfjh hfshshfjh hfshhshfjh hfshshfjh S minimálními amatérskými prostředky, nevýraznou technickou výbavou a prakticky všemu navzdory vznikl film, jenž hovoří o síle kinematografie.

mimino + kino = MIMIkiNO

Přečetli jste už všechny články v Betynce? Dává vám okolí poznat, že zkratka MD znamená i něco jiného než mateřská dovolená? Tváří se na vašeho miláčka k zulí‑ bání, vaše srdíčko, jako na vzteklého rosomáka, kdykoli s ním vyrazíte mezi lidi? Přijďte k nám! Každou středu od 15:30 budeme promítat film v duchu programu Kina Art, s mírně ztlumeným zvukem a v částečně osvětle‑ ném sále. Promítání tak nebude rušit vaše děti a vy se jim můžete podle libosti věnovat. Navíc bude k dispozici přebalovací pult, hračky a separovaná místnost, kde mů‑ žete mít naprostý klid. Samozřejmostí je i kavárna, jejíž personál už se na vás také těší! Takže, nestýskejte si již po dnech, kdy kultura a společnost byli vaši dobří přátele a vydejte se do Artu!

Adelheid Československo / 1969 / František Vláčil / 99’ / česky s anglickými titulky Aferim!

Aferim! / Rumunsko / Česká republika / Francie / 2015 / Radu Jude / 105‘ / titulky Epizoda ze života sběrače železa Epizoda u zivotu beraca zeljeza / Bosna a Hercegovina / Francie / 2013 / Danis Tanović / 75‘ / titulky

fffffvddddd ifiiaifuaiufiaui dokáže jako žena

Fúsi Island / Dánsko / 2015 / Dagur Kári / 94’ / titulky Dánská dívka The Danish Girl / Velká Británie / USA / 2015 / Tom Hooper / 119’ / titulky Dheepan Dheepan / Francie / 2015 / Jacques Audiard 109‘ / titulky Druhá šance En chance til / Dánsko / 2014 / Suzanne Bier / 102’ / titulky Láska z Khon Kaen Rak ti Khon Kaen / Thajsko / 2015 / Apichatpong Weerasethakul / 115’ / titulky Líza, liščí víla Liza, a rókatündér / Maďarsko / 2015 / Károly Ujj Mészáros / 98‘ / titulky O kuřatech a lidech Mænd og høns / Dánsko / 2015 / Anders Thomas Jensen / 104’ / titulky Úžasný Boccaccio Maraviglioso Boccaccio / Itálie / Francie / 2015 / Paolo Taviani /Vittorio Taviani / 120‘ / titulky

filmový cyklus pro středoškoláky

Fénix Phoenix / 2014 / Německo / Christian Petzold / 98’ / titulky / >>> 7. — 10. 3. 18:00 / VS Fénix je mýtický pták, který vstává ze svého vlastního popela. Židovská zpěvačka Nelly (v podání úžasné Niny Hoss) se vrací z Osvětimi s plastikou. Vyhledá svého manžela, který ji však nepozná, ale nabídne jí, že na sebe může vzít její identitu. Nina se stává dvojníkem sama sebe! Drama z poválečného Berlína, s osudovou ženou a atmosférou filmů noir, od jednoho z nejlepších německých režisérů současnosti.

15

focus

Paranoia, neo-noir a otázka lidskosti: P. K. Dick ve filmu

Fantastické vize Philipa K. Dicka o budoucnosti naší planety fascinují (nejen) milovníky science fiction již od počátku padesátých let.

Z jeho 44 vydaných románů a více než 100 povídek je většina známá po celém světě.

Mezi nejvýznamnější patří například Ubik (1969), Sní androidi o elektrických ovečkách? (1968) nebo Muž z vysokého zámku (1963). Navzdory své popularitě však P. K. Dick nikdy nechtěl být zaškatulkovaný jako „pouhý“ autor sci-fi, které považoval za podřadný literární žánr.

Jeho cílem bylo vydávat klasické romány, což se mu za jeho života podařilo jen s knihou Confessions of a Crap Artist (1975). V období od 50. až do hfjh hfsvhfjh hfsvhfjh hfsvv 80. let byli však američtí čtenáři natolik po‑ sedlí tématikou androidů, cestování v čase a zlovolných korporací, které vám do mozku nasadí falešné vzpomín‑ ky, že mu nezbylo nic jiného, než u sci-fi zůstat. hfjh hf‑ svhfjh hfsvhfjh hfsvhfjh hfsvhfjh hfsvhfjh hfsvhfjh hfsvhfj‑ hnnn hfsvhfjh hfsvhvvvvvvvfjh hfsvhfjh hfsvhfjh hfsvhfjh hfsvhfjh hfsvhfjh hfsvhfjh hfvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvivvvvsv co se týče Dickova života, dalo by se říct, že měl vlastně štěstí v neštěstí, protože témat, která by mohl ve svých fantastických povídkách prozkoumávat, kolem sebe rozhodně neměl nedostatek. Ať už se jednalo o stavy vyvolané požíváním drog nebo léků, které bral kvůli svým psychickým potížím, P. K. Dick míval často halucinace, podivné sny, nebo dokonce spirituální vize, v důsledku čehož žil v neustálém strachu a paranoii.

To se promítlo do jeho psaní právě v podobě témat jako izolace člověka, konspirace vlády či všemocných

obchodních společností nebo manipulace lidského těla a mysli. Hlavní Postavy P. K. Dicka jsou spíše anti-hrdi‑ nové; osamělí jezdci (a ano, jedná se vždy o hrdiny muž‑ ského pohlaví), které zradili a zmanipulovali všichni okolo (včele s jejich manželkami) a jejichž misí je najít cestu z na první pohled bezvýchodné situace. U většiny těchto hrdinů můžeme najít prvky autorovy osobnosti a střípky z jeho života – především potom v prvním díle plánované trilogie VALIS (1981), kde se P. K. Dick zaměřuje na schi‑ zofrenii, halucinace, hfsvhfsvhfsvvvvvvv a duchovní vize.

Co se týče žánru, P. K. Dickovy knihy a povídky bychom mohli zařadit hned do několika kategorií – krom sci-fi je to postmodernismus, paranoidní beletrie, filosofický román, ale taky subžánr zvaný kyberpunk, který se po světě rozšířil z USA v 80. letech (nejznámějším jeho autorem je William Gibson, u nás do něj můžeme zařa‑ dit například Jiřího Walkera Procházku). A jelikož mezi stěžejní témata kyberpunkové literatury patří především úpadek společnosti, umělá inteligence, post-industriální společnost, paranoia a úvahy o budoucnosti, vliv P. K. Dickových děl je zde znatelný.

V populární kultuře P. K. Dick svoji stopu zanechal především díky filmovým adaptacím.

U nás mezi nejznámější rozhodně patří Total Recall (1990), ve kterém můžeme mimo jiné vidět explodující bulvy Arnolda Schwarzeneggera, nebo Spielbergův film Minority Report (2002), jež kromě Toma Cruise v černé kožené bundě nabízí pohled na zločin, trest a spravedl‑ nost, který vám ještě několik nocí po zhlédnutí nedá spát.

