Livro Xokxop xohi` xi mĩm xohi` yõg tappet

Page 1



Xokxop xohi' xi mĩm xohi' yõg tappet


Presidente da República Dilma Vana Rousseff Ministro de Estado da Justiça José Eduardo Cardozo Presidente da Fundação Nacional do Índio Maria Augusta Boulitreau Assirati Diretor do Museu do Índio José Carlos Levinho Coordenador de Divulgação Científica e editor do Museu do Índio Carlos Augusto da Rocha Freire Coordenadora de Patrimônio Cultural Ione Helena Pereira Couto Chefe do Núcleo de Biblioteca e Arquivo Rodrigo Piquet Saboia de Mello Conselho Editorial Bruna Franchetto Mara Santos Aline Varela Rabello Ferreira Coordenação de Design e gestão gráfica Simone Melo Equipe de Consultoria de Design Ingrid Lemos Guto Miranda Helena de Barros Maria Clara Pires Costa Priscila Freire Priscilla Alves de Moura © 2014 Museu do Índio - FUNAI 811.87 X8 Xokxop xohi` xi mim xohi` yõg tappet / ProDoclin Maxakali – Tikmu`um ; Carlo Sandro Campos (organização) – Rio de Janeiro : Museu do Índio, 2014. 216 p. : il. color. ; 21 x 28 cm ISBN 978-85-85986-53-7 1. Linguística. 2. Maxakali. I. Campos, Carlo Sandro. II. Museu do Índio (Rio de Janeiro, RJ). III. Título. Ficha Catalográfica Rodrigo Piquet Saboia de Mello CRB- 7/6376 Dados Biblioteca Marechal Rondon/Museu do Índio/FUNAI

Museu do Índio Rua das Palmeiras, nº 55 Botafogo • Rio de Janeiro • RJ • Brasil CEP 22.270-070 Tel.: (55) 21 3214 8700 www.museudoindio.gov.br


Xokxop xohi' xi mĩm xohi' yõg tappet

ProDoclin Maxakali – Tikmu´ un

organização Carlo Sandro Campos Museu do Índio - FUNAI 2014

3


EDITORIAL Projeto de Documentação de Línguas Indígenas Coordenação dos Projetos de Documentação de Línguas Indígenas Bruna Franchetto Gestão Científica dos Projetos de Documentação de Línguas Indígenas Mara Santos Concebido no âmbito do projeto: Documentação de Língua Indígena Maxakali – Tikmu˜´u˜ n Prodoclin/Museu do Índio/FUNAI Autores Equipe Prodoclin Maxakali – Tikmu˜´u˜ n Organização Carlo Sandro Campos Ilustradores (desenhos) Povo maxakali. Participaram deste livro vários ilustradores das quatro comunidades Maxakali Transcrição das narrativas Sandro Campos, Isael e Marilton Maxakali Revisão Carlo Sandro Campos Colaboração Associação Maxakali Assessoria Técnica do Prodoclin Aline Varela Rabello Ferreira Juliano Leandro Gustavo Godoy Secretariado Gráfico de Pre-Livros Prodoclin Maxakali Ingrid Lemos - 2012 Priscilla Freire - 2014 Tratamento de Imagem Priscilla Freire Priscilla Moura Arte, montagem gráfica e revisão Priscilla Moura

Agradecimentos Agradeço a todos que participaram para a concretização deste livro, inúmeras pessoas das comunidades de Aldeia Verde, Pradinho, Água Boa e Cachoeirinha. Cito a seguir algumas delas a quem agradeço a colaboração direta ou indireta e as descobertas que proporcionaram. Peço desculpas àqueles cujos nomes provavelmente deixei de citar, mas cuja colaboração se encontra materializada no livro: Totó Maxakali, Isael Maxakali, Mãmẽy Maxakali, Bravinho Maxakali, Maiza Maxakali, Pinheiro Maxakali, Delcida Maxakali, Juvenal Maxakali, Rominho Maxakali, Eurico Maxakali, Alessandro Maxakali, Voninho Maxakali, José Quente Maxakali (in memoriam), Sueli Maxakali, Zezão Maxalali, Elisângela Maxakali, Noêmia Maxakali, Badô Maxakali (in memoriam), Gilberto Maxakali (in memoriam), Ismail Maxakali, Marilton Maxakali, Cassiano Maxakali, Laudelino Maxakali, Marquinhos Maxakali, Zelito Maxakali, Guigui Maxakali, Gustavo Maxakali, Toninho Maxakali, Manuel Maxakali, Zezinho Maxakali, Rafael Maxakali, Lúcio Flávio Maxakali, Joviel Maxakali, João Bidé Maxakali, Tuilá Maxakali, Gilmar Maxakali, Fernando Maxakali, Manuel Kelé Maxakali, Guigui Maxakali, Eurico Maxakali, Itamar Maxakali, Renata Maxakali, Paulinho Maxakali, Margareth Maxakali, Gilberto Maxakali (nõ Apne’ Yĩxux tu’), Damazinho Maxakali e Gilberto Maxakali (nõ Kõnãg Mai’ tu’), Fundação Nacional do Índio e motoristas da Funai Marilton e Cacá. Agradeço à direção do Museu do índio, à equipe técnica e à toda a equipe do Projeto Prodoclin sem cujos auspícios a publicação deste livro não teria sido possível.

©2014 "Os direitos autorais sobre os desenhos e textos em língua indígena constantes da presente obra são de natureza coletiva e pertencem exclusivamente ao povo Maxakali – Tikmu˜´u˜n. Fica proibida a reprodução total ou parcial, de qualquer forma, das das ilustrações e textos contidos nesta obra, sem prévia e expressa autorização, por escrito, do povo indígena mencionado."



SUMÁRIO

Carta da Presidente da Funai

18

Apresentação do Museu do Índio

19

Documentação Linguística no Museu do Índio

20

Documentação da Língua Indígena Maxakali – Tikmũ´ũn

23

Mĩmxohi'

25

01. 02. 03. 04. 05. 06. 07. 08. 09. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.

Hãmkũmĩm

– guiné

26

Katamak – figueiras

27

Kexmepax – andiroba

29

Koxkĩy – bromélias Kukxatinãg

31

– pimenta-de-macaco

Kupakkup – palmeira juçara Kutatak – jerivá erivá Kutehet

– bambus

35

Mĩmyãm kup – joá

– poaia

Nãnkumax kup – urucum-falso – espécie de taquara usada para fazer flechas

Popta’ – jenipapo

Tokoxuk – barriguda

37 38

Mĩm xux kep ponok

Tepkutax nãg tut

33 34

Mĩmãti’ yõg xupxak – jaracatiá

Pohox

32

40 41 42 44

– pacová

45 46


17. 18. 19. 20. 21.

Toknõm

– jequitibá

Toktapkup – embirema Toktet Tuthi’

47 48

– embaúba-branca

49

– embaúba-vermelha

50

Xitkũnĩ – ingá

51

Xokxop 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28.

‘Ãgtonok – cobra-de-duas-cabeças ‘Ãmamap – urutau

‘Ãmãxux (hãmyak) – anta ‘Ãmnĩytut – jaritataca

‘Ãmpex xeka’ (xoknãnãg) – cuícas e catitas 'Ãmpe˜ynãg

34. 35.

56 58 59 61

‘Ãmtap – espécie de marsupial

62

‘Ãtãm – chocas ˜e˜’ – maritacas 30. ‘E ˜’ũy – anu-preto 31. ‘E 33.

55

– cuícas e catitas

29.

32.

54

Hãmgãy (kama’ xok’ãnet) – onça-pintada Hãmgãy nãg – jaguatirica Hãm hã pet

– joão-de-barro

Hãmkox yõg putux kup – coruja buraqueira

63 64 65 66 68 69 70


SUMÁRIO

36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 51. 52. 53. 54. 55. 56. 57.

Hupnãg – rãs e jias

‘Ĩnyõnxit – rola-bostas

‘Ĩxõg mũnĩy nãg – coleirinha Kakxeka’ – lagarto

Kakxekakũ’ĩn – teiú Kaptinãg – macacos Katemãta’ – catitas Kaxkukõy – guaxe

Kãyãnox – jararaca Kekex – narceja

Kekex yõg hãm ‘ãgtux – sobre a narceja Koepnãg – vaga-lume Kokexmax – raposa

Kokex xeka’/Kokex kata – suçuarana Kokex mĩmãti’ yõg – lobo-guará Koktix – espécie de macaco

Konokaxax – sapos (bufonídeos e cicloranfídeos) Kõnũg (Punuxex) – papagaios Kotũg – sanhaços

Kotxekanix – japacanim Koxut – tatus

Koyemok – curiangos e bacurais

71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 83 84 85 87 88 89 90 91 92 93 95


58. 59. 60. 61. 62. 63. 64. 65. 66.

Kumex – cascudos

Kũnãgtot – espécie de saracura Kũnĩõg – tapiti

97 98 99

Kũnõnhup – lagartas Kũnũhãn – tucanos Kũnũhũm – quati

Kũnũmtut – mão-pelada

Kuptap – urubu

100 102 103 105 107

Kuptapxeka’ – urubu-de-cabeça-vermelha e

109

Kupumõg – irara

110

urubu-de-cabeça-amarela

67. 68. 69. 70. 71. 72. 73. 74. 75. 76. 77. 78.

Kutexxox – lacraias

Kuttomãxãy – espécie de vaga-lume Kututtap – borboletas Ku’ut – suindara

Kuxakuk – capivara

Kuxkuxhĩynãg – periquitos Kux xux nãg – rolinhas Kũyĩy – periquitos

Mã’ãy (kukanit) – jacarés Mãhãm – peixes Mãkak – garças

112 113 114 115 116 117 118 119 120 122 124


SUMÁRIO

79. 80. 81. 82. 83. 84. 85. 86. 87. 88. 89. 90. 91. 92. 93. 94. 95. 96. 97. 98. 99. 100. 101.

Mãmxexex – Martim-pescador Mãmã’ – pererecas

Mãnmãn – pica-paus

Mãnõg – espécie de lagarto Mãntatãg – saracuras

Mattuk – sapos (ceratofrídeos e cicloranfídeos) Mayakõg – aracuã

Mãyĩynãg – araçaris

Mĩmpũn – arirambas

Mõgmõka’ – gaviões Mũnũynãg – veados Nãnxaha’ – sofrê

‘Õnyãm – ouriço-caxeiro Patakak – jacutinga Patap – urus

Payoknãg – traíra

Peyupnãg – viuvinha – macacos

Popyĩm kutux – aranhas Pukhi’ xaha’

126 127 129 130 131 132 134 135 136 140 141 142 144 145

Patxa’ax – preá

Po’op

125

– insetos voadores noturnos

Putuxkup – corujas

Putuxnãgxop – aves

146 147 148 149 150 151 152 155


102. 103. 104. 105. 106. 107. 108. 109. 110. 111. 112. 113. 114. 115. 116. 117. 118. 119. 120. 121. 122. 123. 124.

Putuxtop

– garças

Putuxtut – frango-d’água Paxot tut – macuco

Puxap – patos e marrecos Takxe˜n – peixe-frito

Te˜te˜n – gaturamo-verdadeiro Te˜yte˜y – quero-quero Xakuxux – urubu-rei Xaho’ – gambás

Xãmkutux – espécie de roedor

Xamoka’ – andorinhas Xamõpa’ – mutuns Xãmtut – chocas

Xãmxaha’ – chocas Xanĩe˜m – seriema

Xapupnãg – catitu

Xapup xe’e’ – queixada

Xaximax – japu Xe˜mõg – ave passariforme Xetxox – camundongos Xexex – jacus

Xithok – cambeva

Xĩynãy – alma-de-gato

157 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182


SUMÁRIO

125. 126. 127. 128. 129. 130. 131. 132. 133. 134. 135. 136. 137. 138. 139. 140. 141.

Xokixxeka’ – tamanduá-bandeira Xokixnãg – tamanduá-de-colete

Xokpekex yõg hãm ‘ãgtux – sobre o furão Xoktãmãta’ – sabiás Xoktux – esquilos

Xokupnoxnãg – espécie de marsupial Xoxmetmet – bem-te-vi e neinei Xoxpunupa’ – inhambus

Xoxpunupa’ nãg – inhambus Xũgxũgnãg – sanãs

Xukũn xi xukũn xeka’ – juruvas e barbados Xũnĩm – morcegos

Xupapox xeka’ – lontras Xupatex – cutia

Xũ’ũy – preguiças

Xuxnãg – beija-flores

Xuxnãg xi kututtap – beija-flores e borboletas

183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 195 197 198 200 201 202

Hãm’ãgtux xop 142. 143. 144. 145.

Hãmhitap ‘ãgtux Hãmhipak puk

Kaxõy putox hãm ‘ãgtux

Xokixxeka’ yõg hãm ‘ãgtux

206 207 208 211



CARTA DA PRESIDENTE DA FUNAI Maria Augusta Boulitreau Assirati Presidente da Fundação Nacional do Índio

O Museu do Índio, órgão criado em 1953 no âmbito do Serviço de Proteção aos Índios – SPI, e atualmente integrante da estrutura administrativa da Fundação Nacional do Índio- FUNAI, tem, nos últimos anos, desenvolvido importantes ações de preservação e salvaguarda do patrimônio cultural dos povos indígenas brasileiros, por meio de iniciativas que garantem a valorização desses saberes. Nesse contexto, o Programa de Documentação de Línguas e Culturas Indígenas – PROGDOC é uma expressiva atividade técnica do Museu, resultado de um intenso volume de ações junto a diversos grupos indígenas. Por meio de oficinas e cursos do Programa, jovens indígenas estão aprendendo a lidar com as novas tecnologias, voltadas à capacitação para o registro e a documentação de saberes tradicionais, tendo como resultado a salvaguarda e a preservação das culturas indígenas. Como incentivo a esse processo, foram concedidas 60 bolsas anuais para pesquisadores indígenas, de modo a permitir sua dedicação ao Projeto, cujas ações beneficiam cerca de 27 mil índios, abrangendo 105 aldeias em todo o território nacional. Com a implementação da política cultural da FUNAI na área editorial, o Museu do Índio vem ampliando e diversificando suas produções, buscando permitir que os não-indígenas conheçam mais sobre a vida, o cotidiano, e as práticas dos povos indígenas. Somente nos últimos cinco anos, foram distribuídos mais de 100 mil exemplares, referentes ao lançamento de 35 títulos, entre eles, publicações, algumas assinadas por especialistas, e outras organizadas por professores indígenas. Assim, contribuindo com esse processo de valorização de línguas e culturas ameaçadas, é com satisfação que a Funai, por meio do lançamento de cartilhas, narrativas e enciclopédias, participa do movimento de fortalecimento dos conhecimentos e das práticas culturais compartilhadas por diferentes povos indígenas.

14


APRESENTAÇÃO DO MUSEU DO ÍNDIO José Carlos Levinho Diretor do Museu do Índio/FUNAI

O Museu do Índio, da Fundação Nacional do Índio – FUNAI, é uma importante instituição de pesquisa sobre línguas e culturas indígenas. Tem sob sua guarda acervos relativos à maioria das sociedades indígenas contemporâneas, constituídos de 17.981 objetos etnográficos e 15.121 publicações nacionais e estrangeiras, especializadas em etnologia e áreas correlatas. Os seus diversos setores são responsáveis pelo tratamento técnico de 833.221 registros textuais que datam a partir do século XIX, em processo de digitalização, e de ampla e diversificada documentação audiovisual na sua maioria produzida pelos próprios índios. Esta abrange 163.553 fotos, 599 filmes e vídeos,1.295 áudios e 771 horas gravadas. Um legado que não para de crescer. A luta contra o preconceito aos povos indígenas e o intercâmbio de ideias e informações sobre esses grupos têm pautado as ações do Museu do Índio ao longo dos seus 60 anos de histórias. Nesse percurso, a instituição se consolidou como fonte de referência para estudos sobre questões indígenas - com destaque para os destinados à demarcação de terras - e estreitou as relações com os povos indígenas, dando visibilidade aos aspectos de sua cultura e apoio aos seus projetos para o futuro. A instituição com o seu Programa de Apoio a Projetos Culturais já atuou, desde 2010, em 233 projetos que têm por finalidade promover e realizar atividades que contribuam para a promoção do patrimônio cultural dos povos indígenas com foco na sua cultura material. Em processo de expansão, o Museu do Índio, hoje, apresenta novos espaços expositivos como o Muro do Museu, a Varanda do Museu e suas Lojas de Arte. A instituição recebe, em média, 35 mil visitantes por ano, compartilha as suas informações com, aproximadamente, 600 mil internautas e alcança 57.102 pessoas por meio da itinerância de suas exposições. Recentemente, incorporou duas unidades fora do Rio de Janeiro: o Centro Cultural Ikuiapá (MT) e o Centro Cultural Indígena de Formação Audiovisual de Goiânia – Guaias (GO). Temos a certeza de que essa iniciativa de promover e divulgar as diferentes formas de expressão das culturas indígenas, por meio de uma crescente política editorial que vem sendo desenvolvida pelo Museu do Índio/FUNAI, contribui para a democratização em uma sociedade pluriétnica e multicultural. 15


DOCUMENTAÇÃO LÍNGUÍSTICA NO MUSEU DO ÍNDIO Bruna Franchetto Coordenadora do ProDoclin

Mara Santos Gestora Científica do ProDoclin

A Fundação Nacional do Índio-FUNAI e UNESCO, por meio do Museu do Índio, órgão científico-cultural sediado no Rio de Janeiro, iniciaram em 2009 um amplo programa de documentação de línguas e culturas indígenas no Brasil, desenvolvido em conjunto com diversas instituições e pesquisadores. O Museu do Índio possui longa tradição na área de documentação, pesquisa e difusão do patrimônio cultural indígena, de natureza material e imaterial. Por sua vez, a UNESCO vem desenvolvendo, desde pelo menos o final dos anos 1990, programas de proteção da diversidade lingüística por meio dos seus setores de Comunicação e Informação e de Cultura. O movimento internacional em torno de línguas ameaçadas de desaparecimento se intensificou com a publicação de um artigo pelo lingüista Michael Krauss, em 1992, que estimou que 90% das línguas do mundo estariam na beira da extinção no século XXI, se não fossem tomadas medidas preventivas. No contexto mundial e, em particular, sulamericano, o Brasil é um país onde se encontra uma das maiores densidades lingüísticas - ou diversidade genética; é, também, o país onde se encontra a menor concentração demográfica por língua. Sabemos que essas línguas pertencem a quarenta e uma famílias, dois troncos lingüísticos e que há pelo menos uma dezena de línguas isoladas, além de duas ‘línguas crioulas’. O número de falantes pode chegar a vinte mil (Guarani, Tikuna, Terena, Macuxi e Kaigang), assim como aos dedos de uma mão, ou mesmo a um único e último falante. A média fica em menos de 200 falantes por língua, mas mesmo entre as poucas línguas que contam ainda com muitos falantes, não há nenhuma que possa ser considerada “segura”, ou seja, da qual é possível afirmar que provavelmente será, no final deste século, diariamente usada e transmitida de uma geração a outra. Ao contrário, não são poucos os casos de línguas faladas ou lembradas por somente poucas pessoas, usualmente idosas, e que quase inevitavelmente vão desaparecer dentro de poucos anos. Fatalmente, são muitas vezes estas línguas as menos conhecidas e cujo registro e resgate são pedidos, freqüentemente de modo dramático, pelos descendentes desses últimos falantes.

