Drahé kameny starověkých civilizací

4.9.2013

18:14

Str nka 1

Drahé kameny jsou mistrovskými díly přírody. Jejich mimořádná krása a nevšední vlastnosti jim vyhradily nezastupitelné místo v dějinách starověkých kultur, které zanechaly výraznou stopu na cestě k naší civilizaci. Drahé kameny putovaly cestami všemocného obchodu, jež spojovaly vzdálené kouty starověkého světa. Pomáhají proto při dešifrování tehdejších hospodářských a kulturních styků mezi různými oblastmi, někdy opravdu překvapivých. „Na sepsání knihy se autor cílevědomě připravoval po mnoho let, kdy postupně kriticky hodnotil uveřejněná data, navštěvoval významná světová muzea a využíval svoje zahraniční pobyty k vlastnímu výzkumu drahých kamenů v jednotlivých oblastech.

Dokázal se zorientovat i v komplikovaném prehistorickém a starověkém vývoji studovaných území, a to od Středozemního moře přes Mezopotámii, Egypt, Čínu až po Střední a Jižní Ameriku.

Mohu konstatovat, že předložené dílo svým rozsahem reprezentuje ojedinělý souhrn současných znalostí o této problematice, ze kterého budou vycházet nejen odborníci pro jednotlivé starověké civilizace, ale jež se stane středem pozornosti i pro zájemce o mineralogii nebo archeologii.“ Z recenzního posudku Prof. RNDr. Antonína Přichystala, DSc. RNDr. Ivan Mrázek (1940) absolvoval Průmyslovou školu geologickou v Praze (1958).

Studium na Přírodovědecké fakultě (obor geologie) Masarykovy univerzity uzavřel v roce 1969. Postgraduální studium ložiskové geologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1974–1976) předurčilo směr jeho profesionální dráhy – vydal se cestou průzkumu ložisek průmyslových nerostů a hornin. Obzvláštní zájem věnoval drahým a dekoračním kamenům.

Výsledky svého bádání publikoval v odborných i populárních časopisech a také v několika knižních svazcích: Drahé kameny Českomoravské vrchoviny (1991, spoluautor L. Rejl), Kamenná tvář Brna (1993), Drahé kameny v pravěku Moravy a Slezska (1996), Drahé kameny ve středověku Moravy a Slezska (2000) a Drahé kameny Moravy a Slezska (2010, spoluautor L. Rejl). O drahých kamenech přednášel pro archeology a klasické archeology na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Podklady ke knize Drahé kameny starověkých civilizací získal autor studiem artefaktů ve významných muzeích v Londýně, Paříži, Berlíně, ve Vídni a v Praze, ale i na cestách za archeologickými památkami v Řecku, včetně Kréty a Kyklad, Turecku, Itálii, Mexiku, Nikaragui, Egyptě a Libyi.

Ivan Mrázek Drahé kameny starověkých civilizací

obalka new:Sestava 1

Ivan Mrázek

Drahé kameny starověkých civilizací

Masarykova univerzita

2_Mrazek_3_Mrazek 29.7.2013 9:06 Strรกnka 80

2_Mrazek_3_Mrazek 29.7.2013 9:06 Stránka 81

STAROVĚKÁ ČÍNA

3_Mrazek_3_Mrazek 14.8.2013 15:43 Stránka 82

Mapka 3 Archeologické lokality starověké Číny, uvedené v textu.

Vysvětlivky: 1 – archeologické lokality, 2 – současná města a zároveň archeologické lokality, 3 – současná města, 4 – Velká čínská zeď, 5 – Velká hedvábná cesta; Seznam archeologických lokalit: 1 = Sin‐lung‐wa, 2 = Niou‐che‐liang, 3 = Chu‐tchou‐kou, 4 = Si‐kou‐pchan, 5 = Ling‐šan, 6 = Liang‐taj, 7 = Šang‐ma, 8 = Pej‐čao,

82 STAROVĚKÁ ČÍNA

3_Mrazek_3_Mrazek 14.8.2013 15:43 Stránka 83

9 = Tchao‐s’, 10 = Žu‐t’ia‐čuang, 11 = Jen‐š’, 12 = Sün Sien, 13 = Ta‐wen‐kchou, 14 = Ťin‐cchun, 15 = Jung‐ čcheng, 16 = Si‐šan, 17 = San‐sing‐tuej, 18 = Ťin‐ša, 19 = Si‐čchuan, 20 = Suej‐čou, 21 = Kuang‐šan, 22 = Ling‐ t’ia‐tchan, 23 = Ti‐pchu, 24 = Fan‐šan, 25 = Jao‐šan, 26 = Che‐mu‐tu, 27 = Tchien‐luo‐šan, 28 = Li‐t’ia‐šan

STAROVĚKÁ ČÍNA 83

3_Mrazek_3_Mrazek 3.7.2013 7:09 Stránka 84

Za kolébku svébytné čínské civilizace jsou považována údolí středního a dolního toku Žluté řeky (Chuang-che) a dolního toku Dlouhé řeky (Jang-c’-t’iang nebo Čchang Ťiang). Tato území poskytovala velmi dobré podmínky pro rozvoj zemědělství i rozsáhlý obchod. Vývoj Číny probíhal odděleně od ostatního světa, a proto v mnohém odlišně (na západě a jihozápadě ohraničují Čínu řídce obydlené stepi a pouště a mohutné hory). První stát vznikl v Číně později než v Mezopotámii, Egyptě a Indii. Čínská civilizace však existuje bez přerušení tisíce let a její pod zemí uchované dědictví je nesmírně bohaté. Čína je jediná starověká civilizace, která přežila až do dnešní doby. Čínské umění je jedinečné a svým charakterem tak výrazné, že po staletí bylo na Čínu pohlíženo jako na „mateřskou kulturu“ východní Asie.

Neolit začal v Číně asi 10 000 př. n. l. a skončil se zavedením metalurgie zhruba o osm tisíc let později.

Neolitická sídliště byla zakládána podél hlavních říčních systémů – Žluté řeky (centrální a severní Čína) a Dlouhé řeky (jižní a východní Čína). Dlouho se předpokládalo, že čínská civilizace vznikla v údolí Žluté řeky. Nyní víme,

že existovalo mnoho starších kultur na sever i na jih od této oblasti.

Dlouhý úsek doby bronzové v Číně začal okolo roku 2000 př. n. l. Doba bronzová se časově kryje s historickými dynastiemi Sia, Šang a Čou (toto období bývá nazýváno starověká Čína). Bronz, široce používaný k výrobě zbraní, vozových dílů a rituálních nádob, hrál důležitou roli v materiální kultuře. Byl to čas růstu a zrání čínské civilizace. Chronologický přehled dynastií vládnoucích na čínském území od starověku do 20. století uvádějí Lomová O. a Černá Z. ed. (2009).

Nejstarší dynastie, která se v Číně chopila moci, byla dynastie Sia (asi 2200–1600 př. n. l.). Začala vládou legendárního Jü Velikého, proslaveného bojem proti záplavám na Žluté řece. Jádro území dynastie Sia bylo mezi středním tokem Žluté řeky a středním tokem Dlouhé řeky. Stále však víme velmi málo o této pololegendární dynastii, poněvadž neexistují písemné záznamy z daného období. Většina čínských archeologů spojuje dynastii Sia s raně bronzovou kulturou Er-li-tchou.

kultura Sin‐lung‐wa kultura Ma‐ťia‐pang kultura Che‐mu‐tu kultura Sung‐ce kultura Chung‐šan kultura Ling‐ťia‐tchan kultura Ta‐wen‐kchou kultura Liang‐ču kultura Lung‐šan kultura Š’‐ťia‐che kultura Čchi‐ťia dynastie Sia (kultura Er‐li‐tchou) dynastie Šang dynastie Čou dynastie Čchin dynastie Chan

84 STAROVĚKÁ ČÍNA

želvovina

rohovina

kost

slonovina

mušlovina

vápenec

jílovitá břidlice

serpentinit

steatit

mramor

fluorit

lapis lazuli

nefrit

malachit

tyrkys

karneol

achát

křišťál

Tab. 3 Drahé kameny starověké Číny

3_Mrazek_3_Mrazek 3.7.2013 7:09 Stránka 85

První čínská dynastie, bezpečně doložená psanými texty, se nazývá Šang (1600–1046 př. n. l.). Existence archaického státu Šang byla potvrzena archeologickými nálezy. Jedno z nalezišť patří pravděpodobně hlavnímu městu Ao, založenému v 16. století př. n. l. (moderní město Čcheng-čchou v provincii Che-nan). Okolo roku 1300 př. n. l. bylo Ao nahrazeno novým hlavním městem v oblasti dnešního An-jangu (provincie Che-nan), které svou velkolepostí ohromovalo jak současníky, tak i pozdější generace (honosné chrámy, paláce, bohaté hroby).

Začalo pozdní šangské období, později nazývané Jin podle hlavního města Jin. Bronzové nádoby a sošky z různých materiálů z období dynastie Šang (Jin) patří k nejvzácnějším exponátům muzeí a některé z nich bývají navíc pokryté nejstarším čínským písmem. Držitelem veškeré moci ve státě byl král, který byl zároveň vrchním velitelem vojska a nejvyšším knězem. Nazýval se „syn nebes“, aby vyjádřil svůj vznešený původ. Od dynastie Šang se každá dynastie odvolávala na tzv. Nebeský mandát, kterým byla posvěcena vláda dynastie v Podnebesí. Podle tradičního čínského pohledu totiž svět sestává z nebe (odkud pochází počátek všeho a kde je ukotven řád společný přírodě i lidem), země (kde je třeba podle nebeských vzorů udržovat řád a harmonii) a člověka (který je prostředníkem mezi nebem a zemí).

Za dynastie Šang králové ovládali území na východě současné Číny, při dolních tocích velkých řek. Část tohoto území připadala na okolní státečky svázané vazalskými povinnostmi. V 11. století př. n. l. vzrostla moc jednoho z vazalských států natolik, že si postupně podmanil okolí a nakonec dobylo jeho vojsko v čele s králem Wu (ze státu Čou) i hlavní město Jin. Méně vyspělí Čouové převzali postupně většinu technických i kulturních vymožeností Šangů (Jinů) a postarali se tak o přetrvání a další rozvoj tradičních řemesel i umění. Roky vlády prvních tří králů – „zlatý věk“ Číny – byly obdobím stability. Centrální moc dynastie Čou (1046–221 př. n. l.) oslabovaly útoky kočovníků ze západu. V roce 771 př. n. l. skončilo období vlády dynastie Západní Čou (1046– 771 př. n. l.) nad většinou centrální Číny. Královský dvůr opustil staré hlavní město Chao-ťing nedaleko dnešního Si-anu (provincie Ša-an-si) a přesídlil dál na východ do města Luo-jang. Druhá fáze dynastie Čou, známá jako Východní Čou (771–221 př. n. l.), se dále dělí na období Jara a podzimu (770–475 př. n. l.) a období Válčících států (480–221 př. n. l.). Během posledně jmenovaného období byli Čouové formálně uznáváni za svrchované vládce, ale jejich říše se rozpadala na samostatné státy, které spolu vedly války o moc.

Z těchto bojů vyšel nakonec vítězně Čeng, král státu Čchin. Když Čeng dokončil v roce 221 př. n. l. dobývání států, přijal titul Čchin Š’-chuang-ti, První císař (z dynastie) Čchin a spojil státy do velmi mocné říše. Sjednotil nejen zemi, ale zavedl i jeden peněžní systém, sjednotil písmo a standardizoval váhy a míry. Za své sídelní město

si zvolil Sien-jang (nedaleko dnešního Si-anu). Po dynastii Čchin (221–207 př. n. l.) byla Čína pojmenována.

Za vlády Prvního císaře začala stavba Velké čínské zdi (zeď vznikla přestavbou a spojením jednotlivých obranných hradeb vybudovaných během období Válčících států). Práce pokračovaly až do roku 618 n. l. Tato hradba byla postavena na obranu proti nájezdníkům, ale zároveň izolovala Čínu od okolního světa. Velká čínská zeď je největší stavbou, jakou kdy lidská ruka na této planetě vybudovala. Vede od Žlutého moře (přibližně od Pekingu) až k Nefritové bráně v Ťia-jü-kuanu.