První film podle Dickovy předlohy byl však natočen již v roce 1982, a to dnes již kultovní neo-noir film Blade Runner Ridleyho Scotta. Jak Brian J. Robb popisuje ve své knize Counterfeit World: Philip K. Dick on Film, zájem o natočení filmu na motivy románu Sní androidi o elektrických ovečkách? se objevil již necelý rok po jeho publikaci v roce 1968. Trvalo to však skoro dvě další dekády, než do sebe zapadly všechny dílky skládačky (od scénáře, přes režii hfsvvhfsvhfsvhfsvhfs až po práva k titulu filmu), což je možná dobře, jelikož filmová techno‑ logie konce šedesátých let by asi těžko dokázala zob‑ razit Dickovy vize tak úžasně jak se to podařilo v letech osmdesátých. A ačkoliv se tento film v mnoha věcech od původního příběhu liší (především Rick Deckard ztvárně‑ ný tehdy čtyřicetiletým Harrisonem Fordem se od svého knižního příbuzného odlišuje ve prospěch větší dramatič‑ nosti filmu), v oblasti populární kultury se stal kultovním.

Sám autor se bohužel uvedení filmu již nedožil, jelikož v březnu 1982, zhruba čtyři měsíce před premiérou, ze‑ mřel na mozkovou mrtvici. Na filmu Blade Runner se také dají nejlépe vypozorovat prvky již zmíněného kyberpun‑ ku, a to zejména ve spojení se stylem a tématy, která se v něm rozebírají. Co se týče stylu, jak již bylo řečeno Blade Runner se řadí mezi takzvané neo-noir filmy, které používají prvky klasického filmu noir ze 40. a 50. let (psy‑ chologie, krimi, světlo a stín, nezvyklé úhly kamery, atd.) s ohledem na technologický pokrok. Hlavním tématem je zde hrozba umělé inteligence ve spojení s dystopickým zobrazením planety Země daleko, daleko v budoucnosti, v roce 2019 (heh) a nejpalčivějším motivem jsou potom vzájemné vztahy mezi lidmi a replikanty s důrazem na moralitu, což se dá vypozorovat v téměř všech Dickových

immewndmmmd v neustálém strachu a paranoie dílech. Sám P. K. Dick podle Robba v souvislosti s tímto motivem řekl, že androidi jsou pro něj v podstatě metafo‑ ra pro lidské bytosti, které se chovají nelidsky. V projevu, který pronesl P. K. Dick ku příležitosti science fiction conu ve Vancouveru roku 1972, rovněž vyjádřil obavy spoje‑ né s neexistencí duše, která se netýká jen strojů, jak by se na první pohled mohlo zdát, ale především lidí, kteří ztrácí svoji lidskost. Toto vše jen podtrhuje hlavní otázky, jež Blade Runner divákovi pokládá: Kdo je autentičněj‑ ší – člověk, který se chová jako replikant, nebo replikant, který se chová jako člověk? A co je to vlastně ta lidskost?

(Tereza Walsbergerová)

16

filmovz klub 9.

streda

20:30 Krátký film o zabíjení / 84’ / VS

23.

streda

20:00 Černá vdova / 120’ / MS

30.

streda

17:30 Tajná projekce / MS

Nezabiješ, hej V březnu vstoupí do kin dlouho očekávaný český snímek Já, Olga Hepnarová. Síla příběhu mladé a popravené vražedkyně a naše převládající macabrická nálada konce zimy nás inspirovaly k tématu filmového klubu (ale duben už bude veselejší). Tím je boj vrahů proti společnosti s vrahy v rámci zákona. Jasnou volbou byl film Krátký film o zabíjení Krzysztofa Kieślowského. Celovečerní uvedení jednoho z dílu dekalogu věnovanému přikázání „nezabiješ!“ je dosud jednou z nejintenzivnějších polemik s vražděním vrahů, eufemicky známým jako „trest smrti“. Nenápadný libanonský snímek Černá vdova téma dále rozvíjí. Film o společensky uznávaném a vzdělaném arabském chirurgovi, jehož milující manželka vstoupí do restaurace a zabije sebe a skupinu nic netušících nevinných lidí, rozvířil polemiku už ve své předloze, která se stala bestsellerem. A tématu se bude dotýkat i uzavřená projekce, jen pro členy klubu.

(Milan Šimánek) Film Krátký film o zabíjení bude uveden z pásu 35mm.

Před projekcí se můžete podívat do promítací kabiny, kde se dozvíte, co to znamená, když je film „film“ a co je to vlastně digitalizace.

Krátký film o zabíjení Krótki film o zabijaniu / Polsko / 1988 / Krzysztof Kieślowski / 84’ / titulky Pozdní tvorba Krzysztofa Kieślowského je silně ovlivněná setkáním s Krzysztofem Piesiowiczem. Spolu vytvořili dvě filmové série, Dekalog a trilogii Tři barvy. Z Deka‑ logu, inspirovaným desaterem, se jako dva samostatné celovečerní filmy – Krátký film o lásce a Krátký film o zabíjení (1988) – a patří mezi filmovou klasiku. Krát‑ ký film o zabíjení (filmová verze 5. dílu Dekalogu) bude v Artu (možná vůbec kdy v Brně naposledy) uvedena na klasické 35mm filmové kopii.

Černá vdova L’Attentat / Libanon / Francie / Katar / Belgie / 2012 / Ziad Doueiri / 120’ / titulky Kde je možné způsobit větší bolest než mezi nejbližšími?

Kde se vedou krutější války než mezi sousedy? Amin Jaafari je uznávaným chirurgem. Je to případ Araba, kte‑ rý „byl přijat“, který je zván ke stolům izraelských přátel, kde se mluví o liberalismu a nesmyslnosti násilí. Když se v den, kdy mu tleská izraelská smetánka, dozví, že jeho milovaná žena je obviněna ze sebevražedného útoku, musí to být naprostý omyl. Ale není, jeho žena skutečně zabíjela nevinné... <<

dooocgggccfffff složitým životným otázkám, ztrácí iluze 17

filmovz festivaly

FUTURE GATE SCI-FI FILM FESTIVAL 17. – 20. 3. 2016

Časem prověřené legendy, speciální verze kultovních snímků, hhhhhhhhhhhhhhhhhhh, pečlivě vybrané novinky žánru i na zahraničních festival oceněné filmy. Třetí ročník festivalu sci-fi filmů Future Gate přináší již tradičně na filmové plátno řadu zajímavých snímků. Letošním tématem festivalu je hrdinství a všechny jeho podoby. hfsvhfjh hfsvhfjh hfsvhfjh hfsvhfjh hfsvhfjhffffffff hfsvhfjh hfsvhfjh hfsvhfjh hfsvhfjh, Ripleyová, vesmírný kadeřník Kenny nebo Rick Deckard – festival již třetím rokem umožňuje fanouškům science fiction potkat fascinující hrdiny i antihrdiny budoucnosti. Ti statečně bojují s tech‑ nikou, mimozemšťany, časem a mnohdy hlavně sami se sebou. Hrdinství má zkrátka mnoho tváří. Přijďte se na ty nejlepší podívat i na letošní festival sci-fi filmů Future Gate. Těšit se můžete na BLADE RUNNER, legendár‑ ní sci-fi, které dodnes nebylo překonáno. Pokračujeme v promítání legendární ságy Alien, uvedeme třetí díl VETŘELEC 3 režiséra Davida Finchera v rozšířené, o 25 minut delší, verzi. Dále uvidíte TURBO KID, ze za‑ hraničních festivalů cenami ověnčenou novinku. Finskou sci-fi komedii LOVEMILLA i japonské anime VESMÍRNÝ PIRÁT KAPITÁN HARLOCK. Festival zahájí výborné australské drama TERMINUS a ukončí přehlídka krát‑ kých sci-fi filmů s českou účastí. Jedinečnou atmosféru zajistí speciální dekorace a fanoušci hfsvhfjh hfsvhf v kostýmech svých oblíbených hrdinů. Čekají vás i téma‑ tické přednášky a besedy se zajímavými hosty.

