PRAVDA V OBRAZECH - ZAHADA KRUHU by Gaspard Nesomet

PRAVDA V OBRAZECH Zﾃ？ADA KRUHU

Gaspard NESOMET

Zﾃ？ADA KRUHU ﾄ古｡st II

aříž,1. okrsek. Sál s 200 místy byl plný.

V průběhu večera měla začít konference s názvem “Pravda v obrazech”. Dlouho před zahájením byly všechny vstupenky vyprodané. Mluvit o “kasovním trháku” by bylo příliš otřepané, neboť tyto konference byly více než standartní a pro každého rozumného člověka byly nezapomenutelným zážitkem. Proto bylo vyloučeno jakékoliv srovnání. Nějaký muž začal mluvit k publiku. A najednou bylo ticho. Přednášející zahájil prezentaci a s postupem času začalo v sále pomalu narůstat horečné vzrušení. Měl být odhalen epochální objev! Byl založen na řetězci ohromujících vztahů, sledu nepopiratelných podobností. Bylo jich více a navazovaly na sebe a přesně do sebe zapadaly. Všechny tyto propojené události se zakládaly na nesporných historických faktech a ověřitelných obrazech. Zkrátka, konference měla odhalit: « PRAVDU V OBRAZECH»

Na konci konference byl částečně překvapenému a částečně ohromenému publiku odhalen překvapivý vztah. Tím neuvěřitelným vztahem bylo:

JEŽÍŠ SYN BOŽÍ

ABDRUSHIN

⇔

SYN ČLOVĚKA

Obecenstvo mělo zažít epochální odhalení:

EXISTENCE SYNA ČLOVĚKA.

alší den ráno zazvonil v jednom pařížském hotelovém pokoji telefon.

U telefonu Tarendol, s kým mluvím? ̶ Dobrý den, pane Tarendol, jmenuji se Rosa Steinová. Byla jsem včera na vaší konferenci. Považuji téma za velmi fascinující a moc ráda bych se s vámi sešla a promluvila si o tom. ̶ Promiňte, vy jste paní Ste...? ̶ Slečna Steinová. Jsem Němka. ̶ Je mi moc líto, slečno Steinová, ale nebude to možné. Zítra ráno odjíždím do jižní Francie. A musím přiznat, že je pro mne v tomto okamžiku docela obtížné reagovat na všechny dotazy. ̶ Aha. Ale skutečnost týkající se kruhu Kříže s pravděpodobností 1/2000 vám však musí něco říkat. ̶ Kde bychom se mohli setkat, slečno Steinová? Setkali se téhož večera v pouliční kavárně, nedaleko Place de la Concorde. ̶ Vaše konference byla velmi zajímavá, pane Tarendol. Mluvil jste přesvědčivě a vaše sdělení bylo tak silné, že když jsem vás poslouchala, cítila jsem, že říkáte Pravdu! ̶ Děkuji, slečno Steinová. ̶ Ale cítila jsem, že se musím dozvědět více! Jsem egyptoložka a potřebuji vědecky ověřit, co jste říkal. ̶ To je vpořádku. 9

̶ Jakmile jsem přišla domů, začala jsem zkoumat satelitní snímky. A jsem opravdu překvapená přesností výsledků: je to dokonalé! Jak říkáte, taková přesnost nemůže být pouhá náhoda. ̶ Jistě! ̶ Ano. To mě nakonec přesvědčilo. ̶ Zajímavé na těchto odhaleních, slečno Steinová, je to, že jsou jasná, konkrétní a současně objektivní. Každý může snadno ověřit, co se v nich uvádí, a tak si vybrat, čemu věřit. ̶ Jsou hmatatelná a reálná, ale také nadpřirozená a vyjímečná. ̶ Je to spojení vědy a duchovna! ̶ Pane Tarendol, chtěla jsem se s vámi setkat osobně, abych vám ukázala svůj objev. Rosa Steinová otevřela tašku a ukázala Etiennovi satelitní snímek. ̶ Kruh Kříže! zvolal Etienne Tarendol. Vidím, že jste ho překreslila přesně. (obrázek na straně 13) ̶ Díky. Trvalo mi to pár hodin...A proto jsem ráda, že dnes můžu říct, že jsme přesně na tomhle kruhu! ̶ Co tím myslíte ? Zdálo se, že Rosu těší, že "největší světový expert na symbolismus, Etienne Tarendol" si toho zatím nevšiml. ̶ Paříž leží přímo na kruhu, řekla hrdě. Etienne důkladně prozkoumal snímek a prohlédl si Francii. (strana 13) ̶ Máte naprostou pravdu. ̶ Zajímavé...že? Ale Etienne se zdál poněkud zklamaný: ̶ Opravdu zajímavé ... Ale musím vám říct, slečno Steinová, že na tom kruhu je i mnoho dalších míst.

Má obvod 12000 km a je 15 km široký. Takže, pokud je na něm Paříž, ...neznamená to nic zvláštního. ̶ Na první pohled...ne! Ukážu vám, že v jakémkoliv výzkumu tohoto druhu je nejdůležitější odhalit skutečné vztahy 10

mezi jednotlivostmi, je to tak? Počkejte okamžik, prosím. Ještě jsem neskončila... Rosa se otočila a ukázala směrem k Place de la Concorde. ̶ Zde je nejstarší památka v Paříži, řekla. ̶ Etienne se ohlédl a uviděl vznešený památník tyčící se k obloze. ̶ Obelisk ?! ̶ Muhammad Ali, egyptský místokrál, ho nabídl v roce 1830 Francii jako projev uznání Champollionovi za rozluštění hieroglyfů. ̶ Aha! Ano, ano ... Jste oddanou žákyní Champolliona, otce egyptologie! Ale co s námi má společného Egypt? Jsme v Paříži, tady... ̶ Důležité je, pane Tarendol, najít spojitost mezi pařížským obeliskem a ....jeho egyptským dvojčetem. ̶ Dvojčetem ... Dva bratři! Druhý obelisk?! ̶ Ano. Dva obelisky postavené u vchodu do chrámu v Luxoru byly nabídnuty vaší zemi, ale nakonec pouze jeden z nich, ten z pravé strany vchodu, byl převezen do Francie. Poté, v roce 1836 byl postaven na svém dnešním místě, přímo před vašima očima. Etienna velmi zaujalo, co se německá egyptoložka chystala odhalit. ̶ A ten druhý obelisk...zůstal nakonec tam? ̶ Vždycky tam byl. ̶ Pokoušíte se mi říct, že... ̶ Pane Tarendol, jaká by podle vás byla pravděpodobnost v měřítku Země, že druhý obelisk je také na kruhu? Etienne, čím dál zaujatější, důkladně zkoumal nákres: ̶ Pravděpodobnost je velmi nízká...je velmi, velmi nízká... Rosa znovu otevřela brašnu a vytáhla druhý snímek: ̶ Zde jsou dva obelisky konečně spolu spojené! (snímek strana 14) ̶ Paříž a...Théby?! zvolal Etienne. 11

̶ Théby byly hlavním městem starověkého Egypta, nyní se město jmenuje Luxor, je v něm chrám...a také druhý obelisk. ̶ Dva obelisky na kruhu Kříže Pravdy! V dokonalém vztahu! ̶ Jako by to mohlo být jinak, odpověděla Rosa s úlevou, protože konečně viděla, že to Etienna Tarendola náhle zaujalo. ̶ Začíná mi docházet, proč tam druhý obelisk musel zůstat, řekl. ̶ Ano. Tento obelisk, přestože stojí v Egyptě, ještě před nedávnem patřil Francii. Nakonec byl oficiálně vrácen do Egypta vaším prezidentem Mitterrandem na samém začátku jeho prvního volebního období. ̶ To jsem nevěděl. ̶ To však neodradilo vašeho bývalého prezidenta od toho, aby nechal v Paříži postavit druhou egyptskou stavbu... ̶ Pyramida v Louvru ! ̶ Vláda pyramidy se tak vrátila s touhle křišťálovou pyramidou postavenou - navzdory nesouhlasu lidí, kteří nerozuměli zázračné povaze tohoto návratu pyramidy - v srdci paláce, ne v Egyptě, ale přímo uprostřed Francie. S těmito poněkud záhadnými slovy pozvala Rosa Etienna, aby se šli podívat na obelisk zblízka. Zatímco rozmlouvali, prošli přes zahrady v Tuileriiích ke skleněné pyramidě a pár minut si ji prohlíželi.

II.

měsíc později. V centru Paříže, 1. okrsek, konferenční sál. Konference « Pravda v Obrazech » právě skončila za nadšeného ohlasu publika. Na velkém plátně byl poslední snímek s Křížem, nádherným a současně překvapivým, promítnutým na Zemi: byl to Kříž Pravdy. Kříž Svatého Grálu! ̶ Dámy a pánové, děkuji vám. Máte nějaké otázky? zeptal se Etienne Tarendol. Několik lidí zvedlo ruce a jeden muž promluvil: ̶ Moje otázka je jednoduchá: proč má Kříž Pravdy 12 vrcholů? ̶ To je velmi dobrá otázka. Ale dovolte mi odpovědět pouze krátce, jinak by to mohlo trvat hodiny. Můžu k tomu říci, že těch 12 vrcholů se jistě vztahuje k 12ti apoštolům Ježíše, Syna Božího.

Tedy, určitě víte, že Syn Člověka je obklopen 12ti důležitými postavami, z nichž každé náleží jeden z 12ti vrcholů. Číslo 12 taktéž odkazuje ke 12 kmenům Izraele, zmiňovaných v Genesis, první knize Bible. Symbolicky také existuje 12 hvězd na vlajce Evropské Unie.

Není to pouze symbol Evropské Unie, ale také symbol jednoty a identity Evropy sensu lato (v širším smyslu, pozn. překl.), protože původně to byla vlajka Rady Evropy. Zlaté hvězdy v kruhu reprezentují solidaritu a harmonii mezi národy Evropy. Počet hvězd neznamená počet členských států, jak se mnozí domnívají. Hvězd je 12, protože toto číslo je tradičně symbolem dokonalosti, kompletnosti a jednoty. Vlajka tedy zůstala prakticky nezměněná bez ohledu na růst Rady Evropy a Evropské Unie. Ve Štrasburku, hlavním městě Evropy, vlaje vlajka s 12ti hvězdami přirozeně před evropskou centrálou, ale korunu z hvězd můžeme najít také na naprosto neobvyklém místě: v katedrále! V zadní části apsidy je vitrážové okno s obrazem jedné z Janových vizí, který ve 12. kapitole Apokalypsy popisuje Královnu Nebes: " A na nebi se ukázalo veliké znamení: žena oděná sluncem, pod jejíma nohama měsíc a na její hlavě koruna dvanácti hvězd.”

Žena v přední řadě se zvednutím ruky hlásila o slovo: ̶ Bylo by tedy možné umístit na Kříž Pravdy více věcí, jako třeba 12 měsíců roku nebo 12 znamení zvěrokruhu? ̶ Ano, paní, jistě. Nic v tomto světě není pouhá náhoda, a byl-li rok rozdělen do 12ti měsíců, musel k tomu být dobrý důvod. Od dávných dob bylo číslo 12 používáno k rozdělení roku do 12ti částí v závislosti na pozorování měsíčních cyklů během roku, 12ti lunárních měsíců se zhruba 29 dny. A dvanáct měsíců koresponduje s 12ti znameními zvěrokruhu. Je tedy snadné umístit znamení kolem Kříže, 1 znamení = 1 vrchol, stejně jako u znamení horoskopu. Pro ilustraci promítnul Etienne Tarendol obraz na velké plátno. ̶ Proč jste si vybral tento tvar? ozval se zvědavě muž z obecenstva. ̶ Zkuste si představit horoskop!

̶ Jak jistě víte, prvním znamením zvěrokruhu je Beran, neboť slunce vstupuje do této části zvěrokruhu 21. března, v čase jarní rovnodennosti. Toto období bylo také ve starověkých kalendářích považováno za začátek nového roku. Beran, původně odpovídající “nule”, je zde na Kříži nahoře, přesně nasměrován k severu. A stejně jako v horoskopu jdou ostatní znamení, umístěná na jednotlivých vrcholech, za sebou proti směru hodinových ručiček. Když se vrátíme zase k výchozímu bodu, dokončí znamení kruh a můžou začít nový. Jakmile se obraz vyjasnil, žena v přední řadě opět promluvila. ̶ To, co říkáte, je zajímavé! Jednoduše proto, že podle toho, co naznačují vaše snímky, s Betlémem na pravém vrcholu, se Ježíš, Syn Boží měl narodit ve znamení Kozoroha. Podle křesťanské tradice se jeho narození slaví 25. prosince. A Vánoce jsou v tomto astrologickém znamení! ̶ Ano! Určitě víte, že oslava narození Ježíše 25. prosince byla zavedena Západořímskou říší v polovině 4. století a nahradila tak pohanské oslavy před rozšířením křesťanství. Stalo se to opravdu 25. prosince? Nikdo přesně neví. Například ortodoxní věřící, kteří mají juliánský kalendář, oslavují Vánoce 7. ledna... Další snímek, tentokrát s měsíci umístěnými kolem kříže, by mohl poukazovat na leden jako na měsíc Jeho narození. (obrázek strana 23) Avšak logicky, ať to bylo na konci prosince nebo v lednu, Ježíš se určitě narodil ve znamení Kozoroha! Žena v přední řadě opět promluvila a ukázala na vrchol Kříže: ̶ Podle stejné logiky, protože horní vrchol koresponduje s Bischofswerdou, se Syn Člověka tedy měl narodit ve znamení Berana, přesně v měsíci dubnu. Je to tak správně?

