NEJTAJNĚJŠÍ JEDNOTKA
LUF T WA FFE
KG 200 GEOFFREY J. THOMAS BARRY KETLEY
OBSAH PŘEDMLUVA REDAKCE
5
PODĚKOVÁNÍ
6
ÚVOD
8
PŘÍČINY KONFLIKTU Věřící a podvodníci
GÖRINGOVY SPECIÁLNÍ JEDNOTKY Kommando Rowehl
1940: ABWEHR NA ZÁPADĚ Neúspěch v Británii
1941: JIH A JIHOZÁPAD Hledání výšin
1942: DVOJITÍ AGENTI Zeppelin
KOMANDA Blízký východ
1943: VERSUCHSVERBAND OB.D.L. Středomořské operace
SPECIÁLNÍ ZBRANĚ A JEDNOTKY Přichází Otto Skorzeny
DŮSLEDKY VÁLKY
Americké bombardéry sloužící u Luftwaffe
1944: NOVÁ ESKADRA Zrod KG 200
LEONIDAS STAFFEL Přichází Hanna Reitsch
REICHENBERG Koně pro Sparťany
BLÍZKÝ VÝCHOD
Elista a Kommando Süd
NÁMOŘNÍ LETKA Aktion 24
1942–1945: MISTEL
Beethoven a Eisenhammer
JEDNOTKY NA VÝCHODĚ Zrazeni
13
POVSTÁNÍ NA ZÁPADĚ Montagnards
15
AKCE VERCORS KG 200 na zemi
23
26
NOVÉ KOŠTĚ
46
51
129
SCHERHORN, MOSUL A EINHORN 1945: OLGA HLEDÍ NA ZÁPAD NEBEZPEČNÁ HRA MÜLLEROVA TAJEMSTVÍ Poslední dny Hitlera
SOUMRAK BOHŮ
146
153
156
162
Poslední bojové akce
169
KAPITULACE
172
VYBÁJENÉ LETY
Bojové akce KG 200, které se neuskutečnily 67
110
BAREVNÉ ILUSTRACE
Baumbach a Speer 41
100
124
Používání B-17
37
98
Baumbach přebírá velení
Marné úsilí
33
90
PŘÍLOHY
181
66 68 125 128
79
Známá letadla B-17 a B-24 používaná KG 200 Organizační časová linie Organizační struktura KG 200 Velitelé KG 200 Bojová struktura Versuchsverband Ob.d.L. & KG 200 Výběr známých bojových akcí KG 200 Letadla používaná KG 200 a jejími předchůdci Známé ztráty letců u KG 200
83
Slovník použitých zkratek a pojmů Tabulka vojenských hodností
196 200
72
75
177 180 183 190
PŘEDMLUVA REDAKCE Geoff Thomas bohužel již nežije, aby si mohl prohlédnout knihu v konečné podobě. V době, kdy přinesl koncept rukopisu, byl již vážně nemocen, a následkem toho redaktor nemohl s Geoffem konzultovat. Během rozhovorů s mnoha přáteli a známými – zvláště s Friedemannem Schellem a Svenem Carlsenem v Německu, kteří se ujali posouzení textu z německého úhlu pohledu – bylo provedeno množství významných doplnění a oprav. S jejich pomocí a s dalšími dokumenty, které neměl Geoff k dispozici, jsem byl schopen prověřit a sladit detaily o množství bojových akcí a letadel. Výrazně mi svými informacemi pomohli Rick Chapman a Axel Urbanke, také z Německa, kteří mi velmi ochotně poskytli své články o posledních operacích námořní letky. Nesmím samozřejmě zapomenout na neocenitelnou pomoc Eduarda (Teda) Winklera při luštění a překladu originálních zápisů v denících KG 200, ve kterých se také objevila jména některých neznámých akcí, jež tato jednotka uskutečnila. Další informace ohledně málo známých průzkumných letů pro zjišťování počasí poskytl Franz Selinger. Svojí povahou je příběh KG 200 a jejích předchůdců přímo spojen s německými zpravodajskými