Přijďte na festival a poznejte hrdiny budoucnosti! www.facebook.com/futuregatefestival www.futuregate.cz Blade Runner USA / Velká Británie / 1982 / Ridley Scott / 117’ / titulky Úkolem vhfjh vvvvvvvvv samotářského detektiva Ricka Deckarda je stopovat a eliminovat replikanty, kteří jsou k nerozpoznání od lidí a na Zemi nemají co pohledávat.

Během svého pátrání za skupinou rebelských replikantů se vypraví i do Tyrell Corporation, koncernu, jenž re‑ plikanty vyrábí. Skutečně jsou replikanti od lidí natolik odlišní a je třeba je na Zemi vyhladit, jak Deckardovi nařizují jeho velitelé? Kdo je víc člověk, replikant, jehož životní cyklus trvá čtyři roky, nebo člověk, který jej bez milosti a soucitu stvořil? O autorovi předlohy P. K. Dickovi a filmu Blade Runner více na s.??

Terminus Austrálie / 2015 / Marc Furmie / 94’ / titulky Opraváři aut z amerického zapadákova vhfjh vhfjh vhfjh vhfjh vhfjh vhfjh vhfjh Davidovi je všechno jedno, má problém s alkoholem i se svojí pubertální dcerou a je zmítán démony kvůli smrti své ženy. Jeho život se změní, když se dotkne mimozemského organismu. O organis‑ mus však mají samozřejmě zájem i tajné služby, které jej chtějí využít pro svoji válku, a nemíní se ho jen tak vzdát…

Turbo Kid Nový Zéland / 2015 / Francois Simard / Anouk Whissell / Yoann-Karl Whissell / 95’ / titulky Země roku 1997 není zrovna příjemné místo. Po zniču‑ jící jaderné válce je lidstvo uvrženo do nekončící zimy, hromad odpadků a tísnivého nedostatku pitné vody. Ješ‑ těže má Kid svého walkmana, BMXko a svoje oblíbené komiksy. Užijte si krvavou jízdu za spravedlností v rytmu našláplých osmdesátek i nějaký ten románek člověka s robotem!

Vesmírný pirát kapitán Harlock Kyaputen Harokku / Japonsko / 2013 / Šindži Aramaki / 113’ / 3D / anglicky s českými titulky Osobitý kapitán Harlock křižuje vesmírem ve snaze najít novou domovinu vhfjh vhfjh vhfjvvh vhfjh vhfjh vhfjh vhfjh vhfjh vhfjh vhfjh vhfjh vhfjh vhfjh vhfjh vhfjh vhfjh vv, nebo alespoň spravit, co lidstvo Zemi napáchalo. Jeho řešení je však poměrně radikální, odhodlává se totiž ke zno‑ vuzrození vesmíru. Zažehněte motory na temnou hmotu, papouška posaďte na rameno a vytáhněte symboly lebky se zkříženými hnáty. Tihle Piráti nejsou z Karibiku, ale z vesmíru!

17.

čtvtrek

20:30 Terminus / 94’ / VS 22:00 DJ Soda

18.

páota

18:00 Lovemilla / 98’ / VS 20:30 Vetřelec 3 / 145’ / VS

19.

sobota

17:00 Lucasovo impérium: Přednáška o Star Wars / MS 18:00 Vesmírny pirát kapitán Harlock / 113’ / VS 20:00 Blade Runner / 117’ / VS

20.

nedele

18:00 Turbo Kid / 95’ / VS 20:30 iShorts: Sci-fi / 90’ / VS

Vetřelec³ Alien³ / USA / 1992 / David Fincher / 145’ / titulky Ellen Ripleyová sice přežije svou smrt při nouzovém při‑ stání na planetě Fiorina 161, její démoni si ji však najdou i na tomto bohem zapomenutém místě, kam slušná spo‑ lečnost vyváží své nejhorší vyvrhele a zabijáky. Ripleyo‑ vé začíná být jasné, že zubatým potvorám ještě zdaleka neukápla poslední slina.

iShorts: sci-fi Pořádné scífko nepotřebuje obří rozpočty ani nekonečné stopáže. Nevěříte? Tak přijďte mrknout na výběr sci-fi kraťasů od iShorts. Máme všechno od robotů přes kybor‑ gy až po mimozemšťany.

Lovemilla Finsko / 2015 / Teemu Nikki / 98’ / české a ang. titulky Aimo a Milla žijí u rodičů, kteří se, jako všichni alkoho‑ lici v tomto světě, každý večer mění v zombie. Přežije jejich láska, i když Aimo z nedostatku sebevědomí utratí všechny jejich společné úspory určené na vlastní bydlení za robotické vylepšení vhfjh své muskulatury?

18

igggiccccfffff statečně bojují

Kino Asia Filmoví potomci Čingischána Filmový cyklus vysoké kvality a nízké návštěvnosti mapující asijskou kinematografii se ve svém 13. vydání podívá pod dél filmům z Mongolska a o Mongolsku. Promítneme díla československá, německá, sovětská nebo čínská.

Slovo dáme dokonce i Mongolům. Ve znamení tyrkysové hory, Johanna D’Arc Mongolia, Urga, Totem vlka, Potomek Čingischána nebo Cogt Tajdž – to je jen malá ochutnávka toho, co nás možná hh hhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhh hhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhh hhhhhhhhhhv všechno čeká.

10.

čtvtrek

20:00 The Cave of the Yellow Dog / MS Jeskyně žlutého psa Höhle des gelben Hundes / Шар нохойн там / Německo / Mongolsko / 2005 / Byamubasuren Davaa / titulky Polodokumentární film o místě psa v mongolském vesmíru, o psí lásce malé mongolské holčičky a o každo‑ dennosti její kočující rodiny. Pomocí autentického projevu neherců vypráví režisérka jednoduchou filmovou řečí příběh o nezměrnosti mongolské země. >>

ffffffffhfhfhh mongolských kočovníků 13.

24.

nedele

čtvtrek

15:45 Bolšoj Balet: Spartakus / VS Hudba: Adam Chačaturjan / Choreografie: Jurij Grigorovič / 170’ / bez přestávky

20:00 Khadak – Die Farbes de Himmels / MS Khadak Belgie / Německo / Nizozemsko / 2006 / Peter Brosenc / Jessica Hope Woodworth / 104’ / anglické titulky Bagi žije prostý život se svou nomádskou rodinou a svými nadpřirozenými schopnostmi. Po epileptickém záchvatu mu šamanka vyjeví, že jeho osudem je stát se šamanem, což Bagi odmítá. Dostává se do bezútěšného těžařského města, kde se zamiluje, avšak jeho záchvaty jsou stále častější.

Jeden svět Hledání domova

>>> 29. 3. – 5. 4. program na www.jedensvet.cz a na programových letácích přehlídky

Skutečné příběhy z celého světa přináší mezinárodní festival dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět, který pořádá obecně prospěšná společnost Člověk v tísni.