Místnost se najednou ponořila do hlubokého ticha, obecenstvo čekalo na odpověď... ̶ Máte pravdu, paní. Syn Člověka se narodil 18. dubna 1875 ! Obecenstvo úžasem zalapalo po dechu. ̶ Dámy a pánové, pojďme se znovu podívat blíže na Kříž. Máme zde: ̶ dvě rovnodennosti na vertikální ose: jarní a podzimní. ̶ dva slunovraty na horizontální ose: letní a zimní. Roční doby se střídají přirozeně, ve věčně se opakujícím pohybu. V časovém měřítku tento pohyb odpovídá vibraci: je to sinusoida Nejvyšší a nejnižší body sinusoidy, body s větší amplitudou, odpovídají dvěma « aktivním » ročním obdobím. Například v přírodě je na jaře setba a na podzim sklizeň. A následují dvě « pasivní » roční období. V těchto obdobích se sinusoida prochází nulou... Na jedné straně léto s procházkami, prázdninami, nostalgickými a romantickými dny...Na druhé straně zima, kdy celá příroda odpočívá: spánek ! ̶ Je možné znázornit na Kříži 24 hodin dne? zeptal se muž v obecenstvu. ̶ Ano, ale pozor! Máme 24 hodin, ale jenom 12 vrcholů. Abychom mohli na Kříži znázornit celý den, je třeba zvážit rozdělení dne na dvě 12ti hodinová období, která se přesně střídají: den a noc. Je to podobné jako u ročních období - aktivní dobou je den se svými 12ti hodinami. Jeho symbolická hodina, poledne, je umístěna na aktivní vertikální ose. Tehdy je slunce v zenitu, v nejvyšším bodě na obloze! yto hodiny lze nazývat různými způsoby: sluneční hodiny, denní hodiny, polední hodiny. Avšak, povšimněte si, že noční hodiny s 12ti hodinami jsou jiné! Označují pasivní období, symbolizované půlnocí. Půlnoc na rozdíl od poledne je logicky umístěna na jiné ose...na pasivní horizontální ose. 21

Tyto hodiny lze nazvat: noční hodiny, půlnoční hodiny nebo měsíční hodiny, s odkazem na noční hvězdu. Snad namítnete, že ručičky na vašich hodinkách jsou v určitém čase ve stejné poloze a nemění směr pohybu, ať je den nebo noc. Že poledne a půlnoc máte na hodinkách na stejné pozici, takže vaše “denní hodiny” jsou stejné jako vaše “noční hodiny”! Faktem je, že skutečný pohyb mezi mezi dnem a nocí je střídavý “vertikálně-horizontální” pohyb. Je přirozený a v souladu se Zákonem, proto Kříž. Nejlepším příkladem je náš každodenní život! Děláme tento “vstaň”/ “lehni si”, neboli “vertikálně-horizontální” pohyb každý den, aniž bychom si to nějak zvlášť uvědomovali nebo o tom jediný okamžik přemýšleli! Skutečně není nic přirozenějšího než vstát za dne a uléhat v noci... V poledne při každodenních aktivitách jsme vzhůru, naše tělo je ve vzpřímené pozici. Ale o půlnoci, při odpočinku, je v pozici horizontální! Vlastně bych vám všem přál, aby to tak bylo. Já osobně rád spím na posteli v horizontální poloze! Obecenstvo se rozesmálo. ̶ Dámy a pánové, vraťme se, prosím, k těm dvojím hodinám, které jsem zmínil před chvílí. Přiložme jedny hodiny na druhé, aby se přesně překrývaly, jak naznačuje Kříž. Dostaneme tento nádherný obrázek. (strana 24)

Celé publikum zůstalo tiché, jako by si uvědomilo, jak přesný ten snímek je. Po chvíli promluvila paní v první řadě, když si náhle uvědomila pravdu: ̶ Podívejte! Betlém koresponduje na Kříži s půlnocí! Podle křesťanské tradice se Kristus narodil o půlnoci! Vždy o Vánocích tuto událost oslavuje půlnoční mše. ̶ Ano, paní! To je neoddiskutovatelný fakt! Pastýři a tři králové šli za betlémskou hvězdou v noci. ̶ Ale potom tedy ... Syn Člověka ... ? Žena se stále koukala na Kříž promítnutý na plátno. -Nebojte se to říct, milá paní! ̶ Syn Člověka se tedy narodil...v poledne? Celé publikum čekalo se zatajeným dechem na odpověď. ̶ Ano. Další výdech údivu naplnil vzduch v místnosti. Pokud jde o paní, ta se nyní cítila velmi rozrušená. ̶ A to je historicky prokazatelné. Ale ohledně jeho narození existuje ještě další překvapivá skutečnost. Tady je: Etienne ukázal snímek s dříve uvedenými vztahy: SYN BOŽÍ

⇔

SYN ČLOVĚKA

KOZOROH

⇔

BERAN

PůLNOC

⇔

POLEDNE

̶ Je pozoruhodné, že tyto vztahy mají přesnou souvislost s Křížem!1 Ale ještě pozoruhodnější je fakt, že pozemská matka Syna Člověka přesně ukazuje čas, kdy porodila...A víte jak?

pravděpodobnost 1/12x1/12x1/24x1/24=1/83 000

Opět hluboké ticho v obecenstvu. Etienne prohlásil: ̶

Ve světě symbolismu jsme tím, co znamená naše

jméno. ̶ A příjmení? zeptala se žena. ̶ Její jméno za svobodna bylo "MITTAG" odpověděl. Uprostřed sálu někdo v obecenstvu zvolal: “V němčině to znamená POLEDNE!” ̶ Jeho matka se jmenovala « POLEDNE ». To nebylo jen tak, uzavřel. Z obecenstva bylo slyšet výdechy naprostého překvapení. Když obecenstvo opět utichlo, Etienne Tarendol promluvil: ̶ V Německu existuje jen velmi málo lidí, kteří mají jméno MITTAG2, stejně tak jako lidí, kteří se ve Francii jmenují MIDI (= poledne). Znáte někoho takového? Nikdo neodpověděl. ̶ Co více říci než to, že Pravda je zde! Celá pravda! Abdrushin, občanským jménem Oskar Ernst Bernhardt, narozený v Bischofswerdě 18. dubna 1875 v poledne, JE Synem Člověka, ohlášeným Ježíšem! NEBOŤ VŠE – ABSOLUTNĚ VŠE – TO DOKAZUJE! Když Etienne Tarendol pronášel tato poslední slova, byl bez sebe nadšením, jako by chtěl svou víru sdílet s celým světem. ̶ Kříž Pravdy tedy ukazuje, že: Na jedné straně je Ježíš reprezentující Lásku, která zůstává skrytá v temnotě PůLNOCI! Na druhé straně je Abdrushin, reprezentující Spravedlnost v jasném denním světle, slunečním svitu POLEDNE! 18.dubna 1875, nebyla to neděle?... "Den Slunce" v němčině3, uzavřel Etienne Tarendol vážně. 2

Pravděpodobnost : 1/50 000

Sonntag = neděle, die Sonne = Slunce, der Tag = den. Je zajímavé, že na čelní straně katedrály ve Štrasburku jsou hodiny, které přesně ukazují neděli a poledne! Den a čas narození Syna Člověka

Všichni v publiku se zdáli být dojati těmito úžasnými odhaleními. Paní v přední řadě měla nyní slzy v očích, které si marně snažila utírat. Avšak povstala. Evidentně chtěla znovu promluvit a Etienne ji srdečně povzbuzoval. Promluvila chvějícím se hlasem: ̶ Podle téhle perfektní logiky bylo Mariino jméno... Paní na chvilku zadržela dech a pak ztěžka pokračovala: ̶ Omlouvám se...ohromilo mě to... měla jsem na mysli, že na základě této logiky se pozemská matka Ježíše, Marie Nazaretská, určitě jmenovala...Marie PůLNOC! Ach, můj Bože! S těmito slovy se žena svezla zpět na židli a propukla v pláč. Místnost byla opět ponořená do hlubokého ticha. Její vzlykání se tak rozléhalo ještě silněji. Etienne Tarendol sestoupil z pódia, přistoupil k ní a snažil se ji utěšit slovy, zatímco jí podával kapesník: ̶ Stále o tom nic nevíme. Byla v těch dobách mezi židovským národem příjmení oblíbená? Zdá se, že ne. Avšak Marie možná měla příjmení, které se nějak vztahovalo ke slovu "noc". Stejně jako vy, i já se cítím tímto objevem ohromen. 27

A tím více, že jsem náhodou nedávno během jedné své výzkumné cesty do kostela Birnau na břehu jezera Constance, objevil symbolické potvrzení. V tomhle překrásném barokním kostele jsou dvoje hodiny, každé na jedné straně kůru: noční hodiny nalevo a denní hodiny napravo!

Kromě faktu, že hodiny poukazují na to, co jsem vám ukázal dříve, je dost zajímavé zmínit, že u nočních hodin ukazuje čas Marie s páskou přes oči a v kostele je doslova napsáno: " Marie noční: Ty jsi utěšitelkou trpících " Marie noční nebo Marie Půlnoční! ... Nevymyslela jste si to, milá paní. Toto je čistá realita...

Najednou se uprostřed místnosti zvedl muž a zavolal na Etienna Tarendola: ̶ Nechte těch nesmyslů ! Říkáte úplné nesmysly! Vše, co říkáte, je lež! Chcete, abychom věřili všem těmto zcela absurdním věcem.Vše si to vymýšlíte a manipulujete s prostými lidmi. Podívejte se na tu ubohou ženu! Muž ukázal na ženu v přední řadě, která se pomalu pokoušela vzpamatovat. ̶ Pane, zamyslel jste se alespoň na okamžik nad tím, co jsem právě prezentoval? ̶ Nestojí to za to! 28

Povyk v obecenstvu protrhnul ticho. Muž stále hrubě napadal Etienna Tarendola, a zatímco směřoval k východu, vyzval publikum: - Rozhodně ho neposlouchejte! Toto není Kříž Pravdy! A jestli je, AŤ TO DOKÁŽE! Muž upřeně hleděl na Etienna Tarendola, ukazoval prstem na Kříž na plátně a pak se ho zeptal: ̶ Proč by tento kříž měl být Kříž Pravdy? ODPOVĚZTE MI NA TO! Pokud nejste podvodník ! ̶ Syn Člověka to sám prohlásil, odpověděl Etienne Tarendol. ̶ NEODPOVÍDÁTE NA MOU OTÁZKU! ̶ Toto je Pravda. Musíme to přijmout! ̶ Měl bych vám snad slepě věřit?! ̶ To rozhodně ne. ̶ Proč tedy TENTO Kříž? ̶ Neumím vám dát přesnou odpovědět ̶ Vidíte! Neví to! Je to falešný prorok! Tenhle Kříž je podvod! S těmito slovy muž okamžik zkoumal Kříž na plátně a potom, jako by nemohl snést pohled na něj, se otočil a hlučně opustil místnost, zabouchnul dveře tak silně, že se ohlušující zvuk nesl celou místností. Konference mezitím skončila všeobecným zmatkem.

III.

několik dní později ...V bytě někde v Paříži zvoní telefon.

Haló, slečno Steinová. Tady je Etienne Tarendol. ̶ Ach! Pan Tarendol ! To je ale milé překvapení! Jak se vám daří od naší malé procházky mezi náměstím Concorde a Louvrem ? ̶ Velmi dobře, děkuji. Omlouvám se, že volám tak pozdě večer. Právě jsem v notebooku našel vaše telefonní číslo. ̶ To je vpořádku. Obvykle pracuji dlouho do noci. Kvůli čemu voláte? ̶ Hledám nějakého průvodce na cestu do Egypta. A myslel jsem, že byste mi třeba mohla nějakého doporučit. ̶ Ano, samozřejmě. Znám jednoho, který by vám mohl pomoci... ̶ Ach, skvělé! Jak ho mohu kontaktovat? ̶ Přesně za týden budu na cestě do Egypta. Ještě máte čas obstarat si letenku. Co na to říkáte?I ̶ Ale…no...ano...skvělé...