16


A documentação das entre 150 e 170 línguas nativas ainda existentes no país, a maioria concentrada na região amazônica, é então uma tarefa urgente. Estes números podem impressionar o grande público, mas é pouco em comparação com as estimativas de que teriam sido mais de 1200 línguas quando da chegada dos Europeus há 500 anos. Nos cinco séculos de conquista e colonização, mais de 80% dessas línguas se perdeu e com elas desapareceram inteiras configurações culturais e muitos saberes. Línguas vivas e reconhecidas na sua plenitude não são apenas repositórios de tradições e conhecimentos complexos e milenares, mas também os veículos de sua transmissão de uma geração para outra e a base de auto-estima e afirmação de alteridade, individual e coletiva. A situação dessas línguas não é uma exceção no cenário mundial. Não há línguas indígenas “a salvo” no Brasil: são todas línguas minoritárias e dominadas pelo prestígio da língua nacional que emana da escolar e da mídia, em contextos submetidos a transformações crescentes e profundas. Existem muitos programas nacionais e internacionais voltados para a documentação de línguas do mundo. No Brasil, o Projeto de Documentação de Línguas e Culturas Indígenas e, especificamente, o ProDoclin são a primeira iniciativa pública e governamental desta natureza. Há somente uma outra iniciativa desta natureza no Brasil, a do Museu Paraense Emílio Goeldi, órgão do Ministério da Ciência, Tecnologia e Inovação. A documentação linguística é, hoje, uma área de pesquisa em crescimento, que mantém laços interdisciplinares (etnologia, arqueologia, história, biologia) e com o desenvolvimento de tecnologias de ponta. Documentar uma língua, hoje, significa registrar, de modo sistemático e amplo, exemplos de seu uso em contextos culturais apropriados, os mais variados, visando à constituição de um corpus digital anotado. Os acervos digitais multimídia (gravações áudio e vídeo anotadas) contêm materiais preciosos e preservados, acessíveis às comunidades indígenas e

17


para as futuras gerações de brasileiros. Visando a preservar o patrimônio cultural lingüístico dos povos indígenas e a promover o seu acesso, a FUNAI tem assinado acordos de cooperação internacional e com associações indígenas. Todos os materiais coletados permanecem em instituições brasileiras, com cópias entregues, em formato adequado e acessível, às comunidades envolvidas. O Museu do Índio é o centro de coordenação e de apoio do ProDoclin, além do local de arquivamento dos materiais documentais produzidos por cada projeto. O ProDoclin, além da preservação de materiais existentes em acervos particulares e em instituições públicas e privadas, realizou a documentação de 13 línguas entre 2009 e 2013, escolhidas por critérios tais como: o grau de ameaça a sua sobrevivência; condições de realização de um bom trabalho por equipes compostas por lingüistas e outros especialistas, das quais participam pesquisadores indígenas formados no âmbito de cada projeto específico; atitude positiva das comunidades quanto a iniciativas de preservação ou resgate de suas línguas nativas. Os projetos individuais produziram: diagnósticos sócio-linguísticos; acervos digitais a partir de gravações áudio e vídeo de aspectos culturalmente relevantes, com anotação contendo, no mínimo, uma transcrição e uma tradução dos enunciados; uma base lexical para a construção de dicionário; uma gramática descritiva básica; subsídios didáticos, materiais de divulgação (vídeos, CDs, DVDs), bem como teses, dissertações e publicações de natureza científica. Este livro é um dos produtos previstos e acalentados dos projetos ProDoclin, de seus pesquisadores indígenas e não-indígenas, bem como de toda a equipe gestora e técnica do Museu do Índio. Ele se destina em primeiro lugar aos povos indígenas que acolheram a proposta do ProDoclin abrindo suas línguas ao conhecimento de todos.

18


DOCUMENTAÇÃO DA LÍNGUA INDÍGENA MAXAKALI Carlo Sandro Campos Coordenador do Prodoclin/Maxakali

– Tikmu˜´u˜n

OS MAXAKALI E SUA LÍNGUA

O povo Maxakali se localiza atualmente em três terras indígenas, em quatro municípios do estado de Minas Gerais, a saber, Santa Helena de Minas (terra de Água Boa), Bertópolis (terra de Pradinho), Teófilo Otoni (terra de Cachoeirinha) e Ladainha (terra de Aldeia Verde). Os Maxakali habitaram no passado as regiões cobertas de Mata Atlântica que compreendiam a faixa conhecida hoje como o sul da Bahia e o nordeste de Minas Gerais. A colonização dessa região no século XIX obrigou os índios a procurar refúgio em áreas cada vez mais distantes até que se encontraram ilhados por propriedades de colonos na região em que se localizam atualmente as reservas de Água Boa e Pradinho, nos municípios de Santa Helena de Minas e Bertópolis, ambos em Minas Gerais. A pressão dos colonos sobre as terras e recursos naturais dos índios e a necessidade destes por bens de consumo ofertados pelos brancos reduziu consideravelmente o último refúgio dos índios. Os Maxakali permaneceram nesta região até 2005, quando eclodiu um conflito entre os Maxakali e dois grupos precisaram sair de suas terras, expulsos pelos que permaneceram. Os dois grupos que deixaram as terras de Água Boa e Pradinho foram, depois de um longo período de espera, realocados em duas novas áreas, Cachoeirinha, no município de Teófilo Otoni, e Aldeia Verde, no município de Ladainha, também em Minas Gerais. A sua população está em torno de 2000 indivíduos e se encontra alojada no vale do Mucuri, a maior parte nas terras dos municípios de Santa Helena de Minas e de Bertópolis, na pequena reserva que compreende as aldeias de Pradinho e Água Boa. A língua Maxakalí pertence ao tronco Macro-jê e à família de mesmo nome. A esta família também pertenciam as línguas Kapoxó, Monoxó, Makoni, Malali e Pataxó, embora,

1

CAMPOS, Carlo Sandro de Oliveira. Contribuições da língua Maxakalí para a descrição léxico-gramatical da língua Pataxó. Anais do I Congresso Nacional de Estudos Linguísticos (Conel). Vitória, ES, UFES, outubro de 2012. Disponível em <http://periodicos.ufes.br/conel/article/view/1981>. Acesso em 06/03/2014.

19


segundo Campos (2012)1, o Pataxó e o Maxakali parecem ter sido a mesma língua. O Maxakalí é atualmente a única língua viva dessa família. Algumas das características que permitem classificar a língua Maxakali no tronco Macro-Jê são: (1) Acento previsível (sempre na última sílaba) (2) Morfologia flexional simples (há poucas desinências) (4) O verbo no final da sentença, (5) Ocorrência de posposições (ao contrário do português, em que há o uso de preposições) (6) Os adjetivos são expressos por verbos descritivos.

O PROJETO MAXAKALI

O projeto de documentação da língua Maxakali teve início em 2009/2010 com o objetivo de registrar por meio de áudio e vídeo sessões de eventos de fala variados como tentativa de garantir às gerações futuras amostras de usos de fala em diferentes situações da vida Maxakali. Além disso, o projeto deu atenção especial para o registro do vocabulário referente à fauna e à flora e aos conhecimentos tradicionais, como caça, pesca, artesanato, culinária, técnica, rituais e informações relacionadas a essas áreas de conhecimento. A equipe Maxakali foi composta por: Sandro Campos (coordenador) Rosângela de Tugny (pesquisadora) Isael Maxakali (pesquisador indígena) Marilton Maxakali (pesquisador indígena)

20


COMO FOI FEITO ESTE LIVRO

Este livro começou a ser concebido em 2003, quando, em conversa com os professores maxakali de Água Boa e Pradinho, durante um trabalho de campo pelo PIEI-MG (Programa de Implantação das Escolas Indígenas de Minas Gerais). Os participantes sugeriram que fizéssemos um livro ilustrado sobre animais da região, mas, por causa de alterações no quadro de funcionários e colaboradores da Secretaria de Educação de Minas Gerais na época, além de nova gestão no Governo de Minas, seguidas mais tarde por um sério conflito entre os Maxakali nas reservas de Água Boa e Pradinho, acabei perdendo o contato estreito que tinha com os Maxakali, por isso a concretização do livro sobre animais precisou ser adiada. Em 2009, quando assumi a coordenação do projeto de documentação da língua maxakali no âmbito do Prodoclin, a ideia do livro de animais voltou à tona. Apesar de o contato que eu tivera com a maioria dos professores ter praticamente se perdido, um dos professores, Isael Maxakali, agora morador de Aldeia Verde, tornou-se pesquisador indígena no projeto e pôde iniciar a produção de textos para o livro, assim como outros dois professores de Água Boa, que passaram a morar em Aldeia Verde, Pinheiro Maxakali e Rominho Maxakali. O livro começou a tomar forma em oficinas realizadas em Aldeia Verde e em algumas expedições que fizemos nas florestas de lá. Em Pradinho (Vila Nova), onde foi escolhido outro pesquisador do projeto, Marilton Maxakali, filho do professor Laudelino, houve também muitas contribuições em uma oficina lá realizada para este fim. Finalmente, em julho de 2013, uma oficina do livro foi realizada na aldeia do professor João Bidé, em Água Boa. Ela possibilitou a participação de quase todos os professores de lá, os idealizadores do livro, João Bidé, Gilmar e Joviel, além de Lúcio Flávio, filho do professor Zezinho. Este livro apresenta uma pequena parcela do conhecimento que os Maxakali ainda detêm sobre a fauna e flora da Mata Atlântica. Nesse ambiente, em que seus antepassados viveram provavelmente durante séculos, os Maxakali ainda vivem nas bordas do que dele restou na região. Concebido para uso dos próprios Maxakali, o livro foi escrito apenas na língua maxakali, sem tradução, para fomentar a leitura e a escrita em língua materna. Os poucos animais e plantas nele incluídos e as breves observações sobre cada espécie poderão servir de auxílio para a preservação do vocabulário referente a animais e plantas, para a prática de leitura e escrita e para despertar o interesse por essa área do conhecimento pelas crianças e jovens.

21


22


23


24


Mĩmxohi’

25


Hãmkũmĩm

Hãmkũmĩm kãyã yõg hẽmẽn. Kãyã te’ ‘ãmtop ha mõnũy yĩ mõy hãmkũmĩm nũy xut xo nũy hẽmã xi nõ kãyã tep top ax tu’ mũn puxi tu hitup. Kãyã te’ nõm putop yã mai’ xẽẽnãg hãmkũmĩm kãyã pu’. (Koxuk xi hãm xit ‘ãmix Monĩ Maxakani’ te’ mĩy)

26


Katamak

(Koxuk Niyay Mãxakani’ te’ mĩy)

Katamak ap nõg tãm nõg nãg yã tik’ãmõg, pãhã yã ‘ãmõg ax nũy ta yãm penã xix tõgnãg xi yĩm xatit peka pix ah hõmã pip yĩ tikmũ’ũn te mep hu yãgãhã’hu nũ pet pak xi mãg pex tõg nãg ah xi xu xi mai’ tãm nãg.

27


(Koxuk xi Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Monĩ Mãxakani’ te’ mĩy)

‘Ũyĩkopit Ok xate’ yũmũg katamak? Pia’ xate’ penãhã’?

28


Kexmepax

(Koxuk Yomiet Mãxakani’ te’ mĩy)

Kexmepax yã hemẽn mai hãm putox xũĩy pu xi ‘ũntuktok put huta hemã hu xoop mõhap putu yõkõy ha ha nũy kũnõy hã kĩy nũy kõyõy nũyta kapex tu pep nũy xoop nũyta ‘ãhitup ‘a pi ap ‘ãkopa’ pakumuk putup ah. Kexmepax hẽmẽn hãm pakut pu mai. (Hãm xit ‘ãmix Yomiet Mãxakani’ xi Napnenin Mãxakani’ te’ mĩy)

Kexmepax tep pu mai? Hãmpakut pu mai yãhãm pakut xohipu’ mai yã hẽmẽn mai totxax putuk pãyã kopa’ xap xohi’ ha kox nu yxap 'ũxap hẽmẽn. Yomiet Mãxakani’ 29


‘Ũyĩkopit

Nũhũ hẽmẽn tep pu mai?

Hẽmẽn hãm pakut ‘ũmpu mai?

30


Koxkĩy

(Koxuk Xoeni’ Mãxakani’ te’ mĩy)

Koxkĩy mĩm puka yũm puxax xex kopa’. Konãg ‘ãxup puxi tatu mãmãxip hu tex putu kax putex ‘ãtix puxi nãhãy hãm tu nuy puhep ha mõ hutu kax puxhep tu puxa petatu yaytu nũnãy: xi kama’ mõgmõka’ te kopa’ pet ax Koxkĩy xi xi xokxĩy xi xoxmetmet. Hãm xit kax ‘ãmix Yomiet Mãxakani’

31


Kukxatinãg

Kukxatinãg yã hẽmẽn kama’ ‘ãktok put nũy hãmtup xohi’ te’ 139 ‘ĩhã’ hãm hipa’ mõg nũy mõy kukxatinãg nũy ‘ũkup puxet xak nũy paxnũ nũy mãm pu ‘ĩyhep hu nãy xate’ ‘ãxetut mũn tikmãhã’ kukxatinãg tu yã ‘ãmai’. (Koxuk xi Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Monĩ Mãxakani’ te’ mĩy)

32


Kupakkup

(Koxuk Yiyax Mãxakani’ te’ mĩy)

Kupakkup ‘ũtut yĩta’ hãm xop yĩmãg nãgxop xiyã xeka’ nãg xop tex tu yã xup. Onop xi xanãmok xi kupnõmte xi xũnĩm xi kututtap xi xuxnãg te. ‘ũxup yĩta’ kõnõn nũ nãhã ‘ũxox koyax nãg kopa’ yĩta yãy mĩy, ‘ũkaxex nãg kopa te pupi yãymĩh yĩta’, huta yãy hã tamĩy huta hõmag yĩta xupep ‘ũta’ hãm topa nũy ‘ãxup nũy mõyã tu xeka’ nãg mãmõ, nũy yã tu xeka’ nũy tu ta’. Tuta puxi hãm xop yĩmãg xeka’ xop kama’ mãh xi xokxop xup xiyã mãh kama’. Xokxop yĩmãg xop te xok mĩmãti’ kama’, xiyã ‘ãmu’u’ te’ xok kama’. Yoãm Mine Mãxakani’

33


Kutatak

(Koxuk Niyax Mãxakani’ te’ mĩy)

Kutatak mĩhĩm. ‘ũpip kõnãg yĩka’ tu’. ‘ũta’ ‘õnĩyte mãhã’ xi xoktuxte’ mãhã’ xi tikmũ’ũnte mãhã’.

