Duchovní osa Moravy / Program 2014

Duchovní osa Moravy D.o.M. Duchovní Osa Moravy – Dvě města – Tři objekty Tisíc let kulturních a duchovních dějin Moravy

Arcibiskupský pAlác olomouc Arcidiecézní muzeum olomouc Arcibiskupský zámek V kroměříži Ucelený návštěvnický program pro milovníky památek a umění rozvinutý mezi Olomoucí a Kroměříží, který představuje bohaté kulturní a duchovní dějiny podstatné části Moravy v rámci tisíciletého vývoje. garanti projektu

partneři projektu

ucelený návštěvnický program pro milovníky památek a umění rozvinutý mezi olomoucí a kroměříží, který představuje bohaté kulturní a duchovní dějiny podstatné části moravy v rámci tisíciletého vývoje. Teprve po zhlédnutí všech tří objektů, které jsou součástí duchovní osy moravy získá návštěvník úplný obraz o významu a šíři aktivit spojených s působením olomoucké arcidiecéze na moravě. základem jsou konkrétní prohlídkové trasy tří objektů a dále společné výstavní, publikační, edukační, prezentační a marketingové produkty.

Jednotlivé historické objekty a sbírky představují samy o sobě nejen úctyhodný souhrn architektur či uměleckých exponátů, ale jsou také „bránou“ k poznání minulosti regionů a měst, krajiny a společenství, tradic a duchovních hodnot olomoucké arcidiecéze. projekt duchovní osy moravy je postaven na prezentaci jednotlivých objektů a expozic prostřednictvím těchto základních témat:

• Duchovní dějiny olomoucké diecéze a arcidiecéze • Umělecký mecenát olomouckých biskupů a arcibiskupů • Umělecký mecenát olomoucké diecéze a arcidiecéze • Rezidenční kultura olomoucké diecéze a arcidiecéze • Územně-hospodářská správa olomoucké diecéze a arcidiecéze

Ceník společné vstupenky do objektů Duchovní Osy Moravy – D.O.M. velký okruh

malý okruh

arcibiskupský palác olomouc arcidiecézní muzeum olomouc arcibiskupský zámek v kroměříž

arcibiskupský palác olomouc arcidiecézní muzeum olomouc

plné vstupné 180 kč

plné vstupné 100 kč

poloviční vstupné 120 kč (studenti, senioři)

poloviční vstupné 50 kč (studenti, senioři)

rodinné vstupné 420 kč

rodinné vstupné 230 kč

vstupenka umožňuje jednu návštěvu objektů po dobu jednoho kalendářního roku

vstupenka umožňuje jednu návštěvu objektů po dobu dvou dnů

arcibiskupský palác olomouc www.arcibiskupskypalac.cz arcibiskupský zámek v kroměříži www.zamek-kromeriz.cz arcidiecézní muzeum olomouc www.olmuart.cz www.duchovniosa.cz

DuCHOvní OSA MOrAvy D.O.M. PrOGrAM SPOlečnýCH AKtivit PrO rOK 2014

Kočár biskupa Ferdinanda Julia troyera z troyersteinu, 1. čtvrtina 18. století a 1746 –1747, Arcidiecézní muzeum Olomouc

Architektura arcibiskupský zámek v kroměříži • duben – říjen 2014 arcibiskupský palác olomouc • celoročně arcidiecézní muzeum olomouc • celoročně Duchovní Osa Moravy kromě propojení partnerských institucí společnou vstupenkou nabízí také možnost zhlédnout tři významné objekty tradičně spjaté s historií a kulturním i společenským životem olomoucké diecéze.

Arcibiskupský (dříve biskupský) palác Olomouc je nejrozsáhlejším rezidenčním objektem v historickém jádru města Olomouce.

V pořadí je již čtvrtou rezidencí olomouckých biskupů. Původní renesanční palác byl postaven biskupem Stanislavem Thurzem.

Do barokní podoby jej nechal upravit biskup Karel II. z Lichtensteinu-Castelkorna v druhé polovině 17. století. Svou dnešní podobu i výzdobu dostal palác po požáru roku 1904. V současné době je sídlem olomouckého arcibiskupa. Po důkladné rekonstrukci byl palác na jaře roku 2011 zpřístupněn veřejnosti jako prohlídkový objekt.

