POSEL KRÁSY

CZ■

Posel krásy

Stálá expozice

Muzeum Josefa Hoffmanna v Brtnici

Kurátor: Rostislav Koryčánek, Rainald Franz

EN■

The Messenger of Beauty

Permanent exhibition

Josef Hoffmann Museum in Brtnice

Curator: Rostislav Koryčánek, Rainald Franz

CZ■

Rodný dům Josefa Hoffmanna je unikátní nejen tím, že se v něm tento spolutvůrce moderní evropské architektury narodil, ale především tím, že si jej po smrti svých rodičů (otec zemřel 1903, matka 1906) upravil jako vlastní letní sídlo.

Největší změny provedl ve dvoře, kde nechal zbourat hospodářské přístavby a chlévy a vytvořil zde oddechovou zahradu. Místo seníku přistavěného ke stodole navrhl altán s arkádami otevřenými do zahrady. Průjezd byl vydlážděn keramickou dlažbou, díky čemuž získal městský charakter. Městskému životnímu stylu se přiblížily i pokoje v prvním patře, pro které Hoffmann navrhl speciální výmalbu, jež byla prováděna tupováním přes šablonu. Pro sebe jako pomyslného strážce domu vyčlenil místnůstku v přízemí, do které se vstupovalo dveřmi s kulatým okýnkem z průjezdu. Svoji ložnici obložil bílým táflováním s černými lištami podobně jako u altánu na zahradě.

Pro Hoffmanna byl dům v Brtnici skrýší, kam měl možnost se ukrýt před ruchem Vídně a stresem, který mu jeho překotné architektonické angažmá přinášelo. Silné citové pouto k rodnému domu, městu i krajině kolem Brtnice zpřetrhala konfiskace Hoffmannova majetku, kterou provedly státní úřady po osvobození Československa v roce 1945. Nové dělení Evropy a nástup komunistického režimu v roce 1948 přinesl nejen postupnou devastaci Hoffmannova domu, ale hlavně programové opomíjení jeho architektonického díla.

Odhodlanou šiřitelkou Hoffmannova jména byla Eliška Nosálová, která v jeho rodném domě vedla knihovnu. Vyvrcholením jejích snah o znovuoživení zájmu o osobnost Josefa Hoffmanna byla rekonstrukce jeho domu, jež proběhla v roce 2003 podle návrhu architektů Petra Hrůši a Petra Pelčáka. Neméně významným milníkem ve snaze o opětovné uvedení Hoffmannova jména do širšího povědomí bylo převzetí rodného domu do správy Moravské galerie a vytvoření společného pracoviště s Rakouským muzeem užitého a současného umění ve Vídni –MAK. Vyústěním této spolupráce bylo otevření stálé expozice nazvané „Josef Hoffmann: Inspirace“ v roce 2006. Tato expozice přetrvala s menšími úpravami až do podzimu roku 2022, kdy na základě pokračující spolupráce Moravské galerie a MAK vznikla expozice „Josef Hoffmann: Posel krásy“.

Záměrem nového pojetí expozice je více rozeznít neopakovatelnou atmosféru rodného domu, zvláště pak poté, co se podařilo postupně revitalizovat zahradu, stejně jako v ní stojící stodolu. To zohledňuje i architektonické řešení expozice, jehož úmyslem bylo odkrýt stěny s renovovanou historickou výmalbou horního patra a jednotlivé místnosti spíše „zabydlet“, než je adaptovat pro muzejní účely. Koncepce nové expozice

CZ■

MUZEUM JOSEFA HOFFMANNA

Muzeum Josefa Hoffmanna představuje ukázky designu tohoto předního představitele vídeňské secese přímo v jeho rodném domě. Stálá expozice Posel krásy zobrazuje jeho stěžejní umělecké realizace, díky nimž je považován za jednoho z nejdůležitějších architektů a designérů první poloviny 20. století.

EN■

JOSEF HOFFMANN MUSEUM se snaží zdůraznit nejdůležitější vklady Hoffmannovy práce, které ovlivnily další vývoj architektury a designu v průběhu 20. století. Jeho architektonickou práci reprezentují čtyři nejpřesvědčivější stavby, kterými jsou sanatorium v Purkersdorfu, kabaret Fledermaus ve Vídni, palác Stoclet v Bruselu a venkovský dům pro rodinu Primavesi v Koutech nad Desnou. Každou stavbu zastupuje architektonický model, historické fotografie a předměty, které byly s touto stavbou spojeny.

The Josef Hoffmann Museum presents examples of the design of this leading representative of Viennese Art Nouveau directly in his birthplace. The permanent exhibition, Messenger of Beauty, displays his key artistic creations, for which he is considered one of the most important architects and designers of the first half of the 20th century.

Zásadní kapitola Hoffmannovy tvorby je spojena s činností uměleckých dílen Wiener Werkstätte. Kromě předmětů označených značkou navržených Hoffmannem pro Wiener Werkstätte může návštěvník pomocí virtuální reality nahlédnout do prodejní prostory dílen, které byly podle Hoffmannova návrhu adaptovány na ulici Graben ve Vídni.

Dokladem toho, že Hoffmannovo dílo zůstává i nadále inspirativní, jsou ukázky prací současných designérů či umělců, kteří na jeho tvorbu navazují, nebo se proti ní vymezují. Patří mezi ně jihoafrický designér Heath Nash, který modifikoval již ikonické Hoffmannovy žardiniéry a košíky z prolamovaného plechu, designér Jan Plecháč, který vytvořil svoji variantu křesla Kubus nebo módní návrhář Jakub Polanka, který do svého pojetí šatů přenesl inspiraci rodným domem. Hoffmannova geometrická stylizace je velmi blízká italsko-rakouské umělkyni Esther Stocker, která v průjezdu domu vytvořila prostorovou instalaci, jež se stala výraznou vizuální upoutávkou pro návštěvu muzea.