U Nefritové brány končila sféra vlivu Číny, za ní začínala pustina Střední Asie. První císař zemřel roku 210 př. n. l. a byl pohřben do mauzolea. Jeho hrob střežila pohřbená terakotová armáda. Čína se stala centralizovanou říší, která přetrvala až do roku 1912 n. l., nejdéle trvající říší, jaká kdy existovala.

V letech 206 př. n. l. až 220 n. l. vládla v Číně dynastie Chan. Byly to časy vrcholného rozkvětu. V té době se formovala „Velká hedvábná cesta“. Tato velmi dlouhá magistrála, hlavní tepna obchodu mezi Čínou a ostatním světem, výrazně přispěla k hmotné i kulturní výměně mezi Východem a Západem (vedla přes střední Asii do jižní a západní Asie a dále do Evropy a severní Afriky).

Vývoj za dynastie Chan byl přerušen v letech 9 až 25 n. l. (dynastie Sin). Znamenalo to konec období, kdy v Číně panovala dynastie Západní (Starší) Chan (206 př. n. l. až 9 n. l.). Hlavní město dynastie Západní Chan, Čchang-an (dnešní Si-an), bylo jedním ze dvou největších měst Starého světa (Řím byl tím druhým). Začaly dějiny dynastie Východní či Mladší Chan (25–220 n. l.). Za této dynastie, jež vládla z nového hlavního města Luo-jang více na východě (provincie Che-nan), Čína znovu rozkvetla. Říší Chan končí starověk Číny.

Od roku 220 do roku 265 n. l. následovalo období Tří říší a po něm vláda dynastií Západní Ťin (265–316 n. l.) a Východní Ťin (317–420 n. l.). Léta 420 až 581 n. l. se nazývají obdobím Jižních a Severních dynastií. Když se v roce 581 n. l. podařilo dynastii Suej opětovně sjednotit celou říši, následovalo období vlády této dynastie.

V roce 618 n. l. se za nového císaře prohlásil suejský generál Li Jüan, zakladatel nástupnické dynastie Tchang (618–907 n. l.). Za Tchangů prosperovala „Hedvábná stezka“ nejvíce a Čína se stala kulturním centrem Asie.

Historie císařské Číny bývá dělena do dvou období: raně imperiálního (dynastie Čchin až dynastie Tchang) a pozdně imperiálního – dynastie Sung (960–1279 n. l.) až dynastie Čching (1644–1912 n. l.). Císařská Čína dala světu mnoho technologických vymožeností včetně papíru a porcelánu.

Významným zdrojem informací o materiální kultuře starověké Číny jsou hroby. Mocní a bohatí Číňané měli své hroby vybavené krásnými předměty z drahocenných materiálů, určenými k použití v posmrtném životě.

STAROVĚKÁ ČÍNA 85

3_Mrazek_3_Mrazek 3.7.2013 7:09 Stránka 86

Dějiny ozdob začínají v Číně již v neolitu. V průběhu dlouhého vývoje podléhaly ozdobné předměty v některých obdobích různým vlivům okolních národů, a také módních vln, takže se jejich skladba měnila. Některé druhy procházely celými dějinami až do doby nedávné, jiné zmizely s koncem starověku. Tradiční ozdoby se vyznačovaly magickým a symbolickým významem, který se kombinoval s praktickou funkcí.

Drahé kovy – zlato a stříbro – nebyly ve starověké Číně tolik ceněny jako bronz a nefrit (většinou sloužily jen k výzdobě bronzových artefaktů). Z bronzu se vyráběly rituální nádoby, zvonky, zrcadla, pečetítka a zbraně.

86 STAROVĚKÁ ČÍNA

Teprve od doby Východních Čouů byly drahé kovy používány v širším měřítku i na samotné předměty. Čína dlouho zůstávala v izolaci a její vyspělá kultura se ubírala vlastními cestami. Proto také čínské kamenářství se vyvíjelo zcela nezávisle na kamenářství ostatního světa, s nímž prakticky neudržovalo žádné kontakty. Čínské kamenáře lákaly především neprůhledné tvrdé a houževnaté, obtížně opracovatelné kameny. Z nich pak hodnocení nejvyšší měl nefrit, symbol morální ušlechtilosti a duchovní dokonalosti. Nefrit měl zvláštní význam v pohřbech starověké Číny. Číňané věřili, že tento kámen ochraňuje proti zlým duchům a chrání tělo v hrobě proti rozkladu.

3_Mrazek_3_Mrazek 3.7.2013 7:09 Stránka 87

NEOLIT V ČÍNĚ Neolit začal v Číně okolo 10 000 př. n. l. a skončil asi o osm tisíc let později. Rané neolitické období je datováno 10 000–5000 př. n. l., pozdní neolitické období 5000– 2000 př. n. l. Předpokládá se, že neolitické kultury se vyvíjely z větší části nezávisle, ale komunikovaly spolu a probíhala mezi nimi kulturní výměna. V neolitu byla zavedena rozsáhlá výroba kamenných nástrojů a zbraní.

Nefrit se používal k výrobě krásně barevných, prestižních verzí pracovních nástrojů a zbraní, jakož i ozdob a plastik (čínskou uměleckou tradici je možno vystopovat do období okolo 4000 př. n. l.). Tento vzácný materiál, obtížně opracovatelný, byl používán jen na obřadní, nikoliv užitkové předměty. Nefritové rituální předměty sloužily ke spojení lidí s bohy.

Kultura Sin-lung-wa (6200–5400 př. n. l.) v severovýchodní Číně (kolem hranice mezi Vnitřním Mongolskem a provincií Liao-ning) je nejranější čínská kultura, v níž se objevily nefritové předměty a která zobrazovala draky. V nejokázalejším hrobu na eponymní lokalitě Sin-lung-wa (oblast Čch’-feng, Vnitřní Mongolsko) byl pohřben muž s párem prasat a s nefritovými předměty. Z této lokality pocházejí kostěné a kamenné artefakty, a také nefritové prstence (náušnice) s vyříznutým segmentem (ťüe).

Nefritové artefakty byly nalezeny také na lokalitách kultury Ma-ťia-pang (5000–3000 př. n. l.) při ústí Dlouhé řeky i jinde.

Lid kultury Che-mu-tu v jižní Číně (5000–3300 př. n. l.) vyráběl ozdoby z různých materiálů. Na lokalitě Che-mu-tu (Jü-jao, provincie Če-ťiang) byly nalezeny kostěné předměty, slonovinové artefakty (např. ve tvaru ptáka či ryté talířky), jakož i nefritové a fluoritové ozdoby (Hemudu Mus.). Lokalita Tchien-luošan (Jü-jao, Če-ťiang) poskytla, vedle několika málo prstenců z nefritu, jedny z nejranějších příkladů hrubě tvarovaných prstenců s výřezem – náušnic (ťüe), zhotovených z krystalů zeleného, bíle zonálního fluoritu.

Kultura Sung-ce (4200–3000 př. n. l.) v údolí dolního toku Dlouhé řeky je zajímavá z hlediska surovin kamenných ozdob. V rámci archeologického výzkumu v městě Ti-pchu (An-ťi, provincie Če-ťiang) byly v hrobech nalezeny prstence s 3–4 mm silným výřezem (ťüe), perfektně vybroušené z bělavého průsvitného achátu (chalcedonu), a také úseky kruhu (chuang) z nefritu (tremolitová surovina). Rovněž na pohřebišti Pen-jinjen-jing v Nan-ťingu (provincie Ťiang-su) byly v některých hrobech zjištěny achátové a nefritové ozdoby.

Velmi pozoruhodná je kultura Chung-šan (4700– 2900 př. n. l.) v severovýchodní Číně (Vnitřní Mongolsko a provincie Liao-ning – lokality Niou-che-liang

a Chu-tchou-kou v jádru oblasti). Výbava z elitních hrobů a obřadních center této kultury zahrnuje některé z nejstarších příkladů opracování čínského nefritu. Lid chungšanské kultury si zjevně nefrit vysoce cenil. Nefrity jsou někdy jedinými předměty hrobové výbavy (v hrobech jich bylo nalezeno až 20 ks). Na pohřebišti v Niou-che-liang bylo prozkoumáno na šedesát hrobů, z nichž 26 obsahovalo nefritové předměty. K hlavním typům nefritů kultury Chung-šan patří „prasečí drak“ se závěsným otvorem, disk se závěsnými otvory, „koňské kopyto“, „hákovitý oblak“ a „sokol s kočičí hlavou“.

Méně časté jsou závěsky ve formě ryby, cikády a želvy.

K ozdobám se řadí ještě kruhové náramky, korály, závěsky ve tvaru šídla, tužky aj. Chungšanská kultura je známá především pro své „prasečí draky“ (ču-lung) – svinuté neuzavřené zoomorfní závěsky s hlavou podobnou prasečí. Rané formy těchto nefritových draků jsou tlusté a krátké. Příkladem je nefritový svinutý drak* (okolo 3500 př. n. l., Brit. Mus.) a podobný drak z hrobu v Niou-che-liang (Liaoning Prov. Inst. Archaeol.). V hrobu 4 (Niou-che-liang) byli nalezeni prasečí draci na hrudi zemřelého. Pozdější ukázky těchto draků jsou elegantnější. Vyznačují se hadím tělem a hlavou, jejíž prasečí rysy jsou méně výrazné. Prase hrálo důležitou roli v neolitickém hospodářství, bylo hlavním zdrojem masa. Prase bylo také obdivováno pro svou vitalitu a schopnost přizpůsobit se různým klimatickým podmínkám. Z první poloviny 4. tisíciletí př. n. l. (asi 3800) pocházejí předměty z naleziště San-sin-tchala, připomínající již pozdější tradiční řezby z nefritu.

Podivuhodný je nefritový drak ve formě otevřeného půlkruhu, ozdobený dračím hřebenem. Disky s centrálními otvory a dvojicí závěsných provrtů jsou kruhové, ale i čtvercového obrysu (Niou-che-liang). Disky byly nalezeny v hrobech, pečlivě rozložené na tělech

69 Nefritový svinutý „prasečí“ drak (v. 4,6, š. 7,6 cm), Čína, neolit, chungšanská kultura, okolo 3500 př. n. l. (Brit. Mus.).

NEOLIT V ČÍNĚ 87

3_Mrazek_3_Mrazek 3.7.2013 7:09 Stránka 88

70 Ozdoba do vlasů typu „koňské kopyto“ (v. 7 cm), s vyrytou maskou démona tchao‐tchie, je vyřezaná z nefritu (Čína, provincie Liao‐ning, pozdní neolit, kultura Chung‐šan, 3500 př. n. l., Brit.

Mus.). (Foto: © Trustees of the British Museum)

72 Kruhová nefritová ozdoba s výřezem „ťüe“ (Čína, pozdní neolit).

Kopie originálu, výstava Terakotová armáda Prvního čínského cí‐ saře, Brno 2011. (Foto: IM)

mrtvých. V této praxi pak bylo pokračováno v poz- tohoto typu byly zhotoveny z fluoritu (kultura Chedějších neolitických kulturách (tato koncepce vyvrcho- mu-tu), poté z achátu (kultura Sung-ce) a teprve ke lila v nefritových pohřebních oblecích dynastie Chan). konci období obliby těchto náušnic (kultura Liang-ču) Ozdoby typu „koňské kopyto“ reprezentují exempláře se uplatnil výhradně nefrit, ponejvíce bílý. ze San-kuan-tien-c’ (d. 14,2 cm) a z Niou-che-liang.

