Seminář knihoven paměťových institucí Jihomoravského kraje – Monika Kratochvílová

Knihovna od vedle – Kongres německých knihoven v Lipsku

Libuše Nivnická nivnicka@kjm.cz

Toto motto se stalo symbolickou propojující myšlenkou spolupráce mezi českými a německými knihovnami na tříleté období. Výchozí platformou pro tuto spolupráci je memorandum o spolupráci uzavřené mezi českými asociacemi SDRUK ČR, SKIP ČR, AKVŠ ČR, Knihovnickou komisí AMG a německou zastřešující organizací knihovnických spolků BID. Startovním momentem se stala účast českého zastoupení na 8. Kongresu německých knihoven v Lipsku ve dnech 31.5–2.6. 2022.

Česká přítomnost na kongresu byla opravdu výrazná a pestrobarevná. Jednak díky mnoha odborným příspěvkům, prezentaci v kongresových novinách, tak také výstavnímu stánku, který dokázal na relativně malé ploše postihnout klíčové prvky toho, co v českém knihovnictví umíme. Zdařilá grafika propojila obsahové prvky v jeden celek a provázela návštěvníky cestou knihoven jako správců kulturního bohatství ve fyzické i digitální podobě, které znamenají možnost vzdělávání pro každého po celý život a podporují vědu a výzkum. Vyzdvihla význam projektů podporujících čtenářství a jejich význam pro rozvoj společnost – chytrá společnost čte. Komunitu soudržnou a pomáhající včetně pomoci ukrajinským uprchlíkům. Pomyslná cesta českým knihovnictvím byla zakončena představením několika vybraných projektů očima budoucích architektek a architektů, které vznikly v rámci spolupráce Metodického centra pro výstavbu a rekonstrukce knihoven při MZK a Fakulty architektury VUT v Brně.

V mnoha tištěných materiálech či video smyčkách se návštěvníci mohli dozvědět řadu dalších zajímavých statistických dat či detailů o jednotlivých projektech a asociacích. Co však bylo podstatné, byla atmosféra, která se zde podařila našim lidem vytvořit – přátelská, sousedská. Stánkem prošly stovky návštěvníků – především knihovníků, studentů a odborné veřejnosti – zástupců německého knihovnictví. Při jeho slavnostním otevření nechyběly nejvýznamnější tváře českého, německého a světového knihovnictví. O hravou podobu stránku, která sklidila úspěch, se postarali podstatné drobnosti jako plackovač (na kterém bylo možno vyrobit si placku se speciálními českými slovy: řízek, kráska, žížala, koblížek, švihák atp.), možnost vyrobit památeční foto z polaroidu a přidat pozdrav vyzdobený různými ozdůbkami, možnost „postavit“ si svou malou knihovnu na modelech z Půdy z Poličky nebo si vyzkoušet virtuální brýle. Všem lidem z našich asociací, ale také studentům oboru z MU KISK, kteří se neúnavně starali o komunikaci a chod stánku, patří velké poděkování.

Pokud se týká vystoupení v podání českých odborníků, bylo jich více než deset. Zazněly odborné přednášky (NK ČR Praha – Tomáš Foltýn, MZK v Brně – Tomáš Kubíček, Petr Žabička, Martin Krafl, AKVŠ – Hana Landová, MěK Hodonín – Petra Špačková, SVK Ústí nad Labem – Ani Petrak, Klub tvořivých knihovníků SKIP – Alena Volková Balvínová, Martina

Slavnostní zahájení Kongresu německých knihoven

Kožíšek Ouřadová) a přestavovaly opět to nejaktuálnější z českého dění. Bylo příjemné pozorovat velký zájem publika, pro které menší přednáškové sály naprosto nestačily.

Druhou formou byla diskusní setkání, která byla pro navazování budoucích konkrétních partnerství klíčová. První z nich Meet and greet s úvodním vystoupením Tomáše Řeháka proběhlo hned prvý den kongresu. Navazovalo na ně další setkání určené k síťování a sběru konkrétních námětů na budoucí spolupráci. Zajímavé bylo také diskusní setkání nad společnými tématy se zástupcem předchozí partnerské země Nizozemí Theo Kempermann, předsedkyní BID Sabine Homilus, prezidentem EBLIDA Ton van Vlimmeren a předsedkyní IFLA Barbarou Lison, která vše moderovala. Na její, někdy nečekané otázky, zdatně a s vtipem reagoval náš panelista Tomáš Řehák.

Česká stopa byla na kongresu zdárně vtištěna do pole německého knihovnictví. Je jen na nás, jak ji společně rozvineme a trasy povedou oběma směry – jsme sousedé, jsme „knihovnami od vedle“. Pojďme se poznávat, sdílet dobrou praxi, obohacovat se, propojujme jednotlivé knihovny a knihovníky.

Bude vás zajímat, že…

do letošního 24. ročníku projektu Česká knihovna

datelů

Seminář knihoven paměťových institucí Jihomoravského kraje

Monika Kratochvílová Monika.Kratochvilova@mzk.cz

Ve čtvrtek 19. května 2022 se v prostorách Zámku Slavkov-Austerlitz ve Slavkově u Brna uskutečnilo z důvodu covid dlouho odkládané setkání knihovníků muzeí, galerií a archivů zastřešené tématem Aktuality a možnosti spolupráce knihoven paměťových institucí Jihomoravského kraje. Seminář připravilo Oddělení vzdělávání a krajské metodiky Moravské zemské knihovny v Brně ve spolupráci s vedením Zámku Slavkov-Austerlitz, v jehož prostorách sídlí nejen expozice věnovaná bitvě u Slavkova, ale také muzejní a městská knihovna.

Záštitu nad konáním akce převzal zastupitel Jihomoravského kraje Ing. Jiří Němec. Akci významně podpořila společnost Elsyst Engineering s bohatými zkušenostmi v oblasti digitalizace dokumentů. A jaké cíle si setkání vytyčilo?

• Podpořit spolupráci knihoven muzeí, galerií, archivů a dalších paměťových institucí v Jihomoravském kraji. • Propojovat knihovny paměťových institucí Jihomoravského kraje a využívat zkušeností ze spolupráce a nové podněty i z jiných krajů (např. ze

Zlínského kraje). • Využívat potenciál krajské knihovny ke sdílení inovací v knihovnách paměťových institucí a navazování spolupráce.

Jedním z cílů Moravské zemské knihovny je také spolupráce a podpora propojení knihoven v síti. Změny, kterými procházejí veřejné knihovny (digitalizace sbírek a důraz na jejich zpřístupnění on-line, snaha o modernizaci služeb, důraz na public relations) jsou v mnoha ohledech podobné těm, které řeší také knihovny odborné. Stále více se ukazuje, že spolupráce a koordinace veřejných, odborných a speciálních knihoven, tedy i knihoven paměťových institucí, je v digitálním a informačním prostředí nezbytná. Podporu digitalizace jako jeden z klíčových úkolů zdůrazňuje na celostátní úrovni Státní kulturní politika 2021-2025+1 a z ní vycházející Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2021–2027 s výhledem do roku 2030, na krajské úrovni nově Koncepce rozvoje kulturních institucí zřizovaných Jihomoravským krajem 2020-2025.

Účastníky semináře přivítala ředitelka Zámku Slavkov-Austerlitz, p.o., Mgr. Eva Oubělická, DiS., a ředitel Moravské zemské knihovny v Brně, prof. Tomáš Kubíček. Přítomni byli zástupci městských i regionálních muzeí, Národního památkového ústavu v Brně, Moravského zemského archivu, Archivu města Brna i Muzea romské kultury. Fyzické setkání, které v posledních dvou letech bylo spíše vzácností, bylo umocněno reprezentativními prostorami Rubensova sálu využívaného ke slavnostním příležitostem.

Program semináře byl rozdělen do tří částí

1. Blok Moravské zemské knihovny 2. Představení společnosti Elsyst

Engineering 3. Blok knihoven paměťových institucí

1 https://www.mkcr.cz/statni-kulturni-politika-69.html, s. 37: Klíčovým prvkem v přístupnosti a využívání kulturního dědictví je rozvoj digitalizace.