Tematický obsáhlá festivalová iShorts; Krátké filmy nomino- nabídka, kdy se prostřednicvané na cenu Oscar 2016 tvím filmů dozvíte o tom, co animované 84’ / 2. 3. 18:00 / VS se děje doma i za humny a co hrané 103’ / 2. 3. 20:30 / VS Oscarová sezóna je opět tady a iShorts vás samozřej‑ trápí a co dělá radost lidem mě nemůžou připravit o výběr kraťasů, které se utkají o nejslavnější svvvvvvvvhfsvvvsvvvvvhfsvvvsvvvvvhf‑ v různých částech světa, čítá svvvsvvvvvhfsvvvsvvvvvhfsvvv zlatou sošku na světě.

Přijďte mrknout, kdo podle akademiků natočil nejlepší přes 40 dokumentů českých kraťas loňského roku! iShorts a ShortsHD uvádí: Krátké filmy nominované na Oscara pro rok 2016. a zahraničních tvůrců. iShorts; Thrillers

30. 3. 20:00 / MS Napětí, emoce a kraťasy. Takový bude náš březnový program. Nebudeme vás děsit ani lekat, zato budete napnutější než kožený kraťásky metaláků z devadesátek.

Stavte se zvýšit si hladinu adrenalinu! www.iShorts.cz

Vybraným tématem migrace zaměřuje festival svoji pozornost nejen na lidi přicházející do Evropy, ale pře‑ devším na nás samotné, kteří svůj domov máme. Probí‑ hající události nás nutí zamyslet se, co pro nás znamená domov; o jakou jeho část jsme ochotni se podělit a jakou si naopak hodláme uhájit sami pro sebe. Domov je větši‑ na z nás zvyklá brát jako samozřejmost.

(Kateřina Petrášová)

www.jedensvet.cz / brno

19

má filmová vlast

Malé české filmy nechceme nadále v programu schovávat. Chceme jim poskytnout prostor, ale také péči a zájem.

Chceme, aby autoři se svými filmy přijeli, budeme s nimi diskutovat. Budeme jejich filmy recenzovat, v dv dv dg budeme o nich dávat vědět lidem, které to může zajímat. Uděláme z nich událost, dáme jim tento prostor. Bude DARK ROOM to mnohem více lásky, ale neDark Room Film Festival je čekejte žádné líbánky. otevřenou komorní platforMatka Česká republika / Petra Kudelová / 17’ mou pro dialog umělců s di>>> 14. 3. 20:00 / MS (v rámci festivalu Dark room) Portrét ženy, která se musí sama postarat o rodinu váky, v dv dv dv dv dv mmm a zvládnout velmi náročnou psychickou a fyzickou práci. existuje od roku 2014. Letos Mini recenze: uvidíte několik světových Jedna ze základních a vcelku logických pouček nabá‑ dá mladé a začínající filmaře k tomu, aby začínali od premiér vnímavých tvůrců toho, co znají, mají zažité (či zrovna zažívají) a co je jim blízké. Petra Kubelková sáhla po poslední možnos‑ a projekce vybraných hostů. ti. Hrdinkou a zároveň vypravěčkou svého filmu učinila vlastní matku Marii Kubelkovou. Ta zaujme uvolněnou a přitom vcelku otevřenou a věcnou verbální výpovědí. Úvodní explikace na zahrádce charakterizuje rodinné zázemí matky samoživitelky v kontaktu se svými rodi‑ či. V další části se pak snímek soustředí na pracovní prostředí (péče o fyzicky handicapované vvvvvvvvv v Centru sociálních služeb v Hrabyni), přesouvá se do domácnosti a blíž k aktérce. Film, na kterém je patrný jistý dramaturgický vklad, bohužel v některých ohledech není vizuálně dotažený. Role kamery je spíš ilustrativ‑ ní než dramatická (proč ne), v některých scénách je však nemotivovaně roztěkaná. I tak se nakonec autorce podařilo udržet směřování od vnějšího prostředí (aktivity, práce) k vnitřnímu (přání, obavy, potřeby). Od sledová‑ ní zajišťování obživy postupně pronikáme k vnitřnímu hrdinčinu motoru. Matka je jako celek solidní studentský film vvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvv, jenž udrží divákovu pozornost. A snad jediná výraznější výtka míří k názvu.

Vysvětluje totiž vazbu mezi tvůrkyní a aktérkou, namísto aby přesněji charakterizoval dílo samotné, jeho ústřední téma i jedinečnost.

Politikou festivalu je neomezovat účastníky ani diváky v možnostech seznámit se s kvalitní audiovizuální tvor‑ bou a inovativními uměleckými cestami bez diskriminace věku autorů, žánrů a stopáže. Festival pořádá Institut Film a Společnost, sdružení pedagogů a studentů audio‑ vizuálních oborů a filmových profesionálů.

Projekce budou doplněny diskuzemi s tvůrci filmů.

14.

pondelí

20:00 Blok 1 / 87’ / MS 22:00 Blok 2 / 79’ / MS

15.

úteri

20.00 Blok 3 / 51’ / MS 21:30 Blok 4 / 25’ / MS

16.

streda

20:00 Blok 5 / MS 21:00 Blok 6 / 100’ / MS

(Miloš Henkrich)

20

immFKFKKKf hjghjdhsdjii jako celek solidní

report Berlinale 11. – 21. únor

Berlínský filmový festival patří mezi nejnablýskanější výkladní skříně kinematografie.

Není to akce, která by s dobou pouze držela krok – naopak předjímá v dv dv dv dv dv dv dv dv dv dv dv dv dv dv dv dv a určuje mnohé trendy.

Berlinale se vyznačuje výraznou dramaturgií. Ať už jako celek nebo v jednotlivých sekcích, které mají na první po‑ hled rozpoznatelný přístup. V Retrospektivě se prezentují starší filmy na základě konkrétně stanoveného klíče. 66. ročník byl příležitostí k uvedení německých filmů, jež vznikly v tehdejším NDR i NSR roku 1966. V Berlinale Shorts se, zcela logicky, uvádí krátké filmy. Generation cílí na děti a mládež. Sekce Forum a Panorama se pak od sebe odlišují spíše vnitřní dynamikou a potřebou angažovaného zaujetí. Forum prezentuje exotické (asij‑ ské) kinematografie, s důrazem na řemeslo a sociální rozměr snímků. Letos byl navíc k této sekci přidružen velmi specificky pojatý retrospektivní program – „nezá‑ vislé“ japonské filmy ze 70. a 80. let natočené na filmo‑ vém formátu Super8. Panorama pak neklade zdaleka takový důraz na technickou úroveň vvvvvvvvvvvvvvvv‑ vvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvv vvvvvvvvhhjhfjshfjsfhjsfhjshdhjfhdsfhsjhfjsffhsjfjfhsjjfhsf‑ sfsfv či exotiku a prokreslené prostředí, ale soustředí se na tragické, narušené, jedinečné postavy, jejichž vnímání rozrušuje svět kolem nich. Ne náhodou právě se právě Panorama vyznačuje postavami, které jsou „queer“ či prostě jen „weird“. Přestože řada těchto sekcí disponuje vlastní soutěží, pomyslným vrcholem Berlinale je ale soutěž hlavní. Nevyzpytatelná, zajímavá, inspirativní, mnohovrstevnatá, provokativní i konvenční. Taková byla i tento rok. Všeobecný respekt (a Zlatého medvěda pro nejlepší film) získal italský dokument r. Gianfranca Rosiho Fuocoammare (Požár na moři). Ale ani druhý soutěžní dokumentární snímek, Zero Days, nebyl nezají‑ mavý, přestože nezískal žádnou cenu. Zatímco Požár na moři se soustředí na drama uprchlíků z Afriky, Zero Days

immFKFKKKf provokativní, inspirativní

prozkoumává neviditelnou (a přitom všudypřítomnou) virtuální válku. Název odkazuje k termínu z informati‑ ky. „Nultý den“ je každý den, během něhož je počítač zranitelný kvůli neviditelné chybě v programu, jež může být odhalena (a opravena) záhy, za několik let či nikdy.

Kvalita dokumentu Alexe Gibneyho je v investigativním ponoru, s jakým zkoumá Stuxnet či Nitro Zeus. Druhým nejvýše oceněným filmem (Stříbrný medvěd) byla Smrt u Sarajevu (Smrt v Sarajevu) Danise Tanoviče. Zdaleka nepůsobila tak syrově a naléhavě jako před třemi lety uvedená Epizoda ze života sběrače železa (2013), přes‑ to se jedná o kultivovanou a pozoruhodnou (byť poněkud vykonstruovanou) metaforu, jež se odehrává během jednoho dne v sarajevském Hotelu Evropa. Sté výročí sarajevského atentátu (28. června 2014) je příležitostí pro „nové“ mediální uchopení tehdejší události.

Zatímco výše zmíněné filmy usilují o autentický a sou‑ časný pohled, pak L’avenir (Co přijde) režisérky Miy Han‑ senové-Løveové se sice odehrává v současnosti, přesto působí jako kultivovaná reinkarnace pozitivistického ducha francouzské nové vlny. Stárnoucí učitelka (Isabelle Huppert) si plnými doušky užívá radostí sváteční všed‑ nosti, ať už v duchaplných diskuzích, či sama s knihou na pasece.

Děti jsou odrostlé, s manželem se v klidu a v pohodě rozejde (když jí odejde za jinou) a po matce jí zůstane černá kočka. Pohodový, vyrovnaným pozitivismem nabitý film, jenž dává užít slastí intelektuálního sobectví. Hansenová-Løveová si za tento snímek odnesla Stříbrného medvěda za nejlepší režii.

Svůj obvyklý standart předvedl také Thomas Vinterberg (Stříbrný medvěd pro herečku Trine Dyrholmovou) ve snímku Kollektivet (Komuna). Soužití několika manžel‑ ských párů v obrovské vile se sice neobejde bez problé‑ mů, nejobtížněji však společné bydlení nese Anna, která s tímto nápadem původně přišla. Atmosféru sedmdesá‑ tých let, během nichž se film odehrává, vystihuje kamera, jež výrazně pracuje se škálou žlutých a hnědých pastelo‑ vých barev, čímž upomíná na dobové katalogy běžného spotřebního zboží.

Od jemných pastelových tónů k tvrdé a bezvýchodné šedi pak přechází Zjednoczone stany miłości (Sjedno‑ cené státy lásky), v němž se prolínají životní epizody několika žen, žijících v jednom polském paneláku někde na periferii. Jedná se o jeden z nejintenzivnějších filmů letošního Berlinale, soustředěný na ženské postavy vvvv vvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvv Inhebbek Hedi je pak velmi všední a civilně pojatý film o pětadvacetiletém Hedim, který těsně před svatbou v hotelu potají prožívá vzrušující románek s třicetiletou Rim. Je to film, který se ve filmových klubech rozhodně neztratí (a na podzim by se v nich měl také objevit).

Své kvality měly i další filmy. Humor Denise Côtého se zcela osobitě projevuje v jeho filmu Boris sans Béatrice (Boris bez Béatrice), jenž se mj. odkazuje k filmu Perso‑ na od Ingmara Bergmana. Borisova žena mlčí a Boris neví, co s tím dělat. Film může připomenout také poetiku Davida Lynche. Zatímco u Côtého se lze spolehnout na kultivované odkazy, pak Ejhdeha vared mishavad! (Drak přichází) z Íránu působí opravdu nevyzpytatelně a střídá dokumentární polohy s až surreální bizarností vystavěný‑ mi vvvvvvvvv scénami. Midnight Special (r. Jeff Nichols) je sympatickým a příjemným americkým nezávislým filmem, jenž na rozdíl od Génia (r. Michael Grandage) opravdu osvěží. Genius je nakonec pouze oddechový zaměnitelný životopis vztahu mezi knižním redaktorem Maxem Perkinsem a spisovatelem Thomasem Wolfem.

Samozřejmě, v těsné symbióze s festivalem během jeho konání fungovala také „zapovězená komnata“ filmového trhu. Tam alespoň zdálky působila uhrančivě bezbřehou kreativitou barvotiskových plakátů na takové pecky jako jsou Attack of Lederhosen Zombies, The Last Kung fu Monk, She Wolf Rising, Rapture, či kanadský The Wind‑ mill Massacre. S těmi se však (možná) potkáme alespoň na stánkovém prodeji.

(Miloš Henkrich)

21

rozhovor

Kino Art se v tomto roce chystá více věnovat novým českým filmům v dv v dvvvvi Je tedy nasnadě ohlédnout se s Jaromírem Blažejovským za posledními pětadvaceti lety naší kinematografie. S filmoByla porevoluční kinematografie žánrově pestřejší vým publicistou Jaromírem než ta socialistická?

Blažejovským z Ústavu filmu To jistě ne, neboť prakticky každá socialistická se snažila pokrýt nebo napodobit co a audiovizuální kultury Filozo- kinematografie nejširší žánrové spektrum, když západní filmy tvořily asi čtyřicet procent zdejšího repertoáru a značná fické fakulty Masarykovy uni- jen část žánrové nabídky pocházela právě ze socialisticprodukcí: indiánky z NDR, zbojnické spektákly verzity jsem si povídal o smě- kých z Rumunska, partyzánské z Jugoslávie a z Polska potměšilá Sexmise. Českou specialitou bývaly řování naší kinematografie.

Jaká byla vvvvvkjkdjfkdjfkdjfkjksjkfjksjfkiiiiiiiiiiiiiiiiiisvvvvv situace v české kinematografii po sametové revoluci?

Změnil se režim, dříve zde existovala státní kinematografie a s ní spojená propaganda: filmy na takzvanou společenskou objednávku, k výročím, z dějin KSČ. Odvážnější tvůrci se pokoušeli navazovat s divákem dialog, kriticky reflektovat tehdejší poměry. To je dramatická zápletka, která činí historii všech socialistických kinematografií zajímavou: zápas mezi oficiálním a podvratným postojem, případy trezorových filmů. I když dnešní historici zpochybňují tuto dvojpólovou perspektivu a zjišťují, že to leckdy až tak zásadní zápas nebyl, spíše dohoda. Až na sklonku osmdesátých let, v období perestrojky neboli přestavby, pronikala i do českých a slovenských filmů snaha o kritický pohled na současnost i nedávnou historii. Byli jsme v tom tehdy mezi takzvanými bratrskými zeměmi poslední. Režim se nakonec odklidil, ale lidé nebyli vyrovnáni s minulostí ani sami se sebou. Začaly vznikat filmy, které měly překonat šok z přechodu mezi dvěma systémy. Například Kolja se snažil vysvobodit z citového zakletí český postoj k Rusům. Pelíšky nastolily obecně přijatelný způsob, jak se vztahovat k minulosti, tedy s humorem a smířlivou nostalgií. Pohádka Nesmrtelná teta pranýřovala závist a přispěla tím k nové majetkové diferenciaci.