službami a politickými intrikami na nejvyšších místech. Následkem toho bylo nutné prostudovat tuto stránku spletité německé historie, aby bylo možné uvést účel a smysl bojových akcí jednotky do celkového kontextu. Kniha, kterou máte v rukou, je do této doby pravděpodobně nejucelenější studií o KG 200. Je dobré mít na paměti, že zároveň pojednává o úskocích a zpravodajských akcích, následkem čehož se jistě nejedná o poslední slovo k danému tématu. Mnoho historických materiálů bylo ztraceno, zničeno náhodou nebo záměrně, případně nebyly vůbec v písemné podobě pořízeny. Redaktor proto, jak by si jistě Geoff přál, bude rád, pokud se mu ozve kdokoliv, kdo vlastní dokumenty nebo jiné důkazy spojené s touto jednotkou, jejím personálem, vybavením a aktivitami. Barry Ketley Ashtree House Station Road Ottringham East Yorkshire HU12 0BJ
Dlouho předtím než byl zařa‑ zen ke KG 200, byl Hptm. Wer ner Baumbach v polovině roku 1941 vyznamenán Führerem Dubovými ratolestmi k Rytířskému kříži; v té době sloužil u KG 30. Stalo se tak po útoku na spojenecké lodě, který byl detailně popsán v srpnovém čísle časopisu Der Adler. Baumbach patřil mezi velmi zkušené bojové piloty, jak potvrzuje i Narvický štít na jeho rameni.
5
Dalším z exotických letadel zkoušených pro průzkum ve velkých výškách bylo Arado Ar 240A-0, T9+GL. Zde u 3./Erp.Gr.Ob.d.L. Světlé zbarvení a bílé lemování kříže na trupu jsou typické pro březen 1944, kdy byl v Oranienburgu pořízen tento snímek. Letadlo bylo později téhož roku zničeno v Polsku.
Na rozdíl od Canarise Gen. Reinhard Gehlen válku přežil, a poté pracoval pro CIA a stal se velitelem poválečné západoněmecké zpravodajské služby.
32
Záhadný Adm. Wilhelm Canaris, velitel Abwehru. Jeho neschopnost skloubit své vlastenectví s loajalitou Hitlerovi jej nakonec stála život.
Aradao Ar 232V1 vyfotografované v létě 1940 rovnou po opuštění výrobní linky ještě před nanesením kamufláže. Stroj předběhl o mnoho let svojí koncepcí transportní letadla, základní uspořádání se používá dosud. Naneštěstí pro Luftwaffe tento typ nikdy skutečně nedosáhl úspěchu, jaký by si zasloužil, ačkoliv byl důležitou součástí ve výzbroji KG 200.
1942:
DVOJITÍ AGENTI Zeppelin
Canaris
Po skončení války se rozšířily zprávy o dvojitých agentech, především v německých službách, kteří však pracovali pro Spojence s několika výjimkami, jakou byl zaměstnanec britského velvyslanectví v Turecku („Cicero“). U vyšších německých důstojníků, jejichž budoucnost byla pod nacisty nejistá, se kontakty se západními Spojenci potvrdily pouze v minimálním počtu případů. Velitel Abwehru, Adm. Wilhelm Canaris, a někteří důstojníci z jeho štábu byli protinacističtí a napojeni na Schwarze Kapelle (Černá kapela), konspirační skupinu v německém generálním štábu, jejímž cílem bylo převzetí moci a uzavření míru se západními Spojenci a soustředit Wehrmacht proti Sovětskému svazu. Rozsah spolupráce dvojitých agentů Abwehru s britskými zpravodajskými službami není znám. Avšak prohlašovalo se, že Obst. Hans Oster z Abwehr Amt III, pozdější náčelník Canarisova štábu, pomáhal při ochraně protinacisticky smýšlejících Němců a Židů před Gestapem. Je jisté, že důstojníci Abwehru Jebsen, Popov a Vermehren byli agenty britské vojenské zpravodajské služby. V roce 1940 Oster poskytl údaje o invazi do Dánska, Norska, Belgie a Nizozemska, ale zdá se, že Spojenci tyto zprávy ignorovali.