34


(Koxuk Yoye’ Penepex Mãxakani’ te’ mĩy)

Kutatak mõg huta’ puxi tikmũ’ũn ha mõg nũy hãm tu’ nãti nũy pop nũ mĩm tut ha nũy pi nũy pi nũy ta’ kãyã nũy naix koxpi’ nũy nõ kõnãg tat nũyta’ nõnĩ mõtat nũy ta’ nohot ‘ũhep mã’ax nũy ta’ xo’op xi nõ yãmĩy xop xinã’ ax kama’. (Koxuk xi hãmxit kax ‘ãmix Yoye’ Penepex Mãxakani’ te’ mĩy)

35


Kutehet

Kutehet yãyãxop tex tu nõ pẽnẽn yĩn xi yãmĩy xop te’ nõ kax ‘ãmix. Kutehet yãyãxoptex tu nõ penẽyĩm xi yãmĩy xop te’ nõ kax ‘ãmix. (Koxuk xi Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Nexãn Mãxakani’ te’ mĩy)

Kutehet yã pox mũix yãy putuk pãyã pohox a xeka’ ah. ‘Ãte’ kutet hak mõg tu ‘õmxak tu ‘ãte’ kuhut tuta’ xut xuk tuta’ koxip tu homi’ yãgãnãg nũy nõ nãmtut xax mĩy xi nõ pẽnẽn mĩy xi nõ kuxxax mĩy. (Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix xũyã ap xip ah)

36


Mĩmãti’ yõg xupxak

(Koxuk Xoeni’ Mãxakani’ te’ mĩy)

37


Mĩmyãm kup

(Koxuk Noxo Mãxakani’ te’ mĩy)

38


Tikte’ mĩmyãm kup xax koxok hãm ta hep pu mai’ nũy mõy kutet hu xo’op puxi’: ‘ãta hep tu tunõg mĩmyãm kup yã mai’ xẽẽynãg hãmta hep pu’. Tikmũ’ũn ‘ũyũmũg, yũmũ yõg hẽmẽn.Topa’ te’ yũmũ’ a nõyũmũgãhã. (Koxuk xi Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Monĩ Mãxakani’ te’ mĩy)

39


Mĩm xux kep ponok

Mĩm xux kep ponok hãm hipa’ pip yã xit ha tohox mĩm xux kep ponok hãm hipa’ yõg hẽmẽn hãm hi pa’ hax mõnũy xut nũy xut xo nũy hemã nũyta’ xo’op puxi’ ‘ãtex xũĩy tu nõg ‘ĩhã’ hitup ‘ũxo’op nũy a xo’op puxet hup ‘ãhitup putup ah. (Koxuk xi Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Monĩ Mãxakani’ te’ mĩy)

40


Nãnkumax kup

Nãnkumax kup tikmũ’ũn tex tu’ nõm hã’ pet xi xax hã yãy pa’ xex. (Koxuk xi hãmxit ‘ãmix Niyay Mãxakani’ te’ mĩy)

41


Pohox

Pohox tikmũ’ũn te’ mep hu hĩy hu nõmenex ‘ãyuhuk pu’ kama’. Pohox kot kup hi’ nũpap tup huta’ ha xuixap hu mep hu hĩy hu mõg putũmnãg huta’ nõmĩ xuxtap tux huta mõg. (Koxuk xi Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Monĩ Mãxakani’ te’ mĩy)

42


(Koxuk Yimã Maxakani’ te’ mĩy)

Pohox kot kuphix nũpap tup huta’ ha xuixap hu mep hu hĩy hu mõg pu tum nãg huta’ nõ mĩxuxtap tux huta’ nõg. (Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Monĩ Mãxakani’ te’ mĩy)

43


Popta’

Koxuk Papnin Mãxakani’ te’ mîy

Popta ‘ũta’ yĩta õnĩy te tatumõg humãhã’ hunuhuk yĩ xakux yĩta’ xapate’ mãhã’ xi xũnĩm te mãhã’ xi kotũg te’ mãhã’ xi kututtap te xup xi kupnõm texup kama’. (Hãm xit kax ‘ãmix Yimat Mãxakani’ te’ mĩy)

44


Tepkutax nãg tut

Tepkutax nãg tut xupep ha xuxnõg hitup tu penãhã’. Pa hep xuxnãg pex pax mõg ‘ũgtok pu’. Tepkutax nãg tut hep ‘ũxuxpẽynãg ha xuxnãg te’ hep mõ’õn tuk tok pupax mõg tuk tok xo’omãhã ha tuk tu hitũmnãg. (Koxuk xi Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Homĩ mãxakani’ te’ mĩy)

45


Tokoxuk

Tokoxuk kup hãmhitap hã’ tikmũ’ũn te’ xax koxuk hu ta nõ tutxap xi nõ tut pe’ xap, payã a xit ka’ok ah. Yã tuthi’ xit ka’ok hata’ tokoxuk a xit ka’ok, a nõ nõmtut ‘ũm xit putup ah xi hãmxap kup xi hipnok ha tuthi’ yã hi’ ‘ãtanãg. (Koxuk xi Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Niyãy Mãxakani’ te’ mĩy)

46


Toknõm

Toknõm ha mãg tu’ ‘ãmĩtax yũm.

47


Toktapkup

Toktap kup yãmĩy te’ nõ yãy xax mĩy hu nõ yãy hi’ hãm xe’oknãg. Toktapkup tikmũ’ũn te’ nõ hãmxapkup mĩy xi nõ nãmtut mĩy. (Koxuk xi Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Niyay te’ mĩy)

48


Toktet

Toktetkup a xux xuknõg ah. A hãmxop tut te’ mã’ ah. Yã kũnõnhup mũn te’ mãhã’. ‘Ũxuxet ax poptop. Toktetkup ‘ũxapte’ kuna’ xeka’ putuk. (Koxuk xi hãm xit ‘ãgtux Papnin Mãxakani’ te’ mĩy)

49


Tuthi’

(Koxuk Xoeni’ te’ mĩy)

Tuthi’ xukux xop te’ mep hu xax koyok hu nõtut xap xi nõ hãmxap kup xit. (Hãmxit ‘ãmix Niyay Mãxakani’ te’ mĩy)

50


Xitkũnĩ

(Koxuk Niyax Mãxakani’ te’ mĩy)

Xitkũnĩ tepte mãhã’? Konũgte’ mãhã’ xi ‘ãmkak xi koktix xi õnĩynãg xi kũyĩy te’ mãhã’ yã xok xop yãy koxuk te mãhã’. Xitkũnĩy tep nũnte’ mãhã’ õnĩyte’ mãhã’ xi kũyĩy te’ mãhã’ xi kuttap te xup xi onoptexup xi ‘ãyuhuk te mãhã’ xi tikmũ’ũnte’ mãhã’. Õnĩyte’ xap hã mãhã’ xitkũnĩ hu tamõg hu nõyõn hãmtox ha yĩta’ xokax hu hõmĩ ta ‘ũxehe’. (Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Yomiet Mãxakani’ te’ mĩy)

51




‘Ãgtonok

Nũhũ’ ‘ãgtonok. Nõm kux ka’ok. Hõmã’ ‘ũxuxet ax kap kap. Hõnhã’ ‘ãgtonok. ‘ãgtonok Mõnãyxop hex yĩmxox nũhũ’ ‘ãgtonok nõm xekatõmnãg tu putuxophep xo’op ha hepkox ‘ĩhã’ nãhã ha nõyte’ pox hã’ tux hõm tu tu xũmĩy hãm kopa’ ha ‘ãgtonok te’ hãm xa xat. (Koxuk xi Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Mãme˜y Mãxakani’ te’ mĩy)

54


‘Ãmamap

(Koxuk xi Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Papnin Mãxanani’ te’ mĩy)

‘Ãmamap a tumõg ah hãmtup tu’. Yã ‘ãmnĩy mũn hã’ tumõg hu mõg hu xip mĩm putox tu’ hu yĩkox xatat hu kũmũyõy mãhã’.

55


‘Ãmãxux (hãmyak)

(Ap koxukxũyã yũmũg ah)

Hãmyak xapup putuk, payã xupup puk nõg, payã a xui’ ha pip ah. Yã mĩmãti’ mũn kopip xi kama’ a hãm tup tu’ yãyhi’ ah, yã ‘ãmnĩy mũn hã xit, payã mĩxux mũn mãhã’, tuthi’ xux xi yã mĩxux yãy koxuk mãhã’ xi kama’ kõnãg kopa’ yãy hi’.

56


‘Ũyĩkopit ‘Ãmãxux ok kũnĩ hã yãyhi’? ‘Ãmãxux tep putuk? ‘Ãmãxux ‘ũtuktexĩy? ‘Ãmãxux ok yĩmãg? ‘Ãmãxux ‘ũxe’ texĩy? ‘Ãmãxux ok xutet? ‘Ãmãxux tep mũn mãhã’? ‘Ãmãxux ok xokyĩn mãhã’? ‘Ãmãxux ok kõnãg kopa’ pip? ‘Ãmãxux ok hãm kot?

(Hãm xit ‘ãmix xi ‘ũyũkopit Ixmaip Mãxakani’ te’ mĩy) 57


‘Ãmnĩytut

(Koxuk Manet Mãxakani’ te’ mĩy)

‘Ãmnĩytut yãmxet pãyã mõg ax nũy mõy hãm kot nũy kopa’ tu taxap hep pep nũy. Mõnĩy nũyta mõ puxitatu ‘ãpep ‘ãmnĩytut. Putuxnãg nõmte mĩm mãg hãpet tox yõg hãm ‘ãgtux. (Hãm 'ãgtux kax 'ãmix Piet Mãxakani’ te’ mĩy)

‘Ãmnĩytut nãg

(Koxuk xũyã ap yũmũg ah)

‘Ãmnĩy tut ok xeka’ hax? ‘Ãmnĩy tut a xeka’ ax ah ‘ũta xap nũn hax ‘ãmnĩy pu xitumõg nõtikmũ ũn pet yĩka nũy tu hax nãtu nõmõ putik mũ’ũn kokex puxat pu yĩnã nũy putop tatu xok. (Hãm 'ãgtux kax 'ãmix Manet Mãxakani’ te’ mĩ y) 58


‘Ãmpex xeka’ (xoknãnãg)

(Koxuk Yaette’ mĩy)

‘Ãmpex xeka’ hãm hipak kopak tu pip. ‘Ãmpex xeka’ mĩxux tap hãg tu pet mĩy. ‘Ãmpex xeka’ yã yõgtat tuk tu yãy xupe mãhã’ tu tutex tu tepta mãhã’ xi xupxak mãhã’ xiyã hãmxop nõy kutĩynãg mãhã’. ‘Ãmpex xeka’ yã tikmũ’ũn te mãhã’. (Hãm 'ãgtux kax 'ãmix Yoãm Mine’ Mãxakani’ te’ mĩy)

59


‘Ũyĩkopit ‘Ãmpex piyak tu pip? ‘Ãmpex xeka’ tephãg tu pet mĩy? ‘Ãmpex xeka’ piyak tu yãy xupmãhã’? ‘Ãmpex xeka’ tep mũn mãhã’? ‘Ãmpex xeka’ tepxop mũn yõg mõ nõm putep hã? ‘Ãmpex xeka’ tepxop mũn tex tu mãhã’? Hõnhã hãmxop ‘ãxet ax te kaxĩy:

60


'Ãmpe˜ynãg

'Ãmpẽynãg pok ha pip ha xate’ tatu’ pamãg mĩy ax xate’ kopa’ tepta’ xex ax puxi’ yãmõ tu’ pip mõka’ok hãmtup tik hamõg putup ah. (Koxuk xi Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Yeyam Mãxakani’ te’ mĩy)

61


‘Ãmtap

(Koxuk xũyã ap yũmũg ah)

‘Ũyĩkopit Te’ ‘ũm ‘ãmtap? ____________________________________ __________________________________________________ ‘Ãmtap tep mũn mãhã’? ______________________________ __________________________________________________ 62


Ãtãm

‘Ãtãm a penã’ ax nũy kax xĩy? _________________________ __________________________________________________ ‘Ãtãm pi ak tu xip? ___________________________________ __________________________________________________ ‘Ãtãm pi ak tu mõyõn? _______________________________ __________________________________________________ ‘Ãtãm tep kopa’ kax? _________________________________ ________________________________________________ ‘Ãtãm tep mũn mãhã’? _______________________________ __________________________________________________ 63


‘E˜e˜’

(Koxuk Yeyam Mãxakani’ te’ mĩy)

Ok xate’ ẽ’ẽ’yũmũg?

64


‘E˜’ũy

‘Ẽ’ũy te’ xui puk pena tu ha mõg nõm hu kux ha yãyhi’ hu kunix kopuk yĩta’ mõg hã mãhã’ yĩta’ ‘õm puxet yũm hu xape pupi’ nãm ki hã pupe’ tikmũ’ũn ‘ũm nẽ puxi tu kax nũy ‘ẽ’ũy, ‘ẽ’ũy, ‘ẽ’ũy puxi xapexop kopuk hata tu kopuk hok puxi ‘õm tu hi nũy mõy tu piyũhũm hu tupi hãm ki ha puxi yãnãn tu nẽ. (Koxuk xi hãm’ãgtux kax ‘ãmix xũyã ap yũmũg ah)

65


Hãmgãy (kama’ xok’ãnet)

(Koxuk Yenen Mãxakani’ te’ mĩy)

Xok’ãnet ‘ũpip mĩmãti’ xeka’ kopa’. ‘Ãmnĩy hã xi hãmtup ‘ĩhã yãyhi’.

66


(Koxuk Mãkĩ Mãxakani’ te’ mĩy)

Hãmgãy xokxop yãykoxuk mãhã: mũnũynãg, koxut, mã’ãy, patxa’ax, hãmyak, xexex, patakak, kuxakuk xi xokxop xohi’. Hãmgãy hõmã’ hãmhitap hã’ ‘ũgãy huk tukmũg hitap xop kix hata’ hõm hã a gãy a yaxok xop mũn kix hãmhipak yã. (Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Yene˜n Mãxakani’ te’)

67


Hãmgãy nãg

Hãmgãy nãg yã xokxop kix hu’ mãhã’ pãyã a yãy nõy mã’ ah yã puknõg xop mũn kix hu mãhã’ mũnũynãg, xapa’, xapupnãg, kokex max, xupatex, xoxpunupa’, kakxeka’ kũ’ĩn ha hãmgãy te kix xop hu mãhã’ hu hi huta pu’ ha mõg nũy Xe mã puxi’ tu nõg. (Koxuk xi Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix te’ Yaet Mãxakani’ mĩy)

68


Hãm hã pet

Putux nãg nũhũ hãm hã pet. Hãm hã pet tep hã pet? ______________________________ __________________________________________________ Hãm hã pet ‘ũkax texĩy? _____________________________ __________________________________________________ Hãm hã pet ok pet kox nõy? ___________________________ __________________________________________________ Hãm hã pet ‘ũxe texĩy? _______________________________ __________________________________________________ Hãm hã pet ok xup ‘ãnãy xeka’ nãg? ____________________ __________________________________________________ (Koxuk xi ‘ũyĩkopit xop Niyay Mãxakani’ te’ mĩy) 69


Hãmkox yõg putux kup

Nũhũ’ putuxkup hãmkox yõg nõ’õm putuxkup ‘ĩnyõn xit ax mũn mãhã’. (Koxuk xi Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Yeyãm Mãxakani’ te’ mĩy)

70


Hupnãg

(Koxuk Maip Mãxakani te’ mĩy)

Hupnãg yã kõnãg kux tu yã pip mõkumak. Payã yã nã ax yõg hãm pip kama’ ‘õmẽy tix yõg, oxtop xi nõmẽm. Tex tuxeka’ nũy tu hup puxi nãhãy, puxi tix xamõ nũy ‘ũmkix nũy pop tanũ mĩmtut hah pu’ xetut kot kutet nũy yĩmũgtet hupnãg putupuk pu’ mãh nõ tu xohi nũy tuktok mũtix kama’ hupnãg te mãhã’ kuxhip xi xõymẽ’ xi kũmãyõy xi kunihit. ‘Ũtak te mãxap hupnãg puxhep hãmõg hupnũm hu kax puxi hex xupax nũy hãmõ, puxi pit xãmmũy nũy xuk yãmĩy ‘ũkonopkopa’ puhex xuk tunõg ũtex kopa’ puxi nĩm nũyta ‘ãmõ xãn, nũy hãm nak ha hãm konut mõ koxũ nũy yãy xaptop puxi yã konop yũm, ‘ũtak yã xupatãm nãg hata hex yã konop yĩka’ yũm. Puktok yãy kox puxi hanũ nũy tatu xip hũ xinãnãxip tu putoy gõyãhã puyĩ mãh pumõy tutuk puxi nĩm. Hupnãg kutok ‘ũxuxet ax taktap, ‘ũntextu kama’. ‘Ũnte’ xuk taktap, tut hã, hu pop huta nu'n mĩm tutha, hu nũg hu mõxaha hu koho’, huk tet yĩpuk yĩkot puk hã mãhã’, ‘ũgtok xop mũ mũtix. (Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Yoãm Mine’ Mãxakani’ te’ mĩy)

71


‘Ĩnyõnxit

Nũhũ’ nõmtex tu’ ‘ĩnyõn kaka’ mõnãhã’ hata’ yã nõ xanãhã’ hu’u’ ‘ĩnyõn xit ax. ‘Ĩnyõn kaka’ nã’ax nũyta’ hãmkot nũyta’ nõ mõnãy nũy kopa’ tu pet nũy tuk tok nũyta’ ‘ãmõxãm hãmtopa’ hu xeyã tu tutxop pe’ yã ‘ĩnyõn mũn tu’ yãy hit mũnũytut yõn kokex yõn, xapup yõn, kãmãnok yõn, ‘ãyuhuk yõn, tikmũ’ũn yõn, kãnẽn yõn. (Koxuk xi Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Yaet Mãxakani’ te’ mĩy)

72


‘Ĩxõg mũnĩy nãg

‘Ĩxõg mũnĩy nãg ‘ũpit ha hex ‘Ĩxõg põnõgnãg yõy yĩtata’ xui’ puxi tu punet hok ‘ĩxõg hu xui’ xaptamã huta’ tu pet xuikup hiha yãnõtix hu mĩ ‘ũpet yĩnõm yĩta kopaxuhuk, pãyã a hãm tup puxet ha pep nãm ah ‘ũxu’uk yã hãmtup pima’ pep ‘ũxu’uk puxohi’ koat puxi tu kux puxi’ yĩmũ pihi’ puxi’ pit xukaxihip hutu kax hu pũn huta’ mĩyãg puxiyãy kox puxi’ tut tu xui’ xap mãnã’ pututitap nũy ta’ yãy xee’ tu yãy tax a tu tep puk nõg mũg putup ah. (Ap koxuk xi Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix xũyã yũmũg ah)

73


Kakxeka’

Kakxeka yĩxux yã hãmkupnak xohi’ mãhã’ xi tex tihi’ yĩ yãyhi’ ah puxi’ yã kox kopa’ ‘ãnõm pu mõy tex tu hup pu mãyõn tu yã nõm puxi’ ã mõxãn nũy yãyhi’ pa a hãmtap koa’ yãyhi’ a mẽyni’ xe’e’ pu’ yãyhi’. (Ap koxuk xihãm ‘ãgtux kax ‘ãmix xũyã yũmũg ah)

74


Kakxekakũ’ ĩn

Kakxekakũ’ĩn a hãm ‘ãxi hã yãyhi’ ah. Yã hãmpuk pex mũn hã’ yãyhi’ hu’ kunõm hup mũn mãhã’ xi kãyã mũn mãhã’ xi yã hãmxop xohi’ mãhã’ hãmkunãgxop mũn mãhã’. (Koxuk xi hãm’ãgtux kax ‘ãmix Mãip Mãxakani’ te’ mĩy)

75


Kaptinãg

Kaptinãg koktix mũtix yãy putuk. Kaptinãg yã hãmxop xohi’ mãhã tepta’. Xupxak, yak, xitkũnĩ, katkata’, kutakak xi yã kutehet, a yãyhi’ hupxit yãyhi’ ah. (Koxuk xi hãm xit ‘amix Yaet Mãxakani’ mĩy)