Arcidiecézní muzeum Olomouc bylo založeno v roce 1997 jako součást Muzea umění Olomouc. Jedná se o první duchovně orientované muzeum v českých zemích. Od roku 1999 byla postupně pro potřeby muzea rekonstruována severní část někdejšího hradu – objekt kapitulního děkanství a jeho hospodářský dvůr. Do rezidence olomouckých kapitulních děkanů, která tvoří jádro muzea, bylo v průběhu staletí včleněno několik původně samostatných objektů od raného středověku po 19. století. Samostatnou kapitolou je objekt Zdíkova paláce – tedy paláce moravských biskupů s ambitem a kapitulním domem, který byl pravděpodobně vybudovaný mezi lety 1139–1141 v sousedství baziliky sv. Václava. Románský palác byl po požáru v druhé polovině 13. století doplněn o gotickou křížovou chodbu a rajský dvůr.

Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži právem patří k nejvýznamnějším zámeckým komplexům v českých zemích. Jeho historie je neodmyslitelně spjata s působením olomouckých biskupů a arcibiskupů. Především pak s jejich duchovními, politickými, územněsprávními i uměleckými ambicemi. Pro tyto účely byl postupně upravován od středověkého sídla, přes renesanční zámek k baroknímu komplexu opevněného paláce s dvěma okrasnými zahradami – Květnou a Podzámeckou zahradou. K největšímu rozkvětu došlo za episkopátu biskupa Karla II. z Lichtensteinu-Castelkorna. Na tyto snahy poté navázala celá řada dalších osobností z řad olomouckých biskupů a arcibiskupů. Dnes je ve správě Národního památkového ústavu, který zajišťuje jeho obnovu a péči a také zpřístupňuje jednotlivé objekty, prohlídkové trasy a expozice.

Mecenát olomouckých biskupů a arcibiskupů arcibiskupský zámek v kroměříži • zámecká obrazárna • ii. patro zámku • duben – říjen 2014 arcibiskupský palác olomouc • celoročně arcidiecézní muzeum olomouc • celoročně Duchovní Osa Moravy neprotíná pouze nemovité památky, nýbrž významným způsobem prezentuje a spojuje také památky movité, tj. artefakty výtvarného umění: malířství, sochařství, knižní kultury, kresby a grafiky, hudebních děl, mincí a medailí a v neposlední řadě také uměleckého řemesla. Společným jmenovatelem rozhodující většiny těchto předmětů je osoba objednavatele, mecenáše, který dílo či rovnou soubor děl objednal nebo zakoupil. Olomoučtí biskupové již od samého počátku ustavení diecéze věnovali značné prostředky nejen na stavbu kostelů a paláců, ale také na jejich výzdobu a honosný inventář.

Cenná umělecká díla prakticky zaplňují reprezentační prostory všech tří objektů Duchovní Osy Moravy, tj. Arcibiskupského paláce v Olomouci, bývalého kapitulního děkanství (současného

lucas Cranach st., Stětí sv. Jana Křtitele, 1515, Arcibiskupský zámek v Kroměříži

Arcidiecézního muzea Olomouc) a Arcibiskupského zámku v Kroměříži. Mezi nejvýznamnější podporovatele umění z řad olomouckých biskupů patřili Bruno ze Schauenburku (1245–1281), Stanislav Thurzo z Béthlenfalvy (1496–1540) a Karel II. z Lichtensteinu-Castelkorna (1664–1695), který obnovil biskupské statky po třicetileté válce – v roce 1673 zakoupil mimořádnou obrazovou sbírku a zaměstnal italské architekty, kteří vtiskli většině budov biskupství současnou raně barokní podobu. Mezi arcibiskupy – mecenáše umění dále vynikali např. kardinál Antonín Theodor Colloredo-Waldsee (1777–1811), Friedrich Egon von Fürstenberg (1853–1892) a v době nejmladší Theodor Kohn (1893–1904) a Leopold Prečan (1923–1947).

Arcibiskupská obrazárna arcibiskupský zámek v kroměříži • zámecká obrazárna • ii. patro zámku • duben – říjen 2014 arcibiskupský palác olomouc • celoročně arcidiecézní muzeum olomouc • obrazárna olomouckých biskupů a arcibiskupů • ii. patro muzea • celoročně Všechny tři objekty Duchovní Osy Moravy v sobě také zahrnují jednu z nejvýznamnějším a nejreprezentativnějších obrazových sbírek na starém kontinentě. Počátky této jedinečné kolekce souvisejí především s osobností biskupa Karla II. z Lichtensteinu-Castelkorna (1664–1695). Olomoucký biskup nejenže položil rozsáhlými nákupy základ k prakticky všem dnešním sbírkovým okruhům, ale na sklonku života se rozhodl věnovat i svoje vlastní umělecké sbírky olomouckému biskupství a zavázal ty, kteří přijdou po něm k náležité péči. V roce 1691 tak založil tradici dodržovanou s několika málo výjimkami až do dnešních časů.

Jádro kolekce vytvořilo 228 obrazů zakoupených v roce 1673 biskupem z Lichtensteinu od obchodníků s uměním bratří Imstenraedů. Podstatná část kolekce přitom pocházela ze sbírek popraveného anglického krále Karla I. a lorda Thomase Howarda of Arundela (např. Tiziano Vecellio, Paolo Veronese, Anthonis van Dyck, Sebastiano del Piombo ad.). Jiné obrazy získával biskup nákupy prostřednictvím agentů či přímo od umělců, jež leckdy přijímal do vlastních služeb. V doplňování, restaurování a také v instalacích pokračovala po jeho smrti řada dalších biskupů a od roku 1777 i arcibiskupů – Ferdinand Julius Troyer (1746–1758), Leopold Bedřich Ekgh (1758–1760), Antonín Theodor Colloredo-Waldsee (1777–1811), Bedřich z Fürstenberga (1853–1892), Theodor Kohn (1893–1904) či Leopold Prečan (1923–1947). Nelze ovšem nezmínit výrazné ochuzení sbírek – především obrazové a kresebné

Obrazárna olomouckých biskupů a arcibiskupů, Arcidiecézní muzeum Olomouc

části – k němuž došlo rozprodejem po osudné dražbě nepotřebných předmětů jak z olomoucké, tak kroměřížské rezidence v roce 1830 (Olomouc tehdy přišla v podstatě o všechny kresby a bezmála 300 obrazů). Přesto zůstala podstatná část sbírky zachována (Lucas Cranach st., Samuel van Hoogstraten, Jan Kryštof Liška, Annibale Carracci, Artemisie Gentileschi, Jan Brueghel st., Frans Floris ad.).

Kabinet zahradní kultury, Arcibiskupský zámek v Kroměříži

Zahradní kultura Kabinet zahradní kultury 500 let zahradní kultury v Kroměříži zámecká obrazárna • ii. patro zámku • duben – říjen 2014 Národní památkový ústav ve spolupráci s Muzeem umění Olomouc a Arcibiskupským zámkem v Kroměříži připravil prostřednictvím strukturálních fondům Evropské unie Integrovaného Operačního Programu) rozsáhlou expozici mapující téměř půltisíciletou historii jednoho z nejucelenějších a zároveň nejpoetičtěji koncipovaných zahradních celků – zámeckých zahrad v Kroměříži, který byl pro svou jedinečnost zapsán v roce 1998 na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Jedná se vůbec o první takto rozsáhlou expozici vztahující se k tématu zahradního umění v českých zemích.

Výstava poprvé představuje širší veřejnosti formou stálé expozice historické materiály (plány, kresby, grafické listy, obrazy, sochy aj.) týkající se nejen obou zámeckých zahrad, ale i předních evropských zahradních areálů v rozmezí od 16. do 19. století.

Nesmírně cennými a divácky atraktivními exponáty jsou i dva rozměrné modely obou kroměřížských zámeckých zahrad z jejich vrcholných období.

Restaurované tapisérie ze sbírky Arcibiskupství olomouckého arcibiskupský zámek v kroměříži • zámecká obrazárna • galerie • ii. patro zámku • 6. 6. – 28. 9. 2014 Výstava uspořádaná při příležitosti ukončení několikaletého restaurování souboru dvou významných tapiserií ze sbírek olomouckého arcibiskupství představuje další z řady výstavních projektů Muzea umění Olomouc, jejichž cílem je dokumentovat, stejně tak jako interpretovat výjimečná umělecká díla, která podstoupila náročný restaurátorský zásah.

Centrálním tématem hlavních artefaktů výstavy jsou výjevy ze života Svaté rodiny – Útěk do Egypta a Odpočinek na útěku do Egypta. Tapiserie jsou zřejmě fragmentem nedochovaného rozsáhlejšího cyklu ze života Panny Marie, vytvořeného na objednávku olomouckého biskupa v poslední čtvrtině 17. století.

Výstava zároveň souvisí s další významnou událostí – závěrem náročného procesu rekonstrukce Květné zahrady v Kroměříži, památky UNESCO. Obě zdánlivě rozdílné příležitosti mají významný spojovací bod v kompozici a v ikonografickém programu olomouckých tapiserií.

Verdury, tedy výjevy s přírodními náměty, byly významným oborem tvorby tapiserií, což úzce souviselo se širším zájmem o zahradní kulturu. U obou olomouckých tapiserií nacházíme v pozadí hlavních výjevů ze života Svaté rodiny průhledy do renesančních či barokních zahrad, což je prvek, který zřejmě přímo vycházel z požadavku objednatele děl olomouckého biskupa Karla II. z Lichtensteinu-Castelkorna, iniciátora a budovatele kroměřížských zámeckých zahrad.

Výstava se tak dotkne právě i problematiky zahradního umění a na vybraných exponátech představí i toto téma, tvořící důležitou součást životního stylu barokního člověka.

Dílna van Der Goten (?), Útěk do egypta, 1680–1690, Arcibiskupský zámek v Kroměříži

rajský dvůr Zdíkova paláce, Arcidiecézní muzeum Olomouc

Rajský dvůr arcidiecézní muzeum olomouc • zdíkův palác • 14. 6. – 28. 9. 2014 Rajský dvůr, který byl vybudován v druhé polovině 14. století uvnitř gotické křížové chodby, je součástí Zdíkova románského biskupského paláce v sousedství katedrály sv. Václava. Půdorys dvora je definován hmotami opěrných pilířů Křížové chodby, mezi nimiž se nacházejí výklenky s gotickými trojdílnými okny. V severovýchodním rohu je mezi pilíři vestavěna věž točitého schodiště z doby regotizace stavby v druhé polovině 19. století. Ze stejného období pochází také studna (1871).

Současná rehabilitace Rajského dvora (2014) je inspirována motivem Getsemanské zahrady. A to nejen vzhledem k intimnímu a duchovnímu charakteru prostoru, ale i proto, že v jedné z bočních kaplí Křížové chodby je umístěno výjimečné sousoší s výjevem Modlitby v Getsemane. Nit inspirace však také vede až k biskupu Zdíkovi, zakladateli románského biskupského paláce, který byl v naplňování svých životních cílů silně ovlivněn pobytem v Jeruzalémě. Parter tedy vytváří jakoby uzavřenou zahradu, jejímž středobodem je studna – pramen života – studna dělící prostor ve třech proporcích trojjedinného Boha, strom poznání – symbol lidství, pestrá zahrada – symbol pestrosti stvořeného světa.

Nová kompozice také vychází z geometrických a matematických poměrů Křížové chodby a Rajského dvora. Základními prvky nové úpravy dvora je čtveřice vyvýšených květinových záhonů a symbolický ovocný strom. Rozměry záhonů respektují poměry malé tercie, kvarty a kvinty. Společně pak jednotlivé záhony tvoří obdélník v poměru kvarty.

