Perspektivy vývoje cen papírů, kartonů, lepenek a obalů z nich

Průmysl papíru a celulózy je dlouhodobě statisticky sledovaným oborem, a to již z doby vzniku nejstarších papíren v 16. a 17. století. Jaké ceny nás čekají v nejbližší době? Pro časopis Packaging analyzuje situaci Miloš Lešikar.

Průmysl papíru a celulózy je dlouhodobě statisticky sledovaným oborem, a to již z doby vzniku nejstarších papíren v 16. a 17. století. Z historických pramenů se dá dodnes dohledat jak produkce hmotnostní, tak i ve fi nančním vyjádření. Papírenské odvětví v tvorbě relevantních statistik setrvává až dosud, bez ohledu na to, že povinné statistické sledování bylo po roce 2000 zrušeno. Vše funguje nadále na základě dobrovolnosti, neboť výrobci v tomto ekologicky přívětivém odvětví potřebují znát statistické údaje o vyrobené produkci (a spotřebě), ale i o dosahovaných součástí oboru zpracování je také díky suchu a kůrovcové kalamitě cenách k objektivnímu hodnocení potisk, případně specializovaná polyvytěžilo více než 26 mil. m 3 a letos to svého současného fungování a plánografi cká výroba. bude dokonce možná dvojnásobek. vání rozvoje a produkčního zaměření Vliv se projevuje jenom v tom, že do dalších let. Výroba papírenských vláknin dřevní hmota je mnohem dostupnější Ani v článku, který se má věnovat a levnější, a může tak následně klesat Obor průmyslu papíru a celulózy cenové problematice obalů, nelze vyi cena produkované buničiny. zahrnuje tři základní skupiny pustit oblast základního zpracování V žádném případě výrobu buničin výrobní orientace. papírenských surovin, od kterého se (a tedy spotřebu dřeva) neovlivňuje Tou první je zpracování dřevní hmopak následně vše odvíjí. množství sebraného odpadového ty chemickým nebo mechanickým Největší výrobce buničiny u nás, papíru, jak se nám snaží namluvit způsobem na papírenskou vlákninu papírny Mondi ve Štětí, zpracovávají někteří „ochránci přírody“. Ke zpra(buničinu, celulózu) a také zpracováročně kolem 2,2 mil. kubických metcování sběrového papíru slouží ní sběrového papíru (recyklace). rů dřevní hmoty. Jde tak o prakticky jiné specializované papírenské Druhá skupina se pak zabývá největšího jednotlivého zpracovatele podniky, které zpracovávají pouze využitím buničin a recyklované dřeva u nás, ale přesto je to jenom tuto druhotnou surovinu (a naopak vlákniny při vlastní výrobě papírů, cca 14 % z běžně ročně vytěžené dřevnemohou zpracovávat žádné dřevo). kartonů a lepenek nejrůznějších ní hmoty (a to pouze smrku), které Před dvaceti lety (v roce 2001) se v ČR druhů, tlouštěk, plošných hmotností bývalo dříve ročně k dispozici kolem sebralo 426 tis. tun sběrového papíru, a vlákninového složení na papíren15–17 mil. m 3 . Zmíněný objem dřeva z toho bylo 88 tis. t vyvezeno, 55 tis. t ských nebo lepenkových strojích. zpracovávají papírny ve Štětí každý činil import a spotřebovalo se 393 tis. Za třetí jde o zpracování vyrobených rok již hodně dlouhou dobu a potřetun. Nejvyšší v tuzemsku recyklopapírů, kartonů a lepenek, zahrnubují ho i v letech, kdy bylo dřeva málo vané množství sběru dosáhlo výše jící vše od řezání (např. prosté balicí (muselo se pak dovážet i ze Sloven480 tis. t v roce 2005 a od té doby tato papíry, archy tiskového papíru apod.), ska, Polska a dokonce i Ukrajiny a Bětuzemská spotřeba klesla na pouhých až po sofi stikovanou výrobu obalů loruska) a bylo drahé. Na potřebném 210 tis. t v roce 2019. Zato ale sběr a balení všeho druhu (sáčky, odnosné množství dřeva pro zdejší nepřetrstoupá a již třetím rokem se pohybuje tašky, pytle, skládačky, výroba vlnité žitou produkci sulfátové buničiny kolem jednoho milionu tun a vývoz lepenky a obalů z ní apod.). Důležitou nemá žádný vliv ani to, že se vloni této důležité odpadové komodity tak