Kultura Ling-ťia-tchan v oblasti jezera Čchao (výOzdoba do vlasů typu „koňské kopyto“, s vyrytou mas- chodní Čína) časově odpovídá kultuře Chung-šan. Na kou tchao-tchie,* je vyřezaná z nefritu (Čína, provincie lokalitě Ling-ťia-tchan (Tchung-ča, město Čchao-chu, Liao-ning, kultura Chung-šan, 3500 př. n. l., Brit. Mus.). provincie An-chuej) bylo odkryto pohřebiště s oltářem Závěsek typu „hákovitý oblak“ pochází z lokality San- (3600–3300 př. n. l.). V jámě hrobu 07M23 bylo nalekuan-tien-c’ (d. 22,5 cm). Příkladem ozdoby ve formě zeno mnoho kamenných nástrojů, nefritových arteptáka typu „sokol s kočičí hlavou“ je tyrkysový závěsek faktů i keramiky. Mezi nefrity jsou prstence, poloviční (š. 5 cm) z Chu-tchou-kou. Z petrografického hlediska prstence, poloviční disky (chuang), náramky, sekerky je chungšanský „nefrit“ v některých případech serpen- (jüe), teslice a dláta. Vynikající jsou tři želvy – chřestinit. V obřadním centru chungšanské kultury v Niou- tidla. Lokalita poskytla zatím více než 1 000 nefritů. che-liang, v „Chrámu bohyně“, byla objevena červeně K vynikajícím ukázkám patří antropomorfní figurka, pomalovaná keramická hlava „Bohyně plodnosti“ závěsek ve formě svinutého draka a figurka orla v letu. v životní velikosti (v. 22,5 cm), jejíž oči jsou vykládané Výjimečným nálezem je stylizovaná plastika prasete nefritem (Mus. Chinese Hist.). Byla součástí sochy. z nefritu, se znázorněnými kly, očima a rypákem. Je to Zadní část hlavy je plochá (socha zdobila stěnu největší (d. 72 cm, hmotnost 88 kg) a nejranější socha chrámu). prasete čínského neolitu (prase bylo symZávěsky typu „prasečí drak“ byly bolem prosperity). Nefritové předasi odvozeny od náušnic (ťüe) – prsměty vykazují pokročilé techniky tenců s vyříznutým segmentem, opracování (byly nalezeny dílny na které patří mezi vývojově nejstarší opracování kamene i nefritu). Náozdoby z nefritu. Pár těchto prslezy potvrzují, že pánev kolem jetenců* je v Britském muzeu (jihozera Čchao je jednou z kolébek východní Čína, 4000–3000 př. n. čínské civilizace. l.). K tomuto typu závěsků, vyskyNa lokalitách kultury Ta-wenktujících se hlavně v jihočínských chou (4100–2600 př. n. l.) v provincii neolitických kulturách 4. tisíciletí př. Šan-tung na východním pobřeží se n. l. v povodí Dlouhé řeky, patří nacházejí artefakty z nefritu, tyrkysu 71 Jeden z páru nefritových závěsků kruhová nefritová ozdoba s výřea slonoviny. Na pohřebišti v Ta-wen(š. 4,1 cm) s vyříznutým segmentem zem* (Čína, pozdní neolit). Nutno kchou (u města Tchaj-an) bylo pro(jihovýchodní Čína, neolit, 4000–3000 př. poznamenat, že nejranější ozdoby zkoumáno více než 100 hrobů. n. l., Brit. Mus.).

88 STAROVĚKÁ ČÍNA

3_Mrazek_3_Mrazek 31.7.2013 14:16 Stránka 89

Ženu pohřbenou v hrobu 10 zdobil kamenný náhrdelník, nefritový kruh a kamenný pektorál, vybavena byla slonovinovým hřebenem, nefritovou sekerkou a kostěnou trubicí (celkem byly nalezeny tři nefritové předměty, sedm předmětů z kamene a šest ze slonoviny).

Mnohem větší množství nefritů pochází z nalezišť kultury Liang-ču (3400–2250 př. n. l.) na dolním toku Dlouhé řeky (poblíž Šanghaje). Hroby této kultury ve Fan-šan a Jao-šan (město Jü-chang, provincie Če-ťiang) vydaly více než 3 000 nefritových předmětů. Tím bylo potvrzeno učení starých historiků, že „nefritová doba“ předcházela době bronzové. V hrobech byly nalezeny též slonovinové předměty. Elita v této nefritové kultuře zaměstnávala kamenáře, kteří vyráběli přepychové předměty z nefritu, určené pro posmrtný život osob stojících na nejvyšších příčkách společenského žebříčku. Nefrity kultury Liang-ču lze charakterizovat jako perfektně opracované, často velké rituální předměty, obvykle s vyrytým motivem tchao-tchie – zoomorfní maskou (záhadný ikonografický motiv upřeně hledícího tvora, snad rosomáka, se v této kultuře vyskytuje poprvé, hojně se pak objevuje na bronzech i nefritech dynastií Šang a Čou). Rosomák byl zřejmě totemovým zvířetem prehistorických obyvatel Číny.

K základním typům nefritových artefaktů kultury Liang-ču patří tubusy „cchung“ a disky (kotouče) „pi“, a dále ceremoniální sekerky. Známé jsou také závěsky s vyrytými obrazy ptáků, želv a ryb. Pohřební nefrity byly ukládány do neolitických hrobů již asi před rokem 3000 př. n. l. Slavný „Král cchungů“ či „Velký cchung“ (v. 8, š. 17,1–17,6 cm, hmotnost 6,5 kg) pochází z „královského“ hrobu M12 v Fan-šan (Zhejiang Mus.).

Je zhotoven z bělavé tremolitové suroviny a ozdoben osmi zoomorfními maskami na rozích. V centru každé tváře jsou dvě reliéfní figury šamanů s péřovou čelenkou, jedoucí na mytickém zvířeti.

Tubusy cchung jsou velké čtyřboké hranoly s válcovitou dutinou, s povrchem hladkým či rozčleněným do „pater“, většinou zdobeným tvářemi či maskami (ornament s párem očí, podobný démonu země Tchaotchie) vyrytými na rozích. Tváře jsou naznačeny párem kulatých očí a rovnoběžnými hřbety. Tento vzor je zkratkovitou formou celé postavy s tváří nestvůry.

Cchungy byly vyřezávány poprvé okolo roku 2500 př. n. l. Jejich tvar zůstal zachován po celou dobu čínské historie. V hrobech byly rozloženy okolo těla. Nefritové cchungy kultury Liang-ču najdeme v Britském muzeu.

První z nich* (v. 49,5 cm) je datován do doby okolo roku 2500 př. n. l. (jv. Čína); druhý cchung svými rozměry (v. 3,4, š. 12,7 cm) připomíná masivní náramek (okolo 2500 př. n. l., Čína). Elegantní je nefritový cchung (v. 18,9 cm) z oblasti jezera Tchaj (3300–2250 př. n. l., Smithsonian Inst.). Tubusy cchung patří mezi nejpůsobivější ze všech čínských nefritů. Ačkoliv byly

73 Nefritový tubus cchung s válcovitou dutinou, jeden z nejvyšších zachovaných cchungů (v. 49,5 cm). Je rozdělen do devatenácti „pater“, zmenšujících se od vrcholu ke dnu. Každé patro je ozdo‐ beno maskami tchao‐tchie (rovnoběžné hřbety) na rozích (Čína, pozdní neolit, kultura Liang‐ču, 2500 př. n. l., Brit. Mus.). (Foto: © Trustees of the British Museum)

vyráběny v různých neolitických kulturách, v době bronzové, a také v historickém období (poslední známe z 19. stol. n. l.), jejich funkce a význam zůstávají stále záhadné (kruhová dutina snad symbolizuje nebe, vnější čtyřhranný obrys zemi). „Pi“ jsou velké ploché kotouče s širokým centrálním kruhovým otvorem. V hrobech byly umístěny na těle a pod tělem pohřbeného. Ty nejlépe vybroušené a vyleštěné, z nejkvalitnější suroviny, byly umístěny v prominentní poloze (blízko žaludku a hrudi zemřelého). Nefritový disk pi, s oběma stranami vysoce lesklými (průměr 18 cm), je výjimečně kvalitním exemplářem (Čína), pěkný je i disk* (průměr 12,5 cm, Čína, provincie Ťiang-su) z nefritu (oba disky kultura Liang-ču, 2500 př. n. l., Brit. Mus.). Neméně kvalitní je nefritový disk (průměr 21,3 cm) z provincie Ťiang-si NEOLIT V ČÍNĚ 89

3_Mrazek_3_Mrazek 3.7.2013 7:09 Stránka 90

74 Disk pi (průměr 12,5 cm) vyřezaný z nefritu (Čína, provincie Ťiang‐su, pozdní neolit, kultura Liang‐ču, 2500 př. n. l., Brit. Mus.).

(Foto: © Trustees of the British Museum)

nebo Če-ťiang (2700–2500 př. n. l., Metropolit. Mus.).

Velké a těžké nefritové disky jako tyto dva se zdají být inovací kultury Liang-ču. Z oblasti jezera Tchaj pochází nefritový disk pi o průměru 4,1 cm (kultura Liang-ču, Smithsonian Inst.). Rané disky, nalézané v neolitických hrobech společně s cchungy, byly hladké – nezdobené.

Neznáme pravý význam disků pi, ale musely mít důležitou rituální funkci jako část pohřbu. Nejstarší disky tohoto typu se objevují v různých kulturách pozdního neolitu již ve 4. a 3. tisíciletí př. n. l. Někdy jsou na základě etnografických analogií ze Sibiře vysvětlovány jako šamanistické předměty sloužící k propojování různých sfér světa. Jejich základní tvar se nezměnil po celou dobu čínské historie.

Pohřební nefrity kultury Liang-ču byly ukládány do hrobů ve velkých počtech (jeden hrob obsahoval až 33 cchungů a 25 disků pi). Celkově obsahovaly hroby této kultury někdy až 300 nefritů. Mezi nimi byly náhrdelníky z válcovitých, soudkovitých a zploštěle kulovitých korálů, široké kruhové náramky z jednoho kusu suroviny, špičaté závěsky a další předměty, jako např. ozdobné doplňky sekerky: ozdoba vršku a spodku topůrka, korály ve tvaru cchungů (např. nefritový korál z oblasti jezera Tchaj, Smithsonian Inst.), vložky pro vykládání topůrka (milimetrových rozměrů). Okrasy bývají zdobeny prolamovaným vzorem a povrch mnohých z nich je pokrytý složitými rytými vzory nejvyšší kvality. Tak je tomu i v případě ozdoby vrcholu topůrka sekerky (d. 8,6 cm) z bílého nefritu (okolo 2500 př. n. l., Brit. Mus.). Nefritová ozdoba hlavy s reliéfní maskou pochází z oblasti jezera Tchaj (kultura Liang-ču, Smithsonian Inst.).

90 STAROVĚKÁ ČÍNA

Ve východní Číně, především v širším okolí jezera Tchaj, kde jsou přírodní výskyty nefritu, byla tato surovina intenzivně opracovávána zejména během neolitické fáze Liang-ču. Nefritové artefakty kultury Liang-ču jsou zhotoveny s udivující přesností a pečlivostí. Mimořádně jemné linie ryté dekorace a vysoký lesk povrchu artefaktů vyžadovaly nepochybně nejvyšší úroveň zručnosti, zkušeností a trpělivosti. Příkladem je nefritový náramek (průměr 4,8 cm) se žlábkovaným povrchem (oblast jezera Tchaj, Smithsonian Inst.). Jen malé množství nefritových řezeb v archeologických nálezech vykazuje stopy nošení. Obecně jsou tyto předměty nalézány v hrobech privilegovaných osob, pečlivě naaranžované. Některé „nefrity“ vykazují složení metamorfované tremolitové horniny (předměty z této suroviny jsou mléčně bílé), jiné „nefrity“ svým petrografickým charakterem odpovídají serpentinitu a další steatitu (např. válcovitý korál, jezero Tchaj, Smithsonian Inst.). Podle nových překvapivých poznatků čínsko-amerického vědeckého týmu byly v pozdním období kultury Liang-ču (okolo 2500 př. n. l.) vyráběny sekerky z metamorfované horniny, jejíž hlavní minerální součástkou je velmi tvrdý korund a vedlejší součástkou diaspor (např. sekerka s velkým kruhovým provrtem, oblast jezera Tchaj, Smithsonian Inst.). Povrch sekerek byl vyleštěn do zrcadlového lesku, a to diamantovým brusivem. Toto zjištění může pomoci vysvětlit, jakou technikou bylo docíleno vysokého lesku neolitických nefritových artefaktů (kvalitní diamantové brusivo?).

