Ing. Hynek Grebeň odchází?

Ing. Hynek Grebeň odchází? Ano i ne!

Více než 40 let svého života Hynek Grebeň zasvětil polygrafi i. Nyní se ji chystá opustit a užít si svůj seniorský věk. Jistou retrospektivu svého působení a zasvěcený pohled i do budoucnosti polygrafi e se pokusil zachytit v tomto rozhovoru s Hynkem Grebeněm Jiří Richtr.

Kdo v naší polygrafi cké branži něco znamená, musel na Hynka Grebeně, či alespoň na jeho jméno narazit. Je totiž spjat s polygrafi ckým průmyslem již 42 let, a to především s ofsetovými stroji. Po svém absolvování Vysoké školy ekonomické v Praze se věnoval obchodu s ofsetovými tiskovými stroji z produkce Adamovských strojíren v Adamově, Blansku, Cvikově a Dobrušce. Na tehdejší dobu to byly stroje – známé Dominanty – opravdu kvalitní a byly vyváženy do celého světa, především ale do východního bloku v rámci RVHP. Dejme slovo Ing. Grebeňovi: „Jsem zvídavý člověk, a tak jsem chtěl vědět, co vlastně prodávám. Přesvědčil jsem proto své nadřízené, aby mě pustili na „stáž“ do Adamovských strojíren, kde jsem absolvoval takové kolečko, od technologie výroby přes montáž až po dokončení celého stroje a jeho odtištění před expedicí. Obzvláště ta tisková technologie mne zaujala a věnoval jsem se jí nejvíce. Prodávat a hovořit o něčem, o čem nemám ponětí, je sice možné, ale můj styl to v žádném případě není a určitě nevede k velkým úspěchům.“

Vyznání lásky Za pozornost jistě stojí i jeho doplnění si polygrafi ckého vzdělání ročním postgraduálním studiem na fakultě tiskových technologií HDM ve Stutgartu, což je „Hochschule der Medien“, jedna z nejuznávanějších polygrafi ckých škol v Německu. Poněkud zábavné pak bylo, že Ing. Grebeň posléze na této škole přednášel o strojích ADAST DI. Jak o sobě Ing. Grebeň prohlašuje, „polygrafi e se stala mou vášní a láskou“. Tomu ovšem předcházela nabídka fi rmy německé fi rmy Albert Frankenthal, která až do 90. let zastupovala stroje ADAST na německém trhu. To byla sama o sobě škola, na tomto trhu prodávat tzv. Ostblock produkt. Po sloučení Koenig & Bauer a Albert Frankenthal, z čehož vzniklo KBA, bylo zastoupení ADASTU fi rmou Albert/KBA vypovězeno, Hynka Grebeně si však ve frankenthalském prodejním týmu ponechali, musel se ovšem „přeškolit“ na kotoučové stroje – jak ofsetové, tak hlubotiskové, které tvořily v té době více než polovinu obratu KBA. Samozřejmě se stala oblastí Hynka Grebeně střední a východní Evropa – ať už z důvodů jazykových, tak i blízké mentality, ale v rámci „tvrdé školy“ obsluhoval i jednoho ze špičkových akcidenčních zákazníků KBA – Walcker, Isny. V rámci vývoje KBA a celého polygrafi ckého trhu se po 25 letech se KBA vrátilo při příležitosti oslav 200 let výročí založení ke svému původnímu histo

rickému názvu, tedy Koenig & Bauer (i když asi ještě bude pár let trvat, než si všichni na tento staronový název zvyknou). Po téměř dvaceti letech v zemi polygrafi ckých strojů – Německu – se Hynek Grebeň vrátil do již rozděleného Česko-Slovenska a od r. 2011 působí ve vedení Koenig & Bauer CEE, odkud se nyní chystá odejít na jistě zasloužený odpočinek. Polygrafi i věnoval svých plodných 42 let, tedy celý produktivní život.

Ofset má svůj stálý vývoj, ale největší skok byl... „Ofset prochází vývojem neustále, samozřejmě, ale mám za to, že největší skok byl učiněn v posledních 10 letech. Je třeba říci, že ofset u nás si vzal to nejlepší z dalších tiskových technologií Koenig & Bauer, mj. i z hlubotisku, protože i ten Koenig & Bauer měl ve svém portfoliu. Byly to stroje docela velké, s dráhou o šíři 4 metry. Využitím zkušeností z konstrukce těchto

