KONFERENCE / PRŮMYSL 4.0
Setkání vrcholných představitelů vlády, vědy a průmyslu Uskutečnit v současné době summit, veletrh, konferenci, nebo jakékoliv byznysové setkání chce notnou dávku odvahy. Národní centrum Průmyslu 4.0 umožnilo jednání tří klíčových segmentů pro zvýšení konkurenceschopnosti českého průmyslu. Dne 9. září se v Praze v historických prostorách Betlémské kaple konal za přísných hygienických podmínek Národní průmyslový summit 2020. Zúčastnila se Eva Skopková.
P
řestože situace kolem koronavirové pandemie se opět stává nepřehledná, pořadatelé Průmyslového summitu měli vlastně velké štěstí, že se účastníci konference mohli setkat hned počátkem září, kdy ještě nehrozil nouzový stav. Proto, ač s rouškami a se zhoršenými komunikačními možnostmi (přes ústenku není tak dobře rozumět), ale co je důležité – tváří v tvář, hovořili o problémech, se kterými se v současnosti potýkají a hledají cesty, jak získat nové zakázky, udržet zaměstnance a mít uskutečnitelnou vizi do budoucna. Základním tématem summitu bylo nastolit podmínky pro vzájemnou spolupráci tří klíčových segmentů s cílem zvýšení konkurenceschopnosti českého průmyslu. Účastníci panelové diskuse byli představitelé vlády, představitelé průmyslu a zástupci vědy, a Národní centrum Průmyslu 4.0 umožnil tuto platformu pro sdílení názorů, diskusi návrhů řešení aktuálních problémů a vizí do budoucna. Otázky na „panelisty“ i názory z auditoria, pramenily z Analýzy českého průmyslu 2020 a týkaly se obnovení konkurenceschopnosti – jak koncepce vlády, tak i zkušeností jak zástupců odborných svazů, tak hlavních představitelů a majitelů průmyslových firem. Analýza vychází z dat získaných během 253 rozhovorů s klíčovými představiteli vybraných společností českého průmyslu. Zazněla fakta, názory i návrhy řešení: jaké
50
PAC K AG I N G 5 / 2 0 2 0
jsou skutečné dopady krize v krátkodobém i dlouhodobém horizontu, hovořilo se o strategii vlády na podporu firem a znovunastartování českého průmyslu. Členové vlády prezentovali především své priority, a to již zavedené i plánované formy státní podpory. Představitelé firem se v mnohém kriticky vyjádřili k dopadu vládních opatření na jimi vedené společnosti. Kritizován byl především rozvoj dopravní infrastruktury, ve srovnání s jinými zeměmi.
Aktuální situace v zaměstnanosti Českým výrobním firmám výrazně klesl objem nasmlouvaných zakázek, a to se nutně projevilo v jejich nižším vytížení. Aktuálně mají výrobní kapacity naplněny pouze na 65 % a ani koncem roku nebude tato situace o mnoho lepší. (Predikce vytíženosti je 75 %.) Práci mají české průmyslové firmy zabezpečenu pouze na 5 měsíců předem, a tak není divu, že třetina firem (32,3 %) plánuje propouštění (v průměru o 11,5 %). Na pozitivních dopadech vládních programů se oslovené firmy neshodnou. V kontrastu s předchozími roky, kdy se firmy doslova praly o zaměstnance, nestíhaly vyrábět v termínech, či dokonce musely kvůli nedostatku kapacit odmítat nové zakázky, a kdy nejčastěji zmiňovaným problémem z úst kapitánů průmyslu bylo „nemáme lidi“, stojí ředitelé výrobních fi rem aktuálně před otázkou, jak naložit s volnými kapacitami – zda lze čekat návrat k normálu v blízkém časovém horizontu a bude výhodnější si většinu zaměstnanců udržet i za cenu jejich dočasné nevyužitelnosti, či zda bude třeba kapacity snížit. Aktuální situaci v českém průmyslu shrnul Milan Kulhánek, partner společnosti Deloitte. „Vývoj v posledních měsících přinesl řadu lekcí pro úpravu dlouhodobých strategií firem. Mezi ně patří například potřeba vyšší odolnosti, změna řízení zásob, práce na dálku a flexibilita lidských zdrojů. Při propadu zakázek a tržeb je logické, že se hledají
