Setkání vrcholných představitelů vlády, vědy a průmyslu

Uskutečnit v současné době summit, veletrh, konferenci, nebo jakékoliv byznysové setkání chce notnou dávku odvahy. Národní centrum

Průmyslu 4.0 umožnilo jednání tří klíčových segmentů pro zvýšení konkurenceschopnosti českého průmyslu. Dne 9. září se v Praze v historických prostorách Betlémské kaple konal za přísných hygienických podmínek Národní průmyslový summit 2020. Zúčastnila se Eva Skopková.

Přestože situace kolem ko- Aktuální situace v zaměstnanosti ronavirové pandemie se Českým výrobním fi rmám výrazně opět stává nepřehledná, klesl objem nasmlouvaných zakázek, pořadatelé Průmyslového a to se nutně projevilo v jejich nižším summitu měli vlastně vytížení. Aktuálně mají výrobní kavelké štěstí, že se účast- pacity naplněny pouze na 65 % a ani níci konference mohli setkat hned koncem roku nebude tato situace počátkem září, kdy ještě nehrozil o mnoho lepší. (Predikce vytíženosti nouzový stav. Proto, ač s rouškami je 75 %.) Práci mají české průmyslové a se zhoršenými komunikačními fi rmy zabezpečenu pouze na 5 měsímožnostmi (přes ústenku není tak ců předem, a tak není divu, že třetina dobře rozumět), ale co je důležité – fi rem (32,3 %) plánuje propouštění tváří v tvář, hovořili o problémech, (v průměru o 11,5 %). Na pozitivních se kterými se v současnosti potýkají dopadech vládních programů se osloa hledají cesty, jak získat nové zakáz- vené fi rmy neshodnou. ky, udržet zaměstnance a mít usku- V kontrastu s předchozími roky, kdy tečnitelnou vizi do budoucna. se fi rmy doslova praly o zaměstnanZákladním tématem summitu bylo ce, nestíhaly vyrábět v termínech, nastolit podmínky pro vzájemnou či dokonce musely kvůli nedostatku spolupráci tří klíčových segmentů kapacit odmítat nové zakázky, a kdy s cílem zvýšení konkurenceschop- nejčastěji zmiňovaným problémem nosti českého průmyslu. Účastníci z úst kapitánů průmyslu bylo „nepanelové diskuse byli představi- máme lidi“, stojí ředitelé výrobních telé vlády, představitelé průmyslu fi rem aktuálně před otázkou, jak a zástupci vědy, a Národní centrum naložit s volnými kapacitami – zda Průmyslu 4.0 umožnil tuto platformu lze čekat návrat k normálu v blízkém pro sdílení názorů, diskusi návrhů časovém horizontu a bude výhodřešení aktuálních problémů a vizí jsou skutečné dopady krize v krátko- nější si většinu zaměstnanců udržet do budoucna. Otázky na „panelisty“ dobém i dlouhodobém horizontu, ho- i za cenu jejich dočasné nevyužii názory z auditoria, pramenily z Ana- vořilo se o strategii vlády na podporu telnosti, či zda bude třeba kapacity lýzy českého průmyslu 2020 a týkaly fi rem a znovunastartování českého snížit. se obnovení konkurenceschopnosti průmyslu. Členové vlády prezentovali Aktuální situaci v českém průmyslu – jak koncepce vlády, tak i zkušeností především své priority, a to již zavede- shrnul Milan Kulhánek, partner spojak zástupců odborných svazů, tak né i plánované formy státní podpory. lečnosti Deloitte. „Vývoj v posledních hlavních představitelů a majitelů prů- Představitelé fi rem se v mnohém měsících přinesl řadu lekcí pro úpravu myslových fi rem. Analýza vychází kriticky vyjádřili k dopadu vládních dlouhodobých strategií fi rem. Mezi ně z dat získaných během 253 rozhovorů opatření na jimi vedené společnosti. patří například potřeba vyšší odolnosti, s klíčovými představiteli vybraných Kritizován byl především rozvoj změna řízení zásob, práce na dálku společností českého průmyslu. Zazně- dopravní infrastruktury, ve srovnání a fl exibilita lidských zdrojů. Při propadu la fakta, názory i návrhy řešení: jaké s jinými zeměmi. zakázek a tržeb je logické, že se hledají

