IoT není budoucnost, ale realita

Internet věcí (IoT) se dotýká téměř jakékoli výroby, skladování, zdravotnictví, automotivu, atd. V řadě případů proniká i přímo do našich domovů. Výraznou roli hraje v logistice, kde může přinášet milionové úspory či zisky. Chytrý sklad je schopen si sám řídit systém zásob i dodávky zboží, ale především eliminovat zdlouhavou komunikaci mezi partnery v celém řetězci. V obalovém průmyslu je využíván jak v oblasti technologií, tak i chytrých produktů. Od Jany Žižkové.

Internet věcí (Internet of Th ings, zkratka IoT) je termínem pro moderní přístroje ovladatelné i na dálku pomocí internetu. K nejvyšší míře automatizace patří plnohodnotná elektronická výměna dat (Electronic Data Interchange, EDI), která umožňuje zcela automatickou komunikaci informačních systémů zákazníka a dodavatele bez asistence člověka. IoT v současnosti hojně využívá logistika. Celkem běžné už je sledování polohy fi remních aut, kamionu se zbožím, konkrétní palety nebo obalu. IoT je ale možné využít i ke sledování nejrůznějších parametrů, jako jsou třeba teplota nebo náhlé zrychlení značící pád. V oblasti retailu pomáhají systémy IoT monitorovat chování zákazníků a tím pak i lépe generovat jednotlivé cílové skupiny a jejich požadavky. Vedle sběru dat o zákaznících, lze tyto pokročilé technologie využít i jinak, např. k monitorování zaplněnosti regálů, sledování teploty, vlhkosti, osvětlení, pohybu a dalších parametrů. V současné energeticky krizové době se jistě ocení i práce s daty, které dokáží monitorovat, porovnávat či výsledně analyzovat spotřebu energií atd. Prostě IoT není něco, co se objeví v nějaké budoucnosti, IoT je u progresivních technologií, včetně obalového průmyslu, kde se rovněž využívají, používán již dnes a v řadě případů už i velmi běžně. Obecně se dají aplikace pro IoT rozlišit zhruba do tří kategorií: spotřební, podnikatelské a infrastrukturní. Ve všech těchto oblastech pokračuje skutečný „IoT boom“. GlobalData odhadují, že ve výrobě dosáhnou celosvětové příjmy z internetu věcí do roku 2025 91 miliard USD, oproti 69 miliardám USD v roce 2020. To představuje roční tempo růstu CAGR ve výši 5,7 %.

Výroba, logistika, průmyslové značení, retail, domácnosti… S IoT se můžeme setkat i v řadě domácností, kdy pomocí některého typu smart zařízení na dálku řídíme a regulujeme světlo, topení, spotřebiče, alarm či mechanické zámky. Ostatně zjednodušeným využitím IoT může být i tzv. wearables electronics, tedy nositelná elektronika, která měří a analyzuje např. intenzitu srdečního tepu, počet kroků a zároveň nás upozorňuje na nové události, jako jsou nepřijaté hovory. Vedle náramků a hodinek, je často aplikovatelná v chytrých brýlích či dokonce přímo v oblečení. Obecně lze říci, že detailní sledování s využitím neinvazivních IoT senzorů, nám jak ve výrobě či obchodě, tak i v domácnostech, nejenom usnadňuje život, ale především optimalizuje, tedy šetří, významnou měrou náklady. Díky IoT lze předcházet i větším poruchám a neplánovaným odstávkám, optimalizovat servis či zajistit správné výrobní, skladovací či přepravní podmínky. IoT umožňuje všem zainteresovaným subjektům připojit inteligentní zařízení ke cloudu a pomocí něho analyzovat a optimalizovat prakticky celý výrobně distribuční systém. Bez IoT se dnes neobejde ani průmyslové značení. Díky propojení pomocí cloudu a sítě IoT je možné do systému implementovat i skener, který ze snímaného kódu načte a vyšle do hlavy informaci, která je následně neprodleně vytisknuta v excelentní kvalitě na prakticky jakýkoli předmět, který k hlavě podá ruka robota. Průmysloví pozorovatelé se domnívají, že IoT iniciativy mohou být často výchozím bodem celkové digitalizace. Periferní technologie, jako je 5G a umělá inteligence (AI), poskytují podporu a vylepšení u řady řešení. Zobecněný výsledek je, že prostřednictvím IoT shromažďujeme data, která jsou přenášena 5G a pomocí AI rozšiřujeme oblast poznatků a informací.

Ostatně zjednodušeným využitím IoT může být i tzv. wearables electronics, tedy nositelná elektronika, která měří a analyzuje např. intenzitu srdečního tepu, počet kroků a zároveň nás upozorňuje na nové události, jako jsou nepřijaté hovory. Vedle náramků a hodinek, je často aplikovatelná v chytrých brýlích či dokonce přímo v oblečení.