Etienne se zdál být poněkud na rozpacích z návrhu, který mu dala žena, jež se o týden později stala jeho spolucestující na palubě letadla letícího nad Francií: ̶ Opravdu vám děkuji, slečno Steinová. ̶ Bylo mi potěšením. Budu vám moci ukázat dvojče pařížského obelisku a tak uzavřeme kruh! Ale stále ještě jste mi neřekl, proč chcete letět do Egypta? 31

̶ Mé přednášky byly vždy obecenstvem dobře přijaty. Během té poslední mě však hrubě napadl jeden muž, a od té doby si dělám starosti. ̶ Co se stalo ? ̶ Nedokázal jsem přesně odpovědět na jeho námitky. Je ale docela zvláštní, že navzdory jeho verbální agresi cítím, že to, co řekl, mi dává smysl. ̶ Co vám vyčetl? ̶ Že jsem nebyl schopen poskytnout více důkazů ohledně Kříže Pravdy. ̶ Víte, že skeptická osoba bude vždy potřebovat více důkazů. ̶ Ano, vím. Na druhou stranu to však není naprosto jasné ani mně samotnému. ̶ Vaše práce je velmi působivá. Už jsem vám to říkala, když jsme se poprvé setkali. Je však pravdou, že ještě není zcela kompletní, a odtud nevyhnutelně mohou pramenit provokace při nejnepatrnějším náznaku nejistoty ! To je normální. Jestliže hlásáte Pravdu, pane Tarendol... tak tím každého nepotěšíte! Na těchto obtížích je však i něco pozitivního, protože nás nenechávají v nečinnosti, abychom usnuli na vavřínech, a nutí nás k trvalému pohybu. V mé práci egyptoložky se to stává každý den. ̶ Ano. Stále nerozumím tomu, proč prostý fakt, že někomu řeknete pravdu, ať je to cokoliv, s sebou vždy přináší nepřátelství. Jen se podívejte, jak byli obviněni sami Synové Boží. ̶ V dobách všeobecného klamu je hlásání pravdy revolučním činem, na to nezapomínejte. ̶ Ale copak pravda je tak nepříjemná ? ̶ Přestaňte na to myslet. Je to zbytečné. Musíte pracovat, abyste si to vyjasnil. Potom jednoho dne už nebude nepřátelství, ale naopak bude jen souhlas a uznání. ̶ Kéž by to jen byla pravda. ̶ Pane Tarendol, od našeho prvního setkání cítím, že před sebou máte ještě hodně práce. ̶ Co tím myslíte? 32

̶ Hodně práce. Práce, která snad dokonce převrátí svět vzhůru nohama. ̶ Stále nechápu, co tím myslíte...jsem jen člověk, který hledá Pravdu. Proč bych měl... ̶ Dovolte, prosím, abych vám řekla, jak to cítím: jsteli odhodlaný dovést svou práci do konce, svět se okamžitě změní! ̶ Ale proč bych měl měnit svět? odpověděl Etienne udiveně. ̶ Ne vy! Pravda to udělá! Rosa požádala Etienna, aby se podíval okýnkem ven. Viděli krásnou francouzskou krajinu, která jim ležela před očima. V dálce viděli také Alpy, zářící v posledních slunečních paprscích. ̶ Musel jste se vrátit o krok zpět a podívat se na dění s odstupem, abyste odhalil všechny neviditelné vztahy mezi dvěma Božími Syny. Musel jste se na věci podívat zhora, abyste objevil Kříž promítnutý na Zemi. Ale nesmíte se dívat jenom malým okénkem. Musíte mít širší záběr vidění, záběr, který obsáhne VŠE. Tak můžete pochopit, proč je Kříž tak jedinečný a univerzální. Jak byste jinak mohl odpovědět na otázku : "Proč je Kříž Svatého Grálu Pravda? " To je základní otázka. Nemůžete to jednoduše jenom přijmout a prohlašovat, že toto je Kříž Pravdy. Protože pokud to tak opravdu je, nejsou s ním spojeni pouze Boží Synové, ale mělo by být i celé lidstvo a jeho historie – podívejte se třeba na oba obelisky na kruhu – všechny vědy i náboženství s ním musí být spojeny, ABSOLUTNĚ VŠECHNO. Vše se musí dát pomocí Kříže jasně vysvětlit, a pokud je to skutečně pravda, náš svět už nikdy více nebude rozdělen. Naopak, bude spojen ve své různorodosti a nakonec bude uveden v soulad v DOKONALÉ JEDNOTĚ. To je to, na co se vás ten muž chtěl podvědomě zeptat. ̶ Nakonec bych mu měl za jeho dotaz poděkovat! ̶ Určitě to byla ta nejlepší otázka, jakou vám kdo kdy položil! A na obzoru máte velmi zajímavý program ! Nemyslíte? 33

̶ Možná proto, že tato otázka musí být zodpovězena, jsem cítil, že potřebuji jet do Egypta. ̶ Dva obelisky umístěné na kruhu Kříže vás určitě zaujaly... ̶ Ano, podle mne jsou tyto obelisky v mé práci důležitými odkazy. ̶ Pak jsem ráda, že jsem mohla být nápomocná. ̶ Cítím, že potřebuji navštívit všechna místa, která mají vztah ke Kříži a Božím Synům. Cesta do Bischofswerdy před pár lety byla podstatným krokem k tomu, abych si to uvědomil. ̶ A teď jste tady, připravený vstoupit na egyptskou půdu.. ̶ Doufám, že získám nějaká vodítka ke svému výzkumu. Nenechám se zbytečně osočovat, musím najít přesné odpovědi. ̶ Pokud vám to pomůže, nejste jediný, kdo byl hrubě napaden, pane Tarendol. ̶ Vy také? ̶ Ano. A jakmile přijedeme do Káhiry, ráda vám ukážu proč.

IV.

etadlo přeletělo plošinu v Gíze a přistálo v Káhiře.

Další den Rosa pozvala Etienna na prohlídku...Velké pyramidy. Ach ! Velká pyramida! Hlas, jeho průvodce z Bischofswerdy, také mluvil o této pyramidě. Nikdy předtím ji však neviděl. A tady v Egyptě ho měl provázet ženský hlas: Rosa. ̶ Pane Tarendol, tady je největší kamenná památka ne světě. ̶ Je podivuhodná! ̶ Ano, to je to pravé slovo, protože určitě víte, že Velká pyramida v Gíze je jedním ze sedmi divů starověku, a je také jedinou, která přežila až do dnešní doby. Je unikátní. Jednak svou velikostí, neboť se svou výškou 137 metrů (bez chybějícího vrcholového kvádru) je nejvyšší pyramidou, která kdy byla postavena. A obzvlášť proto, že je jedinou pyramidou, která má tři velmi důležité místnosti. -Tři místnosti? Nechte mě hádat. Je to králova pohřební komora...královnina pohřební komora...a...nemůžu přijít na to, co je ta třetí. ̶ Podzemní komora. ̶ Komora pod zemí? ̶ Ano. Každý souhlasí s tím, že králova komora byla hrobkou faraona, ale nikdo nezná skutečnou funkci dvou zbývajících komor.. 35

Hodně jsem tu pyramidu studovala a věřím, že pyramida není jen hrobka a tohle nejsou pouze pohřební komory. Musíme chápat architekturu této pyramidy velmi symbolicky. -

Analyzovala jste také svět symbolů? ̶ Svým způsobem ano, ale jako expert nejsem tak dobrá jako vy, řekla s úsměvem. Pojďme dovniř! ̶ Rosa vedla Etienna do pyramidy. Dostali se do velmi úzké chodby a došli do rozlehlé místnosti: Velké síně. Potom stoupali dále, aby se dostali do patra. Přešli přes první nízkou chodbu, předsíň, potom další a nakonec se dostali do hlavní komory : komory krále! Rosa zůstala nehybně stát u vchodu a dívala se na Etienna, který fascinován pomalu přecházel místností tam a zpátky. Po několika minutách Rosa promluvila: - Každý, kdo poprvé vstoupí do pyramidy, chce dojít na tohle místo. A my jsme udělali to, co všichni ostatní... -Protože je to králova komora, ta nejvyšší! -Jistě, je to ta nejvyšší, ale nemusí to nutně být ta nejdůležitější. Pro mne to není ta místnost, o niž se zajímám nejvíce, nebo která mne nejvíce přitahuje... Po chvíli zavedla Rosa Etienna zpátky dolů do velké síně. Poté se dali jinou horizontální chodbou a dostali se do další malé místnosti. ̶ Tahle komora je relativně malá, řekla Rosa, příliš malá pro faraona nebo jeho ženu, a nikdo oficiálně neví nic o tom, jakou měla funkci. Všichni však znají její název: komora královny! ̶ Jsem přesvědčena, že tato komora je velmi důležitá, dokonce důležitější než králova komora, protože to, co se skrývá za jejím názvem – královnina komora, což znamená komora manželky faraona – je to, že tato komora primárně symbolizuje ženu, ženství v jejím nejvznešenějším naplnění. ̶ Pro mne je tato komora symbolem všech žen na Zemi takových, jaké by měly být: královen v dokonalé harmonii s vesmírem… 36

̶ Etienne poslouchal Rosu, nehybný a tichý, oči a uši doširoka otevřené. ̶ Tato místnost je symbolem čistoty, kterou žena může přinést svou přítomností na Zemi...pokud jen chce. Chcete vědět proč? Etienne beze slova přikývl. Rosa tedy sáhla do své tašky, vytáhla plán pyramidy a podala ho Etiennovi4 :

̶ Tato pyramida byla studována snad tisíckrát a každá strana byla pečlivě změřena. Objevilo se mnoho teorií ohledně její stavby, systému chodeb a komor. Je to ta nejstudovanější památka na světě. Už ani nevíme, kolik knih o ní bylo napsáno, a dosud ... nikdo opravdu nepomyslel na důvod, proč v ní byla postavena tato komora. Podívejte se, prosím, na pyramidu důkladně. Nevidíte nic zvláštního? Etienne zkoumal mapu a po několika sekundách náhle zvolal: ̶ Královnina komora je umístěna přesně na vertikální ose pyramidy!

Chambre du roi = králova komora, Chambre de la reine = královnina komora, Grande galerie = velká síň, Chambre souterraine = podzemní komora

̶ Tedy ... našel jste to skutečně rychle! To se pozná odborník, odpověděla s úsměvem. Skutečně, královnina komora je v dokonalém souladu s celou stavbou. Zbývající dvě komory, umístěné mimo osu, nejsou v souladu. ̶ Ano, to je pravda... Proč nebyla králova komora postavena na ose? To je divné...zvolal Etienne. ̶ A to není všechno! Ohledně královniny komory existují další překvapivá fakta: je umístěna v nejvyváženějším bodě pyramidy, přesně řečeno...v jejím středu! ̶ Ve středu? Etienne nerozuměl, co chce Rosa říct, protože podle mapy se nezdálo, že je komora ve středu pyramidy. Rosa tedy vytáhla z tašky další mapu. ̶

Podívejte se sem:

Ó!!! To je opravdu nádhera ! Pyramida je zde zobrazena se všemi rozměry. Opsaná kružnice se středem v královnině komoře se dotýká základu pyramidy i plošiny na jejím vrcholu! Nenašla jsem jedinou studii, která by tohle popisovala.... Jako by na to nikdy dříve nikdo nepomyslel. ̶ Pane Tarendol, CENTREM pyramidy je královnina komora ! Nikoliv králova komora, jak si mnozí myslí ! ̶ Bylo to tak snadné! Vše, co jsme potřebovali, bylo kružítko. To mi připomíná mou práci, která je také založena na naprosté jednoduchosti věcí. ̶ A současně právě ta jednoduchost způsobila ty nejhorší útoky, obzvláště od některých mých kolegů...mužů. ̶ Ach! Aha... Už chápu důvod těch útoků...Manželka faraona byla důležitější než sám faraon! Neboli žena byla důležitější než muž! ̶ A oni to nemohli snést, obzvláště když s tím přišla žena... Etienne, poněkud pyšný na to, že může odhalit, co zjistil v Bischofswerdě5, dodal: ̶ Ve Velké pyramidě jsou však ve skutečnosti dvě důležitá místa: králova komora a chybějící vrcholový kámen. Je to tak? ̶ Ano, je to tak nějak. Neměli bychom však myslet jednostranně. Pro svůj lid i cizí království ztělesňuje král pozemskou moc. Tím, že tuto moc vykonává, získává určitě nejvyšší pozici. Proto je králova komora v pyramidě ta nejvyšší.. Ale pozor! Král není králem bez královny...protože ji ve svém království opravdu potřebuje. Představte si na okamžik svět bez ženství, jeho schopností a darů. Král bez královny...muž bez ženy...nebo dítě bez matky...svět by se přes noc zhroutil. ̶ Uvnitř cítím to, co říkáte. ̶

viz « Dva Bratři »

