DOBA VELKÝCH REVOLUCi / Evropa (1792-1799) Duben 1792 hrozba invaze a uzavření rak.-pruského spojenectví (únor) přiměly Francii k vyh.lášelú vál ky Rakousku (s. 297). Boj měl být veden za osvo bození od absolutismu a feudalismu a za ..přiroze né hranice v Alpách a na Rýně".
První koaliční válka (1792-1797)
Postup koaliční armády a manifest jejnlO vrchru110 velitele (s. 297) roZlúti.ly ve Francii plamen nár. vášně. 20. září J 792 kanonáda u Va1my: obrat ve válce, ústup pruské armády. 1'0 vítězství gen. DUMOUtuEZE u )emappes obsadila fr. vojska Belgii; k Francii by lo připojeno Savojsko. Únor 1793 Velká Británie vstoupila spolu s dalšínú evr. monarchiemi do války proti Francii. Krize rev. vlády (s. 299) měla dopad i na vedení fr. voj. ope rací. Březen 1793 porážka u Neerwindenu; Rakušané do byli zpět Belgii, Paříži hrozilo nové nebezpečí. Ve Středomoří 7.asáhlO brit. vál. loďstvo. Francie od pověděla vyhlášením všeobecné mobilizace. Camot (1753-1823) provedl reformu pozenuú ho vojska a zvýšil jeho početní stav až na jeden núl. mužů (4 % fr. obyvatelstva); voj. velitelé podléhali kontrole polit. komisařů. Důsledek voj. reorganizace: gen. )OURDAN opě tovně obsadil Belgii (vítězství u Wattign.ies 1793 a Fleurus 1794); na okupovaném nitrozemském území byla vyhlášena Batavská republika. Brito vé ztroskotali ve svých pokusech o vylodění u Tou Ionu a na Quiberonu. 1795 separátní basilejský mír mezi Francií a Pruskem. Aby si uvolnilo ruce k jednání o Polsku (s. 285), vzdalo se Prusko nároků na úzenú na le vém břehu Rýna, jež připadlo Francii, současně však bylo odškodněno úzenllÚmi zisky na pravém břehu Rýna; dohodnutá demarkaČIÚ lin.ie zajišťo vala neutralitu sev. Německa až do roku 1806. Té hož roku uzavřelo mír s Francií i Toskánsko a Špa nělsko. 1796 smlouvou ze San lldefonso bylo uzavřeno spoje nectví mezi Francií a Španělskem, které pak vstou pilo do války proti Británii. Brit. vál. loďstvo (NE LSON) však šp. flotilu Z1Účilo v nám. bitvě u mysu sv. Vincenta (Sao Vicente). Rakousko pokračovalo s brit. finan. pomocí ve válce proti Francii. Fr. vý padům na jilm Německa (gen. )OURDAN a MORE AU) zabránil u Ambergu a Wiirzburgu rak. arcivév. KAREL (1771-1847). Potíže se zásobováním ochromovaly činnost fr. armády v sev. Itálii.
Revoluce ve vojenství
Skutečnost, že se lid začal ztotožňovat s vlastním ná rodem (vlastenectví), zásadním způsobem změn.i.la celé vojenství a charakterizovala počátky epochy na cionalismu 19. století. 1. Všelid. válka, provázená všeobecnou brannou a pra covní povinností, vystřídala někdejší kabinetní vál. konflikty vedené s pomocí žoldnéřských armád.
301
2. Hromadné nasazení vojska umožňovalo svádět
rozhodující bitvy.
3. Pohyblivé operace ve volné obranné linii převá lily nad tradičlúm útokem v sevřené linii po celé frontě. 4. Namísto dřívějšího zásobování z armádních skladů a zásob se bojující jednotky staraly o vlastní zásoby samy (rekvizice). 5. Důstojníci již nebyli povyšováni na základě urozenosti, nybrl za statečnost a projevené schopnosti. Pod velením Napoleona Bonaparta (1769 až 1821) 7iskala nová fr. nár. armáda punc neporazilel nosti. NAPOLEON se jako mladý důstojru'k dělostře lectva (od 1785) a přívrženec ROUSSEAUOVA učelú brzy přidal k revoluci. Po obléhání Toulonu roku 1793 se stal nejmladším rev. generálem. Po ROBESPI ERRO% pádu byl jakožto jakobín uvězněn, později jej však BAlillAS pověřil potlačením povstáJú v PařIli (s. 299) a jmenoval jej vrchním velitelem armády v sev. Itálii.
Italské tažení (1796/97)
Napoleon se po bleskové válce stal pánem Lom bardie. 1797 kapitulace Mantovy; v Tolentinu uzavřen mír (únor) s papežem PIEM VI.; po fr. vpádu do Ko rutanska byl podepsán předběžný mír v Leobenu (duben). - Kontribuce vyplacené ..osvobozenými Italy" podepřely bankrotující direktorium (s. 299) a posilovaly vzn.ikající napoleonský
mýtus. Říjen 1797 mír v Campoformiu mezi Francií a Ra
kouskem: císař musel souhlasit s odstoupe ním levého břehu Rýna Francii a výměnou za Belgii a Milánsko získal Benátsko (zán.ik Benátské republiky). - Vybudování satelitní soustavy fr. ses
terských republik:
1797 vyhlášení Cisalpinské republiky (MiIánsko) a Ligurské republiky Oanovsko);
1798 obč. válka ve Švýcarsku a vzn.ik Helvetské re
publiky; po obsazení Říma fr. v oj sky a zajeti pape že byl církevní stát přeměněn v Rímskou repub liku, Neapolsko bylo roku 1799 prohlášeno Part henopskou republikou. Egyptské tažení (1798-1799)
NAPOLEON se stal vrchním velitelem fr. voj. výpra vy proti Británii, která měla být zasažena nepřímo v oblasti Středomoří. Obsadil Maltu, vylodil se v Alexandrii, porazil mam.lúcké vojsko pod pyra núdanú a zmocn.i.l se Káhiry.
1798 brlt. nám. vítězství u Abúkiru (NELSON, s. 309). Po ztrátě loďstva zůstala NAPOLEONOVA armáda v Egyptě odříznuta od Francie; výpad do Sýrie skončil neúspěšně před Akkonem. Nezdar expedice nezachránilo an.i vítězství nad tur. vojsky v bitvě u Abúkiru. Rusko se proti Francouzům spo jilo s osmanskou ií'ší; Malta a celé Středozemní moře se dostaly pod brit. kontrolu. - Fr. panství v Egyptě přetrvalo do 1802.