Víkend otevřených zahrad katedrála sv. václava v olomouci arcidiecézní muzeum olomouc • zdíkův palác květná a podzámecká zahrada v kroměříži 14. – 15. 6. 2014

Hortus Magicus

Festival raně barokní kultury v zahradách a zámku v Kroměříži květná zahrada v kroměříži • 5. – 7. 9. 2014 Festival raně barokní kultury si klade za cíl založit tradici festivalu specificky zaměřeného na prezentaci kultury 17. století (Květná zahrada + zámek) s přesahy do 18. a 19. století (Podzámecká zahrada + zámek) odehrávajícího se v areálu Arcibiskupského zámku v Kroměříži. Festival v sobě přirozeně propojuje dílčí umělecké obory – hudbu, divadlo, zahradní umění, architekturu ad. spolu s jejich prezentací pro odbornou i nejširší laickou veřejnost.

Festival je tak ve své podstatě oslavou a prezentací jednoho z nejucelenějších a nejvzácnějších zámeckých areálů na našem území a jeho naprosto jedinečného genia loci.

Květná zahrada v Kroměříži

Festival navazuje na dílčí projekty realizované již v minulosti.

V současné doby se všechny tyto jednotlivé kroky upírají ke slavnostnímu otevření areálu Květné zahrady po rozsáhlé rekonstrukci. A právě při této příležitosti by mělo dojít k uspořádání prvního ročníku festivalu raně barokní kultury Hortus Magicus. Tato třídenní akce je orientována jak na odbornou veřejnost (v pátek 5. 9.

2014 proběhne mezinárodní konference na téma obnovy Květné zahrady), tak i na nejširší laickou veřejnost. Součástí víkendového programu (sobota 6. 9. 2014, neděle 7. 9. 2014) budou komentované

prohlídky zahrady, specificky zaměřené odborné přednášky, edukační programy pro dětské návštěvníky, ukázky zahradnického řemesla a aranžování květin, koncerty, divadlo, opera, slavnostní nasvětlení zahrady vycházející z dobových principů, barokní ohňostroj, promítání filmu ad. Všechny akce v sobě budou odrážet kulturu 17. století – tedy období budování jedinečného areálu Arcibiskupského zámku a zahrad v Kroměříži za episkopátu olomouckého biskupa Karla II. Lichtensteina z Castelkornu.

Numismatika Kabinet mincí a medailí I. Mince a medaile porýnských duchovních kurfiřtů arcibiskupský zámek v kroměříži • ii. patro zámku • 6. 6. – říjen 2014

Mincovnictví kardinála Dietrichsteina arcibiskupský palác olomouc • 9. 9. – 31. 10. 2014

Mince a medaile porýnských duchovních kurfiřtů arcidiecézní muzeum olomouc • 6. 6. – říjen 2014 Sbírka mincí a medailí olomouckého arcibiskupství uložená v kroměřížském zámku je výsledkem poměrně pozdní sběratelské aktivity olomouckých arcibiskupů a patří tím k nejmladším zámeckým sbírkám. Od episkopátu Friedricha Egona von Fürstenberga (1853–1891) získává jasnou koncepci, která se soustředí na ražby evropských duchovních osob. Dnes tak kolekci tvoří osm částí rozdělených podle hodností mincovních pánů – mince a medaile papežské, arcibiskupské, biskupské, opatské, duchovních řádků atp. Pro české země má největší význam část ražeb olomouckých biskupů a arcibiskupů, kteří jako jediná církevní

Christoph Hoffmann, Medaile – dvacetidukát, konec 17. století

instituce v českých zemích měli právo razit vlastní mince a také tato sbírka patří k nejúplnějším v České republice.

Stálá expozice umístěná ve druhém patře kroměřížského zámku v místě tzv. Trezorové knihovny zpřístupňuje ražby nejvýznamnějších evropských vydavatelů mincí v minulosti – arcibiskupů-kurfiřtů z Mohuče, Kolína a Trevíru. Celkem se ve sbírce nachází cca 950 kusů mincí a medailí této provenience, zpřístupněno je přibližně 400 položek.

Vystavené exponáty jsou rozděleny do několika tematických okruhů představujících vývoj mincovnictví v této oblasti od raně-středověké denárové po tolarovou měnu pozdního 18. století. V centru pozornosti jsou také medaile z období od 16. do poloviny 19. století, dokládající vysokou úroveň uměleckého řemesla v oblasti s výjimečnými ikonografickými motivy a také vypovídající o vybraném mecenátu ze strany dotčených arcibiskupů.