̶ Uvnitř pyramidy se většina badatelů zaměřuje na královu komoru…zatlačují do pozadí nebo, což je ještě horší, zcela zapomínají na královnu. ̶ Myslí na muže a jeho pozemskou moc, ale nemyslí na ženu. A to je zásadní problém našeho světa a naší dnešní moderní společnosti. Náš způsob uvažování nás nutí věřit tomu, že jedině “mužská” síla nás může dostat ze slepé uličky, v níž se nacházíme. Co nám například říkají naši “mužští”politici a “mužští” ředitelé velkých společností? Říkají nám, abychom pracovali…abychom vydělávali více peněz! Zaměřili se na růst! Abychom se zapojili do rozvoje…pokud možno dlouhodobě udržitelného…aby časovaná bomba nevybuchla…příliš rychle! Co nám říkají naši “mužští” vojenští vůdcové? Abychom vedli válku…za účelem získání míru! Je to vždy mužský způsob myšlení, který nenechává prostor ženské intuici! Kde je v tom vyváženost? Rosa nyní mluvila se vší silou svého přesvědčení a zdálo se, že ji nic nezastaví. - A to nemluvím o “mužích”, hlavách církve, kteří často zavrhli ženu, považovanou za nečistou a hříšnou. Dlouhá historie církve to jasně dokazuje. Není to snad tento mužský způsob uvažování, který chtěla církev rozšířit, když mluvila například o Marii Magdaleně jako o nečisté a hříšné? Jsem však přesvědčena, že pro Ježíše ztělesňovala skutečné… Strážce pyramidy ji přerušil. Lámanou angličtinou je požádal, aby se přesunuli k východu, protože se blížila zavírací hodina. Rosa ho perfektní arabštinou požádala, aby je pár minut nechal o samotě. Egyptský strážce se vzdálil. Rosa přistoupila k Etiennovi a dívala se na něj: -Pane Tarendol, musím vám říct ještě jednu věc. Nebyla příležitost říci vám to v letadle. Je to velmi důležité. ̶ Poslouchám. 40

-Nebudete schopen pokročit ve své práci, pokud se nebudete zabývat tímto tématem. -Co tím myslíte ? ̶ Kde je ženství ve vaší práci? ̶ V mé práci? ̶ Ano. ̶ Hm ... No ... Myslím...že se tam vlastně nikde neobjevuje... ̶ Promiňte. Asi jsem to špatně pochopila. Chcete říct, že mezi Křížem Pravdy a ženstvím není žádná spojitost!? ̶ Ale, slečno Steinová, moje současná práce je původně zaměřena na dva Boží Syny...Oba jsou to muži...Na Zemi neexistuje žádná Boží Dcera! - Jsem zklamaná. Protože cítím.....že vy také myslíte jako muž. Jak chcete dokázat, že Kříž Svatého Grálu je Pravda? Měl byste se zamyslet nad tím, jak přidat ženský aspekt do svého myšlení... ̶ Ženský aspekt do mého...???? Egyptský strážce je opět požádal, aby opustili královninu komoru.

uxor, další den pozdě odpoledne. Etienne byl nyní velmi překvapen a nesvůj. « Nejsem ve spojení se svou ženskou stránkou! Nemám dostatek porozumění pro ženství ! Jsem zde se svou průvodkyní, která mi skoro vynadala», pomyslel si pro sebe. « Nepřijel jsem do Egypta, abych poslouchal tohle. Nebyl jsem to přece já, kdo rozhodl, že Boží Synové budou muži...» Etienne byl vlastně velmi na rozpacích a nevěděl, jak znovu toto téma s Rosou otevřít. Ona byla právě na pracovní schůzce, tak byli domluveni, že se setkají večer na břehu Nilu. Když se znovu setkali, slunce se zrcadlilo v malých říčních vlnkách. Etienne přemítal o mnoha věcech, které prožil ten den a vzpomněl si, co mu řekl hlas v Bischofswerdě : «Když hledáš Pravdu, nesmíš mít žádnou předem vytvořenou myšlenku». Rozhodl se tedy rychle otevřít téma: ̶ Slečno Steinová, moc se omlouvám za svou omezenost. ̶ Etienne, prosím, říkejte mi Rosa. Mé příjmení znamená v němčině “kámen”, ale nejsem tak tvrdá, jak moje jméno naznačuje...

Najednou ho něco napadlo: « Na Zemi jsou i drahé kameny...Mohla by Rosa být pro mne jedním z nich? » ̶ Myslím...Myslím, že moje poznámky byly skutečně hloupé...Roso, a moje “mužské ego” si se mnou opravdu zahrává. ̶ Je mi moc líto, že jsem vás obtěžovala se svým bádáním. Každý z našich výzkumů má jiný účel. ̶ Ne, ne, vůbec ne, je to právě naopak. Cítím, že ve vaší práci je něco velmi cenného. Včera jste začala mluvit o Marii Magdaleně, ale nedokončila jste, co jste chtěla říct. Mohla byste mi říct, co si o ní myslíte? Rosa ochotně souhlasila a pozvala Etienna na procházku k obelisku. Byl pár set metrů dál, nedaleko nilského břehu, u vstupu do chrámu. ̶ Ohledně tohoto tématu je stále spousta dohadů. Někteří například říkají, že byla Ježíšovou ženou. Pravdou je, že mu byla blízká...duchovně blízká. Byla první a nejvěrnější z jeho učedníků. Zda byla jeho ženou či nebyla.... pro to nejsou žádné formální důkazy. ̶ Dokonce někteří říkali, že byla samým Svatým Grálem! Ale Syn Člověka ve svém poselství řekl, že Svatý Grál je pohár naplněný rudou krví, stále bublající, který nikdy nepřeteče. Grál tedy není žena! ̶ Ne. Myslím, že pro Ježíše byla Marie Magdalena dokonalým ztělesněním ženství na Zemi...Byla nejčistší z žen ̶ To je přesně opačný obraz, než jaký by nám chtěla podávat církev! ̶ Ano! Aby bránila své vlastní zájmy...mužské, očividně. « Marie Magdalena ztělesňuje ženství, jaké by mělo být », pomyslel si Etienne. ̶ Královnina komora by tedy měla být komorou Marie Magdaleny, zvolal. ̶ Ano, máte úplnou pravdu! Ale neříkejte to mým kolegům. Považovali by nás za dva blázny. Srdečně se rozesmáli a stanuli před chrámem. 44

Etienne, tady je ten obelisk! ̶ Ach ! Skvělé! Ano, ano, ano... Tohle je jeho bratr...Není pochyb! ̶ Ano. Z asymetrie tohoto památníku můžete poznat, že po pravé straně vchodu kdysi stávalo jeho dvojče. ̶ Jsme zde, na druhé straně Středozemního moře, a opět na kruhu Kříže, prohlásil poté Etienne, skutečně šťastný, že je tady v Egyptě s Rosou.

VI.

a kruhu, v Luxoru, v noci. Etienne nemohl usnout. Přemýšlel o tom záhadném kruhu, na němž se právě nacházel, stejně tak jako na něm už dlouhou dobu byly oba obelisky. Přemýšlel o královnině komoře, Marii Magdaleně, Rose... A tehdy se mu zdál podivný sen. V tom snu byl před chrámovým obeliskem. Náhle byl obelisk, jako by byl anténou, zasažen bleskem.. Poté se stal otevřenou branou v prostoru a čase. Etienne letěl nad kruhem od jednoho místa ke druhému neskutečnou rychlostí. Jeho výlet byl krátký ale intenzivní. Vzbudil se s pocitem, že procestoval kruh několikrát a zažil jedinečnou zkušenost na kruhu plném záhad. Ráno u snídaně o svém snu vyprávěl Rose. Velmi ji to zaujalo a zeptala se: ̶ A co když je ten kruh branou spojující minulost a budoucnost? A také spojující všechna místa na Zemi, jako například tyto dva obelisky. ̶ Pravdou je, že kruh má vlastnosti kružnice. Je symbolem uzavřeného cyklu. Takže co vyjde z jednoho bodu, vrátí se zase zpět na stejné místo. 46

Etienne přinesl mapu. Ze středu kruhu vyznačil 2 úhly α a β, určené pozicí dvou obelisků na kruhu. (Obrázek strana 51) ̶ Roso, zjišťovala jsi při svém výzkumu hodnotu těchto dvou úhlů? ̶ Ne. Na to jsem nepomyslela. ̶ Když jsem se dnes ráno probudil, cítil jsem potřebu ověřit přesné umístění obou obelisků na kruhu. Protože nejsou v přesné opozici vzhledem ke středu, úhly α a β jsou různé (α ≠ β)6. ̶ Chtěl bys zjistit skutečný poměr mezi těmito úhly? ̶ Ano, pochopilas to dobře: poměr α / β! Třeba nám to pomůže. Poté Etienne změřil úhloměrem malý úhel β. -Úhel β je 137.5°. Teď změřím ten druhý. ̶ Promiň, říkal jsi 137.5°? Jsi si jistý? ̶ Ano. Podívej se sama. Rosa sama změřila úhel, než odpověděla: ̶ Víš, co ten úhel znamená? ̶ Nemám tušení... ̶ Zlatý úhel! ̶ Zlatý úhel?… ̶ Předpokládám, že znáš zlaté číslo, ne?

Ach, ano ! Zlaté číslo φ se rovná 1.618. Je to jedno

z přirozených čísel, jako matematická konstanta π. ̶ Ano. Zlaté číslo se používá při konstrukci pětistěnu a vztahuje se k Fibonacciho posloupnosti. Sama Velká pyramida byla postavena na základě tohoto čísla. Je rovněž spojováno s významem ideálu a krásy a je také známé jako « božský poměr » nebo « zlatý poměr », jako klíč k pochopení přírody. ̶ Zlatý poměr se vyskytuje v současném světě například v uspořádání semínek u slunečnice, nebo šupin u borových šišek. (strana 51) Takže Etienne, poslechni si tohle: Oba obelisky jsou umístěny na kruhu přesně podle zlatého poměru!

α = vnější neboli tupý úhel ; β = vnitřní neboli ostrý úhel

Hned pochopíš proč, když ti přečtu úryvek z Vitruvia, římského architekta z 1. století před Kristem, který definoval zlaté číslo těmito slovy: « Poměr větší části k menší je stejný jako poměr celku k větší části. » Etienne přemýšlel nad tím, co Rosa právě řekla. Pak dodala: ̶ Jinými slovy: jsou-li úhly α a β těmi dvěma částmi, potom dostaneme:

α / β = (α + β ) / α = zlaté číslo φ A přesně to jsi zjistil o těch dvou obeliscích! Pak Etienne dostal nápad. Začal rychle počítat obě rovnice: ̶ Vše zde souvisí s kruhem, neboli α + β = 360° Malá část je β = 137,5° Velká část je α = 222,5° A zde jsou poměry :

α / β ≈ 1,618 ≈ φ (α + β ) / α ≈ 1,618 ≈ φ Sedí to! Je to skutečně magické! ̶ Nejen že obelisky jsou na kruhu, dodala Rosa, ale jsou také umístěny v Božském poměru, ideálním poměru! A kupodivu o tom nikdo neví! Kdybys nebyl objevil kruh, Etienne, kdo by si to mohl uvědomit? Bylo by to nemožné. Bez určitého záměru a úplně nevědomě lidé umístili a potom i přesunuli oba obelisky přesně po kruhu Kříže Pravdy! ̶ Jako by je vedla neviditelná ruka. Jako by vše na Zemi bylo vedeno, řízeno a stavěno ve spojení s Křížem! ̶ Takže ta místa v Egyptě a ve Francii mají velmi pravděpodobně něco společného. 48

̶ To je velmi zajímavé, dodal Etienne. Protože na jedné straně máme Théby, hlavní město starověkého Egypta a na druhé Paříž, hlavní město Francie. Náhle se zeptal: ̶ Nebylo by nedaleko odsud nějaké další místo umístěné na kruhu? ̶ Ano! Velmi symbolické místo. Nachází se několik kilometrů severně: Údolí králů. ̶ Údolí králů, kde jsou hrobky mnoha faraonů? ̶ Ano, hrobky mnoha faraonů Nového království, období největšího rozkvětu v egyptské historii! Od Thutmose I. po Ramsese XI., přes Tutanchámona a Achnatona nebo Setiho I. a Ramsese II. ̶ Roso! To mi připomíná Baziliku sv. Denise kousek od Paříže, kde je pochována většina francouzských králů! A navíc je považována za hlavní hřbitov francouzské monarchie. A je také na kruhu! ̶ To je ono, Etienne! Takže nejen oba obelisky jsou spojeny s Křížem, ale také Paříž a Théby, a v širším měřítku Francie a Egypt! ̶ Teď už rozumím, proč byl Champollion Francouz, prohlásil Etienne hrdě. Jen jeden z mých krajanů mohl objevit tajemství egyptských hieroglyfů! ̶ Ach ! Teď jsi pravý Francouz, řekla Rosa. Rozesmáli se a potom Rosa dodala slavnostním hlasem: ̶ Rozumím nyní i tomu, proč právě ty sám, Etienne, bys pomocí své práce mohl najít neviditelné souvislosti mezi těmi dvěma zeměmi. Kdo ví? Třeba teď budeš pokračovat v Champollionově díle...a odhalíš tady něco dalšího. Nebo dešifruješ nějaké neznámé hieroglyfy. « Roso, tos nemohla vyjádřit lépe… » pomyslel si pro sebe Etienne. Bez jediného slova...v tichosti...přemýšlel Etienne o nějakých velmi důležitých hieroglyfech dosud skrytých lidskému oku...Až přijde čas, budou odhaleny a rozluštěny a ukážou celou Pravdu: 49

Tyto hieroglyfy vyryté na náhrobní kámen, jsou v pyramidě obrovské krásy, pohřbené písky Egypta po tisíce let:

Pyramidě Prince: PRINCE ABD-RU-SHINA

VII.

a kruhu, v Paříži. Etienne se vrátil do Francie, poté co navštívil Údolí králů a některé další pozoruhodné oblasti Horního Egypta. Měl v Egyptě pár velmi zvláštních zážitků: obzvláště ten sen, ale také povídání s Rosou...o ženství...v královnině komoře. S přesvědčením, že ho jeho výzkum jednoho dne zavede do Egypta, se musel rozloučit s Rosou, která se chystala strávit tam ještě další dny na svém výzkumu. Když byl v Paříži, byl rád, že je zpět na kruhu! Měl tak stále symbolické spojení s Rosou na druhé straně Středozemního moře. Zamířil k Place de la Concorde. Chtěl chvíli přemýšlet před obeliskem, výjimečným symbolem vztahu mezi Francií a Egyptem. Přiblížil se k obelisku a stále myslel na svůj sen: « Mohl by i tento obelisk být bránou do paralelního vesmíru a jakýsi stroj času? » 53

Faktem je, že obelisk zde byl vztyčen jako ručička slunečních hodin, aby ukazoval univerzální čas na dlážděném náměstí. 23 metrů vysoký obelisk na náměstí Concorde je největšími slunečními hodinami na světě. Před tímto ukazatelem univerzálního času se Etienne modlil, aby dostal nějaké znamení ze světa symbolů: « Ty, který vládneš světovému času a prostoru, mohl bys mi dát nějaké hmatatelné znamení, které by mi pomohlo na mé cestě za poznáním? » Zpět ve své vlasti byl Etienne rozhodnut pokračovat v práci. Nyní chtěl odpovědět na Rosinu otázku : « Kde je ženství ve vaší práci? » Protože právě teď tam z něj nebylo nic... Pak přišel večer...a Etienne cítil, že něco odhalí... Byl obelisk v Paříži, nedaleko jeho domova, opravdu jeho múzou? Byla ta noc tím pravým časem, kdy měl přijít záblesk inspirace? To nevěděl...Co ale věděl...bylo, že... náhle rozsvítil noční lampičku, vyskočil z postele, vběhl do pracovny, otevřel tašku, vytáhl plán pyramidy a začal analyzovat všechny tři komory.

Prohlížel si královu komoru, symbol muže v celé jeho vznešenosti. Pak jeho pohled padl na pohřební komoru královny, symbol ženy v celé její čistotě. Pak pohlédl na třetí komoru...symbol... Najednou se mu rozbřesklo! Zdálo se, že pyramida po tisíce let trpělivě ukazuje: Muže...ženu...a další ženu. Znovu se podíval důkladně do plánu, pomalu předříkával tichým hlasem: « Muž...Žena...Žena... »

Zřejmě zde něco objevil! Proč? Protože 2 se nerovná 3! Protože na Zemi jsou pouze dvě lidská pohlaví: muž a žena. Avšak v pyramidě jsou tři komory...

Nicméně, není-li prokázáno jinak… 2 ≠ 3 ! Podzemní komora musela tedy reprezentovat jedno za dvou pohlaví, buď mužské nebo ženské,...proč tedy ne ženské? To se zdálo fér. Proč ? Protože v posledních letech studoval Etienne dílo a život Syna Člověka. A té noci si najednou uvědomil jednu velmi důležitou událost v Jeho životě: během své mise na Zemi nebyl Syn Člověka sám! Jistě, doprovázeli Ho Jeho učedníci stejně jako Syna Božího. Ti, kteří věřili Jeho slovům, Ho určitě následovali. Ale především...Ho doprovázely...dvě ženy! Ano, dvě ženy! A hrály hlavní roli, jako by bez nich nemohl splnit své poslání. Tyto dvě významné ženy se jmenovaly: - Irmingard, ženství ve své Čistotě, - Marie, ženství ve své Lásce . Potom Etienne zapsal svůj objev:

ABDRUSHIN

IRMINGARD

MARIE

A chvíli si tiše prohlížel tato tři jména. Potom sáhl po svých zápiscích a zkoumal spojení s Ježíšem: « Muž ...žena ...a další žena. » « Shoda se Synem Božím mosí být přesná. » « Králova komora ... to je Ježíš. » « Královnina komora... Marie Magdalena. » « Rosa měla určitě pravdu...Máří Magdalena ztělesňuje ženství v celé jeho čistotě: blízká Ježíši byla nejčistší z žen...Jak ale mohla být po staletí tak zneuctívána?... » « A teď podzemní komora... ... ...Podzemní komora.... ... vytesaná do skály.. ... skrytá komora... ... jako jeskyně... 56

... Láska zůstane ukryta... ... ve tmě... ... noci... ... jeskyně... ... půlnoc... » « MARIE ! » V tom okamžiku byl Etienne přesvědčen, že našel ženství ve svém díle! A potom pocítil, že je nejšťastnějším mužem na Zemi! Chtěl poděkovat Rose, ale byla příliš daleko. Bez ní by nikdy nepomyslel na důkaz, který měl teď před očima. Nemohl si pomoci a poslal jí hned SMS, krátkou ale přesnou:

Ahoj Roso 3 komory= 1 muž + 2 ženy Etienne Jinými slovy, kdyby teď Rosa byla s ním, řekl by jí tu novinu a skákal by přitom radostí, že právě objevil poklad: « Roso ! Komory, o kterých jsi mluvila, jsou dvě ženy! Jsem si tím absolutně jistý! » Napsal ta 3 jména korespondující se třemi předchozími. ABDRUSHIN

IRMINGARD

MARIE

JEŽÍŠ

MÁŘÍ-MAGDALENA

MARIE

Chvíli zůstal tiše stát a zvažoval tyto souvztažnosti. Byl si plně vědom toho, co právě odhalil, ale zatím to nedokázal důkladně vysvětlit, protože to pro něj bylo zcela nové. 57

Ve skutečnosti, ačkoliv si uvědomil, že králova pohřební komora může reprezentovat muže, krále nebo Božího Syna, pohřební komora královny – královnu a ženu ve vší své čistotě, jak by myslela Rosa; neuvědomoval si, proč podzemní komora reprezentuje další ženu a zejména proč by Boží Syn, jak se zdá, měl být doprovázen dvěma ženami, aby mohl zcela dokončit svůj úkol na Zemi. Měly snad tyto dvě ženy být zárukou jeho vnitřní rovnováhy ? Určitě...protože historická fakta to dokazují. Etienne si to nevymyslel! Etienne rychle doplnil do plánu pyramidy ke každé komoře odpovídající jména:

Když se podíval na nákres, byl rád, že našel důkaz pro svůj objev. Stalo se to pro něj nyní jasným a zřejmým. Byl však překvapen, že jeho nákres stále dokazoval, že: - Máří Magdalena byla Ježíšovi mnohem blíže než jeho matka Marie. - Irmingard byla mnohem blíže Abdrushinovi než Marie. Tato historická fakta byla skutečně velmi jasná. Máří Magdalena byla opravdu Ježíšovi velmi blízká. Například byla první, kdo Ho poznal u vstupu do prázdné hrobky. 58

Zatímco Jeho matka Marie Mu byla mnohem vzdálenější, když započal svůj úkol. Etienne chtěl nyní ověřit vzájemný vztah mezi třemi úrovněmi komor. Tento jednoduchý poměr vycházel ze vzdáleností X a Y.

Etienne změřil X …...potom změřil Y ... a zjistil, že poměr X / Y se přesně rovná:

2/7 « X / Y = 2 / 7 ! To je velmi zajímavé! » pomyslel si.

Dovedlo ho to k tomu, že rozdělil segment Y na 7 stejných částí a zjistil, že žena jako symbol čistoty (královnina komora) se nachází 2 díly od Syna Božího (králova komora), a že žena ztělesňující lásku (podzemní komora) je vzdálena 7 dílů.

Etienne nerozuměl tomuto podivnému poměru, nicméně považoval ho za velmi důležitý, protože Syn Člověka ve svém Poselství napsal: « Toto rozdělení na sedm(částí) najdete jako samozřejmé všude tam, kde působí vůle Boží... ». A zde bylo rozdělení do 7 stejných částí! Etienne pracoval na tomhle nově nalezeném poměru dlouho do noci. A tehdy zažil opět něco velmi intenzivního: Poměr 2/7 objevil v pyramidě několikrát a pokaždé byla pro ten poměr výchozí královnina pohřební komora, střed pyramidy! Etienne vlastně zjistil, že tento poměr se zrcadlí ve všech vertikálních rozměrech pyramidy. Poměr 2 / 7 se tedy vyskytoval v:

1) Poměru mezi výškou chodby vedoucí do královniny pohřební komory a samotnou výškou královniny komory. 2) Poměru mezi výškou královniny pohřební komory a vzdáleností mezi královninou a královou komorou.

3) Poměru mezi třemi komorami. Tohle je nejdůležitější poměr, protože je to klíčový prvek jeho skládačky o existenci dvou žen blízkých Božím Synům.

4) A konečně, v hlavním poměru 2/7 mezi podzemní komorou, královninou komorou a vrcholkem pyramidy po dosazení vrcholového kamene.

Toho rána poslal Etienne Rose email s plány jeho posledního objevu. Rosa rychle odpověděla. Zazvonil telefon! ̶ Etienne, učinil jsi úžasný objev! Jsem nadšená! Proč jsem na to jen nepomyslela dříve? Podzemní komora...žena...Proč ne? Vlastně si všichni myslí, že tato komora možná měla být královskou pohřební komorou, ale z neznámých důvodů nebyla nikdy dokončena. ̶ Myslím, že tato komora zůstala záměrně nedokončená, řekl Etienne. Podle mne chtěli stavitelé pyramidy ukázat, že tato komora je symbolem transformace ve Stvoření skrze lásku Boží. Tato komora je symbolem mateřství. Je to Marie, která sloužila jako mateřská pozemská nádoba pro Ježíše; Marie, která Ho trpělivě chránila na svých prsou; Marie, která v Nazaretě dávala malému plodu po celých devět měsíců všechnu svou mateřskou lásku předtím, než odešla s Josefem do Betléma. Ano...museli jít do Betléma kvůli povinnému sčítání lidu... Ale...Roso...Díky! Děkuji, Roso! To je ono !!! Právě jsem objevil způsob, jak to dokázat! - Opravdu? ̶ Ano! Marie se narodila v Nazaretě! A Ježíš se narodil v Betlémě! Nebylo to v té době překvapivé?! Ježíš a Marie se narodili na různých místech! Tím je řečeno hodně! Avšak zdálo se, že Rosa neporozuměla. Etienne rychle pokračoval: -Mezi Nazaretem a Betlémem je velká vzdálenost! Tak jako vzdálenost mezi podzemní a královou komorou ! Nyní můžeme sledovat všechna místa narození, to nám pomůže! Ať už jde o tři místa narození v Izraeli nebo jiná tři v Německu...

Oh, aha! ̶ Měl bych mít nějaký nadhled a podívat se odtamtud zhora, nějakým okýnkem, že, Roso? ̶ Správně...odpověděla s úsměvem. ̶ Hned se vydám do Německa, abych pokračoval ve svém výzkumu ohledně Syna Člověka! ̶ Etienne! To je ale šťastná náhoda! Vlastně se cestou z Egypta musím vrátit do své rodné země. Mohli bychom se tam třeba setkat? ̶ Das ist eine wunderbare Idee !7 řekl Etienne. Oba se srdečně zasmáli. Veselost, radost a nadšení je spojovalo na nové, velmi tajemné cestě.

Cestě ke Královně... Cestě ke skutečnému ženství...

To je skvělý nápad!

VIII.

a kruhu, v Bischofswerdě. Etienne čekal na Rosu v centru před Zlatým Andělem. Tam se měli setkat! Rosa měla každým okamžikem přijet z Berlína, který byl asi 200km severně. Etienne přemýšlel pod Zlatým Andělem: « Jsem zpět na záhadném kruhu. » « Jsem zpět v Bischofswerdě, tentokrát ne proto, abych našel Krále, ale abych poznal přítomnost ženství okolo Něj. » « Nyní musím ověřit své pocity tím, že rozšířím své zorné pole a znovu se podívám na Zemi zeshora z oblohy» Rosa konečně přijela! Oba byli šťastní, že jsou zde. Etienne pak začal Rose nedočkavě ukazovat Anděla a Zlaté Slunce, kostel a prorocký obraz v něm, hostinec Gambrinus a jeho severní pokoj, starou hrobku na hřbitově a kapli...

Byl rád, že je znovu na místech, která objevil před pár lety díky Hlasu .8 8

Viz. « Dva bratři »

V kapli se Rosa na chvíli zdržela a přemýšlela. Byla fascinována všemi těmi symbolickými odhaleními a také se modlila, aby na této nádherné cestě měla vedení. Když přišel večer, Etienne požádal Rosu, aby spolu zjistili, co je sem přivedlo. Během své cesty do Bischofswerdy se mu podařilo shromáždit všechny předchozí nezbytné informace. Seděli pohodlně na terase hotelu, blízko Zlatého Anděla, který na ně dával pozor. Etienne neztrácel čas, zapnul laptop a přiblížil zkoumanou oblast. Rosa vedle něj sledovala pozorně letecké snímky, které jí ožívaly před očima. Ještě předtím, než Etienne zaostřil na nějaký předmět, Rosa díky své ženské intuici přesně věděla, co Etienne hledá: chtěl ověřit, jestli “náhodou”...tři místa narození ABDRUSHINA, IRMINGARD a MARIE nejsou vzdálena

v poměru 2/7!

Naopak, co Rosa nevěděla, bylo, jak to chce udělat. Etienne o tom měl ve skutečnosti jasnou představu: « Abych zde poznal Pravdu, musím nutně mít nějaké vodítko, neboť jinak je nemožné určit jakýkoliv vztah mezi 3 místy. » Jeho způsob myšlení byl vlastně jednoduchý, protože Pravda je jednoduchá! Jeho úvahy bylo možné shrnout do čtyř vzorců, které se daly snadno pochopit:

Představte si, že ta tři místa narození jsou tyto tři izolované body. Otázka: Co je pojítkem mezi těmito třemi body? Odpověď: Absolutně nic! Tedy, nic zřejmého...

Ale tady je symbolické vodítko! A to vše mění! Protože poměr může být snadno určen a vypočítán.

Ve skutečnosti podle tohoto vodítka bude stačit nakreslit rovnoběžné čáry procházející dalším dvěma body. Tak co to tady teď máme?

POMĚR! Mezi X a Y! Zbývá ho pouze vyčíslit a snad rozpoznat realitu, která dosud byla zcela skrytá… A co když náhodou X / Y = 2 / 7, stejně jako u Velké pyramidy!?

Etienne znal přesně tři místa narození, tři body... A vodítko? Měl v hlavě právě jedno výjimečné vodítko, které by mohlo odhalit vše: Tím vodítkem byla:

Linie Syna Člověka!

Tahle linie byla ÚŽASNÁ! Před pár lety mu mnoha způsoby pomohla posílit jeho víru.9 Tak proč ne teď znovu…? Etienne na svém laptopu zaostřil na linii Syna Člověka! Potom vedl spojnici horizontálně ve stejné úrovni jako byla králova komora, komora Syna Člověka! (Obrázek 1 strana 71) Bischofswerda, první bod, místo narození Abdrushina, byl tedy přesně umístěn. A byl naznačen směr... Díky tomuto vodítku pak mohl Etienne nakreslit další přímku, rovnoběžnou s první, a procházející Lipskem, druhým místem narození, druhým bodem. Etienne snímek přiblížil, aby byl přesně na stejné úrovni jako podzemní komora. (Obrázek 2) Rosa mlčela. Nechtěla rušit Etienna, který byl pohroužen do svého výzkumu. S obdivem sledovala, jak lehce se pohybuje ve světě symbolů, v tom podivném a současně nádherném světě. 9

Viz. « Dva bratři »

Poté Etienne řekl: ̶ Jak bys možná hádala, Lipsko je místem, kde se narodila Marie. Tímto náznakem Rosa ihned jasně poznala, kam Etienne směřuje. Opravdu, nakreslil třetí přímu, přesně přitom dodržoval poměr 2 / 7 ! Tahle přímka přesně odpovídala úrovni královniny komory! (Obrázek 3) ̶ Roso ... Je to logické, třetí místo narození, třetí bod na téhle přímce. Irmingard se určitě narodila přesně tam... S těmito slovy si Etienne dlouze povzdechl, jako by si nyní byl méně jist sám sebou i svým tvrzením. Rosa potichu přikyvovala. Povzbudila ho svým souhlasným gestem k tomu, aby přivedl své tvrzení až k extrému? Byla to známka jeho silné víry a intuice? ̶ Během své cesty jsem zjistil, kde se narodila Irmingard, řekl potom. Narodila se v Kötzschenbrodě, hezkém malém městečku na břehu Labe blízko Drážďan. Ve spěchu naťukal do laptopu název městečka a stisknul "enter" . Po několika sekundách nastal okamžik pravdy.... Objevila se Kötzschenbroda. « Ó, můj Bože! » byla jediná slova, která Rosa zvolala. Etienne zůstal potichu a zíral na monitor počítače. (obrázek 4) Rosa byla velmi dojatá. « Kötzschenbroda se nacházela přesně na stejné úrovni jako královnina komora! »

Etienne přiblížil satelitní snímek, aby prozkoumal objev detailněji. Bylo to dokonalé! Pár minut po tom úžasném objevu měl Etienne náhlou intuici. Vzal svůj diář, listoval v něm a zastavil se na určitém dni. - Ach! To je úžasné! zvolal Etienne. ̶ Co jsi ještě našel? zeptala se Rosa. ̶ Irmingard je skutečná královna! Poslouchej: nenaznačuje to pouze místo, kde se narodila, ale také den, kdy se narodila! Víš, který svatý se slaví v den jejího narození? Rosa se fascinovaně dívala na otevřenou stránku diáře: 7. září je den...Svaté Královny! Rosa nemohla uvěřit svým očím. ̶ Irmingard je Královna pyramidy, prohlásil Etienne, hluboce dojatý. ̶ To je opravdu nádherné! Ale bylo by ještě nádhernější, kdyby... Etienne se nedostal k tomu, aby dokončil větu. Rosa se na něj tázavě podívala. On se na oplátku podíval do jejích očí, jako by si přál v tom jediném okamžiku pohlédnout až na dno její duše. - Roso, jsem nyní přesvědčen o další skutečnosti. Irmingard není jedinou Královnou -MÁŘÍ MAGDALENA ! zvolala Rosa. To jméno najednou vytrysklo z hloubi jejího srdce. Byla nyní velmi dojatá, jako by se setkala se samotnou Pravdou. - Roso, chtěla bys jet do Izraele a vidět to na vlastní oči? -Etienne, to by bylo skvělé! Rosa pocítila nesmírnou radost při pomyšlení na to, že bude doprovázet Etienna na této výjimečné cestě. Při egyptologických výzkumech se svými kolegy nikdy nezažila tak nádherné a silné věci. S Etiennem se vše zdálo tak jednoduché a přirozené, cítila nepopsatelné štěstí.

Není třeba provádět pečlivé, dlouhé a pracné archeologické vykopávky. Ani dělat dlouhotrvající výzkumy. K odhalení těch nejskrytějších věcí stačilo jen pokorně následovat svět symbolů... Ano, chtěla nyní vstoupit do toho světa. Chtěla sáhnout hluboko a spojit se s absolutní vírou zakořeněnou v její duši: « Máří Magdaleno ! Mohla bys také být Královnou pyramidy? »

IX.

a kruhu, v Betlémě. Jednoho večera, o pár týdnů později.

Etienne se nevrátil do svého pokoje, aby se uložil ke spánku. Byl stále v hotelové zahradě a po velmi horkém dni se snažil trochu nadýchat čerstvého vzduchu. Zamyšleně se koukal na hvězdy a snil o Svaté Noci Vánoční. Stejně tak jako mudrc tehdejší doby, také zkoumal oblohu, jestli neobjeví Hvězdu... Myslel na svou poslední cestu s Rosou ve Svaté zemi. Navštívili nejdůležitější biblická místa, od Galileje po Judeu, šli po Ježíšových stopách. Nyní byli v Betlémě, pár kilometrů od Jeruzaléma. Toho dne navštívili kostel Narození Páně, kde turisté postupně sestupovali malým otvorem, aby se dostali ke skále: k místu, kde se narodil Ježíš! Jakmile se tam Etienne dostal, necítil nic zvláštního, neboť původní místo bylo již po 2000 let jiné. Kolik představivosti vlastně člověk potřeboval, aby byl schopen pocítit minulost na těchto umělých místech bez života?! Například v Jeruzalémě stál škaredý a monstrózní kostel na místě předpokládaného ukřižování, uvnitř něj údajná Ježíšova 73

hrobka, podle svědectví mnoha věřících.... A se všemi těmi "chrámovými obchodníky" po obou stranách ulice Via Dolorosa, byla nyní křížová cesta na Golgothu podivným místem... Jediným skutečným místem v Izraeli, kde se Etienne cítil příjemně, bylo Galilejské moře, protože do toho místa dosud nevtrhnul asfalt a beton! Etienne myslel na Ježíše a Jeho Učedníky, plavící se na rybářské lodi po jezeře, které se 2000 let nezměnilo. Všechno ostatní nebylo nic než místa bez života. Co zbylo z těch vibrací starých časů? Mnoho ne... V Betlémě se Etienne také raději díval na hvězdné nebe, které se nezměnilo od časů Ježíšových a které zde stále bylo jako jediný skutečný svěděk minulých událostí té Svaté Noci. Světla v zahradě zhasínala. Už bylo pozdě. Ve tmě nabývaly kmeny starých olivovníků záhadných tvarů. Etienne uviděl, jak se stíny stromů pohybují...Tmavá postava se přibližovala. Byla to Rosa ! Taky nemohla spát. Betlém! Byli tady, zpět na kruhu! A Rosa si chtěla ověřit to, co cítí. Na její žádost vzal Etienne ochotně svůj laptop a pohodlně se usadil u zahradního stolku. Byl nejvyšší čas! Etienne udělal přirozeně totéž, co se Synem Člověka. Ve světě symbolů musel lokalizovat 3 místa narození JEŽÍŠE, MÁŘÍ - MAGDALENY a MARIE, ale potřeboval také vodítko.

. Vodítko už tady bylo! Linie Syna Božího!

Stejně jako linie Syna Člověka mu také tato linie v minulosti pomohla dospět k přesvědčení. Proto umístil horizontální přímku na stejnou úroveň jako byla králova komora. (obrázek 1 strana 77) Betlém, místo narození Ježíše, byl tedy přesně umístěn. Etienne poté nakreslil paralelní přímku, která procházela Nazaretem, kde se narodila Marie, vše přiblížil tak, aby tato přímka mohla být umístěna na stejnou úroveň jako podzemní komora. (obrázek 2) Pak nakreslil třetí přímku, přitom přesně dodržoval poměr 2/7. Tato přímka tedy byla na stejné úrovni jako královnina komora. (obrázek 3) ̶ Je to tady, Roso. Dlouho očekávaný okamžik nadešel, řekl Etienne. ̶ Ano, odpověděla a dlouze si povzdechla. Jak jsme právě na naší cestě viděli, Máří Magdalena byla z Magdaly, která se nachází na březích Jezera Genezaretského. Etienne naťukal na klávesnici: M A G D A L A. Potom navrhnul: ̶ Roso, stiskni, prosím, ''Enter'' sama.

Rosa okamžik váhala. Bála se snad pravdy, která by se objevila na monitoru? Natáhla ruku ke klávesnici. Její ruka se nyní třásla. Co když Magdala není na té přímce? Její ruka se bála. Co když Máří Magdalena nebyla královnou, ale ženou popsanou v Bibli? To by bylo nevyslovitelně smutné...Etienne zvedl ruku a položil ji na třesoucí se ruku Rosinu. V tom okamžiku jim obličeje pohladil závan čerstvého vzduchu. Laskavost Nebes. Společně stiskli klávesu. Čekali, až se na monitoru ukáže tolik očekávaná pravda. Oblast byla lokalizována. Přiblížili ji. A jakoby kouzlem se objevila Magdala... Čas se docela zastavil. Bylo hluboké ticho. Jen nějaké zvuky města Betléma přerušovaly ticho této tmavé zahrady. Přiblížili obraz ještě víc. « Maří Magdaleno, jsi má Královna », mumlala Rosa. Etienne se pomalu otočil k Rose. V noční tmě jí neviděl do obličeje., ale cítil její neobyčejné vzrušení. Cítil to také. Zkusil se dotknout jejího obličeje. Po její tváři stékala slza. Jemně ji setřel. Perla štěstí. Betlém. Půlnoc.

INAJ ! ACH, HORO SINAJ ! Ty, smlouvo s Bohem. Ty, na níž malé krůčky člověka k Bohu byly velkými kroky lidstva. Ty také! Ty také...jsi na kruhu! Rosa a Etienne byli na cestě na Sinaj! Aby se vyhnuli nepříjemnostem, museli se připojit ke skupině turistů s egyptským průvodcem. Poté, co odjeli z Izraele, bylo nemožné, aby v oblasti Sinajského poloostrova v Egyptě cestovali sami. Jeli tedy autobusem k hoře Sinaj. Během cesty musel autobus zastavit kvůli policejní kontrole dokladů. Rosa, stejně jako Etienne, cestovala na Sinaj poprvé, přestože znala Egypt. Je třeba říci, že Sinajský poloostrov nemá nic společného s údolím Nilu, nachází se asi 300 km od Káhiry a je oddělen částí Rudého moře. Zde v této skalnaté divočině nebyla žádná památka, která by se vztahovala k Egyptu faraonů, pouze ortodoxní klášter na úpatí hory. Jakmile byli na Sinaji, navštívili klášter svaté Kateřiny a pak se rozhodli, že půjdou na vrchol hory pěšky, přestože jim nějací beduíni nabídli, že mohou jet část cesty na velbloudu.

Ale...vraťme se na chvíli do Betléma. Proč vlastně cestovali tak daleko? V Betlémě nacházeli jedno překvapení za druhým...