Když v prosinci 1942 byl Eddie Chapman („Fritzche“/ /„Zigzag“) vysazen v Anglii, aby zde prováděl sabotážní akce, bylo již oddělení B.I.A. z M.I.5 předem varováno. V únoru 1944 Erich Vermehren („Junior“) zjistil, že Gestapo je na stopě Schwarze Kapelle, proto společně se svojí manželkou a dalšími kolegy, kteří působili v Turecku, přeběhl, a dostal se pod ochranu M.I.5. Hlava odbočky Abwehru v Ankaře byla povolána do Berlína a bylo oznámeno, že spáchala sebevraždu – personál Abwehru byl doslova smrtelně kompromitován. Jak válka pokračovala dál, zpravodajské informace poskytované Abwehrem se stávaly čím dál méně hodnotnými, takže SS-Brigadenführer Walter Schellenberg, velitel RSHA, tlačil na sloučení všech výzvědných a sabotážních aktivit pod kontrolu SD. Nedostatek spolehlivých zpráv z východní fronty vedl Schellenberga k přijetí konceptu masového nasazení špionů, kteří se rekrutovali z tisíců sovětských zajatců v německých rukou. Byl to jeho projekt Zeppelin. Kromě původních 10–15 tisíc rekrutovaných se od začátku roku 1943 – když bylo stále zřejmější, že Německo prohraje – počet dobrovolníků výrazně snižoval. V průběhu roku 1943 bylo za sovětskými liniemi vysazeno pouze 19 skupin s celkem 115 agenty. Přesto v letech 1943–1944 Němci udržovali 33
Arado Ar 240A, T5+MH, které sloužilo u 1./Aufkl.Gr.Ob.d.L. Zbarvení se jeví jako RLM 74/75/76, ale mohlo by se jednat také o RLM 70/71/65. Dle fotografií.
Arado Ar 240A, T9+GL, sloužilo u Versuchsverband Ob.d.L. na začátku roku 1944 pravděpodobně v Oranienburgu. Zbarvení je neznámé, ale jeví se příliš světlé pro RLM 70/71. Vzor je s určitostí nestandardní. Dle fotografií.
DFS 230 od 2./LLG 1, pravděpodobně používaný KG 200 při akci na Vercors. Zbarvení je provedeno v RLM 70/71/65. Dle fotografií.
Další DFS 230 od LLG 1 použitý pro přepravu vojáků 7./KG 200 do Vassieux na Vercorsu. Dle fotografií.
142
Messerschmitt Bf 108, A3+LC, ve zbarvení cvičných letadel ze závěrečného období války. Dedelstorf, září 1944. Rekonstrukce.
Arado Ar 96, A3+NA, ve zbarvení cvičných letadel ze závěrečného období války. Rekonstrukce.
Avia B-71 (W.Nr. 156), SE+DP, Rangsdorf, září 1944. Rekonstrukce.
Fieseler Fi 156, A3+MB, ve zbarvení cvičných letadel ze závěrečného období války. Finow, únor 1945. Rekonstrukce. Bücker Bü 181, A3+MP, ve zbarvení cvičných letadel ze závěrečného období války, září 1944, Dedelstorf. Rekonstrukce.
143
Říše v ruinách. Hlavní vchod do Reichstagu v Berlíně vyfotografovaný v létě 1945. Pozůstatky betonového bunkru v popředí a zničená auta rozesetá po ulici. Zajímavostí je, že posledními obránci nebyli Němci, ale Francouzi z divize SS Charlemagne.