Chytrá výroba v oblasti packagingu Začleněním IoT do obalového závodu či distribučního skladu získává uživatel prostřednictvím analýzy dat

prakticky všechny užitečné informace v reálném čase. Tyto poznatky mu pak pomohou řešit jakýkoli problém s aktivem v reálném čase, často bez nezbytného přerušení výroby. Dále lze také analyzovat poznatky a činit důležitá rozhodnutí pro řízení fi rmy či výroby, na základě analýzy dat implementovat účinná obchodní vylepšení a zvyšovat celkovou efektivitu. Řada společností vynakládá obrovské částky na údržbu zařízení. Porucha zařízení nepříznivě ovlivňuje zásoby, výsledek kvality, dodávky a vede pochopitelně i k nežádoucím prostojům. IoT dokáže zajistit prediktivní údržbu. Existuje mnoho aplikací a zařízení založených na senzorech, které pomáhají společnostem předvídat potřeby údržby v továrně a předcházet jim. Výsledkem jsou úspory na nákladech na údržbu a eliminace ztrát, ke kterým dochází v důsledku prostojů zařízení. Skladová logistika patří v průmyslové sféře k průkopníkům využití digitální propojenosti v rámci IoT. I zde se uplatňuje řízení, predikce, analýza atd. všech typů, ale není potřeba hovořit jen o propojenosti využívaných technologií (roboty, vozíky, zakladače, dopravníky atd.). U plnohodnotných smart řešení, díky propojenosti, dokáží všechny zainteresované objekty optimalizovat svou činnost. Tedy např. chytrá přepravka si sama „nastaví“ nejvhodnější trasu své přepravy do cíle, chytrý vozík na základě své aktuální polohy si sám „vybere“ nejvhodnější práci, samozřejmě vždy s ohledem na optimální chování celku. IoT pomáhá výrazně zlepšit jak výrobní procesy, tak i logistiku skladování ve farmaceutickém průmyslu. Chytré technologie zajistí za pomoci dat možnost vyrábět jednotlivé šarže léčiv dle platných standardů bez kvalitativních odchylek. Zároveň takto mohou farmaceutické společnosti efektivně nastavit své vnitřní procesy. Dalším benefi tem je eliminace jevů, které by způsobily zpomalení nebo zpoždění ve výrobě nebo distribuci. IoT dokáže ve velké míře i zabránit poddimenzování stavu, kdy hrozí výpadek dodávky léku apod.

IoT posouvá dále i oblast smart packaging Bez ohledu na to, zda jsou u smart obalů vestavěny senzory prostřednictvím QR kódů, virtuální reality nebo rozšířené reality, existuje mnoho způsobů, jak může IoT zefektivnit práci s daty. Klíčem k úspěchu je jak přidaná hodnota pro spotřebitele, tak maximalizace sběru dat za účelem optimalizace provozu a zvýšení prodeje a efektivity. K nejvyužívanějším možnostem patří oblast autentizace. Pomocí mikročipů zabudovaných do produktů mohou skenery či jiné typy chytrých zařízení ověřit pravost produktu. To je užitečné zejména pro značky, které čelí problémům s paděláním. Senzory manipulace navíc mohou u specifi ckých typů inteligentních obalů zaznamenat, zda byl produkt otevřen nebo s ním bylo neodborně manipulováno. Smart packaging ve spojení s IoT může generovat i celoživotní vysledovatelnost produktu. Chytré produkty totiž zanechávají digitální stopu v každém kroku, od výroby až po prodej v maloobchodu. Díky tomu mohou společnosti snadněji identifi kovat chyby nebo problémy v dodavatelském řetězci. Spotřebitele naopak na produktu vedle zdravotní nezávadnosti zajímá nejčastěji jeho čerstvost. Protože některé produkty podléhají zkáze a jsou citlivé na změny prostředí, NFC nálepky s teplotními senzory mohou tyto změny sledovat. Naskenování položky umožňuje pak spotřebitelům určit, zda byla položka uchovávána při optimální teplotě. Inteligentní balení rovněž umožňuje spotřebitelům a maloobchodníkům automaticky doobjednat produkty, když dojdou zásoby. Propojením s údaji o skladových zásobách nebo poskytnutím spouštěčů na samotných produktech to umožní automatické doobjednání. Běžnou součástí moderního nákupu, ať již v kamenném obchodě či online je, nebo by měla být, dostupnost k informacím, a to nejenom k těm základním, které jsou v podobě povinných či doporučujících textů natištěné přímo na obalu. Prostřednictvím příslušného čipu či kódu mohou spotřebitelé získat videa, obrázky nebo jakékoli jiné relevantní informace. U potravinových produktů lze například získat přístup k receptům a videonávodům, ale i zábavným hrám a soutěžím.