Příběh Mattioliho herbáře

Příběh Mattioliho herbáře Vernisáž výstavy herbářů ze soukromé sbírky

1O. ledna od 17 hodin

10.1.

3.3.2019 Křížova vila, Zeyerova 344, Žatec

Za Regionální muzeum K. A. Polánka v Žatci připravily Monika Merdová a Zdeňka Vondráčková.

Poděkování patří kolegům Miroslavu Černému, Miladě Krausové, Jitce Krouzové a Jaroslavě Kubíkové.

Výstava vznikla ve spolupráci s Petrem Bílkem a podporou

květiny, s.r.o.

Literatura (výběr): P. Hamanová, B. Nuska, Knižní vazba sedmi století. Praha 1965.

A. Fialová, M. Losenická, Bibliografie českého knihařství. Brno 1998.

K. Chytil, Dějiny českého knihařství. Praha 1899.

M. Bohatcová, České tištěné herbáře 16. století, Praha 1991.

M. Hejnová, Pietro Andrea Mattioli 1501-1578: u příležitosti 500. výročí narození, Praha 2001.

Příběh Mattioliho herbáře

K

do byl Pietro Andrea Mattioli?

Narodil se v roce 1501 v Sieně. V roce 1523 dokončil studia a následně působil jako lékař v Sieně, Římě a jiných italských městech.

Od roku 1554 žil v Praze, kam byl povolán jako osobní lékař Ferdinanda Tyrolského, místodržitele v českých zemích.

Pohled na pražský hrad, 1562

Jako součást pracovní nabídky byla Mattiolimu nabídnuta možnost vydat v Praze svou knihu o využívání rostlin v lékařství.

Lékařství v 16. století Hlavním zájmem lékařů byla problematika předcházení a léčby moru.

Lékař otvírá morovou ránu, Norimberk 1482

Nestarším známým tištěným dílem v češtině je

Spis o nemocech morních, kterak se mají lidé chovati před tím i v tom lékaře Jana Černého, který vyšel roku 1506.

Janu Černému připisujeme také prvenství sepsání nestaršího českého tištěného herbáře:

Knieha lékarská kteráž slove

Herbář aneb zelinář

vyšlo 1517 v Norimberku 11. tištěný herbář vůbec 444 kapitol 248 stran

393 rostlin 27,7 × 20,7 cm

Vydávání herbářů je pro toto období charakteristické - vynález knihtisku znamenal nepoznané možnosti ve vyobrazení rostlin.

Mattioliho herbář vznikl jako komentář známého latinského díla

De materia medica

od antického učence a lékaře Dioskúrida.

Kniha byla vydána poprvé italsky roku 1544.

Di Pedacio Dioscoride Anazarbeo Libri cinque

Latinská rozšířená verze opatřená ilustracemi vyšla o 10 let později.

Tiskařská značka (signet) benátské tiskárny V. Valgrisiho, ve které obě knihy vyšly.

Herbář se velmi rychle začal rozšiřovat jak mezi lékaři, tak do bohatších domácností.

Francouzština - Lyon - 1561 Čeština - Praha - 1562 Němčina - Praha - 1563

Zámek Ambrass v Tyrolsku, kam Mattioli odešel z Prahy s Ferdinandem Tyrolským roku 1564.

P. A. Mattioli zemřel v roce 1578 v Tridentu při cestě do Říma, neboť zde podlehl morové nákaze.

Humanismus přináší pronikavou změnu v pohledu člověka na sebe a na své postavení ve světě.

Milníky humanismu

1447

vynález knihtisku - pokles ceny knih, vzrůst jejich dostupnosti a následné zvyšování gramotnosti a vzdělanosti

1453 pád Byzantské říše do Evropy se dostávají originály antických děl osvojování si antických poznatků a zkoumání na základě zkušenosti položilo vznik nové (přírodo) vědy Vitruviánský muž, kresba Leonarda daVinci, zosobnění novověkého člověka

V českých zemích se humanismus rozvinul za vlády Jagellonců. Druhá fáze nastala roku 1526, když české země přešly do rukou Habsburků.

Vladislavský sál symbolizuje přechod mezi gotikou a renesancí (1490 - 1502).

Při stavbě Belvederu se renesanční tvarosloví uplatnilo již v plné míře (1538 - 1565).

V této době nastal prudký rozvoj vědy, umění i literatury, o než se začíná zajímat měšťanstvo.

Herbarz: ginak Bylinář welmi vžitečný (…)

Wytisstieno w Starém Miestie Pražském v Girzijka Melantrycha z Awentynu 1562 1. české vydání Mattioliho herbáře

589 ilustrací 409 kapitol

4 knihy

věnováno císaři Ferdinadu I.

český text gotikou, latinský antikvou

Na vydání českého překladu herbáře byla Mattiolimu udělena dotace ve výši

300 kop českých grošů

(hodnota měšťanského domu v Praze).

Celou akci zaštiťoval český místodržící erdinand Tyrolský, vzdělaný vládce a mecenáš umělecké činnosti, jehož aktivita v Praze položila základ slavnému dvoru Rudolfa II.

F

Ferdinanda hluboce zajímalo lékařství, alchymie, dějiny, poezie či vojenství.

Sám byl umělecky činný slavné je jeho autorství letohrádku Hvězda v Praze ->

T

adeáš Hájek z Hájku

Český přírodovědec, astronom, matematik, alchymista a osobní lékař císaře Rudolfa II.

Byl považován za největšího českého učence své doby. Znal se s významnými anglickými alchymisty Johnem Dee a Edwardem Kelley. Na jeho doporučení byl do Prahy pozván jeho přítel Tycho Brahe.

Hájek přeložil a upravil původní text herbáře, největší důraz kladl na středoevropské rostliny.