SOUMRAK BOHŮ Poslední bojové akce
Následující krátký popis osudu SS-GenLt. Hermanna Fegeleina je použit jako ukázka rozměrů chaosu, ničení a dvojakosti, které vládly v srdci nacistické říše během posledních dnů Adolfa Hitlera. Hermann Fegelein jistě věděl o plánu jeho přítele Heinricha Müllera na pečlivý výběr lidí z osazenstva Vůdcova bunkru, kteří se měli pokusit uniknout. Zjevně se již rozhodl, že v Berlíně nezemře. Již 25. dubna odjel autem z Berlína za svým přítelem a ochráncem Obergrupenführerem Hansem Jüttnerem, náčelníkem velitelství SS ve Fürstenbergu. Protože později se již nebylo možné vrátit autem, odletěl do Berlína letadlem. Potom „zmizel“, aby mohl navštívit svoji milenku, zatímco jeho žena Gretl, sestra Evy Braun, Hitlerovy dlouholeté společnice, byla v bezpečí na jihu. Když již bylo Heinrichu Himmlerovi jasné v jakém psychickém stavu a emociální nestabilitě se nachází Hitler, pokusil se navázat přes hraběte Folke Bernadotta, vedoucího představitele Švédského červeného kříže, kontakt se západními Spojenci, aby se dohodli na příměří, po kterém by se Wehrmacht mohl soustředit k obraně na východní frontě. Jeho záměry musely být Fegeleinovi jasné, ale nezdařily se. Hitler měl o Hermannu Fegeleinovi vysoké mínění, zjevně i Eva Braun. V únoru 1944 (pravděpodobně na popud Himmlera) navrhl Vůdci, aby
byl Abwehr zcela předán pod pravomoc Reichs führera-SS, čímž všechny tajné zpravodajské operace mohly být koordinovány. Hitler s návrhem souhlasil a pověřil Himmlera, aby jej provedl. Projevilo se to i zjednodušením komunikace s KG 200, ačkoliv SS často nedokázalo pochopit a přizpůsobit se praktickým překážkám jednotky. Předchozí organizace Abwehru, účinná na operační úrovni, ale špatně řízená, byla asimilována po dohodě mezi Himmlerem a Keitlem ze 14. května 1944 pod „vojenskou sekci“ VI RSHA, které velel Walter Schellenberg. Když se odhalila Himmlerova dvojakost – poněkud překvapivě díky zprávám BBC vysílaným v devět hodin –, Hitler se rozzuřil a nařídil jeho zatčení. Fegelein, který nic nevěděl o Vůdcově vzteku nad Himmlerovou věrolomností, pravděpodobně očekával vzkaz, aby se přidal k ostatním při „zvláštním letu do Barcelony“. Hitler požadoval 27. dubna, aby se Fegelein dostavil, ale ten nepřišel. Byla vyslána skupina mužů z ochranky bunkru, která jej našla úplně opilého. Následně byl poslán SS-Standartenführer Högl, aby jej přivedl z 6,5 km vzdáleného apartmá v Charlottenburgu. Po návratu byl Fegelein degradován a obviněn z dezerce. Našlo se u něj množství šperků (pravděpodobně patřily Evě Braun), a co bylo nejvíc zničující, dokumenty, které jej usvědčovaly, 169
že věděl o Himmlerových akcích ohledně příměří. Výsledek mohl být jediný: odsouzení k trestu smrti za zradu. Když požádal svoji švagrovou, aby se za něj u Hitlera přimluvila, odmítla. Bylo uvedeno, že byl předán Müllerovi k výslechu a odsouzen před takzvaným čestným soudem v kancléřství a následně někde blízko nebo přímo v kancléřství o půlnoci 28. dubna popraven. Avšak po válce Heinrich Müller vědomě nepotvrdil smrt Fegeleina. Hitler každého v bunkru překvapil oznámením, že se s Evou Braun vezmou, ale krátký obřad byl odložen, dokud nepřišla zpráva, že poprava Fegeleina byla již provedena. Později svolal setkání, na kterém se probírala hromadná sebevražda a dr. Stumpfegger rozdal všem ampulky s kyanidem. Přesto