úspory a přizpůsobují kapacity. Nicméně stále si pamatujeme, jak obtížně se kvalifi kované pracovní síly na českém trhu práce v posledních letech získávaly. Pro dlouhodobý rozvoj je potřeba si udržet zaměstnance se strategicky důležitými znalostmi a dovednostmi. Řada fi rem řeší strategická témata spojená s optimalizací logistického řetězce, zaměřuje se na posílení automatizace ve výrobě a na zefektivnění procesů v backoffi ce.“ „Většina zaměstnavatelů dělá maximum, aby nemusela propouštět. Firmy nechtějí hodit své zaměstnance přes palubu a navíc vědí, že každá krize jednou odezní a pak bude zase velmi těžké sehnat kvalitní zaměstnance,“ řekl Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. „Číslo 32,3 procent (% fi rem s nutností propouštění zaměstnanců) není zdaleka konečné. Většina fi rem čeká, jak se vyvine situace na podzim, zejména zda stát nastaví dlouhodobý model tzv. kurzarbeitu. Počet nezaměstnaných bude zcela jistě stoupat,“ varoval Jaroslav Lískovec, ředitel Národního centra Průmyslu 4.0. „Vládní program Antivirus podporující udržení zaměstnanosti byl jako forma tzv. kurzarbeitu jedním z klíčových protikrizových nástrojů. Příspěvek na mzdy, které jsou v sektoru Automotive dlouhodobě nad průměrem České republiky, výrazně ulevil fi rmám zejména v době dramatického omezení a postupné obnovy výroby, kdy však nadále musely pokrývat fi xní náklady. Program Antivirus se tak ukázal jako velice důležitý nástroj, který pomohl předejít masivnímu propouštění a udržet klíčové zaměstnance, jež v minulých letech fi rmy na přehřátém trhu těžce získávaly. Předcházení nezaměstnanosti je pro stát výhodným řešením. Stát by měl zajistit dostatečnou dostupnost likvidity pro fi rmy a prodloužit program Antivirus alespoň do té doby, než bude přijatý systémový nástroj tzv. kurzarbeitu,“ tlumočil názor Sdružení Automobilového průmyslu (AutoSAP) jeho prezident, Bohdan Wojnar. Ne všichni však vnímají prodloužení vládních programů na podporu zaměstnanosti jako optimální řešení. Raději by nechali už působit trh samovolně. Například Jiří Kabelka, předseda představenstva Národního centra Průmyslu 4.0 a předseda představenstva DEL, a. s., uvádí: „Co se týká programu Antivirus, podle mého

názoru by program měl skončit co nejdříve. A to říkám s plným vědomím toho, že jsme jej sami několik týdnů čerpali v době, kdy naši kolegové nemohli vyjet na zakázky jak v tuzemsku, tak v zahraničí. Myslím, že by fi rmy ani jejich zaměstnanci neměli brát peníze za nicnedělání. To je z principu špatně, nehledě na to, že to nemá dobrý vliv na pracovní morálku.“

Jak to bude s investicemi? Zmrazení investiční aktivity fi rem, i to je důsledek pandemie Covid-19. Přitom právě investice do nových technologií jsou klíčem k nabytí větší konkurenceschopnosti a k získání nových zakázek, o které české průmyslové fi rmy kvůli krizi přišly. Kvůli propadu v zakázkách nejsou ve fi rmách peníze a odkládají se všechny zbytné investice. Ocitne se český průmysl v začarovaném kruhu stagnace? Aktuální ekonomická nejistota, prudký pokles nasmlouvaných zakázek a tím pádem nedostatek cashfl ow se projevil všeobecným umrtvením investiční aktivity ve fi rmách. S propadem objemu svých zakázek se aktuálně musí vypořádat více než polovina fi rem, tj. 54,5 %, a z nich zejména těch malých a středních (66,7 %). Spojíme-li tento trend dohromady s poklesem ziskovosti realizovaných prodejů a nemožností navýšit ceny, nemůžeme se divit, že hlavním problémem, se kterým fi rmy aktuálně bojují, je nedostatek fi nančních prostředků na svou ekonomickou aktivitu. Firmy omezují své náklady, kde můžou a musí revidovat i své investiční plány. „Efekty krize se u nás i v zahraničí přelily do reálné ekonomiky prostřednictvím úbytku zakázek. Jejich nedostatek donutil značnou část fi rem přehodnotit investiční plány na letošní a příští rok. Vzhledem k opatrnosti fi rem ve výhledu zakázek a investic může být ekonomické oživení pomalé,“ řekl Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. „Koronavirová krize dopadla velmi negativně na investiční aktivitu průmyslových fi rem. V krátkodobém horizontu očekáváme v některých segmentech zpomalení digitalizace a inovační aktivity. Pevně věříme, že tato situace bude pouze dočasná. Z recese naši zemi totiž dostanou investice soukromého sektoru, nikoli investice státu, jak nám vláda prezentuje,“ vysvětlil Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory ČR.

Český průmysl v měnících se podmínkách Ukazuje se, že struktura českého průmyslu je příliš náchylná na globální vlivy. Na otázky, jak snížit zranitelnost českých fi rem a české ekonomiky, je více názorů. Převažují však ty, které řešení spatřují ve výrobě s vyšší přidanou hodnotou a know-how. Ukazuje se nutnost zpřístupnit inovace a nové technologie také středním i malým fi rmám (tzn. více dostupná digitalizace, automatizace), z oblasti vědy zaznívá názor na nutnost posílit aplikovaný výzkum. Základem úspěchu je změna celkového přístupu ke vzdělávání.