Rozhovor s Kateřinou Opluštilovou, programovou manažerkou VIDA! – Tomáš Kubíček

Zajímavosti norského knihovnictví z praxe

Hana Zoubková hazoubkova@gmail.com

Jak různorodé mohou být norské knihovny, krásně ukazuje publikace Det norske biblioteket1, která nastiňuje známé i opomíjené stránky norského knihovnictví. Všechny norské knihovny totiž nejsou ukázkovými prostory, které známe například z mnoha poboček Deichmanske v Oslu. Nejsou to vždy bohatá a skvěle vybavená třetí místa. V zastrčených končinách, v malé kommune 2 kdesi na severu, můžeme nalézt maličké lokály ve sklepech soukromých domů nebo knihovní koutky v jediném supermarketu široko daleko. I o uživatele těchto knihoven však musí být dobře postaráno a nejen proto pracuje norské knihovnictví se spoustou zajímavých detailů, které z českého prostředí v takové podobě neznáme.

V norských knihovnách jsem pracovala tři roky. Nejprve jako knihovník ve službách, poté na pozici dělené mezi služby a programovou dramaturgii. Působila jsem ve dvou velice odlišných knihovnách a znám díky tomu obě strany výše popsaného spektra. Pracovala jsem v maloměstské knihovně o třech zaměstnancích i ve veliké moderní knihovně uprostřed tehdy největšího nákupního střediska v celé zemi. I přes rozdílnou personální kapacitu, finanční možnosti, velikost a vytíženost těchto knihoven se však nedá říct, že by jejich uživatelé 1 Straube, Jo. (2017). Det norske biblioteket. Bergen kjøtt publishing. 2 Norský správní celek, který by se dal přirovnat k našim okresům.

byli vystaveni výrazně odlišné kvalitě služeb a nabídce fondu. Jak je to možné? Základem je národní registr čtenářů a národní uživatelský průkaz. Uživatelé se mohou (samozřejmě zdarma) zaregistrovat pod svým rodným číslem, čímž získávají výpůjční průkazku, která platí v celém Norsku. Je tedy jedno, kde žijí, pracují, kde se registrovali, kde si půjčují a kde vrací, kam chodí na akce, zkrátka čí služby vlastně využívají. Norské knihovny fungují v podstatě jako jeden celek, ačkoli se jedná o různé správní jednotky. Míra kooperace je tedy opravdu vysoká. S tím velice úzce souvisí kolektivně využívaná orgaPřepravní boxy pro nizovaná přeprava knih. Za Bibliotektransport, tedy transport pravidelný paušální popladokumentů mezi knihovnami. tek3 využívají knihovny služby profesionální přepravní společnosti určené přímo jim, která má vlastní dodávky, zaměstnance, infrastrukturu, systém třídění, rozplánované trasy a jejímž úkolem je přemisťovat mezi jednotlivými knihovnami jejich dokumenty a další předměty, které si v rámci meziknihovních výpůjčních služeb zasílají. Knihovna tedy v pravidelných časových sekvencích4 obdrží velký přepravní box pro ni určený a jiný 3 V době mého působení ve zmiňované knihovně na malém městě, kdy náš správní celek čítal asi 9000 obyvatel, byl poplatek zhruba 40 000 Kč ročně za doručení a odvoz dvakrát týdně. Za týden jsme obdrželi mezi dvaceti a stem knih a zhruba stejné množství jsme týdně odeslali. 4 Některé především větší knihovny využívají tuto službu denně, k jiným jezdí pouze párkrát týdně.