6 minute read
Zaměřeno na moderní
Zaměřeno na moderní vývoj obalů
Funkčnost obalu ve velké míře závisí nejenom na kvalitě materiálu, ale i na kvalitě konstrukce či případně vhodně volené fi xaci. Řada pravidel, kterými se vývoj a konstrukce obalu řídí, je obecně platná, s vývojem technologií i proměnou společenského vnímání směrem k ekologii však do vývoje obalů vstupují i pravidla nová. Cena obalu zůstává stále důležitá, ale není tím nejdůležitějším aspektem, jak potvrzuje na základě své lektorské praxe i Jana Žižková.
Advertisement
Že obecně obal plní řadu primárních (ochranná, manipulační) i sekundárních funkcí (prodejně propagační, psychologicko estetická, informační, označovací atd.) bylo již na stránkách Packagingu komentováno mnohokrát, a tudíž je asi zbytečné nějak blíže jednotlivé funkce komentovat. Zajímavější je jejich další proměna, nebo spíše jejich kvantitativní nárůst v současném čase, který je více zaměřen na environmentálnost a úspory. Moderní konstruktér se stále častěji při vývoji obalu setkává s požadavky na ekodesign. Tento relativně nový pojem řada institucí, včetně MŽV, vysvětluje jako systematický proces navrhování a vývoje výrobku, který vedle klasických vlastností jako je funkčnost, ekonomičnost, bezpečnost, ergonomičnost, technická proveditelnost, estetičnost apod., klade velký důraz na dosažení minimálního negativního dopadu výrobku na životní prostředí, a to z hlediska jeho celého životního cyklu. V případě „našeho“ sortimentu se tedy jedná o obal, který nejenom plní všechny „tradiční“ funkce, ale je zároveň díky konstrukční optimalizaci ve spojení s vhodným materiálem i udržitelným produktem. Ekodesign rozhodně nemá co společného s leckdy až hysterickým „zeleným“ tažením proti plastům a prosazování pouze tzv. přírodních materiálů, kdy na konci životního cyklu spotřebitel může zjistit, že v rámci celého logistického řetězce jsou tyto počiny naopak méně ekologické, než se jen při výběru samotného materiálu předpokládalo. Ekodesign posuzuje obal v rámci celého jeho životního cyklu, tedy nejenom výběru šetrnějších materiálů, výroby či recyklace, ale i energetické a výrobní optimalizace, často i s přesahem do oblasti managementu atd.
Obal roku ve znamení plastových ekokonstrukcí Pokud se ohlédneme za vítěznými exponáty posledního Obalu roku, uvidíme, že ekodesign v rámci vývoje nových obalů není rozhodně nějakým prázdným pojmem. A řada vítězných exponátů, které patří mezi konstrukčně optimalizované s akcentem na snížený dopad na životní prostředí, není zdaleka jen veřejností z přírodně vnímaných materiálů typu
14 PACKAGING 1/2020 papír či sklo. Naopak letošní prestižní Zlatou cenu předsedkyně poroty získal plastový paletový kontejner. Vítězný exponát Magnum Optimum 1208 od společnosti Schoeller Allibert si porotu získal nejenom díky řadě konstrukčních vychytávek, ale právě i díky realizaci minimalizace environmentálních dopadů. Kontejner z recyklovaného PP je oproti staršímu typu lehčí a pevnější, s rekordní nosností 750 kg. Hladké stěny chrání přepravované výrobky a snadno se čistí. Vyšší sklopný poměr výrazně šetří místo ve skladu a při přepravě, čímž snižuje náklady a dopad na životní prostředí. U obalu je nejenom snadná jeho montáž a demontáž, ale snadno vyměnitelné jsou veškeré části včetně špalků palety s bajonetovým zámkem, čímž dochází k dalšímu snížení
nákladů na opravu. Konstruktér tedy zdaleka jen neřešil funkčnost obalu a snížení množství použitého materiálu, ale řešil vývoj obalu z hlediska celého cyklu, tedy snížení energetických nároků, nároků na přepravu atd. Nový Magnum je důkazem, že plastový obal může být naopak velmi environmentálně příznivým, pokud se ví, jak na to. Mimochodem, zajímavým faktem, který trochu snad sejme z plastů stigma neekologičnosti, je i vítěz Ceny udržitelnosti, který byl rovněž letos „plastový“. První kombinované víčko K3-L od společnosti Greiner Packaging Slušovice dosahuje výrazného ekologického akcentu celého obalového kompletu tím, že ho lze kombinovat prakticky se všemi dostupnými kelímky a vaničkami. Konstrukce víčka nejenom umožňuje masové nasazení na plnicích linkách, ale dokáže zároveň vyřešit požadavky na menší série. Je totiž možné oba komponenty víčka sestavit až po naplnění a aplikaci univerzálního plastového víčka na základní kelímek (tedy před vložením do skupinového obalu).