Lungšanská kultura (3000–1900 př. n. l.) je zastoupena v údolí středního a dolního toku Žluté řeky. Na lokalitě Tchao-s’ (okres Siang-fen, provincie Šan-si)

75 Nefritová maska démona (š. 5,8 cm), kombinující obličej po‐ dobný lidskému s velkými zvířecími kly (Čína, pozdní neolit, okolo 2000 př. n. l., Brit. Mus.).

3_Mrazek_3_Mrazek 3.7.2013 7:09 Stránka 91

bylo objeveno pohřebiště s tisíci hrobů. Šest velkých DYNASTIE SIA, ŠANG A ČOU: „královských“ hrobů obsahovalo skvělou pohřební výbavu zahrnující i nefrity. Nefritový náramek (průměr DOBA BRONZOVÁ V ČÍNĚ 6,7 cm) s geometrickou dekorací pochází z oblasti jezera Tchaj (kultura Lung-šan, 2000–1700 př. n. l., Smithsonian Inst.). Atraktivní je nefritová ozdoba Dynastie Sia (v. 4,6 cm) ve formě lidské tváře (kultura Lung-šan, 2000–1700 př. n. l., Čína, Smithsonian Inst.). Obřadní Zhruba mezi lety 2200 až 1600 př. n. l. nastoupila dláto z nefritu, s lidskou tváří a ptákem z profilu, pok moci dynastie Sia, podle tradice první čínská dynastie chází ze severozápadní Číny (kultura Lung-šan, 2200– 1900 př. n. l., Smithsonian Inst.). Prolamovaná hlavice vůbec. Její první král Jü Veliký (Tchaj Jü) měl sestoupit z bílého nefritu, vykládaná tyrkysem, zdobí bronzovou z nebes a ovládnout hrázemi Žlutou řeku. Jeho jméno je jehlici. Tato ozdoba do vlasů, nalezená v jedné hrobce synonymem pro nefrit. K nefritu a jeho kultu přibyly v provincii Šan-tung, ležela vedle lebky pohřbené osoby proslulé čínské bronzy (zejména obětní i užitné bronzové (kultura Lung-šan, 2000 př. n. l.). Z podhoubí lung- nádoby, nejstarší známé čínské bronzy). Devět trojnošanské kultury vzešla raná bronzová kultura Er-li- hých bronzových nádob „tching“, zhotovených za prvních tchou. vládců dynastie Sia, značilo právo a řád staré Číny.

Pozoruhodné nefritové artefakty kultury Š’-ťia-che (2500–2000 př. n. l.) v údolí středního toku Dlouhé Dnes již jen málo čínských archeologů pochybuje řeky reprezentuje ozdoba (v. 7,2 cm) s reliéfním lid- o tom, že archeologické nálezy v Er-li-tchou (možném ským obličejem a maskami (2000–1700 př. n. l., Smith- mocenském centru dynastie Sia) a na řadě dalších nasonian Inst.), jakož i ozdoba ve tvaru stojícího ptáka lezišť v provinciích Che-nan a Šan-si patří do období (2200–2000 př. n. l., Smithsonian Inst.). vlády dynastie Sia, spojované s ranou bronzovou kulNefrit se uplatňoval i v rámci kultury Čchi-ťia turou Er-li-tchou. Především tam byla odkryta hrazená (2400–1900 př. n. l.) na horním toku Žluté řeky. Do- sídliště městského typu, s paláci, obklopená periférií, kládá to např. disk pi (průměr 5,5 cm), fragment nože na níž se nacházely zemědělské usedlosti, pohřebiště, na sklízení obilí a na konci rozeklaná čepel (sz. Čína, dílny bronzolijců, hrnčířů a jiných řemeslníků (např.

2250–1900 př. n. l., Smithsonian Inst.). opracování kostí). Ve čtvrti Er-li-tchou v městě Jen-š’ Jemně rytá nefritová maska démona* (š. 5,8 cm) (provincie Che-nan) byla objevena jedna z nejstarších kombinuje obličej podobný lidskému s velkými zvíře- umělecko-řemeslných dílen v Číně. Na ploše 1 000 m2 cími kly (pozdní neolit, okolo 2000 př. n. l., Čína, Brit. tam byl opracováván tyrkys k výrobě uměleckých předMus.). V Číně bylo nalezeno mnoho podobných tváří mětů. Lokalita je součástí ruin hlavního města této nejpřipomínajících netvora tchao-tchie, řazených hlavně starší čínské dynastie (Er-li-tchou bylo až do r. 1500 do neolitu. Setkáváme se s nimi však v průběhu celé př. n. l. největším městem v Číně a východní Asii). rané čínské historie. V pozdějších obdobích byly sbírány V Er-li-tchou byly odkryty stovky hrobů s množstvím a kopírovány dobovými kamenonefritových předmětů, z nichž něrytci. Není známo, co tyto tváře které jsou vykládané tyrkysem. Za znamenaly pro lidi z neolitického typické artefakty kultury Er-liobdobí ani pro lidi dob následných. tchou jsou považovány bronzové Zatímco na začátku pozdního destičky ozvláštněné tyrkysovou neolitu se při výrobě ozdobných mozaikou (byly vykopány na růzpředmětů vedle nefritu uplatňoval ných lokalitách). Tyto destičky zobtéž fluorit a achát, na konci neolitu razují zvířecí tvář* připomínající již nefrit zaujal výlučné postavení. tchao-tchie – démona země (rysy Mnohostranné používání nefritu tváře jsou vyznačeny bronzovými je ze všech možných aspektů neoproužky). Vynikající bronzová plalitických kultur v Číně nejtrvalejketa (d. 14,4 cm) ve tvaru zvířecí ším přínosem pro čínskou civilimasky vykládané tyrkysovou mozaci. Do pozdního neolitu lze zaikou spočívala na hrudi pohřbevystopovat počátky techniky vyného muže (kultura Er-li-tchou). kládání předmětů drahými kaUnikátní tyrkysový drak (d. 70 cm), 76 Bronzová plaketa ozvláštněná tyrkysovou meny (nefritem a tyrkysem). Nef- mozaikou. Bronzové proužky vyznačují rysy sestavený z asi 2 000 kousků tyrkysu ritová doba předcházela době tváře připomínající démona tchao‐tchie (kul‐ (mozaika), ležel na hrudi muže bronzové. v hrobu. Nefritové předměty této tura Er‐li‐tchou). (Foto: FA)

DYNASTIE SIA, ŠANG A ČOU: DOBA BRONZOVÁ V ČÍNĚ 91

3_Mrazek_3_Mrazek 3.7.2013 7:10 Stránka 92

77 Nefritový závěsek ve tvaru sekerky, se zubovitými zářezy na okrajích a s velkým centrálním provrtem (Čína, kultura Er‐li‐tchou).

Kopie originálu, výstava Terakotová armáda Prvního čínského císaře, Brno 2011. (Foto: IM)

kultury jsou představovány obřadními čepelemi, napodobujícími funkční sekerky, popř. nože na kosení (Čína, Ashmol. Mus.). Jsou opatřeny provrty. Mezi nimi vyniká obřadní čepel se zubovitými zářezy na okrajích a diskovitá sekerka se zářezy na okraji a s velkým centrálním provrtem. K ozubeným předmětům, typickým pro kulturu Er-li-tchou, patří nefritový závěsek ve tvaru sekerky,* se zubovitými zářezy na okrajích a s velkým centrálním provrtem (Čína).

Technika vykládání předmětů drahými kameny, zavedená v pozdním neolitu, byla v této rané bronzové kultuře rozvinuta a zdokonalena. Pozoruhodné jsou tyrkysové mozaiky.

Dynastie Šang Dynastie Sia byla vystřídána dynastií Šang (1600–1046 př. n. l.). V říši Šang v údolí Žluté řeky tkví již pevné kořeny čínské kultury. Pozdní šangské období (asi 1300– 1046), později známé též jako fáze Jin (podle kulturní, politické a hospodářské metropole Jin v oblasti dnešního An-jangu), je nejlépe prozkoumaným obdobím dynastie Šang. Je reprezentováno skupinou lokalit s centrem u vesnice Siao-tchun (západně od An-jangu, Che-nan). Do tohoto místa („ruiny Jin“) přestěhoval šangský král Pchankeng šangské obyvatelstvo. Objevení tohoto města bylo pro Čínu jedním z největších archeologických objevů 20. století. O významu sídel okolo Siao-tchunu svědčí skutečnost, že tam bylo odkryto čtrnáct královských hrobek a lokalizováno dalších asi 2 000 hrobů šlechty i obyčejných lidí. Šangští králové bývali pohřbíváni spolu s tzv. společníky ve smrti – blízkými druhy, koňmi, vozy a ozbrojenými strážemi. Hrobky králů byly, až na výjimky, vykradené.

92 STAROVĚKÁ ČÍNA

Kromě královských hrobek a některých hrobů odkryli archeologové v pozůstatcích tohoto šangského města více než padesát paláců a chrámů, obětní jámy, jámy s koňskými povozy a pět řemeslnických dílen.

Našlo se obrovské množství nápisů vyrytých do volských lopatek nebo spodních částí želvích krunýřů.

Tyto „věštecké kosti“ se používaly při věšteckém rituálu, který patřil k důležitým aktivitám krále. Z nápisů se lze dozvědět mnohé o politice, hospodářství, kultuře a dalších oblastech života v období dynastie Šang (jsou to nejstarší dochované doklady čínského písma). K mimořádným nálezům patří věštecká kost reliéfně vyřezávaná a vykládaná tyrkysem (Čína, 1200–1050 př. n. l., Ashmol. Mus.). Bylo vykopáno nesčíslné množství bronzových, keramických, kostěných a nefritových předmětů. Hroby obsahovaly předměty a materiály získané obchodem, jako např. mořské mušle a tyrkys, jejichž zdroje byly vzdáleny často stovky kilometrů.

Fragment kostěné nádoby s ozdobně rytým povrchem (Čína, dynastie Šang, Smithsonian Ins.) a kostěná jehlice do vlasů s hlavicí ve formě beraní hlavy (Čína, dynastie Šang, 1200–1050 př. n. l., Brit. Mus.) jsou příkladem využití levné domácí suroviny. Také hrobky na lokalitě Si-pej-kung (u Siao-tchun) vydaly mnoho artefaktů z nefritu.

Jediná královská hrobka v oblasti An-jangu (poblíž Siao-tchun), která zůstala neporušená, byla hrobka královny Fu-chao (1200 př. n. l.), manželky krále Wu Tinga.

Paní Chao byla úžasná žena, která velela tisícům mužů na vojenských výpravách do všech světových stran a uzavírala mírové smlouvy. V hrobce bylo mimo jiné nalezeno 755 nefritových artefaktů (zdrojová oblast nefritové suroviny je Cho-tan), z nichž několik bylo neolitických (např. závěsek ve formě fénixe byl již několik set let starý, když jej získala Fu-chao). Fu-chao sbírala tyto starožitnosti na svých cestách. Vzácné trojrozměrné lidské figurky z nefritu (více než 10 kusů) reprezentuje např. sedící postavička (v. 7 cm), soška klečící ženy s propracovaným účesem a uzlem v pase, jakož i závěsek pchej v podobě klečící osoby (v. 5,6 cm), se závěsným otvorem pod krkem (Henan Mus.). K nefritovým předmětům patří mnoho malých ozdob ve tvaru zvířat. Jsou trojrozměrné a povrchově zdobené (tygr, slon, jestřáb a tvorové kombinující rysy reálné s fantastickými). Mezi nálezy byl také slonovinový pohár s uchem, pokrytý složitými rytými ornamenty a vykládaný tyrkysem (Inst. Archaeol.). Hrobka vydala tři takové poháry a celkem pět slonovinových předmětů. Hrob obsahoval 63 kamenných předmětů (např. sošku vola), 564 předmětů z kosti a 6 900 mušlí kauri. Mimořádně bohatá hrobová výbava odpovídala vojevůdcovskému nadání a postavení této výjimečné ženy. „Archeologický objev 21. století“ představuje Ťinša (na sz. okraji města Čcheng-tu, provincie S’-čchuan).

