Kateřina Portmann

Česko-slovenský seminář, 16.–17. srpna 2021

KATeřINA PORTMANN

V srpnu roku 2021 proběhl na půdě Technické univerzity v Liberci již 30. ročník Česko-slovenského semináře. Tradice, která byla zahájena v prostředí České a Slovenské Federativní Republiky v srpnu roku 1991, tak přežila nejen rozpad státu na dva samostatné subjekty, ale i opatření související s pandemií koronaviru.

Od roku 1994 se jednotlivé semináře věnují vždy vybranému konkrétnímu tématu a jsou realizovány v prostorách Technické univerzity v Liberci. Letošní ročník byl věnován problematice stížností v Československu v letech 1948 až 1989 a proběhl již tradičně pod patronací Česko-slovenské komise historiků a pod záštitou náměstka primátora statutárního města Liberec Ivana Langra. Na praktické realizaci se vedle liberecké katedry historie podílely Ústav pro studium totalitních režimů, Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd ČR a Vzdělávací nadace Jana Husa. Zahájení se vedle reprezentantů Technické univerzity v Liberci, zástupců spolupořádajících institucí, zúčastnil i mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Slovenské republiky v Česku Rastislav Káčer.

Doprovodným programem semináře se stal křest knihy „Barometr nálad, studnice informací. Dopisy občanů vedoucím představitelům a orgánům Komunistické strany Československa v letech 1988 až 1989“ od Jaroslava Pažouta z liberecké katedry historie a Tomáše Vilímka z Ústavu pro soudobé dějiny, kteří stáli zároveň z velké míry za obsahovou náplní semináře.1 Publikace, jejíž základ tvoří čtyři desítky komentovaných dokumentů doplněných úvodní studií, jednoznačně ukazuje, jak zajímavým a přínosným pramenem jsou stížnosti a dopisy občanů pro pochopení fungování systému a společnosti v daném období.

Obsahová náplň semináře se držela již tradiční koncepce. První den uvedené téma ve svých příspěvcích analyzovali historikové, den druhý pak patřil didaktikům a filmovému semináři. Úvodní příspěvek přednesl již zmíněný Tomáš Vilímek, který bezesporu patří mezi přední znalce problematiky. Dílčí referáty pak zazněly v podání Tomáše Bursíka, Prokopa Tomka, Michala Ulvra, Jana Rychlíka, Jaroslava Pažouta a Norberta Kmetě. První jmenovaný se zabýval agendou stížností československých občanů na ministerstvu vnitra v 60. letech 20. století. Prokop Tomek se zaměřil na stížnosti na sovětskou armádu lokalizovanou v Československu v době tzv. normalizace. Konkrétní oblasti každodenního života československých občanů analyzovali v uvedeném kontextu Michal Ulvr (automobilismus) a Jan Rychlík (devizové přísliby). Jaroslav Pažout a Norbert Kmeť (online) téma uchopili v souvislostech dokládajících krizi stávajícího systému.

Didaktický blok, který částečně probíhal v online prostředí, reagoval na aktuální situaci příspěvkem Aleše Sedlmeiera „Online výuka jako výzva pro změnu: Badatelský dějepis distančně“. S aktuálními didaktickými výzvami seznámila posluchače Alžběta Śnieźko. Iva Vachková z Muzea hlavního města Prahy, která s libereckou katedrou historie dlouhodobě spolupracuje, se zabývala didaktickým potenciálem stížností. Následující workshopy (pod vedením Ivy Vachkové, Dagmar erbenové a Kataríny Siposové) umožnily posluchačkám a posluchačům praktickou zkušenost s tématy soudobých československých dějin. Filmový blok nabídl spektrum přednášek k dané problematice již tradičně v podání Jana Bárty, Petra Bednaříka a Jaroslava Kratochvíla.

V roce 2022 věnujeme seminář otázkám výzkumu „míst paměti“, které se váží k období druhé světové války.

1_PAŽOuT, Jaroslav – VIlÍMEK, Tomáš. „Barometr nálad, studnice informací. Dopisy občanů vedoucím představitelům a orgánům Komunistické strany v Československu v letech 1988 – 1989“. Praha, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i., 2020, ISBN 978-80-7285-255-0.

Referující na semináři v srpnu 2021