Po výčtu provedených změn či obohacení by mělo být návštěvníkům zřejmé, že i samotný rodný dům je ukázkou Hoffmanova mistrovství, jeho mimořádné fantazie a schopnosti nacházet originální tvary i jeho citu postavit vedle sebe zdánlivě nekom- binovatelné. Hoffmann rodný dům komponoval jako hájemství krásy, a pro návštěvníky se nyní otevírá širší paleta podnětů umožňujících něco z té původní atmosféry znovu zažít.

Rostislav Koryčánek

EN■

Josef Hoffmann's birthplace is unique not only because this co-creator of modern European architecture was born there, but above all because he adapted it to become his own summer residence after the death of his parents (his father died in 1903, his mother in 1906).

The biggest changes were made in the courtyard, where he had the outbuildings and stables demolished and created a recreational garden. Instead of a hayloft attached to the barn, he designed an arbour with arcades opening onto the garden. The passage was paved with ceramic paving giving it an urban character. The rooms on the first floor were also close to the urban lifestyle, for which Hoffmann created a special painting design using stencilling. As the supposed guardian of the house, he set aside a room on the ground floor for himself, which was entered through a door with a round window from the passage. He lined his bedroom with white wainscoting with black mouldings, similar to the garden arbour.

For Hoffmann, the house in Brtnice was a refuge where he could hide away from the hustle and bustle of Vienna and the stress of his hectic architectural engagement. The strong emotional bond to his home, the town and the landscape around Brtnice was disrupted by the confis-

VÝSTAVY■EXHIBITIONS

cation of Hoffmann's property by the state authorities after the liberation of Czechoslovakia in 1945. The new division of Europe and the advent of the communist regime in 1948 brought not only the gradual devastation of Hoffmann's house, but also the programmatic neglect of his architectural work.

Eliška Nosálová, who ran a library in his family home, was a determined promoter of Hoffmann's name. The culmination of her efforts to revive interest in Josef Hoffmann was the restoration of his house in 2003, designed by architects Petr Hrůša and Petr Pelčák. An equally important milestone in the effort to reintroduce Hoffmann's name into wider awareness was the takeover of the house by the Moravian Gallery and the creation of a joint workplace with the Austrian Museum of Applied and Contemporary Art in Vienna - MAK. This cooperation resulted in the opening of a permanent exhibition entitled "Josef Hoffmann: Inspiration" in 2006. This exhibition lasted, with minor modifications, until the autumn of 2022, when the continued cooperation between the Moravian Gallery and the MAK resulted in the exhibition "Josef Hoffmann: Messenger of Beauty".

The intention of the new concept of the exposition is to make the unique atmosphere of the family house shine through, especially after the gradual revitalisation of the garden and the barn in it. This also reflects the architectural design of the exhibition, the intention of which was to uncover the walls with the renovated historical paintings of the upper floor and to "inhabit" the individual rooms rather than adapt them for museum purposes. The concept of the new exhibition seeks to highlight the most important contributions of Hoffmann's work that influenced further development of architecture and design during the 20th century. His architectural work is represented by four of the most convincing buildings, which are the sanatorium in Purkersdorf, the Fledermaus cabaret in Vienna, the Stoclet Palace in Brussels and the country house for the Primavesi family in Kouty nad Desnou. Each building is represented by an architectural model, historical photographs and objects associated with the building. A crucial chapter of Hoffmann's work is connected with the activities of the

Wiener Werkstätte. In addition to the branded objects designed by Hoffmann for the Wiener Werkstätte, visitors can use virtual reality to take a look inside the workshop's sales point, which was adapted from Hoffmann's design on Graben Street in Vienna.

Examples of the work of contemporary designers or artists who build on or oppose his work are proof that Hoffmann's work remains inspiring. These include the South African designer Heath Nash, who modified Hoffmann's already iconic jardinieres and baskets made of openwork, the designer Jan Plecháč, who created his own version of the Kubus chair, and the fashion designer Jakub Polanka, who brought the inspiration of Hoffman´s birthplace into his concept of dress. Hoffmann's geometric styling is very close to that of Italian-Austrian artist Esther Stocker, who created a spatial installation in the passageway of the house that became a distinctive visual attraction for visitors to the museum.

After listing the changes or enrichments made, it should be obvious to visitors that the birthplace itself is a demonstration of Hoffman's mastery, his extraordinary imagination and ability to find original shapes, and his sense of juxtaposing the seemingly incompatible. Hoffmann composed the family home as a grove of beauty, and a wider range of stimuli is now open to visitors, allowing them to relive something of that original atmosphere.

DOMEČEK JOSEFA

HOFFMANNA: NAJDETE

CZ■

Ornamenty, geometrické prvky, židle, mísa, zahrada. To a mnohem víc můžete obdivovat v Muzeu Josefa Hoffmanna v Brtnici. Anebo na ilustracích umělkyně Marii Makeevy, která se Hoffmannem inspirovala. Jsou hravé, stačí se do nich pořádně zahledět a najít rozdíly. Zbystřete, u každé ilustrace je rozdílů pět.

HOFFMANN'S HOUSE: CAN YOU FIND

EN■

Ornaments, geometric elements, chairs, a bowl, a garden. You can admire these and many more in the Josef Hoffmann´s Museum in Brtnice. Or on the illustrations of the artist Maria Makeeva, who was inspired by Hoffmann. They are playful, you just have to look closely at them and find the differences. Be focused, there are five differences in each illustration.

Ilustrace/Illustration: Marie Makeeva