76


Katemãta’

Katemãta’ xetxox ‘ũxe’ ‘ãta’ maxnãg xi xeka’ te xetxox hax pu’ tu xi nãg kuptox a yĩn xuxpex ah. Xate’ mõhap ax nũy mã puxi tu patkox hax tõmnãg xi top ah. (Koxuk xi Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Yaet Mãxakani’ te’ mĩy)

77


Kaxkukõy

(Ap koxukxũyã yũmũg ah)

Kaxkukõy nãg kutatak kup tu’ pet mĩy hu kopa’ tu xu’uk huta’ yĩmũ nõm yĩmõg hu yã yãy koho’ pu tut xinã pumõy yã tu tuk nũy tu yĩmãg nũy kopux a xet hã’ yãy hi ah yã hĩy xeka hu yãyhi xi mõg hu pet mĩy hup xet te pet mĩy putup ah yã xohite’ yãy pu mĩy ax yaoma’ kopa’ tu xu’uk xi kopa’ mõhõn ‘ãmnĩy yĩta’. (Ap hãm’ãgtux xũyã yũmũg ah)

78


Kãyãnox

(Koxuk Yaet Mãxakani’ te’ mĩy)

Kãyãnox a yãyhi’ ah, yã kõnãg hu mãm hãm hip tu. A yũm hu yã xat ah, puxi yũm paxet xox nẽ puxip top puxi mõg xet xox nũyta’ tu xok, puxi mõy yã kop tux top mã nũyta’ xemõy yũhũm, pãyã hãm puk pe’ puxi mõy koxut kox yĩkox tu yũhũ pupe’ hãm puk mõnãy kumõy nãg puxi mõnãy kãyãnox. (Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Papniy Mãxakani’ te’ mĩy)

79


Kekex

(Koxuk Noxo Mãxakani’ te’ mĩy)

Kekex yã pok hã pip hu puxõy mãhã’ Kekex ‘ãmnĩy yĩta yãyhi’ hu hãm nõy ha mõg hu xakux hu xepuxõy mãhã’. (Hãm’ ‘ãgtux kax ‘ãmix Noxo Maxakani xi Yitmet Maxakani te’ mĩy)

80


Kekex yõg hãm ‘ãgtux

Kekex pok ha pip, payã a hãmtup tu yãyhi’ ah xi xit ah. Hu ‘ãmnĩy yĩta’ nõmhã yãyhi’ huta nõmhã xit. Payã tute xox hã putõy yohot puxõy tu hu mãhã’. ‘Ãmnĩypi, yãyhi’ hu ‘ãmnĩy kote’ yĩta’ mõyõn. Hu hãmkep’ ‘ãta yĩta’ xe yãyhi’. Hu xit ‘ũxehe’ hu hãmtup yĩta’ yãyhi’ oknãg mõyõn hu. (Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Yimet xi Ixmax Maxakani’ te’ mĩy)

81


‘Ũyĩkopit Kekex ok xui ha yãyhi’? ______________________________ __________________________________________________ Kekex ok kunit mãhã’? Ok tute mãhã’? Ok putõ’õy? __________________________________________________ __________________________________________________ Kekex ok xox kahũmnãg? _____________________________ __________________________________________________ Kekex ok hãmtup tu yãyhi’? __________________________ _________________________________________________ Kekex ok mõyõn ‘ãmnĩy hã? ___________________________ __________________________________________________ Kekex ok xit hãm tup tu? ______________________________ __________________________________________________ Kekex ok pepi pet? __________________________________ __________________________________________________ 82


Koepnãg

Koepnãg ‘ãmnĩynãg ax puxi’ yãnãm yãy hit yã yãnãm puknõg ah. Kuttomãxãy yãnãm putuk ah yã yãnãm te yut yut hata’ kutomãxãy yã yãnãm xip ka’ok xi mõka’ok ah xi ka’ok ah xate’ put ax ‘ãmnĩy hã nũy hãm tu’ kõyõy puxi yãnãm pi hãm tu’. (Koxuk xi Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Yaet Mãxakani’ te’ mĩy)

83


Kokexmax

Kokex max te’ mãhã mĩy ta yãy koxuk xopmãhã’ xi yak mãhã’ xi xokakak mãhã’ xi ‘ĩxõg mãhã’ xi kutatak mãhã’ xi koxut mãhã’ xi xoxpunupa’ mãhã’ xi kokex max yã hãmni pakopa pip xi kokex max xetxox mãhã’ xi kokex max a mõg hũp penam tu pa’. Kokex max a ‘ãmnĩy yĩ yãyhi’ ah, hãmtup mũn tu’ yãyhi’. (Koxuk xi Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Nexan Mãxakani’ te’ mĩy)

84


Kokex xeka’

(Koxuk Noxote’ mĩy)

Kokex xeka’ (xi kama’ Kokex kata pe’ kokex ‘ãta pe’ hãm gãy ‘ãta’) hõmã pip hãmhi tap hã payã yã hãmhi pak xeka’ pip yĩkopa’ pip ha ta hãmhã ap pip a mĩmãti’ apuk pax hok ah ha kama’ nõg ‘ũpip tu hayã xu xet ax mũn pip pax puyã hãmhipak xeka’ pihi puxi yã kopa’ pi kop xix tu yã yũmũ penã hãmhã a yũmũm penã ah yâ xuxet ax mũn yũmũg. Yã kokex max mũn pip hãmhã yĩ yũmũ ãte ha mũm penãhã, payã kakxop te xuxet ax yũmũg yãmai xi ũyõg hãm ‘ãgtux yũmũg yãmai xe’e nãg hu ãmtox mai hu nõ ãxa pe xopyũmũgã. (Hãm xit ‘ãmix Yaet Mãxakani’ te’ mĩy) 85


Kokex kata Kokex kata te kix xokxop hu mãhã’ xi yã mõnãy xop kix kama’ hu mãhã’ xi xapupnãg kama’. (Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Noxo Mãxakani’ te’ mĩy)

‘Ũyĩkopit Kokex kata ok xok xop mãhã’? _________________________ __________________________________________________ Kokex kata ok pepi yãyhi’? ___________________________ __________________________________________________ Kokex kata ok hãmgãy mãhã’? ________________________ __________________________________________________ Kokex kata ok mõnãy xop mãhã’? _______________________ __________________________________________________ Kokex kata ok xeka’? ________________________________ __________________________________________________

86


Kokex mĩmãti’ yõg

(Koxuk Noxote’ mĩy)

Nũhũ kokex hãmhipak yõg ah pip ah hõnhã yã hãm hi tap mũn hã pip. Kokex hãmhipak yõg te mãhã’ xokaka’ xi xetxox mãhã’ kama’. (Koxuk xi hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Noxo Mãxakani’ te’ mĩy)

‘Ũyĩkopit Kokex hãmhipak yõg ok tikmũ’ũn mãhã’? _________________ __________________________________________________ Kokex hãmhipak yõg ok mõgmõka’ mãhã’? ______________ __________________________________________________ Kokex hãmhipak yõg ok hãmgãy putuk? _________________ __________________________________________________ Kokex hãmhipak yõg ok yĩmãg hu topaha’? _______________ __________________________________________________ Kokex hãmhipak yõg ok pata tix? ______________________ __________________________________________________ 87


Koktix

Koktix yã hãmhipak mũn kopa’ yãy hi’ hu mĩmãg tu yãyhi’ yĩ putup te’ kix yĩta’ xakux hu’ tepta’ ta’ mãhã’ xi kõnãg xo’op huta’ putpu’ mõkãnĩn hu mãm a pamãg xup yĩmõm pip putup ah. A hãm xaxok ah. (Koxuk xi hãm xit kax ‘ãmix Papnin Mãxakani’ te’ mĩy)

88


Konokaxax

Konokaxax mõghu ‘ũyõg hãm tu’ hãm nã’ax puxi tu kax pa yã oxtop mũn hã kax pumõy tex ‘ãti’ puxi yãy tu’ nũnãy xiyã puxnãg yãy koxuk nũy yãtu xohi’ nũy tu’ kax konokaxax mũtix yãy ta’ ax konokaxax xop pumõy hãm tu’ tũmnãg puxi pit xop xetut xop xãm mũy hu xuk yã mĩh nũy tu’ xuk mĩy nãm pux nãg xohi’ puxi hãmtu tup puxi ‘ãmõ xãm hãm nak ha puxi yã’ xuk mũn mõtuxup hã mõh nũy mõy yã yãy kox nũy yãy hã taktap nũy mõy yã yãy hã konokaxax. Konokaxax aktok hã taktap yĩ mõnãyxop te mã’ ah. (Koxuk Yaet Mãxakani te’ mĩy) 89


Kõnũg (Punuxex)

(Koxuk Yaet Mãxakani’ te’ mĩy)

‘Ũpip kõnũg mĩmãti’ kopa’ a xui’ ha pip ah. Kõnũg tikmũ’ũn tek pop yĩta’ yãxakix ‘ũxinã’ oknãg yĩta ‘ãyuhuk te’ pop kõnũg kutok huta nõ tehe’ hu xinã maih yĩta titap huyĩy yũmũg: Kõnũg pap tep mũn mã’? Kõnũg Kõnũg Kõnũg Kõnũg yã mõnãyxop hex tu xup. (Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Yoãm Mine’ Mãxakani’ te’ mĩy) 90


Kotũg

Kotũg yã tu te mĩta yãy koxuk mũn mãhã’ hãmhipa xi yã hãm xa ha pip mita pu mõ nũyta tu ãpep nũy mã ãte xuktux mĩta yãy koxuk ãxet ax kotug te nõm mãxop xi yã nõg tok xi nãhã pu mõy tutuk nũy yã ha mũn mã mĩta yãy koxuk yak yã tute mãhã’ xi xup xak xi tepta ta xi pakaxap ta mãhã’. Teptakup ‘ũpip ax xi yakkup xi xupxakkup puxi kopa’ tu xohi kotũg pu’ yak tu ta pu mã ok pe xupxak tuta pu mã ok pe tepta tu ta pu mã pu mõy pakaxap tu tut nũytuta puxi yã mãhã a tu tep xa xok putup a yãy xit ax ‘ũmãkux ax nũyta mõ nũy kõnãg xo’op. (Koxuk xi hãm’ãgtux kax ‘ãmix Yaet Maxakani te’ mĩy) 91


Kotxekanix

Kotxekanix yã pok ha pip mã’ãynãgpe kopa’ pip. (Koxuk xi Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Yeyam Mãxakani’ te’ mĩy)

92


Koxut

(Koxuk Yenen Maxakani’ te’ mĩy)

Koxut tikmũ’ũnte’ mãhã’. ‘Ũxuxpẽynãg. Monĩ Mãxakani’ xax ‘ãta’ yõg hãm ‘ãgtux ‘ãgtux: ‘Ãte’ xok xok xeka’ kõmĩy ha yĩpa’, pãyã xax ‘ãta’ te’ penã’ hu ha nũn a hĩy nãg tu nõ ãtup tat kox nak ha ‘ãte’ tatu pãmãg mĩy pumõ nũy ta mõpi’ tup tat há ‘ũhamõ hãmtup ‘ĩhã pumõypi ‘ũput ta nũnũy kutet putu’ puk ‘ũkutox mũtix mã kot xup há puxi’ kõmĩy tu yĩpa’ putpu’ a kix ho ah. Puxi, ‘ũkux yõg hãm ‘ãgtux.

93


(Koxuk: Marquinhos Maxakalí)

Koxut ‘pip hãmhipak kopa’. Koxut yãyhi’ ‘ãmnĩy hã’. Tute’ puxõy mãhã’ hu tumõg ‘ãmãxak hã’ xi ‘ãmnĩy hã’ nũy tu’ hi nũyta’ mõy mõnãy tu’ kox hã’.

Xax ‘ãta’ tep mũn mãhã’? ____________________________ __________________________________________________ Xax ‘ãta’ ‘ũtok xohi’ texĩy? _____________________________ __________________________________________________ Xax ‘ãta’ ok mõg ka’ok? ______________________________ __________________________________________________ Xax ‘ãta’ ok putat hamõg? ____________________________ __________________________________________________ 94


Koyemok

(Koxuk Yaet Mãxakani’ te’ mĩy)

‘Ãte yũmũg koyemok ‘ũpip mĩmãti’ kopa’. Tutep tup pax ‘ãmnĩy hã kupihi’ hu ‘ũmãhã’ kututtapnãg xi kumãyõy. ‘Ũpet mĩg hãm tu mĩxux tap hã. Hu kopa’xukpep yĩy yãy mĩy xok xu’uk hu mõxaha ‘ũgtoknãgxop. Koyemok tute pop ‘ũxox hã kututtap xi kumãyõy hu mãnãhã ‘ũgtokxop pu’. Koyemok xapxuĩy yõg hãm yĩta’ kax ‘ãmnĩy hã. Koyemok ‘ũpip ‘ũpit xi hex. Koyemok ah xeka’ ah. ‘Ũmãy ponok. (Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Piet Mãxakani’ te’ mĩy)

95


‘Ũyĩkopi Koyemok okxate yũmũg? ______________________________ __________________________________________________ ‘Ũxetexĩy? _________________________________________ __________________________________________________ Koyemok putep mũn mãhã’?___________________________ __________________________________________________ Koyemok okpet mĩy mĩmmãg yĩmũ’?_____________________ __________________________________________________ Koyemok ‘ok xeka’?_________________________________ __________________________________________________ Koyemok ‘ok hãmtup tu yãyhi’? _________________________ __________________________________________________

96


Kumex

Kumex yã tute’ ‘ĩmmok yõg mĩkax xap kox mũn putup pax hu’ mõxa hu putõy mãhã. Tikmũ’ũn te’ mãhã’ kumex. (Koxuk xi hãm xt ‘ãmix Makĩy Mãxakani’ te’ mĩy)

97


Kũnãgtot

Kũnãgtot hãmtapkoa’ yĩta’ kax. Yĩta’ kakxoppit nãg xop te xuk mũg ‘ũyĩm hã paxĩy hu xuk mũg katu xuk nõy pakox hã’ xi kakxop hex te’ yõg tat mũg kama’ ka tu’ yõg tat nõy pakux kũnõg tot ‘ãmõg pu’uk ah ‘ãyĩnã hup kunãy putup ah xiyã kama’ mĩmãti’ kopa’ yãyhi’ xi yãyhi’ pok há xi kõnãg kux tu yãy kama’. (Koxuk xi Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Mãme˜y te’ mĩy)

98


Kũnĩõg

Kunĩõg ‘ãmnĩy yĩta’ yãyhi’ hu xit ha yãy hi’ hãm penã mai’ xi mĩxux mãhã’ xi kunãmãhã’ huta nõm hu kõnãg xo’op kũnĩõg hãmtup yũm ax tumõg hu yũm hu mõyõn. (Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Ye˜ne˜n Mãxakani’ te’ mĩy)

Kũnĩõg hãmtup yĩta’ kõnãg putup pu yũm hu ‘ãmnĩy xe’e’ yĩ xo’op. (Koxuk xi Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Rorano Mãxakani’ te’ mĩy)

99


Kũnõnhup

(Koxuk Yaette’ mĩy)

Kũnõnhup yã mĩxux mũn mãhã’ nũyta yãpihi’ nũy mõy yãtu’ kih nũy yãyhã kututap nũy tohop. (Koxuk xi Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Yaet Maxakani’ te’ mĩy)

Kũnõnhup ‘ũki huta yãy hã ututtap

Kũnõnhup uxip ax nuy moytukutut nuyta tuki nuy yãy hã kututtap ‘ũxehe’ ‘ũxetuktup nũy mõyxe tukutut nu'yta mi xuxtu tu xu’uk puyãy kox nũy yãy hã kũ non hup ‘ũxehe’ put pu yãpãhã’ kũnõnhup. (Koxuk xi Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Yomiet Mãxakani’ te’ mĩy)

100


‘Ũyĩkopi Kũnõnhup ok hãm xop xohi mãhã’? _______________________ __________________________________________________ Kũnõnhup ok konãg kopa’ pip?___________________________ __________________________________________________ Kũnõnhup tu kih nũy yãy hãm te ũm’?____________________ __________________________________________________

101


Kũnãhãn

Ok xate’ Kũnãhãn yũmũg? __________________________________________________ __________________________________________________ Kũnãhãn tep mũn mãhã’? __________________________________________________ __________________________________________________

102


Kũnũhũm

(Koxuk Yimã Mãxakani’ te’ mĩy)

Kũnũhũm tep mũn mãhã’ kũnũhũm, tepta mũn mãhã’ xi kuknox koxap hu mãhã’ kuk nox kut xupxak. Kũnũhũm yã hãm yãyxoxuk mãhã’. (Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Manet Mãxakani’ te’ mĩy)

103


(Koxuk Mãkĩ Mãxakani’ te’ mĩy)

104


Kũnũhũm tepta’ mõ’ hu nũpũn tepta’ mũn mãhã’. Kũnũhũm tepta’ tuk tu’ mõnõn Xi yã mĩta’ yãy koxuk mãhã’. Kũnũhũm a xu pup hup ah Hũhũkũ hu nõn yũm xeka’ nãg Kũnũhũm ap nãm tup ka pik ah Yãyã xop tex tuk tok pop hãm hipa’ Hu xinãhã’ yĩmõy hu titap huta’ xomuk. (Koxuk xi Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Yenen Mãxakani’ te’ mĩy)

105


Kũnũmtut

Kũnũmtut mõnãyxop ‘ũyõg xuxet ax. Hõnhã’ tikmũ’ũn xupep tup xop yõg xuxet ax kũmẽytut. Kũnũmtut yã tute’ yãk mũn mãhã’ nõmõ yĩmtat hu’ mãhã’. Kũnũtut tute’ hãmxop xohi’ xap xotu mõg. (Koxuk xi Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Yene˜ n Mãxakani’ te’ mĩy)

106


Kuptap

(Koxuk Ixmãip Mãxakani’ te’ mĩy)

Kuptap yã pepi yãyhi’ mõkumak hu humãm xop kutox mãpihi huta nõm hã tatu xa kux. (Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Namãyĩn Mãxakani’ te’ mĩy)

