6 minute read

Farmáři hlaste se! Originální obal z mezinárodní soutěže je právě pro vás

Mezinárodní soutěž obalového designu, Model Young Package, završila letošní ročník slavnostním předáním vítězných cen v CAMPu (Centru architektury a městského plánování). Letošním tématem pro tvůrce byly obaly na jídlo. V konkurenci 284 prací uspěla se svým obalem na vejce Kateřina Hovorková, studentka uměleckoprůmyslové školy v Hradci Králové. Umístila se na 3. místě v kategorii High School a získala také Cenu Inovačního centra Model Group. Co její tvorbu ovlivnilo se ptala Eva Skopková.

Každý rok se několik stovek mladých talentů účastní mezinárodně uznávané soutěže Model Young Package, kterou založila společnost Model Group. Ta je jedním z největších evropských výrobců papírových obalů a provozuje několik inovačních center, kde pod rukama designérů vznikají nové nápady na obaly. Díky její iniciativě probíhá soutěž již od roku 1996 a od roku 2009 v úzké spolupráci s Model Group ji pořádá nezávislá profesní organizace CZECHDESIGN.

Advertisement

Jak již bylo řečeno, ročník 2022 byl zaměřen na téma: Food Is... Jídlo již dávno není jen o zahnání hladu nebo chuti. Jídlo je… rituál, umění, inspirace. Jídlo je... požitek, radost, hra, vášeň, láska, závislost, zdraví, relax. Jídlo je naší každodenní součástí a zážitek z něho je umocněný jeho obalem. Jídlo a obal patří neodmyslitelně k sobě a obal by jej měl vždy posouvat na vyšší úroveň. Obal tradiční versus originální Mnozí z nás i z nedostatku času nebo z lenosti pragmaticky vyřeší otázku hladu nákupem jídla v nejbližším supermarketu, přičemž obaly jednotlivých produktů v tu chvíli ani moc neřeší. Od obalu očekáváme především funkčnost, snadné otevírání a hlavně, ať to, co je uvnitř, můžeme co nejrychleji slupnout. Tyto tradiční nákupní zvyklosti se ale začínají čím dál více proměňovat, svůj vliv na to měla i nedávná koronavirová pandemie, kdy se začalo i u potravin více projevovat online nakupování. Další proměnou, kterou můžeme pozorovat, je příklon ke zdravějšímu stravování, k potravinám bez přídatných látek, k domácím produktům ze dvora nebo k biopotravinám a můžeme pozorovat také zvýšený zájem o farmářské trhy.

Nejlepší nápady pramení z přírody Také nákupy přímo na farmách oceněnou Kateřinu Hovorkovou inspirovaly k vytvoření jejího obalu na vajíčka: Eggs with a Story. Je to „příběh“ – „život“ každé jedné slepice. Příběh, z něhož se dozvíte, co vše se odehrává, než se krabička s vejci dostane k vám domů. Co vedlo k vašemu rozhodnutí pro tvorbu obalu na vajíčka? Váš domácí chov nebo je ve vašem okolí někdo, kdo se tím zabývá? „Moje babička a děda chovají slepice. Už delší dobu jsem si všímala rozdílu mezi vejci od prarodičů a vejci, které jsou k dostání v obchodě. Co zaujme na první pohled, je barva žloutku… A nejen ta vypráví o tom, jak a čím jsou slepice krmeny a jaké mají podmínky k životu. A protože mám vajíčka velmi ráda, rozhodla jsem se svým obalem podpořit dobré podmínky slepic při chovu.“

Jedním ze současných trendů, o kterých jsem se už zmiňovala, je také odklon od konzumace masa a živočišných produktů. Podle vyjádření (o odstavec výše) jsem nepředpokládala, že by Kateřina tyto sklony mohla mít, ale nedalo mi, abych se nezeptala: „Veganka ani vegetariánka nejsem. Vejce

mám ráda pro jejich veliké využití v kuchyni a dobré výživové hodnoty.“

Také jsem si ve svém okolí všimla sousedovic slepic, které mají svobodu a volnost, jak dobře vypadají, jaké mají husté a pěkně vybarvené peří a jak jsou tzv. „v pohodě“, což potvrzuje vliv dobrých podmínek chovu na celkovou kondici zvířat. Kateřiny se ptám, jak její obal vznikal a co všechno ve své tvorbě musela zohlednit. „Moje první nápady se velmi lišily od konečného výsledku. Původně jsem chtěla, aby obal měl více tvar slepice. Postupem času jsem přišla na to, že pro transport a výrobu bude lepší tvar zjednodušit do kvádru. Přemýšlela jsem také, zda vejce uložit na výšku či šířku. Nakonec vyhrála výška, protože tak se vajíček do krabičky vejde více při stejné velikosti krabičky. Také jsem chtěla, aby krabička vejce chránila podobně, jako jsou chráněna slepicí. Jako materiál jsem zvolila lepenku, protože je šetrná k přírodě a dá se recyklovat. Pro můj záměr vyhovovala i hnědá barva lepenky – působí přírodně.“