̶ Podívej, Roso! Dvě oblasti nalezené díky ženství! Jsou dokonale symetrické, jako zrcadlo! Syn Boží a Syn Člověka se stále perfektně doplňují. (obrázek na straně 91) Mezi dvěma Syny je vše ve stejných poměrech díky ženskému elementu. Je zde stejný poměr mezi délkou a šířkou! Jedna oblast je dokonalým odrazem té druhé. Etienne spočítal nový poměr: ̶ Obě oblasti jsou 5,5 krát delší než širší. Poměr mezi šířkou a délkou může být vyjádřen takto: šířka / DÉLKA = 1 / 5,5 nebo vyjádřeno přirozenými čísly: šířka / DÉLKA = 2 / 11

2 / 11 2 / 11 ! To je zajímavé, Etienne ! Víš, že tenhle ̶ poměr pomáhal při stavbě Velké pyramidy?

Na nákresu Rosa rozdělila výšku pyramidy na 7 stejných částí a polovinu její základny na 5,5 částí.

Zde jsou přesné proporce pyramidy. Mezi její výškou a polovinou základny je poměr: výška / polovina základny = 7 / 5,5 V přirozených číslech je tento poměr:

14 / 11 nebo 7 x (2 /11) Přesně tohle jsi objevil, Etienne ! A tady je ta novinka: tímto způsobem můžeme na sebe 7 krát naskládat obě nalezené oblasti, odspodu nahoru, na jedné straně Syn Člověka a na druhé straně Syn Boží! 81

Rosa dokončila svůj nákres. Oba obdivovali výsledek! 10

̶ Podívej se na Nazaret, zvolal Etienne. Jeho poloha přesně naznačuje sklon pyramidy! ̶ To je úžasné! Oba Synové přesně poskládají celou pyramidu. A to je číslo 7, které vše umožňuje. Abdrushinův výrok “ Toto rozdělení na sedm (částí) najdete jako samozřejmé všude tam, kde působí vůle Boží...” zde dokonale dává smysl. ̶ Ano, číslo 7 je pro naši konstrukci důležité, dodala Rosa, protože také umožňuje nalézt zlaté číslo φ... Takže pojďme na matematiku: potřebuješ pouze vydělit délku svahu pyramidy polovinou její základny. Výpočet byl velmi snadný. Etienne použil k výpočtu délky ramene Pythagorovu větu11 10

Fils de l’Homme = Syn Člověka, Fils de Dieu = Syn Boží

Konečný výsledek byl:

(72 +5,52) / 5,5 = 1,618

Opravdu to funguje! A bylo tam ještě něco, Roso. Nevím, jestli sis toho všimla, ale obě oblasti jsou tvořeny pouze prvočísly. 12 . Vlastně jsme objevili ten důležitý poměr 2/7 už dříve.

2/7 A nyní jsme pomocí prvočísel získali další důležitý poměr:

2 / 11 ̶ Dost zajímavé, když víme, že prvočísla zůstávají záhadou, kterou lidský rozum nikdy nerozluští. ̶ Ano, prvočísla jsou skutečnými pilíři procesu Stvoření, protože nejsou závislá na žádném jiném čísle. Mají svůj původ na úplném počátku. Jak napovídá jejich název: jsou PRVNÍ! Nebo jednoduše: ONY JSOU. 11

Pro každý pravoúhlý trojúhelník platí, že druhá mocnina délky přepony (obsah čtverce nad přeponou) se rovná součtu druhých mocnin délek obou odvěsen (obsahů čtverců nad oběma odvěsnami).

prvočísla 2, 3, 5, 7, 11, 13, 17, 19, 23 ... Prvočíslo je přirozené číslo větší než 1, které nemá žádné kladné dělitele kromě 1 a sebe samého.

Prvočísla, kdykoliv se některé z nich objeví, přinášejí určitou frekvenci - novou, jedinečnou, kreativní : o Frekvence 2 současně poskytuje sudá čísla: 4, 6, 8, 10, atd... o Frekvence 3 s sebou nese čísla 6, 9, 12, atd... o Frekvence 5 čísla 10, 15, atd...

Kde je tedy další nová frekvence po prvních třech prvočíslech? Je tam, kde je třeba vyplnit mezeru: je to frekvence 7! Potom 11,13, 17 a tak dále.

̶ Jak řekl jednou jeden matematik: « Prvočíslo je číslo, které se nerozbije, když spadne na zem. »13 ̶ Roso, jak bychom mohli po všem, co jsme objevili, ještě pochybovat o vůli Všemohoucího? Všimla sis všech těch souvislostí mezi mým výzkumem ohledně Synů Božích a tvých ohledně pyramid?...

Pál Erdős

Rosa se podívala na svůj náčrtek. Její práce teď zcela dávala smysl. Bez Etienna a vedení z nebe, by nikdy nebyla sama schopná rozpoznat tyto souvislosti. Když si to uvědomila, nedokázala potlačit své emoce: nová perla štěstí se jí kutálela po tváří. ̶ Ano, Etienne. Jsem tak šťastná, že prožívám tyto okamžiky ohromných objevů ve tvé přítomnosti. A nyní pociťuji velkou potřebu přečíst si Abdrushinovo dílo « Ve světle pravdy ». ANO! Neboť nyní jsem zcela přesvědčena, že Abdrushin je Syn Člověka ohlášený Ježíšem! Etienne byl překvapen jejím posledním prohlášením: ̶ Roso, copak jsi dosud nebyla...? ̶ Myslím, že ne...Je hloupé, co teď řeknu, ale co mi nejvíc vadilo, co mě nejvíc upoutalo, bylo jeho jméno...Abdrushin. Zní velmi arabsky, což mne zaráželo. Kdyby byl Syn Člověka v naší době Egypťanem, zdálo by se to celkem normální, ale když šlo o osobu německého původu, přišlo mi to velmi podivné... ̶ Abd-ru-shin je arabské jméno! Znamená “Syn Ducha Svatého”. ̶ Ale proč si vypůjčil tohle jméno, když se podepisoval pod své dílo? ̶ Roso. Je pro to důvod. Musím ti teď něco říct. Když jsem s tebou cestoval do Egypta, udělal jsem to také z jednoho zvláštního důvodu. Na své cestě jsem měl také v úmyslu jít po Abd-ru-shinových stopách. ̶ ̶ dobách ... ̶ ̶ ̶ ̶ ̶ ̶ ̶

Žil Abdrushin také v Egyptě? Ano ... ale jako arabský princ ve....velmi dávných Velmi dávných? V předchozí inkarnaci... V... Ano. Abdrushin to sám prohlásil ve svém díle. V které době? Moc mě to zajímá! V dobách faraonů, za vlády Setiho I. a Ramsese II. Ramsese II ! Toho, který dal postavit oba obelisky! 85

̶ Ano. V jeho době, ale také obzvláště v době Mojžíše! ̶ Ale... Etienne ...proč jsi mi to neřekl dřív?! Ta otázka přišla z hloubi jejího srdce. A Etienne se nyní cítil velmi nepříjemně, protože to byla pravda, takže proč doposud skrýval tato fakta?... ̶ Roso. Nevěděl jsem, jestli... Nechtěl jsem, abys... Promiň...Roso, věříš v reinkarnaci? Náhle, překvapivě pro Etienna, který se cítil stále víc a víc nepříjemně, se Rosa otočila, rozepnula si halenku a ukázala mu znaménko, které bylo snadno rozpoznatelné na jejím rameni. ̶ Tohle je mateřské znaménko, řekla. ̶ Vypadá jako.....pták?! ̶ Ano. Podle mne vypadá jako pták benu, egyptský posvátný pták. Historicky je se mnou pták benu úzce spojen, dokonce zakotven na mém těle...A víš proč? ̶ Ne ... ̶ Tento tajemný pták je jako fénix v řecké kultuře... ̶ Vstává ze svého vlastního popela! ̶ Tohle znaménko bylo skryté, Etienne. A já jsem ti ho ukázala. Když jsme zde a děláme tento výzkum, neskrývej už, prosím, přede mnou nic, Etienne. Slíbíš mi to? Etienne byl na okamžik neschopen slova. Byl paralyzován a velmi dojatý, že mu Rosa tolik důvěřuje. "Tohle znamení bylo skryté ...", a přece ... odhalila mu jedno ze svých velmi soukromých tajemství. A on stále neměl žádnou omluvu. Proč jí neřekl o hlavním důvodu své cesty, když byl s ní v Egyptě? Proč si nakonec vybral mlčení, když tam byl se svou průvodkyní, odbornicí na egyptologii, která ho šťastnou shodou okolností doprovázela na jeho cestě? Když tam Rosa před ním stála...cítil se tak malý. Velmi malý... Ale co se to dělo? Co to bylo za zvláštní pocit, který prostoupil jeho srdce? A tento pocit...který dosud nikdy nezažil...ho přiměl k prvnímu kroku: 86

Natáhnul ruku... Potom ... Rosa natáhla svou ... Jejich oči zářily vzrušením. Chvíli zůstali mlčky, ruku v ruce, dívali se jeden druhému do očí. ̶ Slibuji, Roso. A zůstali tak, modlili se, ruku v ruce, oči zavřené. Když se Rosa znovu zeptala: « Kdo byl Princ Abd-ru-shin? », Etienne jí řekl všechno, co věděl. Nyní byl šťastný, že jí řekl vše, co zjistil ve spisech Syna Člověka a jeho učedníků. Rosa pochopila: -Takže to byl Princ Abd-ru-shin, který pomohl Mojžíšovi splnit jeho úkol ... S Abd-ru-shinem po boku byl Mojžíš schopen osvobodit svůj lid z egyptského područí a jít do Sinaje. Všechny zázraky té doby, popisované v Bibli, se tedy uskutečnily díky přítomnosti Abdrushina na Zemi. Je to nádherný příběh.

Pravdivý příběh. ̶ Je ohromující, že nikdo v Egyptě nebo na celém světě nevěděl nic o tomto princi. Historicky neexistují žádné záznamy o jeho existenci... ̶ Ano, nyní se to může zdát podivné...ale budoucnost konkrétně dokáže jeho existenci. Protože ti stále ještě musím něco říct: Existuje pyramida, ještě pohřbená pískem egyptské pouště a jednoho dne bude odhalena lidstvu, aby odhalila celou Pravdu: Tato pyramida je Pyramida Prince Abd-ru-shina ! ̶ Ach tak, Etienne ! Právě jsem pochopila svůj sen ! Rosa se dívala nahoru na oblohu, jako by chtěla poděkovat Pánu. Byla rozrušená tím, jak viděla, že všechno se osvětluje, že vše je soudržné, že všechny hlavní události jejího života jsou harmonicky spojeny, že celý její život jasně ukazuje její osud. ̶ Zdál se mi sen, pokračovala. Byla jsem malá, bylo mi 6 nebo 7. Až doteď jsem nikdy nechápala, o čem ten sen byl. 87

Ale zůstal hluboce otištěn v mé duši. Šla jsem po poušti s dalšími lidmi. Byla to dlouhá karavana. Potom se karavana na rozkaz nějakého muže zastavila. Ve svém snu jsem věděla, že tam je! A bylo to tak! K úžasu všech se z písku vynořila pyramida! Nejkrásnější pyramida, kterou kdo kdy viděl. Dokonce krásnější než pyramida v Gize. Byla velkolepá. ̶ To se brzy stane, protože pyramida Prince Abdrushina je kámen Krále, chybějící vrcholový kámen, který dominuje všemu. ̶ Můj tajemný sen se tedy stane realitou! Je snad v hledání této neznámé pyramidy z nostalgie k mému snu nevědomý důvod, proč už od dětství mě to táhne do Egypta a proč jsem si vybrala toto povolání? Smysl mého života...Můj osud... ̶ Možná předtucha ... možná se vynořilo něco z minulosti.... Etienne a Rosa se dívali na kruh procházející Egyptem. Nyní oba, bok po boku, hledali Pravdu, spojeni stejným cílem. ̶ Tento kruh nám ukazuje cestu...Z Egypta do Izraele a...a...do středu Sinajského poloostrova! Kde Mojžíš....obdržel 10 přikázání. V tom okamžiku byl Etienne přesvědčen, že Sinaj...Raději by to měl rychle ověřit. Napsal SINAÏ a stisknul “Enter”. Software lokalizoval Svatou Horu. (obrázek strana 92) Hora Sinaj byla také umístěna přesně na kruhu! A proto se Rosa a Etienne chystali vystoupit na Horu Sinaj! Poslední část výstupu byla překrásná, protože všude byly kameny, které tvořily nádherné schodiště do nebe. Sinajský poloostrov je většinou kamenná poušť. Během výstupu se jim odhalovala příroda v celé své nádheře, se svými skalisky, horskými vrcholy, roklemi a údolími, zvlněným sinajským pobřežím. A jakmile byli na vrcholku hory, přímo před očima se jim otevřelo 360ti stupňové panorama. Dechberoucí pohled! 88

Egyptský průvodce dovolil skupině turistů, aby pár hodin zůstali na vrcholku hory a před západem slunce sestoupili dolů. Pro Etienna a Rosu to byla jedinečná příležitost. Neměli v úmyslu sestupovat dolů. Chtěli zde zůstat, ve výšce přes 2000 metrů, aby si užili západu a východu slunce a spali pod hvězdami. Chtěli zůstat zde, blíže nebi. Protože od úsvitu časů byla zde, na vrcholku hory ta úžasná podívaná pro slávu Boží. Neměli v úmyslu zmeškat tuhle velkolepou podívanou jen proto, aby se mohli vrátit do allinclusive hotelu s klimatizací, luxusního ráje, který však není životem! Tyhle hotely s bazény, které se rozšířily po celém udolí v poušti, byly jako obrovské houby rostoucí z ničeho. Etienne a Rosa sem nepřijeli, aby bydleli v jednom z těch hotelů, ale aby, jako Mojžíš, který vystoupil na horu, aby se setkal s Pánem, vystoupili na horu, aby byli Pánu blíže. Byli šťastní, protože věděli, že zde jsou opět na tajemném kruhu. Věděl to i Mojžíš?... Rosa promluvila pár slov s egyptským průvodcem. Nakonec souhlasil s tím, že oba zůstanou přes noc na hoře a.......nebyli sami! Nejméně 50 turistů také zůstalo.....aby zde strávili noc a užili si jedinečné podívané. Někteří beduíni již předvídavě vše naplánovali tak, aby se jejich turistům z cizích zemí vše vydařilo.V malých budkách prodávali sušenky, čaj a horkou kávu! Dokonce půjčovali i přikrývky, aby jim pomohli přečkat chladnou noc! Skvělý nápad, protože úmorné denní vedro kontrastovalo s chladnou nocí, obzvláště ve výšce 2000m. Etienne vypůjčil dvě přikrývky a našli si místo na skalách blízko malé kapličky na vrcholku.