Kuptap pi a’ tu xuk’uk? Mĩkax xap kox kopak tu xu’uk. Tep mũ mãhã’? Xokxop tut xakix huk tox yĩta’ mãhã’ hu mãy kox hã tat huk tok tat pax mõg hu nõg tok xinãhã’. Kuptap yãkoxuk xop nũhũ kuptap nãg yõg hãm ‘ãgtux. Kuptap nãg ‘ãnũtex tu yãyhi’ ah. Pekox yokomak tu’ yãyhi’. Kuptap nãg mõgmõka’ te’ tatuk tex xi putu xop te’ ta tuk tex xi pop xop te tatuk tex xi xũnĩm te ta tuk tex xi kot kup hi’ te ta tuk tex xi kot kup hi’ te’ yĩmãg hã’ pox hĩy hu nõ xok xop kix hu nõ tut xop xi mãhã’. (Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Mãme˜ y Mãxakani’ te’ mĩy)

107


‘Ũyĩkopi Kuptap ok pepi mãm mĩmãk tu? ________________________ __________________________________________________ Kuptap ok hãm tu yãy kũnũg? ________________________ _______________________________________________ Kuptap ok pepi yãy kũnũg? ___________________________ _________________________________________________ Kuptap ok mã mãhã’?_________________________________ __________________________________________________ Kuptap ok pepi mõyõn mĩy mãk tu?_______________________ __________________________________________________ Kuptap ok mĩkaxap kax kopa’ mõ yõn? __________________ __________________________________________________

108


Kuptapxeka’

Kuptapxeka’ a mũnũytut kutux mãhã’ xi kamãnok konokaxax xakix mũn mãhã’ xi kãyã, kokex xi pepip mõg putup ah pekox yokoma’ yã hãmnãg mũn tu’ tu mõg ax. Kuptapxeka’ yã tu putup pu yãy hi’, pãyã mõg konokaxax nak pihi pu mã’ nũy nõ yãy kõnãm mãnãg nũyta’ homi putup putumõg nũy tu mõnũy pohõm tu ‘ãpep nũy mã. Kuptap xeka’ yãy tu’ pok xeka’ mũn kopip xi mõyõn xi xu’uk pok ha’. Kuptap xeka’ a hep ah hut u pa yĩxũy nãg nã yãyhi’. (Koxuk xi Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Mãme˜ y Mãxakani’ te’ mĩy)

109


Kupũmõg

Kupũmõg a xe’ pu’uk ah, xe’ ‘ãnuk ‘ũmõg ax pu pukxip puxinõmõtu’ yĩm tat hu pex xupepmã hu xup puxat nõ nũn pãyã ap kix putup ah. A xe’ pu’uk ah xi yã mĩta’ mãhã’ yã hãmxopxuxpex mũn xup puk hep, ‘ãmãn hep, onop hep, puknãg hep, kũnãytex hep, ‘ãmãn hep, putox hep xi yã mĩm kup xup, yak mãhã’, xupxak mãhã’ xi tepta’ mãhã’. (Koxuk xi Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Yaet Mãxakani’ te’ mĩy)

110


Kupũmõg a tute’ hãm xop xohi’ mã ah. Yã tute’ onop hep mũn xup xi mĩnkup mũn xup tute’. Kupũmõg a xohi’ hã yãy hi, a yãmxet hã yãy hi’ kupũmõg ap tex hup mã maip tup a yĩn te yã ‘ãxok xux pex pu tuk hok ah a xate’ ‘ãmot hã ku’uk yĩm maip tup ah. (Koxuk xi Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Meyamĩ Mãxakani’ te’ mĩy)

111


Kutexxox

Kutexxox putu xap teta tuk tex. Kutexxox a gãy ah. (Koxuk xi Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Mãme˜y Mãxakani’ te’ mĩy)

Kutexxox a mõg pu’uk ah. Tute’ ‘ãm top hũ ta mõg yĩ xate’ tex putup hup kumõy putu ah. Kutexxox a ‘ãmtop yĩ yãm a xip putup ah hata’ ‘ã mõgã’ mõy pu notot xop ‘ũyõ hepmãhã ‘ã yã ‘ĩhã putpu’ ‘ãhitup. (Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Yeyam Mãxakani’ te’ mĩy)

112


Kuttomãxãy

Kuttomãxãy a hãmtup tu’ yãyhi’ ah, yã ‘ãmnĩy mũn hã yãyhi’ xi hãmtup tu’ yãnãm ah kuxap putup nẽy ah kuyã nãm ax puxi’ ha mõh a kakxop tep tupnẽy ah ‘ãmnĩy hã yãnãm mõg ax puxi kakxop xanã tu kama’ hap ax xi tu kax ax puxi’ ha nũn. (Koxuk xi hãm xit ‘ãmix Yaet Mãxakani’ te’ mĩy)

113


Kututtap

Kũnõnhup ‘ũxip ax nũy mõy yã tu’ kutut nũyta’ met ki nũy kopa’ pi nũy mõy yã tu’ yĩmãg nũyta’ yãy hã’ kututtap nũy tohop hu mĩnut hep xo’op hã tumõ’ nũyta’ mĩxux tu tu xuk mĩy pu ‘ã nõm nũy mõy yã yãy kox nũy Xe put pu yãy hã kũnõnhup hu mĩxux mã hã yãy hit nũy mõy xe yã tu met ki nũy Xe gãy hãmte’ ‘ũm. (Koxuk xi Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Niyay Mãxakani’ te’ mĩy)

114


Ku’ut

‘Ãmnĩy hã mãyõn nãg yãnãm ha ku’ut yãyhi’. ‘Ãmnĩy yĩta’ kupihi’ hu yãyxit ax mũ mãhã’ hupnãg xi penex xi metmenãg. Hãmhitap hã’ mõnãyxop yĩy ax hã’ tiktak. (Koxuk xi Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Yeyam Mãxakani’ te’ mĩy)

115


Kuxakuk

(Ap koxuk xũyã yũmũg ah)

(Koxuk Mãhkĩ Mãxakani’ te’ mĩy) 116


kuxkuxhĩynãg Kuxkuxhĩynãg yã xohi’ hu yãyhi’. A yãy xak kapix ah, yãg tu xohi hu hĩyãyhi hu tok tuk kup ta mũn mãhã’ nũta tu kutũg ‘õgnãg puxi kakxop hãm xap kup pa nũy ta ha mõg nũy mãpi nũy ta nõ tu pẽnãg nũy ‘ũmxox hã tẽy nũy put nũy ta mõg nũy gayot hã mõtat hu xinã’.

(Koxuk Niyay Mãxakani’ te’ mĩy)

Kux kux hĩy nãg ‘ũxuxet ax nõy kex nãg toktuk kup ta mũn mãhã’.

(Koxuk Anop Mãxakani’ te’ mĩy)

117


Kux xux nãg

(Koxuk Yaet Mãxakani’ te’ mĩy)

Nũhũ kuxxux nãg ah xuk xohi ah yã xuh tix nũy mõg yãy kox nũy yã yãy pe yãy hit. Ũtak xi hex nũy ‘ãmnĩy ĩhã yã yĩka mãm nũy mõhõn nũy hãmtup puxi xe yãy hit hu tu xit hã yãy hit ‘ũxehe’ payã yã mĩkax xap kutĩynãg mũn mãhã’ xi xui xap xi yã nõy xi nãg hã pu mõy tu tuk nũy ha mũn mãhã’ ta tut xop ap xaxok putup ah yãy xit ax. (Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Yaet Mãxakani’ te’ mĩy)

Kuxuxnãg yot yĩta’ xu’uk yã xuktix ‘ũpet mĩy ax nũy kopa’ tuk xuk put xo nũy hãm tup nõy hã’ xe tu’ xuk nõy put nũyta’ yĩmũpi nũy tu xit pu tup nũy mõg pu xitak pihi ‘ũyã nãn tu’ nũy mõy put pu hex nũ puxi’ yã nãn tu’ tak ‘ũyĩ xox a yãy ta hok ah pu mõy yã tok ‘ãmõ xãn puxi na pu’ mõy yã tu titap nũy yã yãy pe yãy hit yĩha’ yã kama’ yãy kohã mõg ax puxi xetẽm pu’ xi ‘ũyõg hãm puxi yãy tu nũ nãy nũy ta tu xohi’ hãm ha há mõg puxi’ ‘ãpenã’ nũyta pooo nũy mĩm mãg yĩmũ’ tu xohi’. (Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Yaet Mãxakani’ te’ mĩy) 118


Kũyĩy

Kũyĩy xoktux te kux kõyõy ha hep te kux ‘ãta’ nãhã putuxop kũyĩ. Nũhũ’ kũyĩy xoktux te’ kux kõyõy hã hũ kuyĩy xoktux te’ kux kõyõy putuxop kũyĩy. (Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Niyay Mãxakani’ te’ mĩy)

Kũyĩy ‘ẽẽ’ mũtix yãy putuk pãyã kũyĩy yã xe’ ‘ãta’ te’ kotinãhã’ hata’ ‘ẽẽ’ yã xe yĩxũynãg a xuta tep kotinã’ ah. (Koxuk xi Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Xoeni’ Mãxakani’ te’ mĩy)

119


Mã’ãy (kukanit)

(Koxuk Hõmĩ Mãxakani’ te’ mĩy)

Mã’ãy puxhep tu pip. Mã’ãyte’ mãhã’ putuxtut. Mã’ãy a xe’ ah yã xax panap nãm. Mã’ãy pok ha pip. (Hãm kax ‘ãmix Noxo Maxakani’ te’ mĩy)

Mã’ãy ‘ãgtux

(Koxuk Mãme˜y Mãxakani’ te’ mĩy)

Mã’ãy kõnãg yõg hukõnãg kopa’ yãy hi xi kõnãg yõg xokxop mũn mãhã’ mãhãm xi kuxhip xi putux tut, mã’ãy kamak tok payã a atex kopa tok mãm ah yã xuuk. Nũytu xuk pep, pãyã tute xuk hã hãmkot ax nu'y ta nĩm pu mãhãm nuytuk tok nũy yãykox, payã atut te xinã ah yã yãy ko’ax nũn yã tu yĩn mũn hã yãy hit mã ãy kutuk. (Hãm kax ‘ãmix Ixmãip xi Yimet Mãxakani’ te’ mĩy) 120


‘Ũyĩkopi

(Koxuk Yimãte’ Mãxakani’ mĩy)

Mã’ãy pia’ pip?______________________________________ __________________________________________________ Mã’ãy putep mũn mãhã’?______________________________ __________________________________________________ Mã’ãy ok xe’?_______________________________________ __________________________________________________ Mã’ãy ok mĩmãti’ kopa’ pip? ___________________________ __________________________________________________ Hõnhã hãmxop ‘ãxet ax te kaxĩy: _______________________ __________________________________________________

121


Mãhãm

Mãhãm yã puxõy mũn mãhã’ xi kunit mũn mãhã’. Mãhãm yã hãmtap ko’ak mũn hã xit xi yã ‘ãmãxak mũn hã’ xit. (Koxuk xi Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Niyay Mãxakani’ te’ mĩy)

122


(Koxuk Yaet Mãxakani’ te’ mĩy)

Nũhũ mãm xohi’ yõk hãm ‘ãgtux Kõnãg koxmõg ‘ũhep mai’ yĩ tatu’ mãm yãy xupemãhã’ hu xohi’ yã mãm yãy koxuk te’ kopa’ yãy xupemãhã’ payok nãg xi kotatak xi kumex xi kanaxat xi kuxhip xi xõykot xi takxẽn xi xit hok xi mãm pata’ xi mãmyoknãg xi mãmxonãg xi mãm ‘ãtãnãg yã mãm yãy koxuk te kopa’ yãy xupemãhã’ yĩ mõnãyxop hex tex tu xamut tut hã huta’ xeka’ xuk xi kakxop te’ xamut huta’ xuk kama’ xixi nãhã’ kama’ huta’ xuk xi xupemãhã’ koxap hã’ xupemãhã’ kama’ xi kumex ‘ũkox tihi’ hãm pati’ xi kuxhip hãm patikox tihi’ yĩta’ tik te’ nõmõ yĩntat hu pop kumex xi kuxhip xi yã mãm te’ kopa’ nõm kumex kox kopa’ nõm yĩta’ tikte’ nõmõ yĩm ta huta’ pop kama’. (Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Monĩ Mãxakani’ te’ mĩy)

123


Mãkak

Mõnãyxop mõg paxip mãkak xeka’ kõnãg xukã haxĩy pim nũãn xunĩy titmu ‘ãtik xop mũ tatu mõkupux. (Koxuk xi hãm xit ‘ãmix Agnaldo Maxakani’ te’ mĩy)

124


Mãmxexex

(Koxuk Yaet Mãxakani’ te’ mĩy)

Mãmxexex yã kõnãgkox mũn hã tu mõg ‘ũkupihi’ kõnãg hepte’ yẽy ax puxi’ mĩmmãg yĩmũyũm nũyta’ tu’ yõn puxi’ mãm hanap nũyta’ tu’ xohi’ puxi mãmxexex kõnãg hã kunut nũyta’ tu xip ax ha mõg nõm tuk tu mõyõn. (Hãmxit ‘ãmix Yaet Mãxakani’ te’ mĩy)

125


Mãmã’

(Ap koxukxũyã yũmũg ah)

‘Ũyĩkopit Ok xate’ mãnmãn yũmũg?

Mãmãn tep mũn mãhã’?

126


Mãnmãn

(Koxuk Yaet Mãxakani’ te’ mĩy)

(Koxuk Hõmĩ Mãxakani’ te’ mĩy)

Mãnmãn yã tute’ tuthikut mãhã’. ‘ũmõg ax pu’ tuthi’ xip nũytu’ ‘ũmai’ puxi xõhõg ax pu’ kut a mõxãm pu xi mã’ mũnĩn nãy nũyta’ tuthi’ xax kumuk ah xi yã mĩmkut mãhã’ huta’ mĩm kayã hã ‘ũpothi’ xi nõy xaxogã’ax nũyta’ tu tu kax mẽ’ẽy, mẽ’ẽy, mẽ’ẽy pu nõy tu kax puxi ha mõg.

Mãnmãn yã tute’ mĩm kopit hãmõg ‘ax pumõy pãhã’ tu kox hok puxi’ nõm kot nũy kopa’ tu xukpep pu mãhãm nũy tu’ titap nũy ta’ ‘ãmõxãn nũy ya yã mĩm mũ ‘ãnõm ap yĩmãg ka’ok ah pũyĩ hãm toyã nũyta’ nõm hã tu nũmãn. (Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Yomenap Mãxakani’ te’ mĩy)

127


‘Ũyĩkopi Mãnmãn ok hãm tuktok mãm? ________________________ __________________________________________________ Mãnmãn paptup mũn mãpu’ tu mai’? _____________________ __________________________________________________ Mãnmãn ok kux ‘ãta’? ________________________________ __________________________________________________ Mãnmãn ok hãm tu’ xu’uk? tu?_________________________ __________________________________________________

128


Mãnõg

Mãnõg mĩm yĩmũ’ pip ax puxi tikmũ’ũn kupi nũyta xumã’ mãnõg puxi mãnõg yãy xoptop nũy tu yĩ xũy nõ hãm xip ‘ĩhã put pup mĩy ax. Mõnãyxop kupi ax yãmĩyxop mũtik puxi mãnõg pihi mĩm yĩmũ’ pu mõnãyxop tatu tu kox pu mãnõg xuktux xapup nãg pu yãmĩy xop kix nũy nõ xinã ‘ũtut xop. (Koxuk xi Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Mãmẽy Mãxakani’ te’ mĩy)

Mãnõg a mĩmãti’ kopa a mõg hup pe’ nãmtup ah puxi’ pihi’ yĩxa tep pi pip tup ah. (Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Niyay Mãxakani’ te’ mĩy) 129


Mãntatãg

(Ap koxukxũyã yũmũg ah)

Mãntatãg pok a pip payã ah kõnãg hã mõxakux ah putuxtut mũn mãxakux? Mãntatãg ũyãyhi’ xui ha kama’ mãntatãg pok ha pet hu kopa’ xu’uk hu yãy koho’, payã ‘ũgtok amõg puuk a yãg tĩy nãg, payã mãntatãg a mõyõn ah hãmtup tu xiyã ‘ãmnĩy ha kama’. (Hãm’ãgtux kax ‘ãmix Meyamĩy Maxakani te’ mĩy)

130


Mattuk

Mattuk konokaxax xeka’ putuk, pãyã mattuk yã puknõg tu paxapkup xi xata’ pu’uk ah. Yã hãmhipak xeka’ mũn kopa’ pip, puxhep xup ax hãmhipa’ pu’ mõy tex ‘ãti’ puxi puxhep tu’ yãy tu nũnãy xi yã puxnãg xape’ xop nũytu’ xuk mĩy mõ’ ‘ãmnĩy hã’. Puxi hãm tu’ tup pu’ xi ‘ãmõxãn hãm nak ha hãm xũmã’ ax puxi xuk mõtu’ xup ha’ mõh nũy mõy yã yãy kox nũy yãy hã’ taktap tuknĩnũy nãg kup yãy mep nũyta’ yãy hã’ puxnãg. (Koxuk xi hãm xit ‘ãmix Yaet Mãxakani’ te’ mĩy)

131


Mayakõg

(Koxuk Yimat Mãxakani te’ mĩy)

‘Ũgmũ yõg hãm tu ‘ũpip mĩmãti’ xi pip mĩhĩm ‘ũta’ mĩmãti’ kopa’ pip mayakõg ũpip hu pet mĩy, yĩnõg yĩta kopa’ xuk pep mĩm mãg yĩmũ pet. Ha xokxu uk yãymĩy tu’ mõxaha’ ũktoknãg. Ũtuk ũpet kopa’. Tuyĩmãg ka’ok, huta xakux hãmtu’. Pupe mẽ’õg mãm tup puxi kopux ũtut mũtix hãmtu mãhã’ mĩtanãg xi kukut ponoknãg nũytu tuk ta nõm hã ũmã, xupxak xi tepta hamũn tex tip tup yĩta kax mayakõg. (Hãm’ãgtux kax ‘ãmix Piet Mãxakani’ te’ mĩy)