bylo jasné, že většina se rozhodla pokusit se utéct. Co se tedy se všemi stalo, včetně těch, kteří byli na seznamu pro let do Barcelony? Jistě si nakonec uvědomili, že není žádná naděje na záchranu Berlína před Rudou armádou. Hitler a jeho novomanželka se odpoledne 30. dubna rozloučili a po krátkém hysterickém vzplanutí Magdy Goebbels odešli do Hitlerova soukromého apartmá a zavřeli dveře. Po 10 minutách, podle Vůdcových instrukcí byly dveře otevřeny. Uprostřed absolutního zmatku vyvolaného nedalekou palbou a hysterií v bunkru byla obě těla vynesena na zahradu kancléřství a před zraky tuctu zaměstnanců a důstojníků polita benzinem a zapálena. Goebbels a jeho žena 1. května spáchali také sebevraždu poté, co Magda otrávila všech šest jejich dětí. Těla Josepha a Magdy Goebbels byla také spálena na pozemcích kancléřství. „Hitlerova doba“ skončila. Z 23 cestujících uvedených na Müllerově seznamu před 11 dny, ze kterého již byla Goebbelsova rodina vyškrtnuta, ale přibyli tři další muži z ochranky, zůstali již jen Bormann, Burgdorf, Hewel, Stumpfegger, Betz a slečna Manzialy, aby vyrazili naslepo s ostatními. Plán na únik podzemím pro všechny obránce a zaměstnance kancléřství byl již připraven. Upravená verze plánu byla předložena Gen. Mohnkem. Tři menší skupiny se měly pokusit uniknout z Berlína systémem podzemní dráhy. Zpráva o smrti Hitlera měla být držena v tajnosti do 22 hodin 1. května, hodinu předtím, než měl začít útěk. Všichni se měli vydat do severozápadní části předměstí. Mezitím krvavá a neúspěšná obrana Reichstagu a kancléřství pokračovala. Byli povoláni piloti III./ /KG 200, aby se pokusili podpořit pozemní jednotky. Ze své základny Lübeck-Blankensee odlétli v noci 30. dubna, ne aby napadli postupující Rudou armádu, ale aby shodili kontejnery s výbušninami a municí pro obránce. Na této operaci se zúčastnilo kolem 30 Fw 190, ale nad Wusterhausenem/Dosse se veliteli 170
skupiny Maj. Helmutu Viedebanntovi předčasně na jednom kontejneru otevřel padák, který se omotal kolem ocasních ploch. Neovladatelný letoun narazil do země a ve svých troskách pilota pohřbil. Ostatní Fw 190 se vrátily do Lübecku. Zdá se, že to byla poslední velká bojová akce KG 200. Čtyři zbývající Mistely vzlétly 30. dubna k útoku na mosty v Tantoe, východně od Prenzlau. Jeden byl ztracen téměř okamžitě po startu. Ostatní tři zaútočily, ale bez úspěchu. Poslední marné dějství, které by mohlo být popsáno jako „rezignované zoufalství“! Oblast od Berchtesgadenu ke švýcarským hranicím se nyní stala útočištěm pro důstojníky SS a vysoké představitele NSDAP, i jejich rodiny. Byla to základna pro jejich útěk do Švýcarska nebo Itálie. V této oblasti byli též drženi „prominenti“ – politicky důležité internované osoby a zajatci pocházející ze spojeneckých států, jakož i zahraniční politici, kteří sympatizovali s nacismem. Bormann a Stumpfegger se třetí skupinou se pokusili v noci z 1. na 2. května o útěk z Berlína. Jednalo se o 15 lidí – včetně Baura, který byl Hitlerem pověřen, aby doprovázel Bormanna –, vedených Wernerem Naumannem z Goebbelsova ministerstva propagandy. Bormann s sebou oddaně nesl originál Hitlerovy závěti pro Dönitze. Ve 3 hodiny ráno 3. května vyšli z podzemí poblíž železniční stanice Lehrter, pouze asi kilometr od výchozího bodu. Baur se od Naumanna, Bormanna a Stupfeggera oddělil, běžel se