Slunce zapadalo za horizont. Etiennovi zde bylo tak krásně, protože na této hoře, v rozlehlé pustině, stejně jako u jezera Genesaretského, nebyly v okolí zřejmé žádné lidské zásahy do přírody. S výjimkou malé kaple. Všechno ostatní...byla příroda! Nic než příroda! Etienne myslel na Mojžíše, který přišel do této divočiny, sám, aby naslouchal Hlasu Všemohoucího. 89

Západ slunce byl úchvatný, zářící barvami, se stále se měnící modrou oblohou, na tomto skalnatém moři. Potom přišla noc a Sinaj, granitový vrchol uprostřed pouště, se chystal ukázat ještě krásnější podívanou! Úplněk zaléval měsíčním světlem tuhle skalnatou krajinu, až se zdálo, jako by sami byli na Měsíci. Před očima měli kouzlo nádherné měsíční krajiny. V okruhu 200 mil nebylo žádné město a obloha plná hvězd byla tak jasná. Miliardy hvězd zpívaly svou oslavnou píseň Tvůrci všech světů. A dokonce i padající hvězdy tančily! Tímhle představením na jevišti modré oblohy dávala noc prostor pro rozjímání a zázraky. Nikdy předtím se Rosa a Etienne necítili tak blízko Bohu, a oba cítili vděčnost za zázrak života. Skály byly tvrdé na ležení a ochlazovalo se. Rosa se přitulila k Etiennovi, který ji pevně držel v náručí až do svítání... … A...vyšlo slunce! V tomhle moři skal zářilo mnoha barvami. Nad světem se zvedla opona Bylo to jako prvního rána po stvoření světa...

XI.

a kruhu, v Paříži. V konferenční místnosti prvního okrsku. O pár let později...

Konference nazvaná “PRAVDA V OBRAZECH” se chýlila ke konci, na plátně byl promítnutý Kříž Pravdy na Zemi. Etienne Tarendol se obracel k obecenstvu: ̶ Chci svou dnešní prezentaci uzavřít tím, že vám řeknu, co se mi v této konferenční místnosti stalo před pár lety: Když jsem promítal Kříž Pravdy, zrovna jako dnes, postavil se nějaký člověk a křičel na mě: « Proč to je Kříž Pravdy? A jaké jsou důkazy? » Nebyl jsem schopen mu dát přesnou odpověď a tak byla moje konference náhle ukončena... Ale od té doby stále hledám pravdu, abych odpověděl na tuto otázku.

Kdyby ten člověk tady byl dnes s námi, kdyby opět zde v této místnosti stanul přede mnou, řekl bych mu: « Ano, pane! Tento Kříž JE Pravda. Nejen proto, že to řekl Syn Člověka, ale také proto, že nyní jsou zde všechny důkazy... Tento Kříž je jedinečný a mohu to dokázat pomocí mnoha snímků, snímků, které všechny jsou v mé poslední knize, která je k dispozici u pokladny. » « Ano, tento Kříž je Pravda, neboť všechny jeho rozměry mohou být názorně předvedeny: délka jeho ramen, tloušťka jeho kruhu, poloha jeho vrcholů a jeho umístění na Zemi. Vlastně všechno je umístěno na Kříži nebo je s ním ve spojení: příroda....moře a...kontinenty...a konečně i samo lidstvo, stejně jako jeho historie od samého počátku...» « A pro ilustraci mých tvrzení navrhuji, pane, abyste se podíval na tyto snímky, které budou mnohem výmluvnější než slova. ». Snímek 1 (strana 97) : Zde je primitivní forma Kříže, založená na 2 Božích Synech a čísle 1. Je to jednoduchý Kříž se 4 rameny a 4 vrcholy. Snímek 2 : Zde je 12 vrcholů. Jak vzniklo dalších 8? Rozdělením ramene na 7 stejných částí! Snímek 3 : Ach, zázrak! Náhle se díky prvku ženskosti objevil poměr 2/7! Snímek 4 : A jako by ženský prvek změnil primitivní Kříž na dokonalý Kříž! Ze všech stran: z vertikální strany... Snímek 5 : … a horizontálně... Snímek 6 : A zde se objevuje dalších 8 vrcholů...pomocí poměru 2/7... Snímek 7 : … mřížka vytvořená číslem 7...Pomocí téhle mřížky lze vytvořit přesný Kříž! Snímek 8 : Nyní zpět ke dvěma liniím Božích Synů, které už známe. Jak víte, tyto linie se spojí v průsečíku ( na Sibiři) 94

Snímek 9 : Z tohoto průsečíku mohou být propojeny vrcholy Kříže! Lze to pouze poměrem 2/7! Kdyby byl kříž větší, s delšími rameny v poměru 2/6: vrcholy nelze propojit! Stejně tak, kdyby byl Kříž menší, s kratšími rameny v poměru 2/8. Podívejte se na zakroužkovaná místa: vrcholy nejsou spojeny. Snímek 10 : Teď se podívejme na kruh Kříže. Snímek 11 : Betlém, Syn Boží, Boží Láska je, jak vidíte, na vnější části. Snímek 12 : Bischofswerda, Syn Člověka, Boží Spravedlnost je na vnitřní části. Kruh je široký asi 15km. Snímek 13 : Důležitá místa spojená se Synem Člověka jsou na vnitřní části kruhu: tady je hora Sinai, mise Mojžíše, kterému pomohl princ Abd-ru-shin...prostě perfektní! Snímek 14 : Nebo město Kötzschenbroda, kde se Abdrushin setkal s Irmingard a Marií, dvěma ženami, které Ho provázely během Jeho pozemské mise. Snímek 15 : A na vnější straně kruhu jsou hlavní místa spojená s Ježíšem, Synem Božím; například, v neposlední řadě, Jeruzalém! Snímek 16 : Mezi vnějším a vnitřním okrajem kruhu, mezi Synem Božím a Synem Člověka, leží celý osud lidstva. Tak jako dva obelisky, které osud také umístil na kruh. Snímek 17 : Nyní se podívejme blíž na Kříž Pravdy na Zemi. Je vždy umístěn v této konkrétní pozici? Snímek 18 : Ano! Kruh ho pomáhá umístit přesně mezi rovník a polární kruh! A polární kruh má stejné proporce jako kruh Kříže! Stejné je to i u severního pólu! Kříž je umístěn ve středu, mezi pólem a obratníkem! To je další kruh se stejnými proporcemi. Snímek 19 : Tady máme opět kruh procházející polárním kruhem a rovníkem. Všimněte si, prosím, tloušťky kruhu u rovníku, který má stejné proporce jako kruh Kříže: (tloušťka kruhu/ průměr odpovídající kružnice). Snímek 20 : Nelze říct nic jiného, než že Kříž vládne Zemi! A obzvláště jeho sklon.....(sklon osy 23.5°) 95

Protože je v centru všeho! Pohlédněte na osu Kříže! Přináší dokonalou rovnováhu a řídí všechna roční období! Snímek 21 : Kříž určuje sklon zemské osy. Zde je příklad dalšího krásného snímku, ¾ náhled. A tady je to, dámy a pánové... ANO, Kříž Svatého Grálu je živoucí Pravda na Zemi! A jsem šťasten, že na závěr své prezentace vám mohu ukázat rozhodně nejkrásnější ze všech snímků! (Obrázek 22) A samozřejmě prohlášení Syna Člověka: «Kříž není symbol ani znamení, ale sama živoucí Pravda! Je to Kříž, který Bůh dal Zemi jako splnění Svých Zaslíbení... »

Děkuji. Obecenstvo propuklo v potlesk..

KONEC

7 7

8 8

2/7

22//66

22//88

11 11

13 13

100

15 15

18 18

101

19 19

102

20 20

21 21

22 22

103

104

EPILOG

dyž konference skončila, zatímco publikum opouštělo sál, přistoupil k Etiennovi muž. Jeho obličej se Etiennovi zdál povědomý.

-Promiňte, pane Tarendol,... můžu s vámi chvilku mluvit? ̶ Ano.Samozřejmě. ̶ Četl jsem vaši knihu. Dokonce jsem ji četl několikrát velmi pozorně. 700 stran obrazů! Díky za vaši skvělou práci! Vše, co říkáte, je pravdivé. Tohle je Pravda. Přitáhlo mě to k Poselství od Abdrushina “Ve Světle Pravdy”. ̶ Ach, to je dobře! Vlastně i to je účel mé knihy: přimět mé čtenáře, aby otevřeli Poselství Grálu, Poselství Pravdy! ̶ Tedy v mém případě se vám to podařilo. I když to nebylo předem jasné...Jel jsem sem 400 km. A neměl jsem v úmyslu sem přijet, abych vám to řekl nebo abych se účastnil vaší konference...Vlastně jsem zde, abych se vám osobně omluvil. ̶ Omluvil? ̶ Ano. Zmínil jste se o muži, který vás zde v této místnosti před pár lety napadl. Asi si na mě nepamatujete...ale ten muž, to jsem já. Je mi moc líto, že jsem tenkrát zmařil konferenci. Mé rozčilení bylo tehdy naprosto nesmyslné a neopodstatněné. Moc se omlouvám, pane Tarendol. ̶ Je vám zcela odpuštěno, pane! Už dávno. Protože tenkrát jste mi vlastně hodně pomohl. A jsem-li já tím důvodem, proč jste jel 400 km, měl byste vědět, že i já jsem kvůli vám hodně cestoval! Tisíce kilometrů... na kruhu Kříže! A opravdu to pro mne bylo nezbytné. Ale to není všechno! Počkejte tady na mě chvilku, prosím. Etienne prošel sálem, zamířil k pokladně. Vrátil se po několika minutách a vedl za ruku mladou ženu. ̶ Pane, tohle je Rosa. Pak se obrátil na Rosu: 105

̶ Roso, to je ten muž, díky němuž jsme se potkali, jinak bych nikdy nehledal průvodce na cestu do Egypta. Zdálo se, že Rosa nechápe. A ani muž! Etienne se na něj znovu obrátil: ̶ Víte, pane, bez vás a vašeho malého “svalnatého” výpadu by dnes po mém boku nebyl ten nejkrásnější drahokam... Muž mlčel. Rosa, červená jako rubín, mu potom srdečně podala ruku se slovy: ̶ Gratuluji, pane! Tenkrát jste Etiennovi položil velice dobrou otázku. Nejlepší otázku, jakou kdy dostal! Muž nemohl najít slova, kterými by odpověděl. Rosa tedy ještě dodala na závěr: ̶ Děkuji vám tedy za Etienna...a děkuji vám velmi i za...sebe. Rosa pevně držela Etienna. Potom široký úsměv spojil muže s dvojicí před ním, jako by těžké břemeno spadlo z jeho hrudi. Pár vteřin na sebe v úžasu koukali. A najednou propukli v bouřlivý smích. Celé obecenstvo se rozesmálo. Toho večera skončila konference velmi vesele. Záhadný kruh neodhalil ještě všechna svá tajemství, ale otevřel mimo jiné nádhernou cestu...cestu nazvanou Štěstí...

106

PRAVDA V OBRAZECH ZÁHADA KRUHU

2.vydání – květen 2009

site Internet : www.laveriteenimages.fr

BEAUDET Editions Fax : 00-33-(0)4-83-07-60-12 email : beaudet.editions@orange.fr

Dépôt légal : 2ème trimestre 2009

107

108