Konstrukce moderních obalů vyžaduje holistický přístup K nejběžnějším nevratným obalům patří lepenkové obaly. V případě sekundárního spotřebitelského a primárního přepravního balení je nejběžnějším materiálem lepenka vlnitá, naopak v oblasti retailu se u běžného spotřebitelského segmentu setkáváme velmi často s lepenkou hladkou. U obou typů sortimentu hraje konstrukce velmi důležitou roli, ale zatímco u cukrovinek a dalšího podobného sortimentu bude spotřebitel vnímat obal z pozice celkového designu, tedy především ve spojení s líbivou a kvalitní grafi kou, u přepravního balení je konstrukce obalu ve spojení s kvalitním materiálem naprosto primární záležitostí. U těchto typů obalů konstruktér při jejich vývoji musí řešit nejenom funkčnost z hlediska ochrany produktu (či někdy i naopak okolí před produktem), či v menší míře i celkový design, ale celou řadu dalších aspektů, které ovlivňují optimální funkčnost a životnost celého konceptu. Mezi ně patří především optimalizace manipulace, ať již manuální či paletové. Velkých ekonomických i environmentálních úspor lze dosáhnout vhodným ložením ve skupinovém sekundárním či terciálním obalu (paleta, kontejner apod.). Při konstrukci musí vývojář znát celý následný cyklus obalu, tedy i podmínky skladování či požadavky na balení materiálu či produktu do obalu. Jednoduchá, pro uživatele pochopitelná konstrukce, uspoří výrazně čas při balení, montáži či demontáži obalu. Produkt v obalu musí být maximálně chráněn. Správně vybraný materiál ve spojení s konstrukcí obalu a účinnou fi xací musí eliminovat případná rizika (pádu, vibrací, nárazu, setrvačných sil, deformací, tlaku při stohování, bodového zatížení atd.). Především u přepravního balení je vývoj a konstrukce vysoce individuální záležitostí, kde chyba může znamenat velké fi nanční ztráty. Na druhou stranu, si je však nutné při vývoji obalu stále připomínat i všudypřítomnost velmi konkurenčního prostředí i environmentálních tlaků. Předimenzovaný obal
sice bude pravděpodobně plnit svou ochrannou funkci, ale na trhu přesto především z ekonomicko-ekologických důvodů neuspěje. Naopak řídit se jenom cenou produktu, bývá také cesta do pekel. I když se stále opakuje klišé, že současný zákazník slyší jen na cenu, není to zdaleka pravda. Jen u dražšího typu obalu je potřeba probrat veškeré důvody, které k ekonomicky náročnějšímu obalu vedou a proč by se měl vývoj tímto směrem ubírat.
Vývoj obalu vychází z dobré komunikace se zákazníkem Aby byl obal jakéhokoli typu prodejný, je potřeba dobře znát požadavky klienta, které by naopak měly vycházet z dobré znalosti trhu a cílové skupiny, pro kterou bude jeho produkt určen. Jinými slovy, při vývoji obalu není radno v žádném případě podceňovat komunikaci. Výstupem by pak měly být relevantní požadavky pro nový vývoj či redesign obalu. Optimální cestou jak správně připravit všechny požadované specifi kace by měla vycházet z komunikace s výrobou, marketingem, nákupem i logistikou. Vzhledem k tomu, že současný svět směřuje ke stále se zdokonalující plnohodnotné automatizaci, musí i konstruktér obalů tyto trendy sledovat a ve vývoji obalů zohledňovat. Tento trend platí jak při konstrukci vratných, tak i nevratných obalů. U obou těchto skupin balení lze vysledovat i další společné jmenovatele, podle kterých se konstruktér musí řídit. Důraz na optimalizaci se zdaleka netýká pouze materiálu, ale i konstrukce jako takové. Současná poptávka je po univerzálních typech obalů, které lze (ev. s měnitelnou fi xací) využívat pro balení různých produktů. Důraz je obecně na další snižování nákladů spojených s manipulací, což je opět úkol především pro konstrukci či vývoj obalů. Samostatnou kapitolou při konstrukci je vývoj fi xace, ať již interního (v rámci závodu) či transportního typu. Především u exportního balení je už v rámci samotného vývoje a konstrukce potřeba často řešit i úpravu vnitřního prostředí obalu. Ta se provádí především konzervací a protikorozní ochranou výrobků vypařovacími a kontaktními inhibitory koroze anebo přesně nadávkovanými příslušnými vysoušedly. Řada výrobců svým zákazníkům v rámci vývoje a výroby obalů nabízí kompletní servis, tedy včetně provedení řady testů a zkoušek, především pádového či vibračního charakteru.