strojů došlo u Koenig & Bauer k enormnímu zrychlení vývoje ofsetu nejen kotoučového, ale i archových Rapid, elektronika umožnila přechod od centrální hřídele k samostatným pohonům jednotlivých věží, tzv. elektronických hřídelí. Počítač řídil a synchronizoval rychlost otáčení jednotlivých jednotek. Motivačním ,šťouchem‘ pro další urychlení vývoje byla hospodářská krize, která k nám přišla před deseti lety.“ A vidíte, já myslel, že to byl nástup digitálu, říkám. „To máte pravdu, to byl další impulz, nejen ke zvýšení rychlosti, ale především při zkracování přípravných časů,“ říká dále na mou poznámku Hynek Grebeň. „Digitální tisk rychle vyrostl z kopírek k vyšší kvalitě tisku, už to nebylo, jak Němci říkají ,fráglich‘, a stal se dominantním především v oblasti malých zakázek, které se tisknout ofsetem nevyplatilo. Odpovědí ofsetu bylo zvýšení tiskové rychlosti a hlavně zkrácení přípravných časů a v neposlední řadě i zvětšení formátů tiskových strojů. Tak se stalo, že ofset klidně sahal i po krátkých zakázkách, které do té doby odmítal – a byl v nich rentabilní. Přesto si myslím, že hlavním impulsem pro velký technologický skok v ofsetu byla ona již zmíněná krize. Došlo k pročištění trhu, některé tiskárny se zastaralou technologií nepřežily, ty silnější si pak pořizovaly výkonnější modernější stroje a přežily. Přežít jim právě pomohly moderní technologie, které umožnily ustát i enormní tlak na ceny tiskovin.“

Nedostatek pracovních sil je i dalším motorem pokroku „Dnešní tiskové stroje jsou už i svým způsobem autonomní, mnozí účastníci předváděcích akcí ve výrobním závodě v Radebeulu se o tom mohou přesvědčovat na vlastní oči, tiskař tam mnoho práce nemá, nejvíce se ,naběhá‘ pomocník, který připravuje tiskové desky pro jejich výměnu,“ říká s úsměvem Hynek Grebeň. Ale já mu dávám plně za pravdu, sám jsem toho byl v Radebeulu svědkem. Pokud je zakázka tzv. kratší, její sjetí je rychlé a pokud nedochází ke změně formátu a papíru a barvy, má obsluha co dělat, aby výměnu desek stihla. Ale samozřejmě už existují i zásobníky na desky, kde se výměna děje automaticky, opět bez zásahu lidského činitele. „Pravděpodobně letošní drupa přinese v tomto směru další překvapení. Ale jisté je, že dnešní jeden stroj nahradí svým výkonem dva starší. Což šetří nejen čas, ale i náklady na výrobu a také personál. I to se v dnešní době nedostatku pracovních sil cení.“

Převálcuje někdy digitál konvenční tisk? „To si nemyslím, teď už se ti dřívější ,černobílí‘ vizionáři se svými předpověďmi trochu zklidňují. Je faktem, že se kvalita digitálního tisku zvyšuje a jde do větších formátů, ale především v obalovém tisku, a podotýkám, že cca 70 % tiskových strojů Koenig & Bauer je určeno pro obalový průmysl, tam ofset vládne zcela určitě. Já sleduji nástup digitálu již více než 25 let, a už tehdy jeho zastánci říkali: ,Dáváme ofsetu maximálně 5 let‘. A i po 25 letech ofset v kvantitě i kvalitě dominuje. Slepou uličkou se ukázala technologie DI, kdy si tiskový stroj exponoval svoje tiskové desky přímo ve stroji. Nástupem CtP se tato výhoda posléze ukázala jako operace, která ,zdržovala‘ tiskový stroj od toho, aby tisknul. Osobně vidím budoucnost obou technologií – analogové a digitální – v paralelitě, obě budou mít svoje místo v bohaté polygrafi cké výrobě.

Musím říci, že při každé své návštěvě v Radebeulu, a to jsem zažil i Adamovské strojírny, výrobu ve Frankenthalu i Würzburgu, jsem překvapen, kam se vývoj posouvá a jak extrémní vývojový potenciál v Radebeulu je. Nemyslím to nijak tendenčně nebo propagačně, ale opravdu upřímně, před radebeulskými konstruktéry klobouk dolů.“