Na tomto místě, považovaném za hlavní město krá-

3_Mrazek_3_Mrazek 3.7.2013 7:10 Stránka 93

lovství Šu, byl rozpoznán palác, sídelní zóna, několik pohřebišť a obětiště. Město existovalo v pozdním šangském období až raném období Jara a podzimu (1200– 650 př. n. l.). Z lokality (hlavně z obětních jam) bylo dosud získáno více než 5 000 předmětů ze zlata, bronzu, nefritu, kamene (klečící lidské postavy, figurky tygrů, hadů a želv, koláčovité předměty z jílovité břidlice), slonoviny, kosti, laku a dřeva, jakož i ohromné množství keramiky.

Nefrity (více než 2 000 ks) zahrnují tubusy (cchung), disky a prstence (pi), ozubené disky, čepele na konci rozeklané (čang), sekerky podlouhlé (někdy ozubené) i kruhové, dýky-sekerky (ke), nože, meče, hroty kopí či oštěpů ve tvaru vrbového listu, teslice, dláta, náramky široké i úzké (velký počet), kroužky příliš malé coby náramky a příliš velké jakožto prsteny aj. Uvedené nástroje nebyly používány pro pracovní, ale jen rituální účely. Cchungy jsou nízké (hladké nebo o několika málo patrech) až velmi vysoké. Unikátní je desetipatrový cchung (v. 22,2 cm) z průsvitného zeleného nefritu, se čtyřiceti maskami vyrytými na rozích a s vyrytou tančící postavou kouzelníka či předka. Disky pi o malém či velkém průměru, některé s límcem kolem centrálního otvoru, jiné s ozubenými hrboly po obvodu, mají většinou hladké plochy, některé jsou oboustranně ozdobené soustřednými žlábky. Ojedinělá je čepel s vyrytými klečícími postavami nesoucími sloní kly (kouzelníci provádějící rituál zabití nestvůr v řekách, aby se zabránilo povodním). K pozoruhodnostem patří plasticky tvarovaná hlava člověka-boha z profilu (v. 2,3 cm), závěsek v podobě mořské mušle a destička s reliéfem hmyzu. Nefrity jsou skvěle vypracované – dobře vyleštěné a ryté (paralelní linie, kosočtverce, zvířecí masky, hmyz, komplikované ornamenty). Předpokládá se použití rotačních řezných nástrojů (k řezání nefritu a k rytí vzorů). Z hlediska použité suroviny jde většinou o nefrit, z malé části je zastoupen steatit a dokonce mramor.

Z obětních jam v Tin-ša bylo získáno bezprecedentní množství slonoviny (stovky kusů o celkové hmotnosti řádově v tunách): celé kly, segmenty klů, desky i opracované předměty – odlupky, proužky, válce a korály. Jde o největší poklad starověké slonoviny nejen v Číně, ale ve světě vůbec. Podle nalezených lebek a zubů se usuzuje, že jde o kly čínského slona, obývajícího tehdy ještě planinu Čcheng-tu (široké okolí města). Záznamy na kostech a želvích krunýřích potvrzují, že šangští králové lovili divoké slony.

Také na lokalitě San-sing-tuej (Kuang-chan, provincie S’-čchuan) byly odkryty dvě obětní jámy s bronzy a slonovinou (pozdní šangské období, 1300– 1100 př. n. l.). Jáma 2 obsahovala více než 60 sloních klů (Sanxingdui Mus.).

V období dynastie Šang je patrný pokrok v technice slonovinové řezby. Vedle slonovinových předmětů

78 Ozdoba vyřezaná ze slo‐ noviny (d. 24 cm), s motivy (maska tchao‐tchie, spirály, hákovité obruby) odrážejícími ornamenty dobových bronzů a nefritů (Čína, dynastie Šang, 1200–1050 př. n. l., Brit.

Mus.). (Foto: © Trustees of the British Museum)

z hrobky Fu-chao to dokládá maska netvora tchaotchie, vyřezaná ze slonoviny (Čína, dynastie Šang, 12.– 11. stol. př. n. l., Mus. Guimet), a také slonovinová ozdoba* s motivy (maska tchao-tchie, spirály, hákovité obruby), korespondujícími s ornamenty dobových bronzů a nefritů (Čína, dynastie Šang, 1200–1050 př. n. l., Brit. Mus.). Tehdejší umělci navíc zdůrazňovali krásu slonoviny tyrkysovými vložkami.

79 Nefritový disk pi s „přírubou“ či „kolárkem“ (Čína, dynastie Šang, 1200–1050 př. n. l.), popsaný básní (vyryté znaky 1790 n. l.) od císaře Čchien‐lunga z dynastie Čching (Brit. Mus.). (Foto: © Trustees of the British Museum)

DYNASTIE SIA, ŠANG A ČOU: DOBA BRONZOVÁ V ČÍNĚ 93

3_Mrazek_3_Mrazek 3.7.2013 7:10 Stránka 94

Za Šangů se nadále používaly nefritové tubusy cchung, jakož i disky pi. Jejich proměnlivou velikost i tvarovou různorodost ilustrují nálezy z uvedené lokality Ťin-ša. Unikátní obřadní cchung Vojenské akademie pro výcvik královské kavalerie v období dynastie Šang je vyřezaný z nefritu. Povrch pokrývá 32 polí s vyrytými scénami – návody, jak zabít nepřítele oštěpem z koňského hřbetu (Nat. Palace Mus.). Zajímavý je nefritový disk pi s „přírubou“ či „kolárkem“ (Čína, dynastie Šang, 1200–1050 př. n. l., Brit. Mus.), popsaný básní* (vyryté znaky 1790 n. l.) od Čchien-lunga. Tento císař dynastie Čching byl sběratelem starožitností. Toužil starodávné předměty nejen vlastnit, ale i vtisknout jim svoji pečeť prostřednictvím básně.

Během období dynastie Šang (a rané Západní Čou) byly vyráběny ve velkém množství malé řezby v podobě zvířat. Jejich ukázkou je nefritový závěsek pchej ve formě ptáka (d. 10 cm), z An-jangu (dynastie Šang, Henan Mus.), zdobený dvojitými liniemi v reliéfu. Nefritový závěsek ve formě draka (Čína, dynastie Šang, Ashmol. Mus.), nefritový závěsek (12,3 × 7 cm) ve tvaru tygra (Čína, dynastie Šang, 1200 př. n. l., Nár.

Gal. Praha) a nefritové závěsky ve tvaru ryby a rohatého zvířete (Čína, 12.–9. stol. př. n. l., Ashmol. Mus.) patří rovněž do této skupiny. Závěsek pchej (v. 4,1 cm) ve formě draka je vyřezaný z tyrkysu, tyrkysový je i závěsek pchej (v. 1,9 cm) ve tvaru ptáka (Čína, dynastie Šang, 13.–11. stol. př. n. l., Smithsonian Inst.). Maska (tygr) je z mramoru a závěsek ve formě býčí hlavy je vyřezaný z mušloviny (Čína, dynastie Šang, 1200–1050 př. n. l., Brit. Mus.).

Buvol (d. 6,4 cm) z bílého nefritu (dynastie Šang, 13.–11. stol. př. n. l., Čína, Metropolit. Mus.) je pěknou ukázkou trojrozměrných sošek. K těm řadíme i mramorové sošky vodního buvola (v. 8,4 cm) a sedícího medvěda o výšce 11,4 cm (Čína, dynastie Šang, 1300– 1050 př. n. l., Smithsonian Inst.), a také sošky vodního

buvola z vápence, buvola z červeně pigmentovaného nefritu* (v. 3,2 cm), nosorožce z nefritu* (d. 5,3 cm) a tygra z mramoru (Čína, dynastie Šang, 1200–1050 př. n. l., Brit. Mus.). Z tyrkysu je vyřezaná figurka sovy (Čína, dynastie Šang, 13.–11. stol. př. n. l., Smithsonian Inst.). Vyřezávání trojrozměrných figurek zvířat znamená inovaci inspirovanou dobovými formami v bronzu (dekor na předmětech z období dynastie Šang je lineární nebo plastický, většinou rytý). Mezi soškami zvířat nacházíme vzácně též lidské postavy. Malé nefritové řezby lidí byly občas vytvářeny v Číně již v neolitu. V období dynastie Šang však nálezy těchto figurek ve střední Číně chybějí. Výjimku představují uvedené nefritové figurky z hrobky Fu-chao a z dalších královských hrobek v An-jangu. Unikátní je nefritová soška z hrobky 5 (An-jang), na jejíž jedné straně je postava s mužskými genitáliemi, na druhé straně bytost s ženskými pohlavními orgány (dynastie Šang, 13.–11. stol. př. n. l., Mus. Chinese Hist.). Skulptura představuje dvě protikladné, ale přitom vzájemně spojené složky – mužský (jang) a ženský (jin), které umožňují chod světa.

Nefritový závěsek (v. 3,4 cm) ve tvaru zvířecí tváře (Čína, dynastie Šang, okolo 1200 př. n. l., Brit. Mus.) představuje pokračování tradice masek démonů, vyřezávaných již v neolitu. Když pozorujeme obě strany tváře zvlášť, rozeznáme profil draka s otevřenou tlamou, rohy a zatočeným ocasem.

Vzácné příklady nefritových nádob pro krále dynastie Šang představuje přepychová čtyřboká miska na pití polévky, okrášlená plastikami draků, a též pohár na pití vína ve tvaru fénixe (Čína, Nat. Palace Mus.).

V období dynastie Šang hrála důležitou roli kopí s nefritovými hroty (Si-pej-kung, An-jang, Ťin-ša). Hrot kopí ze zeleného nefritu je zasazený do bronzové tuleje (Čína, 1200–1050 př. n. l., Ashmol. Mus.). Hrot kopí z bílého nefritu,* zasazený do bronzové tuleje ozvlášt-

80 Figurka buvola (v. 3,2 cm) z červeně pigmentovaného nefritu (Čína, dynastie Šang, 1200–1050 př. n. l., Brit. Mus.). (Foto: © Trustees of the British Museum)

81 Nefritová figurka (d. 5,3 cm) nosorožce (Čína, dynastie Šang, Brit. Mus.). (Foto: © Trustees of the British Museum)

94 STAROVĚKÁ ČÍNA

3_Mrazek_3_Mrazek 3.7.2013 7:10 Stránka 95

něné tyrkysovou mozaikou – maska tchao-tchie a cikáda (Čína, dynastie Šang, 1200–1050 př. n. l., Brit.

Mus.), je podobný jinému nefritovému hrotu v bronzové tuleji s tyrkysovou mozaikou (Honolulu Acad.).

Podle počtu těchto kopí se později určovalo postavení ve společnosti (císař a korunní princ měli nárok na 24 kopí). Nefritová dýka-sekera s vyřezávanou rukojetí byla nalezena v hrobce Fu-chao v An-jangu (Mus. Chine. Hist.). Z An-jangu pochází i bronzová dýkasekera „ke“ (d. 41,1 cm) s draky, vykládaná tyrkysovou mozaikou (dynastie Šang, 1300–1200 př. n. l., Smithsonian Inst.). Jiná dýka-sekera (d. 41,9 cm) je tvořena nefritovou čepelí zasazenou do bronzové rukojeti vykládané tyrkysovou mozaikou z drobných kamínků, znázorňující svinuté draky (Čína, dynastie Šang, 1300– 1200 př. n. l., Smithsonian Inst.). Rovněž další dýkasekera s nefritovou čepelí má bronzovou rukojeť vykládanou tyrkysovou mozaikou (Čína, dynastie Šang, Honolulu Acad.). Čepel halapartny „ke“ z bílého nefritu* je zasazená v bronzové úchytce vykládané tyrkysovou mozaikou (Čína, dynastie Šang, 1200–1050 př. n. l., Brit. Mus.). Obřadní halapartna je zhotovena z bílého nefritu (Čína, dynastie Šang, Ashmol. Mus.), další halapartna (31 × 9 cm) je z bílého mramorovaného nefritu (Čína, dynastie Šang, 15.–13. stol. př. n. l., Nár. Gal. Praha). Vrchní část bronzové obřadní sekerky jüe (v. 20 cm) je vykládaná tyrkysovou mozaikou znázorňující zvířecí masku, jejíž oči představují tyrkysové mugličky (dynastie Šang, Nat. Palace Mus.). Unikátní zubatá sekerka z nefritu je zasazena v bronzové rukojeti (s dvěma hlavicemi s motivem draka), vykládané tyrkysovou mozaikou (An-jang, dynastie Šang, 1300–1200 př. n. l., Smithsonian Inst.). Zakřivený bronzový nůž je nápadný hlavicí ve formě kozorožce, s očima a nozdrami vykládanými tyrkysem (Čína, dynastie Šang, 1200–1050 př. n. l., Brit. Mus.). Ojedinělá je nefritová čepel meče vojenského velitele, s reliéfními znaky potvrzujícími jeho vysokou hodnost (Čína, dynastie Šang, Nat. Palace Mus.). Široké obřadní dláto (d. 21,3 cm) z nefritu je uchycené v bronzové rukojeti ozvláštněné mozaikou z tyrkysu (Čína, dynastie Šang, 1300–1200 př. n. l., Smithsonian Inst.). Nefritové zbraně navazovaly na tradici výroby kamenných zbraní, sahající do neolitu.