I tyto filmy měly svoji ideologii, v duchu tehdejšího pravicového liberalismu. Nejoblíbenější proud spadal do kategorie takzvaného hezkého českého filmu – dle sloganu Svěrákovic Obecné školy: „hezký český veselý film zvukový barevný nehořlavý“ – pro kterýžto žánr jsem používal zkratku HEČ.

Kdo patřil do porevoluční generace filmařů a jaká tato generace byla?

Početná část tvůrců devadesátých let náležela ve své rodinné historii už ke druhému filmařskému pokolení. Jan Svěrák je synem Zdeňka Svěráka, Irena Pavlásková dcerou filmové publicistky Nelly Pavláskové, otcem Filipa Renče je režisér Ivan Renč, Ondřej Trojan pochází z herecké rodiny, David Ondříček je syn slavného kameramana, rodiče Petra Zelenky jsou scenáristé, Petr Václav je syn dokumentaristky Ljuby Václavové. Několik pražských rodin udalo směr, přidali se další, kteří s nimi kamarádili, mimo jiné „sklepáci“ Václav Marhoul, Milan Šteindler, Tomáš Vorel…

A Jan Hřebejk, jehož tvorba je pro mne pomyslnou páteří české kinematografie po roce 1989. Generace silně proamerická, nejvyšší metou bylo být vtipný jako Woody Allen, získat distributora v USA, vyhrát Oscara… Tito filmaři se převážně učili z amerických žánrů a z amerického filmového prostředí. Například Jan Svěrák uvedl v jediném roce blockbuster Akumulátor 1 a vzápětí nízkorozpočtovou Jízdu, tedy variaci na legendární roadmovie Easy Rider. Petr Zelenka přišel s Knoflíkáři, kteří se chtěli podobat tvorbě Jima Jarmusche a byli propagováni jako nezávislý film. Jako pravá rebelka se ovšem projevila, což se dalo čekat, Věra Chytilová, když v roce 1992 natočila Dědictví aneb Kurvahošigutntág, jazyk vyplazený na proces privatizace. Snahy o nekonformní pohled pokračovaly: z Opavy přišel Bohdan Sláma a z Hranic na Moravě Petr Marek. Ten jako první vyslovil pojem „chcípácký film“ coby charakteristiku početného proudu melancholických snímků s rozkymácenými mužskými zbloudilci, jako byly Žiletky Zdeňka Tyce nebo Vorlův Kamenný most, uváděný nyní v obnovené premiéře, což mu přeju. Zřetelnější alternativa přichází s Karlem Vachkem a jeho žáky, jako jsou Vít Janeček, Jan Gogola mladší, Martin Mareček, Erika Hníková, Vít Klusák, Filip Remunda, později Tereza Reichová a další. Jejich nástup posílilo zrození festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě, jenž se z iniciativy Marka Hovorky a jeho spolužáků uskutečnil poprvé na podzim povodňového roku 1997.

Všestranné angažmá těchto filmařů, ale zároveň publicistů, esejistů, aktivistů, pedagogů a organizátorů přispělo ke zrození sebevědomé dokumentaristické subkultury, která se umí povzbudit sama sebou.

22

rodinné komedie, parodie a klasické pohádky, v tom se dnešní producenti snaží pokračovat. Vyráběly se spousty detektivek, kterýžto žánr se dnes k mému údivu v obludné síle vrací do televizní tvorby. Značně však ubylo filmů pro děti, kdysi tak úspěšný typ problémového psychologického příběhu s dětským hrdinou od devadesátých let prakticky neexistuje.

Objevují se v demokratické kinematografii nové žánry?

Možná slasher, zombie horor. Odpovídá to fascinaci zdejších amatérů americkým zábavním průmyslem.

Kvantitativně naše kinematografie v posledních letech roste, rok od roku ksjkfjksjfksvvvksjkfjksjfksvvvksjkfjksjf‑ ksvvvksjkfjksjfksvvvksjkfjksjfksvvvksjkfjkjhdfjkjfjksdf hjksdhfjkdshfjdshfjdsjkfhdjkfhjdkshfjksdhfdffjkdshfjkhsjkfhjkshfjkdshjkfsjkfhjksafhjksdhfjkdhfjkdhfjkdsh jksjfksvhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhvvksjkf vzniká čím dál více filmů. Zvyšuje se ale i jejich kvalita?

Co je kvalita? Komerční filmy jsou čím dál horší, týká se to hlavně sérií, jako je Kameňák nebo Babovřesky, pokaždé s ještě větším náporem sponzorských jogurtů. Vždycky se zdá, že po špatném prvním díle nemůže přijít nic horšího. V artové tvorbě se rozmáhá filmařské kutilství, kdy se film na sebe snaží upozornit nikoli myšlenkou, ale technickými vychytávkami. Když je v módě točit v jednom, ať zdánlivě či doopravdy kontinuálním záběru, máme tu Hany, výron jinošského snění. Z loňské studie docenta Petra Szczepanika a jeho týmu, jež vznikla na objednávku Státního fondu kinematografie, vyplývá, že české filmové prostředí je extrémně introvertní a vzájemně nedůvěřivé. Scenárista se bojí, že mu jeho práci pokazí dramaturg, ten má strach, že mu projekt pokazí režisér, ten nechce, aby mu do realizace mluvil producent, ten se podrobuje sponzorům a tak dále. Příslušníci jednotlivých profesí jsou uzavřeni ve svých bublinách a málo kooperují. Ale pokud jsme nedůvěřiví sami k sobě, jak můžeme získat například zahraniční koproducenty? Nápadití Rumuni se nebojí spolupracovat s Francouzi, s Bulhary, kupodivu ani z Čechů nemají strach. Opatrnost a nedůvěřivost je konstantou naší národní povahy: cizinci u nás, jak známo, nechápou, jak můžeme přežívat s takovým deficitem vřelosti a otevřenosti. Když se ohlédneme za zlatými šedesátými, vidíme, že jsme tehdy měli štěstí na souběh několika faktorů. Probíhala kulturně a politicky převratná dekáda, a to celosvětově. Existovala zde státní kinematografie financující veškerou produkci, byli tu odvážní dramaturgové a silná mladá vlna. Respekt měla filmová kritika, která se sympatiemi sledovala, co se doma tvoří. Dnes máme Státní fond kinematografie, který se snaží příznivé podmínky přiblížit. Jsou tu nějaké státní peníze i určité dramaturgické myšlení. Jenomže pro cizinu nejsme dost exotičtí, neprožíváme společenský rozpor, z něhož by se rodilo strhující drama. V devadesátých letech jsme chtěli vypadat jako Američané, po roce 2000 jako Dáni, teď možná jako Rumuni… Koho by to mělo zajímat? Kritika odkojená Hollywoodem začala teprve nedávno nesměle přemýšlet o domácí produkci. A nadále vyhlíží svého rebela, před nedávnem například na krátký čas přilnula k Robertu Sedláčkovi.

Jakou úroveň mají filmové ceny Český lev a Ceny české filmové kritiky?

Jak víte, mívali v každém státě buď ceny akademie, nebo národní festival. U nás máme oboje, Českého lva v Praze a bilanční festival v Plzni. Cena kritiky má slavnou tradici právě ze šedesátých let, kdy kritici oceňovali filmy, na jejichž průbojnost chtěli, navzdory oficiální politice, upozornit. Novodobá Cena české filmové kritiky vznikla s ambicí korigovat Českého lva, jenže se ukázalo, že výsledky obou hlasování se do značné míry překrývají. Sice má u nás premiéru čtyřicet až padesát domácích celovečerních filmů ročně, včetně amatérských, studentských či televizních projektů, ale do kin jsou mnohé z nich nasazeny, jen aby se pak mohly ucházet o výroční ceny: stačí jim k tomu novinářská projekce a několik představení v hlavním městě. V Brně je nikdo neuvidí.