Nejsem zastáncem hororových scénářů „Novináři budující si reputaci hledají senzace. V Číně někdo kýchne a naši novináři už z toho dělají drama. Právě včera jsem četl v německých sdělovacích prostředcích, které také pilně sleduji, že Německo zase pro letošní rok uveřejnilo prognózu, kdy má pokračovat hospodářský růst. Jistě může dojít k nějakému ochlazení ekonomiky, sinusoida střídání krizí a konjunktur platí, záleží jen na tom, jak je vysoká amplituda této křivky. Čtu poctivě např. Deutsche Drucker, který považuji za jakéhosi ofi ciálního mluvčího německého grafi ckého průmyslu, a atmosféra v této branži není nikterak špatná. Samozřejmě dochází k tomu, že některé tiskárny končí, ale to je prostě tak, to se jen zdravě pročišťuje trh. Anebo dochází k propojování podniků do větších celků, aby se využila synergie jednotlivců. Propojení pomáhá konkurenceschopnosti. Stále trvá nedostatek pracovníků, je stále mnoho inzerátů typu ,hledáme‘, a to prakticky na všechny pozice. A ještě k tomu chci říci: Když si vzpomenete na situaci před minulou drupou, a letos to bude moje již devátá, drupa má zpravidla určitý ,brzdný efekt‘ co se týká investic do nových strojů a zařízení. Takže dochází-li nyní ke snížení prodeje strojů, má na to mj. vliv

i blížící se drupa, protože řada tiskáren čeká na to, co se na drupě objeví nového, aby si koupily to nejlepší, nejmodernější. Je třeba přiznat, že jsme v loňském roce zaznamenali jisté ochlazení v prodeji, ale jak to vypadá, bude naše fi rma, tedy Koenig & Bauer CEE, zase na ,bedně‘, pravděpodobně v soutěži Koenig & Bauer obsadíme třetí místo, tedy třetí nejlepší obchodně- -servisní zastoupení na světě! A to i přesto, že se zvláště u nás a na Slovensku nedařilo tak, jak bychom si přáli. Jedním z důvodů je fakt, že se zde v minulosti již hodně investovalo a přestaly fungovat dotace z EU, na rozdíl třeba od polského trhu, kde dotace stále fungují. Nechci tím říci, že jsem příznivec dotací, ale bezpochyby jich Poláci využívají o hodně víc než my, když už tu ta možnost je.“

Poměr je víceméně stálý, výdrž dostatečná Zajímal jsem se, jaký je poměr prodejů ofsetových strojů pro merkantilní zakázky a strojů pro potisk lepenky, tedy pro potisk obalů. „U nás, u Koenig & Bauer, je ten poměr zhruba 70:30 ve prospěch strojů pro potisk obalů. Samozřejmě se to občas mění, někdy se prodá víc archovek pro akcidenční tisk, jindy zase pro obaly, ale v průměru je to těch 70:30. Ale my samozřejmě prodáváme i jiné tiskové technologie pro potisk obalů, je to samozřejmě především fl exo.“ Taky jsem se zajímal, jakou výdrž mají tiskové stroje, které potiskují silné substráty oproti potisku běžného papíru. Ing. Grebeň mě s potutelným úsměvem ujistil, že v tom problém není. „Naše tiskové stroje umějí potiskovat i plech, což je obecně známo. A pro tyto stroje není potisk kartonu nebo lepenky žádnou výzvou. U nás, v Koenig & Bauer, s výdržností strojů problém nemáme, ale samozřejmě hovořím jen za naši fi rmu,“ říká mi s úsměvem.

Prodej rotačního výseku „Výkon našeho rotačního výseku je oproti jiným výsekovým strojům dvojnásobný. Máme už i v rámci CEE instalace. Naše fi rma si je vědoma, že rychlost výseku ovlivňuje rychlost celého výrobního toku, a i když tiskové stroje mají vysoký výkon, tento dílčí výrobní proces jej zpomalí. I to byl jeden z důvodů vývoje – abychom eliminovali úzké místo ve výrobním workfl ow. Dalším krokem, na který naši zákazníci netrpělivě čekají, je automatický výlup. Rozlam máme, ale ještě chybí inline výlup. Na něm se intenzivně pracuje, předpokládám, že to už bude předvedeno na drupě,

8 PACKAGING 1/2020 ale v každém případě to bude inline. A pak to už celé bude, jak se lidově říká, brnkačka.“

Systémy logistiky Koenig & Bauer Firma Koenig & Bauer si je dobře vědoma i toho, že potisk obalových materiálů klade enormní nároky na logistické toky. Ať se jedná o velikosti archů, tak tloušťky. Je jasné, že pokud tiskový stroj tiskne rychlostí 18 000 archů za hodinu, je počet palet potištěné lepenky podstatně vyšší, než počet palet potištěné 115 g křídy. To s sebou nese větší manipulační nároky jak na vnitrozávodní dopravu, tak objem skladů. „V tomto ohledu máme logistické instalace mj. asi 150 kilometrů od našich hranic v jedné velké tiskárně, konkrétně Karton-pak v Nowe Sóli v Polsku. Jde o plnou automatizaci od rozbalení materiálu až po jeho zasunutí do nakladače stroje i jeho dopravu k dalšímu zpracování – jde o plně automatizovaný proces. Je to podle současného trendu – Průmyslu 4.0. A ne nadarmo se říká o Polsku, že je tiskárnou Evropy, řada produktů míří do zahraničí, například i skandinávský trh je z Polska hojně zásoben.“