Nefritová zbraň se pokládala za vynikající prostředek zabíjející démony a zahánějící zlé duchy.

V pozdním šangském období byly výjimečné předměty zdobeny technikou mozaiky. Mozaiku z mnoha drobných tyrkysových plátků nacházíme na bronzových zbraních a nástrojích, na bronzových zbraních s nefritovými čepelemi či hroty, a také na ozdobách. Např. tři kruhové bronzové ozdoby (průměr až 3,4 cm) jsou vykládané tyrkysem (Čína, dynastie Šang, 1300–1050 př. n. l., Brit. Mus.).

V nálezech z období dynastie Šang se setkáváme i s dalšími rituálními předměty. Můžeme k nim přiřadit

82 Listovitý hrot kopí z bílého nefritu je zasazený v bronzové tuleji vykládané tyrkysovou mozaikou (d. 18,4 cm), zná‐ zorňující masku tchao‐tchie a cikádu (Čína, dynastie Šang, 1200–1050 př. n. l., Brit.

Mus.). (Foto: © Trustees of the British Museum)

rozeklané rituální žezlo „ke“ (d. 36 cm) z černého nefritu* (sz. Čína, neolit nebo dynastie Šang, 2000–1000 př. n. l., Brit. Mus.). Široká obřadní čepel „ke“ s provrtem je z nefritu zeleného (Čína, 1200–1050 př. n. l., Ashmol. Mus.). Pro vybroušení vrubované sekerky (d. 5,9 cm) byl použit serpentinit (Čína, dynastie Šang, 1400–1000 př. n. l., Smithsonian Inst.), vrubovaný a zoubkovaný disk (průměr 11,1 cm) je z nefritu (Čína, dynastie Šang, 12.–11. stol. př. n. l., Smithsonian Inst.).

Kruhový předmět z nefritu, připomínající růžici kompasu, sloužil vládci dynastie Šang k předpovídání budoucnosti (Čína, Nat. Palace Mus.). Široké kruhové náramky z jednoho kusu nefritu (Čína, dynastie Šang, Smithsonian Inst.) představují

83 Čepel halapartny „ke“ z bílého nefritu (d. 17,5 cm), zasazená v bronzové úchytce vykládané tyrkysovou mozaikou (Čína, dy‐ nastie Šang, 1200–1050 př. n. l., Brit. Mus.). (Foto: © Trustees of the British Museum)

DYNASTIE SIA, ŠANG A ČOU: DOBA BRONZOVÁ V ČÍNĚ 95

3_Mrazek_3_Mrazek 3.7.2013 7:10 Stránka 96

84 Rituální žezlo „ke“ (d. 36 cm) z nef‐ ritu (severozápadní Čína, neolit nebo dynastie Šang, 2000–1200 př. n. l., Brit.

Mus.). (Foto: © Trustees of the British Museum)

kontinuitu s náramky tohoto typu, vyráběnými v pozdním neolitu (od období kultury Liang-ču). Vedle toho se setkáváme s kruhovými nefritovými náramky s „přírubou“ či „límcem“ (An-jang, dynastie Šang, 1300– 1100 př. n. l., Smithsonian Inst.).

V zaznamenaném obřadu obětování nefritových předmětů se praví: „Nefrit se používá k vytvoření šesti rituálních předmětů, které jsou obětovány nebi, zemi a čtyřem světovým stranám. Modrý ,pi‘ je pro nebesa, žlutý ,cchung‘ pro zemi…“ Tento rituál, v němž jde o vytříbený způsob usmiřování a uctívání nebeského předka Šangů, se traduje od doby dynastie Šang (jeho náznaky lze vystopovat v ještě starobylejších obřadech přinášení obětních kamenů božstvům a duchům předků).

Dynastie Čou V době po dynastii Šang, jejíž říši ovládla dynastie Čou (1046–221 př. n. l.), byl kult nefritu ještě více propracován. Neklidné časy (období Jara a podzimu a období Válčících států) neměly na rozkvět nefritového umění neblahý vliv, spíše naopak. Nefrity za Východních Čouů sloužily jako znaky příslušníků aristokracie při obřadech a audiencích, o čemž se zmiňují knihy obřadů z doby dynastie Čou (tato zvyklost byla přejata šlechtou pozdější říše Chan). Mnoho nefritových předmětů z doby Čouů vydaly hroby.

Hrob 1 v Žu-ťia-čuang u Pao-ťi (provincie Ša-ansi) patřil hraběti Jü (z vazalského státu Jü) a jeho manželce Ťing Ťi (dynastie Západní Čou, 950–900 př. n. l.). Hrobová výbava muže obsahovala více než 280 nefritových a kamenných předmětů (mnoho nefritů bylo položeno na těle mrtvého). Nefritové závěsky ve formě jelena, často s hlavou otočenou dozadu, vyjadřují pohyb. Rovněž pohřbená žena měla ve výbavě téměř 300 předmětů z nefritu a kamene.

96 STAROVĚKÁ ČÍNA

V Pej-čao (provincie Šan-si) byly odkryty hroby aristokratů vazalského státu Jin pod kontrolou Čouů (dynastie Západní Čou, 900–771 př. n. l.) s mnoha bronzy a nefrity. K hrobům příslušely jámy s koňmi a jiné s kočáry. Z hrobu M31 bylo získáno 79 různotvarých plaket (některé znázorňuji rysy tváře) z nefritu a „tvrdého kamene“. Byly původně našity na závoj pokrývající obličej pohřbené osoby. V jiném hrobu byl nalezen vypracovaný pektorál sestavený z rytých nefritových kruhů a úseků kruhu, spojených dvojitou šňůrkou s navlečenými korály z achátu a fajánse. Působivý pektorál složený z rytých nefritových půlkruhů a úseků kruhu (některé nefritové části mají tvar ptáka, ryby či jiného zvířete), spojených dvojitou šňůrkou s navlečenými achátovými a fajánsovými korály, byl objeven i v hrobu M63. Některé z uvedených nefritů jsou dědictvím z období dynastie Šang.

Ve vesnici Liang-taj (Chan-čcheng, provincie Šaan-si) byly odkryty čtyři velké hroby aristokratů (dynastie Východní Čou). Kromě bronzů a málo obvyklých zlatých předmětů poskytly ozdoby z bronzových ryb, achátových i keramických korálů (více než 6 000 kusů) a kamenných závěsků, a také 1 300 mořských mušlí. Na mnoha nefritových předmětech dominoval motiv draka.

Hrob markýze I ze státu Ceng (byl pohřben okolo r. 433 př. n. l.) v Suej-čou (provincie Chu-pej), z období Válčících států, vydal 528 nefritových a kamenných předmětů hrobové výbavy. Vynikající je ozdoba opasku – nefritový řetěz (d. 48 cm) z pohyblivých částí zdobených prolamováním a reliéfy ptáků, draků nebo hadů (spojených spojovacími články). Pozoruhodná zvonkohra je sestavená z 32 mramorových destiček zavěšených na stojanu.

Hroby na pohřebišti Mao-čching-kou (okres Liangčcheng, Vnitřní Mongolsko) jsou datované do období Jara a podzimu až období Válčících států. Převážně v ženských hrobech tohoto kočovného pasteveckého kmene byly nalezeny náhrdelníky sestavené z různotvarých korálů z kosti, achátu, křišťálu a tyrkysu. Achátová a křišťálová surovina snad pochází z nalezišť ve Vnitřním Mongolsku, tyrkys musel být dovezen.

V období dynastie Čou byla používána slonovina k různým účelům. Doklady poskytly nálezy na lokalitě Ťin-ša (viz pasáž dynastie Šang).

Obřad obětování nefritů převzali od Šangů panovníci dynastie Čou. Z doby této dynastie se zachoval popis přinášení nefritů nebeskému předku, kdy hlavním obětníkem byl sám král: kruhový nefrit (pi) modravé barvy se přinášel nebeskému předku, nebeskému císaři; osmiúhelníková destička ze žlutého nefritu zemi a tím protipólu nebes; destička ze zeleného nefritu, obdélníková, zakončená na obou úzkých stranách trojúhelníkem, se přinášela východu, destička z červenohnědého nefritu, rozdělená uprostřed klínky na dvě spojené destičky, se přinášela jihu, destička v podobě

3_Mrazek_3_Mrazek 3.7.2013 7:10 Stránka 97

85 Nefritový disk pi (průměr 15,3 cm) s vrubovaným okrajem (Čína, dynastie Západní Čou, Brit. Mus.). (Foto: © Trustees of the British Museum)

tygra z bílého nefritu se přinášela západu a destička polokruhového tvaru z černého nefritu se přinášela severu (barvy obětního roucha králů odpovídaly barvám těchto nefritových obětin).

Za Čouů používali kněží disky pi při setkání s cizinci či poddanými panovníka. Tyto disky nosil i sám vládce při audienci a šlechtici při dvorních obřadech.

Držely se před ústy, čímž ochraňovaly životní dech jejich nositele při setkání s cizím člověkem. Kruhový tvar disku symbolizoval roční průběh slunce souhvězdími.

Otvor ve středu označoval Polárku, která na obloze stojí, zatímco se souhvězdí otáčí kolem ní. Polárka byla pro staré Číňany symbolem vládce, jenž je díky svým zvláštním darům ve středu a kolem něho se pohybuje říše v uspořádaných kruzích. Rozlišovalo se pět typů disků podle tvaru otvoru v jejich středu (vrtaného pomocí kovového trubkového vrtáku). Okraj disků byl ponejvíce hladký, ale i členěný – např. nefritový disk pi (průměr 15,3 cm) s vrubovaným okrajem* (Čína, dynastie Západní Čou, Brit. Mus.). Z doby Východních Čouů pocházejí krásně řezané disky pi, ozdobené levoi pravotočivými spirálami – symbolem nebes. Příkladem je nefritový prstenec – disk pi (průměr 11,3 cm) se spirálovou dekorací, z období Válčících států (Čína, 4.–3. stol. př. n. l., Ashmol. Mus.). Působivý je nefritový disk pi se zrnitým vzorem a se dvěma draky na obvodu a jedním v centrálním otvoru (Ťin-cchun, Luo-jang, dynastie Východní Čou, 4.–3. stol. př. n. l., NelsonAtkins Mus.). V hrobkách z období vlády Východních Čouů byly zjištěny nefritové disky pi vložené mezi vnější a vnitřní rakev zemřelého, jindy položené na prsou a pod zády pohřbené osoby (navazuje se tak na tradici sahající až do 3. tisíciletí př. n. l.). Disky pi v hrobech uchovávají dech života i po smrti.

Ve zmenšené formě byly nefritové disky nošeny jako závěsky. Závěsek ve tvaru disku pi (prstenec, průměr 3,6 cm), se zrnitým vzorem, je jejich ukázkou (Čína, období Válčících států, Smithsonian Inst.).