Do užší nominace na Oscara pro nejlepší zahraniční film se naposledy dostaly v roce 2003 Želary. Proč se naším filmům nedaří americké akademiky zaujmout? fjkvvsjfkfjksjfkfjksjfkfjksjfkfjksjfkfjksjfkfjksjfkfjksjfkfjvvvksjfkfjksjfk. Byl chytrý tah poslat do klání o tuto cenu za loňský rok film Domácí péče namísto Ztraceni v Mnichově? Aby se snímek dostal do užší nominace na Oscara, potřebuje globálně známé téma. Což se letos týká úctyhodného maďarského díla Saulův syn.

Snímek Ztraceni v Mnichově vidělo u nás v kinech něco přes třicet tisíc diváků, asi sedmina počtu, jaký Zelenkovy komedie dokázaly přilákat před deseti lety.

Jako by české publikum přestalo od českých elit, včetně filmařů, očekávat cokoliv moudrého. Prožíváme krizi důvěry v to, co známé osobnosti skrze média sdělují. Zelenkův film se pokouší navázat dialog s publikem o palčivém tématu. Postavy zde formulují zásadní teze divákovi přímo do obličeje, což mi připomíná můj oblíbený guerillový bolívijský film Hlavní nepřítel režiséra Jorgeho Sanjinése. Tam vystupuje starý Inka, který na konci shrne poučení divákům a řekne jim, co si mají z příběhu odnést. Něco podobného udělal teď Zelenka a je mi to sympatické. Jenže kdo chce dneska slyšet něco jitřivého a právě třeba od Petra Zelenky? I kritici, kterým se snímek Ztraceni v Mnichově líbil, oceňovali především chytrou kompozici filmu ve filmu, nepustili se do debaty o mnichovském komplexu, jak ji ve svém eseji, na který Zelenka odkazuje, navrhl historik Jan Tesař.

Nicméně třeba aktuální úspěch filmu Lída Baarová reži‑ séra Filipa Renče by mohl nasvědčovat opaku…

Námět oslovuje více generací, na Lídu chodí lidi všeho věku. A udělat u nás film, který cílí na takto široké spektrum, bývá zárukou úspěchu, bez ohledu na to, jak výsledek vypadá. Zelenka snad také chtěl oslovit starší publikum, které si pamatuje mnichovskou dohodu či alespoň epopej Otakara Vávry Dny zrady.

Ale takových diváků přišlo málo.

Lída Baarová a dokument Heleny Třeštíkové Zkáza krásou, pojednávající také o životě této prvorepublikové hvězdy, šly do kin téměř současně. Jak konfrontace těch‑ to dvou filmů dopadla?

Zkáza krásou je vlastně montážní symfonie, střihačská exhibice. Lída Baarová je neuvěřitelný kousek.

Když jsem ho sledoval, často jsem si bezděčně čistil brýle, nevěřil jsem, že je ten obraz takový. A obávám se, že Filip Renč neumí pracovat s dějovým obloukem. Jméno si získal mimo jiné na videoklipech.

Jeho Rebelové jsou sérií okouzlujících písniček.

Otázkou ale je, zda je příběh Lídy Baarové skutečně tak dobrý. Vzpomeňme si, jak se Karel Kachyňa a Jiří Menzel přetahovali o román Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále. Nakonec ho natočil Menzel, a nic moc.

Podobně zklamala Jakubiskova Bathory.

Přesně. Také tam chyběl dějový oblouk, vyzrálá epika. Jenže jak by měl vypadat příběh Lídy Baarové na plátně, jaký by to měl být žánr? Komedie asi ne, spíše tedy tragédie. Jenže – jak jsme se učili ve škole – tragický hrdina musí disponovat jistou mravní vznešeností, a ta v jejím příběhu chybí.

Za loňský rok se u nás nejvíce mluví o filmech Domácí péče, svvvsvvvsvvvsvvvsvvvsvvvsvvvsvvv, Kobry a užovky a právě o Ztraceni v Mnichově. Jsou to i podle vás nejvýraznější tuzemské filmy uplynulého roku?

Když jsem viděl Domácí péči na festivalu v Karlových Varech, říkal jsem si, že je to konečně ten vytoužený dobrý střední proud. Prorokoval jsem, že se Alena Mihulová stane miláčkem festivalu, standing ovation ve Velkém sále Thermalu a kina budou plná. Všechno se stalo, až na ta plná kina. Sneslo se zničující vedro a do kin se hrnuly rodiny na animák Mimoni. Typický festivalový paradox: úspěch z paláce se do běžných kin nepřenese. Kobry a užovky vypadají jako velký umělecký film se sociální tématikou, který má navíc i atraktivní příběh. Víme, že naše kinematografie vyrostla na malých příbězích, je to naše síla i prokletí. Filmy Miloše Formana ze šedesátých let jsou malé životní etudy. Už dlouho nám chyběl příběh s tak výrazným dějovým obloukem, jaký mají právě Kobry a užovky. Ale vznikly i zajímavé pokusy, které v distribuci zanikly proto, že je autoři nedokázali vybavit tak přitažlivým názvem, a navíc je kinaři bojkotovali.

Bohužel se to týká nastupující generace: mám na mysli debuty, jako je Laputa Jakuba Šmída nebo David Jana Těšitele. Prach Víta Zapletala prozatím nebyl v distribuci uveden vůbec. O málo lépe dopadla Nenasytná Tiffany, jejíž premiéra za přítomnosti autora Andyho Fehu byla vzácným osvěžením horkého srpna v Kině Art.

Rozhovor vedl Jan Bodnár

Galerie Art

Marie Lukáčová vernisáž 7. 3. o 18:00

komentovaná projekce: 7. 3. v 17:30 / MS

7. 3. – 10. 4. povtok

nedele

Manifesty mají mnoho kladů. hjksafhjksdhfjkdhfjkdhfjkdshjksjfksvhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhj ksafhjksdhfjkdhfjkdhfjkdshjksjfksvhhhhhhhhhhhh hhhhhhhhhhhhhhhjksafhjksdhfjkdhfjkdhfjkdshjksj fksvhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhvvvvvvvvvvv vvjjfhfhffhfhff Dělají hrubou čáru za něčím nefunkčním, mluví jednotným hlasem mým, tedy naším. Manifesty jsou nekonečným zvoláním s nádechem změny, citoslov‑ cem a slovesem zároveň. Manifesty mají jednu zásadní nevýhodu. Jsou textovými editory, které často nespo‑ lupracují s realitou a špatně zrcadlí nuance s ní spjaté.

Marie Lukáčová ve své práci v Galerií Art volí propojení obrazového modelu jednoho takového manifestu (akcele‑ racionismu) s komentovanou projekcí svého videa. k/ Dana Balážová

Galerie Krása Tomáš Hodboď – Jsem to chtěl říct! vernisáž 13. 3. o 19:00

13. 3. – 10. 4. nevtok

nedele

Performer je zrovna někde v lesích, kde studuje filozofii.