Trojrozměrné exponáty doplňují doprovodné texty a grafické listy s dobovými pohledy na arcibiskupská sídelní místa a města, v nichž byly vystavené mince a medaile raženy.

Expozice je doprovázena řadou dílčích výstav uspořádaných jak v Arcidiecézním muzeu Olomouc, tak v Arcibiskupském paláci v Olomouci.

Hudba Kabinet hudby I. Hudební sbírka kroměřížského zámku nová knihovna • ii. patro zámku • duben – říjen 2014

Instrumentální hudba italsko-rakouské provenience 17. století / Musica Divina arcidiecézní muzeum olomouc • sál mozarteum • 23. 4. 2014

Duchovní hudba německo-italské provenience 17. století / Illegal Consort Brno arcibiskupský palác olomouc • slavnostní dvorana • 7. 6. 2014

Vokálně-instrumentální hudba francouzsko-italské provenience 17. století / Hofmusici, Musica Florea Doprovodné koncerty festivalu k otevření rekonstruované Květné zahrady květná zahrada v kroměříži • 5. – 7. 9. 2014 Hudba spjatá s olomouckým biskupstvím a arcibiskupstvím se vždy provozovala ve významných kostelích či rezidencích

Georg Muffat, Houslová sonáta, 1677, Arcibiskupský zámek v Kroměříži

Johann Heinrich Schmelzer, Sonáta Cu-cu, (1669), Arcibiskupský zámek v Kroměříži

a sdružovala hudební autority středoevropského významu. Hudba provozovaná v olomouckém chrámu sv. Václava držela krok s vývojem vícehlasého zpěvu a svého prvního vrcholu dosáhla za působení Jacoba Handla. Hlavní hudební centrum v 17. století se soustředilo do Kroměříže, rezidenčního sídla olomouckých biskupů. Olomoucký biskup Karel II. z Lichtensteinu-Castelkorna založil v Kroměříži proslulou biskupskou kapelu, kde působili především Pavel Josef Vejvanovský, Heinrich Ignaz Franz Biber ad. Repertoár biskupské kapely byl obohacován o hudbu především z vídeňského a salcburského dvora, ale též z italských hudebních center. Během 18. století se Kroměříž stala také jedním z míst, kde se provozovala i opera. Později byla biskupská kapela rozšířena do podoby klasicistního orchestru, který zval biskup Maxmilián z Hamiltonu (1761–1776) do své olomoucké rezidence, kde byly provozovány první veřejné koncerty zvané Collegium musicum. Hudební dění v katedrále sv. Václava, nejvýznamnějším centru duchovní hudby v Olomouci, bylo v rukou autorů regionálního významu (Philip Jacob Rittler, Václav Matyáš Gurecký, Josef Gurecký). Pozdější transformace kapely do dechové harmonie podlehla trendu vojenských kapel a v této podobě se udržela až do 19. století. Poslední významnou roli ve vývoji hudebního umění sehrálo přátelství arcivévody Rudolfa Jana (1819–1831) s Ludwig van Beethovenem. Skladatel zkomponoval a dedikoval svému mecenáši slavnou Missu Solemnis. Hudební dění na přelomu 19. a 20. století se neslo v duchu cyrilské reformy chrámové hudby, které zcela podlehla tvorba kapelníka P. Křížkovského a ještě doznívala na kůru sv. Václava v Olomouci za Josefa Nešvery.

Inspirace pro dramaturgický záměr koncertů v rámci projektu Duchovní Osy Moravy má souvislost s otevřením rekonstruované

Květné zahrady v Kroměříži. Programové zaměření koncertů odkazuje na hudbu převážně 17. století a vztahuje se k významným teritoriím, kde vzkvétalo hudební umění a ovlivňovalo zbytek Evropy. Jedná se především o Itálii, Francii a Německo.