86 Nefritové závěsky ve tvaru ryby (Čína, dynastie Západní Čou).

Kopie originálu, výstava Terakotová armáda Prvního čínského císaře, Brno 2011. (Foto: IM)

87 Nefritový závěsek ve tvaru ryby (Čína, dynastie Západní Čou).

Kopie originálu, výstava Terakotová armáda Prvního čínského cí‐ saře, Brno 2011. (Foto: IM)

88 Závěsek – figurka jelena (v. 5,7 cm), vyřezaná z nefritu červeně pigmentovaného (Čína, dynastie Čou, 1100–901 př. n. l., Brit.

Mus.). (Foto: © Trustees of the British Museum)

DYNASTIE SIA, ŠANG A ČOU: DOBA BRONZOVÁ V ČÍNĚ 97

3_Mrazek_3_Mrazek 3.7.2013 7:10 Stránka 98

89 Nefritový závěsek v podobě draka (d. 12,4, v. 7,8 cm), Čína, dynastie Východní Čou, 4. stol. př. n. l. (Brit. Mus.).

Umění řezby v nefritu dospělo v období dynastie Čou do vynikajícího mistrovství. Nefritové předměty jsou často velmi složité a technicky dokonale opracované. Jejich povrch je řezán v mělkém či hlubokém reliéfu, popř. je rytý. Obvyklé byly opět zvířecí závěsky.

Pěkné jsou dva nefritové závěsky v podobě ryby a jeden ve tvaru zajíce (Čína, dynastie Západní Čou, 12.– 9. stol. př. n. l., Ashmol. Mus.), a také další čtyři závěsky ve tvaru ryby** (Čína, dynastie Západní Čou). Nefritové závěsky ve formě jelenů s hlavou otočenou dopředu* či dozadu (Čína, dynastie Západní Čou, 1100– 901 př. n. l., Brit. Mus.) nejsou příliš časté. Za Východních Čouů se vyráběly nefritové amulety, jak draci, tak tygři. Ukázkou dobové práce jsou nefritové závěsky v podobě draků* v Britském muzeu (Čína, dynastie Východní Čou, 4. stol. př. n. l.). Oboustranný nefritový závěsek ve tvaru draka s hlavou otočenou dozadu a s otevřenou tlamou, s fénixem posazeným na ocasu, byl vyzvednut z hrobu v Jang-kung, okres Čchang-feng v provincii An-chuej (období Válčících států, Palace Mus.). Do období Válčících států je datován nefritový závěsek ve formě svinutého draka (Čína, 4.–3. stol. př. n. l., Ashmol. Mus.), nefritový závěsek ve formě otevřeného kruhu (průměr 3,1 cm), se dvěma dračími hlavami

(Šou-čou, provincie An-chuej, Smithsonian Inst.) a nefritový závěsek ve formě dvojitého draka (Čína, Smithsonian Inst.). Závěsek v podobě draka s uzlem, vyřezaný z nefritu (Čína, období Válčících států, Metropolit. Mus.), představuje pokračování neolitické tradice svinutých draků. Žlábkované dračí tělo napodobuje zkroucené lano, podobně jako dvojitý uzel. Vzhledem zkrouceného lana se vyznačuje též nefritový prstenec (průměr 2,4 cm) z Šou-čou, provincie An-chuej (období Válčících států, Smithsonian Inst.). Skvěle, hlubokými liniemi řezaný nefritový závěsek pchej v podobě tygra* pochází ze Si-čchuanu v provincii Che-nan (období Jara a podzimu, Henan Mus.). Dva nefritové závěsky ve formě přikrčeného tygra jsou datovány do období Válčících států (Čína, 4.–2. stol. př. n. l., Ashmol. Mus.).

Tygr, král čínských šelem, symbolizoval hrozbu, ale znamenal také ochranu. Tento dvojí význam nabízel ideální motiv pro amulety a tygří ozdoby doprovázely zesnulé do hrobu (často vykazují stopy rumělky). Dvě nefritové ozdoby ve tvaru hada s lidskou hlavou (období Jara a podzimu, Henan Mus.) byly nalezeny v Kuang-šanu v provincii Che-nan. Jde o znázornění předků lidí v čínských mýtech, jménem Fu-si a Nü-wa. Fu-si naučil lidi lovit ryby a zvěř. Nü-wa tavila rudy a vytvořila lidské bytosti z jílu.

Cikáda vyřezaná z nefritu (4 × 2,6 × 1 cm) je opatřena závěsným otvorem (Čína, dynastie Západní Čou, 10.–9. stol. př. n. l., Nár. Gal. Praha), podobně jako tyrkysová cikáda (Čína, dynastie Západní Čou/Šang, Brit. Mus.). Závěsek ve formě svinutého draka je vyřezaný z tyrkysu (Čína, dynastie Západní Čou/Šang, 1200–901 př. n. l., Brit. Mus.), z tyrkysu je též figurka želvy* a provrtaný kotouček (Čína, dynastie Západní Čou/Šang, 1100–901 př. n. l., Brit. Mus.). Lidské figurky z nefritu jsou v období dynastie Západní Čou stejně vzácné jako v šangském umění. K nálezům tohoto druhu patří tři nefritové postavy stojících mužů** (Čína, dynastie Západní Čou, 10. stol. př. n. l., Brit.

Mus.). Figurky mají velké kulaté obličeje, ruce složené na břiše, ozdobné pokrývky hlavy a dlouhé, dole skládané oděvy. Jiná taková soška (dynastie Západní Čou) byla nalezena v hrobu na předměstí města Luo-jang (provincie Che-nan).

Kontinuitu ve výrobě nefritových masek démona představuje hrobový nález (dynastie Západní Čou, 10.–9. stol. př. n. l.) z lokality poblíž dnešního Si-anu (provincie Ša-an-si).

Z lokality Ťin-cchun pocházejí nefritové nádoby: oválný pohár (d. 11,3 cm) s hubicí (475–221 př. n. l.) a oválný pohár 90 Nefritový závěsek ve tvaru tygra (d. 14,6 cm), Si‐čchuan, provincie Che‐nan (období Jara a podzimu, 770–476 př. n. l., Henan Mus.).

98 STAROVĚKÁ ČÍNA

3_Mrazek_3_Mrazek 3.7.2013 7:10 Stránka 99

91 Tyrkysová figurka želvy (d. 7,2 cm) a provrtaný kotouček – zá‐ věsek z tyrkysu (Čína, dynastie Západní Čou/Šang, 1100–901 př. n. l., Brit. Mus.). (Foto: © Trustees of the British Museum)

(d. 9,9, v. 3 cm) s držadly a povrchem zdobeným rytými spirálami (období Válčících států, 4.–3. stol. př. n. l., Smithsonian Inst.).

Nefrit byl nepostradatelný při výzdobě prestižních zbraní. Použití nefritu s jeho spojením s nesmrtelností zvyšovalo útočnou sílu zbraní a nositeli zbraně mělo dodat účinnou ochranu v boji. Nefritové doplňky mečů za Východních Čouů představovaly tradici udržovanou od období Západních Čouů. Ukázkou je nefritová ozdoba vrcholu jílce meče ve tvaru zužujícího se válcovitého bubnu, s povrchem zdobeným rytým vzorem (dynastie Východní Čou, 6.–5. stol. př. n. l., Brit. Mus.).

Jiný bronzový meč je okrášlený zlatými intarziemi a vykládaný tyrkysem, hlavice jílce je z nefritu (dynastie Východní Čou, 5.–3. stol. př. n. l.). Nefritové „kování“ pochvy meče (Čína, období Válčících států, 3. stol. př. n. l., Ashmol. Mus.) je ozdobeno rytým vzorem. Dva nefrity ve formě úchytky opasku z pochvy meče jsou datovány do období Válčících států (Čína, Ashmol.

Mus.). Meče pozdního období dynastie Východní Čou a následné dynastie Chan měly až čtyři nebo pět nefritových doplňků – kulatou ozdobu hrušky, trojúhelníkovou ozdobu jílce, „kování“ pochvy meče a úchytku na pochvě pro uchycení opasku. Z nefritu byly zhotoveny též chrániče palce lučištníka (Čína, 5.–4. stol. př. n. l.) či prsteny na palec lučištníka (Čína, dynastie Východní Čou, 300–200 př. n. l., Smithsonian Inst.). Ojedinělá je bronzová dýka-sekera „ke“ (d. 29,3 cm) s geometrickou dekorací vykládanou mušlovinou (Sün Sien, provincie Che-nan, dynastie Západní Čou, Smithsonian Inst.). Za Východních Čouů byly pro svou eleganci a ostrost vysoce ceněny zbraně ze státu Jüe. Bronzový hrot kopí s nápisem* (znaky jsou vykládané zlatem) má ozdobný vzor na tuleji vykládaný tyrkysem (Čína, stát Jüe, dynastie Východní Čou, 5.–4. stol. př. n. l., Brit. Mus.).

Oděvy byly v období Válčících států i později obohaceny pod vlivem kočovných kmenů o používání kožených opasků, které byly zdobeny reliéfními kovovými

92 Nefritové postavy mužů (v. figurky vlevo 7 cm) oděných v dlou‐ hých, dole skládaných oděvech a s ozdobnými pokrývkami hlavy (Čína, dynastie Západní Čou, 10. stol. př. n. l., Brit. Mus.). (Foto: © Trustees of the British Museum) 93 Nefritová postava stojícího muže (v. 7,7 cm), Čína, dynastie Západní Čou (10. stol. př. n. l., Brit. Mus.).

aplikami. Do této kategorie artefaktů můžeme zařadit nefritovou ozdobu opasku (d. 21,3 cm), mistrovsky vyřezanou z jediného kusu suroviny* (Čína, dynastie Východní Čou, 5. stol. př. n. l., Brit. Mus.). Ozdoba s jemně rytým povrchem sestává ze čtyř pohyblivých prstenců navzájem spojených spojovacími články. Podobný, ještě více vypracovaný exemplář z nefritu byl nalezen v uvedeném hrobu markýze I (Suej-čou).

Nefrit byl poprvé použitý k vyšperkování opasků a dalších součástí oděvu v 7. a 6. století př. n. l., tzn. v době, kdy byly používány ke zpestření opasků a zbraní přepychové materiály jako zlato, stříbro a drahé kameny. Háčky opasků a oděvů z bronzu, zlata a nefritu byly objeveny na nalezištích datovaných do období dynastií Východní Čou a Chan. Příkladem je háček oděvu z nefritu (Čína, dynastie Východní Čou, 4.– 3. stol. př. n. l., Smithsonian Inst.). Obloukovitý háček opasku z postříbřeného a pozlaceného bronzu je vykládaný čtyřmi nefritovými destičkami (Čína, dynastie Východní Čou, 4.–3. stol. př. n. l., Brit. Mus.). Obdélníkové nefritové vložky jsou ozdobeny rytými maskami DYNASTIE SIA, ŠANG A ČOU: DOBA BRONZOVÁ V ČÍNĚ 99

3_Mrazek_3_Mrazek 3.7.2013 7:10 Stránka 100

94 Bronzový hrot kopí (d. 28,6 cm) s nápisem (prohlašujícím, že tato elegantní zbraň patří králi Ču Ťü z Jüe), jehož znaky jsou vykládané zlatem. Ozdobné vzory na tuleji jsou vykládané tyrkysem (Čína, stát Jüe, dynastie Východní Čou, 5.–4. stol. př. n. l., Brit. Mus.). (Foto: © Trustees of the British Museum)

netvora tchao-tchie a na konci háčku jsou zasazeny rozříznuté skleněné korály. Bronzový háček oděvu je vykládaný zlatem, stříbrem a nefritem a další je vykládaný pozlaceným stříbrem a tyrkysem (Čína, dynastie Východní Čou až Západní Chan, 3. stol. př. n. l., Smithsonian Inst.). Bronzový háček opasku je vykládaný zlatem a tyrkysem* (Čína, dynastie Čou/Chan, 4.–2. stol. př. n. l., Brit. Mus.). Zlatem a tyrkysem je zpestřený bronzový háček oděvu, řazený do období Válčících států nebo dynastie Chan (Čína, Mus. Guimet). Dva obloukovité háčky opasku z bronzu vykládaného zlatem a tyrkysem jsou datovány do období Válčících států (Čína, 4.–3. stol. př. n. l., Ashmol. Mus.), háček oděvu z bronzu vykládaného stříbrem, zlatem a tyrkysem je z období dynastie Východní Čou (Čína, Smithsonian Inst.). Pestrobarevným vzhledem se honosí bronzový háček oděvu (d. 22,2 cm), vykládaný malachitem, tyrkysem a zlatem (dynastie Východní Čou, 5.–4. stol. př. n. l., Walters Mus.). Neobyčejně pestrobarevný je také háček oděvu (d. 17,8 cm) odlitý z bronzu, vykládaný zlatem, stříbrem, malachitem a tyrkysem, jakož i háček oděvu (d. 14,2 cm) s hlavami draka a dravce a dvěma jeleny z pozlaceného litého bronzu vykládaného tyrkysem, nefritem a sklem (oba háčky Čína, období Válčících států, pozdní 4. až rané 3. stol. př. n. l., Smithsonian Inst.). Pestrobarevností upoutá bronzový háček opasku (d. 20 cm), vykládaný zlatem, stříbrem, tyrkysem a lapisem lazuli (Čína, období Válčících států, 5.–4. stol. př. n. l., Metropolit. Mus.). Bronzový háček k uchycení cípu oděvu je vykládaný tyrkysovou mozaikou (Čína, dynastie Východní Čou, 5.– 4. stol. př. n. l., Nár. Gal. Praha). Také háček oděvu z pozlaceného bronzu (d. 24,7 cm) je ozvláštněný tyrkysovou mozaikou (Čína, období Válčících států, 4.– 3. stol. př. n. l., Smithsonian Inst.).