musí činit až 80 %. Největší odstavenou kapacitou na zpracování sběrového papíru byl u nás stroj na výrobu novinového papíru v Norske Skog Štětí (cca 120 000 t), zastavily se ale postupně i další malé a staré papírenské a lepenkové stroje v ČR. Z výše uvedeného je zřejmé, že momentálně je na trhu nadbytek levného dřeva a současně i velký přebytek sběrového papíru s velmi nízkou tržní hodnotou. Z toho vyplývá, že ceny základních surovin na výrobu papírů, kartonů a lepenek klesají, a to přesto, že ceny elektrické energie, tepla a vody rozhodně sestupný trend nemají. Průměrná cena jehličnanové sulfátové buničiny v Evropě tak poklesla v období mezi lednem 2019 a 2020 z 25,9 tis. Kč za tunu na 18,5 tis. Kč/t, tedy o více než 28 % (z této buničiny se vyrábějí například kraft linery – krycí kartony na vlnité lepenky), cena eukalyptové buničiny (především na grafi cké papíry) klesla z 22,6 na 15,4 tis. Kč/t (-30 %) a severské mechanické dřevoviny dokonce ze 17,3 tis. Kč/t na 10,8 tisíc korun za tunu (o více než 37 %). Tolik tedy cenové statistiky o buničinách za střední Evropu. Sběrový papír cenově rovněž poklesl, podle jednotlivých druhů na méně než 50 % loňských hodnot.

Papíry, kartony a lepenky Papírenská výroba probíhá v nepřetržitých provozech a nevykazuje obecně ve hmotných jednotkách žádné větší nečekané výkyvy. Ty se projevují dost rozdílně v jednotlivých druzích papírů a lepenek, kam patří grafi cké papíry, hygienické papíry (tissue), obalové a balicí papíry (včetně surovin na vlnité lepenky) a ostatní (speciální) papíry. Zatímco výroba a spotřeba grafi ckých papírů již delší dobu klesá (u nás meziročně 2019/2018 pokles spotřeby na 87,8 % a výroby dokonce na 65 %), v ostatních druzích je ale zaznamenáván vzestup produkčních ukazatelů (u obalových a balicích papírů, včetně surovin na VL, výroba stoupla meziročně o 14 %). Nárůsty nových kapacit v Evropě by se měly projevit spíše skokově (u nás se chystá pouze nový PS na výrobu grafi ckých papírů v OP papírně). Do provozu v sousedních zemích by měly být v brzké době uváděny, vzhledem k vzestupu výroby vlnitých lepenek, nové velké stroje na testlinery a materiály na vlnu ze sběrového papíru. To snad částečně pomůže v krizi s uplatněním sběrového papíru, určeného pro recyklaci, kterého je nejenom u nás značný nadbytek. Ceny papírů a lepenek v úvodu letošního roku podle posledních statistik mají obecně, na rozdíl od minulých let, jednoznačně klesající tendenci. Novinový papír vykazuje meziroční pokles cen k lednu 2020 z 13,7 na 12 tis. Kč za tunu (-12 %), bezdřevý ofsetový papír v arších z 22,7 na 20,7 tis. Kč/t (-9 %), bezdřevý natíraný papír v arších z 19,9 na 17,7 tis. Kč/t (-11 %). Klesají ale i ceny obalových papírů a kartonů. Cena kraft lineru (sulfátový krycí karton na vlnité lepenky), ovlivněná podstatným snížením cen sulfátové buničiny, meziročně klesla podle statistik 2020/2019 z 19,8 na 15,9 tis. Kč/t (téměř o 20 %) a u testlineru II. z 15,3 na 12,1 tis. Kč/t (rovněž kolem 20 %). U ostatních položek materiálů na VL je ale pokles mnohem menší. U White-top kraft lineru klesla cena z 25,5 na 24,2 tis. Kč za tunu (-5 %),

White top testlineru z 16,3 na 15,5 tis. Kč/t (-5 %) a u fl utingu z polobuničiny (papír na zvlněnou vrstvu VL) z 21,6 na 20,7 tis. Kč/t , tedy pouze o 4 %. Je ale samozřejmé, že snížení cen základních papírenských materiálů se nemůže plně promítnout do poklesu cen vlnitých lepenek, neboť u tohoto druhu zpracování se výrazně projevuje zvýšení dalších nákladů (mzdy, energie, ostatní materiály). Pokles cen se projevuje i u kartonů (na výrobu vinuté kartonáže, trubic, krabiček a na polygrafi ckou produkci) a skládačkových lepenek – zde například bílo-šedá natíraná GD 2 vykazuje meziroční pokles ceny z 21,4 na 19,9 tis. Kč za tunu (-7 %). Podle některých náznaků a vyjádření největších výrobců by se měl ale pokles cen obalových materiálů brzy zastavit, a někteří signalizovali menší zvýšení cen různých papírenských komodit již koncem letošního prvního čtvrtletí. Uvidíme, co nám řeknou statistiky v květnu.

