STATISTIKY / PAPÍR A LEPENKA
Perspektivy vývoje cen papírů, kartonů, lepenek a obalů z nich Průmysl papíru a celulózy je dlouhodobě statisticky sledovaným oborem, a to již z doby vzniku nejstarších papíren v 16. a 17. století. Jaké ceny nás čekají v nejbližší době? Pro časopis Packaging analyzuje situaci Miloš Lešikar.
P
růmysl papíru a celulózy je dlouhodobě statisticky sledovaným oborem, a to již z doby vzniku nejstarších papíren v 16. a 17. století. Z historických pramenů se dá dodnes dohledat jak produkce hmotnostní, tak i ve finančním vyjádření. Papírenské odvětví v tvorbě relevantních statistik setrvává až dosud, bez ohledu na to, že povinné statistické sledování bylo po roce 2000 zrušeno. Vše funguje nadále na základě dobrovolnosti, neboť výrobci v tomto ekologicky přívětivém odvětví potřebují znát statistické údaje o vyrobené produkci (a spotřebě), ale i o dosahovaných cenách k objektivnímu hodnocení svého současného fungování a plánování rozvoje a produkčního zaměření do dalších let. Obor průmyslu papíru a celulózy zahrnuje tři základní skupiny výrobní orientace. Tou první je zpracování dřevní hmoty chemickým nebo mechanickým způsobem na papírenskou vlákninu (buničinu, celulózu) a také zpracování sběrového papíru (recyklace). Druhá skupina se pak zabývá využitím buničin a recyklované vlákniny při vlastní výrobě papírů, kartonů a lepenek nejrůznějších druhů, tlouštěk, plošných hmotností a vlákninového složení na papírenských nebo lepenkových strojích. Za třetí jde o zpracování vyrobených papírů, kartonů a lepenek, zahrnující vše od řezání (např. prosté balicí papíry, archy tiskového papíru apod.), až po sofistikovanou výrobu obalů a balení všeho druhu (sáčky, odnosné tašky, pytle, skládačky, výroba vlnité lepenky a obalů z ní apod.). Důležitou
22
PAC K AG I N G 2 / 2 0 2 0
součástí oboru zpracování je také potisk, případně specializovaná polygrafická výroba. Výroba papírenských vláknin Ani v článku, který se má věnovat cenové problematice obalů, nelze vypustit oblast základního zpracování papírenských surovin, od kterého se pak následně vše odvíjí. Největší výrobce buničiny u nás, papírny Mondi ve Štětí, zpracovávají ročně kolem 2,2 mil. kubických metrů dřevní hmoty. Jde tak o prakticky největšího jednotlivého zpracovatele dřeva u nás, ale přesto je to jenom cca 14 % z běžně ročně vytěžené dřevní hmoty (a to pouze smrku), které bývalo dříve ročně k dispozici kolem 15–17 mil. m3. Zmíněný objem dřeva zpracovávají papírny ve Štětí každý rok již hodně dlouhou dobu a potřebují ho i v letech, kdy bylo dřeva málo (muselo se pak dovážet i ze Slovenska, Polska a dokonce i Ukrajiny a Běloruska) a bylo drahé. Na potřebném množství dřeva pro zdejší nepřetržitou produkci sulfátové buničiny nemá žádný vliv ani to, že se vloni
díky suchu a kůrovcové kalamitě vytěžilo více než 26 mil. m3 a letos to bude dokonce možná dvojnásobek. Vliv se projevuje jenom v tom, že dřevní hmota je mnohem dostupnější a levnější, a může tak následně klesat i cena produkované buničiny. V žádném případě výrobu buničin (a tedy spotřebu dřeva) neovlivňuje množství sebraného odpadového papíru, jak se nám snaží namluvit někteří „ochránci přírody“. Ke zpracování sběrového papíru slouží jiné specializované papírenské podniky, které zpracovávají pouze tuto druhotnou surovinu (a naopak nemohou zpracovávat žádné dřevo). Před dvaceti lety (v roce 2001) se v ČR sebralo 426 tis. tun sběrového papíru, z toho bylo 88 tis. t vyvezeno, 55 tis. t činil import a spotřebovalo se 393 tis. tun. Nejvyšší v tuzemsku recyklované množství sběru dosáhlo výše 480 tis. t v roce 2005 a od té doby tato tuzemská spotřeba klesla na pouhých 210 tis. t v roce 2019. Zato ale sběr stoupá a již třetím rokem se pohybuje kolem jednoho milionu tun a vývoz této důležité odpadové komodity tak