132


‘Ũyĩkopi Mayakõg pia tihih? _________________________________ _________________________________________________ Mayakõg ‘ok hãmtu pet? _____________________________ ________________________________________________ Mayakõg aptuk ah ‘ũpet kopa’? ________________________ __________________________________________________ Mayakõg kutok ap yĩmãg ah?__________________________ _________________________________________________ ‘Okyĩmãg pu’uk mayakõg kutok? _______________________ __________________________________________________ Tepmũn te mãhã’ mayakõg? ___________________________ __________________________________________________ Tep mãhã’ mayakõg kutok? ___________________________ __________________________________________________ Ok hitup Mayakõg? _________________________________ __________________________________________________ 133


Mãyĩynãg

Kũnũhãn yãg tu’ mĩm kox kopak tu’ mõyõn xi xu’uk xi yã mãyĩynãg yã kamak tu mõyõn mĩm kox pa xi xu’uk mãyĩynãg ‘ũkax hu mãyĩy hu tap tox mahap. Mãyĩynãg mĩta’ mãhã’ hu xap koxuk mãhã’ huta xax mõy put pu’ ‘ũmtox mẽ’ẽ max puxi mĩta’ xax ‘ãmõxãn. (Koxuk xi hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Yeyam Mãxakani’ te’ mĩy)

134

Mãyĩynãg mĩmãti’ kopa’ pip kopa’ tu’ mõg puxi mĩm tap xi pukox xihip pũxi kopa’ tu’ xupet. (Koxuk xi Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Yeyam Mãxakani’ te’ mĩ)


Mĩmpũn

Mĩmpũn hãm kox kopa’ pip hu xu’uk puxi kakxop kupi’ huta’ kot hut a pop. (Koxuk xi Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Yeyam Mãxakani’ te’ mĩy)

135


Mõgmõka’

(Koxuk Hapaet Mãxakani’ te’ mĩy)

Mõgmõka’te’ mãhã’ kakxeka’ xi ĩxõgxop. Mõgmõka’ mĩmãti’’ kopa’ pip. Mõgmõka’ a pok ha pip ah xi hãmtu’ pet ah. (Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Noxo Mãxakani’ te’ mĩy)

136


Mõgmõka’

‘Ãte ‘ayĩkopit ax. Ok xate yũmũg mõgmõka’ te mãhã’ koktix? ‘Ãte’ yũmũg mõgmõka’ te’ mãhã’ koktix. Ok xate’ yũmũg mõgmõka’ te’ mãhã’ mũnũy? ‘Ãte’ yũmũg mõgmõka’ te’ mãhã’ mũnũy. Ok xate yũmũg mõgmõka’ te’ mãhã’ kaptinãg? ‘Ãte’ yũmũg mõgmõka’ te’ mãhã’ katinãg. Ok xate’ yũmũg mõgmõka’ te’ mãhã’ xũ’ũy? ‘Ãte’ yũmũg mõgmõka’ te’ mãhã’ xũ’ũy. (Koxuk xi Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Yimãt xi Yoãm Mine’ Mãxakani’ te’ mĩy)

Mõgmõka’ ‘ũpip mĩmãti’ kopa’, pãyã xokxop yãykoxuk mãhã’ ‘ũyĩmãgxop xi yã hãm tu’ yãy hi xop xi yã kõnãg kopa’ pip xop mãhã’, mõgmõka’ te’ hakutatak kup tu õmkutok put hã mãm tu’ nõ kunia’ hutu kakxeka’ mãnãhã xi yã xok yĩn hatuk payã putup huta xũyãxop hã gãy nãm xi yãy kuxnõg pax ha xuyã xopte yĩmãg xit, hatopa, oknãg. Tũyã hãm tu tu mõg, ãp xok ah. (Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Yimet xi Ixmãip Mãxakani’ te’ mĩy) 137


Mõgmõka’

(Ap koxukxũyã yũmũg ah)

Mõgmõka’ ‘ũpip mĩmãti’ kopa’ pip xi mõnãyxop ‘ũpip huktok mõg kutatak ‘ũm xuk putup tu, tu kutatak tu mõxaha tu xuk ‘ĩhã’, õm nũn mõgmõka’ tu kakxop putox tu’ mũg tu’ put tuta mõg ‘ũpata xax hã, putmõg pãyã kakxop xohok ka’ok ha kakxop xape nũpanãm tu mõhãm koxuk ha’ mõgmõka’ te’ put ‘ok nãg. Mõgmõka’ pepi’ pet mõgmõka’ te mãhã’ yã xok xopyĩn xiyã kunit mãhã’ xi puxnãg xi kãyã. Hõmã’ pip mõgmõka’ xeka’ mõnãyxop pip hã xiyã mĩmãti’’ xeka’ pip hã, mõgmõka’ nõm xeka’, apip ah hõnhã, yã nõm kutĩnãg mũn pip hõnhã. (Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Yoãm Mine’ Mãxakani’ te’ mĩy)

138


‘Ũyĩkopi Mõgmõka’ ok pok ha pip?_____________________________ __________________________________________________ Mõgmõka’ ok hãmtu’ pet?____________________________ _________________________________________________ Mõgmõka’ ok tepta mãhã’?____________________________ __________________________________________________ Mõgmõka’ ok kãmãnok kix? ___________________________ __________________________________________________

139


Mũnũynãg Mũnũynãg yã tute’ mĩxux xohi mãhã’ mũnũynãg mõg pu’uk ah papa yãg tu hãmgãy te’ kix ‘ũyĩnãhã hu takix xi kõnãg xo’op ax tu’ hip ‘ax nũy mõg ‘ĩyhãmtex nũmã’ hãmtox kup yã hitop hã’ mõyõnãg pãyã a xupaha’ yĩtox tep hĩy putup ah a mõnõm ax hok ah xip nãmtut a pataxax xonix hok ah xip nãmtup a pataxax xonix hok ah puyĩ nãhãy. (Koxuk xi hãmxit ‘ãmix Moniyte’ mĩy)

140


Nãnxaha’

(Koxuk Anop Mãxakani te’ mĩy)

Nãnxaha’ yã tute’ mĩta’ yãy koxuk mãhã’ xi yã xap kopuk nũyta’ mõg nũy mõy pãhã nõtu’ yõn puxi tu’ xokax xupxak, katkata’, kõyãm, mĩta’ kapxeka’ ap xok hã na’ah xokxop kutĩynãg te yã xapkutĩynãg mũ xok nũhũ’ nãnxaha’ ‘ũpit tu’ xuta’ xexka’ hata hex yã yĩxux nãg yiyip putuk. (Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Yaet Mãxakani’ te’ mĩy)

Nũhũ’ nãnxaha’ ‘ũtak. Yã tute’ mĩta’ yãy koxuk mũn mãhã’.Nãnxaha’ ‘ũhex tu’ yĩxũynãg yiyip putuk xip nĩynãg hata tak yã xuta’ tãmnãg xip nĩy hã’ nũ xit ax mãhã’. (Koxuk xi Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Yaet Mãxakani’ te’ mĩy)

141


‘Õnyãm ‘Õnyãm mõgmõka’ te’ mãhã’ hu kep nunõg tu. Mãhã puxi xaxhok yũhũm ‘ũxãm mũtix. ‘õnyãm ah pet kumuk ah xi ‘ũyog putat xohi’ yĩ ‘ãmnĩy yĩta’ tutu’ mõg hãmtup yĩta’ tatu’ mõyõn pãyã kokex te’ penãhã’ ha tik te’ tux tup tex ha nãhã ha put nũn. Tu xãm xit tuta yĩn mãhã’ tuta’ xãm hã mĩy xap max mĩy.

‘õnyãm tuthi xux mãhã’ ‘õnyãm kutet xux mãhã’ ‘õnyãm ah hãm tu yãyhi’ ah ‘õnyãm mĩm mõg yĩmũ yãy hi’ ‘õnyãm toktet xux mãhã’ ‘õnyãm ‘ãto1 kopa’ mõyõn ‘õnyãm mĩm kox kopa’ mãm hu mõyõn ‘õnyãm a hãm tu mõ ka’ok (Ap koxuk xũyã yũmũg ah)

‘õnyãm ‘ũpip ‘ũxãm xi pip ‘ũ xãm ‘oknãg ‘õnyãm nãg ‘ũmnok xi xepnak ‘ũm. (Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Piet Mãxakani’ te’ mĩy)

1

142

’ãtok – feixe de cipós em cujo interior o ouriço se abriga.


(Koxuk Hõmĩ Mãxakani’ te’ mĩy)

‘Ũyĩkopi Õnyãm ok xãm xohi?_________________________________ __________________________________________________ Õnyãm ok hãm tu yãyhi’? ____________________________ _________________________________________________ Õnyãm ok tox mũnmõg mĩm mõg tu yũm?________________ __________________________________________________

143


Patakak

Patakak xexex mũtix yãy putuk. ‘Ũxeka’ te’ patakak yã mĩta’ yãy koxuk mãhã’ xi yãhãm xop nõy mãhã’. Hõmã pip hãmhitap hã hata’ hõnhã’ ap pip tute’ xĩy hu pip hok hãmhipak nõg ha’ pip tu nõg há yã xuxet ax mũn pip xi ‘ũyõg hãm ‘ãgtux pãyã ap kumuk ah xate’ ‘ũyõg hãm ‘ãgtux mũg. (Koxuk xi hãm xit ‘ãmix Yimã te’ mĩy)

144


Patap

Patap yã mĩmãti’ mũn kopa’ tu’ mõg hu mĩta’ yãy koxuk mũn mãhã’. (Ap koxuk xi hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix xũyã yũmũg ah)

145


Patxa’ax

Hõnhã patxa’ax tu’ hãm ‘ãgtux ‘ax. Patxa’ax yã mai’ patxa’ax hiya’ xupep. Patxat’ax pok ha xupep. Patxa’ax tep mãhã’? Xui’ mãhã. Patxa’ax te kuxakuk putuk. Patxa’ax kuxakuk yãgyũm (sobrou) ha topa’ te’ nõ patxa’ax mĩy. Patxa’ax yãmĩy xop te xamõg. Patxa’ax tep putuk? Kuxakuk putuk. Patxa’ax te’ mãhã’ hu pĩm patxa’ax xui’ mãhã’. Patxa’ax kuxakuk yãyũg ha topa’ te’ nõ patxa’ax xi xapa’ xi nõxupatex mĩy. (Koxuk xi hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Hapaet Mãxakani te’ mĩy)

146


Payoknãg

Payoknãg yã tute’ yãy xapek tok mãhã’. Tikmũ’ũn te’ mãhã’ payoknãg. (Koxuk xi Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Mãhkĩ Mãxakani’ te’ mĩy)

147


Peyupnãg

Nũhũ’ peyupnãg yã kax ax hã’ xanãhã’ ‘ũmõg ax nũy mĩm mãg tu yũm pepi hu kupnõm kopuk xopmã’ pepi xi mũnĩnnãg yĩmãg ha kopuk yĩta’ mãhã’ kupnõm mõg pepi puxi há xãm nũy put nũyta’ nũy put pu tu yũm ax tu’ yũm. (Koxuk xi Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Yaet Mãxakani’ te’ mĩy)

148


Po’op

Nũhũ’ po’op ak tognãg yã tute’ hãmxop xohi’ mãhã: tepta’, yak, mĩta xeka’, xupxak, xitkũnĩ xi katkata’. Po’op a xate’ pamãg mĩy yĩ mõm pip putup ah. A hãm xaxok ah. Yã tikmũ’ũn putuk hok ah xi xate’ pamãg kox kopa’ tepta’ xex Yi mõm pip putup ah puxi mĩm mãg ‘ũm pa’ nũy nõ xũmĩy nũy xut nũy mã hata xokxop xape’ xop a hãm yũmũg tapnãg ah. (Koxuk xi Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix xũyã ap yũmũg ah)

149


Popyĩm kutux

Popyĩm kutux yã hãmhi pak xeka’ mũn kopip a gãy xuk nõg kak te’ex pu xi ‘ãyĩ nã yã xak taka’ tinãg xi xui’ ha pip ah ha nũ nõm hã’ xanãhã’ hu’ pop yĩm kutux yã pop yĩm kutux putuk (popxeka’ xop). (Koxuk xi Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Yaet Mãxakani’ te’ mĩy)

150


Pukhi’ xaha’

Pukhi’ xaha’ yãyhi’ ‘ãmnĩy hã. Xate’ pukhi’ yãnãm ax puxi’ ha nũ nũy yĩmap ha pukhip tup puxi’ mõh nũy yũhũm ha pukhi’ yãnãm puxi’ penã’ nũy ha nu, mõtok yã nõm kunoyen a kuxap xeka’ yĩmap ah ka tu puk. (Koxuk xi Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Yaet Mãxakani’ te’ mĩy)

151


Putuxkup

(Ap koxukxũyã yũmũg ah)

Putuxkup mĩmãti’ kopa’ pip. Putuxkup te mãhã’ xetxox xi xoxmẽ xi ĩnyõnxit mãhã’ kama’. Putuxkup mĩmkox kopak tok ‘ãmnĩy yĩta yãyhi’ hu xithã yãyhi’ kama’. (Hãm’ãgtux kax ‘ãmix Noxo Mãxakani te’ mĩy)

Putux kup tep mãhã’ xetxox mãhã’ xi kũnĩõg xi puxnãg ‘ãmnĩy yĩta’ hu hãm tup yĩta’ yãtipax hu mõyõn putuxkup a yãy hi’ ah hu ‘ãmnĩy xe’e’ yĩyãxhi putuxkup hãmhipak yõg xi xui yõg. (Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Yomiet Mãxakani’te’ mĩy)

152


Putuxkup tu hãm ‘ãgtux

Putuxkup a hãmtup tu yãy hi ah, ‘ãmnĩy mũn hã yãyhi’. Putuxkup a hãmtup tu kax ah, ‘ãmnĩy mũn hã kax. Putuxkup a hãmtup tu xit ah, ‘ãmnĩy mũn hã xit. Pputuxkup hãmkot hu kopa’ xu’uk huk tok. Putuxkuptut. mĩmkox kopa’ xuuk huk tok. Putuxkup a hãmtuptuk tok xinãah, ‘ãmnĩy mũn hã xinãhã’. Putuxkup mĩmka’ax tu tihi’. Putuxkuptut ãtok kopa’ tihi’. Putuxkup xet xox mãhã’. Putuxkup ĩnyon xit mãhã’ Putuxkup hupnãg mãhã’. Putuxkupte mãhã’ xokxop kutĩynãg te ‘ãmnĩy hã yãy hi xop. Putuxkup a hãmtup tu kupi ah, ‘ãmnĩy mũn hã kupihi’. (Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Ixmãip Mãxakani’ te’ mĩy)

153


‘Ũyĩkopi Putuxkup ok pet mĩmãg tu’?___________________________ __________________________________________________ Putuxkup putep mũn mãhã’?__________________________ __________________________________________________ Putuxkup ok hãmtup tu yãyh___________________________ __________________________________________________ Putuxkup ok xui’ ha yãyhi’? ___________________________ _________________________________________________ Putuxkup ok kax ‘ãmnĩy hã?___________________________ __________________________________________________

154


Putuxnãgxop

(Koxuk Yaet Mãxakani’ te’ mĩy)

Putux nãg mĩm tihi’ hu mãy xotix yĩ tata tu pet mĩy mĩm mãg hã. Hu mĩ nũn yĩnũg hu tox yĩta kopa’ xuuk hu yĩmũ pip yĩ mõg hutok hu yãy koho yĩta nõhã tut tupa ha hutu kupihi’ huxit ax pop nũn hunõ xi nahã ha mõg tuyãtitap tu kopuk huyãy hi hu xit hã yãy hi yãy xee tu axe tut tep xinã a. ‘ũxuxet ax kũnõn hup xi kunihit xi xaktaka xi kũm mõm. (Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Noxo Mãxakani’ te’ mĩy)

155


‘Ũyĩkopi Xokxop yĩmãgxop hãmtup yõg xop? ____________________ __________________________________________________ Piyap mũnte xokyĩn mãhã’? ___________________________ __________________________________________________ Xi piyap mũnte mãhã’ mĩta? __________________________ ________________________________________________ Xi piyap mũnte mãhã’ kunihit? ________________________ _________________________________________________ Xokxop yĩmãg xop ‘ãmnĩy yõg xop? ____________________ __________________________________________________ Piyap mũn te mãhã’ xokyĩn? ___________________________ __________________________________________________ Xi piyap mũn te mãhã’ kumayõy? ______________________ __________________________________________________ Xi piyap mũnte mãhã’ mãhãm? _________________________ __________________________________________________ 156


Putuxtop

(Ap koxukxũyã yũmũg ah)

Putuxtop paxe xĩy? ‘Ũmnok. Xip tep mãhã’? Mãm mãhã’. Pia yay hi? Pepi yãyhi’ hu xĩy hu mõghu pux hep tu xakux? Hu mãmhã hãm kĩhã pap tupip hok puxe kopux nũy mõy mĩm tumõ mãm putux top mãm mãhã’ xi penex kutok kama’. (Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Yomiet Mãxakani’ te’ mĩy)

157


‘Õnkoma’ ãkupnãg xemõ

(Ap koxukxũyã yũmũg ah)

Putuxtop xeka’ pok kutĩgnãg yĩ tatu pip ah. Putuxtop a hãm nak ha yãyhi’ ah. Putuxtop tute’ mãm mĩm mãhã’ xi taktap Putuxtop puxhep xup ax puxi’ Mõg nũy xihip puxhep kopa’ pu’ Mãm nũy kaka nẽ pu xiptop nũy Ta mã putuxtop ũm xepnok Putuxtop ok mĩmãti’ kopa’ pip? Ãm hok, pok ha pip. Putuxtop ‘ũxeka’, putuxtop ‘ũmnok. (Koxuk xi Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Meyamĩ Mãxakani’ te’ mĩy)

Hõnhã hãmxop ‘ãxet ax te kaxĩy:

____________________________________________ 158


‘Ũyĩkopi Putuxtop tep mũn mãhã’? ____________________________ ________________________________________________ Putuxtop ok mũnĩy? _________________________________ __________________________________________________ Putuxtop ok mĩmãti’ kopa’ pip? ___________________________ __________________________________________________ Putuxtop ok xeka’? __________________________________ _________________________________________________ Putuxtop ok kup kãhũmnãg? ___________________________ __________________________________________________ Putuxtop paxe xĩy? __________________________________ __________________________________________________ Putuxtop ok mãm mãhã’? ____________________________ __________________________________________________ Putuxtop ok xe yĩyxux? _____________________________ ________________________________________________ Putuxtop ok xe texĩy? _______________________________ _________________________________________________ Putuxtop ok mãy hũmnãg? ____________________________ __________________________________________________ Putuxtop tep kũyã xip? _______________________________ __________________________________________________ 159


Putuxtut

160

Putuxtut yã pok ha puxhep kux tu’ xi yã puxõy mũn mãhã’. ‘ũpata’ hã mũg ‘ũxox hã’ puxõy mãhã’.