Zpracování – výrobky z papírů, kartonů a lepenek Jednou z největších položek papírenské výroby je produkce materiálů (surovin) na výrobu vlnitých lepenek a obalů z nich, které dnes tvoří již více než třetinu z celé produkce lignocelulózové báze. Výroba a zpracování vlnitých lepenek je významným samostatným oborem, který se neustále technologicky i invenčně rozvíjí. Existují velké výrobní kapacity, které produkují pouze a jen širokou paletu různých druhů a typů vlnitých lepenek, ve většině těchto výrobních závodů však na produkci VL bezprostředně navazuje následné zpracování vyrobeného materiálu, a to především na obaly (krabice, kartonáž). V těchto podnicích pak jsou k dispozici kromě zvlňovacích strojů i tiskové, vysekávací, skládací a lepicí linky, které zajišťují produkci nejširší škály obalů (od spotřebitelských, přes skupinové až po přepravní), jaké mohou být kreativně navrženy a z vlnité lepenky vyrobeny. Ceny vlnitých lepenek mohou mít velké rozpětí, které je určováno použitím konkrétních materiálů na jednotlivé vrstvy a jejich plošnou hmotností, tloušťkou lepenky (výškou vlny), která také ovlivňuje spotřebu, a kvalitativní skladbou použitých

dalších materiálů (lepidel, zušlechťovacích nátěrů, skládačkových lepenek místo krycích kartonů apod.). Jistě je podstatně levnější třívrstvá vlnitá lepenka o dané výšce a tvaru vlny, tvořená vrstvami nejlevnějšího recyklovaného testlineru a se zvlněnou vrstvou z šedáku, než stejně konstruovaná lepenka s vrstvami z kraft lineru (a ten krycí může být i vícevrstvý s bílou vrchní vrstvou kvůli dokonalé potiskovatelnosti) a vlnou z polobuničinového fl utingu. Tento výrazně dražší produkt však má ale mnohem lepší kvalitativní parametry. A to nemluvíme o speciálních VL, které mohou být vyrobeny i z barevných papírů a jejich krycí vrstvy z vícevrstvých natíraných a hlazených skládačkových lepenek, třeba i s laminací a dalším zušlechtěním. Vše řečené o vlnitých lepenkách platí i o dalších papírenských produktech a výrobcích z nich. Škála papírenských výrobků totiž zahrnuje tisíce druhů papírů, kartonů a lepenek, nejrůznějších kvalitativních parametrů. Jejich ceny pak samozřejmě poté vedle složitosti následného zpracování a potisku (a řady dalších nákladů) ovlivňují cenu fi nální produkce, a to nejenom obalů všech možných druhů a typů, ale i polygrafi ckých produktů a hygienických výrobků. Cenové sledování papírenské produkce je dlouhodobé a k dispozici jsou grafy vývoje od roku 1992, které jsou průběžně publikovány v periodiku Papír a celulóza. Nejvyšší byly ceny papírenských produktů mezi léty

1994–1996. Tehdy stál například bezdřevý grafi cký papír ve formátech A4 více než 37 tis. Kč za tunu, ale rok předtím (1993) to bylo jenom 22 tis. Kč/t a současná cenová hladina je 20 tis. Kč/t. Novinový papír stál 23 tis. Kč/t (nyní 12 tis. Kč/t) a bezdřevý ofsetový papír v arších 32,5 Kč za tunu, oproti současné hodnotě 20,7 tis. Kč/t. Ve stejné době v polovině 90. let statistiky zaznamenávají tržní cenu krycího kartonu na vlnitou lepenku (kraft lineru) ve výši 22,5 tis. Kč/t (a stejná byla cena i v polovině roku 2000), předtím v roce 1992 však to bylo jenom 14,5 tis. Kč/t, v roce 2002 činila průměrná cena 16,8 tis. Kč/t a letos v lednu to bylo 15,9 tis. Kč/t. Z těchto statistických čísel je tedy zřejmé, že u obalových papírů (především surovin na VL) nebylo kolísání cen v minulosti nikdy tak velké, jako u grafi ckých (tiskových) papírů, kde je

nyní zaznamenáván největší pokles výroby i spotřeby. Vysoké ceny v roce 1994 byly samozřejmě dány i silou naší tehdejší měny (Kč) oproti cenám v Evropě (hlavně Německá marka), ale výrobci i zpracovatelé (polygrafové i výrobci obalů) se s tím museli v té době poprat. Cenové výkyvy jsou z historického pohledu obvyklé, a to vzhledem k obecné hospodářské situaci směrem nahoru i dolů, a konkrétně ceny u nás jsou bezprostředně ovlivňované cenami v eurech na evropském trhu, a především pak konkrétně vývojem v Německu. To je totiž zdaleka největším obchodním partnerem České republiky. Nejenom ceny importovaných papírenských materiálů a produktů, ale i těch u nás vyrobených a vyvážených tak velmi těsně kopírují evropské trendy.