Péče o zákazníka (dříve servis) se u Koenig & Bauer stále zlepšuje Pokud jde o servis strojů Koenig & Bauer, což byla také doména Hynka Grebeně, podle jeho slov není důvod ke stížnostem: „Pozitivní ohlasy na náš servis se nedozvíte, to se nikdo neozve. Občas vám v poště přistane nějaký email s problémem, ale jejich četnost v posledních letech výrazně klesá. Máme dobrý servisní tým, který má na starosti David Herman, který je v servisu mým nástupcem, a také máme promyšlený systém servisních smluv, které máme uzavřeny takřka se všemi našimi zákazníky. Ve smlouvách jsou zahrnuta preventivní opatření (profylaxe), která poskytujeme zákazníkům, aby co nejméně docházelo k nemilým náhlým překvapením, kdy se stroj pro poruchu zastaví. Preventivní kontroly míst, kde se závady nejčastěji vyskytují, a místa, kde dochází k nevyhnutelnému opotřebení, naši technici prověřují a upozorňují zákazníka, že bude ten či onen díl potřeba vyměnit a také asi kdy. Tiskárny, které zanedbávají prevenci, a dokonce i dostatečnou údržbu strojů, brzy zjistí, že šetří na nepravém místě. Ztráty způsobené poruchou stroje nejsou z hlediska nečekaného nákupu nových dílů jedinou možnou ztrátou, možná ještě horší jsou z hlediska ztráty nedodržení výrobních lhůt pro její zákazníky. My takové tiskárny také navštěvujeme a děláme u nich v tomto směru jakousi osvětu, kdy jim vysvětlujeme výhody preventivního servisu a nabízíme jim servisní smlouvu. Spočívá mj. v tom, že jednou až dvakrát ročně, podle objemu tisku na stroji, přijedou naši technici, prohlédnou uzlové body stroje a vyloučí riziko nějakého nepříjemného překvapení. Odhadnou dobu, kdy bude třeba některé opotřebené díly vyměnit a tiskárna si proto může dopředu připravit časovou i fi nanční rezervu.“

Čeho se nadít od drupy Nedalo mi také, abych se nezeptal, co nového bude na letošní drupě. S čím třeba například přijde Beny Landa. K tomu Ing. Grebeň: „K Benu Landovi se nebudu vyjadřovat, to je prostě mág. Ale na našem stánku, tedy Koenig & Bauer, toho bude k vidění opravdu hodně. Představíme mj. celé naše portfolio strojů pro potisk a zpracování vlnité lepenky, a to včetně fl exotisku.“ A nemáte to portfolio až moc veliké, ptám se. „Koenig & Bauer má oproti jiným fi rmám tu výhodu, že má své spoluvlastníky, – rodinu Bolza Schünemann – potomky zakladatelů Koenig & Bauer, stále ve vedení skupiny. A tito vidí vývoj fi rmy v daleko delší perspektivě než jinde najatí manažeři, kteří mají tří až pětiletou smlouvu s vedením fi rmy a prostě dál nevidí.“

Jakou zeleninu bude Hynek Grebeň v důchodu na zahradě pěstovat? „Já se přiznám, že nejsem zahradnický typ, ani jsem nikdy příliš netíhnul k chataření či chalupaření. Já rád cestuji a neumím si představit, že bych každý víkend jezdil na to stejné místo.“ Ale vždyť byste nemusel jezdit, mohl byste se tam odstěhovat, namítám. „Aha, tak to by bylo ještě horší,“ směje se Ing. Grebeň. „Mám rád cyklistiku, takže na kolo (zatím bez elektromotoru :-) se opravdu těším, že ho ,potrápím‘, a dále – v dřívějších dobách jsem se také učil španělsky, to chci teď oživit a následně objet ještě nějaké země Jižní Ameriky, kde jsem ještě nebyl. Jinak jsem byl všude kromě Austrálie a Grónska, ale v Jižní Americe mám ještě mezery. A v neposlední řadě – máme teď roční vnučku, takže se chci věnovat i jí a zbytku rodiny.“

Přeji Hynku Grebeňovi pevné zdraví, aby se mu všechny jeho další plány podařilo uskutečnit, ale jsem si i tak jist, že se budeme i nadále občas potkávat. Jak víme, polygrafi e je jeho láskou a vášní, a je známo, že stará láska nerezaví.

27. ROČNÍK MEZINÁRODNÍHO VELETRHU REKLAMY, MÉDIÍ, POLYGRAFIE, OBALŮ A INOVATIVNÍCH TECHNOLOGIÍ

28.–30. 4. 2020 www.reklama-fair.cz

OFICIÁLNÍ VOZY