Putux tut yã pok ha pip puxhep kux tu’. Kõnã’ãg kopa’ yãyhi’hu kut mãhã.

(Koxuk xi Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Niyãy Mãxakani’ te’ mĩy)

(Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Niyay Mãxakani’ te’ mĩy)


Paxot tut

Paxot tut tute’ hãm tup putup yĩta’ pxot yãmõg xop. Paxot tut tikmũ’ũn te’ mãhã’. Paxot tikmũ’ũn te’ xe’ hã xapmax mĩy. (Koxuk xi Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Hõmĩ Mãxakani’ te’ mĩy)

161


Puxap

(Koxuk xuyã ap yũmũg ah)

Puxap a hãm xakok ah. Puxhep kux tu mãm ax pu xi kokex max nũ pu’ penã’ nũ puxhep tu mũ nũm yĩ kokex max tep put up a xitex tip tup ax pu’ xi tu hitup nũy tu yĩmãg xatat nũy tu yĩmãg ha yãy mõpo ok pu’ tex ‘ãti’ nũy hãm pu’ugã pu yĩ puxap pu xõy mã’. (Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Maip Mãxakani’ te’ mĩy)

162


Takxe˜n

Nũhũ’ takxẽn a kax kumuk ah. ‘Ũxetut mũtix kax hã nõy yãnãn ‘ãmãxak yĩta’ kax xi hãmtap koa’ xi nõy xaxogã’ax nũyta’tu tu kax nũy tak xẽn tak xẽn puxi nõy tu kax puxi ha mõg nũyta’ tu’ ‘ãpep nũy xe yãy mũtix tu xit hã yãy hit. (Koxuk xi Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Yaet Mãxakani’ te’ mĩy)

163


Te˜te˜n

Putuxnãg hãm yũmũg tẽtẽn te’ xapexop xohix tex ax hãk tex hu Yano kax putuk hu kax kux huta’ mõg hu’ tepta ta’ mãhã’ xi xup xak. (Koxuk xi Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Hõmĩ te’ mĩy)

164


Te˜yte˜y

Napnenin te te˜yte˜y yõg hãm ‘ãgtux ‘ãgtux

(Ap koxukxũyã yũmũg ah)

Tẽytẽy a tute xux xeka’ kopa’ ti a yã tute xui tu ‘õgnãg mũn ha tihi Tẽytẽy tu te ãpet yĩka tihi ha tak te ex hok. Tute tik mũn ũn ‘ãgtux xi kokex xi ‘ãmnĩy hã yãy hi xop ‘ãgtux tẽytẽy yã hok hã pa ka. Ok ap tep te xat yĩta paka ok, ah ‘ãmnĩy hã xi hãm tuptu. Tẽytẽy yã paka ok mõ kumak. A pã hãm mõyõn penã a tik mũũn te. Tẽytẽy a tikmũ’ũn te pã hãm xit penã ah Kama’ tẽy tẽy a xuk putup hu pet mĩy a Yã tu te hãm hi top tu xuk put xok ax pumõy yãy kox Nũy yĩmãg ka ok pu xi tut xop nũmũ tik tu nũ mãn nũy hãm nõy ha mõ. Puxi ‘ũkux. (Hãm xit ‘ãmix Napnenin Mãxakani’ te’ mĩy) 165


Xakuxux

Xakuxux kuptap xeka’ mũtix yãy xeka’ putuk. Xok kutox tu’ kuptap xohi’ ax puxi kotinãhã’ pãyã a xok kutox mãtãmnãg ah. (Koxuk xi Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Yaet Mãxakãni’ te’ mĩy)

166


Xaho’ Xaho tep mãhã’?

(Ap koxukxũyã yũmũg ah)

Xup xak mãhã’ xi tepta mãhã’ popta mãhã’ xi katkata mãhã’ xi kutatak mãhã’ xi poptanãg xup. Yãmĩta’ yãy koxukmãhã’ xaho’ ‘ũpakup ‘ãmix xaho akopaktok ah yã yokoxax kopaktok xaho ‘nãgkup ponok xaho mĩmkox kopa’ mãm hu mõyõn hãmtup yĩta’.Xaho’ yãg toktexe’ mũmãm hãmõg pũyã yũm nãmõ.

(Hãm xit ‘ãmxi Yomiet Mãxakani’ te’ mĩy)

Xoknãnãg mõnãyxop yõg xuxet ax hata hõnhã’ ‘ûxuxet ax nõy xaho’.

(Koxuk Hõmĩ Mãxakani’ te’ mĩy) 167


Xãmkutux

Nũhũ’ xãmkutux hãmxa’ pipa x puxi kopa’ pihi’ hu hãmxop mã’ kõmĩy, kohot, paxok, nũyta’ yã kopa’ tu pet nũy tuk tok ‘ũyãy xupemã’ax ‘ũpip hãmnak ha pet xi pip hãm kopa’ pet hãm xop mã’ax nũy nõtu topkoxũg nãg. (Koxuk xi Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Yene˜ n Mãxakani’ te’ mĩy)

168


Xamoka’

(Koxuk Ixmãip Mãxakani’ te’ mĩy)

Ok xate’ xamoka’ yũmũg?______________________________ _________________________________________________ Xamoka’ tep mũn mãhã’? _____________________________ __________________________________________________

169


Xamõpa’

(Koxuk Yeyam Mãxakani’ te’ mĩy)

Xamõpa’ mĩta’ yãy koxuk mãhã’. Xamõpa’ ‘ũpa’ yĩxux xa xip xex.

Xamõpa’ ok yã xatep penãhã? _________________________ __________________________________________________ Xamõpa’ ok yã hõnhã’ pip? _____________________________ __________________________________________________ Tutexĩy xatep penãhã’ yũmũ yõg hãhãm tu’? __________________________________________________ __________________________________________________ Xamõpa’ ok yã hãm hitap hãm pip?_____________________ __________________________________________________ Xamõpa’ tep mũn mãhã’?_____________________________ _________________________________________________ Xamõpa’ ok mõnãyxopte’ yũmũg? ______________________ __________________________________________________ 170

(Hãm xit ‘ãmix Maip Mãxakani’ te’ kax ‘ãmix)


Xãmtut

(Koxuk Mãip Mãxakani’ te’ mĩy)

Xãmtut mĩmãti’ tot kopa’ pip, pãyã ap xe yãyhi’ ah, yã ti hu yãyhi ‘ũmõy mũmĩy hã mõy ‘ãta’ xi hãm mut nõhã yãyhi ah kix ax xop yĩmkutuk kũnũgnũkanãg yĩmkutuk ho ah pu puyĩ hãm nũnõg hã yãyhi ‘ũxit ax. (Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Yaet Mãxakani’ te’ mĩy)

171


Xãmtut yõg hãm ‘ãgtux Xãmtut hãm hipak kopa’ yãy xupemãha’ yĩtitap hu hãm hipak putup pax hu kopa’ xit há yãyhi’ xi kax huta hãm kĩhã kakxop hãmxap hãmtex xi mõgmõka’ yĩm kutuk kopataxax hãput xãmtut. ‘Ũkax hu xãm, xãm, xãm. Kaxĩy. (Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Hõmĩ Mãxakani’ te’ mĩy)

Xãmtut papi’ ap mũn tu hex?___________________________ _________________________________________________ Xãmtut ‘ũxe’ texĩy nõm pit? ___________________________ __________________________________________________ Xãmtut ‘õg hex kutĩy nãg? _____________________________ __________________________________________________ Xãmtut tep mũn mãhã’? ______________________________ _________________________________________________ Xãmtut piak tu’ mõyõn? ______________________________ __________________________________________________ (Hãm yĩkopit Mãip Mãxakani’ te’ kax ‘ãmix) 172


Xãmxaha’

Xãmxaha’ yã kunit yãy koxuk mãhã xi mũnĩhĩn xi kamak hitop hã’ kax ah tute’ mẽõgnãg pena ax nũyta’ tu kax xi kãyã. Kakxop ‘ũkix ax penãhã’ hu’ yĩm kutuk hu kax. Tute’ xapexop pu’ hãm yũmũgãhã’. (Koxuk xi Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Yaet Mãxakani’ te’ mĩy)

173


Xanĩe˜m

Xanĩẽm a hãm hipa’ yãyhi’ ah. Hãm mũn nõ mũ hã yãy hi ah: yĩytix tu mõg yĩxate’ ku mõm pu tu ah. (Koxuk xi Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Yeyam te’ mĩy)

174


Xapupnãg

(Ap koxukxũyã yũmũg ah)

Xapupnãg yã kot mũn mãhã’ xi tepta’ mũn mãha’ xi xupup mũn hã’ putõy kot hu puxõy mũn mãhã’ xi yã hãmxop nõy mãhã’.

175


Xapup xe’e’

(Ap koxukxũyã yũmũg ah)

Xapup xe’e’ yã hãmhipak xeka’ mũn tu’ pip xi yãyhi hup xet yãyhi’ ah nũy yã tu’ mõg puxet pa yãm tat xip ax nũy mõnũy hãm xaha’ a mõxãn pu kot pihi’ puxi nõã xi gãy xuk nõg ah.

176


Xaximax

Xaximax yã pet yi xõnãhã’ xaximax yã pet yĩm xittox ha nãnxahate’ pet kopa’ xu’uk. Xaximax ‘ũxixet ax nõy kaxkukõy xeka’. Kaxkukõy xeka’ hãmhipak yõg hõmã’ pip hata’ hõnhã’ ap pip ah. (Koxuk xi Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Yenen Mãxakani’ te’ mĩy)

177


Xe˜mõg

(Koxuk YeyamMãxakani’ te’ mĩ)

Xẽmõg ‘ũkax hãmtap koa’ yĩta’ tikmũ’ũn xohi’ hu hitup. Xẽmõg ‘ũkax mai’ tãmnãg yĩ tikmũ’ũn te’ kax ‘ãpak putup pax. Xẽmõg kotkuphi’ xape’. Xẽmõg a mõgmõka’ tep put hã na’ ah a yã hãmnãg tu yãyhi’ hok ah. Xẽmõg yã mĩtanãg yãy koxuk mãhã’. Hõnhã’ kakxop tep putex putup ah. Hõmã kakxop yã hãm yũmũg oknãg xi tappet mĩy oknãg hu hãm yũmũg oknãg hu putuxnãg kix xi xẽmõg yãy hituk tu kix. Hõnhã’ paye’ xop pip yĩ ‘ũyõg yãmĩy xop pip hu putuxnãg pupi yãyhi’ . Patop xi yãmĩy xi yãmĩy mõka’ok xi kupũmõg xi ‘ĩgmãg nãg: nũxop nõ tex hãm xeah kũmĩy. (Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Mãme˜y Mãxakani’ te’ mĩy) 178


Xetxox

(Koxuk xũyã’ a yũmũg ah)

Xetxox tute’ mẽõg mũn yĩkutuk a mẽõg te’ ‘ãpet kopa’ xip yĩ xetxox te’’ãpet yĩka tup mõg putup a hata’ mẽõg ‘ũ xip oknãg puxi xetxox ‘ãpet há tu’ pet hu õg hãm xop yõn tap mep yĩ ‘ãgãy nũy nãy ‘ũpãn mãg ‘ũm mĩy pu kumuk nãg mõpi’. (Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Maip Mãxakani’ te’ mĩy)

179


Xexex

(Koxuk Yamĩ Mãxakani’ te’ mĩy)

Xexex hãmhi’ pa tot yũy ax pu’ xi kopa’ ‘ãti’ yĩta’ kupi’ ha mãm huta kix hu nõ tepta’ mãhã’. (Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Yeyam Mãxakani’ te’ mĩy)

180


Xithok

Xithok a xit xe’eh ah, payã tumõg hitup. Tikmũ’ũ’n te’ mãhã’ xithok. (Koxuk xi hãm xit ‘ãmix Marquinhos Mãxakani’ te’ mĩy)

Nũhũ’ mãhãm ap xit ax pip ah ha tikmũ’ũn te’ a xit ah kaxĩy tuta’ yãnõ mũg hu xithok kaxĩy yã mãg puxet mõg tuta kox ha xupep ap tex tut yũm ah yã mãg puxet mõg ‘ũyĩkox ha. (Hãm xit ‘ãmix Yomenap Mãxakani’ te’ mĩy)

181


Xĩynãy

Xĩynãy tep mãhã’ kũnõnhup mãhã’ xi poptop xĩynãy yã kũnõnhup yãy koxuk mãhã’ xĩynãy hiya tihi’ hãmhi pak xeka’ kopa’ tihi’ mĩmãti’ kopa’. (Koxuk xi hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Mãip Mãxakani’ te’ mĩy)

182


Xokixxeka’

Xokixxeka’ a yĩmkutux kapix ah xi xeka’ hũ nõmhã xanãhã’ xi yã ‘ãmnĩy mũn hã yãyhi’. Xokixxekate’ mũnĩn mãhã’. Hõmã pip hãmhitap hã’ hata’ hõnhã’ ap pip ah. (Koxuk xi hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Yimã Mãxakani’ te’ mĩy)

183


Xokixnãg

(Koxuk Yaet Mãxakani’ te’ mîy)

Ok xate’ xokixnãg yũmũg?

Xokixnãg tep mũn mãhã’?

184


Xokpekex yõg hãm ‘ãgtux

(Koxuk Yaet Mãxakani’ te’ mĩy)

Xokpekex tute kũnĩõg yĩnãhã xi patxa’ax ‘ũmãmtup hu. Payã kokex mũtix yãy putuk hãm xop hax hã payã mãmtup xokpekex te hu yĩnãhã xi kama’ yãkokex yĩg putuk. Xokxop pehe. Xokpekex pok ha kupihi’ xi yãhãm nak ha pok kux tu tihi xokpekex xi yã hãm nak ha. Hu hãm kot hu kopa’ mõyõn xi yãkopa’ yãy xupep mãhã’. (Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Yimet Mãkakani’ te’mĩy)

185


Xoktãmãta’

Xoktãmãta’ yã tute’ xup xak mãhã’ xi yã kunit xux hã pet mĩy nũy kopa’ tu xuuk nũy mõy ãmõ xãn puxi yã tut ha mũn hã hu kopak tok xinã ũgtok pu mõy tu titap nũy yã ha mũn mã ah tu tep xaxok putup ah ũxit ax nõg tukho ah puyi xaxo yãy xit, payã xup xak kup pip xi teptakup puxi kopa’ ‘ãti pupe tamã ax. (Koxuk xi hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Yaet Mãxakani’ te’ mĩy)

186


Xoktux

(Koxuk Yenen Mãxakani’ te’ mĩy)

Xoktux a xeka’ ah. Xetxox xeka’ putuk. A tute’ hãm tu’ mõg ah. Pepi yã tu mõg kutatakkup tu huta’ mãhã’ ‘ũta’. ‘ũnãgkup xenutnãg. Tute’ pet mĩy kutatakkupxux kopa’ huk tok pep. A tute’ mĩmnõy tu mõkãnĩn ha yã kutatakkup mõkãnĩn. (Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Piet Mãxakani’ te’ mĩy)

187


Xokupnoxnãg

Xokupnoxnãg yã pok ha pip hu pet hu mã’ãynãg pekup kunĩ mãhã’ huta tup tat kox nagnã’ yĩ kakxop te’ tatu’ pamãgnãg mĩy hu tetex huta’ mõkup nupkot hã’ hu ‘ãmnĩy Yi hãmkute’ex ah kA pamãgnãg hok putxok hu hãmtap koa’ yĩta’ xohi’ yĩmõg nõm yĩta’ hitup hata’ pamãg nãg hok na na yĩ hitup putup ah. Huta popnũn mĩmtut ha hu tut pupo’ mãhã’ Yi po’ox hu pugãhã’ hu nõ kotxup mãhã’. (Koxuk xi Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Papnin Mãxakani’ te’ mĩy)

188


Xoxmetmet

(Koxuk Yaet Mãxakani’ te’ mĩy)

Xoxmetmet yãtute’ kũnõn hup mũn mãhã’ xi yã kunit xi mũnĩhĩn xi nõg tok xi nãhã. Xoxmetmet tep mãhã’ mĩmta’ mãhã’ paka xapta mãhã’ xi mĩxux koxeka’kata mãhã’ xi kupnõm mãhã’ xi kunihit. (Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Yomiet Mãxakani’ te’mĩy)

Xoxmetmet ok ‘ãmnĩy hã yãyhi’?________________________ _________________________________________________ Xoxmetmet tep mũn mãhã’?___________________________ __________________________________________________ Xoxmetmet ok xuta? _________________________________ __________________________________________________ 189


Xoxpunupa’

Xoxpunupa’ a pepi pet ah, yãg tu hãm tu’ pet mĩy hu kopa’ xukpep hu yĩmũ’ pip hu hãmtup yĩta’ nõy te tupi pip yĩ yãy koho’ xoxpunupa’ xu’uk. Xoxpunupak tok a yãyhi’ mõg pu’uk ah. Xoxopunupa’ ‘ũyãy koho’ hu’ mẽyni’ yĩta’ nũm paha’. (Koxuk xi Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Agnaldo Mãxakani’ mĩy)

190


Xoxpunupa nãg

Xoxpunupanãg yãg hãm nãg nãg hu kopa’ tu mõg xox punupanãg a mõg pu’uk ah. A tex putu huk mõg ah yãg tu ah xox punupanãg yã xataha’ hãmtup putup yĩta’ xataha’ xoxpunupanãg yã xokakak putuk huk hãmtup penãhã’. (Ap koxuk xi hãm’ãgtux kax ‘ãmix yũmũg ah)

191


Xũgxũgnãg

(Koxuk MeyamĩMãxakani’ te’ mĩy)

Mãntatãg ok mĩmati kopa’ pip?_________________________ _________________________________________________ Mãntatãg ok xui’ ha pip? _____________________________ _________________________________________________ Mãntatãg ok tutep tep mĩn mãhã’? _____________________ __________________________________________________ Mãntatãg ok tute mãm mãhã’? ______________________ _______________________________________________ Mãntatãg ok hãm tup tu kopuk ka’ok ‘ãmnĩy mũn hãkopuk kaok? __________________________________________________ 192


Xukũn xi xukũn xeka’

(Koxuk Anop Mãxakani’ te’ mĩy)

Nũhũ’ xukũn hãmhipak yõg . Nõ’õm a kutux ah. A a penãhã’ hu topa tapax putup ah ‘ũyũm ax nũy a pẽnã nũyta’ nãg tut nuk nuk ha tux xe’e’ pu’ nõmhã’ tohop pãyã a hãmtox há mõg putup ah yã xe’ nũtẽynãg hã yũm. (Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Yaet Mãxakani’ te’ mĩy)

193


Xukũn xeka’

(Koxuk Yaet Mãxakani’ te’ mĩy)

Ok xate’ yũmũg xũkũn xeka’? Piya’ xate’ penãhã’?