Z té bude čerpat a za pomoci transformace zjednoduší text vycházející z vlajkové abecedy. Výstava bude čeká‑ ním na možné prozření, které bude zakušeno v závěru, kdy bude přítomný autor…

připravujeme

Duben, ještě tam budem! Jakože v kině. Na festivalech. Připravujeme pro vás hned tři nabité akce – Febiofest, pře‑ hlídku polského filmu Kocham Film a přehlídku francouzsky mluveného filmu Bonjour Brno. A mezi těmi filmy naplně‑ nými dny se najde snad i trochu času na distribuční premiéry – třeba na lesbický příběh Carol, reportérskou oscarovku Spotlight nebo na český film Ani ve snu! Ale vážně, těšit se můžete hlavně na festivaly a na filmy, které jinde a jindy prostě neuvidíte. Třeba Sufražetky nebo Pana Holmese (Febiofest), Pana Wolodyjowského (Kocham Film) nebo La’Passion Augustine (Bonjour Brno). Duben, už aby tu byl.

23

KMOTROVSKÝ

Ave, Caesar! / s. 9 Až po uši v mechu / s. 14 Batman vs. Superman: Úsvit spravedlnosti / s. 10 Blade runner / s. 18 Brooklyn / s. 10 Černá vdova / s. 19 Dánská dívka / s. 15 Deník komorné / s. 10 Eva Nová / s. 10 Fénix / s. 15 Fúsi / s. 10 Gravitation / s. 10 Humr / s. 10 Já, Olga Hepnarová / s. 8 Jeskyně žlutého psa / s. 17 Khadak / s. 17 Kmotr / s. 9 Krátký film o zabíjení / s. 19 Kung Fu Panda 3 / s. 14 Lovemilla / s. 18 Ma Ma / s. 10 Matka / s. 20 Mládí / s. 10 Můj král / s. 10 Mustang / s. 10

Muž na laně / s. 10 Osm a půl / s. 10 Polednice / s. 10 Případ SK1 / s.10 Rodinka Beliérových / s. 10 Rodinný film / s. 15 Rudý kapitán / s. 11 Řachanda / s. 14 Saulův syn / s. 11 Suburra / s. 11 Takovej barevnej vocas letící komety / s. 11 Taxi Teherán / s. 15 Terminus / s. 18 Tohle není Kalifornie / s. 11 Trabantem do posledního dechu / s. 11 Turbo Kid / s. 18 Už je tady zas / s. 11 Ve sklepě / s. 11 Ve stínu žen / s. 11 Velká nádhera / s. 11 Vesmírný pirát kapitán Harlock / s. 18 Vetřelec 3 / s. 18 Zkáza krásou / s. 11 Zootropolis: Město zvířat / s. 14

Tragédie plus čas kinoart Cihlářská 19, Brno www.kinoart.cz rezervace lístků / tel.: 541 213 542 e-mail: artpokladna@ticbrno.cz pokladna kina je otevřena denně, hodinu před prvním představením. kinoart provozuje Turistické informační centrum města Brna, p. o. programového průvodce vydává Turistické informační centrum města Brna, p. o.

texty: Jan Bodnár, Jana Glocarová, Miloš Henkrich, Tomáš Hlaváček, Jakub Hložek, Miroslav Maixner, Kateřina Petrášová, Stanislav Růžička, Matúš Slamka, Milan Šimánek, Tereza Walsbergerová, Helena Zikmund‑ ová, Dark room, Future Gate, Galerie Art, Galerie Krása redakce: Jana Glocarová korektury: Elena Vondráčková komiks: Jan Pecháček grafická úprava: Kristína Drinková produkce: kina@ticbrno.cz / 725 518 108 náklad: 2000 ks

Úspěch loňské letní komedie Vykolejená oživil polemiku o tom, jestli je žánr filmového rom-comu přiveden k ži‑ votu, nebo jde jenom o rigor mortis. Box officu totiž jinak rozhodně nevládnou. Většina romantických komedií ze Západu se k nám ani nedostane, protože mají omezenou distribuci, stojí na jménech, která tu málokdo zná, a ne‑ mají velký komerční potenciál ani ve své domovině. Byl by trochu zázrak, kdyby se Vykolejené podařilo spustit novou vlnu. Při bližším pohledu zjistíte, že se tu děje něco jiného – že jeden ze současných televizních trendů jednoduše přetekl do filmu vvsvvvsvvvsvvvvvsvvvsvvv svvvvvsvvvsvvvsvvvvvsvvvsvvvsvvvvvsvvvsvvvsvv vvvsvvvsvvvsvvvvvsvvvsvvvsvvvvvsvvvsvvvsvvvv Vykolejená stála na osobě komičky Amy Schumero‑ vé, která se proslavila vlastním skečovým pořadem na stanici Comedy Central. Přestože pochopitelně nejde o romantickou komedii, většina scének v její show nějak odráží vztahy mezi muži a ženami a jde o malý průvod‑ ní (nebo spíš paralelní) jev faktu, že v americké televizi rom-com žije. Nejen to, daří se mu čím dál líp, protože se nedrží pravidel o pohádkách pro dospělé.

Je tu Jane the Virgin, přesná a vtipně sebereflexivní hra se známými tropami z telenovel, je tu You’re the Worst, kde se do sebe zamilují dva notoričtí cynici, ale cyni‑ ky být nepřestanou a v jejich vztahu to působí reálný problém, je tu Catastrophe, kde se dva dají dohromady kvůli neplánovanému těhotenství a místo bláznivé lásky z toho vznikne série autentických překážek a starostí. Je tu The Mindy Project, sitcom Mindy Kalingové, o které se mluví jako o nové Noře Ephronové a která se momen‑ tálně ve svém seriálu chystá ukázat, co následuje, když

rejstřík

velká láska skončí a život musí jít dál. Právě v tom je jeden z podstatných rozdílů. Televize má čas odpovědět na otázku: „A co s nimi bylo dál?“ A v dnešní konkurenci televizní rom-com mnohem pravděpodobněji zapadne, pokud to neudělá (jako se to stalo v loňské sezóně hned několika premiérovým seriálům).

Ve světě filmu jako by stále převážně panovala domněn‑ ka, že: 1.) romantické komedie jsou výhradně pro ženy, a 2.) ženy chtějí od svých rom-comů dobře rozeznatel‑ né, jednoduché zápletky, a pochopitelně šťastný konec.

Jenomže když takovou předvídatelnou komedii podle mustru natočíte, ve skutečnosti o ni nejeví velký zájem skoro nikdo. Láska a vztahy jsou univerzální téma, ne‑ existuje dobrý důvod, proč by jejich komické zachycení mělo být stereotypní nebo cílené jen na jednu špatně definovanou část publika.

Současná televizní sezóna jenom potvrzuje, že televi‑ ze má opravdu náskok. S podzimními novinkami přišla například hudební komedie Crazy Ex-Girlfriend, seriál komika Azize Ansariho Master of None, který je mimo jiné o hledání partnera v době OkCupid a Tinderu, a prá‑ vě teď zcela nová série Love, kde sice o vztahy jde, ale titulní láska se zatím nekoná. Love mimochodem spolu‑ vytvořil Judd Apatow, který stojí i za Vykolejenou, a jeho opakované obracení se k televizi je příznakové. Nejde o to, že by byl film pro romanci nevhodné médium. Ale v televizním formátu je prakticky nevyhnutelné přidat faktor času, který z tragédie dělá komedii. Ostatně proto jsou všechny soap opery a telenovely s každou novou sezónou absurdnější.

(Helena Zikmundová)