32
měnit
Dětství bez pohádek Vyrostla bez elektřiny, hraček i rodného listu mezi horskými šerpy na strmých svazích Himálaje, své děti vychovává v Praze. Nepálka LAKPA SHERPA vypráví o životě daleko od civilizace a o tom, proč jsou české děti rozmazlené. „Lakpi?! Je tady paní redaktorka. Kde jsou ty klíče?! Rozšafná šedesátnice Marie Sládková bezradně stojí u zamčených vrátek velké a krásně udržované zahrady v pražských Kunraticích. „Klíče. Na to ona si asi nikdy nezvykne,“ říká s povzdechem, zatímco s laskavým pohledem vyhledává svou nepálskou snachu. Přichází drobná žena upnutá do džín, s havraními vlasy až do pasu a plachým vzezřením. A s klíči. Zastaví se u velkého rododendronu, který zdobí přední část zahrady. „To je náš národní keř,“ říká výbornou češtinou. „V Nepálu jsou ale mnohem větší, jsou to spíše stromy než keře,“ pookřeje při vzpomínce, kterou kalí pomyšlení na následky ničivého zemětřesení, které nedávno srovnalo velký kus jejího rodiště se zemí. O chvíli později sedíme v přízemí dvougeneračního domu. Lakpa nalévá čaj z litinové konvičky u stolu v obývacím pokoji tchánů, Marie a Ivana Sládkových, kteří střídavě přicházejí a mizejí. Vyzvednout starší vnučku ze školy, vysvětlit snaše obtížný výraz, posekat trávu, doplnit faktografickou informaci, naplnit pračku, podělit se o zážitek. „Lakpi, povídej!“. A diktafon běží.
V
aše příjmení je Sherpa, to je označení pro horské nosiče a průvodce, to je náhoda?
Lakpa: Je to stejné, jako když se nějaký Čech jmenuje Čech. Šerpové jsou národ. Máme vlastní jazyk, šerpštinu, kterou mluvíme doma. Ve škole se ale mluví nepálsky, takže jsme všichni dvojjazyční. Oba jazyky jsou úplně odlišné, v ničem se nepodobají. Šerpština nemá písmo, je to jazyk podobný tibetštině. Sládková: Šerpové přišli z tibetsko-barmských hranic, nepálský král jim kdysi dovolil nastěhovat se na jižní svahy hor, ovšem pouze pod podmínkou, že v těch horách zůstanou. A tak jim nezbylo než se živit jako nosiči a horští průvodci, kterým se teď říká šerpové. Lakpa: Moji bratři Andawa a Dorchi také chodí s turisty jako průvodci. Na Mount Everestu už byli určitě třikrát, možná čtyřikrát.
Vy jste také chodila jako šerpská nosička?
Lakpa: Bratr se švagrem mi postavili malou restauraci na Yangle Kharce (místo při turistické cestě na horu Makalu, pozn. red.), kterou jsem provozovala šest
33
text RADK A SMEJK ALOVÁ foto radek cihla, Tomáš Kočiš (fotografie z Nepálu)