Za Východních Čouů byly různé bronzové artefakty pestře vykládané zlatem, stříbrem, nefritem, tyrkysem, malachitem, lapisem lazuli a sklem (skleněné 100 STAROVĚKÁ ČÍNA

oči zvířat). V období dynastie Západní Čou byla k vykládání bronzů používána i mušlovina. Vedle uvedených mečů, kopí a háčků opasku i oděvu to dokládá bronzová zoomorfní nádoba na víno, vykládaná zlatem, stříbrem a tyrkysem (období Válčících států, Nat. Palace Mus.). Na zlatém pektorálu ve formě leoparda se zachovaly kulaté vložky z tyrkysu (severní Čína, 6. stol. př. n. l., Metropolit. Mus.). Kruhová bronzová plaketa (průměr 9,5 cm), s prolamovaným motivem čtyř draků, je vykládaná tyrkysem (Š’-t’ia-čuang, provincie Che-pej, dynastie Východní Čou, 5.–4. stol. př. n. l., Brit. Mus.). Bohaté hroby (5.–2. stol. př. n. l.) ve vesnici Ťin-cchun blízko Luo-jangu (provincie Chenan) vydaly ryté nefrity a vykládané bronzové rituální nádoby. Názvem „Ťin-cchun“ bývá proto často označován vykládaný styl dekoru bronzů dynastie Východní Čou, charakterizovaný vložkami ze zlata, stříbra, nefritu, tyrkysu, malachitu, lapisu lazuli a skla (od období Válčících států byl zeleným sklem imitován nefrit).

Zajímavé spojení různých substancí představuje bronzová soška stojícího mladíka (období Válčících států, pozdní 5. až rané 4. stol. př. n. l.) se dvěma nefritovými ptáky z dynastie Šang (Mus. Fine Arts).

Ve starověké Číně byly hřebeny vyráběny z nefritu, slonoviny (slonovinové hřebeny známe již z neolitu), kosti a dřeva. Vlasová ozdoba – hřeben (v. 6,6 cm) z nefritu, s prořezávaným vzorem nad zaoblenými zuby, pochází z Ťin-cchun (období Válčících států, Smithsonian Inst.). Nefritové hřebeny v období dynastií Šang a Západní Čou bývají okrášleny vzorem bojujících ptáků z profilu. Také kostěný hřeben (dynastie Západní Čou) má okraje vyřezané do podoby ptačích hlav z profilu, plochu zdobí ryté linie, kruhy a kulaté otvory. Mezi kostěné artefakty patří trubice (d. 5,2 cm) s malovanou dekorací (Čína, dynastie Východní Čou, 5.–4. stol. př. n. l., Smithsonian Inst.).

Nefritové korály za Čouů zachovávaly hlavně válcovitý tvar, tradovaný od pozdního neolitu: např. vál-

3_Mrazek_3_Mrazek 3.7.2013 7:10 Stránka 101

95 Ozdoba opasku (d. 21,3 cm), vyřezaná z jednoho kusu nefritu, sestává ze čtyř po‐ hyblivých prstenců spojených spojovacími články (Čína, dynastie Východní Čou, 6.– 5. stol. př. n. l., Brit. Mus.).

(Foto: © Trustees of the Bri‐ tish Museum)

96 Bronzový háček opasku (d. 18,5 cm), vykládaný zla‐ tem a tyrkysem (Čína, dynas‐ tie Čou/Chan, 4.–2. stol. př. n. l., Brit. Mus.). (Foto: © Trustees of the British Mu‐ seum)

covitý korál (d. 2,7 cm) z období dynastie Západní Čou (800–700 př. n. l.) a válcovitý korál s povrchem zdobeným spirálami (d. 3 cm) z období Válčících států, 4.–3. stol. př. n. l. (Čína, Smithsonian Inst.). Méně obvyklý je nefritový korál (d. 3,8 cm) soudkovitý, horizontálně žlábkovaný (Čína, dynastie Východní Čou, 5.–4. stol. př. n. l., Smithsonian Inst.). Kánon vyžadoval, aby nejlepší korály z nefritu byly mramorované – aby vykazovaly barevné odstíny od bílého a žlutozeleného až po okrový, hnědý a šedočerný, čímž spojovaly všechny potřebné vlastnosti užitečné jejich nositeli.

K nefritovým ozdobám lze přiřadit také kruhovou náušnici – prstenec (průměr 1,4 cm) s výřezem, s plochou okrášlenou stylizovanými draky (Čína, období Jara a podzimu, 8.–7. stol. př. n. l., Smithsonian Inst.).

Také tento typ ozdob má předchůdce v pozdním neolitu. Kromě nefritových korálů se v období dynastie Čou uplatňovaly korály z kosti, fajánse, achátu, křišťálu a tyrkysu (většinou válcovité).

Vládci dynastie Čou nosili mitru ozdobenou přivázanými destičkami z nefritu. Z doby dynastie Čou známe nefritové hudební nástroje používané při obřadech. Byly tvořeny nefritovými destičkami různých tónů, visícími na zlatých drátcích. Hrálo se na ně dřevěnými paličkami. Nefritové destičky, které sloužily jako bicí hudební nástroj, byly nalezeny v hrobu na pohřebišti v Šang-ma (Chou-ma, provincie Šan-si).

Každé naleziště nefritu prý poskytovalo surovinu pro destičky znějící jinak zabarvenými tóny.

Období dynastií Šang a Čou lze v mnoha ohledech považovat za období vyvrcholení dvoutisícileté tradice umění řezby v nefritu, které navázalo na umění vyvinuté v neolitických kulturách. Na druhé straně se však zdá, že u rytců doby bronzové, ačkoliv používali dokonalejší (kovové) nástroje, se zručnost a nesmírná trpělivost předcházejících dob poněkud vytratily.

K charakteristickým rysům doby bronzové v Číně patří tyrkysová mozaika. Nejstarší bronzy ozvláštněné

touto mozaikou známe z okruhu kultury Er-li-tchou.

Dobou rozkvětu techniky mozaiky bylo pozdní šangské období. Za Východních Čouů lze pozorovat již jen vyznívání tohoto způsobu dekorace. Na rozdíl od mozaik v jiných starověkých civilizacích, kombinujících různé drahé kameny, je čínská mozaika jen z tyrkysu. Jde o mozaiku geometrickou i figurální (motivy shodné s motivy v ostatních uměleckých oborech), sestavenou z drobných „kamínků“ ve značných počtech (stovky až malé tisíce).

PRVNÍ ČÍNSKÝ CÍSAŘ (DYNASTIE ČCHIN) V roce 221 př. n. l. Čchin Š’-chuang-ti, První císař v historii Číny, sjednotil zemi. Ve svém hlavním městě Sien-jangu vybudoval paláce a víceméně dokončil stavbu svého mauzolea, do kterého byl pochován roku 210 př. n. l. Svou víru v posmrtný život dovedl dál než kterýkoli jiný vladař v čínských dějinách. Postaral se, aby mu po smrti nic nechybělo. Některým jeho ženám bylo nařízeno, aby ho následovaly do hrobu, podobně jako mnoho úředníků a služebnictvo. Také mnoho stavitelů mauzolea bylo pohřbeno zaživa, aby byl hrob udržen v tajnosti.

Císařovo ohromné mauzoleum je situováno na severním úpatí hory Li, 35 km východně od dnešního Si-anu (provincie Ša-an-si). Podle historických záznamů je zřejmé, že mauzoleum bylo vlastně podzemním palácem či pokladnicí (hrob byl vybaven modely paláců, nádobami, drahokamovými artefakty a jinými raritami). Archeologové zjistili, že centrální císařův hrob pod pohřební mohylou (místo posledního odpočinku Prvního císaře nebylo zatím nikdy otevřeno) je obklopen 600 satelitními jámami a hroby (další PRVNÍ ČÍNSKÝ CÍSAŘ (DYNASTIE ČCHIN) 101

4.9.2013

18:14

Str nka 1

Drahé kameny jsou mistrovskými díly přírody. Jejich mimořádná krása a nevšední vlastnosti jim vyhradily nezastupitelné místo v dějinách starověkých kultur, které zanechaly výraznou stopu na cestě k naší civilizaci. Drahé kameny putovaly cestami všemocného obchodu, jež spojovaly vzdálené kouty starověkého světa. Pomáhají proto při dešifrování tehdejších hospodářských a kulturních styků mezi různými oblastmi, někdy opravdu překvapivých. „Na sepsání knihy se autor cílevědomě připravoval po mnoho let, kdy postupně kriticky hodnotil uveřejněná data, navštěvoval významná světová muzea a využíval svoje zahraniční pobyty k vlastnímu výzkumu drahých kamenů v jednotlivých oblastech.

Dokázal se zorientovat i v komplikovaném prehistorickém a starověkém vývoji studovaných území, a to od Středozemního moře přes Mezopotámii, Egypt, Čínu až po Střední a Jižní Ameriku.

Mohu konstatovat, že předložené dílo svým rozsahem reprezentuje ojedinělý souhrn současných znalostí o této problematice, ze kterého budou vycházet nejen odborníci pro jednotlivé starověké civilizace, ale jež se stane středem pozornosti i pro zájemce o mineralogii nebo archeologii.“ Z recenzního posudku Prof. RNDr. Antonína Přichystala, DSc. RNDr. Ivan Mrázek (1940) absolvoval Průmyslovou školu geologickou v Praze (1958).

Studium na Přírodovědecké fakultě (obor geologie) Masarykovy univerzity uzavřel v roce 1969. Postgraduální studium ložiskové geologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1974–1976) předurčilo směr jeho profesionální dráhy – vydal se cestou průzkumu ložisek průmyslových nerostů a hornin. Obzvláštní zájem věnoval drahým a dekoračním kamenům.

Výsledky svého bádání publikoval v odborných i populárních časopisech a také v několika knižních svazcích: Drahé kameny Českomoravské vrchoviny (1991, spoluautor L. Rejl), Kamenná tvář Brna (1993), Drahé kameny v pravěku Moravy a Slezska (1996), Drahé kameny ve středověku Moravy a Slezska (2000) a Drahé kameny Moravy a Slezska (2010, spoluautor L. Rejl). O drahých kamenech přednášel pro archeology a klasické archeology na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Podklady ke knize Drahé kameny starověkých civilizací získal autor studiem artefaktů ve významných muzeích v Londýně, Paříži, Berlíně, ve Vídni a v Praze, ale i na cestách za archeologickými památkami v Řecku, včetně Kréty a Kyklad, Turecku, Itálii, Mexiku, Nikaragui, Egyptě a Libyi.

Ivan Mrázek Drahé kameny starověkých civilizací

obalka new:Sestava 1

Ivan Mrázek

Drahé kameny starověkých civilizací

Masarykova univerzita