Rozšířil např. část o chmelu, zajímavostí je jeho samostatný spis O pivu z roku 1554.

"Pověděti mohu, že gsem prácy nemalou i bedliwost o to měl, abych yakž naywlastněgi býti mohlo yazykem nassym Cžeským jej wyložil a wypsal, což přineslo mi dosti těžkosti a nesnáze, mage slowa a termijny lékařské, Cžeském yazyku prwé neobyčegné."

J

iří Melantrich z Aventina

Studoval v Praze a ve Wittenbergu.

Od roku 1547 se živil v Praze jako knihař.

Ve skromných poměrech českého knihtisku představovala Melantrichova dílna bezkonkurenčně největší a nejlépe vybavený podnik své doby.

Kolorovaný erb Jiřího Melantricha, který mu byl spolu s predikátem z Aventina udělen roku 1557.

Jediný známý portrét Jiřího Melantricha z Aventina – výřez z titulního listu Bible Melantrichovy z roku 1570.

P. A. Mattioli publikoval v Praze u Melantricha roku 1561 svých pět knih dopisů lékařských

Epistolarum Medicinalium libri quinque a o tři roky později ještě knihu

De peste liber,

v níž se věnuje problematice morové nákazy.

K

nihtisk

Johannes Gutenberg, vynálezce knihtisku, byl původně brusičem drahokamů a zlatníkem. Ve třicátých letech 15. století začal experimentovat s odléváním kovových liter a zdokonalil tak výrazně proces skládané sazby.

Statuta Arnošta z Pardubic - nejstarší datovaný prvotisk českého původu (Plzeň 1476).

Fond NK ČR. Foto: Ivan Král

Vyobrazení práce v tiskařské oficíně z roku 1520 Zcela vlevo tzv. Ballenmaister drží polštářky, jimiž se nanáší barva, Pressmeister provádí vlastní tisk na tiskařském lisu, sazeč na pultíku u okna připravuje sazbu následující stránky.

V popředí sedí korektor, který zodpovídá za opravy chyb.

Hlavní slovo měl majitel (stojící vpravo) - zpravidla univerzitně vzdělaný, s aktuálním společenským přehledem a obchodně nadaný.

Jak vypadá renesanční kniha?

Knihaři vázali knihy do vepřovice, teletiny, hověziny či kozinky. Kromě kůže se využíval i len či konopí. Na úkor pergamenu začal převládat papír.

Místo dřevěných desek se více používala lepenka, ustoupilo i kování, formát knihy se postupně začal zmenšovat.

Knihy se zdobily kovovými (nejčastěji mosaznými) pukly a nárožnicemi.

Rámová kompozice

Dominantová kompozice

slepotisk = zdobení desek vtlačováním teplé raznice do vlhké kůže, která poté změní barvu, jindy se po arabském vzoru zdobilo plátkovým zlatem, méně běžné jsou barvené desky

Celokožená vazba se slepotiskem, konec 15. století, detail

palimpsesty - vyškrabané pergamenové listy, které se znovu popsaly, obdobně se recyklovaly i knižní desky

V renesančním období vzniklo knihařství jako řemeslo a civilní povolání.

Nerozlišovali se knihvazači a knihkupci KNIHAŘI knihy nejen tiskli a vázali, ale i prodávali. Sdružovali se v knihařských ceších.

Pohled do knihařské dílny, Německo, cca polovina 17. století

Dřevořez

se stal základní ilustrační technikou. V celém 16. století převládal, v období baroka byl vystřídán rytinou a lepty.

Rytecké nástroje pro dřevořez

Jde, stejně jako u knihtisku, o tisk z výšky.

Bylo tedy velice snadné zasadit do tiskové stránky dřevořezný štoček a otisknout ho současně s textem.

Detail dřevěného štočku vyhotoveného pro první české vydání Mattioliho herbáře a zrcadlově natištěné kolorované ilustrace.

D

aniel Adam z Veleslavína (1546 - 1599)

český nakladatel, spisovatel, bohemista, lexikograf, historik, filozof, překladatel, humanista a vysokoškolský pedagog

Kalendář historický

pracý a nákladem Danyele Adama z Weleslawjna. [W Praze] 1578 Jeho nejvýznamnější dílo obsahuje popis historických událostí seřazených podle jednotlivých dní v roce.

Veleslavínův imaginární portrét od ilustrátora Jana Vilímka.

Veleslavín organizoval druhé české vydání Mattioliho herbáře. Při práci vycházel z německého vydání z roku 1586 tzv. Camerariova.

Podařilo se mu získat štočky vzniklé pro Camerariovo frankfurtské vydání herbáře.

Ilustrace jsou mnohem menší než původní Melantrichovy řezby v prvním vydání, ale po stránce botanické vykazují mnohé přednosti.

2. české vydání Mattioliho herbáře

Herbář aneb Bylinář Wysoce včeného a wznesseného P. Doktora Petra Ondřege Mathiola 37 x 26 x 10 cm

1596

1130 stran

věnováno Maxmilianu II., Ferdinandu II., Adamovi z Hradce a Vílému Vokovi z Rožmberka

Obsahuje latinskou oslavnou báseň od humanistického básníka Jiřího Carolida z Karlsperka (na obrázku).

Joachim Camerarius mladší (1534 - 1598) německý lékař, botanik a humanista

Zpracoval pět vydání německé verze Mattioliho Herbáře se svými doplňky a komentáři, první z nich vyšlo v roce 1586.

Tato kniha sloužila jako předloha právě pro druhé české vydání Mattioliho Herbáře, jehož překladatelem byl Adam Huber z Riesenpachu (1545 - 1613) český lékař, univerzitní profesor, autor a překladatel lékařských knih, kalendářů a pranostik.