Jakou roli hrála cena materiálu? K. Hovorková doplňuje: „Konečnou cenu krabičky jsem u výroby nezohledňovala, ale zaměřila jsem se na to, abych co nejvíce snížila množství spotřebovaného materiálu.“

Řešila jste i vhodnost skladování vašich obalů, případně manipulaci s větším množství, již při návrhu obalu? Bude obal dostatečně pevný i při stohování? „Skladování a transport jsou důvodem, proč konečná verze krabičky je hranatá. Dá se tudíž stohovat. A ochrana vajec v takto stohovaných krabičkách je při transportu mnohem větší.“

Kateřina Hovorková je studentkou 2. ročníku SUPŠ v Hradci Králové, obor Průmyslový design. Zajímá mě, co ji vedlo u grafi ky, zdobící výherní obal, k technice linorytu, a tak pokládám další otázku: Proč právě linoryt coby grafi cká technika zušlechtění tohoto obalu? Zkoušela jste i něco jiného? „Když jsem přemýšlela nad grafi kou, chtěla jsem se vyhnout potisku z tiskárny – přišlo mi to příliš „tuctové“. Zvolila jsem linoryt, který je mi blízký a pomohl mi vyjádřit to, co jsem chtěla tímto obalem zdůraznit – každé vejce, každá slepice, stejně jako každý člověk, jsou originálem. Také každý otisk při technice linorytu je originální (i když forma je stále stejná). Přemýšlela jsem také o barevném linorytu, ale nakonec se mi více pro celou myšlenku líbil a hodil linoryt jednobarevný.“

Vzhledem k užití linorytu, věnujete se i jinak grafi cké tvorbě? Případně návrhům obalů? „Na střední škole, kterou studuji, jsem si zvolila obor Průmyslový design. V 1. ročníku, ve kterém jsem tento obal vyráběla, jsme se věnovali spíše návrhu a výrobě objektů a grafi ku jsme příliš neřešili. Nyní, ve 2. ročníku, se grafi ce věnujeme mnohem více. V poslední době jsme se věnovali grafi cké technice ,suchá jehla‘, což je princip tisku z hloubky.“

Pro koho je váš návrh obalu určený? Znáte nějaké konkrétní farmáře volně chovající slepice? „Na boku krabičky je drobný znak obilí, měla jsem ještě vymyšlené květy a ostnatý drát. Klasy označují podestýlkový chov, květy chov volný a ostnatý drát chov klecový. Kousek od Hradce Králové, kde bydlím, je rodinná farma. Mají výborné sýry a další mléčné výrobky, pěstují brambory a cibuli a také prodávají vejce právě z podestýlkového chovu. Tak třeba pro tuto, nebo nějakou podobnou farmu by se dal obal využít. Dále by se mi líbilo, kdyby se dostal do obchůdků se zdravou výživou.“

Cena Inovačního centra Model Group zahrnuje stáž ve společnosti Model Group. Využijete tuto možnost? „Nabídku stáže jsem již využila. Právě nyní (když vzniká tento text, pozn. red.) se jí účastním. Velmi mi to pomáhá rozšířit si obzor a zjistit, jak v praktickém životě design funguje.“

Jak vy a vaše generace – kamarádi, spolužáci… – vnímají různé funkce obalu – které z nich jsou vaší prioritou (např. funkce ochranná, informační, ekologická, ekonomická, marketingová apod.)? „Myslím si, že obaly působí na nás všechny i přesto, že si to často ani neuvědomujeme – tudíž marketing je velmi důležitý. Naše generace je vedená k ekologickému myšlení a vnímání, jak přírodu ovlivňujeme naším chováním. Proto si myslím, že naše generace tuto funkci upřednostňuje. I když samozřejmě je pro nás důležitá i funkce ochranná – ale to pro všechny.“

Jak se vám líbilo slavnostní předávání cen v CAMPu? Nezaskočil vás moderátor, herec Petr Vančura, otázkou o zvířátku, kterým byste chtěla být? Vaše odpověď byla moc milá. „Předávání cen se mi velmi líbilo. Atmosféra byla pěkná, všichni byli milí a usměvaví. Moderátor provázel celý večer skvěle. Otázka mě docela zaskočila, nikdy jsem nad tím nepřemýšlela. Ale myš je jedno z mých oblíbených zvířat – měla jsem kdysi křečky a teď mám doma morčátka. To mě asi vedlo k této odpovědi.“ Na závěr se Kateřiny Hovorkové ptám, jaké jsou její plány po ukončení studia, i když vím, že má ještě na rozhodnutí dost času. „Do budoucna zatím moc nevím. Ráda bych si udělala vysokou školu v oboru. Ale času je zatím docela dost. Takže počkám, kam mě život zavede.“

This article is from: