Historie
■ Tento Mistel 2 (Ju 88G-1 a Fw 190A-8) byl v květnu 1945 nalezen opuštěný v Merseburgu.
Aktion 24 Když začalo být jasné, že Německo nemůže vyhrát válku, připravovali Němci různé sebevražedné akce, které by alespoň zpomalily postup Spojenců, příp. by je přiměly k jednáním na jiném základě než bezpodmínečná kapitulace Německa. K těmto akcím patřila také Aktion 24. únoru 1945 sovětské jednotky vybudovaly několik předmostí na západním břehu Odry, poblíž Küstrinu (Kostřínu), Fürstenburgu a Frankfurtu nad Odrou, jež Wehrmacht nebyl schopen zničit. Sověti zde získali skvělou výchozí pozici pro útok na Berlín a průzkum brzy odhalil probíhající přípravy, které Němci pro nedostatek sil nemohli narušit. Několik dostupných jednotek Luftwaffe nedokázalo zabránit přesunu sovětských posil a zásob, a proto OKW muselo vybrat pouze nejcitlivější místa sovětských zásobovacích tras, na která mohly být podniknuty útoky. Byly jimi železniční mosty přes Vislu hned za frontovou linií a sovětské pontonové mosty přes řeky Odra a Nisa. Obstl. Baumbach 1. března obdržel rozkaz Vůdce, který nařizoval zaúto-
V
10
čit na všechny nepřítelem používané přechody přes tyto dvě řeky. Tento rozkaz mu zároveň předával dostatečné pravomoci pro zajištění veškerého nezbytného materiálu od jakékoliv součásti Wehrmachtu. Téměř okamžitě byl rozkaz rozšířen i na mosty přes Vislu, které byly proto vybrány jako cíle prvního útoku. Ráno 1. března se šest Mistelů I, osm Mistelů II a devět letadel pro označení cílů od II./KG 200 vydalo ve třech skupinách z Burgu u Magdeburgu, aby zničily 450 m dlouhý dřevěný železniční most poblíž Varšavy – další se nacházel poblíž Deblinu a byl opravován – a také provizorní 480m dřevěný most u Sandoměře. Žádné podrobnosti o náletu se bohužel nedochovaly, ale podle všeho mosty zůstaly nepoškozeny.
Pro zvýšení účinnosti těchto úderů Luftflotte 6 vytvořila 6. března Gefechtsverband Helbig, ve kterém byly spojeny součásti několika jednotek, včetně 30 Ju 88 od II./LG 1, Mistely od II./KG 200 a Versuchskommando 200. Na základě stejného rozkazu byl štáb eskadry LG 1 přeměněn na Einsatzstab Brückenbekampfung (Štáb pro útoky proti mostům) se základnou v Treuenbrietzenu. Baumbach byl jmenován zástupcem Obst. Helbiga. V následujících týdnech jednotka útočila na mosty přes Odru a Nisu a pravděpodobně několikrát na Vislu. Avšak akutní nedostatek paliva výrazně omezil počet útoků. Bylo obtížné dosáhnout úspěchu. Kvůli silné protiletadlové palbě a stíhačům se podařilo pouze málo přímých zásahů a několik jen těsně minulo. Také se vyskytly technické problémy s Mistely a poškozené nebo zničené pontonové mosty dokázali sovětští vojáci rychle opravit. Na konci března Baumbach zastavil útoky Mistelů na provizorní mosty jako neúčinné. Pouze pevné mosty stály za vydané úsilí. Dokonce po spočítání úspěšnosti Helbig považoval metody útoku za pochybné. Proto se novým heslem staly „sebevražedné útoky“.