První koncert představí instrumentální hudbu italsko-rakouské provenience 17. století, konkrétně skladby pro sólové housle a basso continuo z lichtensteinské hudební sbírky. Tyto kompozice zde mají své nezastupitelné místo, protože jsou odrazem skladatelského a virtuosního umění autorů působících přímo v biskupské kapele v Kroměříži nebo se díky svému ohlasu dostaly mezi zámecký repertoár darem váženému mecenáši umění.

Vokální tvorba renesančních a raně barokních italských autorů (Claudio Monteverdi, Gesualdo di Venosa, Orlando di Lasso, Josquin Desprez) nabídne zajímavou konfrontaci s německou protestantskou tvorbou, zvláště pak dílem významného předbachovského skladatele Heinricha Schütze.

Vrcholem doprovodných koncertů projektu Duchovní Osy Moravy bude slavnostní otevření rekonstruované Květné zahrady v Kroměříži. Tematika zahradní kultury v hudbě bude nosným pilířem pro vokálně-instrumentální hudbu především v operním představení Il Giardino della Virtù (Zahrada ctnosti) od vídeňského dvorního skladatele Antonia Draghiho a také odrazem versailleských zahrad v tvorbě dvorního skladatele Krále Slunce Jeana-Baptisty. Lullyho. Kroměřížská rezidence se ve své znějící kráse představí jako zrcadlo kulturního dění na vídeňském a versailleském dvoře.

Koncert v sále Mozarteum, Arcidiecézní muzeum Olomouc

Arcibiskupský palác Olomouc stálá expozice

Historické reprezentační sály

celoročně • i. patro paláce

krátkodobé výstavy Viz aktuální program na www.arcibiskupskypalac.cz celoročně otevírací doba duben, říjen • pondělí – pátek (po předchozí rezervaci) • víkendy a svátky • 10:00 –17:00 hodin (začátek poslední prohlídky v 16:00 hodin) květen – září • denně mimo pondělí • 10:00–17:00 hodin (začátek poslední prohlídky v 16:00 hodin) listopad – březen • pondělí – pátek (po předchozí rezervaci)

———

Arcidiecézní muzeum Olomouc stálé expozice

Ke slávě a chvále / Tisíc let duchovní kultury na Moravě celoročně

Zdíkův palác

24. 4. – 28. 9. 2014 krátkodobé výstavy Viz aktuální program na www.olmuart.cz celoročně otevírací doba denně mimo pondělí 10:00–18:00 hodin (poslední vstup v 17:30 hodin)

———

Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži Arcidiecézní muzeum Kroměříž stálé expozice

Reprezentační sály

i. a ii. patro zámku • duben – říjen 2014

Zámecká obrazárna

ii. patro zámku • duben – říjen 2014 střednědobé expozice

Kabinet hudby I. / Hudební sbírka kroměřížského zámku nová knihovna • duben – říjen 2014

Kabinet zahradní kultury / 500 let zahradní kultury v Kroměříži zámecká obrazárna • ii. patro zámku • duben – říjen 2014

Kabinet mincí a medailí I. / Mince a medaile porýnských duchovních kurfiřtů ii. patro zámku • 6. 6. – říjen 2014

krátkodobé výstavy Viz aktuální program na www.zamek-kromeriz.cz duben – říjen 2014 otevírací doba duben • 9:00– 16:00 hodin (pouze víkendy a ohlášené skupiny) květen – červen • 9:00–17.00 hodin červenec – srpen • 9:00–18:00 hodin září • 9:00–17:00 hodin | říjen • 9:00–16:00 hodin (pouze víkendy a ohlášené skupiny)

Arcibiskupský palác Olomouc

kontakt

Arcibiskupský palác Olomouc Wurmova 9, 771 01 olomouc | tel.: 587 405 421 | e-mail: prohlidkypalace@ado.cz arcibiskupskypalac@ado.cz | www.arcibiskupskypalac.cz

Arcidiecézní muzeum Olomouc Václavské nám. 3, 771 11 olomouc | tel.: 585 514 111 | e-mail: info@olmuart.cz www.olmuart.cz

Arcibiskupský zámek v Kroměříži sněmovní nám. 1, 767 01 kroměříž | tel.: 573 502 011 | e-mail: kromeriz@npu.cz www.zamek-kromeriz.cz