ukrýt a byl těžce zraněn. Později s Naumannem padl do sovětského zajetí. Bormann a Stumpfegger byli hlášeni jako zabití o něco dříve, ale žádný jasný důkaz o jejich smrti neexistuje. Pouze Reichsjugendführer Artur Axmann, který vedl druhou skupinu z bunkru, prohlašoval, že viděl Bormanna a Stumpfeggera zjevně mrtvé na mostě přes železnici u stanice Lehrter. Léta později se stále vedou spory ohledně smrti Hitlera a Bormanna. O tom, že Hitler spáchal sebevraždu, mohou být pouze malé pochybnosti a Bormann byl téměř jistě zabit na železničním mostě. Přesto existuje dost nejasností, aby mohly dále vznikat různé konspirační teorie. Müller odešel z kancléřství po Fegeleinově aféře. Přestože bylo oficiálně oznámeno, že padl během závěrečných bojů o Berlín a byl pohřben na vojenském hřbitově v Kreuzburgu, v jeho úmrtním listě jsou uvedeny čas i místo a jeho hrob existuje; podobně Gehlen nakonec ve skutečnosti našel s rýsující se studenou válkou ochranu u americké CIA. Hlášení CIC z 30. listopadu 1948 uvádí: „Sovětské snahy jsou směřovány ke zjištění místa pobytu Hitlera, Bormanna a bývalého SS-Gen. Fegeleina. Sovětský názor, že tito vedoucí činitelé utekli z Berlína na přelomu dubna a května a skrývají se na západě, byl rezolutně odmítnut všemi západními
Tabulka vojenských hodností Waffen-SS
Wehrmacht (Heer)
Luftwaffe
SS-Schütze SS-Oberschütze SS-Sturmmann SS-Rottenführer SS-Unterscharführer SS-Scharführer SS-Standartenjunker (Offizieranwärter) SS-Oberscharführer SS-Hauptscharführer SS-Standartenoberjunker (Offizieranwärter) SS-Sturmscharführer SS-Untersturmführer SS-Obersturmführer SS-Hauptsturmführer SS-Sturmbannführer SS-Obersturmbannführer SS-Standartenführer SS-Oberführer Generalmajor der Waffen-SS Generalleutnant der Waffen-SS General der Waffen-SS Generaloberst der Waffen-SS Volksmarschall/Reichsführer-SS
Schütze Oberschütze Gefreiter Obergefreiter Unteroffizier Unterfeldwebel Fähnrich (Offizieranwärter) Feldwebel Oberfeldwebel Oberfähnrich (Offizieranwärter) Stabsfeldwebel Leutnant Oberleutnant Hauptmann Major Oberstleutnant Oberst — Generalmajor Generalleutnant General der Infanterie/ General der Artillerie/ General der Panzertruppe atd. Generaloberst Generalfeldmarschall Reischmarschall
Flieger — Gefreiter Obergefreiter Unteroffizier Unterfeldwebel Fähnrich — Feldwebel Oberfeldwebel Oberfähnrich — Stabsfeldwebel Leutnant Oberleutnant Hauptmann Major Oberstleutnant Oberst — Generalmajor Generalleutnant General der Flieger
RAF
USAAF
Český hodnostní systém
Aircraftman Second Class Aircraftman First Class Leading Aircraftman Corporal Sergeant — — Officer Candidate Flight Sergeant Warrant Officer Pilot Officer Flying Officer Flight Lieutenant Squadron Leader Wing Commander Group Captain Air Commodore Air Vice Marshal Air Marshal Air Chief Marshal Marshal of the Royal Air Force
Private Private First Class — Corporal Sergeant Staff Sergeant Technical Sergeant Officer Candidate Master Sergeant Warrant Officer 2nd Lieutenant 1st Lieutenant Captain Major Leutenant Colonel Colonel Brigadier General Major General Lieutenant General General General of the Army
vojín — svobodník desátník četař rotný — rotmistr nadrotmistr podporučík poručík nadporučík kapitán major podplukovník plukovník brigádní generál generálmajor generálporučík armádní generál —
200
Generaloberst Generalfeldmarschall