194


(Koxuk Yaet Mãxakani te’ mĩy)

Xũnĩm yã ‘ãmnĩy mũn hã yãyhi’ nũy tepta ta tu ãpep nũy mã puta tu hãm tu tup puxi yã xuxkopa’ ãxup nũy ‘ãmnĩy nõy ĩhã xeho mĩmõ. (Koxuk xi hãm’ãgtux kax ‘ãmix Yaet Mãxakani te’ mĩy)

‘Ũpet mĩkax xapkox. Xũnĩm mĩkax xapkox kopak tu yãy xupemãhã’. Xĩyã mĩm kox kopa’ mõyõn xi mĩm koxpa yãyxupmãhã’. Xunĩm, mikaxxap koxkopa’ mõyõn xi mĩm koxpa. Hu ‘ãmnĩy yĩta’ kupihi’ hu xit ha yãyhi’. Xũnĩm yã tex kopa’ tok xet xetxoxpi. Xũnĩm te mãhã’ mĩta xi pukhixaha’. Xũnĩm ‘ũpip nõmte mĩta’ mãhã’ xi pip nõmte kãmãnok hep xo’op xi pip nõm te mãm mãhã’. (Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Yoãm Mine’ Mãxakani te’ mĩy) 195


‘Ũyĩkopi

Xũnĩm ok hãm tup tu yãy hi’?___________________________ _________________________________________________ Xũnĩm ok hãm tu yãy hi’?______________________________ __________________________________________________ Xũnĩm ok yĩm tihi’? __________________________________ __________________________________________________

196


Xupapox xeka’

Xupapox xeka’ yã mãm mũn mãhã’ xi yã kõnãg xeka’ mũn tu pip a kõnãg xẽn ‘õknãg tu pip ah. Payoknãg mãhã’, kanaxat mãhã, kottatak mãhã, pãyã a hãmtup tu kupi’ ah yã ‘ãmnĩy mũn hã kupihi’. (Koxuk xi Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Yaet Mãxakani’ te’ mĩy)

197


Xupatex

(Koxuk Hapaet Mãxakani te’ mĩy)

Hiya’ pip xupatex? Mĩmãti’ pip. ‘Ũxete’xĩy xupatex? ‘Ũgnãy ha Xe ‘ãta’. Ok nãkup xupatex? ‘Ãmhok, a nãkup ah. Patxa’ax hiya’ pip? Pok ha pip patxa’ax. ‘Ũxete’xĩy patxa’ax? ‘Ũxep nĩy patxa’ax. Ok xeka’ patxa’ax? ‘Ãmhok, yag tĩynãg. Ok nãkup patxa’ax? ‘Ãmhok, a nãkup ah. Tep mũtix yãy putuk patxa’ax? Xupatex mũtix yãy putuk.

198


(Koxuk: Yoãm Mine’)

(Koxuk Yoãm Mine’ Mãxakani te mĩy)

(Koxuk Mãhkĩ Mãxakani te’ mĩy) 199


Xũ’ũy

Xũ’ũy a yãyhi’ ka’ok ah. Yã yũm ax pepi’ nũytu’ yõn xũĩy nũyta’ yãyõy nũy nũy yã hãm tu’ nãy nũytu’ yõn nũyta’ putpu’ mõkãnĩn tu’ yũm ax tu mõy yũhũm. (Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Yomenap Mãxakani’ te’ mĩy)

200


Xuxnãg

Xuxnãg ‘ãmõg pu’uk ah ‘ãhãm xop xohi’ te’ mõka’ok putu ‘ũm pip ah. Yã hamũn xop mõka’ok ‘ãxit ax xohi ah, yã mĩnut mũn hep xo’op huta mõg yĩtak tok te nũn ‘ãyã huta yĩkox xatat yĩta kopa’ yõg mĩy. (Koxuk xi Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix xũyã ap yũmũg ah)

(Koxuk Tuilá Mãxakani’ te’ mĩy)

201


Xuxnãg xi kututtap

‘Ũpip mĩmãti’ ha pip mĩhĩm ‘ũtut, huta pip ‘ũgtĩynãg ha pip mĩnut ‘ũxuta’ ‘ũyĩxux ‘ũyĩxuxkũnãm ‘ũmnok xi yĩxux ha xuxnãg teptup pax ‘ũyõg kõnãg xuxpex xo’op putup hu ‘ũxit ax kama’ pet mĩy ax nũy kopa’ xuk pep pu yãymĩ puyĩ tuktok pu tat pax mõg ‘ũxitxuk hã’ nũy mõy nõtu’ yõgmĩ tu’ ‘ũyĩkox kopa’ pu xo’op yãy putuk kõmnãg kututtap mũtix hu mĩnut hep xo’op nũy tu tohop nũy mõyxe’ nõy tu’ yũhũm hu’ kõnãg xo’op ‘ũyõg hãm yĩta’ xupep nũy xohi’ kama’ pip kõnãg kux tu’ tu’… (Koxuk xi Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix Yeyam Mãxakani’ te’ mĩy)

202


203


a

a

204


205


Hãmhitap ‘ãgtux

Mĩmãti’xeka’ pip hã mõnãyxop teko patihi tu ‘ãmnĩy ha mõyõn haxetut yãy koxak paputuxkup kax ‘ũpet koxuk ka ax tu haxu pak tuta yĩm xoxtuhuk ‘ãyok nũy putux kup xumã’ tu te hãm nũhũn hayok ‘ũyĩm xox tu pox pop tuta xupep payũm putux kup mĩmtut koxuk ka’ax tu hapẽ nãnãm nãg tuta tãy tu nõ xõg ‘ĩhã’ yãh putux kũmã te’ tunãhã tu mõnãyxop mãy hã pun tuta yã hi’ hãmõg putuxkup. (Hãm ‘ãgtuxkax ‘ãmix Yomiet Mãxakani te’ mĩy)

206


Hãmhipak puk

(Koxuk Yoãm Mine’ Mãxakani te’ mĩy)

Hõmã’ ha mũn hã mãyõn yãnãm ka’ok ha puk mĩmãti’. Mĩmãti’ puk ha mõg tu’ yã ‘ãmnĩy. Xokxop nõm yãnõy nãg ‘ũpuk.

Tepte’ mĩmãti’ xuk?

207


Kaxõy putox hãm ‘ãgtux (Yenit Mãxakani’ xi Ixmãip Mãxakani’ te hãm’ãgtux kax’ãmix mĩy)

(Koxuk Yaet Mãxakani te’ mĩy)

Pax hok ah, ha xe mõg ‘ũhũn tu hãmxip ĩhã pemõg tu yĩg tak hãxip papa mãm xamut hu tut mõy, hutatik tut ãte tatxut huta mõg hu hãm nak haxex huta nõtix hu mãhã’ ha penãhã tuta nũn tu xupep tu nõy pu hãm ‘ãgtux tu ũhũn amaih ah, ũyĩmxux tuta mimyĩm xatit paha tu yãy pipiax yĩmũxex tu kanit tuta kutatakkup tu mõkãnin hata taknõy te nõ hãmkõnãm tuyã mĩmxapyĩmũ pip ĩhã mãm nim mãkux ũhũn tuta yãy pu hãm ‘ãgtux tu tiktut mũmôy ãmõxãn mĩmtut tu hamõy ũgyĩm xox putex ũyã ĩmxox putex tuta nũnũpahã nun ũhũn ha nõy textõ 208


ãkux yĩmxox yĩmũnãhã tuptex nõm mõkãnĩn xetut teptex ũgto’ãkux yĩmxox yĩhakama’ tute ũyõg õm putex putup tu mõg pa yãypip ax yĩmũ mĩmkupnix xex hahitop yĩmũnãhã tu nô yaymunputex yiha kutatakkup tu mõkãnin tu pepi yũm yima xetut te tak nõy putex tuta mõg tu kutatakkup kakayũm yĩha kũmãyõy te yĩmxoxxaha yĩyãytukix hu yĩm koxuk te yut yĩhitop yĩmũnãkã tumog, tumog tu mõ hãmkãmãg papepiyum kutatakkup xux kopa’ ha âpunupuxi nu ãxit ax pix hutu kox mõpook haxip pa tute ãmũn nũkanin, ha mõ ãkanĩn haxiy ha pepi nũãtakox ha nũ ha pepi mõtakox hamõg ha yimxox te takoxkopa’ xũmĩy pox hã hanãhâ tuxok ĩhã nãhã ũyimxox payã xoktamnãg ha kuh nũnĩy tu no pugãhãĩnmoxa hextix tuta’ yãy xapexoppip nõy hamõg ĩhã taknõy putox te xuxa nãhã hu kaxõy ‘ũgpa payã noãyẽn ĩhã xe kux hanãhã ha ‘ãte ãpa yĩ xatex xĩy ax tuta xe tumũg tu paha tutamõg pa putuxtap xip ĩhã kaxõy mõgyõn ha ãte mõ’õn yĩ xate xĩy ax hayã mõg yõn nõy ha tak nõy te nãy ũmõyõn nũy tak hok hãmõ tu mõyõn payã tute putuxtap putex tuta xe put pu hanũn tu kaxõy ũgpa hapaha tuta mõg pa xexex xip haxe notux hap tex haput ĩhã kaxõy ũgpa ha paha tutamõg. Haputat hãputup teptex ha mokuk, tunõ xexex mõhap tu mãhã’ ĩhã taknõy putox te tatukax tu kaxõy ãmyãg ha tu ‘õm manahã, hakopuk payã homi nũnãhã ‘ũxitkox hã hãmtu ha xe

209


tak nõy te kõnãg xoop ĩhã xe kaxõy ‘ãmtat ha tu õmtat ha xoop paxé homi nũnãhã haxe taknõy puk tet tu ah ĩhã xe’ yãpiptu puktet tu ah ha kõnãg xo’op kux tuta mõg. Ĩhã xe’ kaxõy ũgpa hapa ha tu tamõg pa koipxeka’ mõg ĩhã kaxõy mõgyõn hã mõyõn ha nõtaptap payã mõnãkã mõg hape mõnãhã mõg tu homi xupep hayã pe xupep tu homi nãhã tu mimmãg tu xup ha ‘ãmãmap te mõk mãxip tu xu pihi’ tu putuxop pu xuktux ha putuxopte’ penãhã. Tu tatu mõg tu put xok, pãyã mõnãxop putox ha paha’ pãyãhi hu hãm ‘ãgtux h paha’ tu koip xeka’ kuxa hã kuxa mĩy xi mãg hã mãg mĩy tuta’ kumĩxõkup hãg nĩ mĩy hak nĩ ha xip, payã tũk ‘õgnãg tu xip pa tũg oknãg tu tuxip tu xape’ mõg tu xape xop xak ha putuxop te yũmũg tuta’ nũ hã mõ nũy ta ãxape xop tu ‘ãpep a oh pa pip ah. ‘Ãxape xop. Tutatu ũyõg pox popmãhã’ ha pop tuta mõg, ‘ũxape xop ha ũnõy mũtix, ‘ũtak nõy nõm mũtix tihi’ tu mõg tu mõg tu mõxaha’ apne’ tu mõnãyxop pip xeka’ tu’. 210


Xokixxeka’ yõg hãm ‘ãgtux

(Koxuk Ixmaip Mãxakani te’ mĩy)

Xokxop yãg tu mõnãyxop tu’ xupep ha’ xokixxexka... yã mõnãyxop tu xupep mõnãyxop ‘ũxip ‘ũhex ‘ũgtok xohi ‘ũgtok xop kupihi’ huk tu ‘ãmãxux kix mõkumak payã tut te ãmãxux nãgnagãhã hak tok xoptexepkix oknãg ‘ãmãxux kix yĩta yĩkopit hũu ‘ũpit xax? Hã yãhex ha tut te hutupit ‘ũyĩxuk xap pex xeka’mã tu mõg tuyã ‘õm pit putex tu put nũn ha xe tik yĩkopit tu ‘ũpit xax ha mãy ‘ũpit ha puxi ‘ũxukxap xux pex xeka’ mã tuta ‘ũxuk hã nãg mũnũnxut ha tu xut ha xuk mõy tuktet tu mãhã’ tuta nãg nagãhã tu nãn hã xumix hu nõ yãy kũnũg ‘ãmnĩy yĩta hu hãm tup yĩta mõxuk tutxuk hã huta xe kupihi’ ‘ũgtok xop payã ãxep kix ah ‘ãmaxux

211


ha tut te tik yĩkopit tuu ok xatik ‘ũm kupihok ‘ax ha akmũg ‘ũmkipiptupah akmũpox hãg te ax hok ah, ha ũyã xa tik pi kute xax nãmõ tu nãm xox pa tuta mõg, hatak tok pitxop te pox hã te he papuk hi ‘ũm yũm ‘oknãg hatak nõy nãg tu’ mõy mãy xit xuk koxap hamõg tukoxap ĩhã ‘ãmaxux nãg xupep tu paxi yĩn xak ha yãy hãxahok ha tak nõy te xahok ‘ax hamõg tu te’ ũm hã yãm tep ‘ãmix nãg tex paxi yĩn xak tu tamõg tu tutxuk hãmõ nãhã hataknõy xop te mõg tu koxap papip tuxu mix nãg ha penãhã tu ‘ekaxĩy mũn hag tu ‘ãmãxux puk mũg putup nõ’ã tutapa ha tuxex tu mĩm top nãg hãmtex putup yĩta pũn hũnũ penãhã ha paha tukuko pamõ yõn payã xe pũntu kuuxatapa nãhã hatapa tu mũg ka’ok tunõ putuk hã gok ha puk tu xok Hata taknõy nãg tu mõy mõ nu'y tepnãg xux u'm mep ha mõgtu mep tu pop nu'n ha nõ yãy yĩmãg mĩy yãy hã xakuxux putup tu xi yãyhã kuptap nãg tu kopuk putup patak nõy nãg te tik yõg hãm yĩmkutuk hok ah ha mãxa mõy nãm ta kup ‘ũm yãg xaxit nũy pax nũ, ha mõg tu ‘õm xaxit tu pax nũn ha xe mõy mĩxux tõy nãg xux ‘ũm mep nũy pop nũ, ha mõg tu mep tu pop nũn, ha nõ yĩmãg miy mixux tõynag, tuta nãm ta kuphã xox mĩy tu ta nũy taxip hu hãm nãpa ‘ãxupep 212


hok mõgmõka’ te ‘ãput ‘ãx tuta mõyõn ha mõg tu nãhã tu takax tu tõĩy, tõĩy, tõĩy õõm ha nõte ãmõg xop yãy pu hãm nãxeka’k mĩmõh, tutayãy kopit tu kopuk tuu pooo hatut kupihi’ tu nũn tukumõy ĩhã kopuk ũxehe ĩhã tut te xatik mixux kutok ‘ũm mep tex te xat hã nũn tu nũg tu xupep putun nãg ha penãhã tutakopuk tu mõg tu toknõm mãg tu mõ mãm hã mõg ĩhã tut nũn tu nũg tu kakaxip tu kuptahak hã xip hu xatik ãnũ puxi nũxatiktex kunũg ax pix nũhũ. Yĩhamõxiptu xokxopxitkox hã noy yã nãn hãmõg ‘ãpihik xi xux nãg xi yã xok xop xohi xitkox hãnõy yãnãn tuta kopuk tu yãn yĩmap hã mõg tu mõg tu pekox hã mõxakax ha ta tut te yãy hã xokix xeka’ tu yay takox hã mĩmmõtat tu yãy hãm tox mĩy tu yãy ha xokixxeka’. Tutatukux (Hãm ‘ãgtux kax ‘ãmix YoãmMine te’ mĩy)

213


214


215


Esta publicação foi produzida como resultado de oficina nas comunidades indígenas Maxakali – Tikmũ´ũn realizadas entre 2009 e 2013 pelo Programa de Documentação de Línguas e Culturas Indígenas do Museu do Índio/Funai e foi publicada em 2014. EDITORIAL TIPOLOGIA Helvetica, Arial e Segoe Print FORMATO Carta [21 x 28 cm] PAPEL Offset 120 g/m2 em impressão 4/4 cores CAPA Dupla combinada papel 350 g/m2 e pvc 0,3 mm cristal rígido com encadernação espiralada TIRAGEM 1000 exemplares Impressão e Acabamento CGP Solutions ltda Betim - MG




Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.